Heron

deluxe: Začněte od nejjednoduššího a pokračujte podle dosažených pokroků různými směry, které budete potřebovat prozkoumat. Záleží na vašich dosavadních znalostech a zkušenostech. každopádně si někdy přečtěte knížky, které jsem tu už několikrát doporučoval: Jankovsky, Aronson, Pardo, Harris – ty jsou informačně velmi výživné a umožní vám poznat jak spolu co souvisí. Ale nestačí přečíst si pár knížek – já třeba když jsem se zabýval optimalizací a dostal jsem se třeba k volbě optimalizační funkce, tak jsem si našel a přečetl mnoho desítek článků a knih, ve kterých se o tom něco psalo. Tím jsem si vytvořil obrázek jak na to kdo jde a pak jsem přemýšlel sám, co potřebuji já, jaké jsou souvislosti, jaké jsou výhody a slabiny jednotlivých řešení (z internetu i mojich). Také jsem si vyhledal všechny články od autorů knížek, kteří mi přišli užiteční. Totéž se opakovalo prakticky pro všechny důležité pojmy typu stop loss, draw down, curve fitting, random walk, edge, behavioral finance... a stovky jiných. Jako odraz můžete vždy nejprve zkusit wikipedii, knížky na Amazonu (většina se dá stáhnout někde zadarmo v pdf), blogy traderů, do diskuzí na trading serverech bych se vrtal až naposled nebo když hledáte něco speciálního, protože tam většinou diskutují ti, co o tom vědí stejně málo jako vy nebo i méně – pochopitelně existují výjimky. Pokud ale náhodou narazíte na někoho, kdo toho dle vašeho názoru ví více a umí to pro vás pochopitelně vysvětlit, tak se na něj pověste a sledujte všechny jeho příspěvky, dokud to pro vás bude přínosné. Mám dodneška v oblíbených položkách několik uživatelů z různých diskuzních serverů, různé blogy apod. Po pár letech už budete mít velmi slušný přehled o čem to všechno je, z jakých směrů se na to dá jít, co je pro vás použitelné a co ne, co je důležité a platí obecně, co je jen věc vkusu, jaké jsou různé typy lidí a jejich přístupy, co jsou jen dokola omílané předsudky a nesmysly atd. Těch informací je tolik, že do jedné knížky se nikdy nemůžou vejít. Chce to čas, úsilí a trpělivost a jednou přijde heuréka moment a vy budete mít hotovo. Jeden jediný funkční systém stačí. Jenže většinou díky znalostem dovedete zkonstruovat hned několik dalších funkčních systémů, založených na něčem odlišném – tak proč to nevyužít pro diverzifikaci. I když budete mít hotovo (AOS) a bude vás trading bavit, tak vždycky existuje více toho co ještě nevíte, než toho co víte – pořád je co objevovat a dobrodružství může pokračovat. Nebo se potom můžete věnovat jinému oboru, rodině – jak je libo. Sám jistě přijdete na to jaký postup při studiu je pro vás nejvhodnější.

tomnes: Ještě bych připojil malou poznámku k tomuhle (doufám že admin přimhouří oko nad OT): ad „Viktor Niedehoffer krátce před tím, než zkrachoval, prohlásil, že empiricky prokázal ...“ Na základě toho co vím o Niderhofferovi, tak jsem si téměř jistý, že důvodem jeho opakovaných krachů nikdy nebylo to, že by přestalo fungovat nějaké jeho edge (a on o tom nevěděl), ale něco úplně jiného: Niederhoffer nedokázal uřídit a mít pod kontrolou svůj hráčský temperament a především řízení rizika. Četl jsem o něm pár článků a jeho knížku „Průvodce spekulanta“, kde to sám jasně popisuje – byl, je a bude to gambler – viz hláška „už to zase udělal“. Já bych mu svoje peníze nesvěřil, protože i kdyby měl 5 let za sebou výnos 50% p.a., tak je téměř jisté že dříve či později to všechno projede, bez ohledu na to že je to bezpochyby velmi inteligentní člověk. ad „Jsem poměrně dost zastánce konceptu Black Swan“ – já také, jedním z pravidel risk managementu je, že nikdy nebudeme mít pod kontrolou úplně všechna rizika. S tím se musíme jen smířit – jsou věci, které můžeme ovlivnit (a ty bychom se měli snažit ovlivnit ve svůj prospěch) a jsou věci, které nemůžeme ovlivnit, někdy je nemůžeme ani předvídat nebo si je dokonce ani nedokážeme předem představit (a s těmi se musíme smířit a doufat ve šťastný osud). Špatné je když to děláme naopak – snažíme se změnit něco co nemůžeme a nesnažíme se tam, kde můžeme. To nesouvisí s edge ale s risk managementem. Přestože edge se nemění, tak může přestat fungovat způsob, jakým se ho snažíme využívat – např. dříve šlo dělat arbitráže jen „s tužkou, kalkulačkou a včerejšími novinami“. Dnes v době HFT už asi moc prostoru pro tenhle způsob nezůstalo, i když princip zůstává stejný.

tomnes: Tak to jsem rád. Většina nedorozumění je vždycky v tom, že nevíme co přesně ten druhý myslel (co chápe pod jednotlivými pojmy), jaký je kontext a jaké jsou jeho zkušenosti - když si tohle lidi vyjasní, tak často zjistí, že pokud přijmou na chvíli úhel pohledu toho druhého, tak s ním dovedou souhlasit, protože z jeho úhlu pohledu to smysl dává (myslím teď obecně komunikaci, ne debatu nás dvou). Moje systémy budou fungovat, dokud bude platit zákon nabídky a poptávky, dokud se lidi budou chovat podle zásady že „více dobrých věcí je lepší než méně dobrých věcí a více špatných věcí je horší než méně špatných věcí“, dokud na futures trzích bude riziko selhání protistrany řešeno pomocí marginů, dokud časový rozpad opcí bude fungovat tak jako dnes, dokud ... se svět nepřestane točit. Nemusí to být sice věčně, ale dost dlouho na to abych to nenazýval dočasným. Mimochodem, u behaviorální psychologie v oblasti financí ty různé biasy a heuristiky fungují úplně stejně i když o nich víme a i když si jich jsme vědomi. Je to zadrátováno natvrdo evolucí v mozku. Optické klamy také nepřestanou působit, i když víme že je to jen klam. Díky za diskuzi a zase někdy...

