petr

V dnešním světě tradingu existuje mnoho strategií, ale jedna z nich stojí nad ostatními svou efektivitou a jednoduchostí – trendové obchodování. V tomto článku si vysvětlíme, proč jsou trendy tak zásadní pro úspěch na trhu a proč by trendové obchodování nemělo chybět ve vašem portfoliu strategií. Obsah článku: Úvod do trend followingu Základní pravidla trend followingu Proč jsou trendové pohyby důležité? Historie trendového obchodování Malé stop-lossy a otevření se profitům Indikátory pro trendové obchodování Obchodování trend following strategií Trhy pro trend following Praktický příklad trend following strategie na akciích Vylepšení trend following strategie Shrnutí strategií obchodujících s trendem Úvod do trend followingu Trend following obchodování je, zjednodušeně řečeno, obchodní přístup využívající historické ceny pro rozhodování o nákupu a prodeji do směru pohybu trhu. Příznivci trend followingu nakupují na trzích, které rostou a prodávají (shortují) na trzích, které klesají. „Trend“ určuje směr obchodu. Klíčem obchodování s trendem je definování trendu. V tomto směru existují dva základní styly: Obchodování podle trendu založeného na momentu. Vstupy jsou založeny na porovnání aktuální ceny trhu s jeho historickými cenami. Obchodování podle trendu založeného na relativní síle. Vstupy jsou založeny na porovnání ceny trhu s jinými trhy. Základní pravidla trend followingu Každý styl obchodování trendu má své nuance a specifika, opírá se ale o stejná fundamentální pravidla: 1) Následovat trend. 2) Rychle ukončovat ztrátové obchody na relativně malých stop-lossech. 3) Zisky nechat růst do doby, dokud trend neskončí. Tyto tři principy jsou základním stavebním kamenem všech úspěšných trend following strategií. Nejde o to předvídat, kam se trh vydá, ale spíše reagovat na jeho změny. Cílem je využít v náš prospěch velkých a výrazných pohybů trhů. Pochopitelně nevíme, kdy takové přijdou, a je tak třeba otevírat se mnoha příležitostem, a pokud se trend nedostaví, tak obchod ukončit s malou ztrátou. Proč jsou trendové pohyby důležité? Trendy jsou klíčové, protože tvoří základ všech zisků na trhu. Označují dominantní směr, kterým se trh v určitém časovém rámci pohybuje. Jakmile začínající obchodník přežije počáteční experimentování v trzích, mělo by být jeho základním cílem vydělávat peníze. A nejprimitivnějším způsobem, jak toho dosáhnout, je obchodovat v souladu se směrem, kterým se trh ubírá. Tedy podle trendu. Historie trendového obchodování Trend following není v tradingu žádnou novinkou. O to zajímavější tento princip je, protože jde o obchodní strategii ověřenou časem a mnoha různými fázemi trhů. První zmínka o trendovém obchodování se patrně vztahuje k anglickému ekonomovi a politikovi Davidu Ricardovi (1772 – 1823), který formuloval tři zlatá pravidla pro úspěšné trendové obchodování: nikdy neodmítejte obchodní příležitost, kterou dostanete, omezujte ztráty a nechte zisky růst. Pravidla, která definují trend following i dnes – po 200 letech. V 19. století se objevili další klíčoví hráči jako Pat Hearne, známý americký gambler a burzovní spekulant, který pravděpodobně vytvořil první systematickou strategii trendového obchodování. Významným příspěvkem k rozvoji trendového obchodování byla také práce Charlese Dowa, spoluzakladatele a prvního editora The Wall Street Journal, který je považován za otce technické analýzy. Dowova teorie zaměřující se na identifikaci trendů a definující býčí a medvědí trhy na základě vyšších maxim a nižších minim, se stala základním kamenem technické analýzy. Jesse Livermore, jeden z nejslavnějších burzovních spekulantů své doby, se proslavil vytvořením a ztrátou několika milionových majetků, z nichž některé získal během krachu v roce 1929. Jeho přístup k trendovému obchodování, který zahrnoval prodej ztrátových pozic a držení ziskových, je dodnes považován za klíčový pro úspěšné obchodování. Další důležitou postavou byl Nicholas Darvas, profesionální tanečník a akciový obchodník, který ve 50. letech 20. století vytvořil strategii Darvas Box, jednoduchou breakout strategii sledující trend. Richard Wyckoff, broker a newsletterový spisovatel na Wall Street, se zaměřoval na obchodování silných akcií v rámci býčích trendů a slabých akcií v medvědích trendech, což bylo v souladu s myšlenkou relativní síly. V 20. století se trendové obchodování dále rozvíjelo a získávalo na popularitě. Robert Edwards a John Magee ve své knize "Technical Analysis of Stock Trends" popularizovali tradiční technické patterny pro definici trendu a cenových obratů (kniha se prodává dodnes). Harold Gartley v knize "Profits in the Stock Market" představil 'mechanické' obchodování na základě Dowovy toerie, zatímco Richard Donchian, obchodník s komoditami a futures, založil v roce 1949 první veřejný fond zaměřený na systematické obchodování futures. Trendové obchodování bylo dále popularizováno v 80. letech 20. století díky jednomu z nejzajímavějších experimentů v historii obchodování, známého jako "Turtles". Tento experiment popsaný v knize Way of the Turtle byl výtvorem slavného dua obchodníků Richarda Dennise a Williama Eckhardta, kteří chtěli dokázat, že úspěšní obchodníci mohou být "vycvičeni" stejně, jako želvy v Singapuru jsou vycvičeny k závodění. Dennis a Eckhardt vybrali skupinu lidí různých profesí a vzdělání, většinou bez předchozích zkušeností s obchodováním, a naučili je jednoduchým, ale efektivním trendovým obchodním strategiím. Tyto strategie zahrnovaly sledování dlouhodobých trendů na komoditních a finančních trzích, správné řízení rizika a disciplínu v obchodování podle stanovených pravidel. Experiment "Turtles" skončil úspěchem, když tato skupina nováčků v průběhu několika let vydělala miliony dolarů, čímž potvrdila tezi Dennise a Eckhardta, že obchodování lze naučit a že systematické sledování trendů může být vysoce ziskové. Historie tradingu je na první pohled plná mnoha inspirativních příkladů, kdy následování trendů přineslo obchodníkům ohromné bohatství. Trend following přitom funguje dnes podobně jako dříve a nabízí stále zajímavé příležitosti ke zhodnocování peněz. Malé stop-lossy a otevření se profitům Tradiční ekonomické modely často vycházejí z předpokladu, že ceny aktiv jsou normálně distribuovány, což znamená, že většina cenových pohybů se soustřeďuje kolem střední hodnoty s méně častými extrémními výchylkami. Tento jev bývá znázorněn pomocí grafu zvaného bell curve nebo Gaussova křivka. Avšak realita finančních trhů často odhaluje, že ceny se neřídí striktně normální distribucí. Místo toho pozorujeme jev známý jako "fat tails" (česky těžké chvosty), který ukazuje, že extrémní cenové výchylky jsou pravděpodobnější, než by naznačovala normální distribuce. Tento fakt zvyšuje riziko nečekaných tržních událostí, jako jsou finanční krize, války, pandemie a podobně. Těžké chvosty mohou v tradingu pracovat v náš prospěch i neprospěch. Záleží, jakým směrem je otevřena naše pozice a jakým se vydá trh. Ukázka distribuce měsíčních zhodnocení v trhu S&P 500 (skrz ETF SPY). Tvar distribuce naznačuje, že nejčastěji se měsíční zhodnocení pohybuje v lehce pozitivních hodnotách. Distribuce má ale jasný levý těžký chvost – výrazně ztrátové měsíce. Obchodování s trendem díky taktice malých stop-lossů „ořezává“ ztráty vycházející z těžkých chvostů. Strategie neinkasují velké ztráty. Otevírají se však inkasování běžným profitům a také možným pozitivním pohybům z oblasti těžkých chvostů – tedy extrémním profitabilním pohybům, které mohou v některých pozicích nastat. Indikátory pro trendové obchodování Obchodní systémy pro trend following bývají jednoduché. Nejčastěji se pracuje s cenovým momentem a systémy vstupují buď na základě křížení klouzavým průměrů s různou periodou, nebo po průrazu cenového maxima (pro long pozici) či minima (pro short pozici). Ukázka kompletního nastavení grafu pro trend following systém Turtles. Na grafu jsou zobrazeny maximální ceny za posledních 20 dnů (modrá linka), minimální ceny za posledních 20 dnů (červená linka) a systém vstupuje po jejich průrazu. Tečkované linky představují úrovně pro posouvané stop-losssy – minimální cenu za posledních 10 dnů pro stop-loss v dlouhé pozici, maximální cenu za posledních 10 dnů pro stop-loss v krátké pozici. Graf je zobrazen v programu Amibroker, data pocházejí od Norgate Data. Obchodování trend following strategií Strategie lze obchodovat ručně či automatizovaně. Klíčová je systematičnost. Obchodník nesmí vynechávat žádné obchodní příležitosti, protože nikdy neví, který obchod bude ten, co chytí výrazný zisk. Trendové obchody mají nižší úspěšnost – nejčastěji v rozmezí 30-40 %, ale výrazně pozitivní RRR. Inkasujeme malé ztráty a občas velký zisk. Z krátkodobého pohledu (třeba i několika let) se může občas zdát, že trend following nefunguje. Protože všechny trhy obchodované v portfoliu jdou spíše do strany. Ale v drtivé většině trhů čas od času výrazný trend přijde a jako celek mají strategie obchodování s trendem navrch nad dalšími typy obchodování a investování. Takto vypadají historické výsledky jednoduché Turtles strategie, jejíž pravidla jsou známy již desítky let, aplikované na 24 futures trhů: Trend following strategie jsou náročné nikoliv z pohledu know-how, ale psychiky a money managementu. Je potřeba si vše nastavit tak, abychom zvolené portfolio byly schopni následovat dlouhodobě a to i v průběhu drawdownů. Většinou se obchodům alokuje relativně malá část účtu, aby časté ztráty nebyly likvidační jak z pohledu psychiky, tak z pohledu peněz. Trhy pro trend following Trendové obchodování funguje na všech trzích. Nejčastěji se o něm hovoří ve spojení s futures, ale dobře jej lze aplikovat na měny, akcie a třeba i kryptoměny. Praktický příklad trend following strategie na akciích Ukázkovou výkonnost trend following strategie na futures jsme si ukázali výše. Pojďme si udělat jednoduchý test na akciích. Z logiky věci bude trend following lépe fungovat na akciích, které se více hýbou. Můžeme vyjít např. z akcií indexu Russell 3000 (testování s historickými konstituenty indexu). Strategie obchoduje pouze na dlouhou stranu, vstupuje do max. 10 pozic, každé přidělí 10 % kapitálu. Vstupuje do akcií s momentem pro průrazu maximální ceny za posledních 20 dnů a vystupuje při ztrátě momenta, nebo při průrazu low za posledních 20 dnů. Zde jsou historické výsledky: Výkonnost trend followingové strategie (zelená linka) na akciích z indexu Russell 3000 je porovnána se samotným indexem Russell 3000 (šedá linka). Běžné poplatky za obchod jsou započítány. Graf je zobrazen v logaritmickém měřítku. A co akcie, které nejsou tak výbušné? Například z indexu S&P 500? Zde je backtest se 100% shodnými pravidly: Zelená křivka je trend following strategie aplikovaná na akcie indexu S&P 500, šedá samotný index S&P 500. Podobnou tendenci dostaneme při práci i s dalšími indexy. Trend following dobře dokládá, proč dělám trading. Z mého pohledu jsou podobné strategie lepší než pasivní investování jak z pohledu absolutních profitů, tak z pohledu řízení risku. Vylepšení trend following strategie Samotné strategie obchodování s trendem by měly z mého pohledu zůstat co nejjednodušší. Čím více se budeme případně snažit vstupy filtrovat, tím vyšší šance, že zmeškáme „ten“ ziskový obchod, na který čekáme. Nejvýhodnější cesta vylepšování trend following strategií se mi jeví skrz kombinaci s mean reversion strategiemi v rámci portfolia strategií. Což je přesně to, co dělám na svém účtu. V dnešním bezplatném newsletteru s lekcemi z živých trhů jsem rozesílal komentované video s náhledem do mé TWS platformy u Interactive Brokers se všemi mými aktuálně otevřenými pozicemi. Komentoval jsem průběh středeční seance 6.12.2023, kdy trhy klesaly. Na účtu mám otevřené pozice v několika trend following strategiích a řadě mean reversion strategií. Přestože dlouhé trend following pozice ztrácely, vydělaly jak short mean reversion pozice, tak short krátkodobý trend following. Shrnutí strategií obchodujících s trendem Trend following je jedna z nejistějších cest, jak v trzích dlouhodobě vydělávat. Osobně jej na svém účtu obchoduji v několika strategiích. Strategie SMO NDX otevírá pozice na základě relativní síly akcií vůči dalším akciím v Indexu Nasdaq 100. MicroBreakout obchoduje klasické momentum definované průrazem maximální ceny za sledované období. Obě strategie sdílím v Trading Room. Krátkodobý trend following obchoduji skrz intradenní obchodování. Konkrétně breakouty ceny v akciových indexech. Hlavní úskalí trend following spočívá v hlavě, tedy psychologii obchodování. Strategie budou vydělávat, jen pokud trhy trendují a coby tradeři musíme na dané období trpělivě čekat. A inkasovat drobné ztráty, které budou vykompenzovány až v momentě, kdy se dají trhy do pohybu. Toto se nedá nijak obejít. Pokud začneme do strategií přidávat nejrůznější filtry, s velkou pravděpodobností docílíme jen toho, že strategie v budoucnu vynechají potřebné nejsilnější pohyby. Sám tak obchoduji strategie v co nejjednodušší podobě. Výkonnost portfolia se pak snažím zvyšovat a vyhlazovat diverzifikací - dalšími strategiemi v portfoliu. Zejména short mean revesion strategiemi.

