PS: Ještě obrázek pro lepší představu - chci zobchodovat long část swingu mezi D a F. Kde mám vstoupit a vystoupit, jak vypadá velikost SL, který mě udrží po vstupu v long pozici, jak je velký potenciální profit margin, ze kterého můžu určitou část využít? Jedná se pochopitelne o ex post analýzu, v praxi do budoucnostii nevidím, ale na principech to nic nemění.

tomnes: OK, žádný problém. Patrně nesouhlasíte především s existencí trvalých edge. Pokusím se trochu nastínit můj úhel pohledu (nikoliv vás přesvědčovat). Představte si cenový graf se zakreslenými swingy (třeba tickový nebo range bars). A teď pár frází a řečnických otázek: - „Cut your losses short, let your profit run“ – myslíte že když to budete dělat naopak že bude váš systém lepší než když to budete dodržovat? Že braní profitu ihned, jakmile jsem 1 tick v zisku a ztrátu nechat běžet ideálně až do margin callu bude lepší přístup? - „Trend is your friend“ – myslíte že je lepší brát obchody ve směru trendu nebo proti? Pokud trend začal na ceně třeba 1000 a končí zatím na ceně 1500, tak ať má kolik chce swingů, vždy bude součet impulzních částí větší než součet korekčních částí, jinak by cena namohla být o 500 výše. Pokud zázračně vychytám vrcholy všech impulzů i korekcí, budu mít větší zisk na longových nebo na shortových obchodech? - „Don’t chase the market“ – pokud mám třeba vzestupnou část swingu, myslíte že je lepší vstoupit do longu co nejblíže ke dnu (na začátku swingu), nebo až poté co už cena urazila pořádný kus cesty nahoru? Protože ta vzestupná část jednou skončí, část kterou využiji bude vždy menší, čím později budu vstupovat (a vystupovat). - „Don't Catch a Falling Knife“ , „„Don't Try Catch Top/Bottom“ – je lepší vstupovat do longu když cena klesá, nebo když už se otočila a začala růst Jaké je riziko a profit margin?, Kde je nejmenší riziko a největší profit margin? - „Kupuj dole (levně), prodávej nahoře (draze)“ – myslíte že je lepší dělat to naopak? - „Supporty a rezistence“ – je lepší nakupovat na supportu nebo prodávat, obzvlášť pokud cena při cestě k němu urazila už pěkný kus dolů? A je lepší naslepo typovat jestli dojde k odrazu nebo k prolomení S/R, nebo počkat jak cena zareaguje a podle toho si vybrat. - Když je na bidu 100 kontraktů a přijde sell market příkaz na 200 kontraktů, myslíte že se cena posune dolů nebo nahoru? - Neriskujte více než cca 2% kapitálu na jeden obchod – myslíte, bude trvat delší dobu nebo kratší dobu než smažete účet, když budete riskovat 25% účtu na jeden obchod? - ... atd. atd. ... Myslíte, že tyhle staré fráze jsou naprosto bezcenné a neužitečné? Myslíte, že když to budete dělat opačně než vám doporučují, že to bude výrazně lepší (nezávisle na konkrétní metodě)? A především, myslíte si, že to časem přestane fungovat a bude lepší to dělat naopak, že to přestane fungovat když o tom budou lidi vědět? Myslíte, že znalost toho jak a proč se cena mění je k ničemu, a že pokud nebudete rozumět jak trh funguje, že to bude lepší nebo horší pro vás? Myslíte že když je teď cena za 500 a za hodinu bude 700, že je možné aby přitom neprošla oblastí mezi 550-650 (neuvažujme gap)? To co jsem uváděl samozřejmě nejsou edge. Jsou to pouze zásady, kontext, úhel pohledu. Pokud budete brát tento kontext v úvahu, pak se dá při (někdy dost velké) troše námahy přijít na to jak udělat AOS tak, aby v co možná nejvyšší míře (nebo aspoň v dostatečné) vyhovoval těmto a jiným užitečným zásadám. Musí se přijít na to, jak to prakticky implementovat, protože nevidíme do budoucnosti. Cena ale v některých místech nemá 50/50 šanci kterým směrem se vydá. Pokud k tomu dobře a rychle reagujete, dá už se s tím něco podniknout. Je to trochu jiný přístup k návrhu systému, než prohánět kombinace dat, indikátorů apod. Je možná pracnější, staromódní, má své výhody i nevýhody, ale to už je každého volba. Každému vyhovuje to, co je jeho povaze blízké. Také vám Tomáši přeji hodně úspěchů.

tomnes: ad 1) viz můj přístup k navrhování systémů (linky uvedené v minulém příspěvku) ad 2) „Jak řešíte DD - stanovujete si nějaký předpoklad hranic DD do budoucna? Např. MonteCarlo, apod? Osobně se domnívám, že jedna z nejtěžších otázek u AOS je umět zodpovědět, kdy AOS vypnout (právě proto, že žádné edge netrvá věčně). V případě stavby systému bez key edge ani nemluvím. Stanovení post-optimalizačního risku chápu jako kriticky důležité.“ Moje AOS mají stálé edge které znám viz metody vytváření, proto neřeším otázky typu kdy ho vypnout až asi přestane fungovat. Pro mě DD není způsoben ztrátou edge (statisticky zůstává edge kladné, jen trochu fluktuuje) ale pouze náhodou tj. nepříznivými podmínkami, které mají za důsledek ztrátu. DD a vypnutí AOS řeším v rámci risk managementu, nemám žádná pravidla ve stylu „Když bude DD takový, tak systém vypnu protože je asi na nic“ ale mám pravidla typu „Když poklesne stav přidělených peněz pro tento AOS pod určitou mez, tak systém vypnu, protože nemám dostatečný kapitál pro jeho další obchodování a musím dodat peníze odjinud.“. Pravděpodobnost že se to stane mám nastavenu na 1-5%. Ilustrační případ: řekněme že mám AOS, který je z principu celkem úspěšný pokud má den rozpětí mezi HoD a Lod větší než třeba 200 USD, naopak pokud je rozpětí dne menší, tak je téměř jistá ztráta. „Podívám se na graf“ a mrknu jaké je rozložení takových dnů a vidím, že jich je celkem třeba 10% ze všech dnů a že byly maximálně 4 takové dny za sebou. Nastavím si pak risk parametry tak, abych vydržel třeba 15 takových dnů za sebou. Důvod: extrémně malé rozpětí dne má nějaký svůj důvod a je velmi nepravděpodobné, že by ten důvod vydržel 15 dnů v kuse. Monte Carlo jsem používal, ale je to jako se vším – musíte vědět co vám ty hodnoty vlastně říkají a mnohem důležitější – co vám naopak zamlčují. Mimochodem NinjaTrader 7 má zabudovanou taky možnost použít MonteCarlo. K tomu že žádné edge netrvá věčně bych měl výhrady. Je mi jasné, že to říkáte na základě svého kontextu, svého pohledu na věc, také záleží jak si definujeme slovo věčně. Některá edge netrvají věčně, ale některá ano. Když změníte úhel pohledu, zjistíte že není pravdivé (v novém kontextu). Ta „věčná“ edge jsou založena jak už jsem říkal na principech, které se nemění (a ani se z principu změnit nemohou), namísto edge založených na něčem, co se mění – taková také existují, ale mají omezenou životnost. Také by šlo edge rozdělit je na „robustní“ a „křehké“. Ty s neomezenou platností jsou robustní v čase protože nezmizí ani když je bude znát široká veřejnost (a taky je zná, ale v drtivé většině ignoruje). Nic vám ale nechci podsouvat, je to jen moje zkušenost proti vaší. Pokud je kdokoliv přesvědčen, že trvalá edge neexistují, pak se pochopitelně ani nesnaží je hledat (hledá svá dočasná edge někde jinde) a pravděpodobně je ani nenajde tj. neuvědomí si to ani když o ně zakopne, nebo je využívá a neví o tom. Stanovení risku (post-optimalizačního) je kriticky důležité, s tím souhlasím. Stejně tak jako mít dostatečné edge. ad 4) „Jak posuzujete robustnost systému?“ Robustnost je široký pojem, související s mnoha částmi systému, procesem návrhu i procesem obchodování. Obecně jde hlavně o jednoduchost a o malou citlivost na změnu nějakých podmínek. Nemám žádný algoritmický postup (checklist) na posuzování robustnosti, takže jen pár útržků: nepoužívat časové bary, používat co nejméně pravidel pro rozhodování, co nejméně filtrů, co nejméně parametrů systému, co nejméně optimalizace (ideálně žádná), co nejméně historických dat pro rozhodování, při rozhodování a reakci maximálně snížit zpoždění. A samozřejmě vědět proč by systém měl fungovat a jestli můžu počítat i do budoucna, že to bude fungovat, systém založený na nějaké logice, nikoliv na výsledku statistik, nepoužívat nějaké „pevně“ zadrátované konstanty, ze statistického hlediska pak intervaly spolehlivosti, MonteCarlo výsledky apod.

