petr
-
Počet příspěvků
7 260 -
Registrace
-
Vítězných dnů
1 049
Vše publikováno uživatelem petr
-
Akvizice, v kontextu investování a obchodování, označuje proces, kdy jedna společnost získává většinový podíl nebo všechny akcie druhé společnosti, čímž efektivně přebírá kontrolu nad jejími aktivy a operacemi. Pro burzovní obchodníky a investory může akvizice představovat jak riziko, tak příležitost. Riziko spočívá v nejistotě, která obvykle panuje v období před a během akvizice, což může vést k významným výkyvům v ceně akcií zúčastněných firem. Na druhou stranu, může se jednat o příležitost, pokud trader správně předpoví výsledky akvizice a její dopad na tržní hodnotu.
-
Divestice, v kontextu investování, je proces, kdy společnost nebo jednotlivec prodává, redukuje, nebo se úplně vzdává určitých aktiv nebo podílů v podniku. Tento krok může být motivován různými faktory, včetně snahy o zmenšení rizik, získání kapitálu, nebo reorganizace podnikové struktury. Profesionální trader by se na divestici díval jako na strategický nástroj pro optimalizaci portfolia, kdy je důležité vyvážení výnosů a rizik. Divestice se může uskutečnit prostřednictvím prodeje aktiv, spin-offu nebo equity carve-outu. Prodej aktiv je přímý prodej části podniku nebo jeho majetku. Spin-off vytváří z původní společnosti novou, nezávislou entitu, přičemž akcionáři původní společnosti obvykle dostávají akcie nové společnosti. Equity carve-out je proces, kdy se část společnosti stává samostatně obchodovatelnou na burze, ale mateřská společnost si zachovává kontrolní podíl. V mezinárodním obchodě může divestice reflektovat reakci na politické a ekonomické změny, regulace, nebo ochranářské tendence v určitých zemích. Například společnosti se mohou rozhodnout divestovat ze zemí s vysokou politickou nestabilitou nebo tam, kde se změnily daňové zákony, které jsou pro podnikání nepříznivé. Z etického hlediska může divestice nastat, když se společnosti snaží distancovat od průmyslů nebo zemí, které jsou spojené s kontroverzními praktikami, jako je dětská práce, porušování lidských práv, nebo škodlivý dopad na životní prostředí. V těchto případech může divestice působit jako silný nástroj sociálního a politického tlaku. Konečně, divestice může být vynucena právními předpisy, například v důsledku antimonopolních opatření, kdy regulační orgány mohou požadovat, aby společnost prodala část svého podnikání, aby se snížila její tržní dominance a podpořila konkurenci.
-
V ČR je danění zisků z obchodování na burze řízeno daňovými zákony, které stanovují pravidla pro zdanění kapitálových výnosů. Tyto zákony se mohou měnit a je třeba je pravidelně sledovat, aby obchodníci mohli efektivně plánovat své transakce a daňové povinnosti. Zisky z obchodování na burze jsou v České republice obecně považovány za příjmy z kapitálového majetku. Podle českého daňového práva jsou kapitálové výnosy zdaněny jako ostatní příjmy sazbou daně z příjmů fyzických osob, která v současné době činí 15 %. Tato daň se vztahuje na zisk, který je vypočítán jako rozdíl mezi prodejní cenou a nákupní cenou cenného papíru po odečtení případných nákladů na transakci. Prodej akcií po době držení delší než tři roky je v ČR od daně z příjmů osvobozen. To znamená, že pokud investor drží akcie déle než tři roky, při jejich prodeji již nemusí platit daň z příjmu z těchto akcií.
-
EBITDA, což je zkratka pro "Earnings Before Interest, Taxes, Depreciation, and Amortization", je finanční ukazatel používaný investory a analytiky k posouzení a porovnání ziskovosti podniků bez zohlednění účetních a daňových praktik. Jedná se o metodu, jak pohlížet na operační výkonnost podniku z čistě peněžního hlediska, protože nezahrnuje náklady, které neodpovídají hotovostním výdajům, jako jsou odpisy a amortizace. Trader může EBITDA považovat za užitečný nástroj při analýze potenciálních investic, neboť poskytuje jasnější obraz o schopnosti firmy generovat peněžní tok z provozních aktivit. To je zvláště důležité v případech, kdy firmy vykazují nízký čistý zisk nebo dokonce ztrátu kvůli vysokým nákladům na odpisy, které mohou být výsledkem rozsáhlých investic do majetku v minulosti. Z pohledu investování se EBITDA často používá k výpočtu ukazatelů, jako je poměr EBITDA k dluhu, který může pomoci posoudit schopnost firmy splácet své závazky, a poměr cena/EBITDA, což je alternativou k tradičnímu cenovému výnosovému poměru (P/E ratio). Tyto ukazatele mohou investory vést k lepšímu odhadu hodnoty firmy a jejího finančního zdraví. V rámci finančního modelování a hodnocení firmy může EBITDA pomoci odstranit některé z rizik spojených s různými účetními praxemi, které se mohou mezi firmami výrazně lišit. V důsledku toho může EBITDA poskytnout porovnatelnější základ pro analýzu, což je pro tradera klíčové při učinění informovaných investičních rozhodnutí. Na druhou stranu je třeba určitá opatrnost, protože EBITDA nezahrnuje všechny typy výdajů. Například, nebere v úvahu kapitálové výdaje, které jsou nezbytné pro udržení nebo rozšíření provozu firmy.
-
Arbitráž je investiční strategie, která využívá cenové disproporce stejného finančního nástroje nebo podobných nástrojů na různých trzích nebo v různých formách. Profesionální trader při arbitráži hledá příležitosti, kde může současně nakoupit a prodat aktiva za různé ceny a získat z toho zisk bez rizika. Tento postup je možný díky efektivnímu využití informací, rychlému provedení obchodů a komplexnímu porozumění trhům. Existují různé formy arbitráže. Prostá arbitráž se týká nákupu a prodeje identického aktiva na dvou trzích; křížová arbitráž využívá nesrovnalostí v měnových kurzech, a trojúhelníková arbitráž využívá cenové disproporce mezi třemi měnami na forexovém trhu. Pro realizaci arbitráže je klíčová rychlost, protože cenové disproporce obvykle neexistují dlouho. Moderní trader proto často používá algoritmický trading, který umožňuje detekovat a využít těchto příležitostí v zlomku sekundy. Kromě rychlosti je důležitá také likvidita trhu, jelikož obchody musí být provedeny okamžitě, aby bylo možné z cenové disproporce těžit. Statistická arbirtáž Jednou z forem sofistikovanějších arbitráží je tzv. Statistická arbitráž (párové obchodování). Přístup, který se spoléhá na matematické modely a velké datové sady pro identifikaci cenových anomálií mezi aktivy, která jsou historicky vzájemně korelovaná. Na rozdíl od tradiční arbitráže, která hledá bezrizikový zisk, statistická arbitráž přijímá určitou míru rizika v očekávání, že se ceny nakonec vrátí k jejich historickému vzájemnému vztahu. V praxi může statistická arbitráž zahrnovat nákup podhodnocené akcie a současný prodej přeceňovaného akcie. Trh s těmito akciemi by měl mít tendenci se v čase vyrovnávat, což vede k zisku z jejich relativních pohybů. Tato metoda vyžaduje pokročilou znalost statistiky a finančních modelů, stejně jako pečlivé řízení rizik. Podrobné informace o statistické arbitráži viz párové obchodování akcií.
-
Rotační strategie je investiční nebo trading přístup, který se zakládá na systematickém přesouvání kapitálu mezi různými tržními sektory nebo akciemi v závislosti na jejich aktuálním výkonu a očekávaných trendech. Tento přístup je založen na myšlence, že ne všechny sektory nebo akcie budou v určitém čase prosperovat stejně, a proto trader hledá možnosti, kde může využít tohoto cyklického pohybu k získání nadprůměrných výnosů. Podrobněji viz článek Co jsou zač rotační momentum strategie?
