Heron

Pko22: Omlouvám se, ta esej tam opravdu je. Došel jsem k tomu tak, že jsem si to přečetl v komentářích na stránkách prodejce tady, protože jsem zrovna neměl cestu kolem knihkupectví: knihy.abz.cz/prodej/cerna-labut-nasledky-vysoce-nepravdepodobnych-udalosti Díky za upozornění. (tu)

binyxxx: České vydání je překladem 1.vydání a proto neobsahuje esej „On Robustness and Fragility, Deeper Philosophical and Empirical Reflections“. Jestli tě nějak speciálně zajímá právě téma té eseje tj. fragility vs robustness, tak Taleb teď pracuje na nové knize, která se tomuhle celá věnuje. Rozvedl koncept na fragility/robustness/anti-fragility. Podle různých rozhovorů s Talebem by se snad kniha měla jmenovat „Anti-fragility“. Na jeho webu se dnes dají nalézt 3 kapitoly z připravované knihy v celkovém rozsahu cca 100 knižních stran. Je to ještě polotovar, nicméně pro pochopení tématu naprosto postačující. Já to četl teď o víkendu a dobře se to čte, je to psáno stylem pro širokou neodbornou veřejnost: www.fooledbyrandomness.com/chapter1.pdf www.fooledbyrandomness.com/chapter2.pdf www.fooledbyrandomness.com/chapter4.pdf Obsah a rozsah se pořád mění, takže to chce průběžně sledovat, co nového přibylo (nebo ubylo). Na tomhle Talebově webu je strašná hromada pdf souborů obsahujících zajímavé věci, např. komplet jeho technical papers v jednom souboru: www.fooledbyrandomness.com/Technicalpapers.pdf Pokud tě téma fragility zajímá spíš na technické/aplikační úrovni, tak doporučuji např. jeho článek „A Map and Simple Heuristic to Detect Fragility, Antifragility, and Model Error“ www.fooledbyrandomness.com/Heuristic.pdf a pár dalších článků, uvedených ve výše uvedeném souhrnu jeho technical papers. Z jiného soudku je zajímavý např. článek “Option Traders Use (Very) Sophisticated Heuristics, Never the Black-Scholes-Merton Formula“, známý též jako „Why We Have Never Used the Black-Scholes-Merton Option Pricing Formula“, který napsal spolu s Espen Gaarder Haug. Je to z kategorie „jak to bylo/je doopravdy“ a lze se z něho dozvědět zajímavé věci z historie opčního obchodování, odkazy na skoro zapomenuté historické prameny (míněno věci staré 80 a více let) a taky jak to bylo doopravdy s B-S-M. Jak už psal flakac, číst se dá od Taleba skoro všechno (knížky i papers), protože to není jen další teoretický akademik, ale naopak dost zkušený praktik a také to umí většinou napsat bez zbytečných složitostí.

abrams: > Funguje vám jtEconNews indicator? Ano, funguje. Důvod proč to tobě nefunguje bude s největší pravděpodobností v tom, že od cca 20.2.2011 se změnila adresa pro xml soubor, takže musíš v kódu indikátoru v deklaraci konstanty ffNewsUrl nahradit řetězec "cloud.forexfactory.com/ffcal_week_this.xml" řetězcem "www.forexfactory.com/ffcal_week_this.xml" To úplně stačí k tomu, aby to šlapalo i pod NT7. Nic víc není třeba řešit. Jestli si to neumíš sám editovat a překompilovat, tak jsem to hodil sem: www.uloz.to/10745242/jteconnews2-zip Stáhni si to a normálně naimportuj, je to pro NT7. Pokud ti to nefunguje z nějakého jiného důvodu nebo máš jinou verzi indikátoru, tak takhle na slepo ti nic neporadím, snad jen obecně www.ninjatrader.com/support/helpGuides/nt7/pdf/NinjaScript_Code_Breaking_Changes_Revision_11_October_11_2010.pdf

jenda701: Na „Reminiscences of a Stock Operator“ je nejlepší to, že popisuje jak se obchodovalo v letech cca 1900-1923 a hned na straně 2 píše: [bold]“Another lesson I learned early is that there is nothing new in Wall Street. There can't be because speculation is as old as the hills. Whatever happens in the stock market to-day has happened before and will happen again.“[/bold]. Dneska většina (možná všechno) z toho pořád platí – např. místo “bucket shops” se tomu dnes říká třeba “CFD brokers”, ale principy a praktiky jak vydělávat nebo prodělávat peníze na trzích jsou pořád stejné. Nadčasová knížka plná užitečných rad, které platí pořád. Četl jsi Phantom’s Gift? Jestli ne, tak si na to určitě někdy udělej čas (viz příloha). Je to volně dostupné na internetu. Popisuje nikoliv nějakou konkrétní metodu nebo přístup, ale to co je v pozadí „všech“ úspěšných metod/přístupů a co platilo před 100 lety a stejně tak i za 100 let. Popisuje právě ten rozdílný “úhel pohledu“ nebo „přístup k obchodování“, který odlišuje konzistentně prodělávající od těch, co naopak konzistentně vydělávají - viz např. jeho Rule 1. Z toho odlišného pohledu plynou nevyhnutelně odlišné způsoby chování, protože to má nevyhnutelné dopady i na emoce atd. – kořeny ze kterých vyrůstá např. konzistentní porušování pravidla „Cut short your losses; let your profits run“. Mimochodem tohle pravidlo poprvé v téhle formě formuloval známý ekonom David Ricardo, který mimo jiné obchodoval dluhopisy a akcie na Londýnské burze v letech 1790 – 1818. V příloze dávám zajímavý článek o původu a povaze trend followingu, kde je to zmiňováno.

Kingie: Proč zrovna OTC to nevím, můžu se jen domnívat. Řekl bych že to možná souvisí s tím, že mnohem větší objemy derivátů se obchodují OTC než na burzách, a taky s tím, že se to státům vymyká z ruky (objem a různorodost derivátů, možnost kontroly a zasahování, nezamýšlené dopady na celou společnost) a snaží se získat větší kontrolu. Samozřejmě že jsou za tím hlavně prachy a konkurenční boj finančních institucí – nevím kdo protlačil Dodd-Frank Act ani jsem ho celý nečetl, takže jen tak plácám do větru. Všechny tyhle různé deriváty jsou nějak přímo nebo nepřímo napojeny na podklad – v tomhle případě na fyzické zlato a stříbro. Asi mají obavy z toho, co už tu nedávno proběhlo a co odstartovaly levné hypotéky v USA. Způsob vytváření, oceňování, obchodování atd. derivátů odvozených od těch hypoték (CDO, CDS, ...) plus role US dolaru jakou dílčí světové rezervní měny plus propojenost mezinárodních financí plus další faktory – nabralo to „nečekaných“ rozměrů a směrů a poslalo to ekonomický systém jako celek ke dnu – to všechno protože se někdo neprozřetelně zeptal „a jakou mají ty naše deriváty vlastně hodnotu?“. Fyzické zlato a stříbro mají z dobrého důvodu postavení peněz na celém světě už po tisíciletí. A od nich se začaly odvozovat deriváty. Někdy hra může fungovat dokud se nestane masovou záležitostí viz třeba klasické Ponziho schéma alias letadlo. Když už jsou všichni ve hře, letadlo musí tvrdě přistát (spadnout) a hra končí. Možná všechny tyhle regulace mají zabránit masovému rozšíření těchto Au a Ag derivátů, proto ostatně asi vzniklo kastování na „akreditované investory“ a „ostatní chátru“ v USA díky Securities Act v roce 1933 jako reakce na krizi en.wikipedia.org/wiki/Accredited_investor U nás totéž kastování upravuje implementace MiFID viz dole na stejném odkazu). Logika toho je asi taková: Máš peníze = máš i vědomosti, dělej si co chceš. Nemáš peníze = jsi blbec a musíme tě chránit abys nedělal hlouposti a pak nebrečel že jsi přišel o peníze. U nás v ČR se tohle kastování používá např. když chceš investovat do některých realitních fondů. Taky by se daly vymyslet paranoidnější teorie – souvislost se znehodnocováním téměř všech světových měn a plánů dnešních vládců jak využít Au a Ag v novém měnovém systému po resetu, třeba nové měny kryté komoditním košem, když si to trh vynutí a nebude už brát nekryté papírky. Vážně nevím, může za tím být cokoliv.