tomnes: ad 3) „Jak definujete pro své potřeby "edge", tj. předpoklad, že se jedná opravdu o výhodu v trhu a ne chvilkovou anomálii?“ Zajímavá a dobrá otázka. Předně si myslím, že není třeba vymýšlet si svůj vlastní obsah (definici pro své potřeby) pro tohle běžně používané slovo. Nahlédnutím do Oxford Advanced Learner’s Dictionary nebo do jakéhokoliv slovníku každý zjistí, že slovo „edge“ má z pohledu tradingu dvě hlavní kategorie významů: 1) výhoda – mít výhodu („have the edge“) 2) hrana – vnější hranice objektu, plochy, povrchu; část nejvzdálenější od středu; bod zlomu; ostří; hřbet Obě kategorie významů velmi dobře vystihují co je edge a stojí za to chvíli nad nimi popřemýšlet. Trochu to rozvedu: ad Výhoda – z tohoto pohledu je edge cokoliv, co nám dává výhodu, tj. šance na úspěch jsou na naší straně. Pokud si představíme takové ty miskové váhy, co má v ruce socha znázorňující slepou spravedlnost, tak pokud jsou naše šance na úspěch 50:50, tak jsou váhy v rovnováze. Na jedné misce je naše šance na úspěch a na druhé její doplněk tj. šance na neúspěch (úspěch protivníka, trhu, ...). Edge je potom jakkoliv nepatrné závažíčko, položené na naší misce úspěchu. Čím větší závažíčko edge, tím lépe, ale na principu to nic nemění – buď máte edge na své misce a váhy se vychýlí na vaši stranu, nebo ho nemáte, resp. má ho druhá strana, a misky se vychýlí na opačnou stranu. Na velikosti v tomto případě nezáleží – odtud věty typu “Buď váš systém edge má nebo nemá”, “Pokud nemáte edge, nic vám nepomůže” apod. V praxi ale vzhledem k poplatkům a spreadu, zpoždění dat apod. jsou počáteční šance mírně v náš neprospěch, takže malé edge ještě nemusí znamenat převážení na naší stranu. Získat výhodu můžete z mnoha různých zdrojů a protože jde většinou jen o malé výhody, je potřeba jich několik použít současně v synergii. Tenhle význam slova edge je zřejmý a každý ho zná. ad Hrana – tohle už je zajímavější souvislost. Souvisí mimo jiné s výroky typu „Edge je něco, co odděluje vítěze od poražených (nebo funkční systémy od nefunkčních)“. Důležitá je ale jiná souvislost tohohle významu. Bez ohledu na to jaké/á edge využíváte a z jakých oblastí, důležitým a nevyhnutelným důsledkem přítomnosti edge bude vždy tohle: Čím větší je vaše celkové edge, tím přesnější bude vaše načasování vstupů a výstupů vůči bodům obratu ceny (k vrcholům cenových swingů). Ekvivalentně platí: čím větší celkové edge, tím větší profit faktor. Mít edge pak znamená doslova být (exekuovat příkaz) na hraně / vrcholu, resp. co nejblíže k ní. Pokud jde o to jak rozpoznat jestli systém má edge nebo je to anomálie, tak odpověď je v mém dřívějším příspěvku viz www.financnik.cz/forum/read.php?23,176881,176915#msg-176915 Záleží jakým způsobem byl systém vytvořen. Pokud podle 1) nebo 2), tak to vím. Pokud podle 3) nebo 4), tak to nikdy vědět nebudeš a musíš jen doufat viz další můj příspěvek www.financnik.cz/forum/read.php?13,175438,176494#msg-176494

-Maxwell-: "Velmi se s vámi shoduji... " Díky Milane. Z tvých příspěvků mám také dojem, že jsme stejná krevní skupina, taky Honza K. a pár dalších lidí.

tomnes: ad 2) K drawdownu si přečtěte můj starší příspěvek: www.financnik.cz/forum/read.php?13,175438,176472#msg-176472 Je tam shrnuto vše podstatné. Něco o edge je v nějakých mojich starých příspěvcích, teď se mi to ale nechce hledat. Na ostatní odpovím zítra, dnes nemám čas.