Dejvid, tomnes: Trvalé edge nezaručuje, že budete mít všechny obchody ziskové, nezaručuje ani že jich budete mít ziskových třeba 55%. Také nezaručuje že se parametry systému nebudou měnit. Jediné co vám zaručuje je, že v dostatečně dlouhém období (počet obchodů) bude vaše equity křivka směřovat vzhůru. Neznamená to ale, že díky příliš velkému riziku na jeden obchod nemůžete zrušit účet dříve, než se dostanete dostatečně do zisku abyste ustál drawdowny. A neznamená to v žádném případě, že příležitost k obchodu nastane kdykoliv si přejete. Znamená to pouze jedinou věc: princip který strategie využívá k dosahování zisků se nemění a funguje pořád stejně - nějaká neefektivita v dosahu vašich možností, a vy ji umíte využít. Pokud například (fiktivní příklad) víte že centrální banka něco provádí nebo krachuje nějaká země (dozvíte se z novin nebo i dříve sledováním různých ekonomických čísel, nejen oficiálních) a že to téměř vždy (z fundamentálních ekonomických důvodů) má za následek nějaký vliv na trh po dobu třeba x týdnů, tak toho můžete využít – je to obchodování na denních datech s využitím fundamentálních souvislostí. Totéž platí pro investování, ať už kvůli dividendám nebo pro kapitálový růst – analyzujete fundamentální faktory které mají vliv na poptávku a nabídku po dané akcii. Na velkých time frame se hledá edge celkem dobře. ale chce to kapitál a čas / trpělivost. Ten trend na vyšších TF není způsoben náhodným součtem činností malých šumtraderů, ale činností velkých hráčů, kteří reagují na takové události a jsou v obchodě třeba několik měsíců a tvoří ty megatrendy na měsíčních datech. V intradenním obchodování vám to je ale celkem na nic. Tam musíte používat něco jiného – pro inspiraci si přečtěte něco o tom jak funguje trh a třeba „Time compression trading“. Tomáši, možná jde opravdu o jiný úhel pohledu a nerozumíme si. Pokud máte strategii která funguje z nějakého logického důvodu a potřebuje přitom pravidelně nebo čas od času změnit parametry (opět z nějakého logického důvodu), případně se nějak on-line adaptuje na trh (třeba volatilitu), tak podle mě se jedná o trvalé edge v případě, že se nemění princip který strategie využívá, nemění se základní struktura strategie a nemění se (a není třeba měnit) způsob jakým tu reoptimalizaci děláte a samozřejmě když to dává přijatelné výsledky. O dočasné edge jde podle mě v případě, kdy už ten princip prostě z nějakého logického důvodu přestane fungovat – u uvedeného fiktivního příkladu třeba centrální banky přestanou dělat intervence na trzích (na trvalo). Pokud budete mít nějakou metodu, která vám vždy dokáže podle stejného algoritmu najít nějaká dočasná edge (na základě logických a funkčních důvodů), pak tato metoda je podle mě také trvalé edge, byť strategie vždy využívají nějaká dočasná edge. Žádný Svatý Grál jak říkáte, pouze funkční systém nebo jejich „metagenerátor“. To že musíte občas upravit nějaké parametry neznamená podle mě, že edge skončilo, pokud princip funguje dále stejným způsobem, jen s jinými parametry. Samozřejmě je lepší když systém nepotřebuje příliš mnoho parametrů, protože pak se může snadno sklouznout k přeoptimalizaci. Take je lepší když se ty parametry nemusí moc často měnit, lepší je on-line přizpůsobování aktuálnímu trhu (měnící se fixní parametry versus fixní přizpůsobovací algoritmus). Jak říkal Einstein, dělejte věci tak jednoduše jak to jde, ale ne ještě jednodušeji. My musíme brát to, co máme. Edge prostě není strategie, ale princip na kterém je založena / který využívá. Asi jeden mluvíme o voze a druhý o koze. Už nevím jak bych to jinak vysvětlil, takže toho asi necháme ...

Dejvid: Znamená to tohle: Máš nějaká historická data, třeba za 10 let. Projedeš to nějakými testy a u nějakého pravidla např: „CCI(50) roste a zárověň se tohle kříží s tímhle a zároveň venku prší a je středa odpoledne“ ti vyjde, že podle tohoto pravidla by systém udělal za těch 10 let třeba 2000 obchodů, přičemž v 75% by se vyplatilo jít long a 25% short (výrazně jinak než 50:50, při RRR = 1:1) při výstupu třeba za 3 dny od vstupu. Takže si řekneš (uděláš systém), že vždy když nastane tahle podmínka, půjdeš do toho long a vyděláš prachy, protože tvoje šance jsou 75:25 (při RRR = 1:1). Potíž je v tom, že pokud to pravidlo není podepřeno nějakou logikou, tak téměř jistě nebude v budoucnu fungovat, protože jde jen o vliv náhody (náhodné fluktuace v datech, na kterou pravidlo pasuje), nikoliv o vliv nějakého edge. To si ověříš např. tím, že si seženeš jiných 10 let dat nebo data z jiných trhů a aplikuješ na ně svůj systém s tímto pravidlem. Zjistíš že někdy je to 75:25, jindy 45:55, jindy 20:80 – dlouhodobě ale v průměru 50:50 při RRR = 1:1. Nebo se můžeš podívat jak se ty procenta mění v průběhu těch 10 let. Pokud se pohybují od 10% do 90% několikrát tam a zpět, tak kdybys dělal backtest třeba jen na 8 letech místo deseti, tak by ti vyšlo že to máš dělat naopak čili brát pouze obchody na short stranu. A s tou dostatečnou pravidelností jsem to myslel tak, že pravidlo nebude v budoucnu nebo na jiném období dat fungovat dostatečně na nějaký zisk. Pokud by byl jen místo vysokého zisku v backtestu nižší zisk, tak by to ani nevadilo, často je ale místo zisku pořádná ztráta (z dlouhodobého hlediska). Nejlepší obrana proti tomu je mít systém postavený na nějaké logice, ne pouze na statistice – dobrý systém má i dobré výsledky, ale dobré výsledky automaticky neznamenají dobrý systém. Taky se tomu říká přeoptimalizace nebo curvefitting. Moc hezká písnička s perfektní melodií na tohle téma a na téma risk managementu obecně je tahle: Voskovec a Werich – Nikdy nic nikdo nemá (1931) ---------------------------------------------------------------- Celé lidské pokolení mělo by víc pokoje, kdyby bylo to co není a nebylo to co je. Nikdy nic nikdo nemá míti za definitivní neb nikdy nikdo neví co se může státi. Řekne se třeba že se to a to stane tak a tak ono to pak dopadne docela naopak. ...... Celý klip je tady, písnička začíná na 2:45 min: www.youtube.com/watch?v=tsj1ppSG4Ys PS: Murphyho zákony nevymyslel Murphy, ale jiný člověk téhož jména.