-
Ve světě tradingu je pojem "risk" základním stavebním kamenem. Risk, často označovaný jako riziko, je pravděpodobnost finanční ztráty nebo míra nejistoty ohledně výše návratnosti investice. Každý obchod nebo investice zahrnuje určitou míru rizika, jelikož budoucí podmínky trhu nelze předvídat s absolutní jistotou. Trader si je vědom, že řízení rizika je klíčovou součástí úspěšného obchodního plánu. Riziko je možné kvantifikovat a měřit pomocí různých metrik, jako je například volatilita, která vyjadřuje míru variability ceny aktiva. Další běžně používaným ukazatelem je hodnota v riziku (Value at Risk, VaR), která představuje odhadovanou maximální ztrátu aktiva nebo portfolia s určitou pravděpodobností v daném časovém období. Základním principem řízení rizika je diverzifikace portfolia, což znamená rozložení investic do různých aktiv nebo trhů s cílem snížit celkové expoziční riziko. Trader by měl také nastavit "stop-loss" příkazy, což jsou instrukce pro automatické uzavření pozice při dosažení určité ztráty, aby se omezil potenciální dopad nepříznivých tržních pohybů. Dalším důležitým aspektem je position sizing (řízení velikosti pozice), kdy trader určuje, jak velkou část svého kapitálu vloží do jednotlivých obchodů. Tím se minimalizuje riziko, že velká ztráta z jednoho obchodu výrazně ovlivní celkový výkon portfolia. Profesionální obchodníci často používají riziko na obchod v procentech celkového obchodního kapitálu, což jim pomáhá udržet konzistentní řízení rizika napříč všemi obchody. Využití finanční páky je dalším faktorem, který může značně zvýšit riziko. Finanční páka umožňuje traderům otevírat větší pozice, než je jejich skutečný kapitál, což může vést k vyšším ziskům, ale také k proporcionalně větším ztrátám. Zkušení tradeři proto velmi pečlivě zvažují použití páky a nikdy ji nepoužívají bez promyšlené strategie a pevného řízení rizika. V neposlední řadě je důležitá složka psychologie obchodování. Trader musí být schopen spravovat své emoce a udržet disciplínu, aby se vyhnul iracionálním rozhodnutím vedeným strachem nebo chamtivostí, které by mohly zvýšit riziko obchodování.
-
Risková prémie (anglicky Risk premia) je termín používaný v oblasti financí a investování k popisu nadměrného výnosu, který investor očekává z investice, která nese větší riziko ve srovnání s téměř rizikově nezávislou investicí. Profesionální obchodníci a investoři tuto premii vnímají jako kompenzaci za to, že přijímají nejistotu a potenciální volatilitu spojenou s danou investicí. Risková prémie může být chápána jako rozdíl mezi očekávanou návratností rizikového aktiva a návratností bezrizikového aktiva. Bezrizikové aktivum je teoretický koncept, často reprezentovaný státními dluhopisy vyspělých zemí, jako jsou například americké státní dluhopisy, kde se předpokládá, že riziko selhání je minimální. Naproti tomu riziková aktiva zahrnují akcie, dluhopisy s vyšším výnosem, komodity a další investiční nástroje, které obecně přinášejí vyšší výnosy za předpokladu, že investor přijme vyšší míru rizika. Obchodní systémy založené na riskové prémii vycházejí z principu, že obchodníci vydělávají na samotném principu držení rizikovějších aktiv.
-
Sentiment v kontextu tradingu označuje celkové rozpoložení nebo náladu trhu, která je určována obecným postojem investorů k určitému cennému papíru, trhu nebo ekonomice jako celku. Tradeři rozumí sentimentu jako dynamickému faktoru, který má zásadní vliv na cenové pohyby a který je často považován za předzvěst budoucích tržních trendů. Sentiment lze považovat za sumu všech emocí, přesvědčení a očekávání, které ovlivňují chování investorů, a to jak na individuální, tak na kolektivní úrovni. Burzovní obchodníci si jsou vědomi, že sentiment nemusí vždy odrážet fundamentální ukazatele, jako jsou výkonnost společnosti nebo ekonomické zprávy. Místo toho může být ovlivněn vnějšími faktory, jako jsou zprávy z médií, politické události nebo dokonce masové psychologické reakce, jako jsou panika a chamtivost. Sentiment tedy může vést k iracionálním tržním výkyvům a může poskytnout příležitosti pro krátkodobé mean reverion strategie, kdy trader záměrně jde proti obecnému názoru trhu. K měření a kvantifikaci tržního sentimentu se používají sentiment indikátory. Patří mezi ně například index strachu a chamtivosti, put/call poměr, objemy obchodování nebo ankety investorů. Tyto indikátory pomáhají traderům identifikovat extrémy v náladě trhu, které mohou signalizovat obraty nebo pokračování trendu. Využití sentiment indikátorů vyžaduje zkušenost a pochopení toho, že sentiment se může rychle měnit a že indikátory nemusí vždy poskytovat přesné signály. Proto je důležité, aby trader nepoužíval sentiment indikátory izolovaně, ale kombinoval je s technickou a fundamentální analýzou. Správná interpretace sentimentu může být klíčová pro úspěšné obchodování, protože trhy jsou poháněny nejen ekonomickými ukazateli, ale také lidskými emocemi a chováním.
-
Dluhopis je důležitým nástrojem na finančních trzích a představuje závazek emitenta vůči držiteli. V případě investování jsou dluhopisy chápány jako investice s nižším rizikem ve srovnání s akciemi, protože poskytují předvídatelný příjem ve formě kupónových plateb a mají pevný datum splatnosti, kdy je investorům vrácena nominální hodnota dluhopisu. Přestože jsou dluhopisy považovány za konzervativnější investici, trhy s dluhopisy mohou být velmi dynamické a ovlivněné změnami úrokových sazeb, inflace a kreditního rizika emitenta. Coby tradeři obchodujeme futures kontrakty na dluhopisy, což jsou standardizované derivátové kontrakty, které se obchodují na burze a slibují dodání určitého množství dluhopisů v budoucím datu za předem stanovenou cenu. Na rozdíl od tradičních dluhopisů, futures umožňují obchodování s pákou, což znamená, že trader může ovládat velké množství dluhopisů s relativně malou investicí. To může výrazně zvýšit jak potenciální zisky, tak rizika. Zatímco dluhopisy jsou obvykle drženy pro generování pravidelného příjmu a zachování kapitálu, futures na dluhopisy jsou často využívány k spekulacím na směr pohybu úrokových sazeb nebo k hedgingu proti úrokovému riziku. Při obchodování s futures na dluhopisy nemusí mít trader zájem o držení samotného dluhopisu, ale spíše o realizaci zisku z krátkodobých cenových pohybů. Jedním z klíčových rozdílů mezi dluhopisy a futures na dluhopisy je také způsob vyrovnání. Zatímco dluhopisy jsou při splatnosti vyrovnány doručením nominální hodnoty, futures kontrakty jsou často vyrovnány v hotovosti na základě rozdílu mezi vstupní a výstupní cenou kontraktu.
-
Hloubka trhu (Market Depth) je termín, který se vztahuje k schopnosti trhu absorbovat velké objednávky bez významného dopadu na cenu finančního instrumentu. Tento koncept je nezbytný pro pochopení jakékoli profesionální obchodní strategie, neboť odráží likviditu a schopnost trhu reagovat na příkazy k nákupu nebo prodeji. Hloubka trhu může být vizualizována pomocí takzvaného "Level 2" obchodního softwaru, který zobrazuje seznam nabídek k nákupu (bid) a nabídek k prodeji (ask) s příslušným množstvím obchodovaných jednotek. Zde lze vidět nejen nejlepší dostupné ceny, ale i další ceny, na kterých jsou trhoví účastníci ochotni obchodovat, a objemy, které jsou při těchto cenách k dispozici. Na screenshotu je vidět hloubka trhu v premarketu u akcie SQ. Aktuálně lze akcii koupit za cenu 52 (ask cena). Na této ceně vyčkává cca 700 limitních prodejních příkazů (pravý blok Ask). Pokud bychom nakupovali za tuto cenu i několik set kusů akcie, patrně bychom byli vyplněni za ask cenu. Profesionální trader musí hloubku trhu neustále sledovat, aby mohl pochopit, jaké jsou možnosti pro vstup nebo výstup z pozice. Větší počet příkazů obvykle naznačuje silnější úroveň podpory nebo odporu, protože pro průlom skrze tuto cenu je potřeba větší objem obchodů. Například, pokud je na určité cenové úrovni vidět významné množství bidů, může to naznačovat silnou podporu, jelikož jsou obchodníci připraveni nakupovat za tuto cenu. Hloubka trhu je také indikátorem volatility. Trhy s nízkou hloubkou jsou náchylnější k prudkým cenovým výkyvům, protože menší objednávky mohou mít významnější dopad na celkovou tržní cenu. Na druhou stranu, trhy s vysokou hloubkou mají tendenci být stabilnější, jelikož velké objednávky nemění cenu tak drasticky. Pro tradera, který se specializuje na strategie jako je scalping nebo daytrading, je znalost hloubky trhu kritická. Scalper hledá malé cenové rozdíly mezi bid a ask a snaží se z toho vytěžit zisk prováděním rychlých obchodů. Hloubka trhu mu umožňuje určit, zda existují dostatečné objemy k udržení těchto malých cenových rozdílů a zda je schopný rychle uzavřít své pozice. Ve světě algoritmického obchodování mohou obchodní algoritmy využívat informace o hloubce trhu k optimalizaci časování a velikosti obchodních příkazů. Pokud algoritmus identifikuje, že hloubka trhu je mělká, může se rozhodnout rozdělit velké objednávky na menší, aby omezil dopad na trh a potenciální skluz. O praktickém využití hloubky trhu v tradingu si můžete přečíst v článku Základy nabídky/poptávky – jak se hýbou trhy?