Akcie patří mezi jedny z nejdostupnějších trhů pro stavbu a obchodování systematických strategií. Jednak z pohledu kapitálu, kdy lze akcie nakupovat prakticky od pár dolarů a mj. také z pohledu dostupnosti dat, která jsou na internetu často k dispozici zdarma. Pozor však na problematiku delistovaných akcií, zbankrotovaných společností a změny ve složení indexů. Obsah článku: Zdroje bezplatných dat akciových trhů Aktuální data pro skenování akciových trhů Data pro historické backtestování Nejjistější způsob objektivního definování skupiny akcií Změny v historickém složení indexů Delistované akcie Zdroje dat historických konstituentů indexů Historické konstituenty pro evropské indexy (DAX, MDAX a další) Shrnutí Zdroje bezplatných dat akciových trhů Pro stavbu swingových strategií stačí mít k dispozici historická denní data. Ta jsou na rozdíl například od intradenních dat běžně na internetu ke stažení, byť zdroje se v průběhu času mění. Nejvíce obchodníků pracuje s historickými daty z Yahoo Finance. Bezplatná denní akciová data mohou mít různou kvalitu, ale obecně jsou použitelná. Záleží ale na účelu. Jiné nároky na data jsou při skenování trhů a hledání aktuálních obchodních signálů, jiné při podrobných historických backtestech. Aktuální data pro skenování akciových trhů Máte-li již otestovanou obchodní strategii a jen potřebujete aktuální data trhů proto, aby vám software (např. Amibroker) vyhodnotil aktuální nákupní a prodejní signály, pak zkušenosti ukazují, že používání bezplatných dat např. z Finance Yahoo, může posloužit dobře. Je ale třeba se připravit na to, že datům není věnována příliš vysoká péče a občas se může vyskytnout nějaký drobný problém v podobě chybějícího dne. Při práci s menším účtem to ale nemusí být kritické. Data pro historické backtestování Pokud potřebujete data pro historické backtesty, je ale třeba počítat u bezplatných dat s jedním zásadním zkreslením. Nezapomínejte na to, že obchodovatelné akcie se v průběhu času mění – už jen tím, že firmy krachují, různě se spojují a navzájem kupují. Při stavbě akciových strategií bychom tak měli pracovat s určitým univerzálním klíčem, „jak vybrat obchodované akcie v příslušném čase v historii“. Bohužel nelze vzít například nejsilnější dnešní společnosti typu Amazon, Facebook a Apple a snažit se na jejich historických datech vybudovat obchodní systém. Proč? Protože v určitém bodu historie nebyly tyto společnosti ještě tak známé, a pokud byste se zaměřili na „nejsilnější společnosti v daném čase“, vybrali byste si úplně jiné firmy… V angličtině se tomuto zkreslení říká Survivorship bias, česky klam přeživších. Jde o klam, kdy naši mysl výrazněji zaměřujeme na ty, kteří přežili určitý selektivní proces a vůbec nepracujeme s těmi, kteří procesem neprošli. Portfolio obchodovaných trhů bychom tak měli vždy zkoumat z odpovídajícího času v historii, kdy bychom takové obchodovali. Nejjistější způsob objektivního definování skupiny akcií Nejjistějším a současně nejsnazším způsobem, jak systematicky definovat obchodovaný vesmír akcií, je použít akcie v určitém akciovém indexu. Do akciových indexů jsou vybírány akcie na základě jasně daných kritérií, a pokud se rozhodneme postavit obchodní systém obchodující například akcie indexu Nasdaq 100, je výběr obchodovaných trhů naprosto jasný. Osobně takto systémy stavím. Používám nejčastěji akcie v indexech Nasdaq 100, S&P 500 a Russell 3000. Dobrou taktikou může být stavět strategii na akciích jednoho indexu a následně pro otestování robustnosti použít akcie jiného indexu. Akcie menších společností zahrnutých například v indexu Russell 3000 se mohou chovat jinak než akcie velkých společností z Nasdaq 100, stejně ale rád vidím, když obchodovaný princip funguje rámcově ve všech indexech, které zvolím. Změny v historickém složení indexů Testování strategií na akciích z vybraného indexu s sebou nese jedno zásadní úskalí. Složení indexů se v čase mění. Akciové indexy se počítají různě, ale velmi zjednodušeně můžeme říci, že se mění tak, jak společnosti získávají a ztrácí svoji velikost a důležitost. Pokud budeme testovat strategii jen na dnešních komponentech, například indexu S&P 500, tak podléháme opět klamu přeživších. Výsledky backtestů budou nadhodnocené, protože budeme strategie testovat jen na akciích, kterým se v současné době daří (a proto jsou součástí indexu). Jak hodně to vadí? Zde je konkrétní příklad. Testuji akcie indexu S&P 500 s jednoduchým algoritmem. Nakupuji akcie, které klesající úsečkou uzavřely pod svým 20denním klouzavým průměrem a pozici uzavírám, když akcie rostoucí úsečkou uzavírají nad 20denním průměrem. Otevřeno je max. 20 pozic najednou. Pokud tento triviální a čistě ukázkový model aplikuji na dnešní složení indexu S&P 500 (testováno v roce 2019), získám následující equity křivku: Pokud použiji databázi zohledňující historické složení indexu, získám následující equity křivku: Aniž bych musel zacházet do nějakých detailů výkonnosti, je na první pohled jasné, jak velký rozdíl může v testování být. Zohlednění historického složení indexů vždy povede k horším, a tak realističtějším výsledkům. U některých systémů nemusí být rozdíl tak zásadní, u některých bude ohromný. Osobně pro jakékoliv backtesty tak vždy pracuji s historickým složením indexů. Delistované akcie Pokud budete chtít testovat strategie na historickém složení indexů, narazíte na tzv. delistované akcie. Jde o akcie, které se dnes již neobchodují. Ale v historii se obchodovaly a mohly být i součástí různých indexů. A jelikož prakticky dnes již delistované akcie neexistují, nenajdete jejich historické ceny v běžných zdrojích dat jako je např. zmíněné Yahoo. Akcie mohou být delistovány z několika důvodů, jako je nesplnění pravidel burzy, nízkého obchodního objemu, finančních potíží společnosti nebo pokud společnost podstupuje fúzi nebo akvizici. Po delistování mohou akcie buď úplně zaniknout, nebo jsou obchodovány na méně regulovaných trzích, jako je OTC (over-the-counter) trh. Pokud budete chtít testovat strategie na historických konstituentech indexů, je třeba mít k dispozici jednak seznam změn akcií v indexu a jednak ceny delistovaných akcií (databázím dat, které obsahují i delistované akcie, se běžně říká survivorship bias free databáze). Zdroje dat historických konstituentů indexů Přesto, že se může použití databází obsahující delistované akcie a historické konstituenty indexů zdát jako běžná věc, ještě před pár lety nebyla vůbec řešení v rámci retailových produktů k dispozici. Sám jsem si například samostatně kupoval drahé databáze historických cen akcií indexu S&P 500 včetně delistovaných akcií a podomácku si indexy rekonstruoval. Dnes naštěstí existuje alespoň jeden poskytoval těchto dat, který udělal backtestování s využitím historických konstituentů velmi komfortní a automatizované i v retailových programech typu Amibroker. Jsou jím Norgate Data. Jak konkrétně se s daty pracuje popisujeme v článku Jak na klam přeživších v akciích v praxi. Norgate Data poskytují historické konstituenty a delistované akcie pro americké, kanadské a australské akciové burzy. Jak komfortní jejich využití je, oceníte ve chvíli, kdy se například budete snažit získat podobná data pro evropské trhy. Historické konstituenty pro evropské indexy (DAX, MDAX a další) Historické konstituenty akciových indexů typu DAX nejsou běžně k dispozici (dají se předplatit jen ve velmi drahých datech od poskytovatelů typu Bloomberg). Je tak třeba si je poskládat ručně – tedy postupovat stejně, jako když ještě nedávno nebyly na americkém trhu k dispozici Norgate data). Např. na stránce https://www.stoxx.com/rulebooks naleznete PDF dokument Historical Index Compositions obsahující historii změn ve složení německých indexů. Dokument je aktualizován přibližně každé 3 měsíce. Z podobných dat už lze při trochu šikovnosti indexy rekonstruovat. Ale samozřejmě není nad komfort, který nabízejí data od Norgate pro americké trhy, kde je již toto vše uděláno (mimochodem - v případě, že budete o Norgate datech uvažovat, je zde Norgate data – slevový kupón). Shrnutí Obchodování bez dostatečně zbacktestovaného obchodního plánu povede patrně k budoucím finančním ztrátám. Ovšem ke stejnému výsledku nás může dovést plán, který podrobně zbacktestujeme, ovšem na nevhodně zvolených datech. Nejčastěji proto, že už samotný výběr dat je zatížen určitou předpojatostí. Pokud dnes použijeme akcie Amazonu nebo Google a postavíme na nich strategii nakupující akcie na korekcích, patrně získáme krásně vypadající historické výsledky. Ty však budou mít minimální použitelnost pro budoucí obchodování. I při výběru trhů je potřeba postupovat zcela systematicky a objektivně. Jedním takovým způsobem může být volit akcie z určitého indexu. Pak ale musíme být schopni testovat obchody na akciích, které byly v daném času v indexu skutečně obsaženy.