Kingie: To víš, musíme neuvědomělé investory a obchodníky chránit před důsledky jejich rozhodnutí i proti jejich vůli – nechat se oškubávat na OTC trzích podle nejednotných pravidel, kam bychom to přišli, že. Na centralizovaných a regulovaných trzích jim to dovolíme dál. Mnohem více mi ohledně zlata dělají vrásky takovéhle nápady: Washington: State Legislation Would Require Collection of Personal Data for Gold Purchases Over $100 www.zerohedge.com/article/prepare-give-all-private-data-any-gold-purchase-over-100 ... nebo takováto nařízení: Dutch Central Bank Orders Pension Fund To Sell Its Gold www.zerohedge.com/article/here-comes-executive-order-6102-qe-generation-dutch-central-bank-orders-pension-fund-sell-it ... což by v důsledku s tím, jak se vyvíjí celková situace, mohlo vést až k Executive order 6102 ver. 2.0: F. D. Roosevelt, 1933 - Executive order 6102 en.wikipedia.org/wiki/Executive_Order_6102 Čas od času se musí u finančního systému udělat reset, aby hra mohla pokračovat dál. Možná nejen u finančního.

> "Tímto Vám velice děkuji za vydělaných několik tisíc dolarů" Nemáš zač, užij si je (ode mě nejsou) > "Doufám,že mi každý pošlete alespoň 5 kč za mé dobré rady" Já tedy nepošlu, ale dám ti obrázek jako u doktora :)

paja1: Možná máš pravdu, ale nebude to tak jednoduché s tím „... dalo by se úspěšně obchodovat i podle toho“. Třeba to víš a jen jsi to neřekl, ale: Všichni obchodníci, kteří očekávají od obchodu zisk (jsou i jiní obchodníci, pro které zisk není nejdůležitější – hedgeři, hráči, šílenci ...) se rozhodují zda nakoupit nebo prodat podle toho, kde očekávají cenu v budoucnosti ve srovnání s tím, kde je cena teď tj. v okamžiku rozhodnutí koupit nebo prodat. Ta budoucnost je pro každého jinde, protože mají různé časové rámce. Pokud se 90% z nich (měřeno počtem kontraktů, které by měli zájem o obchod - malý obchodník není totéž co velký obchodník) rozhodne na základě čehokoliv (třeba DT nebo poloha Jupiteru), že cena bude v rámci jejich „budoucnosti“ níže tak budou chtít dát příkaz SELL. Jako protistranu ale potřebují příkaz BUY – o ten bude mít zájem jen 10%. Díky aukčnímu procesu se tihle potenciální SELL budou muset předhánět v tom, kdo dá nižší cenu, aby vůbec byli zobchodováni. To bude posouvat cenu níže. Jak se bude měnit cena, bude se měnit i ten poměr kdo bude mít zájem o BUY a kdo o SELL. Chci tím říci to, že čas je důležitá proměnná, protože kdo přijde první, ten bude zobchodován a na pádu ceny vydělá hodně. Kdo přijde později, ten vydělá méně, a kdo přijde pozdě, ten má smůlu. Přestože všichni z té větší skupiny se rozhodli ve stejný okamžik pro SELL a zadali příkaz ve stejný čas, tak nemohou být exekuováni všichni na ceně toho DT, protože chybí dostatečná protistrana. Díky systému time stamps se všem přiřadí pořadí ve frontě a v tom pořadí budou exekuováni. Pokud by se nerozhodli ve stejný okamžik zadat příkaz a někteří čekali na potvrzení až cena kousek klesne, tak platí stále totéž – kdo první přijde, ten dřív mele a kdo zaváhá nežere. Dá se to komplikovat rozlišováním MKT a LMT orderů, tím že si to někdo rozmyslí a dá Cancel, posune LMT, uvažováním a rozhodnutím různých časových rámců apod. ale základní princip zůstává – vždy potřebuješ pro obchod protistranu, tj. protistranu ochotnou akceptovat "tvoji" cenu, nebo musíš ty akceptovat cenu protistrany. Takže i když se všichni rozhodnou stejně na základě nějakého samovyplňujícího se proroctví, tak to ještě automaticky neznamená, že všichni vydělají. Ale když se na to pak podíváš zpětně tak si řekneš: lidi si mysleli že tady bude Double Top a ejhle, vytvořil se skutečně DT, takže na tom můžu vydělávat. Jistě, pokud přijdu mezi prvními a dám SELL (očekávám, že lidi budou reagovat podle DT), tak využiju toho převisu nabídky nad poptávkou 90:10 a boj ostatních o to kdo se dostane do pozice stlačí cenu a tím mě posune do zisku. Při uzavření pozice dám BUY čímž uspokojím někoho kdo teprve vstupuje a přichází s křížkem po funuse. Já na tom vydělám ale všichni rozhodně ne.

davidoff77: Já s tvými názory na tohle souhlasím. To s těmi mlýny – možná lze dosáhnout cíle, možná ne, přijde na to jak se díváš. Nejde o negativistický postoj „nejde to“ kontra „jdeme to zkusit“. Člověk zůstane člověkem a nikdo s tím nic neudělá. Chamtivost a strach nevyžene nikdo lidem z hlavy z moci úřední, ani žádným jiným způsobem (odměna/trest). Kdyby se podařilo lidi jakýmkoliv způsobem přimět, aby se chovali rozumně, zodpovědně, nenásilně atd. tak by tady byl ráj na zemi. Už se to zkoušelo za ty tisíce let všemi způsoby, zločinnost se postihovala krutě (Chammurapiho zákoník, právo Šaría) a zlodějům se sekali ruce nebo hlavy (trest i prevence pro příště tj. 2 v 1) i mírně (převýchova nebo tolerance násilí), společnosti byly spravedlivé i nespravedlivé, diktátorské, tyranské, některé téměř svobodné a anarchistické, ale nikdy to netrvalo dlouho. Vždycky se našlo pár jedinců, kteří odmítli respektovat pravidla hry a založili si svoji filiálku. Násilí, korupce apod. tady bude, dokud tady budou lidé. Někteří lidé jsou prostě psychopati od přírody, někoho prostě baví páchat zlo. Dobře o tom píše ve svých knížkách František Koukolík. Když je všechny vyhubíš tak se narodí další magoři od jinak normálních rodičů nebo z nich udělá mogory prostředí. A to lidi nejsou zdaleka výjimka, asi to má hlubší kořeny: Delfíni: www.rozhlas.cz/leonardo/zpravy/_zprava/902767 ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/ivan-brezina-vrazdici-delfini?sel_ids=1&ids%5Bxf2c8ab96ddfcf972cab53a202addf282%5D=1 Šimpanzi: 21stoleti.cz/blog/2011/05/19/simpanzi-mozna-brzy-vyhubi-guerezy/ Dobro nemůže existovat bez zla. Je to Jing a Jang. Představa že je možné mít jedno bez druhého je podle mě planým idealismem – v tomto absolutním smyslu nelze cíle dosáhnout. Ale lze se samozřejmě snažit, aby převažovala ta lepší část a dosahovat dočasně „významného zlepšení“. Jenže co je pro tebe zlo (korupce) je pro jiného dobro (korupce = zdroj obživy, moci). Život je o tom, že aby jeden mohl žít, musí předtím někdo jiný zemřít. Pro jednoho dobro (potrava zajišťující pokračování života), pro druhého zlo (ukončení nebo omezení života). To že si připadáme, že stojíme na straně dobra může z pohledu jiného člověka vypadat jako strana zla. Člověk v ČR i v Austrálii vnímá svoji polohu na zeměkouli jako nahoře a vše ostatní jako dole (protinožci) – každý je středem svého vesmíru. Obdobné platí i pro vnímání času. Tím nechci nijak polemizovat s tvými názory, vidíme to oba podobně. Já chci mít také čistý štít (ze svého pohledu). Spíš jen tak pro doplnění kontextu. Záleží jestli se na to díváme z dlouhodobého nebo krátkodobého hlediska, lokálně nebo globálně. Radek John u mě nemá kredit od doby, co začal podvádět svoji manželku a roky tajil nemanželské dítě. Takovému člověku já nevěřím v ničem, natož v politice. Tohle čestný člověk nedělá, ten problémy řeší jinak než lhaním, zatajováním a předstíráním. Omlouvám se všem za OT, ale třeba to někomu pomůže dosáhnout těch 100 úspěšných věcí :)

