Tento článek si na Finančníka odkládám zejména pro vlastní budoucí referenci. Jde o krok, který z pohledu mého obchodování vnímám jako silný milník a tak věřím, že se k tématu budu v budoucnu ještě hodně krát vracet. Správu externího kapitálu jsem v minulosti nikdy dělat nechtěl a věřte mi, že i na Finančníkovi jsem odmítl ohromné množství poptávek na toto téma. Důvodů, proč nespravovat externí kapitál bylo několik. Mezi ten nejhlavnější patřila obava z dopadu na moji psychiku, kdy při diskrečním obchodování je ohromný rozdíl, jestli obchodník obchoduje svůj kapitál nebo třeba násobně vyšší cizí částky. V druhé řadě potom averze zodpovídat se cizím lidem z drawdownů, kterými si všechny strategie procházejí. Sám vnímám schopnost překonávat drawdowny jako jednu z důležitých „edge“, kterou jsem se za dvacetiletou praxi naučil. Ale také vím, že nezkušení obchodníci/investoři vidí vždy na začátku jen zisk a při 10% drawdownu přestávají spát, občas snad i dýchat a následovat své obchodní plány přestávají v ten nejhorší moment. Těsně předtím, než se strategie otočí. Ve svém okolí jsem zažil několik obchodníků, kteří výše uvedené podcenili a jejich kariéra traderů s externím kapitálem netrvala dlouho. Prostě kombinace toho, že obchodník sám bojuje se svojí psychikou (díky správě podstatně vyššího kapitálu, než na který byl zvyklý) s tím, že na vás přecházejí intenzivní emoce, strach a nejistota investorů, jejichž peníze riskujete, je smrtící. Co se změnilo a proč jsem se rozhodl v roce 2021 private equity fond založit? Především dnes vše obchoduji jen systematicky, pomocí čistě mechanických strategií (AOS). Přípravu plánu „jak vydělat v trzích peníze“ dělám zcela nezávisle na čase, kdy se příkazy do trhu zadávají a kdy na mě mohou „psychologicky“ trhy působit. Výsledky jsem se naučil vnímat skrz procenta a reálně vidím, že jsem schopen pracovat s mnohem, mnohem vyšším kapitálem než dříve. Velkou roli na tom bezesporu má diverzifikace, kterou vnímám skoro jako svatý grál a rozhodně jako silný edge (viz Edge jménem diverzifikace). I diskrečně se lze pochopitelně diverzifikovat, ale má to své limity. S mechanickými strategiemi není problém mít v portfoliu taktiky, které obchodují jen někdy (třeba v silných propadech trhů), ale obchodník se může spolehnout na to, že strategie budou obchodovat, když to bude třeba (a nebudou si vymýšlet obchody v období, kdy žádné signály nebudou, byť to budou třeba dlouhé měsíce). Krásnou, byť zjednodušenou, ukázku diverzifikace demonstruje i portfolio, které jsem komentoval v jednom ze svých Youtube videí, konkrétně v 1000 dolarů za den a ukázka, jak budu postupovat dál. V něm jsem vysvětloval, že veřejně diskutovanou strategii Finwin kombinuji na účtu s pomalejší variantou mean reversion a momentum strategií. Protože Finwin 2021, která v rámci živě komentovaných obchodů (na finwin.cz je popsán jak obchodovaný princip, tak v reálném čase publikuji vstupy) měla raketový nástup, bude mít své drawdowny stejně jako každá reálně obchodovaná strategie. A to se přesně nyní děje. Finwin měl nyní několik ztrátových dnů, ale v rámci diskutované kombinace systému equity křivka prakticky stále tvoří nové vrcholy (equity křivky představují výstupy z mého živého obchodování, nikoliv ze simulací): Diverzifikované portfolio více systémů je z mého pohledu v tradingu extrémně důležité. Už jen z pohledu psychiky, kdy vždy bývá v portfoliu složka, která aktuálně vydělává. Obchodování diverzifikovaných portfolií, které mi umožnila automatizace toho co dělám, mi výrazně pomohlo ulehčit mé psychice a zvládat obchodovat čím dál vyšší kapitál. A co obavy z dopadu psychiky investorů? Nad tímto jsem přemýšlel dlouho. Můj plán je neotevírat se příliš velkému množství investorů a cizím už vůbec ne. V zásadě chci spravovat peníze rodiny, plus nejužších přátel s trochu vyššími účty, kde řada z nich jsou mými spolupracovníky, plus několika málo dalších přátel, kteří mají zájem zhodnocovat část svého ultra velkého majetku. Největší synergii a smysl mi dává možnost pracovat s kapitálem přátel/spolupracovníků. Ti totiž velmi často stojí za dílčími částmi mého úspěchu, třeba tím, že mi pomáhají některé věci naprogramovat. Ale obchodování komplexního systematického portfolia už pro ně samotné může být poměrně náročný úkol. Ať již po stránce know-how nebo z pohledu kapitálu, kdy výrazně vyšší kapitál umožní pracovat s ještě více diverzifikovaným portfoliem. Možností spravovat peníze v privátním fondu, o jehož fungování mají velmi mnoho informací (protože často diskutujeme vše, co sám obchoduji) je z mého pohledu win:win scénář. Díky ohromnému množství informací, které při procesu vývoje portfolia se všemi sdílím, věřím, že takový typ investorů bude i více chápat například období drawdownů, kterými si každé, i diverzifikované, portfolio bude procházet. Proč nyní? Kromě důvodů popisovaných výše je myslím bezpochyby zřejmé, že řada lidí nyní řeší více než kdy dříve otázky, jak ochránit hodnotu svého majetku a úspor. Přitom většina běžně používaných investorských aktiv jsou na svých cenových maximech. To neznamená, že ceny nemohou růst dále (u řady aktiv pravděpodobně budou), ovšem mohou i výrazně spadnout. Z mého pohledu je tak nejzaručenější šance, jak co nejstabilněji v době nejistoty majetek rozšiřovat, právě forma diverzifikace do aktivněji obchodujících strategií. Některé budou těžit třeba z růstu určitých trhů, jiné z možných silných propadů. Co plánuji obchodovat? Základem budou strategie, které obchoduji nyní. Mnoho věcí vychází z know-how swingového workshopu, které pochopitelně stále posouvám dál (MR3000 vychází z Mopull Limit atd). Tedy ze strategií obchodujících akcie, ve kterých mám automatizaci dotaženou nejdále. Dalším plánem je dotáhnout diverzifikace do futures, kde je pro mě ohromnou inspirací Robert Carver (viz AOS vydělávající vyšší desítky procent zadarmo ke stažení na internetu?). Plnohodnotné obchodování více futures trhů současně vyžaduje nicméně kapitál v řádech vyšších stovek tisíc dolarů, což jsou přesně parametry, pro které řada mých přátel může využít zmíněný fond. A co nezbytné papírování? Ano, nezbytné papírování spojené s příslušnou legislativou byl upřímně vždy také jeden z důvodů, proč jsem se do vytvoření privátního fondu nikdy nehrnul. Při představě dalších a dalších formulářů, hledání správných daňových a účetních cest, mě vždy přepadne neuvěřitelná míra prokrastinace a bezesporu i toto byl jeden z důvodů, proč jsem tuto cestu nikdy neprorážel. Ale vnímám, že nyní jsou celkové konstelace nastavené k tomu, abych se pustil do práce i tímto směrem. Právní kancelář, nezbytné dokumenty k ČNB, nastavení účetnictví, investorské smlouvy, příprava na výkazy k ČNB atd. Všechno jsem už postupně dal do pohybu a věřím, že se mi proces podaří dotáhnout až do konce. Určitě o něm budu na Finančníkovi alespoň rámcově pro motivaci ostatních informovat. Mimochodem. Vždy mě dokáže překvapit, jak ohromnou komunitu si Finančník za léta fungování vytvořil. V posledních týdnech třeba při pohledu do subjektů spravující peníze registrovaných u ČNB, kde jsem nacházel mnoho jmen, se kterými jsem měl možnost na Finančníkovi spolupracovat. A kteří mě nyní dokázali nasměrovat - v tomto ohledu patří dík zejména Jonášovi M. a Petrovi Ž ,kterým s jejich fondem přeji také hodně úspěchů! Pozn.: Postup založení fondu jsem později popisoval zde. Je založen podle § 15 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb. a umožňuje provádět „správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním“. Fond je podle uvedeného zákona pouze registrován u ČNB a nepodléhá její regulaci či dohledu jako tradiční investiční fondy. Ve fondu nespravuji malý kapitál veřejnosti a je určen pouze pro kvalifikované investory.

Uplynulý rok 2021 byl pro mě jeden z nejdynamičtějších. Odehrálo se v něm mnoho změn, které ovlivnily jak můj osobní život, tak způsob mého obchodování a v neposlední řadě i tento server. Co vše se událo a co mám v plánu pro 2022? Když jsem loni přibližně touto dobou připravoval ve článku Udělejte rok 2021 tím nejlepším ze všech shrnutí pro rok 2021, ani zdaleka jsem netušil, jak hodně mě reálně 2021 posune. Respektive oproti plánu doslova vystřelí. Španělská nemovitost Rok 2021 jsem začínal na naší chalupě v západních Čechách, kam jsme se s ženou stáhli z Lanzarote po vypuknutí covidu. Přeci jen jsme měli v té době několikaměsíční miminko a potřebovali jsme mít trochu jistější rodinné zázemí a jistotu možnosti návštěv rodinného dětského lékaře v době, kdy se nešlo příliš spolehnout na dopravu z ostrovů. Navíc nejrůznější covidová omezení byla v Čechách (a zejména na venkově) absolutně o ničem v porovnáním s tím, jak striktně věci fungovaly ve Španělsku. Ale jelikož jsme na španělské zázemí hodně zvyklí, dlouho jsme v tomto režimu nevydrželi a ještě v době covidových uzávěr jsem vyrazil pořídit nemovitost, tentokrát do oblasti pevninské Malagy. Toto pro mě byla jednoznačně loňská první zásadní výzva. Drtivou většinu nákupu jsem prováděl online, po internetu zařizoval a koordinoval místní právníky. Nakonec jsem pak osobně přijel vše dotáhnout prakticky až ke španělskému notáři. Dobrou zprávou je, že to jde, byť nemohu říct, že proces nebyl úplně hektický. Každopádně dobře pořízená obousměrná letenka z Prahy do Malagy stojí dnes jen lehce nad tisíc korun, takže uvažuji, že bych v oblasti občas udělal i nějaké setkání obchodníků z Finančníka. A pokud někdo máte tímto směrem cestu, napište. Dnes trávím ve Španělsku opět hodně času a třeba se můžeme domluvit na setkání. Fond Jen co jsem dokončil španělskou realitní transakci, okolnosti mě prakticky dotlačily k ještě větší výzvě – rozjetí systematického fondu. Postupně se zvyšující inflace zvyšovala frekvenci dotazů z okruhu rodiny a mých známých, co s úsporami a proseb, ať se jim o peníze starám, když se v prostředí burzy pohybuji již tak dlouho. Nakonec vše vedlo k registraci jedné z mých společností u ČNB a poměrně velkému úsilí rozhýbání celé technologické „mašiny na peníze“ spravující dnes jak moje peníze, tak peníze rodiny a spolupracovníků. Podrobně jsem o rozjezdu fondu na Finančníkovi referoval v této sérii článků. Fond pracuje striktně systematicky na základě mechanických obchodních plánů podobným těm, které sdílím ve swingovém workshopu. V tuto chvíli obchoduje krátkodobě akcie – long i short. Věřím, že postupně jeho činnost zaměřím i na futures. Fond se rozjížděl postupně od poloviny roku 2021 a do dnešní doby zadal do trhů již přes 600 obchodů. Vesměs krátkodobých – pozice drží několik dnů, ale obchoduje i intradenně (živé obchody reportované na finwin.cz jsou ze strategie, kterou obchoduji na účtu fondu). Skvělá zpráva je, že fond prakticky od spuštění vydělává: Equity křivka roste a průběžně dělá nová high (screenshot z brokerské platformy). Samotné zhodnocení nebylo nijak závratné – anualizované kolem 15 %. Nicméně to je pro mě naprosto v pořádku. Jednak fond rozjíždím opatrně (přeci jen v něm spravuji i velkou část svých vlastních úspor), jednak měly využívané strategie jednoznačně silnější první pololetí 2021 (vidět je to třeba na equity křivce Finwinu). Mým cílem je vytvářet průměrné roční zhodnocení cca 20-25 %. To se sice z pohledu výkonnosti indexů v posledních letech může zdát „jako nic“, ovšem osobně jsem velmi skeptický k tomu, že indexy dál porostou bez výraznějších drawdownů. Systematické portfolio obchodované ve fondu (kde podstatná část pozic jsou shorty) by naopak mělo v době výraznější volatility vydělávat více a poskytovat tak diverzifikaci ke klasickým investicím do akcií