-
Spread v kontextu tradingu odkazuje na rozdíl mezi nákupní (ask) a prodejní (bid) cenou cenného papíru, měny nebo jiného finančního instrumentu. Pro tradera je spread klíčovým faktorem, který ovlivňuje jak jeho náklady na obchod, tak potenciální ziskovost. Spread může být vnímán jako transakční poplatek, který platí obchodník za provedení obchodu na finančním trhu. Obvykle je určen nabídkou a poptávkou a je ovlivněn likviditou daného instrumentu. Z pohledu profesionálního tradera je nízký spread preferován, protože to znamená menší náklady na vstup a výstup z pozic. Větší spready mohou indikovat vyšší volatilitu nebo nižší likviditu, což může být pro určité strategie výhodné, ale zároveň to znamená vyšší náklady a riziko. Například v obdobích ekonomické nejistoty nebo důležitých zpráv se může spread výrazně rozšířit, což odráží nejistotu a nižší ochotu trhových účastníků k obchodování. Spread se také liší mezi různými trhy a instrumenty. Na hlavních měnových párech, jako je EUR/USD, bude spread obvykle nižší než na méně likvidních exotických měnách. Akciové spready se mohou lišit v závislosti na burze a likviditě akcií. V případě derivátů, jako jsou futures nebo opce, může spread odrážet nejen transakční náklady, ale také složitost a riziko daného instrumentu.
-
Market maker (česky tvůrce trhu) je finanční instituce nebo jednotlivec, který hraje klíčovou roli na finančních trzích tím, že pravidelně nabízí nákupní a prodejní ceny pro konkrétní finanční nástroj, čímž zajišťuje likviditu trhu. Tato entita v podstatě usnadňuje obchodování, protože je ochotna koupit nebo prodat finanční nástroje (jako jsou akcie, dluhopisy nebo deriváty) za ceny, které veřejně uvádí. V profesionálním tradingu je market maker považován za protistranu obchodů. Když chce investor nebo trader koupit nebo prodat určitý finanční nástroj, market maker se zavazuje obchod uskutečnit za ceny, které sám stanovil. Tento mechanismus snižuje časové prodlevy mezi příkazy k nákupu a prodeji a zvyšuje efektivitu trhu. Market maker zajišťuje likviditu na trhu tím, že má k dispozici dostatečné množství finančních nástrojů k obchodování, což znamená, že investoři mohou snadno realizovat své obchody bez výrazných skluzů v plnění. Tímto způsobem pomáhá trhu udržovat stabilní cenové rozpětí (spread), což je rozdíl mezi nákupní (ask) a prodejní (bid) cenou. Za poskytování této služby si market maker účtuje poplatky, které jsou často začleněny do spreadu. Vzhledem k tomu, že market maker při nabízení cen riskuje vlastní kapitál, může dojít k situaci, kdy nese ztráty, pokud se trh pohne proti jeho otevřeným pozicím. Proto musí být market makeři velmi dobře informovaní a mít sofistikované obchodní systémy, které jim pomáhají řídit rizika.
-
P/E ukazatel, zkratka pro poměr ceny a zisku (Price to Earnings Ratio), je finanční metrika používaná v tradingu a investování pro hodnocení relativní hodnoty akcie. Profesionální trader ji využívá k určení, zda je akcie přehodnocená či podhodnocená ve srovnání s historickými hodnotami společnosti, průmyslovým odvětvím nebo celým trhem. Ukazatel se vypočítává jako tržní cena jedné akcie dělená čistým ziskem na akcii (EPS) za poslední dvanáctiměsíční období. Pro tradera je P/E ukazatel nástrojem pro posouzení očekávaného růstu a rizika akcie. Nízký P/E může naznačovat, že akcie je podhodnocená, nebo že trh očekává snížení budoucího zisku. Naopak vysoký P/E může značit, že akcie je přehodnocená nebo že trh předpokládá silný růst zisků. Trader však musí vzít v úvahu i další faktory, jako jsou ekonomické podmínky, úrokové sazby a konkurenceschopnost společnosti. Existují dva hlavní typy P/E ukazatelů: "trailing P/E", který vychází z minulých výsledků, a "forward P/E", který je založen na odhadech budoucích zisků. Profesionální trader obvykle sleduje oba typy, aby získal komplexní pohled na akcii a její potenciál. Forward P/E je více spekulativní, protože závisí na přesnosti odhadů analytiků, zatímco trailing P/E je založen na konkrétních číslech. P/E ukazatel také hraje roli při tvorbě investiční strategie založené na hodnotě (value trading). Trader zaměřený na hodnotu hledá akcie s nízkým P/E, což může naznačovat, že akcie jsou nedoceněné trhem a mají potenciál pro růst. Na druhé straně, růstoví tradeři mohou preferovat akcie s vyšším P/E, což může ukazovat na vyšší očekávání růstu firmy a jejího zisku. Při použití P/E ukazatele je důležité srovnávat společnosti ve stejném odvětví, protože různá odvětví mají různé standardní hodnoty P/E. P/E ukazatel sám o sobě není dostatečný pro komplexní analýzu, a proto by měl být použit ve spojení s dalšími finančními ukazateli a kontextuálními daty.
-
Ve světě tradingu je pojem gambling (česky hazard) často předmětem debat. Přestože obchodování na finančních trzích a hazardní hry sdílí některé prvky rizika a nejistoty, důležité je mezi oběma činnostmi rozlišovat. Z pohledu profesionálního tradera je gambling činností, která se spoléhá primárně na štěstí, náhodu a spekulaci, bez hluboké analýzy nebo strategie či obchodního plánu. Na druhé straně trading, ačkoli také zahrnuje riziko a nejistotu, by měl být založený na pečlivé analýze trhu, ekonomických ukazatelů a využití sofistikovaných obchodních strategií. Profesionální trader tedy rozumí tržním trendům, využívá technickou a fundamentální analýzu a má stanovený obchodní plán, který zahrnuje řízení rizik a peněz. V gamblingu je výsledek často zcela náhodný a není možné jej ovlivnit schopnostmi nebo znalostmi. V tradingu, i když je výsledek jednotlivých obchodů nejistý, dlouhodobě mohou znalosti a obchodní dovednosti vést k ziskovosti. Profesionální trader se nezaměřuje na jednorázové výhry, ale na dosažení konzistentního výkonu přes dlouhé období. Další rozdíl mezi gamblingem a tradingem je v přístupu k "sázkám". Hazardní hráč často sází peníze bez systému nebo omezení, zatímco trader používá předem definovaný poměr rizika a odměny a dodržuje strategie založené na pravděpodobnosti a statistice (tzv. money management). To pomáhá traderovi zůstat disciplinovaným a zabraňuje emocionálním rozhodnutím, která jsou typická pro hazardní hry. Je důležité si uvědomit, že i při profesionálním tradingu není vyloučeno, že se obchodníci někdy dopustí gamblingu, zvláště pokud nechají stranou svůj obchodní plán a začnou se řídit impulzy nebo pokusem o rychlé zisky. Tato chování mohou vést k velkým finančním ztrátám a jsou považována za nezdravý přístup k obchodování. Nejvíce se toto riziko týká diskrečního intradenního obchodování.