honza27: „... jak se díváš na možnost získání edge pomocí neuronových sítí či dalších metod AI“ Možné to určitě je. Neexistuje pouze jedno edge ale celá řada (ve smyslu příčina, jejímž důsledkem je funkční systém, resp. něco co se dá přetavit v zisk). Vždycky je ale třeba brát v úvahu své možnosti a omezení, říká se tomu najít si na trhu svoji niku. Těžko můžete jako retail trader konkurovat HFT, když máte PC s ADSL připojením přes půl světa. Stejně tak nemůžete konkurovat (jít proti nim) hedgerům, kteří nemusí skládat margin, protože ručí dodáním zboží. Oni ustojí půlroční pokles proti sobě, vy určitě ne viz margin call. Trh je jako ekosystém – každý účastník má svoji funkci, chování, časový rámec obchodů, velikost ztráty kterou ustojí, způsob vstupů a výstupů, různé možnosti a omezení. K těm AI a spol. – existují funkční řešení, např. Renaissance Technologies, D.E. Edwards a hodně dalších. Jenže oni na rozdíl od nás na to mají potřebné zdroje – výpočetní, intelektuální, finanční, informační. A taky na to jdou většinou trochu jinak – mají na vstupu stovky/tisíce proudů dat ze všech možných zdrojů a vycházejí z matematických modelů (quant finance) tj. většinou z aplikace Girsanovova teorému (Girsanov’s theorem). O čem je quantitativní přístup vysvětluje stručně a jasně na třech stránkách jeden ze zakladatelů a tahounů odvětví Emanuel Derman v článku „The boy’s guide to pricing and hedging“ (viz příloha). Osobně jsem spíše skeptický k možnosti využití těchto technologií v retail sektoru k objevení něčeho, co by šlo také s našimi možnostmi využít. Na řešení nějakých dílčích problémů to ale určitě použít jde. Jsou i tací, co tvrdí že to tak udělali – třeba Olympusko, více je ale těch co s tím zápasili a nikam to nevedlo (podle jejich tvrzení). Na druhou stranu pokud na něco přijdu, tak to budu obchodovat a ne roztrubovat do světa. Chce to zkusit – každý má jiné matematické a IT zázemí apod.

Pro ještě větší výkonnost je dobré kromě již zmiňovaných genetických algoritmů a vícejádrových procesorů také pít hodně kávy:

Risk management: Pokud nerozumíte tomu jak a proč některé věci fungují, tak je dobré alespoň dát na rady zkušenějších. Některé věci je totiž opravdu lepší vůbec nezkoušet.

Dovolil bych si začínajícím a středně pokročilým doporučit dvě knížky, které by vám mohly být dost užitečné. Curtis M. Faith: Way of the Turtle viz článek www.financnik.cz/komodity/recenze-knih/turtle-secret-methods.html Je to spíš jednodušší knížka pro začátečníky, ale jsou tam některé užitečné věci. Především bych ale chtěl doporučit tuhle: [bold] Robert Pardo: The Evaluation and Optimization of Trading Strategies [/bold] Týká se procesu návrhu, optimalizace a vyhodnocování obchodních systémů a dostane vás rychle do obrazu co a jak s čím souvisí a na co si dávat pozor. Po přečtení byste měli mít velmi slušný základ a odrazový můstek pro vlastní hledání a práci. Knížka se zabývá prakticky všemi důležitými aspekty od dat přes návrh a testování až po vyhodnocování, zabývá se robustností, curvefittingem (přeoptimalizací), Walk Forward analýzou. Mě osobně tahle knížka svého času posunula o pořádný kus dopředu. Najdete na jednom místě hromadu informací, které jsou jinak roztroušeny po kouskách po všech čertech. Povinná četba pro každého tradera, vřele doporučuji.