tomnes: ad 2) „Můžete nějak podpořit tvrzení, že WFO nefunguje?“ To opravdu nemůžu. Na WFO není v zásadě nic špatného – je to prostě nástroj jako každý jiný, má své výhody oproti jiným nástrojům, ale také své nevýhody. Zcela zásadní problém je ale v tom na co a jak ji aplikujeme. Můžeme si vybrat nevhodný nástroj na řešení našeho problému, nebo si vybrat sice vhodný nástroj, ale používat ho nevhodným způsobem (např. nevhodné nastavení, malý vzorek dat, chybná interpretace výsledků atd. atd.). Jen říkám, že to jakým způsobem většina lidí (nejen na tomhle serveru) postupuje při návrhu, testování a optimalizaci obchodního systému a jakým způsobem přistupují k interpretaci výsledků, je způsob naivní a nevedoucí k požadovaným výsledkům. Výjimky jistě existují. Pokud jde o detaily ohledně volby velikosti a překrývání IS a OOS – je mi to známo, zabýval jsem se tím docela podrobně cca před 3-4 roky. Podstatné je jestli přechod od jednoduché klasické optimalizace k periodické re-optimalizaci (WFO) vyřeší váš problém, kvůli kterému je klasická optimalizace pro váš systém nevhodná. Pokud ano, pak je WFO dobrá volba a stačí ji jen korektně použít. Pokud problém oproti klasické jednocestné optimalizaci neodstraní, pak vám WFO nepomůže. Příklad (jen nástřel): Mám strategiii založenou na nějaké dobré myšlence, ale problém je, že parametry použité ve strategii se udrží ve vhodném rozmezí z nějakého mě známého a logického důvodu jen po dobu cca 1 měsíc +/- 1 týden. Kromě toho musí budoucí hodnota parametrů (OOS perioda) nějakým způsobem záviset na minulých hodnotách parametrů (IS perioda). Pak má smysl měnit parametry (re-optimalizovat) a používat WFO. Pokud se ale parametry této strategie mění ve zcela náhodných intervalech a nezávisí na minulých hodnotách, pak mi WFO asi moc nepomůže. Záleží na konkrétní strategii, jak a na čem je postavena. Bez znalosti toho nelze říci, že je WFO nevhodná nebo vhodná. WFO je jen jeden ze způsobů, jak se vyrovnávat s nestacionaritou trhu a tím i parametrů systému. Jestli je to dostatečně dobrý způsob, to je otázka. Pro většinu strategií to ale není vhodná volba. To že to vypadá dobře po průchodu WFO ještě nic neznamená, věřte mi. Dobré výsledky ještě automaticky neznamenají roubustní systém. Ba naopak, díky použití WFO si tím nikdy nemůžete být jistý. Pokud strategie NEMÁ žádné edge, tak přesto může díky (pře)optimalizaci dosahovat hezké výsledky, ale v praxi z dlouhodobého hlediska je to systém prodělávající peníze, byť může libovolnou dobu vykazovat zisky i v live tradingu (díky náhodě). Pokud takový systém budu stále re-optimalizovat, tak ze systému bez edge stejně nikdy optimalizací neudělám systém s edge (nezávisle na hezkých výsledcích, které budou tvořeny jen náhodnou složkou). A pokud naopak mám systém založený na nějakém edge, pak může optimalizace i WFO klidně být užitečná, nebo také může být kontraproduktivní a škodlivá – záleží co a jak se optimalizuje. Jinak k těm praktickým zkušenostem, jestli vám to funguje tak je to fajn. Znamená to, že buď je váš systém založen na něčem užitečném a má nějaké (quazi)edge (byť to potřebuje čas od času přenastavit parametry), nebo je to jen další fool’s gold, to ukáže teprve čas. Moje AOS například fungují dobře i bez WFO, protože jsou postaveny na věcech, které se v čase nemění, nikoliv na věcech které se stále mění (myšleno na určité úrovni abstrakce). ad 3) jestli tomu rozumím, tak volba délky a překryvu IS a OOS je ve vašem případě jen další proměnná pro optimalizaci. Ono je to tedy jedno, jestli použijete nějaké doporučované rule-of-thumb, nebo si to vyoptimalizujete. Na principu a užitečnosti WFO to nic nemění. Kde nic není, tam ani WFO nepomůže. ad 4) David R. Aronson – Evidence-Based Technical Analysis Vřele doporučuji všem. Povinná četba pro ty, kdo se chtějí vydat cestou mechanických strategií nebo AOS.

wolf: Metoda optimalizace je jedna věc (brute force / genetic / simulated annealing / ...) – rozdíl v jednotlivých metodách je v tom, jestli se prohledává celý stavový prostor (všechny kombinace parametrů) nebo jen část, jak je ošetřeno aby metoda neuvázla v lokálním extrému tj. aby se maximalizovala pravděpodobnost dosažení globálního extrému (gradientní metody + náhodný skok apod.), dále jak je zajištěna rychlost metody (prohledávání pouze potenciálně vhodných oblastí parametrů apod.), jak je zajištěna rychlost a konvergence řešení, numerická stabilita atd. atd. Druhá věc je optimalizační kritérium – profit faktor, net profit, max drawdowvn, system quality number atd. atd. Tj. to co chceš maximalizovat nebo minimalizovat. Na tom záleží více, než na zvolené optimalizační metodě. Ty si zadáš množinu parametrů (jejich kombinace tvoří stavový prostor) a optimalizační kritérium (co se má maximalizovat nebo minimalizovat) a optimalizační metoda ti najde v lepším případě globální extrém (maximum nebo minimum), v horším případě nějaký lokální extrém (suboptimální řešení). Na výběru optimalizační metody závisí rychlost prohledání stavového prostoru, pravděpodobnost nalezení globálního extrému, paměťové nároky pro výpočet atd. – každá metodá má své klady i zápory. To co ty popisuješ je úplně jiná třetí věc , zcela nezávislá na výše popsaném – automatická tvorba obchodního systému (počítačem podporovaný návrh resp. vygenerování AOS). V Ninjatraderu to nejde, tam buď použiješ průvodce při vytváření nové strategie, nebo si to naprogramuješ sám (mnohem větší flexibilita všeho) a výsledkem je kód v Ninjascriptu (založený na C#). Programy z článku co ti vygenerují kód pro “nejlepší AOS” s “nejlepšími parametry” mají uvnitř přednastavenou množinu vstupních a výstupních pravidel, posuny SL atd. typu: když se skříží A s B nebo když X protne zdola/zhora hodnotu Y a za A, B, X, Y program automaticky dosazuje tebou vybrané indikátory nebo hodnoty a pak je prohání tou optimalizační částí popsanou na začátku. Na konci ti vypadne AOS typu že pro vstup long se má skřížit EMA s periodou 25 a WMA s periodou 11, pro výstup zase třeba CCI 8 přetnout hodnotu 150, nějaký MM atd. a to vše třeba pro timeframe 3 MIN. Na tohle je samozřejmě potřeba hodně času a počítačového výkonu. To dosazování jednotlivých indikátorů a hodnot můžeš ale dělat jakkoliv – brute force nebo GO nebo jakkoliv jinak viz výše. Tohle automatické generování AOS je ale nejhorší možný způsob, jak přistupovat ke tvorbě obchodního systému – výsledkem bude 100% přeoptimalizovaný, nefunkční systém tj. krásné výsledky v testu a tragické výsledky potom. Když použiješ walk forward, tak ti to v drtivé většině nepomůže a výsledek bude stejný. Zásadní problém je v přístupu: Standarní postup je zhruba takovýhle: mám nápad (key idea) > otestuji ho, případně optimalizuji parametry na in-sample vzorku dat > pokud vypadá nadějně, otestuji systém na out of sample vzorku > obchoduji nebo zahodím, ale už nedělám znovu optimalizaci U walk forward děláš stále dokola periodickou znovu-optimalizaci tj. adaptaci na minulá data z poslední periody. To ti v drtivé většině nepomůže k ziskovému obchodování, protože by trh musel následující periodu mít stejné podstatné charakteristiky (pro tvůj systém) jako v minulé (optimalizační) periodě. Takže navíc přibývá problém jak volit délku vzorku dat pro optimalizaci a pro používání získaných optimálních parametrů. Je to doufání, že když už to nebude s nalezenými parametry fungovat věčně, tak snad to bude fungovat aspoň chvíli (následující obchodní periodu) a pak najdu jiné, pro danou chvíli vhodnější parametry a zase budu doufat a tak pořád dokola. Jak už jsem řekl, pokud potřebuješ kombinovat 2000 pravidel, indikátorů, parametrů, position sizing algoritmů, časových řad a já nevím čeho všeho, pak je něco špatně tj. chybí ti zásadní ingredience – key idea, pochopení toho co děláš. Taková snaha o naivní datamining nikam nevede. Některé “úlohy” jsou velmi vhodné pro aplikaci optimalizace nebo dataminingu, zatímco jiné moc vhodné nejsou. Nejde ani tak o volbu optimalizační metody, jako spíš o volbu problému, který chceme optimalizovat. A když už optimalizovat, tak správným způsobem – pro zájemce jsem tu kdysi zmiňoval Aronsonovu knížku, ze které to pochopí každý kdo prolezl střední školu.