V případě časově efektivního burzovního obchodování s co nejvyšším využitím počítačů musíme chtě nechtě řešit i technologické výzvy. Zde je přehled toho, jak mám své řešení postavené sám a jak řeším témata jako bezpečnost a spolehlivost. Obsah článku: Základní technologické potřeby pro systematické obchodování Je lepší počítač pro obchodování doma nebo v hosting centru? Co je VPS? Windows nebo Linux pro trading? RDP – připojování ke vzdálené ploše Windows Remote Desktop Protocol a bezpečnost Co je VPN? Jak na VPS s VPN? Vzdálený přístup do domácí sítě Shrnutí Nejprve důležité upozornění. Jsem trader, nejsem IT specialista. Níže uvedené tipy tak vycházejí z mého aktuálního nejlepšího přesvědčení, jak potřebné technologické prvky nastavit a poskládat dohromady. Je možné, že existují další a lepší cesty. Pokud jste v této oblasti zkušení a napíšete mi, rád budu tento článek aktualizovat. Základní technologické potřeby pro systematické obchodování Připomeňme, že systematický trading je takové obchodování, kde vše, co děláme, má jednoznačně nadefinovaná pravidla. Ta můžeme otestovat a obchodovat bez jakékoliv subjektivity. Systematické obchodování neznamená, že je třeba obchodovat automatizovaně. Ale umožňuje nám do obchodování zapojovat počítače, a být tak v práci tradera mnohem efektivnější. Systematické obchodování může mít mnoho podob. Můžeme všechny potřebné úkony dělat sami ručně. Nebo můžeme na počítači používat různé dávky, které instruují programy, aby například stáhly data trhů a pomocí programů typu Amibroker nebo Excel vytvořily přehled příkazů, které ručně zadáváme do trhů. A nebo jít dál a nechat do trhu zadat příkazy automaticky. A pak třeba postoupit zase o kus dál a nechat počítač obchodovat intradenně, jako to dělá můj autotrader. Možnosti jsou neomezené a všechny postupně vedou k tomu, že efektivity začneme dosahovat tím, že nám počítač běží 24 hodin denně na spolehlivém internetu a pracuje v době, kdy my sami třeba spíme nebo se věnujeme zábavě či jiné práci. Je lepší počítač pro obchodování doma nebo v hosting centru? Potřebu neustále zapnutého počítače můžeme řešit různými způsoby. Samozřejmě může postačit levné kancelářské PC umístěné na polici v komoře. Klíčovým parametrem by měla být stabilita. Počítač má napájení, funkční internet, zkrátka, že vše funguje, jak má. Protože profitabilní obchodování je zejména o tom, abychom byli schopni fungovat systematicky. Abychom nevynechali zadávání obchodních příkazů ani jeden den. A ze své zkušenosti vím, že i když mi internet doma vypadne jen párkrát za rok, vsadím se, že to bude zrovna v den, kdy by to můj trading ovlivnilo nejvíce. Proto jsem přesvědčený, že je výhodnější obchodovat z počítačů umístěných v profesionálních serverovnách. Zde bývá zálohovaná konektivita a napájení, nehledě na to, že internet bývá mnohem rychlejší. Co je VPS? Přesun práce do profesionální serverovny nemusí být drahý. Záleží, jak výkonné prostředí potřebujeme využívat. Nejdostupnější jsou tzv. VPS - Virtuální Privátní Servery. Jde o typ webhostingové služby, která používá virtualizační technologie k tomu, aby rozdělila zdroje výkonných serverů mezi více uživatelů. Každý z těchto virtuálních zdrojů může fungovat nezávisle s vlastním operačním systémem. Na rozdíl od sdíleného hostingu, kde jsou zdroje serveru sdíleny mezi všechny uživatele, VPS poskytuje uživatelům přidělené množství paměti RAM, CPU a diskového prostoru. To znamená, že výkon VPS není ovlivněn ostatními uživateli na stejném fyzickém serveru. Každý VPS je také izolovaný od ostatních, což poskytuje vyšší úroveň bezpečnosti a uživatelé si mohou instalovat své vlastí aplikace a provádět změny v operačním systému, aniž by ovlivňovali ostatní. Windows nebo Linux pro trading? V případě přesunu tradingu na vzdálený počítač v serverovně brzy zjistíte, že z pohledu zabezpečení a nákladů představuje velký rozdíl operační systém. V případě využití MS Windows jsou náklady často až o polovinu vyšší než v případě Linuxu. A to z důvodu platby za licenci Windows, kdy je třeba využít výrazně dražší Windows server. Lze obchodovat na Linux serveru? Bezesporu ano. Samotné Interactive Brokers na Linuxu běží. Ovšem řada programů ne. Osobně například generuji signály s využitím Amibrokeru a Norgate dat a ty potřebují prostředí Windows. Ty jsou pro mě jako neprogramátora také výrazně jednodušší na ovládání. Sám mám tak hlavní trading server na platformě Windows. V případě Windows je třeba počítat s cenou licence. A to ať si Windows kupujeme (můžeme hostovat v serverovně i vlastní fyzický počítač), nebo pronajímáme v ceně VPS. V případě hostování vlastního serveru lze uvažovat o výrazně levnějších Windows 11, ale osobně bych to nedoporučoval. Určitý čas jsem takto fungoval, ale bohužel Windows pro osobní počítače mají tu nevýhodu, že se nedá trvale kontrolovat např. způsob, jak se aktualizují. A tak se mi občas stalo, že se mi update provedl v průběhu týdne, následoval restart a třeba nespuštění některých programů, které pro běh obchodování potřebuji. Dnes tak funguji výhradně na MS Windows Server, což je operační systém postavený proto, aby fungoval na serverech. Z pohledu uživatele Windows 11 není v ovládání MS Windows Server žádný zásadní rozdíl (klasické serverové aplikace nevyužívám). VPS se dají pořídit s Windows Serverem od cca 50 dolarů měsíc. Tedy v rámci tradingu stále za pakatel. Jedna z nejlevnějších nabídek je u Contabo (viz https://contabo.com/en/windows-servers-vps/). Existují ale další stovky podobných firem. Důležité je nejít po nejlevnější nabídce s nízkými hardwarovými parametry. Přeci jen Windows mají své nároky. RDP – připojování ke vzdálené ploše Windows Ke vzdáleným instancím Windows se lze připojovat pomocí Remote Desktop Protocol (RDP). Ten umožňuje ovládat desktop jiného počítače na dálku. A to včetně zobrazení grafického uživatelského rozhraní, ovládání klávesnice, myši a spouštění aplikací stejně, jako bychom byli přímo na hostitelském počítači. Pokud se budete ke vzdálenému počítači připojovat pomocí dostatečně rychlého počítače, práce skrz RDP probíhá skoro stejně, jako byste pracovali na lokálním počítači. Uživatelsky je to tedy extrémně přátelské. Je zde jedno ohromné „ale“… Remote Desktop Protocol a bezpečnost RDP sice obsahuje bezpečnostní funkce jako je šifrování, autentizace uživatelů a možnost nastavit oprávnění pro různé uživatele, nicméně na všech počítačích běží na stejném portu 3389 (ten lze sice změnit, ale kdo z uživatelů to dělá…), a jde tak o jeden z hlavních cílů různých hackerů. Nejsem bezpečnostní specialista, ale na internetu si můžete přečíst o řadě důvodů, proč nemít RDP otevřený na veřejném internetu. Windows sice umožňují nastavit ve svém interním firewallu IP adresy, které mají k RDP přístup, ale stejně se mi RDP vystavené na internet jeví jako příliš riskantní cesta k tomu, abych podobným způsobem ohrožoval svůj počítač na trading. Co je VPN? Nejrozumnější cestu k zabezpečení trading serveru tak vnímám v jeho umístění do privátní sítě za VPN. Virtuální Privátní Síť (VPN) je technologie navržená k zabezpečení internetového připojení prostřednictvím šifrování. Tato technologie vytváří šifrovaný tunel, přes který jsou data přenášena mezi uživatelem a vzdáleným serverem. Proces šifrování zajišťuje, že data jsou chráněna před odposlechem a neoprávněným přístupem. VPN využívá různé šifrovací protokoly k zajištění bezpečnosti a integrity dat. Mezi populární protokoly patří OpenVPN, L2TP/IPsec a novější WireGuard. V praxi mám tak před Windows server umístěný ještě VPN server. Ze svého notebooku se nejprve šifrujícími klíči připojím k VPN serveru. Po autorizaci se dostanu do privátní sítě za VPN, kde už mohu normálně používat RDP. To je tedy přístupné pouze z privátní sítě za VPN. Zejména pokud v tradingu pracujete již s větším kapitálem, tak si myslím, že kombinace VPN + VPS (nebo vlastní hosting PC) představuje rozumné bezpečnostní minimum. Jak na VPS s VPN? Cest je celá řada a určitě je v tomto ohledu dobré se poradit s nějakým IT specialistou. Pokud budete využívat služby typu Contabo, pak lze využít privátní sítě. V principu to funguje následovně. Pořídíte si dva VPS hostingy. Jeden výkonnější s Windows serverem a jeden úplně nejlevnější s Linuxem, který budete provozovat jako VPN (ceny se pohybují kolem 5 euro měsíčně). VPS s Windows serverem bude dostupné pouze z virtuální sítě. Do té se dostanete skrz VPN umístěnou na prvním linuxovém VPS. Na něj lze naistalovat například WireGuard VPN. Wireguard VPN je relativně nový VPN protokol známý pro svou vysokou úroveň bezpečnosti a vynikající výkon. Nabízí rychlejší připojení a snazší konfiguraci ve srovnání s tradičními protokoly VPN. Přestože je asi dobré nechat konfiguraci VPN vždy na starost někomu se zkušenostmi, WireGuard má minimum nastavení a jeho zprovoznění se dá zvládnout pomocí mnoha tutoriálů, které na internetu najdete (například zde). Schování pracovního prostoru za VPN je tedy již trochu komplikovanější, ale rozhodně stojí za tu námahu. V každém případě byste nyní měli rámcově vědět, co chcete a o to snáze se k tomu dostat. Vzdálený přístup do domácí sítě Navíc jakmile se v oblasti VPN trochu zorientujete, snadno si zefektivníte i zbytek práce. Já například obchoduji ze serveru hostovaném v serverovně, ale současně na výzkum používám počítače, které mám doma. Což je u mě aktuálně ve Španělsku, na chalupě v západních Čechách a občas v Praze. Počítače umístěné doma mají své výhody. Používám je hlavně na vývoj systémů a různé backtesty. Jednou z výhod je skutečnost, že domácí počítače si zapínám jen tehdy, když na nich pracuji. Na rozdíl od server hostingu tak za ně neplatím, když je nevyužívám. A především práce v lokální síti je i v době rychlých internetů stále pohodlnější a plynulejší v místní síti. Možná to máte podobné a řešíte, jak se k domácím počítačům dostat vzdáleně. Opět pomohou VPN, kdy privátní sítí je tentokrát domácí síť. Sám ve svých domácnostech používám Brume 2 od GL iNET. Což jsou velmi levné, výkonné a snadno nastavitelné VPN brány. Zejména pokud máte domácí síť s veřejnou adresou, nebo alespoň nejste za komplikovanými NATy, (Network Address Translation - technologie používaná v počítačových sítích k překladu interních IP adres na externí IP adresy a naopak) je zprovoznění VPN opravdu snadné. Routery podporují nativně Wireguard VPN protokol. V ideálním případě si pak stáhnete do notebooku Wireguard klienta (ke stažení zde), na Brume si nastavíte směrování portů na firewally a rázem budete mít domácí PC přístupné odkudkoliv na světě (Wireguard klient je pochopitelně dostupný i pro mobilní telefony). Brume2 je opravdu malá krabička, která mi pomáhá vytvářet VPN tunely mezi mými domovy. A pokud máte připojení k internetu komplikovanější, lze to obejít jen s trochu více práce a stále bez nějakých intenzivních IT znalostí. Jen pro příklad. Na chalupě jsem připojen přes satelitní internet Starlink, který rozhodně veřejné IP adresy nepřiděluje. Mám to nastavené tak, že Brume router na chalupě se připojuje VPN tunelem k mému hlavnímu Wireguard VPN serveru (např. ten co jsem zmiňoval u Contabo), ke kterému se pak připojuji notebookem. A rázem vidím ve vytvořené privátní síti všechna má zařízení, tj. včetně zařízení na chalupě, ve Španělsku atd. Podobné řešení můžete dnes získat i skrz hotová cloudová řešení – například tailscale.com, který vám vytvoří centrální bod, ke kterému se připojují různí VPN klienti a všechna zařízení se vidí navzájem. Rozhodně tak není problém dnes bezpečně přistupovat odkudkoliv k jakýmkoliv počítačům. Ale možná si říkáte, co se stane, pokud by se mi například počítač na chalupě „kousl“, já jej potřeboval restartovat a byl jsem ve Španělsku. Pro tyto účely mám počítače vybavené úžasnými piKVM – mikropočítači, kterými své domácí počítače mohu plně ovládat na dálku (a to až na úrovni editace BIOSu, přeinstalace operačního systému atd.). Shrnutí Osobně dělám trading proto, abych získal nejen finanční, ale i časovou a fyzickou svobodu. Je tak pro mě přirozené, že maximum práce předávám počítačům a ty chci mít dostupné odkudkoliv. To lze bezpochyby provést mnoha způsoby a konkrétní nastavení bude vycházet z konkrétních potřeb. Dobré je ale stále myslet na bezpečnost. A pokud tak chceme být fyzicky nezávislí na počítačích, se kterými obchodujeme, je určitě potřeba přemýšlet, jak se k nim připojovat co nejbezpečněji. Jako nejsnazší řešení se mi v této oblasti jeví různé VPN postavené na Wireguard protokolu.