davidoff77: Uvidíme teprve časem co má Janeček za lubem. Takových co měli peníze a hromadu hezkých řečí o potírání korupce jsme už viděli zástupy a nakonec se z nich většinou dříve či později vyklubali bezcharakterní lidé toužící po moci, kterou si za peníze koupit nemohli (poslanecká imunita, přístup k informacím a kontaktům, zajištění monopolu na nějakou činnost). A ti slušní to zase dříve či později, dobrovolně nebo nedobrovolně vzdali, protože stáli proti přesile. Vzpomeňte si co říkala strana zelených po vzniku a co se z toho vyklubalo, co říkali VV a co z toho bylo. Pro inspiraci mrkněte na přiložený předvolební plakát z roku 1935 – všimněte si, proti čemu se tenkrát ve volbách „bojovalo“. I když je třeba Janeček čestný člověk (zatím nemám důvod o tom pochybovat) a jeho činy budou následovat jeho slova, tak je to pořád boj s větrnými mlýny. Na druhou stranu ve středověku bylo v Evropě obrovské množství větrných mlýnů a dnes je jich jen pár. Otázkou je jestli za to může rytíř smutné postavy Don Quijote a jeho následovníci, nebo jestli mlýny „vyhynuly“ díky ropě a uhlí. Já si od řešení společenských problémů „zhora dolů“ raději nic neslibuju. Janeček je podle mě větší přínos jakožto příklad toho, že vzdělání a schopnosti může být oceněno více než manekýni nebo polohramotní čtvrtinteligenti pobíhající po hřišti, než coby zdroj konání pod vlajkou boje proti korupci. Taky je přínos jeho příkladu v tom, že musíš jít do rizika a nečekat, že ti někdo bude dávat super plat jen proto že něco víš nebo umíš, že musíš nabídnout něco, za co ti jiní budou platit (poskytování likvidity). Příčinou korupce je to, že někdo rozhoduje o cizím majetku nebo právech/povinnostech (princip nedobrovolného přerozdělování). Úředník má „státní peníze“ které musí někomu dát a je mu jedno jestli je dostane Franta nebo Pepa, takže proč by si nepřilepšil a nedal to Frantovi, když mu za to Franta dá úplateček, a to navzdory tomu že Pepa by s těmi penězi naložil efektivněji než Franta a pro větší dobro všech. Košile je vždycky bližší než kabát, pro všechny bez výjimky. Každý má svoji cenu – někdo je chamtivý a dá se uplatit, někdo se zase nechá zastrašit nebo vydírat. Dokud bude existovat tohle, tak korupci nikdo nikdy nevymítí.

Je otázka jestli opravdu existuje něco jako "povaha národa", ale pokud ano, tak zajímavá souvislost je mezi touto povahou a zákony státu. V seriálu "Vzestup a pád peněz" a uváděli informaci, že cca před sto nebo více lety byly v evropě zákony, že když jsi zkrachoval tak tě zavřeli do vězení pro dlužníky a tahle vězení pro dlužníky byla tenkrát nacpaná a lidi seděli celkem dlouhé roky. V USA ale zákony povolovali nesolventním dlužníkům osobní bankrot - když jsi zkrachoval, tak jsi nešel do vězení ale prostě jsi se otřepal a začal znovu. Ty zákony v USA (nevím jestli to je v nějakém dodatku k ústavě nebo kde, ale dá se to najít) platí dodnes. Pak není divu, že amíci mají podnikavého ducha a nebojí se riskovat, zatímco evropané hrají pořád na jistotu, přestože už nemáme vězení pro dlužníky v podobě jak to bylo dříve. Do toho si přidejte vzdělávací systém který předává a posiluje tu mentalitu dál a má obrovskou setrvačnost. Věci se samozřejmě trochu mění ale vliv historie je pořád silný. Komanči rozpojením vazby mezi pracovním výkonem a odměnou/trestem taky udělali svoje. Yamato to napsal hezky, potřebujeme více takových dobrých příkladů, které budou postupně měnit "mentalitu národa". Musíme ale začít každý u sebe - můžeme ovlivnit především to co děláme sami a být inspirací aby nás ostatní dobrovolně napodobovali, nikoliv je k tomu nutit násilím, výsměchem nebo zákony. Ostatní je jen delegování zodpovědnosti a povinností na někoho jiného - mělo by se s tím něco dělat, ať s tím vláda něco udělá apod. Možná tak ještě můžete mít vliv na výchovu svých dětí, když s nimi máte možnost trávit víc času než paní učitelka nebo televizní hlasatelé předžvýkaných instantních názorů tj. když nebudete muset chodit do práce a mít dva úvazky abyste splatili hypotéku. K tomu vám dopomáhej Bůh ... ehm chci říci trading :)

Jogo: Jestli se ptáš zda obchoduji pozičně tak občas ano - někdy spíš už je to investování. AOS mám na intradenní obchody a poziční jedu "ručně", protože se mi to vzhledem k frekvenci obchodů a některým "vstupním informacím" nevyplatí programovat nebo to jde dost obtížně (třeba vyhodnocování obsahů news nebo některých fundamentů). Z hlediska trvání pozičních obchodů se pro mě věci mění příliš rychle na to, aby to pro mě mělo smysl programovat. Používám samozřejmě "svoje" techniky - ty co mi vyhovují a shledávám je pro sebe zatím užitečnými. Tím neříkám že jsou nejlepší ani to, že je nepoužívá nikdo jiný, neznamená to ani že jsem je všechny sám od píky vymyslel. Samozřejmě stavím na tom, co už někdo "objevil" nebo "vymyslel" a co se osvědčilo, já si to jen případně doupravím podle sebe. Věda taky staví na tom co se vymyslelo za poslední 2000 let a nevynalézá všechno znovu. Když navrhuješ nový hardware tak taky nezačínáš experimentem se žabími stehýnky a hřebíkem nebo třením liščího ocasu ebonitovou tyčí. Ty techniky pro poziční obchodování jsou v dost věcech jiné než pro intradení, v něčem jsou si podobné. iigis: Držím palce ať se ti daří v live tradingu.