Jen pár poznámek ke článku pro méně zkušené uživatele NinjaTraderu: NT umožňuje kromě klasické optimalizace (ikona O) také walkforward optimalizaci (ikona W) v horní části okna File / New/ Strategy Analyzer U klasické optimalizace i walkforward optimalizace si můžete sami zvolit metodu optimalizace, a to buď „Default“ tj. hrubou silou (brute-force) nebo metodu „Genetic“ optimizer viz přiložený obr. 1. Pokud by vám nevyhovoval interní genetický optimizér, můžete si napsat vlastní nebo se po nějakém genetickém optimizeru pro NT porozhlédnout na webu (třeba na BigMike). Dále tvrzení v článku: ---„Zatím co u klasické brute force metody se vždy optimalizuje s ohledem na Net Profit, v případě použití GA můžete počítači říci, že například chcete hledat jenom taková řešení, která nabízejí maximální profit při minimálním drawdownu“ --- je naprosto nesmyslné. Není žádná souvislost mezi použitou metodou brute force / genetic a zvoleným optimalizačním kritériem (profit faktor / net profit / ....). V NT si můžete vybrat z několika přednastavených optimalizačních kritérií viz obr. 2. Komu to nestačí, může si velmi jednoduše napsat svoje vlastní kritérium (OpimizationType), které se má optimalizovat (tj. hledat minimum nebo maximum). Jinak, od GO si nic neslibujte. Rychlost je dosažena na úkor počtu prohledávaných kombinací. Zatímco brute-force VŽDY najde globální maximum/minimum (protože projde opravdu VŠECHNY kombinace parametrů, tak u GO NENÍ zaručeno nalezení globálního maxima, pouze lokálního, protože projde jen NĚKTERÉ kombinace parametrů. Jak už to bývá, vždycky je něco za něco. Problém při navrhování systému je ten, že když budete kombinovat dostatečně velký počet proměnných (timeframe, MA, parametry, typy SL, ...) tak téměř vždycky bude existovat nějaká kombinace, která bude dávat extrémně dobré výsledky. Ty ale nebudou způsobeny obejvením nějakého edge, ale budou dílem prosté náhody. Proto pak takový systém nutně selže – buď hned při testu na out-of-sample datech nebo v live. Ani walk-forward vás před tím většinou nezachrání – optimalizace přizpůsobuje systém vždy na minulá data. Jo, a ještě robustnost systému (nalezených parametrů) nesouvisí s použitou optimalizační metodou brute force vs genetic. Optimalizace je jen optimalizace. Pokud na optimalizaci potřebujete víc než jen svoji hlavu (nebo kalkulačku), tak váš systém za nic nestojí a je přeoptimalizovaný. Pokud potřebujete kombinovat tolik proměnných že musíte mít 12 jader, pak je evidentní že nemáte tušení proč by váš systém měl fungovat - a taky fungovat nebude. Žádné zkratky v tomhle neexistují.

m.hunter: > Nechce sa vam popisat, alebo aspon trochu nacrtnut vase metody position sizingu a riadenia rizik? Popripade doporucit nejaku literaturu, ktora sa zaobera prave position sizingom? Literatury je dost a dost, můžeš zkusit třeba tohle: "Vince, Ralph - The Mathematics of Money Management - Risk Analysis Techniques for Traders" Pokud jde o praktické věci, tak se hlavní zásady risk managementu a position sizingu dají shrnout na několik málo stránek. Závěry jsou stručné, ale odůvodnění pro plné pochopení trochu delší, záleží jak do hloubky a do šířky to chceš.