a indexů. Ale samozřejmě jen čas ukáže, jak se věci budou vyvíjet. V tradingu jsem se tak v roce 2021 ještě více posunul od tradera k systematickému správci a vývojáři algoritmického portfolia, ale s touto pozicí jsem více než spokojený. Pozn.: Postup založení fondu jsem popisoval zde. Je založen podle § 15 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb. a umožňuje provádět „správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním“. Fond je podle uvedeného zákona pouze registrován u ČNB a nepodléhá její regulaci či dohledu jako tradiční investiční fondy. Ve fondu nespravuji malý kapitál veřejnosti a je určen pouze pro kvalifikované investory. Kniha V maratonu nákupu španělské nemovitosti se mi s týmem pod taktovkou Katky podařilo dokončit, vydat a začít distribuovat moji poslední knihu Od myšlenky k reálným obchodům. Tu vnímám jako velmi podstatnou, neboť se mi do ní myslím velmi dobře podařilo shrnout veškeré své zkušenosti, kterými jsem si prošel poslední roky a které vedly až k založení fondu. V průběhu roku pochopitelně dostávám spoustu dotazů od začátečníků co se trhů týče a pokud nevíte, jak profitabilní trading uchopit, skutečně vám doporučuji knihou začít. Ke knize je stále zdarma dostupný kurz Mean reversion portfolio strategie, který až na úroveň 100% mechanických pravidel popisuje strategie velmi podobné těm, se kterými dnes pracuji ve fondu. Pochopitelně vnímám, že cesta systematického obchodování není pro každého, neboť tento typ práce vyžaduje zvládnutí spousta technikálií. Ale na druhou stranu žádný styl tradingu není snadný. Systematické obchodování je alespoň opakovatelné. A v tom vidím hlavní přínos knihy – obsah nemusí být pro každého. Ale pokud vás daný směr osloví a budete jej rozvíjet, s velkou pravděpodobností se můžete k přiměřeným profitům dopracovat stejně, jako jsem se k nim dopracoval já. To se bohužel o drtivé většině tradingových knih obsahujících nejrůznější babské rady říci nedá. Proto stále trochu nekriticky považuji knihu za nejlepší start do tradingu, který můžete na tuzemském trhu najít. Finančník.cz Server Finančník.cz vždy pomáhal zprostředkovat ostatním zkušenosti, které v tradingu s mým týmem praxí získáváme. S postupnou orientací na systematické obchodování v prostředí fondu s co nejvyšším využitím automatizace je přirozené, že předávané zkušenosti jsou již hodně pokročilé a nemusí notně vždy oslovit začínající tradery. Spíše jsou dnes určené pro obchodníky, kteří trading používají pro správu větších úspor, zajišťování obživy nebo správu externího kapitálu. Tomu jsme i v roce 2021 postupně přizpůsobovali fungování serveru. Na pravidelné bázi jsou informace publikovány do dvou skupin: TechLab, kde se soustředí obchodníci pracující na vlastních systémech a automatizaci. Zde každý týden publikujeme nový technický tutoriál z naší praxe. V archivu je mimochodem již 117 tutoriálů (přehled je k dispozici zde) o celkové délce cca 1 800 minut. Hodně se zde zaměřujeme na práci s Amibrokerem a zejména Pythonem, tvořících dnes základ mého algoritmického obchodování a řízení portfolií. Pro pomoc s pronikáním do Pythonu v obchodování se nám loni podařilo zorganizovat v TechLabu první minikurz – základy Pythonu – od nuly k práci s daty, který měl skvělý ohlas a dnes již řada obchodníků na Finačníkovi vyhodnocuje portfolia s Pythonem podobně, jako to dělám sám. Cílem je v TechLabu pořádat několik podobných minikurzů ročně a pomáhat tak všem zvládnout technické výzvy spojené s obchodováním větších portfolií. Začátkem roku 2022 máme v plánu spustit minikurz na vytváření obchodního deníku pro správu systémů a portfolií. V TechLabu se také v roce 2021 slušně posunul projekt Python Autotraderu, se kterým na serveru hodně traderů obchoduje. Nově pak v roce 2021 vznikla druhá skupina s názvem Trading Room. Její zaměření je zcela odlišné od TechLabu. Cílem je poskytnout nástroje systematického obchodování traderům, kteří nechtějí nic skriptovat, nechtějí analyzovat data, platit si za software a data. Chtějí ale rovnou zkusit pracovat se systematickými strategiemi na úrovni diverzifikovaného portfolia, což je oblast, kde sám vnímám největší benefity tradingu, ale současně úroveň, do které se málokterý začínající trader dostane. Moje myšlenka s Trading Roomem bylo poskytovat omezené skupině ostatních to, co sám používám ve fondu. Nechat ostatní učit se přímo z praxe nahlížením přes rameno profesionálního systematického obchodníka. Sdílím tak své vstupní a výstupní signály, dělím se o informace o svých exekucích, sleduji a kontroluji stav obchodovaných portfolií. Máme k dispozici analytický dashboard, ve kterém si každý může simulovat své vlastní složení portfolia. Sdílím autotrader pro intradenní obchodování a pravidelně vydávám Trading room reporty, ve kterých shrnuji tradingové poznatky z oblastí, nad kterými aktuálně sám trávím nejvíce času. Část analytického modulu Trading Roomu Plány pro 2022 Ve svém vlastní tradingu bych rád v roce 2022 začlenil do fondu další strategie. S kolegou Martinem pracuji na automatizovaném systému obchodování opcí, který bychom snad mohli v roce 2022 spustit do ostrého provozu. Mimoto bych své portfolio rád obohatil o krátkodobé momentum systémy (dnes vstupuji ve větší míře do mean reversion systémů). Ideálně ve futures, ale pracuji i na akciových systémech. Na Finančníkovi mám v plánu rozvíjet výše uvedené dvě skupiny. S Bogdanem pracujeme na dalším obsahu TechLabu a mým cílem je ve skupině vytvořit za rok 2022 alespoň tři minikurzy, které by komplexněji pokryly potřebné oblasti. Největší pozornost pak patrně budu na Finančníkovi v roce 2022 směřovat do Trading Roomu. Mým cílem je ve skupině postupně nastavit stejné technologické prostředí, jako používám ve fondu a poskytnout členům podobnou zkušenost, kterou mám s tradingem sám. Do týmu jsem již na konci roku přizval programátora Petra, se kterým pracujeme na pokročilejším dashboardu umožňujícím každému detailnější individualizaci sdílených signálů. Pracuji i na specializovaném novém autotraderu umožňujícím snadněji zadávat do trhů swingové obchody. Ideálně bych pak chtěl Trading room reporty rozšířit ještě o výuková videa vysvětlující do hloubky principy, se kterými obchoduji. Protože takhle nějak si představuji ideální podobu služby, se kterou bych rád začal kdysi obchodovat sám – abych mohl podrobně sledovat někoho, kdo s danými přístupy transparentně obchoduje nemalé částky, postupně při praxi vstřebával jeho zkušenosti a pomalu přebíral nad obchodováním vlastní kontrolu. A samozřejmě, že se budu snažit průběžně publikovat články i do veřejné sekce Finančníka. I když zde vnímám, že prakticky vše podstatné je již napsáno v archivu, ze kterého je možné čerpat množství informací 24 hodin denně. A i z toho důvodu postupně snižuji frekvenci, s jakou zde nové informace připravuji. Rozhodně to tedy nevypadá, že bych se měl v roce 2022 nudit. Určitě se budu snažit, aby byl rok 2022 pro mě opět tím nejlepším ze všech a to stejné přeji i vám. U mě by takový rok měl po roce 2021 mít ale podobu mírného zvolnění a více užívání života na sluníčku a mimo trhy. Mým cílem tak bude spíše dotahovat otevřené úkoly a příliš se nepouštět do mnoha nových výzev. Všem přeji do nového roku hodně zdraví a vytrvalosti dotáhnout do konce vše, na čem začnete pracovat.

Téma, které na první pohled vypadá, že nemá s úspěchem v trzích nic společného. Přesto na něm závisí mnoho. Jak si nastavit řád, abychom se v tradingu mohli dlouhodobě posouvat produktivně kupředu? Důvod, proč mnoho začátečníků v trzích neuspěje spočívá určitě také v tom, že drtivá většina lidí není schopna systematicky pracovat na dlouhodobých cílech. A není se čemu divit. Není to vůbec jednoduché. Čas od času se mne někdo zeptá, jak zvládám všechny své aktivity a jak se dokáži dlouhodobě motivovat k tomu, abych se neustále posouval kupředu? Upřímně řečeno, dlouho jsem nad tím ani nepřemýšlel. Nikdy jsem reálně nepracoval pro žádného šéfa a odjakživa mi přišlo přirozené prostě realizovat vlastní nápady a prostě pracovat na čem bylo třeba. Nicméně s přibývajícím věkem a pohodlností jsem sám začal vnímat, že bez určitého řádu mi efektivita práce postupně klesá a den může uplynout ani nevím jak. Zejména v tradingu, kde je před námi vždy nekonečně možností na čem pracovat a nikdy nebudeme reálně hotovi. Vždy bude kam se dál posouvat. Hodně si uvědomuji, že pro začínající tradery toto může být velmi demotivující. Postavit si například robustní profitabilní portfolio vyžaduje zvládnout mnoho oblastí. Pochopit trhy, celý ekosystém burzy, najít funkční nástroje, osvojit si skriptování platforem, ovládnout přemýšlení v pravděpodobnostech atd. Není toho málo a vůbec se nedivím, že většina začátečníků rezignuje a vydá se tou nejhorší možnou cestou – bez nějakého složitého plánování klikají do trhu a doufají, že zisky „nějak přijdou“. Bohužel trading je výhradně o systematické práci. Ta není moc zábavná sama o sobě. V obchodování jde ještě ke všemu o běh na dlouhou trať. Zisk v obchodování tak závisí nejen na obchodních strategiích, ale také na našich vlastních mechanismech, které nám pomáhají pracovat efektivně a s tak říkajíc „tahem na branku“. Věřím, že každému může fungovat trochu něco jiného. Mohu se ale podělit s tím, co funguje mně. Dnes v takovém hrubém náčrtu a pokud bude zájem, mohu se dalšími články věnovat tématu podrobněji. Opravdu vnímám, že způsob, jakým pracujeme, se velmi podepisuje na výsledcích, kterých dosahujeme a celkovém vnímání kvality našeho života. První extrémně důležitou částí úspěšného zvládnutí práce na tradingu (a de facto čehokoliv) je stanovení cílů. Sám si větší cíle stanovuji přibližně na rok. Mám je napsané ve svém diáři a jde o cíle, při jejichž splnění vím, že budu mít daný rok úspěšný. V případě tradingu nejde striktně o finanční cíle – tj. vydělat XXX dolarů/rok. Ale spíše o realizaci a dokončení kroků, které by k ziskům měly vést, budou-li mi trhy nakloněny – například vytvoření určitého nového typu portfolia atd. Jakmile vím, kam mířím, jsem schopen cíle rozkládat do dílčích kroků. Dokáži si dělat hrubé měsíční plány, kde zhruba potřebuji být. Průběžně revidovat progres, z hrubých plánů vytvářet konkrétní týdenní a denní úkoly, na kterých pracuji. Velmi se mi osvědčilo si dílčí plány zapisovat. Snadněji lze pak konfrontovat realitu s představami a cestu i cíle korigovat. Pak samozřejmě přichází ta nejméně zábavná část. Samotná práce na drobných úkolech, které je třeba dotáhnout, aby se člověk posunul o krok dopředu. Tedy blíže k cíli. V mém případě to mohou být stovky testů různých strategií, psaní nových kódů, revize kódů v týmu, neustále zkoumání grafů trhů, práce na exekučních platformách, přemýšlení o dalších perspektivních směrech k diverzifikaci, posouvání spravovaných portfolií atd. A do toho mnoho dalších rutin – psaní článků podobných tomuto, výuka obchodníků, příprava konference nebo třeba aktuální práce na nové knize. Jak to vše vměstnat do rozumně dlouhého dne, kde zbude čas na rodinu, sport a odpočinek? Osobně se mi osvědčilo pracovat v určitých intenzivních blocích, které mám dopředu rozplánované (a plán vychází z výše zmíněných dlouhodobých cílů). Je pro mě extrémně důležité vědět, že připravenou práci mohu zvládnout například za hodinu. Práce, která mě zabíjí je taková, která se může táhnout celý den s vidinou, že ji ani nedokončím. To jsem měl vždy pocit, že je vlastně jedno, jestli se do práce pustím, nebo jestli se budu „chvíli“ věnovat nějaké mnohem příjemnější prokrastinaci. To, že mě vyhovují kratší intenzivní intervaly práce, jsem si