iigis: Všechny tři knížky obsahují zajímavé informace (pro někoho). Přečti si postupně všechny a třeba s odstupem času si je přečti znovu. Začni třeba s TCT. Už jsem to tady někdy psal, že obsah knih (informace) je jen jedna polovina. Druhá polovina je obsah tvé hlavy před přečtením první stránky. Jestli ti obsah knížky bude dávat smysl a jestli ti bude k něčemu užitečná záleží na obou polovinách – na jejich interakci mezi sebou. V tomhle pojetí nemůžu říct, jestli knížky shledáš dobrými nebo špatnými – to záleží na tobě. Nezjistíš to, dokud to neuděláš, stejně jako nebudeš s jistotou vědět předem jestli nějaký obchod skončí ziskem nebo ne. Určitě se najdou lidi, kterým to nedá nic, protože nebudou chápat o čem se píše a jak to můžou využít. Já když čtu s odstupem času nějakou trading knížku třeba po 3 letech, tak ji vnímám někdy úplně jinak než při prvním čtení, protože i když knížka zůstala stejná, tak obsah mé hlavy se za tu dobu změnil. Některé knížky jsem nepobral na první přečtení – cítil jsem že je to užitečné, ale vědomě jsem nechápal, jak něco spolu souvisí (protože to třeba v té knížce nebylo, autor možná považoval za samozřejmé, že to každý ví). Když jsem to četl potom, tak už to smysl dávalo, protože už jsem znal to, co mi předtím bránilo si informace z knížky propojit a zapojit do toho co už vím. K úspěšnému obchodování (dlouhodobě konzistentně ziskovému) potřebuješ znát a umět více věcí, poskládat si tu mozaiku dohromady a udělat si to podle svých potřeb a možností. Některé kamínky mozaiky jsou velké a jiné malé (více nebo méně důležité), některé jsou dostupné všude po internetu zdarma ve všech variantách, o jiné důležité kamínky zakopneš leda náhodou, někdy si musíš prázdná místa zaplnit improvizovaně něčím svým. Ta mozaika vypadá pro každého trochu jinak, ale má společné rysy pro všechny. A obraz na mozaice pořád vypadá jako obraz i když některé kamínky chybí, jen jich nesmí chybět příliš mnoho a nesmí ti chybět ty hlavní velké kamínky. Třeba váza na květiny je každá jiná, ale existuje něco společného, co z nich všech dělá vázu nezávisle na barvě nebo tvaru. Já chci jen občas poukazovat na kamínky, které se neválejí po tisících všude nebo na ty, které třeba na první pohled nevypadají, že patří do mozaiky tj. jsou (možná neprávem) přehlížené. Jsou to všechno čistě moje názory (co jsem napsal dříve, teď nebo co možná napíšu někdy v budoucnu), a těm názorům byste neměli přikládat žádnou váhu, tu jim můžete dát jen vy a vaše zkušenosti. Nehlásám žádnou absolutní jedinou pravdu, dělám chyby a někdy píšu blbosti, v mnoha věcech se můžu mýlit a časem měnit názory - stejně jako kdokoliv jiný. Používejte všichni svoje „kritické myšlení“ – líbí se mi třeba tahle definice: „Kritické myšlení je výsledkem vzdělání a cviku. Jeho smyslem je zkoumat a ověřovat všechna tvrzení, která jsou předkládána, a zjišťovat, zda odpovídají skutečnosti, nebo ne. Při každé úvaze je nutné zkoumat a ověřovat její předmět a cíl, druh a formulaci položené otázky, informační zdroje a fakta, způsob a kvalitu sběru informací, způsob užitého myšlení, pojmy, které úvahu umožnily, předpoklady, jež jsou základem užitých pojmů, důsledky, které z užití těchto předpokladů a pojmů plynou, rámec, v němž uvažování proběhlo, i hlediska, z nichž uvažování vycházelo. Kritické myšlení je pečlivé a uvážené rozhodnutí o tom, zda nějaké tvrzení přijmeme, odmítneme, nebo se zřekneme úsudku. Zahrnuje rovněž stupeň jistoty, s níž přijmeme, nebo odmítneme nějaké tvrzení. To je důležité zejména při rozhodování, kdy je riziko přijatelné a kdy už není.“

jenda701: Předpokládám, že tvoje díky znamenají, že jsi to stihnul. Nemáš zač, rádo se stalo.