jaaan: ad Optimalizace/Datamining: To je právě ta nevýhoda, že že vám to nachází pravidla jak píšete typu např "RSI(15) před 10 dny je menší neč CCI(27) před 5 dny a včerejší high je menší než close před 17 dny".. a ještě musí být úterý a sedět vrána na plotě :-). Je nějaký fundamentální důvod, proč by se cena měla chovat takto v pevně daných intervalech? Pochybuji. Když se nad tím zamyslíte, tak RSI a CCI vám jen ukazují korekce v trendu (nebo range). Předpokládám tedy, že strategie bude typu „kupuj korekce v UP trendu, prodávej rally v DN trendu, obchoduj odrazy v range“. Nějaká pravidelnost v odstupech korekcí, resp. odstupech podmnožiny korekcí, které jsou obchodovatelné (mají dostatečný profit margin, nikoliv že skončí obchod ziskem) asi nebude, tj. nebude to pevně daný počet barů. Tohle je jasný curvefitting bez ohledu na použitou fitness funkci nebo cokoli jiného. Proto nejsem fanda „naivního“ používání dataminingu a říkám, že je lepší nejprve vědět co chci aby to dělalo a pak popřemýšlet které nástroje mi v tom asi můžou pomoci. A teprve potom se pustit do optimalizace. S dataminingem je problém v tom, že vůbec nemusí najít řešení (např. bude vždy kombinovat nějaké pevné periody, přitom pokud víte, že žádná stabilní perioda není, tak na to půjdete úplně jiným způsobem, např. nějakým triggerem který vám řekne kdy se něco stane. Podobný problém třeba s detekcemi a kvantifikacemi S/R). Dále pokud náhodou řešení najde, tak vy ho ve výsledcích nenajdete, protože na prvních 1000 místech se umístí curvefitting srágory s PF = 50 a teprve někde v hluboko v pelotonu slabě ziskových s PF =1,2 bude užitečný systém, na který to třeba náhodou přijde. Taky pak musíte výsledky adjustovat jak to popisuje Aronson v EBTA, abyste odstranil vliv datamining bias a dozvěděl se jaké jsou výsledky doopravdy. A pokud nevíte logiku za tím systémem a parametry které to našlo, tak je to pořád velký otazník, jestli to v budoucnu bude fungovat. Osobně dávám přednost konstruování systému „dopředně“ – uvažuji nad tím jaké podmínky nebo důvody můžou přimět cenu, aby se chovala pro moje potřeby dostatečně předvídatelně (po krátký omezený čas, pochopitelně), navrhnu si jak bych odhalit, že tyto podmínky nastaly a jak reagovat v případě že se trefím v odhadu nebo naopak netrefím, jak řídit obchod po dobu jeho trvání. Tuto strategii pak teprve backtestuji na historických datech a případně optimalizuji. Většina ale používá „zpětný“ přístup – vezme historická data, neví a nezajímají se proč se cena mění (nebo si myslí, že se cena chová podle překřížení MA nebo odrazu od MA nebo podobně – pletou si co je příčina a co je důsledek). Pak se snaží vybrat takové indikátory a parametry, které by dobře pasovaly na ten vzorek historických dat který, zrovna mají k dispozici. No a na závěr se diví, že jim to přestane fungovat a hledají něco nového v domnění, že jejich dočasné edge přestalo fungovat. Přitom ve skutečnosti žádné edge neměli, pouze našli nějaké fluktuace v datech, které se ovšem neopakují v budoucnu s dostatečnou pravidelností. A taky si samozřejmě myslí, že cenu ovlivňuje pouze minulá cena (historická data) a neberou v úvahu jiné faktory. Aby bylo jasno, nemám nic proti dataminingu nebo optimalizaci jako takové – jsou to bez diskuze užitečné nástroje. Jen to chce vědět na co a jak je používat a kdy raději ne. Není nad vlastní zkušenosti, takže ať si to každý vyzkouší a pak použije to co mu vyhovuje. ad Hurstův exponent: Já osobně to nevyužívám, dal jsem to sem jen proto, že se Tomáš ptal, jestli nevím o nějaké studii. Tohle byla jedna z několika na které jsem dříve narazil a byla první, na kterou jsem si vzpomněl. Nejsem fanda tohoto přístupu – tyhle modely popisují trh jen zvnějšku a jsou dobré tak pro teoretiky financí. Já jsem spíš pro znalost toho jak to v reálu funguje a jednoduché aplikace, žádné brutální matematické modely (R/S je ještě jednoduchý a elegantní přístup oproti jiným). Rád si ale počtu na co teoretikové zase přišli a jestli to nelze k něčemu použít. Člověk se tak dozvídá nové zajímavé souvislosti nejen pro trading. Jak píšeš o té inženýrské cestě, tak jsem si vzpomněl na přístup ke hraní rulety a na vtip jak jedou inženýři a manažeři vlakem na nějakou služební cestu (vlákno vtipy je ale zamčené). Přístup ke hraní rulety: 1) naivní přístup – nevědí že jsou šance nastaveny proti nim (kombinace pravděpodobností padnutí čísel a výplatních poměrů = profit faktor) tj. nemají edge. Nebo to vědí ale ignorují to a myslí si, že je spasí nějaký money management nebo šťastná zaječí pacička. Hrají dokud vše neprohrají. 2) teoretický přístup – rozumí tomu jak je to s jejich šancemi a nikdy nehrají ruletu, leda pro zábavu. 3) inženýrský přístup – rozumí tomu, že jsou šance proti nim stejně jako u teoretického přístupu, ale navíc si uvědomují, že je rozdíl mezi teoretickým modelem rulety a fyzickou ruletou v kasinu. Snaží se získat edge na svou stranu. Tak si do brýlí zamontují kamerku, do boty dají mikropočítač s dobrým fyzikálním modelem (kulička se chová v jistých mezích deterministicky) a když počítač při zpomalování kuličky vypočítá klastr čísel kam asi padne, tak rychle vsadí. Tím mají šance ve svůj prospěch. To se opravdu několikrát stalo (resp. odhalení těchto lidí), snad o tom byl i film, pak už si na to kasina dávali pozor, takže to chce vymyslet zase něco nového resp. nebýt tak nápadný. Na elektronickou internetovou ruletu to chce pochopitelně jiný hack. ad fitness funkce: Nad tím je dobré se hluboce zamyslet pokud používáte optimalizaci. Některé fitness funkce jsou výrazně užitečnější než jiné (z hlediska toho co od systému požadujete / očekáváte).

krakra: Dobrá volba - v některých případech. Pokud je ovšem nemusíš moc často posunovat - viz Order Efficiency Ratio. Pak je lepší hodit SL někam dost daleko (v rámci řízení rizika) jen pro případ výpadku spojení nebo podobné pohromy a řešit vstupy/výstupy přes market příkazy. Záleží co kdo potřebuje a jak si to udělá, ale musí si být vždy vědom reality - co vlastně znamenají data na která se "právě teď dívám" a jak to probíhá dál. Každopádně jestli je rozdíl mezi funkčností a nefunkčností strategie ve slippage, tak to moc robustní nebude a osobně bych do toho nešel.

Scott Berkun: The Myths of Innovation Dneska (21.4.2011) na to vyšla velmi povedená recenze/výtah na finmag.cz s názvem „Přes hranu útesu: mýty o inovacích“ (d.i.fosgen?) Kniha se celkem dost dotýká procesu, kterým procházíme při hledání nějakého nesnadného (inovativního) řešení - třeba snaha vytvořit funkční obchodní systém. Souhlasím s autorem recenze, že je to velmi podařená kniha.

m20artas a ostatní kdo máte data Interactive Brokers: Sice to už tady bylo párkrát řešeno, ale pro zopakování. Nejprve si uvědomte, jaká data vám od IB chodí. IB neposkytuje ticková data ale snapshoty po 250 ms viz http://www.interactivebrokers.com/en/general/contact/newContact/contact.php?TOKEN=6901559512282010BE06AIGF9192505191326DOB5452402 Cituji: „IB does not provide tick-by-tick data. Our real time market data is sent as snapshot requests updated every 250 milliseconds and it only fires back change. Meaning each and every tickType is updated and after 250 milliseconds if the snapshot request is the same as the last snapshot request, no value is fired back for that particular tickType, if it is different then the value is firedback. IB categorizes every market value (bid, ask, last, close, hig, low... etc) as a tickType and each tickType are independently updated. Historical Data is collected and stored by IB at 300 millisecond snapshot requests. These snapshot requests are captured, collected and used by IB to calculate the Open High, Low Close Values that makes up the bar for a bar chart.“ Pro lepší představu se podívejte na přiložený obrázek, kde je zobrazeno jak vypadají data uskutečněných obchodů v Time and Sales ve skutečnosti a co vám posílá IB (jedno jestli to sledujete v TWS nebo v NinjaTraderu nebo jinde). Čas jsem tam nepsal, jen nakreslil šipku – dole jsou nejstarší hodnoty, nahoře nejnovější. Všimněte si hlavně žlutě zvýrazněného – ve skutečnosti proběhly obchody na ceně 939,75, ale z dat od IB o tom vůbec nevíte a možná se divíte jak mohl být aktivován váš SL, když tam cena vůbec nedolezla (podle dat IB). Můžete věřit jen objemu, ale ne tomu, že všechno proběhlo za bid, i když se to tak podle IB zdá. Ten rozdíl v ceně bývá nejčastěji žádný nebo 1 tick, ale když se cena začně pořádně hýbat třeba při nějakých důležitých makro datech nebo malé likviditě, tak může být rozdíl mnohem vyšší. Pokud chcete vidět video kde jsou vedle sebe v reálném čase skutečná ticková data (od Zenfire) a snapshot data od IB tak tady: http://www.youtube.com/watch?v=ce-YA72M3GE SW potom z těchto dat dělá časové bary a tam dochází k dalším problémům – časové známky ticků resp, snapshotů. ZF posílá data s timestamp zatímco IB jim přiřazuje čas podle lokálního PC času když dorazí. Cestou se můžou zdržet nebo někdy i ztratit. To vidíte když se podíváte na časy v T&S na videu. Těch potíží přibývá, když si dáte reload dat viz help k Ninjatraderu. Pak si uvědomte, že poté co se na burze něco stane (proběhne obchod), tak v nejhorším případě po 250 ms k vám vyrazí informace, cesta jí trvá tak cca 150 ms (schválně zkuste ping na server gw4.ibllc.com (208.245.107.6). Když pak dorazí do vašeho počítače, tak pár dalších milisekund zabere vyhodnocení, případný poslaný příkaz dorazí na server IB po dalších 150 ms, tam se validuje a pošle na server burzy, zařadí se do fronty a pak až na něj přijde řada se provede. Reagujte na něco co se stalo někdy před 0,5 – 0,75 sekundou, pokud obchodujete ručně tak další sekundy k tomu. A pak se divte že máte slippage :-) Vaši strategii nesmí pár ticků sem nebo tam rozhodit. Pokud ano, tak si dejte vyhledat heslo „sub-milisecond trading“ a dejte se na High Frequency Trading :-), ale nezapomeňte že pak stále bude proti vašemu HFT softwaru stát HFT hardware, např. co používá Deutsche Bank s latencí 1,25 [bold] mikrosekundy[/bold] viz http://www.advancedtrading.com/articles/229300997 Good luck.

