pipet

ehm, býci začali na korekci u dvouletého maxima samozřejmě prodávat

HC: To jsou otázky hodné dalšího studia, rozhodně doporučuji si o daných indexech zjistit více informací a ty si dát do souvislosti - určitě dále neaplikujte hrubý odhad ;) Jinak v základu je o to, že zmíněné indexy jsou tvořeny akciemi různých US společností z různých odvětví. Pokud dva indexy zarhnují stejné, nebo silně korelující odvětví (vývoj jednoho je z určité části závislý na vývoji druhého - např. gumárenský průmysl na automobilovém), případně zahrnují stejné společnosti, je korelace obou indexů na snadě. Dále má pak na vývoj US indexů vliv poptávka po US dolaru, to je přibližně 30% (velmi hrubé číslo) - síla tohoto vlivu je u balíku US akciových indexů velmi podobná. Další vliv má pak globální ekonomika, ta ovlivňuje celkově poptávku v trhu. Poslední, co do velikosti řekl bych poměrně relativní (nedovoluji si odhadovat ani přibližnou hodnotu), silou je psychologie samotných obchodníků, kdy sami svými akcemi a intermarket analýzou korelaci pomáhají. Proto tedy SP500 koreluje s DJ velmi silně, zato SP500 s například DAXem koreluje velmi zvolna, někde na úrovni cca 50% - podklad pro DAX je dosti jiný, ovšem další vlivy, v současné "globální" éře, zůstávají. Zova: co se změn na zmíněných trzích v poslední době týká, můj skromný názor je následující: prvky, které měli vliv na pokles hodnoty US indexů: - korekce na úrovni dvouletého maxima - "chuť" obchodníků začít už konečně US indexy shortovat, protože jejich hodnota je vyhnaná uměle díky subvencím do US společností z balíku v hodnotě cca 650 miliard za posledních cca 4-5 měsíců (uvolňovalo se tuším cca 100 miliard měsíčně) - u korekce na dvouletém maximu začali býci uzavírat svoje pozice, tedy nakupovat v trhu - se zavýrajícími býky se svezli "natěšení" medvědi a "krátcí" medvědi, kteří pomohli trhu s posunem, ale rychle vystoupili se spekulací, že se jedná o korekci (na poklesu navíc začne nakupovat hodně hedgových fondů a automatických systémů, takže pokud bych spekuloval na short, tak ne na dlouho - minimálně na úvodu obratu ne) - přesun části spekulativního kapitálu na ropný trh a trhy cenných kovů US ropa: - lybie = minimálně menší panika stran snížení dodávek (ne zas tak velká, lybie dodává hlavně italům) - příval spekulativního kapitálu z jiných trhů cenné kovy tolik nesleduji ale je to "přístav jistoty" kam "zatvrzelí" býci a případní krátkodobí spekulanti půjdou vkládat peníze ve chvíli, kdy padá hodnota na trzích cenných papírů nebo může být nejistá situace na trhu major komodit (ropa, etc.) ropu a zlato jsem sledoval minimálně, spíše jen ze zájmu, zaměřuji se na indexy, takže informací jsem bohužel neposkytl moc. podstatné je ale dohledat si informace o tom, jak spolu zmíněné trhy mohou blíže korelovat a proč, a pak také to, že objem kapitálu v trzích je velký, ale ne nekonečný. a tento kapitál je pak neustále v pohybu. zvláště když vezmeme v potaz to, že značná část toho kapitálu je pouze spekulativního charakteru.