patrně nejdříve uvědomil ve sportu. Nikdy jsem se mu moc nevěnoval a kdykoliv jsem začal chodit do posilovny, moc dlouho jsem u toho nevydržel. Změnou pro mě byl až Crossfit, což je velmi všestranný sport, jehož základem jsou intenzivní intervalové tréningy. Pokud má člověk na nějaký úkol například 15-20 minut, smysly se upnou k jeho splnění. Není zde příliš prostor pro přemýšlení o nepodstatnostech. Mozek se navíc dá jednoduše přesvědčit, že se tato doba dá „přežít“. Podobný „intervalový“ přístup se mi postupně osvědčil i při práci. Ráno si pro den naplánuji bloky práce po cca 30 minutách. V každém bloku se věnuji jediné činnosti. Velmi intenzivně, nepřemýšlím o ničem jiném. Po uplynutí bloku vím, že s prací skončím a budu mít přestávku. Pak se věnuji další činnosti. Patrně nejblíže má tento styl práce k technice pomodoro. Pokud hledáte cestu, jak se organizovat, tak mohu podobný přístup jen doporučit. U mě to vedlo k výrazně nižší prokrastinaci (protože mysl ví, že na konci bloku bude přestávka a teď je potřeba se koncentrovat. Navíc půlhodina je tak akorát dlouhá doba, při které není problém hluboce se koncentrovat). Dále jsem získal dobrý způsob, jak zpětně kontrolovat, kolik času vynakládám jaké aktivitě. Jistě, zkoušel jsem v průběhu let různé aplikace na měření času, ale dlouhodobě jsem nebyl schopen je opravdu používat. Dnes vnímám svůj pracovní den po půlhodinových blocích (pro mě 1P = Petrova půlhodina). Za týden/měsíc jasně vidím, kolik „P“ jsem strávil na kterém projektu a kam jsem se v něm posunul. Mohu snadněji revidovat své cesty a cíle. Deadline v podobně „P“ bloku mě také naučil toho za půlhodinu udělat mnohem více než dříve. Velmi rychle jsem si uvědomil, jak čas letí a že každý den má jen omezený počet „P“ bloků mého vlastního života. Jak vidíte, téma je to skutečně velmi důležité a zajímavé. A dalo by se o něm psát ještě mnohem, mnohem podrobněji. Nicméně pomalu uplynula jednotka 3P, kterou mám na podobný článek vyhrazený. A tak nezbývá než se zeptat – praktikujete sami nějakou formu time managementu, která vás dokáže motivovat a udržet efektivně pracovat na dlouhodobých úkolech? Podělte se v této diskuzi.

Jsou chvíle, kdy na nás grafy působí, že se trhy řítí do nejhorší krize všech dob. A i s našimi obchodními systémy, které si v dané chvíli procházejí drawdowny. Jednu takovou prožívá mnoho traderů právě nyní. Koncem února 2020, kdy trhy začaly panicky reagovat na zprávy o šířícím se koronaviru. SPY ještě v polovině minulého týdne atakovalo nová maxima, aby během několika málo dnů ztratilo v jeden okamžik více než 15 % své hodnoty. Pokud stejně jako já obchodujete v portfoliu také systémy držící dlouhé swingové pozice v akciích, pak samozřejmě podobný pokles indexů vesměs vyvolá i pokles výkonnosti systémů a drawdown. Možná až takový, že přemýšlíte o tom, jestli raději systémy nevypnout proto, že pokles může pokračovat a vy byste tak ochránili alespoň zbývající kapitál. Samozřejmě, že v hloubi duše mívám občas podobné myšlenky. Ale dvacet let v trzích mě naučilo, že trhy se často chovají jinak, než bych si přál. Vím, že neumím předvídat nepředvídatelné a to, co obchoduji, jsou pravděpodobnosti. Pokud dnes své systémy vypnu a příští týden přijde nejhorší pokles na burze za posledních 100 let, budu se cítit jako vítěz. Pokud ale nastane zotavení trhů, přijdu o poměrně dost peněz a budu litovat, že jsem na systémy sahal. Krátkodobý výsledek impulzivní reakce může být jakýkoliv, z dlouhodobého pohledu však jakákoliv akce naruší dlouhodobé pravděpodobnosti, se kterými generuji své profity. Je dobré si uvědomit, že s penězi v trzích prožíváme často situace mnohem dramatičtěji, než když jen zpětně studujeme stejně hluboké poklesy na historických grafech. Ostatně podívejme se na aktuální trhy z pohledu měsíčních grafů: Pro lepší orientaci jsem do grafu vložil i indikátor Bollinger bands zobrazující druhou standardní odchylku od průměrné ceny. Tedy oblasti, ve které je zcela běžné, že se trh pohybuje. A sami vidíme, že aktuální pokles představuje spíše návrat k „průměrné ceně“ poté, co trh opravdu dlouhodobě rostl. Jinými slovy – pokud bychom stejnou situaci studovali na historických grafech, například při přípravě našeho systému, patrně bychom ji ani nezaregistrovali. Přitom reálné prožívání daného pohybu je úplně jiná káva. Proč to tak je? V reálných trzích na nás působí dynamika pohybu. Poklesy trhů bývají rychlé. Mimochodem – tento byl opravdu extrémně rychlý, ovšem na Finančníkovi průběžně píši o tom, že rychlost padajících trhů se postupem času zvyšuje (zprávy se šíří rychleji, obchoduje se rychleji, mnoho obchodů je automatizovaných a roboti reagují na vysoké pohyby atd.). Navíc si pokles trhů spojujeme se zprávami, které kolují kolem nás. A mnoho z nich má stále poplašnější a paničtější charakter. V době psaní těchto slov sám trávím tradičně zimu na Lanzarote, kde si život plyne svým slunečným tempem. Ale také na mě pochopitelně působí zprávy, jak v Čechách lidé údajně vykupují obchody a připravují se na konec světa. Toto vše ovlivňuje a nahlodává naši psychiku a vede k myšlenkám, jestli raději obchodování aktivních systémů nepřerušit. Jenže dvacet let v trzích mě naučilo, že rozhodnutí, která děláme ve strachu a panice, jsou ta nejhorší. Jedním z hlavních důvodů, proč jsem postupně přešel na systematické obchodování je právě to, že mi dovoluje následovat připravený obchodní plán a podobné improvizace neřešit (protože vím, že v důsledku mi přinesou stejně jen ztráty). Všechny mé obchodované systémy samozřejmě obsahují otestované prvky risk managementu a coby trader je potřebuji jen následovat. Ovšem na druhou stranu je pravda, že mé portfolio aktuálně nijak nekrvácí, byť jsem v akciích přišel o část letošních zisků (pochopitelně). A to je další extrémně důležitá část celé skládačky. Pokud se s některou svou strategií cítíte v drawdownu extrémně nepohodlně, patrně ji obchodujete příliš agresivně s ohledem na svůj účet nebo zkušenosti. Nezkušení obchodníci mají bohužel tendence risk podceňovat. Snaží se maximalizovat výnosy například s použitím co nejvyšší páky a mají pocit, že risk je neohrozí. V okamžiku, kdy přijde první reálný drawdown (který ani nemusí přesahovat drawdowny z backtestů) se ale zaleknou a strategie přestanou obchodovat. Pokud se ocitnete v situaci plné pochyb o tom, jestli strategii obchodovat dál s ohledem na určité turbulentní období v trzích, doporučuji zrevidovat kapitálovou expozici, s jakou strategii obchodujete. Dost jsem se tomu věnoval ve webináři, který jsem pořádal minulý týden. Všechny obchodní systémy mají určité základní charakteristiky výnosu a risku, které předurčují jejich pravděpodobnosti budoucího vývoje – tj. kromě všeho i drawdowny, které musíme podstoupit (a nezapomínejme na to, že největší drawdown strategie je ten, který nás ještě čeká). A strategie je potřeba obchodovat s takovým riskem, který dokážeme akceptovat. Pokud obchodujete v akciích, sníží se expozice snadno – obchodujte třeba jen polovinu pozic. To, že vám bude na účtu zbývat nevyužitý kapitál vůbec nevadí. Klíčem úspěšného obchodování je hlavně vytrvale následovat obchodované metody a získat možnost vydělávat na dlouhodobých pravděpodobnostech. K tomu je ale nutné překonat onen nebytný základní bod – nepochybovat o obchodní metodě v prvním okamžiku, kdy se dostane do drawdownu. A proto je nutné obchodovat metodu s riskem, který je adekvátní našemu účtu a psychice. Jakmile postoupíte v tradingu přes tento první nezbytný základ, naučíte se zbývající kapitál využívat dalšími způsoby. Budete s ním pracovat s využitím u dalších, nízcekorelujících, strategií, a tím se dostávat ke stabilnějším výsledkům. To vám pak dovolí zvyšovat páku, tentokrát již v pravý čas a přestát i období podobná těm, která si prožíváme v době psaní těchto řádků.

Úspěšné obchodování je především o implementaci často obecně známých obchodních výhod a zejména skutečně systematickém řízení risku. Jak lze známé výhody využívat? Jednou z mých oblíbených je přehnaná reakce obchodníků na specifické události. Událostí může být cokoliv. Například vyhlášení finančního reportu – podívejte se například na výsledky tendence vycházející z FOMC dnů. Řada retailových strategií je postavena na obchodování v období vyhlašování earnings, kdy se v akciových trzích zvyšuje volatilita (a dají se tak například zajímavě vypisovat opce) a kdy mají trhy tendence reverzovat. Mnoho podobných výhod vychází z faktu, že obchodníci přehnaně reagují na specifické události. Je to pochopitelně spojeno s naší psychikou – hlava nás například nutí uzavírat pozice poté, co se dostanou do rychlé ztráty, byť třeba ještě nebyl zasažen stop-loss. Sami to jistě znáte ze své obchodní praxe. Představte si, že máte v intradenním obchodování stop-loss nastaven na 300 dolarů. Pozici řídíte ručně, když najednou trh během pár vteřin prudce klesne blízko vašeho stop-lossu a pozice bude v otevřené ztrátě například -250 dolarů. Hodně obchodníků v takový moment pozici uzavře. Oproti situaci, kdy by trh dorazil do stejné oblasti pomalu. Rychlost je jeden z faktorů, který je v tradingu klíčový. A rychlé pohyby způsobují v trzích nejčastěji různé reporty a zprávy. Pro vytváření obchodních systémů využívajících podobných výhod není bezpodmínečně nutné analyzovat fundamentální zprávy. Stačí se jen zamýšlet nad situacemi, které budou z pohledu psychiky tvořit u mnoha obchodníků tlaky na unáhlené reakce. Zde je jeden příklad. Ten nepředstavuje hotový obchodní systém, ale může vás k řadě funkčních řešení dovést. Nemalý edge existuje v držení pozice přes noc v akciových trzích v momentě, kdy se jim v průběhu dne příliš nedařilo. Na konci takových dnů totiž řada obchodníků „raději vystoupí“, čímž ještě dále tlačí cenu níže – což může být vhodný okamžik pro náš krátkodobý vstup. Pro příklad si vezměme akcie indexu Nasdaq 100, kde budeme: Nakupovat každý den 5 trhů, kterým se nejméně dařilo (tj. jejich zhodnocení daný den v indexu patřilo k 5 nejnižším). Pozici ukončíme následný den na open. A zde je pro ilustraci equity křivka, která nepracuje s reinvestováním – tj. celou dobu se otevírají akcie s fixním kapitálem (při testu je zohledněna skladba indexu v historii): Zde je pak příklad typického testovaného obchodu: Už ze samotného pohledu na graf reagovali obchodníci v akcii SBUX 24.1.2019 na nějakou silnější událost. Trh vytvořil nestandardně velký pohyb a vůči ostatním akciím v indexu Nasdaq 100 uzavřel jako jeden z 5 nejslabších. Systém vstupoval na close takového dne a držel do open následujícího dne, který byl dokonce až nad high vstupní úsečky. Testy můžeme provést i na akciích dalších indexů. Takto vypadá stejná situace na akciích S&P500: A zde je edge testován na větším počtu akcií z širšího indexu Russell 3000: Na první pohled je vidět, že v trzích existuje popsaný edge ve velmi trvalé podobě. Ale abychom mohli na výhodě vydělávat, je potřeba ji dotáhnout. Výše uvedené ukázky jsou jen výchozím bodem – už jen proto, že neobsahují komise, které výkonnost snižují. Ale možností, jak edge převést do konkrétní podoby, je celá řada. Lze se zaměřit na zkoumání povahy oslabení – například jeho velikosti vůči běžnému chování trhů. Určitě je vhodné zapojit do přemýšlení trochu širší kontext. Lze pracovat s komplexnějšími intermarket filtry nebo se zaměřit na trhy s určitou likviditou atd. Dobré je ale nezapomínat jaký edge využíváme a proč funguje. A zejména si věci nekomplikovat nad rámec toho, co je nezbytné a hlavně se zaměřit na implementaci. Pro úspěšný trading stačí zkombinovat jen několik podobných výhod.