V pondělí jsme rozšířili týdenní e-mailový newsletter o lekce z živých trhů, což se setkalo s velmi pozitivní zpětnou vazbou, a proto budeme v tomto formátu a Finančníkovi nadále pokračovat. Nově budeme na samotném webu financnik.cz publikovat jen nadčasové články a tutoriály shrnující zkušenosti s vybranou oblastí systematického obchodování. Zaměříme se na to, abychom pokryli podstatné základy pro každého, kdo se chce v tomto oboru začít orientovat. Aktuální informace týkající se trhů a živého obchodování budeme přinášet jen ve formě e-mailového newsletteru distribuovaného maximálně jednou za týden. Důvodů je několik. Hlavní je ten, že ty nejcitlivější informace nebudou trvale umístěny na veřejný web (v posledním newsletteru jsem například sdílel náhled na své otevřené pozice přímo v Interactive Brokers). Současně je mi příjemnější předávat své know-how těm, u kterých vnímám vážnější zájem (jsou přihlášeni do newsletteru), a mohu tak očekávat i aktivnější zpětnou vazbu. Co jsou lekce z živých trhů? Mé zápisky k tomu, co v obchodování vnímám jako aktuální. Bezesporu to budou lekce z mých živých obchodů, rámcové závěry testů různých nových přístupů, které provádím, či shrnutí nejzajímavějších trendů, které v trzích vnímám. Jak dnes obchoduji? Vše, co v trzích dělám, se točí okolo mechanických strategií. Ty skládám do diverzifikovaného portfolia, které obchoduji automatizovaně. Vstupy i výstupy mám popsané jasnými pravidly, které obsahují 0 % diskrečního prvku a jsou plně replikovatelné. Rozhodně ale není třeba se do systematického obchodování pouštět hned v automatizované podobě. Naopak si myslím, že je ze začátku lepší obchodovat signály ručně a získávat z trhu inspiraci pro rozvíjení strategií i portfolií. K obchodovaným strategiím mám poměrně velkou důvěru – obchoduji s nimi sedmiciferné účty a věřím tak, že mé tipy přináší reálnou hodnotu v tom, jak se v tradingu posouvat kupředu. Přihlášení do newsletteru Do newsletteru se můžete přihlásit na adrese: https://www.financnik.cz/forum/newsletter/ Newsletter je zdarma.

Úvod a obsah Intradenní obchodování, kterému se běžně říká také daytrading, znamená nákupy a prodeje různých finančních nástrojů (nejčastěji futures kontraktů, akcií, opcí nebo forexu) v průběhu jednoho dne. Intradenní obchodníci těží z krátkodobých pohybů cen odehrávajících se v řádu minut či hodin. Intradenní obchodník uzavírá pozici před koncem obchodní seance, nemusí se tak strachovat o vývoj ceny v průběhu noci. Vyšší frekvencí obchodů a využitím páky může dosahovat nadstandardních výnosů. Intradennímu obchodování se na každodenní bázi věnuji přes 20 let. V tomto článku jsem pro vás připravil shrnutí, co mi v daytradingu funguje, na co si dát pozor a s čím dnes vydělat lze a s čím již ne. V článku naleznete následující témata: Základy intradenního obchodování Co přesně znamená intradenní obchodování? Kolik si vydělá intradenní trader? Proč intradenně neobchoduje každý, když je to tak výdělečné? Jak konkrétně se dá intradenně obchodovat? Jak s intradenním obchodováním začít? Tipy pro intradenní obchodování Vhodné trhy pro daytrading: jak je vybrat? Jaká je minimální velikost účtu? Jak na intradenní obchodování coby full time job? Jakou techniku pro intradenní obchodování a kolik monitorů? Strategie pro intradenní obchodování Intradenní obchodování breakoutů (průrazů) Obchodování intradenní mean reversion Intradenní obchodování fundamentů Obchodování order flow Intradenní obchodování arbitráží Jak se vyvarovat pastem spojeným s intradenním obchodováním Začněte pomalu a co efektivněji Připravte se na průběžné změny trhů Zaměřujte se na detaily a evidenci Neklaďte důraz na schopnost predikce trhu Jak vydělat peníze v 2023 intradenním obchodováním? Základy intradenního obchodování Co přesně znamená intradenní obchodování? Jde o shrnující pojem jakéhokoliv stylu tradingu, kde se pozice nedrží přes noc. Intradenní obchodování zahrnuje jak scalping, kde se pozice drží spíše vteřiny, ale i taktiky, kdy se obchody drží hodiny. Své pozice intradenní trader uzavírá nejpozději na konci obchodního dne. Kolik si vydělá intradenní trader? Intradenní obchodování patří teoreticky k nejziskovějším obchodním stylům. Výdělky jsou neomezené a nejlepší intradenní obchodníci dokáží vytvořit profit i stovky procent ročně. Podstatné je, že při intradenním obchodování se lépe řídi risk, kdy například v akciích nehrozí riziko nočního gapu a obchodní kapitál se „otáčí“ rychleji (navíc často s využitím páky). Mé intradenní strategie tak mají podstatně vyšší sharpe ratio (dávající do poměru výnos a risk) než swingové obchodování. Proč intradenně neobchoduje každý, když je to tak výdělečné? Především proto, že reálný intradenní trading je skutečně náročný a v praxi se věci mají jinak, než vypadají v teorii. Drtivé množství informací dostupných na internetu, jak úspěšně intradenně obchodovat, nefunguje a většina obchodníků, kteří intradenní obchodování zkusí, jen ztratí peníze. Úskalí je mnoho. Při ručním intradenním tradingu jsou zde opravdu vysoké nároky na psychiku obchodníka. A jelikož lidé nejsou stroje, vesměs se obchodníci jednou neudrží a často obchodují mimo původní plány. Intradenní obchodování bývá mnohem dražší (díky skluzům v plnění), než ukazují backtesty a obchodníci kvůli tomu nakonec ztrácejí peníze, přestože základní edge funguje. Mnoho začátečníků pak také skončí kvůli příliš vysoké páce. Jak konkrétně se dá intradenně obchodovat? Obchodovat lze skutečně různě. Nejčastěji budete nacházet obchodníky, kteří obchodují breakouty (proražení určitých cenových úrovních), mean reversion (odraz od vybraných cenových úrovní) a obchodníky vyhodnocující orderflow (tok objednávek). Přičemž podobné strategie lze aplikovat na různé trhy (např. e-mini futures, akcie, etf, crypto, forex) a na různé časové rámce – lze sledovat minutové grafy, vteřinové grafy, půlhodinové grafy, různé speciální grafy, jako je například renko atd. Co se konkrétních nástrojů týče, i zde budete nacházet kombinace všeho možného. Hodně obchodníků pracuje s čistými cenovými grafy (tzv. price action), řada jiných bude používat indikátory, najdete i tradery, kteří budou pracovat pouze s nástroji hloubky trhu (tzv. DOM) a sledovat dynamiku toku objednávek. Intradenní obchodování lze dělat ručně, kdy obchodník sedí před počítači, sleduje obrazovky monitorů a ručně obchoduje vybrané situace. Nebo automatizovaně, kdy se strategie připraví do mechanické podoby a v trhu obchodujeme strategii jako tzv. AOS – automatizovaný obchodní systém. Jak s intradenním obchodováním začít? Rychlé obchodování je z mnoha důvodů přitažlivé pro začínající obchodníky a v této oblasti tak naleznete nejvíce „balastu“. Všude lze zakoupit líbivé plány, které vás budou v konečném důsledku stát jen čas a peníze. Jelikož jde o nejnáročnější styl obchodování, začněte se učit jen od těch, u kterých máte jistotu, že sami používají funkční metody. Nesmiřte se s hypotetickými ekvitními křivkami vytvořenými v Excelu nebo grafickém editoru. Chtějte vidět výpisy z brokerských platforem, požadujte v procesu výuky maximální transparentnost (vidět plnění jednotlivých obchodů atd.). Trh je v tomto směru opravdu nemilosrdný a ani velká jména zahraničních autorů knih přednášejících na konferencích a tváře „top traderů“ smějících se z inzerátů brokerů absolutně nic neznamenají. Buďte v oblasti vašeho průzkumu opravdu důkladní a nenechte se odbýt. Daytrading není tolik o zásadním know-how v oblasti predikce trhů, ale spíše o pilování drobných nuancí (precizní exekuce, stabilní psychika, rychlost atd.) a měli byste si být jisti, že to, co se plánujete učit, skutečně v aktuálních podmínkách trhů může fungovat. Osobně bych začal intradenně obchodovat spíše pomaleji (držet pozice delší minuty až hodiny) a jakmile najdete někoho, kdo obchoduje s transparentními výsledky a je ochotný se o své know-how dělit, je čas vrhnout se do studia a připravit se na roky dřiny. Mějte před tímto směrem tradingu respekt a přistupujte k němu tak, že jde skutečně o to nejtěžší, s čím můžete na burze uspět. To platí zejména pro ruční intradenní obchodování. U mechanického obchodování je výhodou, že jsou výsledky a instrukce jednoznačně replikovatelné. Tipy pro intradenní obchodování Vhodné trhy pro daytrading: jak je vybrat? Pro intradenní obchodování je klíčové, aby bylo obchodování daného trhu co nejlevnější. A to jak z pohledu brokerských poplatků, tak spreadu. Spread představuje často přehlížený, ale velmi výrazný náklad obchodování. Jde o rozdíl mezi ask a bid cenou – tedy určuje, za jakou cenu můžeme nakoupit a prodat. Intradenně chceme obchodovat trhy, které jsou dostatečně likvidní. Takové mívají rozdíl mezi ask a bid cenou nejnižší. V některých trzích se může spread měnit (rozšiřovat) v závislosti na dění v trhu a obchodování v klíčové momenty (např. v době vyhlašování zpráv) může být velmi drahé. Důležité také je, aby se trh dostatečně hýbal – měl dostatečnou volatilitu. Pozice jsou v intradenním obchodování drženy relativně krátce. Přesto musí být průměrný profit dostatečný, aby pokryl náklady spojené s pozicí. Proto lépe fungují intradenní strategie v trzích, které se více hýbou – jsou volatilnější. Například v akciových indexech jsou pro mě profitabilnější strategie obchodované na indexu Nasdaq 100 než na S&P 500, protože prvně jmenovaný je volatilnější. Osobně se snažím vybírat intradenní strategie a obchodované trhy tak, aby velikost zbacktestovaného průměrného obchodu byla několikanásobně vyšší, než jsou náklady, kterým budu čelit. Tedy spreadu a komisím. Například pro daytrading používám e-mini ES – futures kontrakt na akciový index S&P 500, kde nejmenší pohyb cenového grafu (tzv. tick) má hodnotu 12,5 dolarů. Brokerský poplatek za zobchodování trhu bude cca 3 dolary RT (round turn) podle brokera. Při obchodování budu mít patrně alespoň jednou tzv. skluz v plnění, vstoupím/vystoupím do obchodu hůře alespoň o tick (hodnota 12,5 dolarů) a náklady na jediný obchod tak budou nejméně cca 15,5 dolarů, pravděpodobně více (skluz může být jak při vstupu, tak výstupu). V podobném trhu budu chtít obchodovat strategie, které mají dlouhodobý průměrný obchod (po odečtení komisí a skluzu) alespoň cca 50 dolarů. Velikost průměrného obchodu je jeden z významných faktorů, který mi pomáhá vybrat jak obchodovatelnou strategii, tak trh. Dalšími faktory výběru trhu může být časová zóna, ve které se trh obchoduje, měna a dostupná finanční páka. Osobně nejvíce obchoduji intradenně strategie na akciové indexy, a to s použitím futures kontraktů. K dispozici jsou jak mini kontrakty, tak mikro kontrakty. Pro intradenní strategie používám i volatilnější akcie. Pro výběr volatilnější akcie se mi osvědčilo používat poměr ATR/C – průměrný denní rozkmit vs. cena trhu. Řada obchodníků daytraduje i forex a krypto. Výběr v tomto ohledu záleží především na tom, jestli budete preferovat burzovní trhy s vyšší regulací (jako to dělám já) nebo nikoliv. Jaká je minimální velikost účtu? Technicky lze intradenně obchodovat s velmi malým účtem třeba i několika set dolarů. Prakticky to ale závisí na parametrech konkrétní strategie. Je potřeba dobře spočítat risk, s jakým se budeme v trhu potýkat (a každé obchodování je spojené s riskem, bez toho nemůžeme vydělat) a nastavit jeho úroveň tak, abychom riskovali jen rozumnou míru kapitálu. V intradenním obchodování je rozumné riskovat max. 2 % na obchod a obchodovat systémy s drawdownem do cca 30 %. To jsou ale jen vodítka. Podrobnější vysvětlení problematiky na příkladu konkrétní intradenní strategie naleznete v článku Breakout trading a řízení rizik (komodity vs. ETF vs. CFD). Jednoznačně platí, že nejvíce obchodníků v tradingu prodělává proto, že obchodují s neadekvátním riskem. Riskují příliš mnoho vůči kapitálu, který mají na účtu. A buď jim reálně sérií ztrát dojdou peníze, nebo vyčerpají psychický kapitál (nemohou hloubku ztrát dále snášet). Jak na intradenní obchodování coby full time job? Hodně začínajících traderů chce obchodovat „na plný úvazek“. Vydělávat si jím na živobytí. To je reálné, ale jen při splnění mnoha podmínek, které je třeba promyslet. Například musíme nastavit obchodování tak, abychom byli schopni stejnými metodami obchodovat více kapitálu a zároveň se po letech práce neodrovnali psychicky. V tomto směru je dobré správně se rozhodnout mezi ručním a automatizovaným obchodováním. Osobně obchoduji již jen automatizovaně, kdy nemusím s trhy trávit čas (ten o to více věnuji přípravě strategie) a mechanické strategie dokáží bez emocí pracovat jak s mým vlastním kapitálem, tak kapitálem, který spravuji. Každý full time job představuje dlouhodobý úvazek. Daytrading v tomto není výjimkou. Je proto dobré zvážit, jak přesně si takové zaměstnání představujeme. Jakou techniku pro intradenní obchodování a kolik monitorů? Typickým stereotypem daytradera je člověk sedící před několika velkými monitory s grafy. Jistě budete taková videa nacházet na TikToku, ale jsem přesvědčený, že tímto způsobem peníze vydělá v domácím prostředí skutečně málokdo. Kolik uspokojení může navíc člověk získat sezením a hypnotizováním monitorů roky svého života? Také jsem tuto cestu vyzkoušel a nikomu bych ji jako finální formu tradingu nedoporučil. Pro intradenní obchodování vám stačí naprosto běžné vybavení kancelářského typu, a pokud máte pocit, že je to „málo“, patrně si daytrading představujete jako něco, co není. Strategie pro intradenní obchodování V intradenním obchodování lze uplatnit různé taktiky. Nejvyužívanější bych rozdělil do pěti skupin. Obchodování průrazů (breaoutů), obchodování návratů k běžné hodnotě (mean reversion), obchodování fundamentů (zpráv), obchodování orderflow, obchodování arbitráží. Intradenní obchodování breakoutů (průrazů) Strategie vstupuje poté, co trh prorazí určitou oblast a profituje, pokud bude trh pokračovat ve směru breakoutu. Úrovně průrazu stanovují různí obchodníci různě. Lze používat jednoduché price action taktiky, jako je zakreslování S/R úrovní, různých trojúhelníků či další cenové patterny. Mechaničtí obchodníci často obchodují průrazy otevíracího rozpětí – například první půlhodiny obchodování nebo i kratších rozpětí. Popis konkrétní funkční mechanické strategie breakoutu otevíracího rozpětí naleznete v článku Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]. Osobně nejvíce pracuji s průrazem oblastí definovaných volatilitou. Vypočítám si běžné rozpětí trhu (většinou s použitím indikátoru ATR) a vstupuji do obchodu poté, co trh proráží část tohoto rozsahu (například ½ ATR) a spekuluji, že se trhu podaří daný den dosáhnout např. plného běžného rozpětí (nebo toto rozpětí překonat). Intradenní breakout strategie bude většinou pracovat s nižší úspěšností, ale vyšším poměrem risku/zisku. Je tak potřeba pracovat se stop-lossem, který omezí ztrátu v momentě, kdy jde o falešný průraz. Nejběžnějším časováním výstupů intradenních breakoutů jsou konce obchodních seancí. Protože pokud se trhy dají do pohybu, pak zejména akciové indexy trendují nejčastěji až do konce dne. Ukázka vstupu do dlouhého breakout obchodu v akciovém indexu S&P prostřednictvím mikro kontraktu MES tak, jak je to popisováno v pravidlech obchodního plánu intradenního breakoutu. Profitabilní výstup by v tomto případě byl na konci obchodní seance. Obchodování intradenní mean reversion Mean reversion trading lze s lehkou nadsázkou popsat jako opak obchodování průrazů. Obchodníci používají podobné nástroje jako u breakoutu, jen s tím rozdílem, že spekulují na odraz od dané úrovně. Této obchodní taktice se často říká obchodování návratu k „běžné hodnotě“, což znamená, že obchodník vstupuje proti trhu, který se příliš rychle a příliš daleko vzdálil od ceny, kterou většina obchodníků vnímá jako férovou. Stává se to hlavně v reakci na nějakou zprávu, kdy lidé v emocích nakupují nebo prodávají a trhy na chvíli přestávají být efektivní. Velmi dobře funguje mean reversion obchodování v akciích. Můžeme si vytipovat situace, kdy akcie velmi rychle během například první hodiny obchodování vytvoří pohyb, který se jinak tvoří celý den (mechanicky jej lze vyjádřit jako například plné ATR za posledních 5 dnů). Pak existují často vysoké pravděpodobnosti, že se pohyb trhu daný den vyčerpá a podobné situace je možné obchodovat. Sám mám takto vytvořen mechanický obchodní plán Finwin. Pokud trh na začátku dne prudce vystřelí vzhůru, jsem připraven akcii shortovat. Pokud cena akcie na začátku dne prudce padne, jsem připraven ji nakupovat. Konkrétní pravidla obchodního systému diskutuji v tomto YouTube videu. To je součástí celé série videí, ve kterých jsem strategii stavěl: V praxi obchoduji tak, že si na základě pravidel diskutovaných ve videu připravím několik desítek akcií, které mohu daný den obchodovat. Následně mi můj trading skript, který jsem si vytvořil v Pythonu, zadává limitní příkazy do trhu na předpřipravené úrovni s cílem vstoupit do maximálně 10 pozic. Takto vypadaly například pozice zadávané do obchodní platformy na začátku obchodní seance 15.11.2023: V oranžovém boxu jsou předpřipravené limitní shorty akcií. Pokud k nim trh rychle dorazí, bude existovat vysoká pravděpodobnost vyčerpání trhu a cena se stáhne. Pozice držím do konce obchodního dne. Dole v bloku Zaměřujte se na detaily a evidenci je pak komentář, jak vypadala situace při uzavírání pozic. Samozřejmě mean reversion lze stejně jako jakoukoliv jinou strategii obchodovat různě aktivně. Můžeme pracovat třeba s profit targetem, který pozici ukončí na bližších cenových úrovních a podobně. Intradenní obchodování fundamentů Intradenní obchodování je nejziskovější v momentech, kdy se ceny trhu hýbou. A to bývá nejčastěji v době, kdy se do trhu dostávají klíčové ekonomické zprávy. Na rozdíl od technických obchodníků, kteří se soustředí na grafy a cenové patterny, se obchodníci fundamentů zaměřují na ekonomické indikátory, politické události a zprávy, které mají potenciál významně ovlivnit trh – buď jako celek, nebo třeba i individuální akcie. Jedním z přístupů je obchodování na základě plánovaných ekonomických zpráv. Například, když se očekává důležité prohlášení centrální banky nebo vydání klíčových ekonomických dat, jako jsou nezaměstnanost, HDP nebo indexy spotřebitelské důvěry, trhy často reagují velmi silně. Obchodníci analyzují tato očekávání a snaží se předvídat, jak trh zareaguje, a na základě toho přijímají obchodní rozhodnutí. Dalším přístupem je sledování geopolitických událostí a zpráv. Například politická nestabilita, války nebo mezinárodní konflikty mohou mít výrazný dopad na ceny surovin, měnové páry a akciové trhy. Obchodníci, kteří se zaměřují na intradenní obchodování fundamentů, musí být velmi dobře informováni o aktuálních událostech a musí být schopni rychle reagovat na nové informace. Při intradenním obchodování fundamentů je také klíčové porozumět vztahům mezi různými trhy a aktivy. Například zvýšení úrokových sazeb v jedné zemi může mít dopad na měnový pár této země, ale také na akciový trh nebo ceny dluhopisů. Tento styl intradenního obchodování tak patří bezesporu mezi ty nejvýnosnější, ale vyžaduje hodně znalostí a analytických schopností. Obchodování order flow Intradenní obchodování pomocí analýzy order flow (toků příkazů) se zaměřuje na detailní sledování objemu a typu obchodních příkazů, které vstupují na trh. Tato metoda poskytuje obchodníkům teoreticky hlubší pohled do toho, co