iigis: Super obrázek, díky. Kontext je hodně důležitý. Ale jsou i jiné důležité věci, na kontext se však často zapomíná. Moje zkušenost je taková, že když tomu rozumíš a víš co děláš, tak můžeš úspěšně obchodovat jakýmkoliv způsobem (VSA, PA, ...), protože to je vlastně jedno a totéž – využívání stejné reality jen jinými nástroji. Pokud si budu vědom omezení a výhod jednotlivých nástrojů tak to lze použít. Jak praví lidová moudrost: „Neexistuje nic, čím by se nedalo otevřít pivo.“ a na youtube jsou i způsoby jak otevřít lahváč pomocí A4 kancelářského papíru. Raider: Vypadá to že to že pátráš správným směrem („formácie ktoré v sebe majú logiku“) a že už jsi udělal nějaký pokrok. Když si vezmeš třeba ten trojúhelník (3U), tak kontext může být třeba takovýhle: 1. Velikost trojúhelníku v poměru k velikosti cenového pohybu, který chceš zobchodovat. 3U který se tvořil 5 minut a má výšku 15 USD a utvořil se někde uprostřed dne daleko od nějaké S/R apod. asi nebude mít sílu při proražení způsobit „relativně jednostranný tj. souvislý“ pohyb po dobu 4 hodin do vzdálenost 350 USD. Na to je ve hře moc málo kontraktů / příkazů které by měli logický důvod vstoupit/vystoupti při proražení (posuzováno jen z pohledu toho 3U). Pohyb trvající 1 minutu o velikosti 5-10 USD by proražení ale způsobit mohlo. Záleží jaký je tvůj horizont jestli je to využitelné nebo není. 2. Trh. Je rozdíl jestli se jedná o trh s nulovým součtem (ke každému long otevřenému kontraktu existuje otevřený short kontrakt) a trh s „relativně vysokou“ pákou, s omezeným trváním kontraktu nebo ne. Akcie nejsou totéž co futures a ty zase jsou něco jiného než forex (spot). 3U nebo jakékoliv jiné formace vznikají na všech trzích i na náhodných datech, ale „s výhodou na své straně“ se dají obchodovat jen na některých trzích, rozhodně ne na „skutečně“ náhodných datech (tam se tvoří opravdu jen díky náhodnému zřetězení naprosto a úplně nezávislých vzestupů a poklesů). Když si pročteš tu přílohu, kterou jsem dával pod nějaký svůj příspěvek (který teď nemůžu najít, ale příloha je tady): www.financnik.cz/forum/file.php?2,file=16573 tak ve futures je vždycky polovina otevřených kontraktů na trhu v zisku a druhá polovina ve ztrátě. Při „průrazu“ pak order flow a pohyb ceny způsobují jednak ti co vstupují a jednak ti co vystupují (v zisku ale hlavně ve ztrátě) z pozice. Díky páce (marginy) a zero-sum mají někdy/někde dost silnou motivaci vystoupit z trhu (uzavřít svoji ztrátovou pozici), čímž podpoří tok stejným směrem, jako ti co vstupují. U futures na začátku neexistují žádné kontrakty – ty se vytvářejí a zanikají v průběhu obchodování kontraktního měsíce a na konci zase všechny zanikají (open interest). U akcií je to ale jiná, tam není díky žádné nebo nízké páce takový tlak na likvidaci ztrátových pozic. Jeden long uzavře pozici (sell) tím, že to prodá jinému otevírači long pozice (buy) aniž by někdo z nich musel shortovat. U akcií je pevně daný počet obchodovaných akcií a jen se mění jejich majitel. Akcie nevznikají ani nezanikají během obchodování (pokud firma nezkrachuje nebo není stažena z burzy). Na venek to vypadá stejně (futures vs akcie) tj. cena se klikatě pohybuje po obrazovce avytváří formace, ale za pohybem ceny jsou někdy odlišné věci, z pohledu použitelnosti, logiky apod. takže lze očekávat i jiné chování. Burzovní (centralizovaný) trh v něčem není totéž co mimoburzovní (decentralizovaný) co do dostupnosti některých informací, motivací účastníků, použitelných nástrojů pro náš zisk apod. Některé věci jsou zase naopak stejné všude. 3. Vzájemná interakce různých časových/cenových rámců tj. kde se ten 3U vytvořil v rámci struktury trhu apod. – na trhu jsou obchodníci s různými rámci. Pokud cena 3 týdny rostla, pak nastala 4 denní korekce a včera nastal hammer, tak dnešní případný růst asi bude přitahovat obchodníky (kupce) co obchodují na denních datech o dost více, než by je přitahovala cena na vrcholu před 4 dny (kupce). Intradenní obchodníky to zajímat nemusí, ale tihle „denní“ kupci budou přidávat uvnitř dne buy příkazy které v kombinaci s buy příkazy intradenních můžou způsobit růst ceny což přiměje více intradenních brát obchody do longu v rámci intradenního up trendu což může další den přilákat další denní obchodníky do longu atd. 4. Jestli obchoduješ proti jiným traderům nebo proti svému brokerovi, k jakým datům máš přístup atd, atd. .... jako ukázka to snad stačí, dalo by se ale pokračovat Jestli nemáš problém s angličtinou, tak bych ti doporučil něco ke studiu. Jak v tomhle vlákně na straně 8 psal gandalf33 o „Lance Beggs: YTC Price Action Trader“, tak asi před měsícem jsem na to náhodou narazil a přečetl si to. Podle ukázek na Lanceho webu mi to přišlo jako další tuctové a neužitečné věci, ale těžce jsem se spletl. Je to jedna z nejlepších věcí co jsem kdy vůbec četl – co do množství, kvality, srozumitelnosti informací a navíc i s praktickou aplikací na intradenní obchodování futures (sice diskreční, ale aplikací, a pokud můžu posoudit, tak by to mohla být aplikace konzistentně zisková, protože některé věci z toho obchoduji přes AOS - fungují mi a fungovat by měli dál). On to sice jede na klasických časových svíčkách - to si každý může upravit jak chce a zesystematizovat si to podle svých potřeb. Důležitá je ale ta logika za tím vším. To je ten způsob navrhování systémů „dopředně“ . Při čtení jsem si místy říkal, že mi snad koukal přes rameno a opisoval z mých poznámek :-) Já se k tomu prokousával po kouskách z různých zdrojů, takže máš možnost dostat velkou porci kvalitních informací na jednom talíři: www.google.com/search?btnG=1&pws=0&q=filetype%3Apdf+site%3Amathewfisher.com Je to několik pdf svazků, přečti si určitě celý svazek 2 a polovinu svazku 3. Na ostatní se můžeš vykašlat pokud se rozhodneš si to aplikovat nějak jinak. A jestli se ti to bude zdát užitečné a vyděláš díky tomu pár $, tak si to pak můžeš koupit a ocenit práci kterou do toho Lance vložil. Není tam všechno ani to není jedníný způsob, je to jen jeden z těch lepších způsobů. Na škodu to přečtení určitě nikomu nebude, ať už je obchodní styl nebo trh jakýkoliv. Hlavně začátečníci a ti co se pořád motají v bludném kruhu by z toho mohli mít užitek. O obchodování s využitím S/R je tam toho hodně užitečného. Jak už jsem někde psal, nelze všechno napsat do jedné knížky. Přečti si „Jason Alan Jankovsky: Time Compression Trading“ minimálně první polovinu. Vysvětluje tam proč a v čem jsou futures (nebo obecně zero-sum) trhy jiné než třeba akciové, co je v pozadí za pohybem ceny - ale není tam praktická aplikace, tu si ale zkušenější dovedou vymyslet už sami. deluxe: Díky, přesně tak jsem to myslel. Jestli se chcete bavit o obchodování obecně nebo souvislostech, tak přesuňme debatu do jiného vlákna – třeba do „Střípky souvislostí“. Když budu mít čas tak občas něco můžu napsat.

Ignawin: Dřív jsem býval trochu namyšlený, ale teď už jsem úplně dokonalý... :) :) :) Nepíšu protože nemám čas (a někdy ani chuť), s tím banem jsme si to vyjasnili už dávno. Nemůžu a nechci pořád jen psát a psát.

Raider: > „Ako túto bitku skúsení obchodníci sledujú? Je mi jasné že je asi veľa metód“ Ano, těch metod jak sledovat tu „bitvu“ je hodně. Každý trader používá takovou metodu, která je přiměřená jeho potřebám a možnostem. Záleží na trhu, na časově/cenovém rámci tvých obchodů (na jakém „time frame“ obchoduješ nebo hledáš S/R) apod. Skalpeři sledují dynamiku T&S a DOM, ti co mají větší rámec tak můžou sledovat patterny nebo price action, dlouhodobí obchodníci k tomu sledují u futures open interest, souvidející trhy, fundamenty, news apod. a všichni si to můžou naprogramovat tj. používat indikátory nebo to sledovat a vyhodnocovat ručně – každý sleduje to co mu vyhovuje a co mu dá nějakou využitelnou informaci a umožní mu to dostatečně rychlou reakci (v kontextu jeho rámce). Obecně sledují hlavně co dělá cena a volume – jak se vyvíjí jejich dynamika tj. jak reaguje a co dělá (jak hodně, jak rychle a jakým způsobem). >“Mohol by si prosím ťa na to nadviazať a ešte k tomu ešte niečo napísať?: Ano mohl, až budu mít víc času nebo pokud bys trochu zúžil a upřesnil co tě zajímá. Spíš než konkrétní pravidla tohle dělej a tohle nedělej je lepší rozumět tomu proč a jak se cena hýbe a chápat pravidla v kontextu a používat je pro tebe vhodným způsobem. Ta „bitva“ samozřejmě probíhá stále a na každé cenové úrovni i mimo „tvoje“ S/R. S/R na nějakém měřítku/rámci funguje jako referenční bod pro tradery obchodující v nějakých měřítkách (časově/cenový rámec obchodů). Pro jiné rámce je to naprosto bezvýznamná oblast ve smyslu místa kde/kdy dělají nějaké rozhodnutí (vstoupit/vystoupit/držet se stranou). Kdybych to měl detailně rozebírat tak by to zabralo hodně místa a několik odboček od tématu S/R. S/R ale nejsou jedinými místy kde tradeři dělají svá rozhodnutí – proto se taky cena pohybuje všude a neskáče gapem od jedné „velké“ S/R ke druhé. Záleží na tom čí příkazy chceš využít aby posunuly tvoji pozici do zisku a čí příkazy ti v tom naopak můžou zabránit (tj. např. raději nechodit long na korekci dlohého UP trendu pokud se to na vyšším rámci odrazilo od rezistence, místo toho spíš počkat na up korekci a jít short apod). Některá místa (situace) jsou vhodnější pro realizaci našeho záměru (relativně velký profit při relativně malém riziku) než jiná – mezi ty vhodnější patří S/R, ale jsou i jiná místa. Společné mají tato místa to, že tradeři které chceš využít pro svůj zisk jsou okolnostmi „donuceni“ učinit v těchto místech rozhodnutí – otevřít nebo zavřít pozici čímž způsobí order flow převažující nějakou dobu nějakým směrem. > „Avšak tápem v tom ako to ďalej podrobnejšie skúmať a na čo sa zameriať“ Těžko radit – nevím jaká je tvoje motivace, jaké máš zkušenosti, znalosti, možnosti, co tě zajímá, jaký trh, ... Obecně můžu z dlouhodobého hlediska doporučit metaforicky tohle: Poznej co nejlépe hru kterou chceš hrát (její pravidla, hřiště, hráče, jejich role, jejich motivace, jejich možnosti a omezení, historii hry, zákulisí, smysl proč se vůbec hraje, jak hra souvisí s jinými hrami a o čem to všechno je apod.). Pak (nebo průběžně) použij získané znalosti k tomu, abys hrál roli, kterou si sám vybereš a která ti bude sedět, tak jak nejlépe umíš. Jinými slovy zaměř se na to, abys rozuměl tomu co děláš a proč to děláš. Musí ti to dávat smysl ze všech stran. Pak budeš také vědět i jak to máš dělat, abys dosahoval dobrých výsledků. Ber to tak, že realita je jen jedna (ne v absolutním filosofickém smyslu, ale v praktickém). Dívat se na tu realitu můžeš z různých „úhlů“ nebo přes různé „filtry“. To že lidi přeskakují od CCI k price action nebo paterny, pak se vrhnou na VSA, pak zase na order flow, pak zase na něco jiného – to je podle mě způsobeno tím, že nevidí „realitu“ jako celek tj. s odstupem a nevidí v tom pro sebe ten smysl. Vidí vždycky jen část a nedovedou si ty různé části „propojit“ mezi sebou. Pak by totiž zjistili že nezáleží na tom co použijí (CCI nebo VSA ...), ale na tom jak, kde a kdy to použijí (kontext). Všechny metody nebo přístupy k obchodování, které najdeš nebo vymyslíš popisují a využívají tutéž stejnou realitu – jen to každý popisuje různými pojmy, vymýšlí si někdy rozumné a někdy nerozumné teorie o tom proč se děje to co se děje apod.