K té „kauzalitě“: Rozhodně to nechci nijak démonizovat a dělat z toho klíč k veškerému pochopení lidstva. Není to nic bez čeho nemůžete žít, ale je dobré se nad tím zamyslet. Původně to byla jen taková nevinná poznámka, ale když už se to nakouslo, tak se pokusím to trochu odmlžit. Na kauzalitu je samozřejmě možno dívat se na více rovinách – filozoficky, fyzikálně, informaticky, ... a na různých úrovních abstrakce atd. Nehodlám tady rozvíjet žádné teorie kauzalit, o to nijak neběží. Mimochodem, moje OS nejsou založeny na žádné „teorii kauzalit“. Proto slovo „kauzalita“ dávám raději do uvozovek. Většinou se to chápe jako příčinná souvislost příčiny a důsledku a to tak, že příčina předchází důsledku. V „neživé přírodě“, jejíž chování popisuje fyzika to tak opravdu většinou je – dráha kulečníkové koule závisí jen na okamžitém stavu (vektor rychlosti, tření) resp. její budoucnost je určena pouze její přítomností/minulostí. Proto můžeme vypočítat její budoucí dráhu tj. „předpovědět“ její budoucí chování – někdy i dostatečně přesně. Problém se systémy, které se skládají z lidí namísto koulí je v tom, že lidé mají mozek. Chování lidí není většinou přímou reakcí na vnější podnět, protože vstupuje do hry řetězec podnět-smyslové senzory-interpretační systémy v mozku-další systémy v mozku-reakce. Stručně řečeno, "člověk nereaguje na to co se děje, ale na to co si myslí, že se děje". Výjimkou je třeba když vám spadne balkón na hlavu :) Není od věci vědět jak vypadá tenhle řetězec v trzích a jak ho lze využít – viz třeba „Time compression trading“. Poznámka: Chování lidí evidentně využít lze (v určitých situacích). Co když by ale místo lidí obchodovaly pouze AOSy – je v AOS také nějak implicitně zakomponováno lidské chování / myšlení? V jakých přístupech ano a v jakých ne (klasické algoritmy vs. NN apod.)? Vyvine si umělá neouronová síť stejné „heuristiky“ a „vzorce chování“ jako lidi, popisované v behaviorální psychologii, protože to nějak vyplývá z „principu věci/trhu“? atd. Podle mě docela zajímavé téma k úvahám. Zpět ke „kauzalitě“: V neživé přírodě příčina předchází důsledku. V lidských systémech, kde do řetězce akce-něco-reakce vstupuje mozek se svými hodnotovými a dalšímy subsystémy dochází k tomu, že často také budoucnost ovlivňuje přítomnost. Zní to možná divně, ale není náhodou vaše dnešní chování ovlivněno „představou“ o tom, čeho chcete v budoucnu dosáhnout? Cílevědomá činnost vs. pouhá fyzikální reakce na souhrn minulých podnětů. Samozřejmě si to můžete interpretovat i tak, že to není budoucnost, co má vliv, ale vaše současnost (současná představa o budoucnosti) – na tom zase tolik nezáleží. Klíčový je pojem „cílevědomá činnost“, která v neživé přírodě není. To vnáší do hry také prvek "nepředvídatelnosti" nebo "pravděpodobnosti", která je ale v některých případech "trochu/více jiného druhu" než pravděpodobnost v neživých systémech, protože kromě závislosti na okolí je chování závislé i na "vnitřku člověka" tj. jeho představách a interpretacích, hodnotách apod. Mimochodem, jak tady už někdo zmiňoval knížku Psychokybernetika od Maxwella Maltze, tak tam je moc krásně popsáno, jak „obraz“ člověka o sobě samém ovlivňuje jeho život. Podle mě jedna z těch užitečnějších knížek o psychologii lidského "já" pro laiky - doporučuji. V lidských systémech (trhy, ekonomika, sociologie) se totiž jako důsledek tohoto může a stává následující: Y je funkcí X a přitom zároveň X je funkcí Y, a to vše ve STEJNÝ okamžik T. Příklad: ceny nemovitostí jsou ovlivněny ochotou bank půjčovat peníze, zároveň je ochota bank půjčovat peníze ovlivněna cenami nemovitostí. Netvrdím, že je to nějaký neřešitelný nebo bůhví jak zapeklitý problém, jen říkám že ne vždy si toho jsou lidé vědomi, někdy ke své škodě. Tahle obousměrná zpětná vazba může někdy pěkně potrápit. Příklad z tradingu: v určitém smyslu nemůžu říci tady je trh poskytující informace a tady jsem nezávislý já, využívající informace, protože já jsem také zároveň součástí toho trhu (např. můj vstup může být ta poslední kapka, která odpálí řetězovou reakcí lavinu SL a trh se vydá nějakým směrem, zatímco kdybych nevstoupil, tak by SL zůstaly a trh by se vydal jiným směrem). Kdybych obchody místo v backtestu dělal skutečně, tak by průběh dalších cenových dat pro backtest (možná) vypadal trochu/hodně jinak. V jiném smyslu to zase samozřejmě oddělit můžu atd. Pokud se týká méně vágního pojetí, tak jsem se někde zmínil o Grangerově kauzalitě. Ta poznámka se týkala pairs tradingu. Chtěl jsem poukázat na to, že korelace neznamená nutně příčinnou souvislost, což je to co by se nám hodilo. Související pojmem je kointegrace. Taky jsem chtěl poukázat na to, že Grangerovo pojetí kauzality není jediné a má taky svoje malé nedostatky. To by si měli nastudovat kromě pairs traderů také zastánci „intermarket analýzy“. Informací k tomu je na webu dost a dost. Pokusil jsem se trochu objasnit svůj pohled na tohle téma. Více bych se k tomu už ale nechtěl vyjadřovat, je to jen taková malá poznámka pod čarou. Chtěl jsem jen poukázat na zajímavé souvislosti (jako vždy). Možná jsem na pár důležitých věcí zapomněl, možná se nevyjadřuji dost přesně, ale nešlo mi v tomhle případě o to něco někoho učit. Kromě toho je to mimo téma vlákna ... Hezký den všem.

Olympusko: > No a jak dlouho aspoň obchoduješ to svoje poslání vyšší bytosti? - nevím o čem mluvíš, nic takového ve svém arzenálu nemám > Myslím konkrétní OS, máš-li ho, - mám ho a obchoduji ho živě 2 roky. Strategií mám víc, záleží jestli to chceš brát jako samostatné OS nebo jako jeden OS s více strategiema - některé strategie jedu o něco kratší dobu. > nebo už vůbec nechápu o co go ^^ - taky moc nechápu o co ti tvými psychedelickými poznámkami go

Olympusko: Vidím že se v tomhle nějak míjíme. S tím popisem božského stvoření jsi mě teda dostal, obzvlášť když tvrdíš že o tom nemálo víš. Ty u toho něco kouříš nebo šňupeš? :D

Olympusko: Díky za radu. Právě že se na rozdíl od jiných nenechávám okouzlit "okamžitými" výsledky a to ani libovolně velkého počtu back/forward testovaných obchodů. Naopak stavím na tom, co v dlouhodobém horizontu potíže nemá a z principu ani nemůže mít. "Kauzalita" v trzích je jiného druhu než přírodovědné jednosměrné pojetí příčiny a důsledku. Na to si dávej pozor spíš ty. Statistika a spol. nebyla vyvinuta pro tyhle věci, takže aplikuj opatrně a s rozumem. Proto mají také ekonomové a sociologové pořád problémy se svými modely, protože převzali nástroje přírodních věd a bezmyšlenkovitě to používají na všechno, co jim přijde pod ruku a pak se diví, že to moc (dlouhodobě) nefunguje :) Na ten FX fond jsem vážně zvědav, už se těším.