-
"Pattern Day Trader" je termín používaný v regulaci burzovního obchodování ve Spojených státech, který se vztahuje na intradenního obchodníka, který v průběhu pěti pracovních dnů provádí čtyři nebo více 'day trades' (kup a prodej, nebo krátký prodej a nákup stejných akcií během jednoho dne), což představuje více než 6 % jeho celkových obchodních aktivit za toto období. Tento status je důležitý z hlediska regulačních a kapitálových požadavků; obchodníci označení jako pattern day traders musí na svých účtech držet minimálně 25 000 dolarů. Američtí retailoví obchodníci tedy nesmí aktivně intradenně obchodovat akcie (na futures kontrakty se pravidlo nevztahuje) s účtem nižším než 25 000 dolarů. Na obchodníky v EU s účty např. u Interactive Brokers v Irsku se toto pravidlo nevztahuje. Je možné intradenně obchodovat akcie s libovolně malým účtem.
-
Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]
článek: publikoval/-a petr v rubrice Jak na obchodní plán
![Více informací o "Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]"](https://www.financnik.cz/forum/uploads/monthly_2023_11/OR5minut_studie.jpg.782386cce20491c5db5b2bbc6d26b52b.jpg)
Obsah článku: Co je intradenní obchodování (daytrading)? Kde získat funkční obchodní plán? Co je intradenní breakout otevíracího rozpětí? Pravidla obchodního plánu intradenního breakoutu Jak strategii mechanicky otestovat? Hotový kód mechanické intradenní breakout strategie Automatizovaný daytrading - shrnutí Daytrading může být hodně výdělečný. Zde je konkrétní plán, jak bych začal. A to včetně kódu strategie, kterou je možné pustit do trhu jako autotrader. Co je intradenní obchodování (daytrading)? Intradenní obchodování je styl tradingu, kdy pozice držíme jen přes den (tj. nikoliv přes noční seanci). Výhodou je, že coby obchodníci můžeme jít spát s čistou hlavou, je možné pracovat s vyšší pákou (brokeři mají pro intradenní držení pozic vesměs jiné požadavky na kapitál než pro pozice držené přes noc) a kapitál na účtu může pracovat s vyšší frekvencí, a tudíž více vydělávat. Na druhou stranu je intradenní obchodování velmi náročné. Zejména diskreční, kdy obchodníci velmi často sklouzávají k tomu, že obchodují nikoliv dlouhodobé pravděpodobnosti, ale subjektivní „predikce“ toho, kam se trh vydá. A to nefunguje. Intradenní obchodování je těžký boj i z pohledu nákladů. U pozic trvajících hodiny nebo minuty budeme z principu dosahovat průměrně nižších výdělků na jeden obchod, ale komise platíme brokerům stejně jako u kteréhokoliv jiného obchodu. Často se tak může stát, že poplatky spolykají všechny těžce vydělané peníze. Zejména, pokud bude obchodník provádět mnoho ultrarychlých obchodů denně. Přesto má intradenní obchodování potenciál. Vidím jej zejména v momentě, kdy strategie automatizujeme a obchodujeme spíše s nižší frekvencí – například jeden intradenní obchod v trhu denně s dobou trvání spíše hodiny, než minuty. Osobně intradenně obchoduji jak mean reversion, tak breakout strategii na akciových indexech. Intradenní strategie tvoří menší část mého portfolia, které je dále složené především z mechanických swingových a dlouhodobějších rotačních strategií. Nicméně komplexnější portfolia vyžadují přiměřeně vysoký kapitál a pro řadu obchodníků tak může být zajímavé začít s daytradingem, kde jsou požadavky na kapitál nejmenší. Pojďme si proto ukázat možnou cestou, jak konkrétně začít, pokud zatím žádnou AOS strategii ani systém pro autotrading nemáte. Kde získat funkční obchodní plán? Moje osvědčená cesta je inspirovat se tím, co funguje ostatním. To jde pochopitelně tím lépe, čím více zkušeností člověk má. Při stavbě úplně prvních systémů bych vyšel z těch nejvíce diskutovaných principů, které fungují dlouhodobě. Například na Finančníkovi roky diskutujeme intradenní breakouty v akciových indexech. V případě daytradingu je to určitě dobrý začátek. Na internetu lze najít i funkční obchodní plány. Například v různých akademických studiích, které jsou volně dostupné. Jde o ohromné množství dat, naštěstí ale existují služby, které je procházejí, katalogizují a popisované edge backtestují. Patrně nejlepší je quantpedia.com. Tu se svým týmem připravuje Radovan Vojtko, který v nedávném rozhovoru v newsletteru Quantopian zmínil například studii: Může být day trading skutečně profitabilní? Adresa ke stažení: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=4416622 Ta backtestuje jednoduchý breakout otevírací rozpětí na 5minutovém grafu akciového indexu Nasdaq 100 v letech 2016 až 2023 a došla k závěru, že s použitím páky a intradenního obchodování breakoutů bylo možné ve sledovaném období dosáhnout přibližně 10x vyššího zhodnocení než při držení samotného indexu. Breakouty na indexech nevymizí a s podobným principem bych se tak nebál začít v malém obchodovat. Pochopitelně je třeba akceptovat, že systémy se široce veřejně diskutovanými pravidly patrně mohou časem degradovat a úplně bych se na ně nespoléhal s většími účty. Ale odněkud je třeba začít a zkušenosti získané živým obchodováním vám budou postupně přinášet inspiraci k tomu, jak plány posouvat dál. Sám například obchoduji intradenní breakout také ve velmi triviální podobě, ale s určitou nuancí, která věřím, že může přinášet dodatečnou obchodní výhodu. Na tu bych ale bez předchozí praxe v trzích patrně nepřišel. Co je intradenní breakout otevíracího rozpětí? Za otevírací rozpětí se považuje maximální a minimální cena sledovaného intervalu trhu po jeho otevření. V případě zmíněné studie „Může být day trading skutečně profitabilní“ jde o prvních pět minut obchodování. Pokud si zobrazíme trh skrz pětiminutový graf, pak otevírací rozpětí představují High a Low první úsečky. V grafu jsem situaci zobrazil šrafovanou linkou: Americké akciové indexy otevírají v USA ve stejnou dobu jako akcie. Obchodují se tedy od 8:30 centrálního časového pásma (CT), což většinu roku odpovídá českému času 15:30 (kromě několika málo týdnů, kdy je čas posunut o hodinu díky změně letního a zimního času, která neprobíhá v USA a Evropě stejně). Šrafované linky odpovídají High (horní linka) a Low (spodní linka) první pětiminutové úsečky, což je otevírací rozpětí vycházející ze studie (existují i další principy pracující například s delším časem pro výpočet otevíracího rozpětí). Pravidla obchodního plánu intradenního breakoutu Studie definuje zcela mechanický obchodní plán, který je možné shrnout do následujících kroků: Čekáme na uzavření první pětiminutové úsečky. Pokud je první pětiminutová úsečka rostoucí (Close > Open), pak na otevírací ceně druhé úsečky otevíráme long pozici. Pokud je první pětiminutová úsečka klesající (Close < Open), pak na otevírací ceně druhé úsečky otevíráme short pozici. Stop-loss strategie umisťuje na úroveň low otevíracího rozpětí (první pětiminutové úsečky) v případě long pozice, resp. na úroveň high otevíracího rozpětí v případě short pozice. Profit target se umisťuje na úroveň 10násobku riskované částky (tj. rozsahu vstup – stop-loss). Strategie vystupuje buď na stop-lossu, profit targetu, nebo na konci obchodního dne. Obchodovaným trhem diskutovaným ve studii je americký index Nasdaq 100. Konkrétně skrz ETF s názvem QQQ, které index následuje. V EU díky regulaci není možné tento