se skutečně děje na trzích, a pomáhá jim rozpoznat sílu poptávky a nabídky za cenovými pohyby. Základem analýzy order flow je sledování objemu obchodů. Obchodníci se zaměřují na Level 2 data, která poskytují informace o všech aktivních nákupních a prodejních příkazech na různých cenových úrovních. Pomocí těchto dat mohou analyzovat, kde se nacházejí významné objemy příkazů, což může naznačovat potenciální úrovně podpory nebo odporu. Dalším důležitým nástrojem v analýze order flow je sledování tzv. "tape" nebo "time and sales", což je seznam všech uskutečněných obchodů s detailními informacemi o objemu, ceně a času. Tato data umožňují obchodníkům identifikovat "agresivní" kupce nebo prodejce, což jsou ti, kteří jsou ochotni přijmout aktuální tržní cenu, a tím mění rovnováhu mezi poptávkou a nabídkou. Obchodování order flow jsem se sám věnoval několik let a na vlastní oči tak mohl vidět, jak se trhy průběžně měnily a bylo stále těžší s touto metodou vstupy efektivně identifikovat. Dynamika order flow akciových indexů je například dnes s ohromným nástupem opcí s nulovou expirací (0TDE) dost jiná, a přesto se výrobci nejrůznějších order flow indikátorů tváří, že vše funguje stejně jako například před deseti lety. Mnoho začínajících obchodníků se do této oblasti dnes vrhá proto, že vypadá zajímavě a nevšedně. Skutečně si však udělejte dobrý průzkum toho, do čeho se případně plánujete pustit. Na screenshotu je interpretace orderflow do tzv. footprintů. Konkrétně v platformě TradingView (jde o tento footprint indikátor). Rozhodně se podobného vizuálnímu stylu zobrazení informací nedá ani dnes upřít atraktivita. Intradenní obchodování arbitráží Intradenně lze obchodovat i další styly. Osobně na mě působí zajímavě oblast arbitráží, byť se jí v současně době aktivně ještě nevěnuji. Obchodování arbitráží dosahuje zisky skrz využívání rozdílů mezi různými trhy nebo finančními nástroji. Typicky se arbitráže vyhledávají na cenových rozdílech. Ovšem rozmach některých nových instrumentů dovoluje vytvářet arbitráže alternativními způsoby. Jedním takovým trendem jsou nulové expirační (0TDE) opce. Tyto opce mají expiraci ještě ve stejný den, co jsou obchodovány, a umožňují obchodníkům spekulovat na krátkodobé změny volatility bez potřeby dlouhodobé expozice riziku. Arbitrážní obchodníci mohou využít 0TDE opce k vytvoření strategií, které se zaměřují na nesrovnalosti v cenách volatilit mezi různými opcemi (například hodnoty volatilit akcií v indexu vůči volatilitě indexu samotnému). Jak se vyvarovat pastem spojeným s intradenním obchodováním Začněte pomalu a co nejefektivněji Začínající obchodníci milují akci a mají pocit, že čím aktivnější budou, tím více peněz vydělají. Toto pochopitelně milují a podporují i brokeři. V trzích to ale z pohledu výnosů často funguje obráceně. Nejvíce jsme odměňováni za trpělivost. Při ručním obchodování na nižších timeframe je ale neustálá trpělivost a koncentrace extrémně náročná. Drtivá většina obchodníků tak nakonec končí určitým vyhořením nebo blackoutem, kdy se neudrží a začnou obchodovat zcela mimo plán (viz V tradingu nás nepotopí běžné ztráty, ale neplánovaný obchod). Velmi se mi proto osvědčilo oddělit v intradenním obchodování plánování od samotných exekucí. Je dobré obchodovat jen situace, které máme promyšlené dopředu. Což už je jen krůček k mechanickým strategiím, kde je plán jasně připraven dopředu a počítač je jen bez emocí následuje (tak dnes intradenně obchoduji sám). V případě diskrečního obchodování bych začal obchodovat tak, že si dopředu připravím oblasti S/R úrovní, ve kterých budu později v rámci intradenních grafů vyhledávat vstupy. Ať již breakouty či mean reversion. Připravte se na průběžné změny trhů Trhy nejsou statické a průběžně se mění. To má dopad na to, co funguje a co nikoliv. V posledních několika letech strukturu akciových indexů změnil nástup opcí s nulovou expirací (0TDE), což ovlivnilo řadu strategií. Není tak dobré k daytradingu přistupovat způsobem, že se naučíme jednu taktiku a ta nás bude živit do konce života. I v rámci intradenních strategií se mi osvědčilo kombinovat systémy do diverzikovaných portfolií (obchoduji dohromady mean reversion a breakout systémy). Zaměřujte se na detaily a evidenci V intradenním obchodování není příliš prostor pro chyby a každý cent se počítá. Než strategii začnete obchodovat, měli byste ji zbacktestovat a získat rámcovou představu o její základní charakteristice. Opravdu důležitý je důraz na rozumnou velikost průběžného obchodu. Ten se dá vylepšovat i pomocí různých způsobů exekucí. Například u mean reversion obchodů v akciích lze vstupovat limitními příkazy (poskytují likviditu, za což inkasujeme rabat - viz Interactive Brokers – jak na nižší komise, navíc nehrozí skluz v plnění) a vystupovat v rámci uzavírací aukce příkazy MOC (Market on Close) nebo LOC (Limit on Close) bez rizika skluzu. Takto například dopadly intradenní mean reversion obchody, jejichž vstupy jsou zobrazené výše v sekci Obchodování intradenní mean reversion. Obchody byly otevírány limitním vstupem (kde není možné získat negativní skluz) a zavírány příkazy MOC, kde exekuce proběhne za oficiální uzavírací cenu trhu. Výsledky jednotlivých obchodů jsou vidět ve výřezu (pocházejí z mého účtu u Interactive Brokers). Své obchody evidujte a vytvořte si rutinu pro revizi výsledků. Sám například každý týden o víkendu porovnávám v rámci přípravy pro Trading Room komentáře plnění živých obchodů s teoretickými obchody a plněními, které měly nastat podle obchodovaného obchodního plánu. Dobré je také vést si průběžně deník změn ve strategii, dokumentovat obchodní situace a podobně. Osobně pro to používám výborný a bezplatný Obsidian. Neklaďte důraz na schopnost predikce trhu Trhy se na nízkých intradenních timeframe nedají „predikovat“ ve smyslu, že by se šlo naučit předvídat, kam půjdou. Cena se chová podle toho, jaké příkazy do trhu proudí. Existují pravděpodobnosti, které můžeme využít v náš prospěch, ale nejde o predikce v pravém slova smyslu. Ztráta v intradenním obchodu neznamená, že jsme se mýlili. Je to jednoduše součást pravděpodobnostního modelu, který obchodujeme. To je koncept, na který mozek začínajícího obchodníka není naučen a který je třeba ve svém myšlení zakořenit. Pokud obchodujeme se strategií, která má úspěšnost 40 %, skutečně to znamená, že 60 % vstupů skončí se ztrátou a je to tak zcela v pořádku. Jak vydělat peníze v 2023 intradenním obchodováním? Ukázali jsme si, že intradenní obchodování má mnoho podob. Je to obor, který je vysoce konkurenční a náročný. Pokud začínáte, tak určitě existují v trzích snazší cesty, jak peníze vydělávat. Ale pro zkušenější obchodníky nabízejí intradenní trhy mnoho zajímavých obchodních příležitostí. Jako nejperspektivnější se mi v aktuální volatilitě jeví jednoduché obchodování intradenních breakoutů na akciových indexech. To je přístup, který bude v dostatečné volatilitě v určité formě fungovat patrně vždy a lze jej jednoduše zmechanizovat.

Pokud si také nenecháte ujít žádný film s tématikou tradingu, pak nepřehlédněte nový film Dumb Money popisující události ohledně nedávného short squeezu v akcii GME. V něm malí retailoví obchodníci skoro porazili Wall Street. Film Dumb Money, režírovaný Craigem Gillespiem, se zaměřuje na skupinu postav, které se podílely na události známé jako GameStop short squeeze v roce 2021 a přináší osvícený pohled na nerovnováhy na finančním trhu. Hlavní role hrají Paul Dano a Seth Rogen a film je pojat jako životopisné komediální drama. Dumb Money přináší zábavnou dramatizaci reálných burzovních příhod nezkušených obchodníků s malými penězi, jejichž síla ale spočívala v propojení na sociální síti. Má poměrně vysoké hodnocení (např. na ČSFD aktuálně 74 %) a ačkoliv film pochopitelně nevypráví úplný příběh celé události, může posloužit i k nahlédnutí do toho, jak se dnes prolínají sociálních světy s profesionálním burzovním světem Wall Streetu. Děj filmu se točí kolem Keitha Gilla, muže z nižší střední třídy, který pracuje jako finanční analytik v Brocktonu ve státě Massachusetts. Ve svém volném čase často navštěvuje subreddit r/WallStreetBets, kde pod pseudonymem Roaring Kitty sdílí své názory na akciový trh prostřednictvím YouTube live streamů. Příběh, který ukazuje jednotlivce a skupiny zapojené do této neobvyklé situace odhaluje, jak mohou být i zdánlivě nevýznamní hráči na trhu překvapivě vlivní. Celkově je Dumb Money pojat jako temně komický pohled na explozi akcií GameStop (GME) v roce 2021. Záměrně je použit styl komunikace a vizuálního provedení, které bude vyhovovat spíše mladším divákům. Ale určitě poskytuje zajímavý pohled na finanční trhy, jejich komplikovanou dynamiku a to skrze příběh, který je jak informativní, tak zábavný. Film se tedy točí okolo short squeezu v akcii GME, který jsem sám prožíval dost naplno, protože v roce 2021 jsem již v akciích hodně shortoval. Neshortoval jsem sice akcii GME, ale celkový souhrn okolností okolo akcie GME dost zvýšil v trhu volatilitu a situace z akcie GME se odehrávala i v jiných titulech – např. v BBBY (Bed Bath & Beyond Inc), kterou „diamantové ruce“ malých obchodníků z r/WallStreetBets také nakupovali a která již dnes neexistuje. Film má částečně určitý ideologický podtext touhy zničit bohatý a neférový Wall Street, ale zejména pokud nemáte s tradingem a investováním příliš vysoké zkušenosti, tak si myslím, že je i solidně edukativní. Ukazuje, co v oblasti psychologie peněz dělají emoce, jak může mysl ovlivnit bublina, ve které se pohybujeme a co to znamená pohybovat se na burze bez obchodního plánu. A nakonec i to, že otevřený profit je jen číslo na papíru a bez uzavření pozice není žádný profit jistý.