Poslední týdny trávím spoustu času posouváním prací na fondu. Zde je první souhrnný update, kam jsem se zatím posunul z pohledu používaných strategií a jaké jsou mé další plány. K samotnému rozhodnutí rozjet fond jsem dostal patrně nejvíce e-mailových reakcí od založení Finančníka. Řada z vás se zajímá jak na to, jiní zjišťují možnosti správy peněz atd. Pro mě samotného je to pochopitelně velký krok. Do určité míry zde vidím paralelu se vzdělávacími kurzy, které mi vždy poskytovaly určitý bič na promýšlení strategií do detailů a jemných nuancí. U fondu pracuji sice s podobnými strategiemi jako na svém osobním účtu, ale práce s externím kapitálem mě nutí mnohem více promýšlet a dotahovat detaily například řízení portfolia. Vše tak postupuje dopředu jen velmi pomalu. Na druhou stranu dobrou zprávou je, že fond již reálně funguje a obchoduje. V prvotní chvíli jsem se rozhodl zaměřit na systematické strategie pracující s americkými akciemi a ETF. Jelikož ve fondu plánuji hodnotit i většinu svého vlastního kapitálu, hlavní důraz kladu na co nejvyšší stabilitu výnosů a co nejnižší drawdowny. Byť za cenu nižších výnosů. Způsob, jak dosáhnout co nejvyšší stability, je pochopitelně diverzifikace. Fond jsem začal obchodovat s osmi strategiemi (kde obchodování jedné ještě ladím po technické stránce), které mají velmi nízké korelace. A to jak výnosů, tak především drawdownů. Historický backtest korelace drawdownů vypadá takto: Nejvyšší korelace v drawdownech s akciovým indexem S&P 500 (reprezentovaným tickerem SPY) mají strategie MicroBreakout a MR3000L, které obě nakupují akcie a drží alespoň několik dnů. Což je logické – pokud začnou akciové trhy celkově padat, budou ztrácet všechny strategie, které nějakým způsobem akcie drží. To je i důvod, proč ve fondu nemám zatím další strategie, které americké akcie drží. U všech testovaných jsem měl sice nízkou korelaci výnosů, ale vysokou korelaci v drawdownech. Dobré je, že při intradenním nákupu akcií v podobě strategie FinWin, kterou v portfoliu fondu obchoduji také, korelace v drawdownech není (viz řádek Finwin_long). V portfoliu fondu tak mám nyní: Dvě strategie, které nakupují americké akcie a drží je alespoň několik dnů (MicroBreakout a MR3000L). Dvě strategie, které nakupují americké akcie a drží je maximálně 12 hodin (Finwin_long a STARL). Strategii, která shortuje americké akcie a drží pozice několik dnů (MR3000S). Strategii, která shortuje americké akcie na intradenní bázi (Finwin_short). Strategii obchodující volatilitu (vxTradeLow, vxTradeHigh). Všechny strategie jsou samozřejmě plně mechanické a automatizované. Velkou technickou výzvou pro mě bylo zajistit, abych strategie byl schopen obchodovat coby portfolio a mohl reagovat na poměrně časté změny kapitálu. Na konci každého kalendářního měsíce fond oceňuji a přidávám/odebírám kapitál podle toho, jak ve fondu proudí externí kapitál. Vyřešeno to mám tak, že celé portfolio obchoduji jako jeden systém, který má na začátku definován vstup v podobě aktuální výše kapitálu. Jednotlivé strategie mají svůj position sizing definován procentuálním poměrem kapitálu celého portfolia. Pokud se změní velikost kapitálu fondu například o deset milionů korun, všechny strategie budou okamžitě další den pracovat s adekvátně většími pozicemi. Otevřené pozice mám uloženy v databázi, což zajišťuje, že jsou uzavírány pozice vždy ve velikosti, ve které byly původně otevřeny. Všechny strategie v celém portfoliu v reálném čase také „vědí“ o ostatních strategiích. A pozice v určité akcii tak nemůže být otevřena v několika strategiích současně (tento princip už mám zahrnut i v backtestu). Velkou otázkou pochopitelně je, jak velký podíl kapitálu přidělit jednotlivým strategiím v portfoliu. Nyní to dělám tak, že posuzuji individuálně historickou volatilitu strategií, kterou normalizuji. Tj. chci, aby všechny strategie měly v portfoliu podobnou volatilitu. Velmi jednoduše to lze udělat například přes posuzování denních procentuálních výkyvů zisků a ztrát strategie s tím, že nastavím position sizing a kapitál strategie tak, aby nejvyšší denní historické procentuální zisky/ztráty strategie byly na úrovni x % kapitálu. Nebo lze použít standardní odchylky výnosů, což je metrika, se kterou sám pracuji. Nesleduji tedy maximální drawdowny strategií, protože ty jsou vždy výsledkem určité náhody a jde jen o jedno jediné číslo (tedy statisticky nerelevantní informaci). Jde mi více o to, aby ztráty v jedné strategii nebyly nějak zásadní vůči velikosti celého portfolia. Všechny strategie by tak měly mít dlouhodobou podobnou průměrnou volatilitu. V podobný přístup mám velkou důvěru, ale vede k tomu, že máme-li málo strategií, nemusí být využit všechen kapitál. A to je přesně situace, ve kterém jsem nyní. S velmi konzervativně nastavenou volatilitou strategií má historický backtest portfolia drawdown pouze 3,85 %, ovšem úplně nejvyšší souběžná intradenní expozice portfolia byla jen 23 %. Tedy většinu času není do obchodování zapojeno více než 75 % kapitálu. To samozřejmě vede k nižším možným výdělkům. Nicméně historický backtest první verze portfolia nasazené ve fondu indikuje průměrnou možnou roční výkonnost 16 %. Při maximálním drawdownu 3,85 % a nejvyšším využití kapitálu 23 % je to za mě velmi dobré a líbí se mi stabilita výnosů, tvořená za posledních cca 11 let 12 711 obchody – ohromným vzorkem. Takto vypadá equity křivka celého portfolia (historický backtest zahrnující poplatky): Ale je pochopitelně na čem pracovat. Můj cíl je samozřejmě zužitkovat i zbývající volný kapitál fondu. Nicméně nechci to dělat na úkor vyšší volatility jednotlivých strategií (což by vedlo sice k vyšším výnosům, ale také k vyšším drawdownům), ale pomocí dalších nekorelujících strategií. Pracuji na strategiích s využitím opcí, futures a mimo evropských akciích. Ale každý, kdo strategie kdy vyvíjel jistě rozumí tomu, že vývoj a testování chce čas. Ten mimochodem potřebuji i proto, abych u stávajících strategií ověřoval třeba to, jak velké pozice jsem schopen do trhu umisťovat a možná tak v budoucnu některým strategiím v portfolií váhu přeci jen trochu zvedl. Další verze portfolia by tak měly být především komplexnější co se počtu různých strategiích týče. Rozhodně o vývoji budu dál na Finančníkovi reportovat. Pozn.: Postup založení fondu jsem popisoval zde. Je založen podle § 15 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb. a umožňuje provádět „správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním“. Fond je podle uvedeného zákona pouze registrován u ČNB a nepodléhá její regulaci či dohledu jako tradiční investiční fondy. Ve fondu nespravuji malý kapitál veřejnosti a je určen pouze pro kvalifikované investory.