raztos: > Takze pokial mas este nejaku dalsiu radu, ktora pomoze, a nemas problem sa podelit ... - což o to, rady i ochotu podělit se bych měl, ale jestli ti to pomůže, tak to záleží hlavně na tobě (jestli a jak je pochopíš a jestli se jimi budeš řídit). V tomhle vlákně to ale rozebírat nebudeme, je to off topic. Až budu mít někdy vhodnou chvíli, tak ti něco napíšu do vlákna „Střípky souvislostí“. Olympusko: > „Heron: Nikdy jsem netvrdil, že TA je na nic. Jednoduché metody TA jsou v dlouhodobém horizontu na nic. „ - Já jsem zase nikde a nikdy netvrdil, že bys ty něco takového tvrdil. Naopak mám v téhle věci stejný názor jako ty a myslím, že se vyjadřuji celkem jasně. > „Vše co obchoduji je založeno na věcech, kterým dobře rozumím, a nejsou jsou to věci zázračně jednoduché, o kterých mnoho nováčků sní...“ - každý úspěšný obchodník musí mít obchodování založeno na věcech, kterým dobře rozumí, to je bez debaty. Jen bych podotkl, že tvůj přístup je jen jedna z možných cest k cíli. Jsou i mnohem jednodušší cesty a opravdu existují „zázračně jednoduché věci“, jenom je většina lidí hledá jinde než by měla. Jinak gratuluji k výsledkům. Marně si ale lámu hlavu nad tím, co může motivovat úspěšného tradera k úvahám o založení fondu (když si teda pro sebe porovnávám výhody a nevýhody, tak nevýhody u mě silně převažují). Můžeš se podělit o svou motivaci? Honza K.: Psát nebo spát, to je oč tu běží. Já se jdu raději smát - jsem smějící se bestie :) Plexis – Lepší se smát --------------------------- Lepší se smát než jen tiše koukat nebo jen spát a nic nevidět Lepší se smát než jenom poslouchat všechny tyhle kecy nebo v klidu si spát Lepší se smát, než se jen tak bavit divnou srandou divnejch lidí Lepší se smát než se v klidu nudit smát se, balit holky nebo vypít pár piv Divný lidi dělaj divný věci divný slova padaj z úst divný lidi vedou divný keci .... m.hunter: Žádný problém podělit se o své přístupy k position sizingu a risk managementu, na tom není nic složitého ani tajného. Pozor ale na jedno přísloví: „Vrána která napodobuje racka se utopí“ . Jsou věci obecné, které platí pro všechny a pak věci specifické, které nemůžeš jen tak vzít a použít kde tě napadne bez znalosti souvislostí.

raztos: Neodpověděl jsem ti protože nevím co ti na to odpovědět. Literaturu i weby jsem uváděl v několika svých příspěvcích - už jsi to všechno přečetl? :) K tomuhle vláknu: Hlavní myšlenka je v tom, že pokud chce někdo TA používat, měl by ji 1) používat v oblastech kde mu může pomoci a zároveň 2) používat ji správným způsobem. To se tady asi snažil Olympusko říci. Problém je v tom, že to skoro nikdo tak nedělá a proto to vypadá tak, že je TA na nic a nefunguje. Na základě čeho obchoduji: Obchoduji na základě porozumění mechanismům trhu. Já vím že to zní příliš obecně, ale je to opravdu nejpřesnější popis toho základu. Pokud jde o konkrétní implementace (strategie), tak to už by bylo delší povídání. Jestli je "na figu" to co jsi se zatím naučil, tak to záleží hlavně na tom co jsi se naučil, ale nejspíš většinou ano. Tím si prošel každý - nejdřív tápání a chaos, pak teprve cílevědomé hledání a práce. Každý na to jde jinak - někdo se rád učí ze svých chyb, někdo se učí z chyb druhých.

gandalf33: Jestli se to podobá YTC Price Action Trader – to nemůžu posoudit, protože jsem si to nekupoval, je to možné. Nedělám si autorské nároky na nic a když znám zdroj tak ho uvádím nebo rovnou přikládám. Lance Beggse samozřejmě znám, shodou okolností jsem jeho web YTC objevil jen několik dnů po zahájení provozu – první newsleter od něj mám z 8.4.2008 a odebírám ho dodnes. Líbí se mi hlavně jeho systematický přístup a do jaké šíře pokrývá trading a související oblasti (business management, personal development, market structure etc). V čem se ale rozcházíme je Lanceho diskréční přístup. To samozřejmě nic nemění na užitečnosti obecných principů jako S/R apod. Je to skvělý chlápek a dobrý učitel. Jak jsem přišel k Samu Seidenovi, to si už nepamatuju, newslettery OTA (Lesson from the Pros) odebírám taky od té doby – od 7.4.2008, ale četl jsem i starší příspěvky od SS. Tipuji podle datumů na nějaký společný zdroj, kde někdo doporučil Lanceho i Sama. Jankovskeho zná Lance taky viz jeho komentář pod tímhle článkem: club.ino.com/trading/2009/09/rock-paper-scissors-a-trading-analogy/ Já jsem ale na Jankovského narazil na nějakém zahraničním trading foru ve vlákně „nejlepší knížky o tradingu“. Jestli odebíráš YTC delší dobu tak víš, že často někdo něco doporučí Lancemu a ten to pak doporučuje ostatním. Kdo co řekl první pro mě není nijak důležité a jestli více lidí popisuje stejnou věc podobnými výrazy – to ze mi zdá celkem logické. Dávám přednost tomu, kdo to dokáže srozumitelněji podat a vybrat si z toho co potřebuju pro sebe. Ty tři principy co píšeš jsou z Jankovského, resp. tam jsou nejlépe popsány. Těch užitečných logických principů je mnohem více, ale to je na delší debatu. Tobě také mnoho zdaru.

deluxe: Vypovídací schopnost backtestu (do jaké míry se můžeš spolehnout na to, že výsledky v budoucím živém obchodování budou v rozumných mezích odpovídat výsledkům z backtestu) závisí především na způsobu, jakým jsi backtest prováděl a jak jsi ho potom vyhodnocoval. Kvalita systému pak závisí na způsobu, jakým jsi postupoval při jeho návrhu. Správně jsi pochopil, že nejde o délku testovaného období ani o frekvenci obchodů, ale o počet obchodů. Obecně platí čím více, tím lépe. Existuje ale určité nezbytné minimum backtestovaných obchodů a to souvisí jednak s tím na kolik procent si potřebuješ být jistý vypovídací hodnotou backtestu a také to úzce souvisí s počtem stupňů volnosti (degrees of freedom) tvého obchodního systému. Počet stupňů volnosti také souvisí s (pře)optimalizací a s robustností systému. Myšlenka je taková, že čím větší má tvůj systém počet pravidel (např. logické podmínky, filtry, ...), počet použitých proměnných, počet použitých indikátorů, počet vstupních parametrů všech indikátorů, délku nejdelší periody z těch indikátorů, tím více potřebuješ obchodů v backtestu, abys měl stejnou požadovanou vypovídací hodnotu. Na každou takovou proměnnou nebo pravidlo potřebuješ řekněme minimálně 30 obchodů. Můj osobní názor: 160 obchodů je krutě málo na to, abys mohl něco usuzovat o souvislosti backtestu a budoucích výsledků systému. Jestli jsi navíc dělal backtest ručně, něco jsi optimalizoval, používáš pevné parametry nebo je tvůj systém diskreční nebo polodiskreční, tak na nějakou vypovídací schopnost backtestu se 160 obchody rovnou zapomeň. Tímto tě ovšem nijak neodrazuji – dělej co uznáš za vhodné, nerad bych byl označen za šiřitele pesimismu :) Z počtu backtestovaných obchodů (bez dalších informací) nelze dělat žádný závěr.