V článku Jak na první daytrading autotrader jsme si popsali pravidla obchodního plánu intradenního breakoutu strategie pro intradenní obchodování akciových indexů. Článek obsahoval i hotový kód pro mechanické intradenní breakout strategie a jediné, co chybělo, bylo dotažení money managementu. Na to se zaměříme dnes. Obsah článku: Co je money management a risk management? Řízení rizik při intradenním obchodování breakoutů Position sizing podle volatility Jaké trhy pro intradenní breakout strategie? Futures kontrakty pro intradenní obchodování (komodity) ETF a CFD pro menší účty Intradenní obchodování a snižování risku nižší volatilitou Diverzifikace strategie na více trzích Intradenní breakout AOS strategie – shrnutí Co je money management a risk management? Money management a risk management jsou dvě základní komponenty, které jsou pro úspěšný trading nezbytné a představují různé, ale vzájemně se doplňující aspekty správy obchodního kapitálu. Money management se zaměřuje na celkové řízení kapitálu a jeho alokaci mezi různé investiční příležitosti, v našem případě mezi různé obchodní systémy. To zahrnuje strategie pro určení velikosti pozic, vah systémů, diverzifikaci obchodů z pohledů korelací trhů, délky držení pozice a podobně. Na druhé straně, risk management se více soustředí na identifikaci, analýzu a minimalizaci rizik spojených s jednotlivými obchody nebo tržními podmínkami. Jde například o proces nastavení stop-loss příkazů, sledování volatility a podobně. Oba přístupy nám pomáhají chránit kapitál a současně rozumně riskovat proto, abychom mohli realizovat v trhu ziskové obchody. Strategie bez zasazení do kontextu money managementu a bez správného definování risk managementu nedává smysl. Což si ukážeme na příkladu obchodního plánu představeného v minulém článku. Řízení rizik při intradenním obchodování breakoutů Intradenní breakout systémy obchodují průlom určité historické cenové úrovně. Systém diskutovaný v minulém článku obchoduje průlom velmi krátkého pětiminutového otevíracího rozpětí. Každý průlom může vést k trendovému pohybu, nebo může jít o falešné proražení, kdy se cena vrátí zpět odkud přišla, a breakout pozice bude v tu chvíli prodělávat. Úspěšné obchodování breakoutů spočívá v tom, že budeme limitovat ztráty a ziskové pozice necháme růst. Breakout strategie mívají nižší pravděpodobnost úspěchu, ale pozitivní poměr risku a zisku (tzv. RRR). Tedy cílem je inkasovat více menších ztrát a občas větší profit. K intradenním breakout strategiím proto patří stop-lossy. Strategie z minulého článku umisťuje stop-loss na druhou stranu otevíracího rozpětí. Ovšem finanční vyjádření takového stop-lossu se bude měnit podle zvoleného trhu a podle jeho aktuální volatility. Pokud bude strategie obchodovat konstantně například 1 kontrakt trhu Micro e-mini Nasdaq 100 (MNQ) a stop-loss budeme umisťovat na druhou stranu otevíracího pětiminutového rozpětí, může to znamenat, že podle velikosti první úsečky bude někdy stop-loss třeba jen několik dolarů a jindy ve vysoké volatilitě například stovky dolarů. Mnohem lepší je risk normalizovat. Používat pro obchodování takový počet kontraktů, aby náš dolarový risk byl na obchod pořád více méně stejný. Pokud je volatilita nízká a otevírací rozpětí malé, použijeme více kontraktů. Pokud je volatilita vysoká a otevírací rozpětí vysoké, budeme obchodovat s menším počtem kontraktů. Na první pohled se to nemusí zdát jako zásadní věc, ale má to ohromný dopad na celkovou profitabilitu. Podrobně jsem již o normalizaci risku psal před lety na Finančníkovi v článku Praktické tipy z money managementu – síla normalizace risku v ID obchodování. Znovu si to můžeme demonstrovat na mechanickém backtestu diskutovaných pravidlech obchodního plánu intradenního breakoutu. Takto vypadá mechanický backtest pravidel z minulého článku na futures trhu Micro e-mini Nasdaq 100 s použitím jediného kontraktu: A takto vypadá stejný systém, pokud budu v každém obchodu riskovat fixních 500 dolarů: Rozdíl je patrný na první pohled – jak ve vzhledu výkonnostní křivky, tak v absolutním výnosu (výsledky neobsahují komise). Position sizing podle volatility Normalizování risku je snadné. Vezmeme vzdálenost stop-lossu v bodech pro daný obchod, vynásobíme jej hodnotou bodu obchodovaného trhu. Výsledným číslem vydělíme částku, kterou chceme na obchod riskovat. Příklad ztrátového obchodu v MNQ 9.11.2023: Otevírací rozpětí podle definovaného plánu bylo 15419,25 – 15385,75 = 33,5. Jeden bod v Micro e-mini Nasdaq 100 má hodnotu 2 dolary. Konečný počet kontraktů pak při risku 500 dolarů na obchod vypočítáme jako 500 / (33,5 * 2) = 7 kontraktů (číslo zaokrouhlujeme vždy dolů na celé kontrakty). Jaké trhy pro intradenní breakout strategie? Studie citovaná v minulém článku výslovně zmiňuje akciový index Nasdaq 100. A z mé zkušenosti jsou akciové indexy pro intradenní breakouty nejvhodnější. Z diskuzí s ostatními tradery vím, že mnoho obchodníků má pocit, že když bude něco fungovat na akciovém indexu, bude to fungovat na individuálních akciích. Ale není tomu tak. Akciové indexy mají jinou charakteristiku pohybů a je mnohem snazší na nich funkční breakout strategii nalézt. Osobně podobnou breakout strategii obchoduji na akciovém indexu Nasdaq 100 a S&P 500. Jaký konkrétní produkt pro obchodování indexů použít, bude vycházet právě z money managementu. Tedy z toho, jaký produkt si můžete dovolit s ohledem na velikost vašeho účtu. Preferencí by měly být co nejlikvidnější a především co nejlevněji obchodované produkty z pohledu poplatků a spreadu. Vybírat lze mezi futures, ETF a CFD. Futures kontrakty pro intradenní obchodování (komodity) Jsou pro intradenní obchodování breakoutů na indexech patrně nejvhodnější. Trhy jako Nasdaq 100 nebo S&P 500 lze obchodovat pomocí několika futures derivátů, přičemž pro menší účty lze použít i zmiňované mikro kontrakty. I tak je ale dobré si spočítat, jak velký účet budeme potřebovat, abychom mohli flexibilně pracovat s různým počtem pozic v různé volatilitě. Určitě je důležité riskovat na obchod dostatečně vysokou částku, abyste si ve zvýšené volatilitě mohli dovolit obchodovat alespoň jeden kontrakt. Pokud byste riskovali 500 dolarů na obchod, jako ve výše uvedeném příkladu, pak je potřeba zvážit především jaké procento účtu těchto 500 dolarů představuje. Tedy kolik ztratíme v jediném obchodě. Jako rozumné se mi jeví pracovat s částkou maximálně 2 %. Tedy riskovat 2 % účtu na jeden obchod (osobně riskuji mnohem méně). Jednoduchou matematikou pak vychází, že potřebný účet by měl mít velikost 25 000 dolarů. Při podobném money managementu by neměl být problém ani s marginy. Margin bývá u jednoho futures mikro kontraktu několik set dolarů. ETF a CFD pro menší účty Pro menší účty bych použil buď ETF, nebo CFD. ETF jako QQQ (kopíruje Nasdaq 100) nebo SPY (kopíruje S&P 500) se mi jeví jako ideální, neboť věrně kopírují pohyb indexu, lze je obchodovat jako akcie a mají vysokou likviditu (a tudíž mají malý spread). Viz co je etf. Můžeme je tak nakupovat od 1 share, velmi dobře strategii škálovat s ohledem na volatilitu a pracovat s opravdu malými účty. Jak je vidět na mém screenshotu, co jsem dával na profil Finančníka na síť X, své breakout obchody nyní dělám právě s použitím trhů QQQ, SPY. Důvodem pro mě není velikost účtu, ale především co nejlineárnější škálování pozic s ohledem na volatilitu a také to, že vše obchoduji automatizovaně a můj autotrader je více přizpůsoben na akcie. Bohužel díky regulacím EU je třeba mít pro obchodování většiny amerických ETF status profesionála a na běžném retailovém účtu tyto tickery obchodovat nepůjdou. Zbývají pak ještě CFD kontrakty, které lze obchodovat u různých brokerů za různých podmínek. Sám obchoduji CFD pouze Interactive Brokers a pouze na měnách (používám je na účtu k zajištění kurzových rozdílů). U Interactive Brokers lze obchodovat CFD s tickery IBUS500 a IBUST100, které kopírují S&P 500 a Nasdaq 100. Při krátkodobém držení pozic by měly být komise u menších pozic 1 dolar (tedy 2 dolary nákup/prodej) (viz https://www.interactivebrokers.ie/en/pricing/commissions-cfd-index.php). V případě CFD by pak podobně jako u ETF bylo možné obchodovat bez páky a o to menší obchodní účet může být. Intradenní obchodování a snižování risku nižší volatilitou Snižovat nároky na kapitál lze i volbou trhů. Breakouty obecně fungují dobře na volatilních trzích, jako je například právě zmiňovaný Nasdaq 100. Volatilita trhu ale s sebou prostě nese určité nároky na minimální kapitál. Pokud vám výpočty podle výše publikovaného návodu budou vycházet stále příliš vysoké, můžete zkusit strategii stavět na méně volatilním trhu. Příkladem je akciový index S&P 500 skrz Micro e-mini futures MES. Když backtestuji stejnou logiku, jako jsem použil výše na Nasdaq 100, dostanu při risku 200 dolarů na obchod následující výkonnostní křivku: Je vidět, že zde strategie v principu funguje také a z mé zkušenosti je potřeba na tento trh výrazně menší risk než v případě obchodování Nasdaqu. Diverzifikace strategie na více trzích V případě, že máte dostatečně vysoký účet, lze strategii obchodovat i na více trzích. Tak to přesně dělám v rámci portfolia já. Obchoduji intradenní breakout na Nasdaqu 100 a S&P 500. Poslední breakout obchod v těchto trzích jsem měl v pátek 10.11.2023 a včetně screenshotu z brokerské platformy jsem jej publikoval na svém profilu Finančník sítě X, kam dávám poslední dobou komentáře ke svému systematickému obchodování. Breakouty obchoduji na vzdálenějších úrovních, než je pětiminutové rozpětí. A velmi často se tak stává, že breakout nastává jen v jednom z trhů. V pátek byl breakout výrazně dříve na Nasdaq 100. A tak přestože v obou trzích (Nasdaq 100 i S&P 500) riskuji stejně (používám diskutované normalizovaný risk), vydělal breakout na Nasdaqu výrazně více. V Nasdaqu byl zisk po 3,5 hodinách v pozici +1 448,98 USD/obchod, v S&P 500 + 900,59 USD/obchod. Rozhodně obchodování stejné strategie na podobných akciových indexech určitý stupeň diverzifikace přináší a mohu jej doporučit ke studiu. Intradenní breakout AOS strategie – shrnutí Ve dvou článcích jsme si ukázali konkrétní edge, který v trhu existuje a který můžete zařadit do svého portfolia. Zmiňovanou studii bych ale v každém případě vzal jen jako základ, ze kterého se můžete odrazit. Osobně se mi zdá například stop-loss umístěný podle pětiminutového otevíracího rozpětí jako velmi blízký a sám pracuji se vzdálenějšími hodnotami vycházejícími tradičně z výpočtu ATR. Dnes jsme si ukázali, že u strategie je třeba dobře propočítat money management. Je to jednoznačně klíčové téma, protože strategie bude obchodovat s nižší úspěšnosti (ale vyšším RRR), a pokud budete pracovat s neadekvátně vysokým riskem, může strategie nakonec skončit se ztrátami i když v principu představuje breakout všeobecně velmi robustně fungující princip. V minulém článku sdílím i hotový kód pro testování strategie určený pro TradeStation, což je patrně nejjednodušší cesta, jak s podobným typem strategií začít pracovat. Sám strategie obchoduji skrz svůj autotrader v Interactive Brokers, ale s jeho stavbou jsem strávil nemálo času a stále má své limity (a jak už jsem uvedl, i to je důvod, proč pozice obchoduji skrz ETF a ne skrz futures).