V článku je pod pojmem „stop-loss“ zřejmě míněno hlavně omezení maximální ztráty na jeden obchod, nikoliv nutně formou STP příkazu pro exit, což asi působí trochu matení v diskuzi pod článkem. Podle mě by bylo vhodné rozlišovat pojmy „riziko“, „omezení ztráty“, „stop-loss“ apod. V tradingu i jinde budeme vždycky vystaveni různým rizikům, která můžeme rozdělit do kategorií např. podle zdroje rizika, jeho dopadu, pravděpodobnosti vzniku, atd. atd. Riziko jako takové má dvě hlavní vlastnosti: 1) pravděpodobnost/nejistotu/náhodnost vzniku a 2) negativní dopad na něco (množství peněz, emoce, zdraví, ...). Vyskočit z letadla ve 2 km s padákem je riziko, protože se nám nemusí otevřít padák (pravděpodobnost) a můžeme se zabít (negativní dopad). Vyskočit z letadla bez padáku není riziko, ale extravagantní způsob sebevraždy (pravděpodobnost negativního dopadu je nahrazena jistotou). Jedním z hlavních rizik, kterým čelíme v tradingu je ztráta vzniklá jedním (každým) obchodem. Je velice vhodné tohle riziko nějakým způsobem omezit – stanovit si hranici pro maximální ztrátu nebo riziko na jeden obchod, které jsme ochotni podstoupit. Kdo si takovou hranici nestanoví nebo ji nedodržuje, zadělává si na pořádné problémy. Díky štěstí mu to sice může nějaký čas procházet, ale z dlouhodobého hlediska jednou přijde den zúčtování. Výše téhle „maximální ztráty na jeden obchod“ záleží na rizikovém profilu tradera a strategie a souvisí s pravděpodobností zruinování účtu. Pro většina traderů a strategií je relativně bezpečná hranice cca 1-2% obchodního kapitálu na jeden obchod, ale každý by si to měl nastavit podle sebe a strategie atd. Způsob jak udržet tohle riziko nebo ztrátu ve zvolených mezích ale záleží na několika věcech – na trhu, na strategii, na traderovi, ... Nedá se říci, že existuje jen jeden správný způsob. namátkou mě napadá 1) klasický stop-loss tj. STP MKT příkaz nebo STP LMT příkaz, 2) velikost pozice, 3) způsob budování a likvidování pozice tj. scaling in/out vs. all in/out, 3) hedgování, 4) diversifikace, 5) ... Někdy / někde může být vhodnější jeden způsob, někdy zase jiný a někdy si vybírat nemůžu a musím si zvolit jediný přijatelný. Pokud třeba obchoduji pozičně na akciovém trhu bez páky s očekávanou dobou trvání obchodu 6 měsíců, tak můžu pozici budovat postupně (třeba očekávám, že netrefím dno a počítám s 30% poklesem ceny akcie od otevření první části) – můžu vybudovat velkou pozici třeba za 1/2 peněz na účtu a přitom nikdy nepřesáhnout riziko 3% na jeden obchod tj. nemusím nakoupit jen za 3% peněz na účtu a říkat si že je to v pohodě i když firma zkrachuje. Nebo se můžu proti většímu než očekávanému poklesu zajistit opcemi nebo můžu používat klasické STP příkazy a několikrát naskočit a vyskočit z pozice – záleží co je pro mě vhodnější a méně nákladné. Jiné možnosti mám když jsem v trhu s velkou pákou a horizont obchodu je 30 sekund. A jiné možnosti a potřeby mám, pokud dělám „pairs trading“ – tam bych např. nerad zavřel jednu stranu a nechal druhou otevřenou atd. Další důležité riziko je „série ztrát z jednotlivých obchodů“ – to musím mít taky nějak ošetřeno a limitováno. Zase jsou různé přístupy a možnosti, někdy jsou některé vhodnější než jiné a jindy naopak, někdy nemám na výběr. Když přirovnám strategii k házení korunou, tak když má vaše strategie nějaké edge, tak je to jako když je ta koruna falešná a padá častěji na jednu stranu - a vy sázíte na tu správnou stranu. Přestože dlouhodobě nutně vyhráváte, tak nemůžete předem odhadnout, jestli tenhle hod padne správná nebo špatná strana, přesto musíte vsadit, abyste případně mohli vyhrát – to platí pro každý jednotlivý hod. Jenomže klidně vám padne z 1000 pokusů dvacetkrát za sebou špatná strana, a s tím musíte počítat a nějak se s tím vyrovnat tj. omezit tohle riziko. Pod pojmem „stop-loss“ si třeba já představuji příkaz typu STP, který je použit pro ukončení části nebo celé pozice ve ztrátě. Takový příkaz osobně vždy zadávám z důvodu možného výpadku spojení s burzou nebo nečekaně rychlého velkého pohybu proti mě (záchranná brzda), nikoliv pro výstup ze ztrátové pozice. Výstup ve ztrátě řeším jinak a mnohem dříve, než se cena dostane až k mému SL. Přesto případný výstup na SL splňuje moje maximální riziko na jeden obchod. „Nikdy neobchoduj bez SL“ je svatá pravda a zároveň to může být i blbost - podle toho, co si pod pojmem stop-loss kdo představuje a v jaké situaci (strategii, trhu, ...) si to představuje. Mít ale pod kontrolou hlavní rizika nebo se o to alespoň snažit je nutná (nikoliv postačující) součást tradingu. Samozřejmě také může kdykoliv nečekaně přiletět černá labuť a budeme mít po srandě všichni, ať už si pod tím představujeme cokoliv ...