ticker na běžných retailových účtech obchodovat, a tak nejbližší rozumnou volbou budou futures mikrokontrakty MNQ. Ty mají hodnotu bodu 2 USD. Backtest strategie intradenního breakoutu s využitím trhu QQQ vypadá podle studie následovně: Zdroj: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=4416622 Černá linka je výkonnost strategie (long a short dohromady). Červená linka benchmark pro porovnání s držením QQQ (de facto držení indexu). Dobré je, že ve studii jsou zahrnuty i výsledky od začátku roku 2022, kdy trhy začaly klesat a dobře to dokresluje, jaké výhody nám poskytují krátkodobé long/short strategie. Černá equity křivka roste bez ohledu na to, že index samotný převážně klesá. Jak strategii mechanicky otestovat? Jelikož máme strategii definovanou naprosto mechanicky, byla by hloupost testovat a obchodovat ji ručně. Pochopitelně existuje celá řada způsobů, jak podobné strategie backtestovat a obchodovat plně automatizovaně. Sám například používám python skripty napojené na Interactive Brokers. Na začátku je ale určitě dobré začít co nejjednodušeji. Z mé zkušenosti lze podobné systémy velmi snadno obchodovat u TradeStation. Ta integruje vše, co člověk potřebuje. Prostředí pro backtest, data a současně funguje jako autotrader. Perfektní je, že u TradeStation lze přepínat mezi simulovaným a živým obchodováním a v obou prostředích fungují zcela stejné skripty. Začal bych tedy tak, že skript pustím na simulovaný účet, budu jej sledovat, a pokud budu s chováním systému spokojený, přepnu se na živý účet a budu mít svůj první intradenní autotrader. Hotový kód mechanické intradenní breakout strategie Konkrétní skript není součástí studie. Nicméně převést uvedená pravidla do mechanického kódu EasyLanguage není těžké. Zde je strategie v podobě, kterou stačí jen překopírovat do TradeStation: Vars: BuyPrice(0),ShortPrice(0), ShortRiskAmount(0), ShortStopLevel(0),ShortTargegLevel(0),LongStopLevel(0),LongRiskAmount(0),LongTargetLevel(0); If Time = 0835 and C>O and MarketPosition = 0 then begin Buy ("LongOR") next bar market; BuyPrice = Close; LongStopLevel = L; LongRiskAmount = BuyPrice - LongStopLevel; LongTargetLevel = BuyPrice + (10* LongRiskAmount); end; If MarketPosition = 1 then begin Sell ("ORL SL") next bar at LongStopLevel stop; Sell ("ORL PT") next bar at LongTargetLevel limit; end; If Time >= 1500 and MarketPosition > 0 then Sell ("ORL TimeStop") next bar at market; If Time = 0835 and C<O and MarketPosition = 0 then begin Sellshort ("ShortOR") next bar market; ShortPrice = Close; ShortStopLevel = H; ShortRiskAmount = ShortStopLevel - ShortPrice; ShortTargegLevel = ShortPrice - (10* ShortRiskAmount); end; If MarketPosition = -1 then begin Buytocover ("ORS SL") next bar at ShortRiskAmount stop; Buytocover ("ORS PT") next bar at ShortTargegLevel limit; end; If Time >= 1500 and MarketPosition = -1 then Buytocover ("ORS TimeStop") next bar at market; Pokud s TradeStation začínáte, můžete se podívat na dříve publikovaný seriál, který ukazuje, jak s TradeStation pracovat. Ale není to složité. Otevřeme graf s příslušným trhem (např. MNQ.D pro denní data mikro futures indexu Nasdaq 100), otevřeme EasyLanguage editor – vložíme skript, aplikujeme jej na graf a můžeme backtest případně rovnou autotraderovat. Ano, výše uvedený skript je v zásadě vše, co potřebujeme proto, aby TradeStation obchodovala intradenní breakout (kód ale publikuji výhradně pro studijní účely, sám bych jej případně spouštěl v simulaci a sledoval, jestli skutečně vše funguje, jak má). Automatizovaný daytrading - shrnutí Backtest i s použitým kódem vypadá velmi perspektivně – ostatně přesně, jak naznačuje studie. Jediný zásadní rozdíl ve výsledcích je v position sizingu. V našem kódu pro zjednodušení pracujeme s jedním kontraktem, což může být kontraproduktivní. Absolutní výše risku bude hodně záležet na aktuální volatilitě trhu a je výhodnější volatilitu tzv. normalizovat, aby byl absolutní risk stále stejný. Na druhou stranu práce s konstantním jediným kontraktem má také výhody. Například tu, že nám stačí velmi malý účet. Například u TradeStation je potřeba pro otevření mikro kontraktu MNQ.D jen cca 460 dolarů. Tedy strategii lze obchodovat s účtem cca 800–1000 dolarů. A to není pro začátek vůbec špatné. Plus je třeba nezapomínat na to, že máme mnoho možností, jak strategii posouvat dál. Můžeme zkusit testovat jiné periody breakoutů, další trhy (strategie dobře funguje i na mikro futures indexu S&P 500) a určitě je dobré otestovat zmíněnou normalizaci volatility. Líbí se vám toto téma? Prosím sdílejte odkaz článku, který jsme publikovali na náš X (https://twitter.com/financnik) a Facebook (https://www.facebook.com/financnikcz) účet. V případě zájmu mohu pokračovat v rozvinutí myšlenky do dalších testů a třeba i více komplexnějších přístupů. Breakout trading a řízení rizik [komodity vs ETF vs CFD] V pokračování článku se zaměříme na Breakout trading a řízení rizik [komodity vs ETF vs CFD].-
- 6
-
-
-
- daytrading
- aos
- a 3 další
-
Portfolio – význam pro profitabilitu a diverzifikaci rizika
článek: publikoval/-a petr v rubrice Jak na obchodní plán
Obsah článku: Jaké má portfolio význam? Co je diverzifikace Co je korelace Typicky diskutované základní diverzifikované investiční portfolio – 60/40 All weather portfolio Jak má vypadat portfolio? Portfolio složené z akcií, ETF nebo obchodních systémů? Diverzifikované portfolio složené z obchodních systémů Význam portfolia - shrnutí Jaké má portfolio význam? Portfolio v kontextu finančních trhů odkazuje na kombinaci různých finančních nástrojů, jako jsou akcie, dluhopisy, komodity, měny a další finanční aktiva. Nejčastěji se hovoří o investičních portfoliích. Portfolia ale vytvářejí i aktivní obchodníci obchodující krátkodobě. Klasické investiční portfolio může být složené z různých finančních nástrojů. Může obsahovat například 50 % akcií, 30 % dluhopisů a 20 % komodit, nebo jakoukoliv jinou kombinaci podle preference a rizikové tolerance investora. Portfolio aktivních obchodníků se může skládat z obchodních systémů zaměřených na různé obchodní styly a délku držení pozic. Může obsahovat například kombinací dlouhodobého trendfollowingového systému, swingového mean reversion systému a intradenního breakout systému. Hlavním významem portfolia je diverzifikace. Co je diverzifikace Diverzifikace je strategie, která spočívá v rozložení investic do různých typů aktiv s cílem minimalizovat celkové riziko na obchodním účtu. Základní myšlenkou je, že různá aktiva často nereagují na ekonomické události stejným způsobem. Pokud se jedno aktivum vyvíjí špatně, může být tato negativní výkonnost vyvážena pozitivní výkonností jiného aktiva. Ryze česky popisuje diverzifikaci rčení nevkládat všechna vajíčka do jednoho košíku. Diverzifikace rizika je důležitá při jakýchkoliv finančních aktivitách. Protože to, co fungovalo v minulosti, nemusí fungovat do budoucna. Stabilitu může přinést to, že nebudeme spoléhat na jediný zdroj příjmů, ale příjmů budeme mít několik. Ideálně takových, které na sobě nejsou příliš závislé – mají spolu nízkou korelaci. Co je korelace Korelace je míra, která vyjadřuje vztah mezi dvěma nebo více aktivy, investičními nástroji nebo obchodními přístupy. Nejčastěji