Že je rozumné sledovat velké hráče, to veděl a posléze šířil už Larry Williams, a dle mého názoru se jedná o základ, pokud chceme obchodovat likvidnější trhy. Nemůžeme fungovat v rybníce jako malá ryba, když nevíme kudy plavou dravci. To že někdo předpovídá, že za 30 - 50 let budou mít počítače naši inteligenci, je podle mě velmi odvážné tvrzení, vzledem k tomu, že ani my, po desetitisících let vývoje, ještě stále plně neovládáme svůj mozek. Navíc, je třeba vzít v úvahu, že jakákoliv funkce počítače je ve výsledku rozložitelná na rozhodnutí buď a nebo. Počítač si sám nenastolí otázku typu "pokud se mi neosvědčila ani tato možnost, ani tato možnost, co kdybych se tímto postupem pouze inspiroval, ale našel jiné kroky jeho aplikace?" - tento model uvažování, navíc vztažený k situaci, které musí být opět popsána, do něj zasadí pouze jeho programátor (sám jsem se zabýval programování a vím jak se aplikace stává složitější a složitější čím více generického jednání od ní požadujeme - ošetřit generické rozhodnutí generického rozhodnutí v několíkáté vrstvě takovéto exponenciální řady není nic jednoduchého). Tedy jak je uvedeno v článku - pokud Vás napadne jednoduché a funkční řešení, je velmi často velice obtížně naprogramovatelné. A těch potenciálních odlyšností mezi tím co prostě vidíte, a tím co nakonec naprogramujete - těch variací interpretací fukncí, matematických modelů, ošetření chyb a vyjímek... - člověk se přizpůsobí tomu, jak se změnila situace ve které je, a tak může svoje úvahy rozvíjet donekonečna - počítač to udělá potom, co je mu tato funkce někým vložena ... je třeba si uvědomit, že ač zvládají nejmodernější procesory miliardy operací za vteřinu, celé programování umělé inteligence se točí kolem toho, aby co nejvíce napodobila nás. Proč? Protože jsme schopni jednoduše vyřešit to, co počítač musí vyhodnotit miliardami výpočtů. Pokud se tímto tématem někdo chce zabývat dále, doporučuji studovat přenosové rychlosti a měření impulsů na synapsích během rozličných aktivit mozku. Pokud si správně pamatuji, tak jen mezi podvědomím a paměťovými centry byly naměřeny přenosy v řádech terabitů a celková výpočetní kapacita mozku se pak blížila hodnotám teraflop. Neporovnávejme tedy výpočetní systém, který sami řádně neznáme s tím, co budujeme jako jeho nedokonalou kopii. Pokud pak zapojíme prvek, který zde v diskuzi byl již zmíněn, a to právě sociologické vzorce chování, hierarchické struktury společnosti a rozhodovací procesy, to celé smícháme s obyčejnou lidskou hloupostí, emocemi, stresem, falšováním reportů, úkolovými odměnami, výkonnostními odměnamy, motivací, demotivací a manželčinými požadavky na víkend u rodičů s dětmi, místo rybaření, po stresovém týdnu v práci, máme jako výstup systém tak komplexní že jeho výstupy se mohou na hony daleko lyšit od odčekávání na vstupu. Malinko jsem se na téma rozepsal, už jsem se těmito úvahami v minulosti zabýval a stále zůstávám přesvědčen, že co je složité je prostě složité a výsledek, ač v podobě jedno čísla, nemusí být vždy jednoduchý (známe Stopařova průvodce, že?). Skutečně nic nezastoupí osobní zkušenost a praxi - proto člověk stvořil počítač, ne počítač člověka. Osobně se držím dalšího moudré úvahy Larryho, a to, že nemusíte na vše přijít sami - čerpejte ze zkušeností ostatních obchodníků, když už si dali ten čas objevit mnohé věci za vás a svoje závěry následně prezentují. V tom spočívá výhoda člověka - není to super jedinec, ale je součástí společnosti lidí, kteří si zkušenosti a informace vyměnují a následně je rozvíjí. Edison také nevymslel žárovku, ale zaměstnal Teslu a nápad si patentoval jakožto ředitel on - komu ale patří všechna sláva? Studujte a ověřujte nabyté znalosti praxí. Hodně zdaru a pevné nervy při navrhování svého obchodního systému, snad je budu mít i já :)