Hofi: jestli máš na mysli nastavení vzdálenosti mezi horizontálními grid lines (nastavení vzdálenosti mezi vodorovnými čárami "mříže") na nějakou pevnou hodnotu v NT7, tak takhle: Kliknout pravým tlačítkem myši na svislou (cenovou) osu grafu, vybrat Properties a nastavit „Horizontal grid lines interval type“ a „Horizontal grid lines interval value“

Jiří S.: Jestli jsem to víc zamotal než objasnil, tak je to samozřejmě moje vina a nebyl to záměr. ad „Pokud popisuješ obecné základy tak do nich patří i to, že lze udělat obchod i za lepší cenu než zadaný limit a né že nelze...“ Ohledně těch limitů jsem nikde netvrdil, že nemůžeš dostat lepší cenu než je limitní – ba přímo naopak. Cituji sám sebe z příspěvku 3:03PM: „LMT znamená, že cena bude vyplněna za nastavenou limitní cenu [bold]nebo lépe[/bold] – to lépe znamená u BUY LMT limitní cenu nebo nižší (při nákupu platí, že čím levněji nakoupíme, tím lépe), u SELL LMT to znamená za limitní cenu nebo vyšší (při prodeji platí, že čím dráže prodáme, tím lépe).“ Musíš číst nejen to bílé mezi řádky. Chtěl jsem začátečníkům hlavně ukázat mechanismus, jakým způsobem přibývá likvidita jakým způsobem je tato likvidita „spotřebovávána“ na BID a na ASK, aby se cena mohla pohnout jinam – to že jsem do obrázku udělal ubývání likvidity jen pomocí MKT příkazů a ne pomocí LMT příkazů (jak to popsal Airmike) na věci nic nemění. Takový LMT má potom na trh stejný dopad jako MKT, ale pro příslušného tradera mu narozdíl od MKT zajišťuje hranici pro cenu plnění. ad „V jednom ze svých příspěvků píšeš cituji: "...Obdobně burza akceptuje pouze BUY LMT s limitní cenou nižší nebo rovnou aktuálnímu BID a pokud dáte vyšší limitní cenu, tak bude příkaz odmítnut". -K tomu musím říct, že tady ostatní mateš. AIRMIKE to, jak sám píše, takhle úspěšně provozuje.“ Co jsem mohl zamotat bylo nastavení limitní ceny vs BID/ASK – to jsem se snažil potom vyjasnit v posledních příspěvcích, kde jsem to snad vyjasnil včetně odkazu na Airmika. Ano, měl jsem zdůraznit že mluvím o LMT příkazech zvyšujících likviditu a zařazovaných do fronty BUY LMT příkazů, nikoliv o těch BUY LMT co spotřebovávají likviditu postupně od ASK nahoru. Jak jsem psal, zkus kliknout v Chart Traderu NAD cenu pravým tlačítkem myši a jestli tam budeš mít nabídku BUY LIMIT, tak prosím udělej screenshot a ukaž nám to, já tam teda nic takového nemám, mám tam jenom SELL LIMIT. Pak klikni myší POD cenu, dej tam pravé tlačítko myši (kontextové menu pro mimo jiné zadávání příkazů do grafu) a jestli tam budeš mít nabídku SELL LIMIT tak totéž, já tam mám jen BUY LIMIT. To jsem myslel tím že to nejde. Když si ten příkaz zadáš na správnou stranu, tak ho pak už můžeš posunout přes BID/ASK a být exekuován stejně jako by to byl MKT, ale s nastavenou hranicí. ad „A dej si na tom záležet, protože tu ostatní mateš“ Nepíšu tady žádnou učebnici a nepřemýšlím týden nad tím, jestli jsem na něco nezapomněl nebo jestli si to někdo nevyloží jinak než jsem to myslel – a nemůžu mu to mít za zlé, když si to jinak vyloží, protože mi do hlavy nevidí. Nehodlám někoho o něčem přesvědčovat – každý ať si dělá co chce a jak chce. A nikoho mást už raději nebudu. Faciant meliora potentes.

jirib: Pokud to má být ve strategii a chceš to zaokrouhlovat kvůli hodnotě ticku příslušného instrumentu (aby se cena posouvala jen na takové cenové úrovně, které daný trh umožňuje), tak použij pro zaokrouhlování raději tohle: Instrument.MasterInstrument.Round2TickSize(double price)

Ještě pro jistotu malý komentář k těm BUY LMT s limitní cenou NAD aktuální: Když je BID = 1535 a ASK = 1536 a vy byste nějakým způsobem poslali na trh BUY LMT s cenou 1540 , tak teoreticky nic nebrání spárování vašeho příkazu s již čekajícím SELL LMT na 1540, pokud tam nějaký s dostatečným množstvím je. Ale, povinností burzy (každé civilizované, centralizované, regulované burzy) je vyplnit váš příkaz za [bold]nejlepší možnou cenu[/bold] – v tomhle případě vy chcete nakupovat za 1540 nebo lépe tj. níže. Jako protistrana je nejlepší v danou chvíli (nejnižší cena) to, co je nabízeno od prodejce na ASK ceně., takže povinností burzy by bylo vyplnit vás za ASK – a to se také stane, pokud to nemají implementováno právě přes zamítnutí příkazu. To je to co tady ukazoval Airmike – posune čekající BUY LMT nad ASK a je vyplněn od ASK postupně výše dokud není vyplněn celý jeho příkaz. Někde je to implementováno takhle jak to má Airmike, jinde zase přes zamítnutí příkazu, někde je to realizováno na úrovni SW, jinde na úrovni brokera a jinde třeba burzy. Svět je rozmanitý a je třeba si vyzkoušet a zjistit jak přesně to funguje ve vašem případě. Třeba v NinjaTraderu v Chart Traderu můžete zadat BUY LMT pouze POD aktuální cenu, ale poté co jste ho zadali ho můžete přesunutím kamkoliv NAD aktuální cenu exekuovat stylem popisovaným viz Airmike. To "zamítnutí/nepovolení" by se pak vztahovalo pouze na počáteční umístění.

radusor: ad „... ale nikde jsem nezahlédl příkaz STOP limit , který se zadá např při Longu NAD cenu „ Článek o limitech a stopech tady bude až za nějaký čas. Stop příkaz NENÍ umístěn na burze (míněno ve smyslu že není v orderbooku tj. frontě limitních příkazů, pokud trh orderbook má). Pokud bys dal obyčejný LMT (který okamžitě přijde na trh), tak můžeš pro SELL LMT zadat pouze limitní cenu, která je NAD aktuální cenou (tj. bid nebo ask podle kontextu). Pro BUY LMT můžeš jako limitní cenu zadat pouze cenu která je POD aktuální cenou. Pokud se budeš pokoušet nastavit limitní ceny POD aktuální u SELL LMT nebo NAD aktuální cenu pro BUY LMT, tak ti to nedovolí SW zadat nebo pokud ano, tak ti to zamítne (reject) broker nebo burza, každopádně to na trh neumístíš. Takže když dáš STP LMT, tak je to mimo trh, takže žádné omezení ohledně limitní ceny zatím není uplatňováno. V okamžiku kdy se splní STP kritérium neboli trigger (nejčastěji např. že last cena je rovna nastavené ceně nebo Bid nebo Ask, ale můžou to kromě toho být i poždavky na likviditu nebo na minimální zobchodované množství na last ceně atd.), tak se teprve z tvého STP LMT stává obyčejný LMT s nastavenou limitní cenou, který je odeslán na burzu. V tomto okamžiku se na něj vztahují omezení ohledně limitní ceny NAD vs POD podle toho, jestli jde o SELL LMT nebo BUY LMT. Například Ninjatrader ti umožňuje zadat limitní cenu u STP LMT orderů jako offset libovolně nad i pod cenou, ALE: v helpu je jasně napsané, že pokud zadáš záporné číslo (počet ticků) - míněno v oblasti, kde to burza nepovoluje, tak je takový order automaticky realizován (submit) jako „simulated stop order“ – v NT to znamená, že je držen na tvém PC do doby, než budou na trhu vhodné podmínky pro jeho nezamítnutí resp. vyplnění za lepší cenu.