Co když rok 2021 může být v tradingu ten nejlepší, který jste kdy zažili? Určitě to jde. Dosažení zásadních cílů je totiž možná snadnější, než si často dokážeme představit. Přiznávám, že jsem hodně vděčný za možnosti, které mi můj životní a pracovní styl umožňuje. Když jsem se před lety rozhodl k přechodu na plně automatizované obchodování, bylo pochopitelné, že přede mnou stojí řada výzev a mnoho frustrací z potřeby učit se a překonávat mnoho nového. Ale už poslední roky jsem vnímal ohromný posun vpřed a zejména s loňským rokem jsem byl náramně spokojený. Nebyl to pro mě rok, kdy bych v trzích vydělal nejvíce. Hlavně díky skutečnosti, že přeci jen potřebuji čas, abych získal důvěru automatizovaně obchodovat čím dál větší kapitál a svá portfolia řízená agresivnějšími modely zvyšuji jen postupně. Nicméně to byl rok, který mě ohromně posílil v důvěře v to, co dělám. Systémy si prošly volatilitou roku 2020 a vesměs vydělaly s rozumným drawdownem. To mi dává ohromnou důvěru obchodovat je v roce 2021 spolu s dodatečnými strategiemi, s větším kapitálem a agresivnějším strategiím přidělovat v portfoliu vyšší váhu. Rok 2020 byl z pohledu tradingu dobrý. A věřím, že 2021 může být ještě lepší. Co dělám proto, aby byl následující rok ten nejlepší ze všech? Minulost by měla posílit Abych se mohl posunout dopředu, je třeba reflektovat minulost. Přelom roku je pro mě tradičním bodem rekapitulace. Snažím se na pár týdnů oprostit od pracovní a obchodní rutiny. Přemýšlím nejen o tom, co se třeba úplně nepodařilo. Ale také o tom, kde jsem uspěl. Mnoho lidí se koncentruje v mysli spíše na neúspěchy. Upřímná oslava úspěchů ale posiluje důvěru v to, co se mi může podařit příští rok. V okolí svých tradingových známých vnímám, že řadě z nich se podařilo ve zvýšené volatilitě roku 2020 vytvořit v krátkodobých obchodech i bez páky zhodnocení přes 100 % ročně. Sám jsem zdaleka tak úspěšný nebyl, byť svůj výsledek v řádech nižšího dvouciferného růstu automatizovaného portfolia považuji za úspěch. Hlavně s ohledem na podstoupený drawdown, který jsem měl v portfoliu několikanásobně nižší než obchodníci držící dlouhodobé akciové pozice. Přičemž porovnání risku/výnosu svého portfolia vůči indexům bylo vždy jednou z hlavních metrik, kterou používám. Vlastně to bylo hlavní kritérium, kterému jsem podřizoval stavbu portfolia. Automatizaci se přeci jen věnuji kratší dobu než předchozímu diskrečnímu obchodování a důvěru ve správu většího kapitálu přes „automaty“ jsem potřeboval získávat postupně. A v takové fázi je podle mě důležité především „moc neztratit“ než „extrémně vydělat“. V tomto ohledu jsem se svými výsledky velmi spokojený. Nejvíce mě těší, kolik nových zkušeností a schopností jsem získal při vývoji svých automatizačních a analytických řešeních. Jak jsem na Finančníkovi psal již mnohokrát, ještě ve svých 40 letech jsem byl absolutní neprogramátor, který si neuměl v Excelu vytvořit ani pokročilé makro. A i když ve středním věku už není úplně snadné učit se věci úplně od začátku (už jen kvůli časové vytíženosti), přesto dnes dokáži v Pythonu programovat skripty, které mi samy obchodují a připravují vše, co v tradingu potřebuji. Nebyla to lehká cesta a rozhodně se dnes nepovažuji za programátora. Ale jednoznačně vidím svůj progres a hlavně to, kolik času mi nyní mé nově nabyté schopnosti dokáží ušetřit. Byť na začátku jsem se musel prakticky na rok zastavit, abych pronikl do úplně nové oblasti práce s daty a skriptovacím jazykem, dnes své řešení vnímám jako určitou „továrnu na peníze“, kde výkonnost zvyšuji nikoliv tím, že bych vymýšlel neustále nové obchodní přístupy, ale tím, že třeba vylepšuji exekuce nebo analyzuji/upravuji váhy na úrovni portfolia. Samozřejmě je možné automatizovaně obchodovat bez znalostí programování a vše lze řešit outsourcováním práce zkušených programátorů. Sám s několika také spolupracuji, nicméně flexibilitu, kterou jsem získal vlastními schopnostmi analyzovat a obchodovat ohromné množství dat, považuji za opravdu velmi významný posun. Má řešení posílají prakticky každý den do trhů desítky obchodních příkazů a vše už přesáhlo mez, kterou bych byl dříve schopný obchodovat diskrečně. Tím, že jde z drtivé většiny o můj vlastní kód, jsem schopen i velmi flexibilně testovat nové myšlenky. Celý proces samotného obchodování je pro mě přitom dnes záležitostí doslova půl hodiny, kdy průběžně kontroluji, co se v trzích děje a jestli vše funguje, jak má. V tomto směru jsem se svým pokrokem v roce 2020 opravdu hodně spokojený, protože vnímám, že v roce 2021 mám na čem stavět a na co navazovat. V roce 2021 bych samozřejmě chtěl své obchodování posunout i z pohledu výkonnosti a velké příležitosti vidím ve zrychlení strategií. Pochopitelně stále v intencích plně automatizovaných systémů. Skvělé je, že u řady strategií není potřeba vymýšlet nějaké nové přístupy. Stačí jen změnit timeframe a třeba upravit výstupy. Z Mopull limit je pak rázem intradenní Mopull limit s jinou distribucí zisků a ztrát. Pokud spolupracujeme blíže, pak jste porovnání korelací takových strategií mohli vidět ve vláknu aktuálních výkonností strategií Techlabu. Nicméně rychlejší obchodování je náročnější – jak z pohledu exekucí, tak z pohledu hlídání nákladů. Tedy vše má svůj čas a pokud začínáte, věnoval bych z počátku pozornost pomalejším přístupům. A co bych poradil, pokud se obchodování věnujete již nějaký čas a neměli jste loňský rok ziskový? Pokuste se v roce 2021 zaměřit na systematické následování dobře otestovaných obchodních plánů. Začal bych jednoznačně u pomalejších swingových strategií. Patrně kombinaci momenta a mean reversion. Nemiřte z počátku vysoko. Každé procento výnosů při rozumném risku se počítá. I kdybyste za rok vydělali jen pár procent při nízkém drawdownu, tak si jistě umíte představit, že na začátku roku 2022 budete v úplně jiné pozici, než jste nyní a máte pro další rok reálně na čem stavět. Budete-li hledat na Finančníkovi asistenci, tak doporučuji workshop swingového obchodování, ve kterém se obchodníci učí swingové strategie od A-Z. A ano, i v loňském roce bylo obchodované mechanické swingové portfolio v zisku. Dosáhnout lze jen stanovené cíle Do nového roku je dobré si připomenout, že v životě se jen těžko dá posunout vpřed, pokud nemáme žádné cíle. Přelom roku je tradiční období novoročních předsevzetí. A já dodávám – pokud mají mít předsevzetí a cíle váhu, sepište si je! A věnujte jejich přípravě náležitou pozornost. Čím specifičtější a měřitelnější vaše cíle budou, tím větší je šance na jejich splnění. Rád si dávám cíle, které mě donutí vystoupit z komfortní zóny a umožní mi skutečně se někam posunout. V tradingu však pozor na nereálné cíle. Vždy je dobré rámovat naše plány alespoň rámcovou realitou. Je hezké přemýšlet v rovině „mohu dosáhnout čehokoliv“, ale pokud si dáte za cíl uběhnout maraton pod dvě hodiny, pak je již nyní zřejmé, že vás následující rok nemůže dovést k uspokojení. Mnoho lidí si však přímo libuje v podobných (a často mnohem ambicióznějších a zcela nereálných) cílech. Pokud nejste zatím ziskoví, tak doporučuji rozchodit například tři strategie tak, abyste je živě obchodovali s menším kapitálem. Důležité je především dobře nastavit risk, abyste moc neztratili a systematicky pokračovat dopředu. Garantuji vám, že pokud váš rok 2021 proběhne v tomto duchu, tak to bude ve vaší kariéře ohromný skok kupředu bez ohledu na konkrétní zisk. Posouvání krok za krokem Mít plán a motivaci k dosažení velkých cílů ale nestačí. Je třeba pustit se skutečně do práce. Hodně mi pomáhá rozdělit si velké úkoly na malé dílčí a jednodušší kroky, u kterých mohu snáze vnímat progres a udržovat si motivaci. Razím heslo, že je lepší dělat něco nyní, než čekat na budoucí perfektní stav věcí. U velmi komplexních řešení v tradingu tak například raději spustím z větší části hotové řešení do trhu s malým kapitálem, než abych roky piloval celek do naprosto bezchybné a perfektní podoby a vlastně se k realizaci nikdy nedostal. Při práci na zrychlení svých strategií tak například plánuji použít vlastní autotrader, který bude obchodovat menší pozice. Je mi dopředu jasné, že proces se neobejde bez problémů a chyb. Ale také vím, že vše nedokáži dopředu promyslet tak, abych práci mohl hned zadat profesionálnímu programátorovi. Mým plánem je obchodovat i méně dokonalé rychlejší strategie s nedokonalými exekucemi a naučit se, jak to dělat lépe a věci vylepšovat. Protože splnění každého snu/vize vyžaduje, abych se posouval od vyřešení jedné drobnosti k druhé. Při postupu po podobných drobných krůčcích se mi nejednou potvrdilo, že dosažení zásadních cílů je nakonec snadnější, než si často dokážeme představit. Přeji vám, aby rok 2021 byl pro vás ten nejlepší ze všech.

Po prvních neúspěších s vlastním tradingem zkouší řada obchodníků na burze vydělat cestou pronájmu cizích strategií. Na co si dát ohromný pozor, abyste neprodělali i zde? Základní myšlenka pronájmu cizích obchodních strategií zní lákavě. Využijeme know-how někoho zkušenějšího, jehož obchodování budeme za určitý poplatek následovat. Ceny za pronájem jedné strategie se pohybují v rámci desítek až stovek dolarů měsíčně, což je často částka, kterou jinak samostatní obchodníci platí za software a data. Z tohoto pohledu se tak pronájem strategie může jevit jako dobrá cesta. Bohužel z mé zkušenosti většina obchodníků touto cestou nevydělá. Proč tomu tak je? Základní problém vidím ve faktu, že pro úspěšné obchodování cizích strategií bychom měli tradingu rozumět pomalu úplně stejně jako při obchodování vlastních strategií. Pronájem strategií je tvrdý business a jako v celém tradingu se ani zde bohužel nehraje v bílých rukavičkách. Naopak. Nepoučený začátečník má vysoké šance, že narazí spíše na neseriózní nabídku než na dobrý deal. Stejně jako je tomu při výběru brokerů, edukátorů, softwarů atd. Je třeba si uvědomit, že když někdo pronajímá strategie, tak to neznamená, že je zkušený. Velmi často jde o asertivní začátečníky, kteří prostě nemají zábrany nabídnout své výtvory ostatním. Ostatně velmi často mohou nabízet své strategie anonymně nebo pod vymyšleným nickem. Jakmile se strategie propadne do hlubokého drawdownu, svůj účet si zruší a obratem začnou nabízet jinou strategii pod jiným jménem. Bohužel toto se děje i pod hlavičkou velkých společností, které pronájem strategií za poplatek zprostředkovávají. Možná si říkáte, že obranou je vybírat takové strategie, kterým se již delší dobu v trzích daří. Jenže potíž je v tom, že bez hluboké a detailní znalosti obchodovaných principů nikdy nebudeme vědět, jestli obchodník prostě jen neměl štěstí a zatím se mu nevyhýbala černá labuť. Některé obchodní principy fungují skutečně tak, že roky můžete obchodovat s vysokou úspěšností, aby trh následně vymazal nashromážděné profity během jediného dne. Podrobně jsem se tomuto věnovat v článku Krach účtu i přes 83% úspěšnost strategie. Jak to? Určitě je tak dobré pronajímat si strategie od obchodníků, kteří nevystupují anonymně a můžeme snáze ověřit jejich odbornost a zkušenosti. Co nejvíce je potřeba se zajímat o risk management strategie. Jak je risk řízen? Je používán stop-loss? V historickém backtestu strategie je dobré sledovat výkonnost strategie v době výraznějších turbulencí trhů, které strategie obchoduje. Ale bohužel toto již začíná vyžadovat odborné znalosti, které jsem zmínil v úvodu článku. Zdaleka největší úskalí, na které budete při hledání strategií k pronájmu narážet, je ovšem otázka přehnaně optimistického očekávání. Pronajímatelé/prodávající strategií se vždy budou snažit vykreslovat své produkty tak, aby byly komerčně lákavé pro nejtypičtější klienty – začínající tradery. Ti vesměs chtějí vydělat co nejvíce a příliš se nestarají o risk. Vždy sáhnou po strategiích s vyšší výkonností a pronajímatelé se tak předhánějí v tom, jak vysokou jim nabídnou. Samozřejmě za cenu zvyšování risku. Na burze skutečně neexistuje způsob, jak vydělávat hodně bez toho, aniž bychom hodně riskovali. Pokud by šlo dlouhodobě vydělávat 100 % p.a. s riskem maximálně 10–15 % drawdownu, tak by nejlepší hedgové fondy světa nevydělávali v řádech nižších desítek procent ročně. V tomto ohledu je opravdu třeba odhodit růžové brýle a přemýšlet. Podívejme se například na poměrně dobře vypadají strategii FUTURES CME-NYMEX nabízenou na collective2.com: Strategie je obchodovaná devět měsíců a za tuto dobu vytvořil autor zhodnocení 138 %. Signály ze strategie je možné následovat za 400 dolarů měsíčně. 