freeman11: Já jsem chtěl jen porozumět tradingu a souvisejícím oblastem, nikoliv se naučit anglicky. Výsledek byl že jsem se kromě toho „nechtěně“ naučil anglicky tím že jsem prostě četl a studoval v angličtině. Ten proces se zrychluje geometrickou řadou. Představte si informace z nějakého oboru uložené v mozku jako pavučinu - fakta a pojmy jako průsečíky vláken, vlákna mezi průsečíky jsou vztahy mezi fakty a pojmy. Když je jich v hlavě málo a pavučina je řídká, tak vám nová informace snadno proletí řídkou pavučinou a neuvázne v ní, protože s ničím nesouvisí. Čím je síť hustší, tím je pravděpodobnější že bude nová informace nějak souviset s tím co už víte a tedy větší šance že v síti uvízne a vytvoří další zahuštění sítě. Číst v angličtině má nesporné výhody – asi před rokem jsem četl české překlady asi 4 novějších knih z oboru financí a investování pro širokou veřejnost (tři byly novější z vydavatelství Pragma). Tak zprasené překlady jsem ještě v životě neviděl. Překladatel absolutně neměl potuchu o čem se píše a překládal to jako poezii – naprosto nesmyslné novotvary a nevhodné pojmy, překroucení smyslu apod. To by se dalo ještě pochopit, když to překládá někdo bez znalosti oboru, ale proč to neprošlo odbornou korekturou, to je mi záhadou. Výsledek byl takový že jsem místy vůbec nechápal co čtu – prostě slova nedávala žádný smysl. Stáhl jsem si originály a tam bylo vše naprosto průzračně jasné a pochopitelné. V některých místech překladů šlo odhadnout co asi bylo myšleno a napsáno v originále, ale jinde to nešlo – prakticky třetina až polovina knihy naprosto znehodnocená a bez možnosti vydolovat z toho nějakou informaci (pokud by se člověk chtěl něco dozvědět). Něco jako Startrek – „aktivujte hyperprostorové ultraudělátory a submezonové mikroblbosti, zařaďte rychlost 6“. Knížky jsem hodil do tříděného odpadu a od té doby překlady nečtu, pokud si můžu sehnat originál. Čtení mi zabere stejný čas jakou v češtině a informací z toho pochopím mnohem více. Když si představím že by si ty knížky koupil člověk s malými nebo žádnými znalostmi oboru, tak tipuji že po přečtení toho bude vědět téměř stejně jako před ním a navíc si bude myslet že je to tak složité, že to nikdy nedokáže pochopit. Taky nemusíte čekat na překlad nějaké zajímavé a pro vás důležité knížky, protože se ho většinou nikdy nedočkáte nebo tak po 20 letech. Většinou se překládají jen bestselery pro průměrného čtenáře.

atari: ad "Pokud toto bylo myšleno obrazně..." Ano, bylo to myšleno obrazně. Když se pokouším kombinovat desítky nebo stovky idikátorů, časových řad, algoritmů pro posun SL a PT a tisíců parametrů toho všeho, tak už to není žádná optimalizace ale datamining (byť SW používá stejné algoritmy pro to aby to všechno schroustal). Optimalizace je když mám aspoň tušení které indikátory nebo data jsou vhodná a jaké je zhruba rozmezí správných parametrů.

Zapomněl jsem na přílohu:

tomnes: Nesouvisí to s confidence bias ale s tím co je trh a jak funguje. Uvědomte si, že když nabízené množství (nabídka, sell) přesahuje poptávané množství (poptávka, buy), tak cena musí klesnout aby byly všechny požadavky uspokojeny. Pokud je tomu naopak, musí cena vzrůst. Trh je jen stroj, algoritmus který tohle zajišťuje – maximalizaci počtu uspokojených účastníků trhu (maximalizaci transakcí resp. objemu). To platí obecně pro jakýkoliv trh – pro stánek se zeleninou i pro finanční trhy. Tržní principy se nemění tím, že je znáte nebo využíváte. Osvěžte si základy ekonomie a nejlépe nějaké čtení klasiků rakouského směru z Liberálního institutu, mají tam toho dost zdarma. Samozřejmě lze tržní principy různě deformovat a svazovat pomocí regulací a legislativy, existují i fyzikální limity, přesto jsou finanční trhy hodně podobné „ideálnímu“ trhu (efektivita trhů). Je jedno jestli se pak na nerovnováhu nabídky a poptávky díváte přes nějaké indikátory (problém zpoždění), patterny nebo jakkoliv jinak, vždy za pohybem ceny stojí nerovnováha N/P, resp. faktory které nerovnováhu vyvolávají. K tomu si důkladně prostudujte lidskou psychologii (behavioral finance) – dával jsem včera k dobru jeden citát, jehož smysl je asi takovýhle: „Investování (trading) je jediný byznys (odvětví) který znám, kde když nastane výprodej, tak zákazníci utíkají z obchodu (v jiných odvětvích vždy utíkají do obchodu, aby koupili co nejlevněji)“. Většina lidí se prostě chová neracionálně, když jde o finance – kupuje nahoře a prodává dole. Přidejte si znalosti o vašem trhu a o jeho účastnících. Dejte si to vše dohromady a budete moci vstupovat do obchodů v místech, kde jsou šance ve váš prospěch o dost větší než 50/50. Samozřejmě po vstupu do obchodu už záleží jen na ostatních účastnících trhu, jestli svými příkazy posunou cenu vaším směrem nebo proti němu. Měli by mít nějakou silnou motivaci aby cenu posunuly vaším směrem do dostatečné (pro vás) vzdálenosti. Když se naučíte relativně včas a správně kvantifikovat nabídku a poptávku, respektive míru jejich rovnováhy/nerovnováhy a dáte si to dohromady s tím ostatním, tak máte silné edge, které funguje dnes, před 1000 roky i za 1000 roků (pokud budou trhy – lidská potřeba něco za něco směňovat, takže věčnost je opravdu relativní). Ta pravidla co jsem uváděl před tím nejsou žádné edge, ale přemýšlení o těch principech by vás mělo přivést k tomu proč principy platí a proč vždy budou platit. Problém je v praktické implementaci, protože nikdy nevíme jak dlouho bude pohyb trvat a jaký bude jeho průběh. Každopádně přemýšlení o nich může vyvolat užitečné nápady. Také k těm pravidlům patří to co uváděl „jaaan“ – trh je z principu stále v nerovnováze (z určitého úhlu pohledu) a nemůže vydržet dlouho na stejné ceně (nebo v range), dřívě či později budou příkazy uspokojeny a trh začne hledat příkazy pro uspokojení dalších nad nebo pod. Na tom jsou založeny všechny metody breakoutů – breakouty range, trojúhelníků, vlajek, zahušťěných oblastí s nízkou volatilitou, obdélníků, opening range apod. Tenhle princip sám o sobě také není edge, pro praktické využití musíte k tomu něco přidat. Že vám své vlastní edge nikdo veřejně neprozradí, na to jste už určitě dávno přišel sám. Je to ta tajná přísada receptu, bez které to nefunguje. Chce to znalosti (fakta, ne názory), kreativní myšlení a poctivou práci. Je mi jasné že v existenci trvalého edge neuvěříte dokud na nějaké sám nepřijdete. To je pochopitelné. Určitě bych vás dokázal během 15 minut přesvědčit, ale musel bych vám naprosto otevřeně odkrýt alespoň jedno edge, což nechci udělat. K tomu posledním bodu vašeho dotazu k random walk – jestli jsou RW nebo nejsou: Existuje něco čemu se říká Hurstův exponent (R/S). Do detailů nebudu zacházet (lze najít na internetu, něco i v češtině – třeba Jiří Hnilica: Volatilita volatility) ale souvisí to se škálováním a fraktální geometrií. Platí že proces random walk má R/S = 0,5; proces který má R/S mezi 0 a 0,5 se nazývá antiperzistentní (má větší tendenci vracet se k průměru, než odpovídá RW – ideální pro pairs trading); proces který má R/S větší než 0,5 se nazývá perzistentní – má menší tendenci se vracet k průměru, než by odpovídalo RW (má dlohodobou paměť, ideální pro trendfolowing). V příloze přikládám studii od Ladislava Krištoufka – “Procesy s dlouhou pamětí a jejich vývoj ve výnosech indexu PX v letech 1999 – 2009.” Je bez problému čitelná i pro laiky a je v češtině. Závěr pro PX je takový, že PX je v uvedeném období perzistentní (cená má tendenci držet směr více než RW). Sice slabě perzistentní, ale nad hranicí zvoleného intervalu spolehlivosti, takže to není náhoda viz grafy na str. 13-14. To odpovídá realitě – kdyby byly trhy silně perzistentní nebo silně antiperzistentní, tak by na nich dovedl vydělávat každý (jejich efektivita by byla nízká). Kdyby byly RW, nikdo by na nich nemohl konzistentně vydělávat, leda chvíli díky náhodě nebo pouze velcí hráči díky manipulaci ceny, predatory tradingu apod. Určitě existují nějaké studie pro jiné trhy, četl jsem kdysi nějakou pro asijské a australské trhy. Jsou i jiné přístupy než přes Hurstův exponent, ale výsledky jsou víceméně stejné – většinou slabá perzistence.