hledáme korelaci ve výnosech aktiv. Můžeme ale hledat i korelaci mezi riskem. Například sledovat, jakou korelaci mají propady (drawdown) hodnoty jednoho aktiva k propadům hodnot jiného aktiva. Korelace se měří na škále od -1 do 1. Silná pozitivní korelace (cca 0,5 až 1) znamená, že když výnosy jednoho aktiva stoupají, výnosy druhého aktiva obvykle také stoupají. A naopak. Když jedno aktivum klesá, druhé silně korelované aktivum také klesá. Negativní korelace (-0,5 až -1) znamená, že když výnosy jednoho aktiva stoupají, výnosy druhého aktiva obvykle klesají a naopak. Nízká korelace (cca -0,5 až 0,5) znamená, že výnosy dvou aktiv nejsou vzájemně výrazně spojeny a pohybují se na sobě nezávisle. Korelace je pro diverzifikaci portfolia klíčová. Celkový risk v rámci portfolia se snižuje jen v případě, že jednotlivá aktiva mají negativní nebo nízkou korelaci. Důležité je současně si uvědomit, že korelace mezi aktivy se časem v závislosti na různých ekonomických, politických a tržních faktorech mění. Je tak výhodné mít složené portfolio z více nízko korelujících dílčích částí. Typicky diskutované základní diverzifikované investiční portfolio – 60/40 Příkladem tradiční alokace aktiv, která se často doporučuje v literatuře jako pasivní investiční portfolio, je tzv. 60/40 portfolio. Rozdělení se týká procentuálního rozložení mezi akciemi a dluhopisy: 60 % portfolia je investováno do akcií nebo akciových fondů. Akcie obvykle nabízejí vyšší potenciální výnos, ale také přicházejí s vyšším rizikem volatilnosti a ztráty hodnoty. 40 % portfolia je investováno do dluhopisů nebo dluhopisových fondů. Dluhopisy jsou obvykle považovány za konzervativnější investice s nižším rizikem než akcie. Poskytují pravidelné výnosy z úroků a obvykle mají nižší volatilitu než akcie. Ukázka historické výkonnosti 60/40 portfolia složeného z indexu SPY (akcie) a TLT (dluhopisy). Na první pohled je vidět význam a přínos diverzifikace portfolia. Výnos portfolia 60/40 (černá linka) je podobný jako u držení akcií indexu S&P 500 (šedá linka), ovšem risk je podstatně nižší. Max. drawdown u S&P 500 byl cca -55 %, u 60/40 portfolia byl -30,77 %. To je podstatný rozdíl a jeden z hlavních důvodů, proč řada obchodníků podobným způsobem portfolio diverzifikuje. Uvedená diverzifikace risku fungovala proto, že výnosy akcií a dluhopisů měly dlouhodobě nízkou korelaci. Jak jsme si řekli, to se ale může změnit a také se to v poslední letech změnilo. Takto vypadá výkonnost stejného portfolia od začátku roku 2022: Černá linka opět představuje výkonnostní křivku portfolia 60/40, šedá indexu S&P 500. Diverzifikované portfolio ztrácí výrazně více než index S&P 500 a mělo i hlubší drawdown (-27,24 % vs. -24,5% u samotného indexu S&P 500). Co se změnilo? Díky makroekonomických tlakům začaly najednou klesat výnosy nejen akcií, ale i dluhopisů. A tak kombinace, která dříve zaručovala nižší risk (když padaly akcie, dluhopisy rostly), najednou žádnou diverzifikaci rizika nepředstavovala. All weather portfolio Diverzifikace v rámci investičních portfolií může být pochopitelně komplexnější a investovat lze do širší skupiny aktiv. Výborně se k tomu hodí tzv. ETF. Jde o akcie kopírující výkonnost celých indexů sektorů, indexů nebo komodit. Často bývají diskutována tzv. „all weather“ portfolia, jejichž cílem je přečkat v trzích všechny možné turbulence s co nejnižším riskem. Zmiňovány jsou různé alokace. Miliardář Ray Dalio, velký propagátor diverzifikace, pracoval mj. s portfoliem složeným z 30 % amerických akcií (VTI - Vanguard Total Stock Market), 40 % dlouhodobých dluhopisů (TLT - iShares 20+ Year Treasury Bond), 15 % krátkodobých dluhopisů (IEI - iShares 3-7 Year Treasury Bond), 7,5 % komodit (DBC - Invesco DB Commodity Tracking) a 7,5 % zlata (GLD - SPDR Gold Trus). Opět si můžeme takto diverzifikované portfolio nasimulovat a porovnat jej například s držením SPY kopírující index S&P 500: Je vidět, že výkonnost tohoto typu diverzifikované portfolia (černá linka) poslední roky výrazně zaostávala za výkonností indexu S&P 500 jak z pohledu risku, tak výnosů. A to kvůli tomu, jak se v průběhu času změnily korelace jednotlivých aktiv, ze kterých je toto diverzifikované portfolio složené. Jak má vypadat portfolio? Na výše uvedených příkladech jsme si ukázali, že portfolio má v obchodování i investování vysoký význam, ale v trhu neexistuje jakákoliv univerzální rada pro jeho stavbu. Co fungovalo desítky let může kdykoliv přestat fungovat. Osobně při stavbě portfolií vycházím z následujících pravidel: a) Ideálně chci mít v portfoliu cca 10–15 aktiv, které by principiálně měly jinak reagovat na různé tržní podmínky. V mém případě skládám portfolia z mechanických obchodních systémů. V takovém případě budou mít určitě zaručeně nízkou korelaci například long a short mean reversion systémy, long a short breakout strategie atd. b) Mezi aktivy v portfoliu chci mít slabou korelaci. Pokud se korelace z nějakého důvodu zvýší, zkoumám proč a případně jsem připraven portfolio upravit. c) Důležité je myslet na volatilitu jednotlivých aktiv v portfoliu. Volatilita zjednodušeně řečeno říká, jak hodně se dané aktivum hýbe. Na první pohled je jistě zřejmé, že portfolio složené z 50% investice do dluhopisů (které se hýbou málo, jsou málo volatilní) a z druhých 50 % do bitcoinů (který se hýbe hodně – je hodně volatilní), nedává smysl. Risk profil celého portfolia se v tomto případě bude odvíjet od pohybů bitcoinu. Osobně pro měření volatility používám metriku, které se říká anualizovaná průměrná volatilita. Váhu aktivům (v mém případě systémům) v portfoliu dávám tak, aby měl dopad volatility aktiv na můj účet u všech aktiv podobnou váhu (tj. do volatilnějších aktiv alokuji méně kapitálu, do méně volatilních více). d) Aby portfolio dobře sloužilo k diverzifikaci a řízení rizika, je třeba vždy věnovat pozornost jeho risk profilu. Osobně nejvíce sleduji zmíněnou anualizovanou volatilitu. Mířím na hodnotu cca 12 % anualizované volatility. To v praxi znamená, že výkyvy stavu mého portfolio účtu se s poměrně vysokou pravděpodobností budou pohybovat v rozsahu ± 12 % a ze zkušenosti vím, že to povede k maximálním drawdownům na úrovni cca 15 %. Pokud bude vaše portfolio dobře diverzifikované, ale například kvůli použití páky nebo velmi volatilních aktiv budete obchodovat s anualizovanou volatilitou například 50 %, budete mít šanci vytvořit ročně velmi slušné zhodnocení (50 % a více), ale také je třeba se připravit na vysoké drawdowny – určitě na úrovni 50-70 %, což v praxi snese málokdo. V portfoliu bychom tak měli řešit: Rozložení kapitálu do aktiv, jejichž výkonnost a risk by neměly souviset (tato souvislost by měla být pojmenovatelná jak logickým vysvětlením, tak matematicky nízkou korelací). Rozložení kapitálu rovnoměrně podle volatility. Celkovou očekávanou volatilitu portfolia, která by měla být v mezích toho, co bude komfortní pro naši psychiku. Portfolio složené z akcií, indexů nebo obchodních systémů? To je již velmi specifické. Záležet to bude hlavně na očekávaném výdělku a množství investovaného času. Pokud hledáte pasivní investování, pak bych se rozhlížel po portfoliích složených z ETF na různé indexy, případně sektory, dluhopisy a základní komodity. Patrně