BOBR: ad „Pokud kliknu na BUY BID, tak to znamená limitní příkaz na "nejvyšší" BID jako BUY LMT?“ ... ANO ad „Pokud kliknu na SELL ASK, tak to znamená limitní příkaz na "nejnižší" ASK jako SELL LMT?! ... ANO ad “Kdy pro ně platí stejná pravidla jako pro LMT, že nemusí být vyplněné?“ ... ANO vždycky pro ně platí stejná pravidla jako pro kterýkoliv jiný LMT příkaz, tj. nemusí být vyplněné - zařadí se na BID nebo ASK a tam čekají, jestli je někdo vyžere. Může se ale stát, že cena bude od tebe ujíždět nahoru (pokud kupuješ limitem na BID) nebo dolů (pokud prodáváš limitem na ASK) a zůstaneš nevyplněn nebo jen částečně vyplněn. ad „Příkazy BUY ASK / SELL BID je ekvivalent MKT příkazů nebo jakoby STOP příkazy.“ ... jsou to ekvivalenty jako „MKT“ příkazů, ale NT je implementuje v ATM jako LMT příkazy – když máš BUY ASK, tak říkáš že akceptuješ jako limit horší cenu (ASK), než bys mohl dostat na BID a budeš proto vyplněn ihned, oproti čekačce na BID. Pro skutečné MKT příkazy jsou tam tlačítka BUY/SELL MARKET. Pusť si data a Sim101 účet někdy mimo hlavní hodiny, kdy se trh hýbe pomalu, otevři si něco abys viděl BID a ASK (cenu i objem), zapni si zvuk a klikni na „BUY MARKET“ nebo „BUY ASK“ – ozve se ihned za sebou „Oder Pending“+ „Order Filled“ což může znít jako „Order Order Filled“. Když místo toho klikneš na „BUY BID“, tak se ozve jen „Order Pending“ – umístí se příkaz jako limit na BID, a teprve po nějaké době (až se vyžere objem, který už na bidu byl před tebou) bude vyplněn a ozve se „Order Filled“. Taky nemusí být vyplněn – cena může jet nahoru a ty budeš mít příkaz pořád ve stavu Pending ve frontě BUY limit, ale už ne na BID ale bude se propadat níže (pokud cena pojede nahoru). Ale lze si nastavit, aby se příkaz pořád držel na aktuálním novém ujíždějícím BID, dokud nebude celý příkaz (objem) vyplněn... Jinak u NT je rozdíl jestli vstupuješ/vystupuješ ručně přes ATM (Advanced Trade Mangement) tj. třeba přes Chart Trader nebo DOM, anebo jestli vstupuješ/vystupuješ přes příkazy generované tvojí strategií (Automated Trading) – tam máš ještě ve verzi 7 buď „Managed“ přístup nebo „Unmanaged“ přístup ... to by bylo moc dlouhé povídání, všechno je v Helpu přehledně popsané i s obrázky. Pro ATM třeba tady: http://www.ninjatrader.com/support/helpGuides/nt7/submitting_orders4.htm

Jiří S.: Jen si klidně píchni :) Popisoval jsem obecné základy a příklad jak je to nejčastěji implementováno – aby si nováčci dokázali udělat nějakou představu. Je známou věcí, že různé burzy nebo mimoburzovní trhy nebo brokeři podporují různé typy příkazů, mají stejné typy různě implementované, podporované příkazy se můžou lišit produkt od produktu nebo podporují jiné příkazy během obchodních hodin a jiné mimo ně. Také vlastní mechanismus trhu se liší – trh řízený příkazy (order driven system), trh s centrální příkazovou knihou (central order book), trh řízený cenou (price driven system), trh řízený kotacemi (quote driven system), aukční trh (se specialisty nebo řízený zákazníkem), atd... a navíc se to mění i v čase, jak jedna burza fůzuje s jinou a vnutí jí svoje pravidla a implementace. Teď si k tomu vezmi brokera, který podporuje obchodování na desítkách různých trhů a musí svým zákazníkům nabídnout nějaký „jednotný“ interface a taky si vezmi SW, který podporuje několik různých brokerů (burzovních i mimoburzovních) a co se všechno může stát – ty pak klikneš třeba na SELL MKT, ale ve skutečnosti to přijde na burzu jako SELL LMT, protože to příslušná burza/produkt/čas vyžaduje – broker nebo SW to obstará za tebe. Totéž různé podporované algo příkazy. K tomu komplikace s tím, jestli jsou příkazy opravdu na burze nebo zatím mimo ni – třeba různé STP nebo algo, které jsou na serveru brokera nebo u tebe na PC a to co se tobě jeví jako jeden Iceberg příkaz se burze jeví jako několik menších market/limit příkazů, které postupně přicházejí ... Já jsem se snažil psát na nějaké „společné“ a jednoduché úrovni, ne rozebírat co všechno existuje nebo může existovat a jak je možné to implementovat – to ať si každý zjistí sám podle svých potřeb. Někdo tohle nepotřebuje vědět, jiný zase ano. Není nic jednoduššího si to na stránkách své burzy nastudovat – dát si vyhledat „Supported Order Types“, „Matching rules“ a podobně – např. pro Globex CME: www.cmegroup.com/globex/files/GlobexRefGd.pdf K tomu ostatnímu co jsi psal se raději nebudu vyjadřovat – pro mě je tvůj text málo exaktní (jaký trh, jaký produkt, kdy, u kterého brokera, ...) – pak se teprve můžeme bavit o tom jestli taková situace může nebo nemůže nastat a co se může nebo nemůže potom přihodit a jak to může dopadnout. K tomu NT a zobchodování mimo (vně) hranice BID-ASK: označuje to NT „vně“ vůči BID-ASK které bylo před zahájením párování příslušného příkazu, nebo to označuje „vně“ podle BID-ASK po spárování příkazu? situace 1) Když je řekněme ASK na ceně 1535 a je na něm 150 kontraktů a přijde BUY MKT příkaz na 200k, tak ten příkaz je spárovaný 150k na 1535 a zbylých 50k řekněme na 1536 (kde bylo řekněme celkem 300k). Není to náhodou těhle 50k spárovaných na 1536, které ti NT označí jako vně ASK (vně 1535)? Poté se často ASK posune na 1536, ale nemusí – někdo tam hodí SELL LMT na původních 1535 dříve než se posune BID (pokud je pread 1 tick). situace 2) ASK je na ceně 1535 a je na něm 150 kontraktů. Může dojít k tomu, aby bylo spárováno tvých 200k za cenu vyšší než ASK (1536) aniž by byly nejprve odstraněny (buď spárováním nebo pomocí Cancel/Modify od traderů, kteří je tam zadali) všechny kontrakty na 1535? Tj. že by se ty tvoje spárovali třeba za 1536 a jinak by se nic nezměnilo a ASK by zůstal po celou dobu na 1535 se 150k? – to asi těžko, to by se nikdy stávat nemělo. situace 3) Stejné jako předchozí, ASK na 1535, ale těsně po odeslání tvého příkazu ale před tím než dorazí tvůj BUY MKT na burzu někdo vyžere všechny kontrakty na ASK, tím se rozšíří spread a tvůj příkaz je spárován na 1536. Ihned poté (než ti dorazí potvrzení o vyplnění tvého příkazu) někdo znovu dá SELL LMT na 1535, takže po provedení tvého příkazu to vypadá jako že ASK na 1535 tam pořád byl, i když ve skutečnosti nebyl. A třeba jsou i další možné situace. Pokud do toho chceš montovat zavření burzy, tak záleží jestli byl tvůj nevyplněný limitní příkaz GTD nebo GTC atd. To co ty nazýváš „habaďůra“ je v drtivé většině normální fungování podle pevných pravidel, jen je problém v jejich porozumění na straně uživatele, nebo v nedostatečném ošetření takových situací.