te_o: Není tak úplně pravda, že by se o tom tady nebo jinde nediskutovalo, jen to musíš hledat pod pojmem "pattern day trader" nebo "pattern day trading" nebo "PDT rule" apod. Živě se s tím setkal každý, kdo PDT rule porušil ;) Věc se má ale asi tochu jinak než se domníváš: 1) PDT rule platí pouze pro obchodování jednotlivých US akcií (US stocks), futures na jednotlivé US akcie (tzv. single-stock futures), opcí na jednotlivé US akcie a ještě tuším na nějaké dluhopisy (bondy konvertibilní za opce na konkrétní jednotlivé akcie) 2) vzhledem k tomu že na tomhle serveru drtivá většina lidí obchoduje futures na indexy nebo futures na komodity, případně opce na totéž, tak se jich PDT pravidlo netýká, proto se o tom nějaké extra dlouhé diskuze nevedou - koho se týká, ten se podle toho zařídí (větší účet nebo nedělat daytrading), koho se netýká, tomu to může být jedno. Pokud tě zajímají podrobnosti, tak např. tady si přečti záložky "Overview", "Day Trading FAQs" a "Examples" www.interactivebrokers.com/en/p.php?f=margin&p=dt Cituji z FAQ: "Please note that Futures contracts and Futures Options are not included in the SEC Day Trade rule." Všichni brokeři by měli mít PDT pravidla implementovaná stejně. Na stránkách IB je to ale velmi přehledně popsáno a vysvětleno.

jenda701: Díky za tip, už to jdu chroustat. Když už jsme u těch knižních tipů, tak Brenda Jubin dává na svém blogu "Reading the markets" pravidelně (skoro každý den) svoje recenze na knížky o tradingu a přilehlých oblastech - od čistě akademických po klasické "bestsellery", většinou novinky, někdy i starší věci. Dřív jsem si o sobě myslel že jsem tak trochu knihomol, ale ve srovnání s ní jsem jen ubohý břídil :) Její postřehy jsou někdy zajímavé ... z poslední doby namátkou třeba její komentáře ke Grangerově kauzalitě a kointegraci v souvislosti s knížkou "Hunting Causes and Using Them", taky jsem díky ní narazil na pár dobrých knížek ke spreadovému obchodování, řízení rizik atd. Hodně z těch knížek jsou pro mě nezajímavé buď z hlediska tématu (třeba určené pro institucionální řízení rizik) nebo z hlediska hloubky (pohádky o pejskovi a kočičce nebo naopak hardcore matematika). Každý tam ale najde něco podle svého gusta a zaměření. readingthemarkets.blogspot.com/

Gizmo: Ano, říkáš to správně a zcela s tebou souhlasím. Cíle musí být měřitelné a bez nich nepoznáš jestli jsi jich dosáhl. Jen bych si dovolil připomenout historii mých příspěvků - v článku byla řeč o skupině obchodníků, kteří se již obchodováním živí, uživí a konzistentně vydělávají (to je podstatné). K tomu byl v druhé části článku vyjádřen údiv nad tím, že i přes to, že se tím tihle tradeři uživí, tak celkem velké procento těchto traderů uvedlo nízkou měsíční částku. V tomto kontextu jsem uvedl, že otázku bylo možno chápat jinak, než asi byla zamýšlena, proto je procento tak velké. Z pohledu tradera z této skupiny (živí se tím a uživí se tím) jsem vedl další debatu ohledně cílů - pokud se tím uživím, tak samozřejmě jsem již dosáhl mnoha svých měřitelných cílů (minimální výkonnost systému, minimální cashflow, ...) a tím pádem si už (podle mého názoru) nepotřebuji stanovovat další vyšší cíle ohledně budoucích měsíčních příjmů. Mám systém a víc z něj nevyždímu jinak než navyšováním kontraktů. Neříkám že si dále nemůžu stanovovat jiné měřitelné cíle, taky si je stanovuji. Jen v těch USD za měsíc moc smysl nevidím (z mého úhlu pohledu). Taky jsem se pokusil vysvětlit co chápu pod nestanovením horní meze tohoto příjmu a objasnit možná nevhodně zvolený pojem "nekonečno". Pokud by se článek týkal traderů, kteří ještě nejsou za bodem zlomu a nespadají do zmiňované kategorie, tak je to samozřejmě trochu jiné. Tam můžou měřit svůj postup klidně měsíčními příjmy tj. dosahováním svých měsíčních USD cílů. O nich ale článek nebyl (druhá polovina článku). No a zbytek je jen mlácení prázdné slámy, věčný koloběh nedorozumění, polemizování, vysvětlování atd. - však to znáš ;)

jkoutny: Trh produkuje sérii cen, za kterou byl proveden momentálně poslední obchod – Last cena (tzv. ticková data). Z těchto „aktuálních“ last cen ti potom v nějakém SW skládají bary / svíčky („čárky“) a to podle zvoleného časového rámce. Když máš nastavený časový rámec 15 minut, tak první last vytvoří open baru, další last vytvářejí pohyb baru, některé vytvoří High a Low. Poslední vždy tvoří „dočasné“ close, které je ve skutečnosti poslední last cena. Až uplyne 15 minut od začátku vykreslování baru, tak se z poslední last stane definitivní close baru a začne se vykreslovat nový bar (první last bude open atd). Takže již „uzavřené“ bary mají close, protože v rámci zvoleného časového rámce byla příslušná last cena poslední tj. byla close pro ten bar. Aktuální ještě neuzavřený bar (nejvíce vpravo na grafu) má místo close poslední last cenu. Takhle to funguje obecně i pro jiné bary, nejen ty založené na čase např. 15 minut. Pro denní data je open cena prvního obchodu dne hned po otevření trhu, poslední cena je dočasné close, po uzavření burzy se poslední cena stane skutečným close (zjednodušeně, přesně to záleží na pravidlech burzy). K těm příkazům, buď můžeš dát příkaz typu market (nezadáváš žádnou cenu), který ti bude proveden ihned za nejlepší dosažitelnou aktuální cenu – většinou velmi blízkou poslední last ceně. Nebo můžeš zadat příkaz typu limit, kde si zadáš limitní cenu (v bodech) a obchod bude proveden za nejlepší dosažitelnou cenu, nejhůře však za stanovený limit (např. nakup za 253,25 nebo lépe). Negarantuje ale okamžité vyplnění příkazu. Žádný příkaz typu nakup za High nebo Low neexistuje. Pokud použiješ MOC (Market on Close - ne každý broker nebo burza to podporují), tak to je většinou posláno na burzu jako příkaz market cca 1 minutu před uzavřením burzy (u někoho jde čas nastavit). MOC se používá nejčastěji pro výstup z obchodu, pokud to nechceš držet přes noc. Někde existuje i obdoba Market on Open. Pak ještě existuje pár typů příkazů jako Stop, který můžeš kombinovat s market nebo s limit, nastavovat různé parametry (GTC/GTD) atd. Rozsah záleží na konkrétním brokerovi, burze a obchodní platformě.