138 % za 9 měsíců zní fantasticky. Jenže je potřeba se dívat na risk. Jen za dobu obchodování prošla strategie drawdownem 36,4 %. Tedy účet pokles o třetinu. To pro řadu obchodníků může znít jako risk, který jsou ochotní akceptovat. Jenže takový pokles určitě nebude do budoucna maximální. Jak je možné vyčíst ze statistik publikovaných na stránce s popisem systému, autor používá různou páku – od průměrné pětinásobné až k 41:1 v době zvýšené volatility, kdy se v trzích hodně exponoval (a hodně vydělal, což se ale do budoucna nemusí vždy podařit). Bez podrobnějších znalostí dlouhodobější výkonnosti lze maximální drawdown jen těžko odhadovat. Z mé zkušenosti může mít ale podobně nastavený money management nejvyšší drawdown i 70 %. Protože právě podstupovaný vysoký risk umí generovat vysoké výnosy. Doporučený kapitál pro strategii je 120 000 dolarů. A teď si představte, že podobnou strategii začnete s podobným kapitálem obchodovat jako jedinou na svém účtu, budete očekávat zhodnocení 100 %, ale místo toho se dostaví 50% drawdown. Absolutní většina obchodníků v takový moment obchodování strategie ukončí, aby uchránila „alespoň zbytek kapitálu“. A vsadím se, že by tak učinil i autor strategie, pokud by ji obchodoval živě. Jenže on ji s největší pravděpodobností obchoduje jen na paper účtu. Konkrétně u collective2.com se to pozná tak, že nemá vyplněnou kolonku „Trade own-system certification“: A samozřejmě paper účet snese jakýkoliv drawdown. Strategie FUTURES CME-NYMEX ale nemusí být špatná. Problém je v nastaveném risk managementu. Pro drtivou většinu obchodníků by bylo výhodnější ji obchodovat s mnohem nižší pákou, tedy s mnohem vyšším účtem. Což by vedlo k nižšímu risku, ale také i k nižším výnosům. Bohužel na problém s neadekvátně vysokou pákou budete narážet snad u všech poskytovatelů signálů. Jednou z velmi známých společností zprostředkovávajících pronájem strategií je společnost Striker.com. Na jejich stránkách můžete získat seznam „nejlepších strategií“ např. za uplynulý rok, kde jsou strategie řazené podle zhodnocení. Tedy podle toho, kolik vydělaly vůči doporučenému kapitálu. Druhá nejlepší strategie (s nejvyšší výkonností za poslední rok) v kategorii do 10 000 dolarů je například nyní strategie se jménem Dafne ES: Za rok 2020 vytvořila po odečtení všech poplatků zisk 6 648 dolarů, což je při doporučeném kapitálu 5 000 dolarů více než 100% zhodnocení, které strategii dostalo na první příčky v přehledech. Co už nemusí být začínajícímu obchodníkovi tak zřejmé je, že risk při podobné kapitalizaci je enormní. Svědčí o tom i fakt, že strategie si jen letos prošla drawdownem 6 889 dolarů, a pokud by obchodník začal s doporučeným kapitálem v nesprávný čas, doslova by účet vymazal: Opět to neznamená, že by strategie nebyla dobrá. Jen je pro její rozumné obchodování potřeba mnohem vyšší kapitál (tipl bych si blíže k 50 000 dolarům), který sníží procentuální zhodnocení na úroveň, která je v oboru běžná, ale často nezajímavá pro nepříliš zorientované začínající tradery. Jak si tedy pronajímat strategie a neprodělat na tom peníze? Klíčem je použitá páka. Z počátku je dobré obchodovat s minimální pákou a tedy neexponovat do obchodů příliš vysokou část kapitálu. Je potřeba připravit se na skutečnost, že většina strategií funguje se sharpe ratio 1 až sharpe ratio 2. Velmi zjednodušeně to znamená, že očekávatelný nejvyšší drawdown je někde na úrovni 50–100 % ročních výnosů. Tedy že pokud strategie vydělá 10 000 dolarů za rok, můžeme nejvyšší drawdown očekávat zhruba na této úrovni (dobře je to vidět na screenshotu z výkonnosti strategie Dafne ES, kde to přesně vychází v daných mezích). Pokud se strategie obchoduje jen pár let, je možné, že strategie jsou zatím „vychýlené“ ve prospěch výnosů, je ale velmi pravděpodobné, že toto se časem „srovná“. Očekávatelnému drawdownu je třeba přizpůsobit velikost kapitálu. Méně zkušeným obchodníkům bych doporučil nastavit kapitál tak, aby byl očekávatelný drawdown do cca 15 %. Zejména pokud obchodujete cizí strategie, bude důvěra v propady mnohem nižší, než když obchodujete sami a víte, co přesně děláte. Jako vždy lze výsledky vylepšovat stavbou portfolií. Při použití futures se připravte na to, že budete potřebovat vyšší kapitál a je nutné pracovat velmi opatrně s korelacemi systémů. U řady historických backtestů můžeme narazit na nízkou korelaci, aby se tyto v reálném obchodování sblížily. Vesměs je tak potřeba přemýšlet o obchodovaných logikách a spojovat k sobě ty, které by z principu měly přinášet diverzifikované výsledky. Bohužel to vše opět vede k tomu, že výhodu mají zkušenější obchodníci. Tradeři, kteří již více rozumí risku, dokážou pracovat s přiměřenými očekáváními a chápou principy, se kterými se v trzích vydělává. Začínajícím obchodníkům bych tak o to více doporučil nejdříve pracovat v trhu s relativně bezpečnějšími taktikami například pomocí obchodování akcií bez páky a teprve po získání praxe s živým obchodováním přemýšlet o diverzifikaci pronájmem strategií obchodujících např. agresivnější futures.

Slovo dalo slovo a pro jednoho ze svých významných klientů připravuji kompletní automatizovaný systém (AOS) pro správu větších peněz v komoditních trzích. A jelikož to bude bezesporu zajímavá cesta, rozhodl jsem se ji na Finančníkovi dokumentovat a svými myšlenkami pomoci těm, kteří obchodování na úrovni portfolia také řeší. Věřím, že se postupně dostaneme až k reálným obchodům. K nim ale povede ještě poměrně náročná cesta. Tu dnes teprve začínáme. Nejprve malý úvod. S narůstající nejistotou v akciových trzích je pro stále více větších investorů a traderů zajímavé diverzifikovat se do jiných trhů. Jedny z nejzajímavějších jsou futures, které mají s akciemi velmi nízké korelace. Tato oblast lákala i jednoho z dlouholetých čtenářů Finančníka, kterému jsem s úspěchem pomáhal vytvářet systematické portfolio obchodující akciové trhy. Obchodník v trzích pracuje s nadstandardně velkými objemy peněz a jeho cílem je především co nejvyšší diverzifikace. Postupně jsme se tak domluvili, že připravím portfolio řešení i pro futures trhy. Oblast je to zajímavá i pro mě samotného. A vlastně jsem celý projekt uvítal jako příležitost konečně dotáhnout své vlastní dílčí projekty řízení risku na úrovni portfolia, kterým jsem poslední roky věnoval mnoho času (ale které mám bohužel často stále ve formě spíše jednotlivých nástrojů než jednoho celistvého řešení). A tak vznikl projekt FinFolio – řešení na úrovni hedgového fondu, které bude automaticky obchodovat řadu nekorelujících strategií na mnoha nekorelujících trzích. Proč jsem se rozhodl o vývoji psát na Finančníkovi? Tak především proto, že projekt zabírá veškerý můj aktuální čas a tradičně píši o tom, co sám v trzích řeším. Je mi jasné, že svojí komplexností jde o projekt, který nemusí oslovit každého (na druhou stranu proto zde máme na Finančníkovi základní kurz a swingový workshop podávající informace ve srozumitelné podobně i začínajícím a středně pokročilým traderům), ale také vím, že je zde řada pokročilých traderů řešící podobné téma. A byť určitě nepůjdu v každém bodu popisu mé práce do naprostého detailu, z vlastní zkušenosti vím, jak inspirující mohou být jen rámcové myšlenky a pohled na postup někoho jiného. V neposlední řadě bude jistě pro mnoho lidí zajímavé sledovat, jestli se mi podaří dojít do konce a s jakým výsledkem. Co je tedy ve zkratce cílem projektu? Vytvoření portfolio řešení, které: Bude obchodovat neomezený počet futures trhů (případně dalších trhů nabízejících dostatečnou volatilitu, jako jsou kryptoměny). Řešení musí jednoduše zvládnout přibírat „za běhu“ nové trhy a aplikovat na ně používané strategie. Umožní volně přidávat nové vstupní/výstupní taktiky (dílčí obchodní systémy). Bude všechny strategie obchodovat jak na dlouhou, tak krátkou stranu. Bude průběžně řídit risk na základě aktuálních korelací obchodovaných systémů, trhů samotných a aktuální volatility. Bude vše obchodovat automaticky (začneme u Interactive Brokers). Bude mít šanci reálné dlouhodobé výkonnosti 1–1.5 sharpe ratio. Celý projekt mám rozdělený do několika modulů, které budou vypadat zhruba následovně: Základní koncepty, se kterými na projektu pracuji: Použité strategie budou vycházet ze základních „idea first“ principů (breakout, mean reversion, carry) a nebudu je optimalizovat (ani pro jednotlivé trhy). V zásadě použiji přístupy, které jsem kdysi sdílel v kurzu Vytváříme AOS: Od myšlenky k automatizovaným profitům. Tedy, že obchoduji současně různé nekorelující variace stejného obchodního systému, aniž bych se na základě historické výkonnosti snažil vybrat tu, která v minulosti nejvíce vydělávala (protože jsem absolutním zastáncem toho, že v trzích nelze vybrat výhodnou strategii jen na základě její historické výkonnosti). Minimálně ze začátku bude projekt stavět na swingových obchodech. Intradenní strategie jsou lákavé svou hypotetickou výkonností, v rámci portfolií obchodovaných na více trzích ale bývá při vyšší frekvenci obchodování problém se skluzy v plnění, které v důsledku reálnou výkonnost hodně ovlivňují. Swingové obchodování je v tomto ohledu „sázka na vyšší jistotu“, neboť se obchoduje s mnohem nižší frekvencí a méně nás toho může v praxi zaskočit. Prioritou bude obchodovat co nejvíce možných trhů, protože jsem přesvědčený, že nejdostupnější svatý grál v tradingu je diverzifikace přes nekorelující trhy. Bohužel toto v praxi vyžaduje více kapitálu, který limituje, jak hodně se můžeme diverzifikovat. Jednotlivé dílčí systémy na stejném trhu nebudou obchodovat samostatně. Od toho bude v projektu „signální modul“, který bude signály agregovat do jednoho finálního signálu. Řekněme, že například budou na Trh 1 puštěny strategie Breakout1, Breakout2 a MeanReversion1 (pracující na různých timeframe). Všechny tři strategie budou chtít být v pozici – Breakout strategie v dlouhé a MeanReversion v krátké. Výsledkem bude vážený průměr jednotlivých signálů (například long s menší pozicí). Toto vnímám jako podstatné, protože se v důsledku ušetří ohromné množství komisí a skluzů v plnění, než kdybychom do všech strategií vstupovali samostatně (a v tradingu se opravdu každý dolar počítá, byť vím, že mnoho traderů toto zásadně podceňuje). Velkou pozornost chci věnovat modulu Portfolio risk kontroler. Pokud jsem se za 20 let tradingu něco naučil, tak je fakt, že trhy mají vždy něco, čím nás mohou překvapit (mimochodem – četli jste už tyto zprávy, jak díky chybě v platformě brokera, která nepočítala se zápornou cenou ropy, začal daytrader den se 70 tisíc dolary a skončil se záporný zůstatkem 9 milionů dolarů?). Cílem kontroleru bude snižovat pozice v případě, že se v trzích bude dít něco nezvyklého – například se výrazně změní běžné korelace (což je mimochodem něco, co se stalo letos v akciích s nástupem koronaviru). To je tedy hrubý nástřel projektu, na kterém aktuálně pracuji. Mým rámcovým cílem je využít jak zkušenosti, tak především hotové dílčí nástroje a začít s prvními živými obchody na podzim letošního roku. O postupu na projektu budu na Finančníkovi průběžně informovat.