Článek jako vždy kvalitní, rád bych ovšem rád upozornil na jeden češtinový "patvar", kterého jsem si všiml již v dalších článcích :-) "Jako nejoptimálnější se ukáže perioda..." - nejoptimálnější není platným českým ani logickým slovním tvarem, podobně jako například nejuniverzálnější....platný tvar je "optimální" (možno ověřit v pravidlech pravopisu) - pokud je něco optimální, již to nemůže být více optimální nebo méně :-) nevnímejte prosím tuto poznámku jako kritiku, jen bych rád pomohl vychtit pověstnou mušku na vysoké kvalitě zdejších článků :-)

Díky za nasměrování, v dodatku jsem skutečně nehledal. Každopadáně mám stále ještě trochu problém pochopit přepočet. Teď sleduji u kukuřice jeden papírový obchod. Dostal jsem signál k nákupu na 599.15 a signál k výstupu na 719.65. Pohyb tedy činí 120.5 bodu. Nyní ovšem nevím jak počet těchto bodů převést na peněžní hodnotu. Cenová hodnota bodu u kukuřice je 50$, tedy u tohoto obchodu by byl zisk počítán jako 120.5 x 50 = 6025$? Když se podívám na výsledek tak je mi jasné, že je mimo. Můžete mi v propočtu poradit dál? Děkuji mnohokrát.

Dobrý den všem, studuji údaje zde na finančníkovi, zatím sleduji trhy přes demo platformu xtrade brokers, ale nejsou mi moc jasné cenové pohyby v trhu. Konkrétně se mi nezdařilo vyhledat, na jakou jednotku je uváděna cena. Například u kukuřice - jedná se o aktuální cenu na tunu? A kolik tun je vlastně v jednom kontraktu. A jak do výpočtu pohybu následně započítat pákový efekt? Přepokládám že pokud je cena na tunu kukuřice, pohne se o deset dolarů, v jednom kontraktu je deset tun tak je pohyb ceny na kontraktu 100 dolarů. Pokud obchoduji pákový efekt 1:10 tak násobím další desítkou, tedy pohyb pro mě jako obchodníka je ve výsledku 1000 dolarů? Moc nerozumím pákovému poměru - jak přesně ovlivňuje objem mého nákupu na burze? Jinak bych rád požádal o případný odkaz na tabulku v jakých objemech se různé komodity obchodují a kolik jich obsahuje jenden kontrakt. Děkuji mnohokrát za odpovědi.

Zdravím, již delší dobu sleduji na amatérské úrovni trhy a nyní se snažím sestavit svůj první obchodní plán. Jelikož budu jako většina začátečníků obchodovat kukuřici (a cukr), snažím se trochu pochopit souvislosti trhu, než do něj budu vstupovat. Zapsal jsem si proto menší fundamentální analýzu, byl bych rád za její případnou korekci nebo doplnění o další souvislosti. Díky. červen, 2008: kukuřice se již v dubnu dostala na znatelné historické maximum, z dlouhodobého pohledu vytvořila krátkodobou resistenci kolem ceny 597.20 s malým a neúspěšným pokusem o propražení. Nyní poměrně agresivním způsobem svojí cenu zvyšuje aktuálně na hranici 655. vystoupání na historiká maxima a snahu o další růst si můžeme vysvětlit dvěmy pravděpodobným jevy. Zaprvé snahou EU o regulace zemědělství tak, aby nevznikaly přebytky díky kterým by pak zemědělci za úrodu inkasovali méně. Za druhé pak to, že EU v poměrně velké míře investuje do rozvoje „ekologické energie“ a kukuřice je jednou ze surovin biopaliv. Na jedné straně tedy roste cena díky nižšímu množství kukuřice pro potravinový trh, na druhé straně roste cena jelikož je kukuřice vykupována jako biopalivo