roman06: Je fajn když máš stanoveny vyšší cíle přesně definované. Ať se ti daří je dosahovat. K těm "nekonečným cílům" - pro mě byl třeba hlavní cíl vytvořit alespoň jeden funkční obchodní systém a díky jeho používání se dostat z krysích závodů tj. nechodit už do zaměstnání a živit se tradingem. To se mi povedlo. Měl jsem přesně definovaný "skromný" cíl - navyšovat obchodní kapitál a postupně si vydělat na pokrytí životních nákladů. Výdělky jsou ale určeny jenom kvalitou mých systémů (vč. způsobu jejich používání) a tím, kolik vyberu na spotřebu versus kolik nechám na zvyšování účtu (pro obchodování více pozic). Nedávám si žádné cíle typu "chci obchodovat s 300 kontrakty ES" nebo "chci měsíčně vybírat xxx USD". Tak jak to mám mi to bohatě stačí, vybírám peníze a učet přesto narůstá. Za velmi dlouhou dobu provozování s navyšováním pozic by pak teoreticky mohly být příjmy "nekonečné", resp. libovolně velké, ale samozřejmě nebudou. Za nějaký čas budou příjmy aaa USD, za delší čas bbb USD a pak dokonce třeba ccc USD (pokud systém bude dál fungovat). Ale proč bych si měl aaa, bbb, ccc USD měsíčně dávat jako cíl? O to se postará systém a to jak jsem si to nastavil. Vybudovat systém jako aktivum, které generuje cashflow - to byl pro mě cíl. To jak velké cashflow potřebuji si můžu nastavit position sizingem - když chci vybírat více, tak musím počkat, až bude účet dost velký pro větší cashflow. Cíle typu chci xxx USD z tradingu podle mě vypovídají spíše o "vysněné" životní úrovni - kolik si dnes myslím, že by mi stačilo na vytoužený životní styl. Časem zjistíte, že vám třeba stačí mnohem skromější život a ty peníze radši budete dávat třeba na charitu. Nebo možná zjistíte, že žádný životní styl není tak luxusní, aby nemohl být ještě luxusnější a cíl xxx USD ze bude zvyšovat na yyy USD a pak pořád výš a výš, dokud se z toho nezblázníte. :) Zkuste se zeptat úspěšného podnikatele, jaké má cíle. Zřídka dostanete odpověď, že chce z firmy dostat xxx Kč za měsíc neb rok. Budou to kvalitativně úplně odlišné cíle. A trading je (nebo by měl být) byznys. Já vím, s každým slovem se dá polemizovat a každý to vidí jinak. Takhle to vidím já teď a dřív jsem to taky viděl trochu jinak. Nic proti článku obecně nemám, někomu se to může hodit. Nemám nic ani proti opačným názorům jiných. Jen doplňuji mozaiku celkového obrazu o svůj kamínek. Mír a úspěch všem :)

Sice jsem v anketě uvedl trochu vyšší částku než 2000 USD, ale ještě jednou: Otázka zněla: Jaký měsíční příjem v USD z tradingu Vás uspokojí? - Uspokojí mě takový měsíční příjem, který uspokojí mé "základní" potřeby tj. bod zvratu, kdy se mi vynaložený čas a peníze z tradingu stále ještě vyplatí ve srovnání s jinými příležitostmi obživy. Nebo bylo snad otázkou myšleno uspokojení mého ega, nebo snad sexuální uspokojení? :) Upřesňující popis byl: Přibližná měsíční částka v hrubých příjmech, na kterou cílíte v rámci obchodování. - Přibližná částka měsíčních hrubých příjmů, na které cílím je "nekonečno" - nemám stanoven horní limit. Odpovídal jsem na otázku, ne na upřesňující popis, který by možná měl být samostatnou otázkou, ale nebyl.

Vidím to podobně jako M@rucci a spol. Osobně jsem otázku cílů resp. jaká částka měsíčně by vás uspokojila pojal tak, že pokud mě obchodování živí, tak je to částka kterou můžu vytáhnout z účtu pro pokrytí spotřeby, přepočtená na jeden měsíc. U peněz platí čím více, tím lépe - proto nemám stanovenu žádnou horní hranici. Nemám stanovenu ani žádnou „ideální“ částku, protože ta závisí na nákladnosti mého životního stylu. Jediné co můžu smysluplně stanovit jako „cíl“ je minimální částka – kolik musím z účtu vytáhnout, abych udržel nějaký „minimální“ životní standard a nemusel si hledat jiný dodatečný zdroj příjmů (platí pro tradery, kteří nemají jiný zdroj příjmů než trading), a aby mi díky vytahování peněz z obchodního účtu neubýval „obchodní kapitál“ tj. pokud bych vytáhl všechno, co za měsíc vydělám (s přihlédnutím k případné nerovnoměrnosti v distribuci měsíčních zisků atd). To je myslím ta skupina zmiňovaná v článku: - obchodníci obchodující živě - obchodníci, které dokáže trading uživit (!) - obchodníci, kteří konzistentně vydělávají - intradenní obchodníci Já se tedy z tohoto úhlu pohledu nepodivuji nad tím, že se dá žít za 2 tis. USD / měs. Záleží jak velkou rodinu živíte, jestli má rodina jiné příjmy, jaké máte rezervy pro případ nepohody, jestli jste ve fázi akumulování finančního majetku (prioritou je navyšování obchodního kapitálu) nebo už vám jde jen o pravidelné finanční toky (nemáte už potřebu dál navyšovat účet a zvyšovat počty kontraktů až na hranici únosnosti) atd. Skutečné měsíční zisky můžou být a bývají několikanásobně vyšší, ale částka která mě dokáže tradingem „uživit“ je opravdu relativně skromná. Samozřejmě že otázku mohl každý pochopit jinak, ale asi nás je více z uvedené skupiny, kdo to pochopil takhle.