Obchodování je velmi komplexní svět, ve kterém lze ztratit mnoho iluzí, peněz a času. Sám jsem si prošel mnoha slepými a krkolomnými cestami. Řadu věcí šlo dělat lépe a efektivněji, s některými jsem měl štěstí hned v začátku. Jak bych začal s tradingem dnes, kdy mohu zohlednit své dlouholeté obchodní zkušenosti? On-line obchodování láká mnoho nových, potenciálních traderů. A nemusí jít jen o tradiční burzovní instrumenty typu akcie, komodity či měny. Dnes moderní kryptoměny pochopitelně podléhají podobným principům finančních spekulací. Samozřejmě existuje mnoho cest, jak v obchodování zvítězit. Ale bohužel násobně více možností, jak nevyhrát. Je nezvratným faktem, že většina začátečníků v trzích peníze nevydělá. A když nějaké vydělají, tak to rozhodně není tím snadným stylem, který si představovali na začátku. Správný start je tak opravdu velmi, velmi důležitý. A pokud začínáte, maximálně doporučuji přemýšlet o cestách, kterými se budete vydávat. Je hrozně jednoduché nechat se vést davem a reklamními „masírkami“. Tyto cesty ale k úspěchu nevedou. Jak bych dnes začínal já? Maximální důraz bych od počátku kladl na obchodování portfolií. Většina obchodníků začíná s obchodováním jediného trhu, jediného timeframe a jediného systému. Má to svoji logiku ve stylu: začnu jednoduše a „komplexnější“ nástroje přidám později. Podobný přístup bohužel svádí k tomu, že se obchodníci často snaží najít v trzích logiku, která tam není. Obchodování je o dlouhodobých pravděpodobnostech. Pokud budete studovat přílišné detaily jediného trhu a snažit se v něm „perfektně orientovat“, budete se v nich snažit objevit něco, co tam nikdy nebude. Sledování jednoho trhu a přístupu je paradoxně také velmi náročné psychicky. Často je třeba dlouho čekat, až se bude opakovat obchodovaná situace, je třeba hodně trhy testovat a chápat, jak se mění. A dokázat se změnám přizpůsobit. Mnoho obchodníků zaměřujících se na jediný přístup a trh dává své neúspěchy za příčinu vlastní psychice. Většinou ale jen bojují ve špatné bitvě. Snaží se ovlivnit něco, co nejde – například, aby jeden trh a systém trvale spolupracovaly k jejich spokojenosti. Extrémně důležité je dát si pozor nesklouznout do kategorie začátečníků zakládajících na fórech diskuzní vlákna typu „Fulltime trading úspěšným intradenním obchodováním jednoduchého price action patternu na e-mini S&P 500“, kam se každý den snaží dávat své „tipy“ odkud kam cena půjde. Nepoznal jsem osobně nikdy žádného dlouhodobě úspěšného tradera, který by se tímto způsobem dlouhodobě živil. Přesto jde většina nováčků podobným směrem. Při obchodování více trhů a systémů začne obchodník věnovat důraz úplně jiným hodnotám. Začne skutečně řídit risk na základě dlouhodobých pravděpodobností a chápat, že pro reálné vydělávání peněz nejsou potřeba perfektní systémy. Stačí i ty „průměrné“. Paradoxně může obchodník najednou dosahovat stabilnějších obchodních výsledků, protože v průběhu času „vždy něco funguje“. Každý začátečník má tendence hledat pro svou práci „perfektní a 100% nástroje“. Rozdíl ale je, jestli svoji pozornost zaměří k pilování vstupů a výstupů jediného systémů nebo tuto pozornost věnuje práci na řízení celého portfolia. Rozdíl ve výsledku je z mé zkušenosti propastný. Jistě, na začátku si můžete říct: „Nemám ani jeden funkční systém, jak mohu začít obchodovat portfolio s více systémy?“. Ale jde skutečně jen o hledání a celkovém přístupu k trhům. Vytvoření dostatečně dobrých obchodních systémů není tak složité. Paradoxně je to mnohem jednoduší než vytvoření jednoho „perfektního“ systému. Zaměřoval bych se čistě na systematické (mechanické) strategie. Víte, že jsem opravdu hodně let obchodoval diskréčně a nemohu říct, že je to špatná cesta. Hodně jsem skrz ni získal. Ale má své limity. Největší jsou spojené s tím, že diskréční obchodování vyžaduje hodně času a psychického nasazení. Z počátku to nevadí, ale časem si člověk uvědomí, že je to velmi limitující faktor. Zpětně si dnes mnohem více uvědomuji, že systematické strategie jsou mnohem lepší „investicí do budoucna“. Jakmile totiž rozjedete určité workflow, se kterým strategie vytváříte, je vše mnohem méně časově náročné než diskréční obchodování. Snáze se vytvářejí portfolia, v případě změny trhů se lze rychle přizpůsobit. U diskréčního obchodování trvá osvojení obchodních přístupů měsíce a roky, aby šlo získané know-how používat jen do doby, než se trhy změní. Co výše uvedené znamená v praxi? Jednoznačně bych se od začátku zaměřoval na definování obchodovaných podmínek do mechanických pravidel. Nejlépe v nějakém skriptovacím jazyce, který umožní podmínky věrohodně otestovat na historických datech. Ano, může to být z počátku náročnější, protože je třeba se více naučit různé softwary a bohužel obchodník rychleji čelí „nerůžové“ realitě trhů, ale investice se vyplatí. Raději ještě jednou zopakuji – nemám nic proti diskréčnímu obchodování. Jen v dnešních rychle se měnících trzích vnímám zpětně jako mnohem lepší časovou a psychickou investici studium systematických strategií. Sám bych dnes tak už rovnou začal tímto směrem. Začal bych na vyšších timeframe. Tedy stejně jako kdysi, kdy jsem začínal s pozičním obchodováním spreadů. Intradenní obchodování je fajn, ale vyžaduje mnohem více, než začátečník dokáže akceptovat. Platí to i v systematických strategiích. Začínal bych tradičně na denním timeframe a obchodoval swingově. Rozumné mi přijde začít s akciemi umožňujícími obchodovat s malým kapitálem a minimálním riskem na obchod. Jakmile zvládnete rozjet tímto směrem první portfolio, pustil bych se do dalších směrů. Určitě je pak možné obchodování zrychloval směrem k intradennímu obchodování futures. Po úspěšném live tradingu swingového akciového portfolia už byste měli mít dostatek zkušeností pro pochopení principů, kterým budete čelit a prostředků, které budete potřebovat. Trading opravdu nemusí být složitý. Je ale třeba překonat ego, které velí vydělávat díky vlastní chytrosti (schopnosti predikovat trh). A také překonat určitý přirozený odpor k systematické práci, která reálně vede k ziskům. Ty nespočívají v predikování trhů, ale v systematickém podstupování řízeného risku, za které inkasujeme profity.

Aktualizováno 6. 10. 2024: V rámci Interactive Brokers lze mít dnes účty v několika evropských zemích, retailové účty jsou však vesměs dnes vedeny v Irsku. Do Irska byly převedeny také účty, které byly původně založeny v Maďarsku. Máte-li tedy účet u Interactive Brokers, s vysokou pravděpodobností jej budete mít vedený v Irsku. A k irskému účtu se váže jeden důležitý administrativní úkon, který byste neměli odkládat. Je třeba odeslat potvrzený formulář 8-3-6, jinak vám bude IB strhávat 20% daň z úroků. Jakmile formulář dodáte, je daň 0 % (protože ČR má s Irskem smlouvu o zamezení dvojího zdanění). To, že Interactive Brokers daň zadržuje a o jaké částky jde, je patrné z výpisu. Na něm hledejte část „Witholding Tax“: Daň je strhávána měsíčně. Stačí se tedy podívat do posledního měsíčního výpisu. Pokud vám IB peníze strhává, není nic ztraceno. Lze požádat o vrácení peněz. Zamezení strhávání 20% daně Aby IB daň nestrhávalo, je potřeba v nastavení účtu zvolit Tax > Irish Interest Income Witholding Status a inicializovat proces osvobození od daně: Následně přijde výzva k vyplnění a dodání formuláře 8-3-6. Ten naleznete na této adrese: https://ibkr.info/system/files/file/Form_8-3-6__Interest_-_Zero_Interest_Under_DTA_-_Czech_Republic.pdf Formulář je velmi jednoduchý. Vyplňuje se tam jen jméno, adresa, rodné číslo a pro koho je potvrzení vystaveno: Formulář je potřeba v části 2 nechat potvrdit od českého Finančního úřadu. Podle dostupných referencí ostatních traderů s tím není problém. Osobně jsem si ale sám nechal od FÚ vystavit potvrzení o daňovém domicilu, ten k žádosti přiložil a zafungovalo to také. Potvrzení za správní poplatek 100 Kč vystaví Finanční úřad. Určitě bude možné potvrzení získat po osobní návštěvě Finančního úřadu. Osobně podobné záležitosti nejraději vyřizuji datovou schránkou a pro žádost jsem použil tento tiskopis: https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/ms-prime-dane/P4_Vzor_zadosti_FO.pdf Pokud jste občany ČR, není jistě nutné formulář příliš vyplňovat – v zásadě je určen pro cizince. Správní poplatek 100 Kč jsem poslal na pražský Finanční úřad, pod který spadám – účty FÚ naleznete na adrese https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-placeni-dani/bankovni_ucty_2021_Priloha_1.pdf a pro správný poplatek je potřeba použít prefix 3711. Finanční úřad následně vydává „Potvrzení o daňovém domicilu“, které je vícejazyčné a můžeme jej použít jako přílohu k formuláři 8-3-6. Následně již jen stačí poslat vyplněné dokumenty (formulář 8-3-6 plus potvrzení FÚ) do Interactive Brokers. Vrácení již stržených peněz Poslání formuláře 8-3-6 zajistí, že Interactive Brokers již nebude daň strhávat. O již stržené peníze je ale třeba požádat irský daňový úřad. Osobně jsem posílal e-mail na adresu intclaims@revenue.ie ve znění: Formulář R185 poskytuje Interactive Brokers a obsahuje přesnou částku stržených peněz. Najdete jej v daňových formulářích. Potvrzení o daňové rezidenci jsem posílal stejné, co do IB - tedy dokument, který mi přišel datovou schránkou z českého FÚ. Formulář IC7 je k dispozici na adrese: https://www.revenue.ie/en/self-assessment-and-self-employment/documents/form-ic7.pdf. Kromě adresy banky a našich osobních údajů je třeba ještě odpovědět na několik otázek. Já vyplnil: Vy samozřejmě musíte vyplnit vlastní datum první platby (otázka 5). Poté, co jsem e-mail na intclaims@revenue.ie odeslal, jsem obratem dostal potvrzení, že dokumenty přijali. Pak se několik měsíců nic nedělo, aby následně peníze dorazily na můj eurový účet. Vrácení stržených peněz tak rozhodně není úplně nejrychlejší proces. Je proto lepší poslat dokument 8-3-6 do IB co nejdříve a zajistit, aby daň vůbec nebyla strhávána.

Obchodování více strategií najednou je prakticky jediný reálný „svatý grál“, který v tradingu skoro automaticky zaručuje lepší výsledky. Určitě je tak cestou, kterou bych doporučil každému. Pravdou nicméně je, že více strategií může na účtu znamenat menší chaos. I s několika málo strategiemi můžeme mít na účtu otevřeno množství trhů, u kterých není snadné poznat, ke kterým se vztahují strategiím. A může být složité třeba i zkontrolovat, jestli nám na účtu nepřebývá neuzavřená pozice. Naskýtá se tak otázka, jestli není lepší obchodovat každou strategii na samostatném účtu zvlášť. Osobně si to dnes nemyslím. V průběhu času jsem zkoušel obě cesty (tedy obchodovat s oddělenými podúčty vs. obchodovat vše na jednom účtu) a dnes obchoduji všechny strategie na jediném účtu (resp. účtů mám více, ale na každém obchoduji několik strategií najednou). Hlavní důvody jsou dva: Jednak byrokracie, kdy u Interactive Brokers, kde mám své účty, znamená podúčet prakticky nově založený účet. Zejména však udržování hotovostní rezervy. Druhý bod je podstatnější, a proto jej trochu rozvinu. Ve svých portfoliích obchoduji zejména akcie. Ty často pracují s marginem, který se ale v průběhu času liší. Zejména u akcií, které shortuji. U těch se běžně obchoduje s využitím 50 % vlastního kapitálu, některé akcie ale vyžadují 100 % a občas i více procent vlastního kapitálu. Informaci o marginech lze získávat z IB před otevřením pozice, je to ale další kontrola navíc. Plus se marginy mohou změnit i v momentě, kdy jsem v otevřené pozici. Abych nedostal margin call, udržuji na účtu hotovostní rezervu. Pokud bych měl strategie na zvláštním účtu, musel bych rezervu udržovat na každém účtu zvlášť. Udržovat jednu rezervu společnou pro všechny obchodované strategie je mnohem efektivnější. Navíc ve spojení s faktem, že řada strategií v mém portfoliu sdílí společný kapitál. Pokud bych dnes spouštěl obchodování portfolia systematických strategií, určitě bych je jel na jednom účtu. Další otázkou je, jak si zajistit přehled o tom, která pozice patří do které strategie. U Interactive Brokers pro to používám identifikátor Order Reference. Jde o parametr, který lze zadat s každým obchodem a podle kterého pak můžeme příkazy přiřadit jednotlivým strategiím. Identifikátor je třeba zadávat do příkazu předtím, než jej odešleme. Například je to možné v Order Ticket v záložce Misc: Na uvedeném screenshotu je ukázka, jak bych si označil příkaz patřící do strategie jménem „Strategie1“. Pokud si pak vypíši jednotlivá plnění, mohu si Order Reference zobrazit jako samostatný sloupec. Takto například vypadají mé páteční obchody na účtu fondu: Ve sloupci Order Ref je jasně patrné, k jaké strategii se pozice váží. Sám si plnění průběžně ukládám do databáze a vytvářím si z nich obchodní deníky, ve kterých mohu snadno generovat výkonnostní křivky za jednotlivé strategie. Analýzy jednotlivých systémů lze bohužel dělat jen z exportovaných dat. Ve webovém rozhraní Interactive Brokers, kde lze analyzovat výkonnost portfolia, se nedá Order Reference použít. Nicméně pro pravidelný export dat z Ineractive Brokers lze použít i tvz. Flex Queries – dotazy na jejich API, které lze provádět bez zalogování do systému. Data tak lze automaticky stahovat a ukládat do databáze nebo nějakého csv archivu s pomocí tradičního časovače Windows. Což je přesně způsob, jak to dělám já.