bych nevytvářel příliš složitou logiku s nutností rebalancování (změna vah v portfoliu v průběhu času), protože pak můžete těžit z časového testu po třech letech držení a nulové dani z příjmu. Člověk v tomto případě nemůže doufat v příliš vyšší výkonnost, než kterou obecně nabízí akciové indexy (S&P 500 má průměr cca 10 % ročně). Při trochu štěstí lze projít drawdowny s menším poklesem účtu (u samotného S&P 500 je potřeba se připravit na drawdowny cca 50 %), ale jak je vidět na výše uvedených příkladech, odhadovat budoucí konkrétní mix ETF může vést k lepším, ale i horším výsledkům než nabízí samotný index. Ale již i taková portfolio diverzifikace má bezpesporu svůj vysoký význam. Skládání portfolií z jednotlivých akciích může vést k výsledkům výrazně převyšujících výkonnost indexů, ale výsledné zhodnocení bude určitě výrazně více záviset na náhodě a zkušenostech investora než v případě portfolia složeného z ETF. Snadněji lze skončit také s horšími výsledky než při práci s ETF Osobně preferuji vytváření diverzifikovaných portfolií z mechanických obchodních systémů. To může výrazně přebíjet výkonnost indexů jak z pohledu výkonnosti, tak z pohledu risku. Ale na druhou stranu to není pasivní investování a je třeba si výsledky odpracovat. Diverzifikované portfolio složené z obchodních systémů V případě skládání portfolií z obchodních systémů můžeme vydělat výrazně více než při držení indexů. Ovšem také s rizikem, že systém sám o sobě v budoucnu fungovat nemusí. Proto osobně volím co nejjednodušší obchodní logiky. Například jeden ze systémů, který obchoduji živě na svém účtu, obchoduje tak, že drží 5 nejvíce rostoucích technologických akcií indexu Nasdaq 100 v momentě, kdy tento index roste (obchoduje se nad svým dlouhodobým klouzavým průměrem). To je obchodní logika, která v budoucnu nemůže přestat fungovat. Pokud samotný Nasdaq 100 poroste, porostou i akcie, které rostou nejvíce. Přitom už tento samotný obchodní systém překonává index jak s ohledem na výkonnost, tak risk. Zde je výkonnostní křivka backtestu v logaritmickém měřítku: Systém má historické roční průměrné zhodnocení 20,31 % (modrá křivka) oproti indexu Nasdaq (šedá křivka). Ten měl průměrné roční zhodnocení 14 %. Nasdaq 100 si přitom prošel drawdownem -53,44 %, systém -39 %. To je samozřejmě pro mě stále ohromné číslo vycházejí z toho, že systém je hodně volatilní. Ve svém portfoliu jej proto obchoduji tak, že mu přiřazuji jen část kapitálu. Sám mám v portfoliu zmíněných cca 10 systémů, takže váha tohoto momentum systému je poměrně nízká. Ale řekněme, že bychom mu v portfoliu přiřadili váhu 50 % kapitálu a druhou polovinu věnovali nějakému úplně jinému přístupu – například swingovému shortování akcií skrz mean reversion. Přesně takovou kombinaci mám v portfoliu implementovanou a je zřejmé, že korelace podobných přístupů (dlouhodobé rostoucí momentum vs. krátkoodobé short mean reversion) bude vždy nízká. Takto pak vypadá výkonnost jednoduchého diverzifikovaného portfolia (50 % kapitálu momentum v Nasdaq 100 + 50 % kapitálu krátkodobé short mean reversion) zobrazená v logaritmickém měřítku jako černá křivka vs. dlouhodobá výkonnost indexu Nasdaq 100 (šedá linka): Jde o backtest, který pochopitelně nezaručuje stejné budoucí výsledky. Ale princip je zde jasný. Již jen toto portfolio dvou systémů snížilo volatilitu na polovinu při zvýšení výkonnosti. Portfolio indikuje průměrnou roční výkonnost 21,89 % (index Nasdaq 100 zobrazený šedou linkou 14,04 %) při maximálním drawdownu -18,48 % (index Nasdaq 53,44%). Obě obchodní logiky jsou přitom velmi jednoduché, až triviální. Na svém účtu v rámci diverzifikace portfolia tímto způsobem kombinuji další logiky, které mají spolu fundamentálně nízkou korelaci. Význam portfolia - shrnutí Je patrné, že skládání aktiv s nízkou korelací do jednoho celku je cesta, která se vyplatí. Ať se zaměřujete na trading nebo investování. Zejména si tím na účtu snižujeme volatilitu a tak risk. Diverzifikace přitom může mít řadu podob, se kterými se pojí různá efektivita, ale i různé náklady. Poskládání několika širokých ETF, kde budeme maximálně průběžně dokupovat pozice je cesta, která je velmi pasivní, časově a nákladově nenáročná. Jen je dobré jít do tohoto přístupu se správným očekáváním. Dobrou službu mohou vytvořit i aktivněji řízená portfolia složená z obchodních systémů. V této oblasti je na druhou stranu potřeba připravit se na to, že je cesta spojena se získáním větších zkušeností, což vesměs s sebou nese vynaložený čas a nezbytné náklady. -
Reverzní rozdělení akcií (anglicky reverse stock split) je korporátní akce, která konsoliduje počet existujících akcií na menší množství akcií s vyšší cenou. K reverznímu splitu dochází, když je cena akcií opticky velmi nízká. To může být negativně vnímáno investory, kdy například velcí investoři nenakupují příliš levné akcie. Kromě toho může hrozit vyřazení akcie z burz, které mohou mít požadavky na minimální obchodovanou cenu akcie. Ukázka reverzního splitu v akcii VLCN, který proběh 16. 10. 2023 v poměru 1 : 5: Jelikož se reverzním splitem nemění kapitalizace a držením pozice přes split nepřicházíme o peníze ani nic nevyděláváme, jsou grafy na splity zpětně upravovány. Takto vypadá graf se zpětně upravenou cenou:
-
Graf zobrazující vztah mezi různými dobami splatnosti kontraktů s úrokovými sazbami nebo cenami futures kontraktů. V angličtině často nazýváno jako term structure chart. Takto vypadá forward křivka jednotlivých futures kontraktů ropy (říjen 2023): Vidíme, že futures kontrakty s budoucí expirací jsou levnější - trh očekává pokles ceny. Trh je v režimu tzv. backwardace.
-
Beckwardation, česky backwardace, je tržní stav, kdy se cena budoucí expirace futures kontraktu obchoduje pod spotovou cenou v době splatnosti kontraktu. Obchodníci očekávají pokles ceny komodity. Strukturu cen futures kontraktů můžeme zobrazit v tzv. forward křivce. Pokud klesá, je trh v backwardaci - obchodníci očekávají v budoucnu nižší spotovou cenu. Takto vypadá aktuální (říjen 2023) trh s futures kontrakty ropy, který je v backwardaci: Opakem backwardace je contango.
-
Contango je termín, který odkazuje na situaci, kdy je cena futures kontraktu na komoditu vyšší než aktuální tržní cena (spotová cena) této komodity. Tento jev je běžný a nastává, když je očekáváno, že cena aktiva v průběhu času poroste. Contango analyzujeme tak, že porovnáváme ceny komoditních kontraktů s nejbližší expirací (případně nejbližší cenu se spotovou cenou). Strukturu cen můžeme zobrazit v tzv. forward křivce. Pokud stoupá, je trh v contangu - obchodníci očekávají v budoucnu vyšší spotovou cenu. Takto vypadá například situace v trhu se zlatem v říjnu 2023: Opakem contanga je backwardation - budoucí futures kontrakty jsou levnější. Toto je aktuální (říjen 2023) forward křivka futures ropy: Vzdálenější futures kontrakty jsou obchodovány za nižší cenu - obchodníci očekávají pokles ceny této komodity.
-
Frakční akcie znamená nákup jen zlomku akcie místo toho, abychom museli kupovat celou akcii. I do dražší akcie tak lze investovat například jen 10 USD. Toto je ideální pro investory, kteří možná nemají dostatek finančních prostředků na nákup celé akcie, zejména u drahých společností.