Obsah článku: Kde akcie koupit? Jaké akcie koupit a nenaletět? Jak nakupit akcii v platformě brokera? Kdo je majitelem koupené akcie? Kolik akcie vydělávají? Jak akcii prodat? Jak koupit akcie – shrnutí Na Finančníkovi se věnujeme systematickému krátkodobému obchodování. A to z důvodu, že díky portfolio diverzifikaci systematických strategií v něm vidíme potenciál vyššího výnosu při nižším risku než u klasického investičního přístupu nakup a drž. V rámci našich portfolií obchodujeme systémy využívající nejen akcie, ale i různé další typy produktů – zejména futures kontrakty (lidově komodity) a opce. Nicméně akcie jsou bezesporu trhem, kterému v současné době věnujeme nejvyšší pozornost a také trhem, který je z naší zkušenosti nejshovívavější pro začínající tradery. Proto mnoho burzovních obchodníků na Finančníkovi s akciemi začíná. Možná také patříte mezi začínající obchodníky, kteří se inspirovali některou z publikovaných statistických výhod a přemýšlíte, jak konkrétně s nakupováním akcií technicky začít? Právě pro vás je tento tutoriál. Kde akcie koupit? Akcie je cenný papír představující podíl na vlastnickém kapitálu společnosti. Tím, že nakoupíme akcii, a je jedno na jak dlouho, se stáváme vlastníky akcie. Akcie obchodované na veřejných trzích (burzách) nejsou distribuovány ve fyzické podobě, ale jen formou elektronických záznamů o vlastnictví. Tyto záznamy jsou spravovány centrálním depozitářem nebo prostřednictvím brokera. A právě brokera potřebujeme proto, abychom akcie mohli nakupovat a prodávat. Brokerem je společnost s patřičnými licencemi. Akcie lze kupovat u bank, různých investičních společností, menších fintech společností (dělající například moderní mobilní aplikace) a u specializovaných firem, které se zabývají čistě jen obchodováním (právě ty se vesměs nazývají brokerskými společnostmi). Rozdíly mezi těmito společnostmi jsou především v poplatcích, servisu a důvěryhodnosti. Kde konkrétně akcie nakupovat záleží především na tom, s jakým cílem je chcete nakoupit a s kolika penězi pracujete. Čím aktivněji budete chtít s akciemi pracovat, tím větší pozornost je třeba výběru brokera věnovat. To stejné platí, pokud budete pracovat s vyšším kapitálem. Sám mám například na investice do amerických akcií účet u amerického brokera (dnes je možné si otevřít účty prakticky po celém světě), protože ve Spojených státech zajišťuje ochranu účtu klientů tzv. Securities Investor Protection Corporation (SIPC) a účty jsou pojištěny obvykle do výše 500 000 dolarů na klienta, včetně až 250 000 dolarů v hotovosti. V EU takový komfort nemáme a u řady brokerů v EU je pojištění vkladů v řádech nižších desítek tisíc euro (hodně se to liší podle konkrétní země). Stejně tak s poplatky. Za nákup akcie můžete u jednoho brokera zaplatit pár centů, u jiného za stejné množství zaplatíte třeba i vyšší jednotky dolarů. Pokud budete akcii nakupovat jednou za rok, patrně to tolik nevadí. Pokud budete aktivnější, rozdíl na svém účtu rychle poznáte. Pokud plánujete obchodovat aktivněji tak, jak to děláme na Finančníkovi, pak je rozumnou volbou Interactive Brokers, kde obchoduje většina aktivních obchodníků. Účet se otevírá přímo na jejich stránkách a není to tak složitý proces, byť není v češtině. Existují i české alternativy. Například s českou podporou působí aktivně v Čechách LYNX broker, který zprostředkovává služby právě Interactive Brokers. Nabízí to stejné jako Interactive Brokers, ale s českým servisem. Za který si ale pochopitelně nechá dobře zaplatit. Opět – pokud budete obchodovat příležitostně, extra zvýšená komise vadit nemusí. Při aktivnějším obchodování to bude silný handicap. A pak jsou zde i brokeři, u kterých lze obchodovat bez poplatků. To zní jako fantazie, ale jak už to bývá, za vše se platí. V případě brokerů bez poplatků jsou to právě obchodní příkazy (tzv. orderflow), které přeprodávají dál specializovaným firmám, které na nich vydělávají (což v důsledku musí někdo zaplatit). Mimochodem – v této oblasti se začíná spekulovat, že EU možná zavede regulaci kvůli ochraně zákazníků. Viz například tento článek, který zmiňuje brokery jako eToro a Trading 212, na které v této oblasti patrně narazíte. Tedy otázka „Kde akcie koupit?“ není pro úplného burzovního nováčka snadno zodpověditelná. Svým známým doporučuji zmíněné Interactive Brokers, což je takový švýcarský nůž na vše a které sám používám (to je i jediný důvod mého doporučení, Finančník nemá z doporučení žádný finanční benefit). Jde o ohromnou firmu kotovanou na burze nabízející obchodování za nejnižší poplatky na trhu (pokud tedy hovoříme o srozumitelné struktuře poplatků, které se za obchod platí a nejsou schované do prodeje orderflow). Platforma umožňuje obchodovat prakticky všechny finanční produkty a to i automatizovaně skrz API. Na druhou stranu rozhodně nepatří k nejintuitivnějším a ze začátku je dobré mít po ruce někoho, kdo vám s ní poradí. Jaké akcie koupit a nenaletět? Možná jste zatím ve fázi, kdy jen přemýšlíte o tom, že byste si nějaké akcie nakoupili a vydělali na nich tak, jak se o tom píše v médiích. Nakupovat „na slepo“ individuální akcie coby investici ale není dobrý nápad. Svět se mění a zářící firmy jako TSLA (burzovní ticker pro akcii TESLA, která je dnes pro mnoho začínajících investorů hodně oblíbená, protože se o ní všude píše) tu klidně za pár let být nemusí. Pokud chcete akcii nakoupit jako investici, pak bych nakupoval tzv. ETF kopírující akciový index, tedy široký soubor akcií. Začal bych s S&P 500. V EU lze použít ticker CSPX (iShares Core S&P 500 UCITS ETF USD). Na Finančníkovi nakupujeme (a prodáváme) akcie tak, že si nejprve postavíme obchodní plán, ten zbacktestujeme (tj. pomůže nám pochopit, jestli a jak by plán fungoval v minulosti – není to záruka budoucích zisků, ale alespoň něco) a teprve následně obchodujeme živě. Osobně pak akcie nakupuji čistě systematicky. Každý den spustím software Amibroker, ten mi zobrazí akcie, které mám podle dříve zbacktestovaných plánů koupit nebo prodat a podle toho zadám do Interactive Brokers obchodní příkazy (resp. vše mám již zautomatizované a používám autotrader – skripty, které se k brokerovi napojují přes jeho API). Jak nakupit akcii v platformě brokera? Jakmile máte otevřený brokerský účet a máte na něj převedeny peníze, můžete již akcie nakupovat. Používají se proto tzv. obchodní příkazy. Jak vše funguje máme na Finančníkovi popsáno v článku Typy obchodních příkazů (článek se týká obchodování futures kontraktů, ale akcie pracují se stejnými příkazy). Takto například vypadá příkaz pro nákup 10 akcií CSPX (ETF kopírující S&P 500) v platformě Interactive Brokers: V oranžovém obdélníku je vidět, že jsem do platformy zadal ticker CSPX, pak množství 10 ks a typ příkazu v tomto případě MKT. Následně by stačilo odeslat příkaz kliknutím na tlačítko Transmit a příkaz se odešle na burzu. Byl by proveden hned, jak burza otevře. Pokud bych chtěl nakupovat „se slevou“ na vybrané ceně, použil bych příkaz LMT a platnost GTC místo DAY. Je to opravdu jednoduché. V platformě je vidět, že mám různé akcie nakoupené (např. NVDA, ADBE, META atd.). To jsou pozice, které držím právě v rámci zmíněných systematických obchodních plánů. První blok, kde je vidět aktuálně otevřený profit 73 668 Kč (poslední sloupec) se vztahuje k rotační momentum strategii na Nasdaqu. Druhý, kde je vidět aktuální otevřený profit 5 502 Kč, se vztahuje k breakout strategii MicroBreakout. Tyto a další obchodní plány na Finančníkovi sdílím, včetně průběžného komentáře a náhledů do mé brokerské platformy, v rámci obchodní skupiny Trading Room, kde se můžete různé styly obchodování naučit a především je skládat do portfolií (což je celý smysl toho, proč na Finančníkovi systematické plány obchodujeme). Kdo je majitelem koupené akcie? Jakmile akcii v brokerské platformě nakoupíte, stáváte se jejím majitelem. Máte právo hlasovat na valných hromadách (budou vám chodit různé pozvánky) a také právo na podíl ze zisku – tzv. dividendu. Ty vám budou automaticky připisovány na účet. Držené akcie lze převádět i mezi brokery (alespoň mezi těmi, kteří to podporují). Pokud by broker zkrachoval, měly by být akcie stále vaše, protože nejsou majetkem brokera. Kolik akcie vydělávají? Akcie se hýbou různě. Mají tzv. různou volatilitu. Některé mohou za rok vydělat 100 %, jiné mohou výrazně ztratit. Určitě je chybné dělat si naděje na zisky na základě toho, kolik akcie vydělala v minulosti (tzv. klam přeživších). Pokud budete investovat do akciových indexů (např. CSPX), lze doufat v průměrný historický výnos, který byl cca 10 % ročně. Ale není to bez risku. Drawdown může být při tomto výnosu přes 50 % (tj. může se stát, že v průběhu roku polovinu peněz ztratíme a v této ztrátě se budeme pohybovat třeba několik let). Právě řízení risku je důvod, proč na Finančníkovi obchodujeme aktivněji a využíváme možnost diverzifikace mezi různými finančními nástroji a různou délkou držení pozice. Jak akcii prodat? Akcie které držíme se prodají podobným způsobem, jako jsme je nakoupili. Stačí použít příkaz SELL (prodejní příkaz). Samozřejmě pak nesmíme zapomenout na to, že jakékoliv zisky se na burze daní (viz daně a obchodování na burze). Jak koupit akcie – shrnutí Samotný technický nákup akcií složitý není. Je ale třeba si uvědomit, že finanční trhy jsou prostředí, kde peníze nejsou zadarmo. Jejich vydělávání je spojeno především s podstupovaným riskem, a tak je potřeba mít opravdu jasný plán, čeho chceme dosáhnout. Je určitě v pořádku používat burzu pro akumulování bohatství skrz dlouhodobé investice. Pokud začínáte, pak se mi jako nejvhodnější jeví průběžné investování do ETF následující určitý index. Ovšem i tak je třeba připravit se na roky propadů kapitálu a investice by tak měla být v takové výši, o kterou se nemusíme průběžně strachovat. Protože nejlepší cesta, jak na burze z pohledu dlouhodobého investování vydělat, je prostě „nakoupit a zapomenout“. Vyššího zhodnocení při nižším risku lze dosahovat při aktivnějším obchodování a třeba výběru jednotlivých akcií. Ruční vybírání akcií je analytický proces, pro který musí mít člověk potřebné znalosti a zkušenosti. Určitě nelze vybírat akcie na základě toho, co se dočtete „v novinách“. Osobně proto postupuji skrz tzv. mechanické obchodování. Akcie vybírám pomocí taktik, které mohu definovat mechanicky a otestovat jejich fungování v minulosti. Vše pak obchoduji automatizovaně jako tzv. AOS - automatizovaný obchodní systém. To samozřejmě není pro každého a rozhodně to není bez práce. Ale skrz portfolio diverzifikace je to cesta, která dokáže určitým předvídatelným způsobem odměnit (sám mám na této strategii postavený i svůj alternativní fond).