freeman11: Řeknu ti, jak jsem se naučil angličtinu já. Jazyky nikdy nebyly moje hobby a nikdy mě nebavilo se je učit (kromě programovacích). Měl jsem nějaké chatrné základy angličtiny coby samouk (několikrát jsem se dostal až do 6 lekce, pár set nebo tisíc normálních slovíček, minimum gramatiky) a pak trochu na škole, hlavně IT terminologie. Důvod proč jsem se angličtinu neučil byl ten, že mi na nic nebyla, resp. vystačil jsem si s tím co jsem nějak pochytal sám od sebe – neměl jsem žádnou motivaci. Když jsem se potom dostal k tradingu, tak jsem během krátké doby zjistil, že potřebuju vědět mnohem více, než bylo dostupné v češtině (tenkrát přímo o tradingu nebylo skoro nic – jen trocha teorie, TA a podobná borová voda na vymývání očí). Tady začala moje motivace – POTŘEBOVAL jsem rozumět čtenému anglickému textu z oblasti financí a tradingu, ale rozuměl jsem akorát tak spojkám a předložkám. Takže začal jsem tím, že jsem si v práci vytiskl třeba 1 stránkový článek nebo kousek diskuze v angličtině a když jsem přišel z práce domů, louskal jsem to se slovníkem a vepisoval si mezi řádky české pojmy (neměl jsem ještě tenkrát doma internet). To zabralo hodně času – řekněme asi hodinu na stránku. To jsem provozoval asi měsíc. Obsah textu byl většinou k ničemu, ale tenkrát to pro mě byly nové informace a nové pojmy. Kvůli času jsem si přestal vypisovat české pojmy do textu a jen se díval do slovníku. To mělo tu nevýhodu, že jsem třeba 4x za sebou hledal stejné slovíčko, protože jsem ho po půl stránce a 20 nových slovech zase zapomněl – takže jsem moc času neušetřil. Že bych se přihlásil do nějakého kurzu angličtiny mě ani nenapadlo, nemám na to povahu, trpělivost ani čas, zase bych skončil po pár lekcích – k čemu by mi také bylo konverzovat o jídle a o počasí, že :-) Potom jsem se díval do slovníku čím dál méně často a snažil jsem se pochopit význam slov z kontextu ostatního textu a z toho co už o tématu vím. Rychle jsem se naučil „vycítit“, která slova jsou významná a která ne – gramatické tvary, předložky, spojky, částice, citoslovce :-) Začal jsem články číst bez slovníku s tím, že jsem pochopil třeba jen 20% smyslu testu, později 30%, 50%, 90%. To jsem provozoval několik měsíců a troufal jsem si na stále větší kousky textu třeba 15 stránek a snažil se nekoukat moc do slovníku, spíše odhadnout smysl z kontextu a jen když jsem si byl vědom, že přesný význam je důležitý nebo nešel odhadnout, tak jsem otevřel slovník. Nijak jsem se nesnažil vědomě naučit se angličtinu, nikdy jsem neotevřel žádnou učebnici ani nešel na žádný kurz. Mezi tím jsem tu a tam zkoušel číst kousky diskuzí na zahraničních fórech. Jednou se mi stalo tohle: S velkým překvapením (nekecám) jsem se přistihl, že jsem právě dočetl svoji první knížku o tradingu v angličtině – Van K. Tharp: Trade Your Way to Financial Freedom. Ani jsem si neuvědomoval, že ji po kouskách čtu (každý den tak 20 stránek). Co bylo ovšem důležité, že jsem jí rozuměl asi z 80% pokud jde o slovíčka a gramatiku a ze 100% pokud jde o smysl psaného textu (myšlenky). To bylo po 8-12 měsících od chvíle, kdy jsem pocítil potřebu rozumět psanému anglickému textu o tradingu. Potom jsem začal číst zahraniční trading fóra a další knížky a po cca 1,5-2 letech kdyby ses mě zeptal, jestli jsem nějaký text nebo knížku četl v češtině nebo v angličtně, tak bych opravdu nevěděl. Občas ještě používám takovou tu google fíčuru, že najedeš myší na slovo v angličtině a ono se ti objeví český překlad. Funguje to jako sněhová koule – čím víc toho přečteš, tím lépe pak rozumíš dalšímu textu a přečteš ho rychleji. Když nějaké slovo čteš po 50, tak už si ho zapamatuješ i když nechceš. Jednou jsem narazil na zajímavý webinář – a pocítil jsem potřebu rozumět mluvené angličtině. Stejný příběh jako s textem, k tomu filmy s titulky. Pak jsem se chtěl na zahraničním fóru na něco zeptat. Zase stejný příběh, akorát už to netrvalo tak dlouho, protože už jsem znal terminologii i souvislosti v oboru. Naučil jsem se angličtinu i když jsem si myslel, že se ji nikdy nenaučím. Neztrácel jsem totiž čas s učením EN a věnoval se jen tradingu a podobným oblastem. Úplně stejné je to s čímkoliv jiným – statistika, programování apod. Na závěr ještě k té angličtině: Naučit se anglicky aspoň číst v oboru který potřebuješ je první a nejdůležitější věc, kterou bys měl udělat a věnovat tomu tolik úsilí, kolik si můžeš dovolit. Rozdíl mezi informacemi dostupnými v češtině / slovenštině a v angličtině (komunita z celého světa) jsou naprosto nesouměřitelné. Až budeš umět trochu anglicky, zjistíš že se za měsíc dozvíš více věcí, než za 5 let bez ní. Můžeš postupovat obrovským tempem jakýmkoliv směrem, protože nejsi první člověk na světě, který řeší nějaký (jakýkoliv problém). Už ho určitě řešilo a vyřešilo hodně lidí, bohužel většinou v angličtině. Také je dobré se co nejdříve naučit vyhledávat informace na internetu. Všechno se dá naučit „bez učení“. Pusť se klidně beze strachu do toho po malých krůčcích. Moje cesta byla sice delší, zato mě nijak neomezovala, nenudila ani nevyčerpávala. Klidně se neboj zkusit svoji vlastí cestu. Musíš mít ale SILNOU VNITŘNÍ MOTIVACI - potřebu něco umět nebo vědět. Hodně štěstí.

Nasdaq Composite obsahuje všechny akcie obchodované na trhu Nasdaq (cca 2000), Nasdaq 100 obsahuje jen vybraných 100 největších nefinančních akcií. Váhy jednotivých akcií se neustále mění v závislosti na aktuální ceně jednotlivých akcií z indexu. NQ je označení pro e-mini futures na Nasdaq 100, obchodovaný elektronicky na CME (Globex). Tady je specifikace kontraktu: www.cmegroup.com/trading/equity-index/us-index/e-mini-nasdaq-100_contract_specifications.html ND je označení pro klasický (velký) futures na Nasdaq 100, obchodovaný elektronicky na CME (Globex). Tady je specifikace kontraktu: www.cmegroup.com/trading/equity-index/us-index/nasdaq-100_contract_specifications.html QCN je označení pro e-mini futures na Nasdaq Composite, obchodovaný elektronicky na CME (Globex). Tady je specifikace kontraktu: www.cmegroup.com/trading/equity-index/us-index/e-mini-nasdaq-composite_contract_specifications.html QQQ je ETF na Nasdaq 100, Existují i další ETF na Nasdaq s různou pákou a long / short směrem, např: 1x long Nasdaq 100 = QQQQ 2x long Nasdaq 100 = QLD 2,5x long Nasdaq 100 = DXQLX 1x short Nasdaq 100 = PSQ 2x short Nasdaq 100 = QID 2,5x short Nasdaq 100 = DXQSX Různí emitenti nebo brokeři můžou používat trochu odlišné označení, musíš si konkrétně zjistit sám.... PS: Nauč se english. Jestli nevíš jak, klidně se mě zeptej, taky jsem s tím válčil.

deluxe: Nasdaq Composite je tohle: en.wikipedia.org/wiki/Nasdaq_Composite a obsahuje tohle: en.wikipedia.org/wiki/Category:Companies_listed_on_NASDAQ Nasdaq 100 je tohle: en.wikipedia.org/wiki/NASDAQ-100 a obsahuje tohle: en.wikipedia.org/wiki/Category:Companies_in_the_NASDAQ-100_Index Oficiální aktualizovaný seznam viz: www.nasdaq.com/screening/company-list.aspx Protože jsou to oba Capitalization-weighted index neboli market-value-weighted index, tak se váhy jednotlivých akcií v indexech neustále mění. Pokud tě zajímá vzorec jak se to počítá tak tady: en.wikipedia.org/wiki/Capitalization-weighted_index