-
S jakými programy zkoumat, analyzovat a obchodovat trhy? Zde je přehled toho, co sám používám. TradingView Pokud s tradingem začínáte a hledáte bezplatný nebo levný software odkud začít, doporučil bych dnes podívat se na TradingView. Je to platforma, kterou je možné velmi efektivně používat v prohlížeči, dnes ale nabízí i desktopovou aplikaci. Podstatné je, že prostředí již obsahuje vše, co je potřeba. Nástroje pro zobrazování grafů, samotná data (akcie, krypto, futures), možnost integrace do brokerského prostředí pro přímé obchodování (včetně podpory Interactive Brokers). Aplikace podporuje i skriptování obchodních systémů včetně backtestu (používá se skriptovací jazyk Pine Script). V základní verzi je možné TradingView používat zdarma. Chcete-li pracovat s více funkcemi, je třeba si připlatit, ale platby jsou velmi přijatelné. TradingView se vyvinul do slušného softwarového balíku a tam, kde bych dříve doporučil pro start bezplatný NinjaTrader, bych dnes určitě raději použil právě TradingView. Zejména pokud budete chtít sledovat grafy a obchodovat z nich ručně, tak je TradingView prostředí, které vám bude pro trading kariéru stačit. Amibroker Osobně obchoduji automatizovaně a ve své trading praxi se spoléhám na rozsáhlé portfolio testování a obchodování. Z hotového obchodního softwaru nejvíce používám Amibroker. Je to sice již placený produkt, ale spadající do skupiny těch levnějších programů. Amibroker už vyžaduje pro zvládnutí více znalostí a není tak přátelský jako TradingView. Je potřeba do něj získávat data. Lze i bezplatná (např. z finance.yahooo.com), já používám placená Norgate data. Ta jsou jedním z hlavních důvodů, proč Amibroker používám. Jsou to data, které velmi jednoduše umožňují backtestovat strategie s využitím historických konstituentů akciových indexů (viz klam přeživších). Zní to jako banalita, ale v praxi je tato funkcionalita pro realistické backtesty akciových portfolio strategií dost nezbytná. A není moc softwarů, které by to za přijatelnou cenu nabízely. Amibroker má také skriptovací jazyk, je celkově dost flexibilní, umí pracovat i s intradenními daty a portfolii systémů. Ale občas umí potrápit. Ne všechny funkce jsou úplně jasně zdokumentované a při práci s komplexnějšími skripty se připravte na to, že něco nebude na první pokus fungovat. Amibroker tedy používám pro vývoj systémů a následně pro jejich každodenní obchodování. Konkrétně v režimu, kdy mi Amibroker každý den generuje do txt souborů signály, které pak přenáším do Interactive Brokers s pomocí mých autotrading scriptů. TradeStation Další software, který používám, je TradeStation. Je to platforma, kterou získáte s otevřením účtu u stejnojmenného brokera. Extrémní výhoda je stále výtečná integrace dat, hlavně pro futures trhy (pro akcie také, ale tam s daty nebývá tolik komplikací). Sám tak nejvíce s TradeStation pracuji při práci s intradenními systémy na futures. V platformě se tradičně dá velmi dobře skriptovat s pomocí EasyLanguage. V akciích ale nelze například testovat zmíněné důležité historické konstituenty, což je důvod, proč v této oblasti používám Amibroker). TradeStation má velmi dobrou podporu automatizovaného obchodování. Rozchodit automatizované obchodování jednoduchých systémů zvládne myslím prakticky každý s tím, že obchody jsou exekvovány právě přes brokerskou část stejnojmenné firmy. Poslední roky zapracovala TradeStation na svém API, což je něco, co používám každodenně. Mimochodem - TradeStation v poslední době zrušila minimum pro otevření účtu, přestala účtovat poplatky za platformu při neaktivitě. API a Python API, programovaná rozhraní pro univerzální přístup z jiných softwarů, jsou pro mě dnes v tradingu klíčová. Protože čím dál více analýz a obchodování dělám přes jednoduché Python skripty. Je mi jasné, že pokud někdo s tradingem začíná, tak pomyšlení na vytváření nějakých vlastních skriptů v programovacích jazycích zní jako sci-fi. Mě před pár lety ještě také. Nejsem programátor, nikdy jsem nic neprogramoval a ještě před pár lety jsem nebyl schopen vytvořit například ani makro v Excelu. Jenže pak jsem postupně přicházel na to, že pokud chci být v systematickém tradingu dobrý, musím být flexibilní. A flexibilita je v obchodování do velké míry o tom, naučit se pracovat s daty. Klasické hotové softwary nutí uživatele pracovat s daty určitým způsobem. V dnešní dynamické době patrně ale budete při stavbě systémů chtít pracovat s nejrůznějšími principy – sezonnosti, různé timeframe, sentiment informace, fundamentální informace, kombinace opcí, intradenní data atd. A většina hotových softwarů vám bude v tomto nastavovat překážky, protože to či ono nepodporují. A přitom mnoho se toho dá vyřešit tak, že člověk nasype potřebná data do nějaké tabulky, provede na ní filtrování a jednoduché analýzy. Tak jsem nejprve začal využívat python modul pandas a postupně se seznámil s celým Pythonem. S ním vám dnes mimochodem velmi dobře pomůže „umělá inteligence“ – viz Jak bez zkušeností vytvářet automatizované obchodní systémy (AOS) s využitím umělé inteligence. Portfolio analýzy dnes provádím s pomocí Pythonu a modulu pandas. Screenshot z dashboardu Trading Room, který je vytvořen také v Pythonu. Dnes tak v Pythonu trávím cca 80 % času věnovaného vývoji systémů, obchodování a analýzám výsledků. Pro práci s python skripty používám PyCharm. Pokud se chcete věnovat systematickému obchodování, pak Python doporučuji. Ideální se mi jeví cesta, kdy člověk dělá backtesty ve specializovaných softwarech typu Amibroker (přeci jen backtest v Pythonu už je náročnější) a python používá zprvu jako pomocníka pro práci s daty. Řadu informací lze jen v Pythonu setřídit a pak je importovat pro backtest do Amibrokeru. Plus je Python dobře použitelný pro automatizaci celého procesu obchodování a portfolio analýzy. Tímto způsobem také pracuji – z Amibrokeru exportuji historické testy jednotlivých systémů a data spojuji a analyzuji v Pythonu. Závěr V tradingu je dobré mít na paměti, co je vaše konkurenční výhoda, se kterou se budete dostávat před ostatní. Tomu byste měli přizpůsobovat výběr softwaru. Pokud budete excelovat ve fundamentální analýze, patrně budete pracovat s jinými nástroji a daty než já. Mou oblasti je hledaní drobných edge v různých zdrojích dat (hlavně ve vztahu k americkým akciím) a jejich systematickém vytěžování. Praxe mě naučila, že potřebuji především flexibilitu. Trhy se mění a stejně tak i oblasti, které zkoumám. V zásadě se mi tak osvědčilo používat co nejvíce otevřené nástroje, kdy čím dál více vyhrává kombinace bezplatného programovacího jazyka Python s nějakým dalším programem, ve kterém dělám samotné základní backtesty a rutiny spojené s tradingem (v mém případě Amibroker). -
TradeStation je robustní obchodní platforma známá svými kvalitními daty, programovatelností a rychlými exekucemi, což ji činí vhodnou volbou pro aktivní systematické obchodníky. Ačkoli byla založena v roce 1982 a tradičně se zaměřovala na zkušené obchodníky s vyššími účty, v posledních letech se snaží přilákat i méně zkušené investory. Nedávno společnost například zrušila minimální požadavky na založení účtu, zavedla kryptoměny a zrušila poplatky za používání platformy, pokud obchodník aktivně neobchoduje. TradeStation nabízí bezproblémové obchodování s akciemi, ETF, opcemi a futures. Kromě toho nabízí bezplatná tržní data a žádné měsíční poplatky za platformu. V květnu 2022 představila TradeStation své vylepšené API, přes které je možné obchodovat skrz nejrůznější skripty, ale získávat i data, která jsou v platformě k dispozici. Poplatky za obchodování jsou popsány zde: https://www.tradestation.com/pricing/#et_pb_tab_1. Pro tradery v USA nabízí TradeStation obchodování bez poplatků, obchodníci mimo USA platí komise. U akcií je minimální komise 5 USD, což službu dělá pro menší účty výrazně dražší než Interactive Brokers. Velmi konkurenční komise ale společnost nabízí u Futures, kde jsou ceny podobné jako u Interactive Brokers. TradeStation je zajímavou volbou zejména pro automatizaci obchodování. Skrz jazyk EasyLanguage lze v platformě programovat jak pokročilé skenery, tak automatizované systémy, které mohou běžet na serverech společnosti. K dispozici je i funkční paper účet, na kterém lze automatizované obchodování simulovat. Základní představu o práci s platformou můžete získat v našem seriálu Pracujeme s TradeStation.