Nejsou zas až tak motivační, ale jsou to užitečné myšlenky vztahující se k tradingu: “Investing is the only business I know that when things go on sale, people run out of the store.” - Mark Yusko "Don't worry about what the markets are going to do, worry about what you are going to do in response to the markets." - Unknown „The future influences the present just as much as the past.“ - Friedrich Nietzsche "Everyone has a strategy until I hit them“ - Mike Tyson “I have two basic rules about winning in trading as well as in life. (1) If you don’t bet, you can’t win. (2) If you lose all your chips, you can’t bet. “ – Larry Hite „If you cannot explain why your method works, YOU ARE GAMLBING. Even with a expectancy of 90%+ with 20yrs data backtested, you are still gambler, NOT A TRADER.“ „Imagine how hard physics would be if electrons could think.“ – Murray Gell-Man "Make sure that you have the edge. Know what your edge is and employ rigid risk control rules. Basically, when you get down to it, to make money, you need to have an edge and employ good money management. Good money management alone isn't going to increase your edge at all. If your system isn't any good, you're still going to lose money, no matter how effective your money management rules are. But if you have an approach that makes money, then money management can make the difference between success and failure " - Monroe Trout „Každý člověk je architektem své vlastní budoucnosti.” - Sallustius Crispus "Věda je dlouhou historií školení o tom, jak si přestat lhát do kapsy." - Richard Feynman „Rozum je jediný dar, který příroda rozdělila spravedlivě, protože nikdo si nestěžuje, že ho má málo.“ – Montaigne "Člověk je nutně svobodný i proti své vůli" - J. P. Sartre „Opakovaná lež se stává pravdou.“ – Homo sapiens sapiens Jaký je rozdíl mezi socialismem a kapitalismem? V kapitalismu člověk vykořisťuje člověka, kdežto v socialismu je tomu naopak.

Ještě jsem zapomněl na velmi důležitý důvod pro dlouhodobý UP bias, který stojí u kořenů téměř všeho co se ve světě děje: - soustavně rostoucí počet lidí (více poptávky po komoditách, po akciích do penzijních fondů, ....)

tomnes: Pokud jde o „distribuci libovolného indexu“, tak souhlasím že je tam je jasný dlouhodobý UP bias. - složení akciového indexu v čase mění. Slabé / krachující firmy se jednoduše z indexu vyhazují a nahrazují se výkonnými firmami (jejich akciemi) viz konstrukce jednotlivých indexů a pravidla jejich změn. - vliv tištění stále nových dolarů nebo eur (platí pro akciové i jiné indexy) - silná buy side mentalita – psychologie vnímání rizika (prospect theory), nákupy a držení ve fondech, ... - proces distribuce akcií od (před) úpisu po posledního blbce, kterému zůstanou v ruce (mediální kampaně, doporučení bank k nákupu, ...). Hezky popsáno v „The Deadly Art Of Stock Manipulation“ Pokud jde o to že se nic nemůže obchodovat za zápornou cenu, to by také mohla být pravda (i když ... existují věci jejichž cena je záporná viz prodej pozemků s ekologickou zátěží apod.). Na druhou stranu žádný strom neroste až do nebe. U klasických komodit je limitovaná spodní cena nějakými výrobními náklady a horní cena tím, že za tu cenu už to zpracovatel nemůže nakoupit, protože to jeho zákazník se svou kupní sílou není schopen zaplatit, takže žádné nekonečno. Pokud jde o rozdíl mezi up trendem a down trendem ve velkém měřítku (takové ty několika měsíční nebo roční grafy), tak mají u futures rozdílnou dynamiku – myslím čím a jak jsou zůsobeny, kdo je na buy/sell straně, volume, open interest. U akcií také mají jinou dynamiku U intradenních nebo swing systémů v long a short velký rozdíl nebude. Můj názor je ten, že pravidla pro long a short obchody by měla být symetrická z důvodu vyšší robustnosti, resp. osobně nemám důvod pro jejich asymetrii, ovšem je možné že někdo využívá nějakou asymetrii mezi růstem a poklesem. Já se s tím zatím nesetkal, takže jestli to má ve vaší strategii svoji logiku, tak proč ne, v opačném případě není důvod. Distribuce intradenních dat není zase tak skloněná, aby se to dalo využít (můj názor na data která mám já). Jestli stavíte systémy jen na jednu stranu – na tom není vůbec nic špatného. Budou ale fungovat jen na jednu stranu :-) Pokud byste snad mohl nějak konkrétněji předvést kde nebo proč vidíte v datech directional bias, pak by šlo konkrétně debatovat čím to je nebo jestli to lze prakticky využít. DB totiž často bývá způsoben malým vzorkem dat (pár tisíc hodnot ještě nic neznamená). Ještě bych na závěr přidal pro všechny jednu básničku, která se vztahuje k návrhům systémů, optimalizaci a vyhodnocování jejich výsledků: Ledaskdo z omylů žije Každý však nemá takovou kliku aby si vyjel do Indie a objevil přitom Ameriku Erich Kästner (1899 – 1974)

stranger: Vlez si do helpu k NT7 a najdi si heslo "Performance Tips" - je to na konci sekce "Configuration". Nebo tady je přímý link: www.ninjatrader.com/support/helpGuides/nt7/performance_tips2.htm

deluxe: Tak i tak. Čistý cenový graf je jednotickový. Když vezmete jeden desetiminutoý úsek tohoto jednotickového grafu (jedna svíčka na 10 M grafu), tak máte nějaké open, high, low, close hodnoty. Je to takové okno, kterým se díváte na ticková data. Pokud to okno mírně posunete o pár milisekund / sekund / minut – např. problém se zpožděním dat, synchronizací času a pod., tak open a close toho desetiminutového okna se změní (někdy hodně), zatímco high a low tohoto nového desetiminutového úseku většinou zůstane stejné. High, low nějakého časového úseku nebo mid mezi nimi má mnohem větší stabilitu vůči posunu času, než arbitrárně zvolený tick s vybranou časovou známkou pro open a close. Kromě toho já pro svůj zisk potřebuji rozdíl v ceně, nikoliv rozdíl v čase. Monitoruji co dělá cena a je mi jedno kde se přesně nachází v okamžik, kdy na hodinách ukazuje ručička na nějaké číslo. Některé z mých intradenních AOS nemonitorují a nereagují na každý tick (např. posun SL nebo limitního příkazu po každém ticku), protože je tady jednak problém s tím, že broker má limit pro velikost „Order Efficiency Ratio“ a jednak je to pro mě i z důvodu strategie zbytečné. Monitoruji a reaguji poté, co cena urazí nějakou předdefinovanou vzdálenost (range bars, renko) na close každého baru (u RB je to vždy high, nebo low). Někdy totiž za minutu (nebo třeba 10M) urazí cena pořádný kus cesty a já bych musel obchod odpískat, protože mi ujel. Totéž pak když jde cena proti mně – potřebuji reagovat když se cena někam dostane, ne se dívat a čekat až bude ručička na hodinách na dvanáctce (pokud používám market příkazy). Pokud potřebuji momentum cenového pohybu, není problém – měřím čas, jak dlouho trvá vykreslení každého baru a pak udělám průměr z několika posledních barů a vidím, jestli se cena hýbe pomalu nebo rychle. Takže informaci o čase neztrácím, jen můžu reagovat rychleji – tak jak to ve strategii potřebuji. Ne moc rychle (každý tick) a ne moc pomalu (např každých x minut).