Rok 2018 byl na Finančníkovi ve znamení swingového obchodování. Občas dostávám dotazy, proč se ve výuce nevěnuji i dalším stylům obchodování. Odpověď je jednoduchá – komunikace ohledně swingového obchodování mi reálně zabírá veškerý čas, který mám na Finančníka vyčleněný. Jak řada z vás ví, výuku jsem letos dělal trochu jinak a v mnohem intenzivnějším formátu. Zde je pět bodů, ve kterých mě výuka utvrdila. Pojďme popořadě. Jedna z výhod, kterou mi Finančník.cz za léta fungování poskytuje, je sledovat myšlení a vývoj ohromného množství obchodníků. Mohl jsem pozorovat mnoho typických cest, kterými se ubírají začínající obchodníci a porovnávat to s výsledky, které v průběhu času dosáhli. A jedno musím připustit hned na začátku – nikdy by mě nenapadlo, jak podobné cesty v konečném důsledky bývají a s jak podobnými myšlenkovými procesy lidé vesměs bojují. Bohužel mnohokrát se mi potvrdilo, že v tradingu se začínající obchodníci hodně nechávají strhnout nereálnými očekáváními, které je dovedou k nefunkčním a vyčerpávajícím cestám, na které nemají účet, psychiku ani zkušenosti. Na druhou stranu se není čemu divit. Trading může být dost osamělý business, kdy člověk v pohodlí svého mikrosvěta za klávesnicí počítače po měsících tvrdé práce často ztratí představu o smysluplnosti svého počínání. Už jen proto, že nám náš vlastní mozek začne vytvářet důvody pro to, co děláme (na toto téma čtu mimochodem nyní novou zajímavou knihu Záhada rozumu). Za dobu fungování Finančníka jsem měl možnost být v kontaktu s mnoha obchodníky, kteří vydělali hodně peněz. A musím přiznat, že postupem času bylo stále patrnější, že statisticky se to většímu množství lidí daří přes různé mechaničtější přístupy. Bylo zajímavé sledovat, jak z krátkodobého pohledu jsou diskréční obchodníci schopni často vydělat více, ale z dlouhodobého systematičtí obchodníci vítězí. Navíc nejen ve finanční rovině, ale také v rovině produktivity, kdy mnoho aktivit lze automatizovat. A právě ve fázi uvědomění výše uvedeného jsem se postupně před lety začal logicky také přeorientovávat směrem k více mechanickému obchodování. Nejprve hodně pomalu a v pozadí, později doslova na plný plyn s podporou několika přátel programátorů. Proces to z počátku vůbec nebyl jednoduchý a pamatuji si, že vše šlo nejdříve velmi pomalu. Dnes mohu říct, že bych rozhodně neměnil a celá transformace mi poskytla neuvěřitelné benefity – hlavně v oblasti volného času, ale také v možnosti efektivně obchodovat mnohem více přístupů najednou. A to dnes vnímám jako jeden ze základních pilířů diverzifikace, tolik potřebné v dnešním nejistém světě. Ale to už odbíhám. Každopádně jako reakci na mou vlastní spokojenost s cestou systematického obchodování, jsem tuším v roce 2017 začal vysílat bezplatné webináře na téma efektivity v tradingu, které měly neuvěřitelný ohlas. Jednoznačně adresovaly téma, které hodně z vás vnímá jako důležité. A logicky se tak zrodila otázka – jak celý proces přechodu na systematické obchodování co nejlépe předat? Především, když jsem si uvědomoval, že v systematickém obchodování spočívá největší objem práce v nezáživné přípravě (backtesty, stavba sytému atd.). Toto bývá hlavně pro začínající obchodníky dost nestravitelné, protože hledají v trzích okamžitou akci. Navíc člověk ani při nejlepší vůli nemůže ve formě otevřených kódů nikdy předat úplně vše, na čem pracuje. A přesto je potřeba otevřené kódy nejen předávat, ale také podrobně vysvětlovat jejich aplikace a cesty, jak je posouvat dále. A v neposlední řadě je zde otázka kapitálu. Absolutním základem systematického obchodování je vydržet přístupy obchodovat dlouhodobě. To ale znamená riskovat přiměřeně a to s malými účty opravdu nejde při obchodování futures (komodit), které mnoho začátečníků upřednostňuje z důvodu vysoké páky. Po dlouhém přemýšlení tak nakonec loni vznikl workshop swingového obchodování. Workshop proto, že hlavní vize byla určitá kontinuální výuka, ve které jsem si vytyčil cíl – co nejvíc obchodníků rozhýbat k tomu, aby se hlavně pustili do práce. Aby začali hlouběji objevovat výhody mechanických testů, a zejména konečně začali obchodovat systematicky. Byť s minimálním kapitálem, kde ale ztráty nebudou ovlivňovat psychiku, a umožní jim tak začít reálně přijímat pravděpodobnosti v potřebném dlouhodobém horizontu. Z důvodu nižšího risku byla výuka zaměřena na akcie, ve kterých může rozumně obchodovat každý, kdo má alespoň tisíc dolarů na otevření účtu. Při vyhlašování kurzu, na začátku zimy 2018, jsem byl upřímně trochu nejistý, jestli si tato cesta tradingu najde na Finančníkovi dostatečný počet zájemců. Objem přípravy v systematickém obchodování je vyšší než u diskréčního obchodování, kde stačí klikat myší. Je potřeba investovat čas do překonání základních výzev se skriptováním testů, přemýšlení na úrovní portfolia a při obchodování akcií s žádnou nebo minimální pákou nelze u malých účtů očekávat žádné závratné výdělky. Je to ale samozřejmě velmi dobrá (a podle mě nejlepší možná) investice do budoucna. To samozřejmě vím já, ale co ostatní? Nakonec mě realita naprosto přesvědčila, že mé obavy byly liché – jediného workshopu se zúčastnilo přes 400 obchodníků, se kterými jsme průběžně pracovali na implementaci několika strategií. Celý program se skládal z různých fází. Základní vize byla nejprve předat know-how. Následně poskytovat základní obchodní signály pro paper trading a pomoci všem pochopit a implementovat na svých počítačích poskytnuté otevřené kódy pro vlastní obchodování a přechod na live trading. Práce bylo opravdu hodně. S velkým očekáváním (a také trochou nervozity) jsem pak před přibližně dvěma týdny e-mailem kontaktoval každého z účastníků a zjišťoval zpětnou vazbu. Čekal jsem, že mi řada obchodníků napíše, že byli s výukou spokojeni (přeci jen jsem do všeho dal opravdu hodně času a práce), ale že raději zůstanou například u akčnějšího intradenního obchodování. Místo toho jsem dostal skoro 100 opravdu velmi podrobných e-mailů vesměs popisujících, jak mechanické swingové obchodování je přesně cesta, která vám sedla (abych byl přesný, tak dva z vás psali, že jim více sedne diskréční rozhodování, což je naprosto v pořádku). To je opravdu extrémně vysoká úroveň zpětné vazby a ještě jednou všem za e-maily děkuji (osobně jsem odpověděl na všechny poslané dotazy, pokud vám e-mail nedorazil, přepošlete mi jej prosím znovu). A jaké obecnější závěry lze ze zpětných vazeb vyvodit? Pozor na „chamtivost“. V dlouhodobých backtestech vidíme, že věci krásně fungují a máme tendence podceňovat risk. Někteří z vás mi psali, že jste začali s příliš vysokou pákou (nebo příliš vysokou pozicí vůči své psychice), abyste strategie museli měnit hned po prvním drawdownu, a dosáhli tak nakonec horších výsledků, než jsou u původní strategie. Skutečně na začátku tradingu ignorujte velikost profitů. Důležité je hlavně pracovat s co nejnižším riskem, rozjet obchodování na systematické bázi (tj. obchodovat alespoň rok podle pravidel), stabilizovat psychiku, a teprve následně si pozice zvyšovat. Pozor na subjektivní dojmy. Někteří z vás si pro live trading z celého portfolia vybrali pouze short strategii, protože na začátku roku akciové trhy „vypadaly, že nemohou již dál růst a přijde ohromný sešup“. Nakonec byla short strategie lehce ve ztrátě, na rozdíl od long strategií. V systematickém obchodování je nejlepší nechat všechny subjektivní dojmy stranou a jen prostě obchodovat podle plánu. Nakonec je to i psychicky nejvíce osvobozující. S mechanizací postupně. Systematické obchodování není třeba dělat plně automatizovaně. Příkazy je možné zadávat ručně (jednou denně) na základě analýz ze softwaru. A je to podle mě dobrý start. Někteří jste mi psali, že jste se ještě nedostali k implementaci autotraderu, ale to je naprosto v pořádku (a možná i lepší). Z počátku se mi osvědčilo exekvovat strategie ručně, protože člověk je s trhy v užším kontaktu a může přijít na další zajímavá vylepšení systémů. Trading je běh na delší trať. Není nutné zvládnout vše během pár měsíců. Důležité je postupně se posouvat dopředu – každý měsíc být o trochu dál. Pozor na mechanické přejímání práce jiných. Většina z vás využila poskytnuté kódy systémů a použila je do vlastního obchodování. To je fajn pro start. Nicméně by zde práce neměla končit. Trading je velmi dynamický a konkurenční obor a sami byste se měli snažit systémy posouvat dopředu. To již nebývá o nějakých závratných inovacích. Často stačí jen nepatrně upravit logiku vstupu, výstupu nebo kontextového filtru a toto je oblast, o které doporučuji konstantě přemýšlet. Poskytnuté kódy jsou ve workshopu hlavně proto, aby bylo na čem stavět dále. Naučte se strategie správně vyhodnocovat. Úspěch je v tradingu relativní. Každý jej může posuzovat jinak. Začátečníka uspokojí jen vysoký výnos s minimálním riskem (což reálně není dlouhodobě dosažitelné). Pokročilejší obchodník chápe, že úspěchem je to, že strategie funguje v nějakých parametrech očekávání – například v porovnání s indexem či jinými strategiemi. Způsob, jakým o vlastních výsledcích přemýšlíme, tak hodně předurčuje, jak úspěšní obchodníci jsme (což poté vede k posilování psychiky a tak k lepšímu tradingu). V každém případě mě opravdu hodně těší, že ze zpětných vazeb bylo jednoznačně vidět, jak velký smysl vám systematické swingové obchodování dává a jak moc vás workshop posunul v live tradingu. Největším důkazem je pro mě fakt, že se vás více než 1/3 přihlásila do opakování workshopu. Moc se těším na to, že příští rok posuneme praxi zase o kousek dál.

Na začátku malé upozornění. Krátkodobé obchodování je časově náročné. I v případě automatizované podoby, kterou provozuji. Jednoduše existují důvody, proč to „nedělá každý“. Jako u každé sofistikovanější činnosti, i zde existuje nezanedbatelná časová náročnost potřebná k získání nezbytného know-how. Co je krátkodobé obchodování? Jsou to nákupy a prodeje různých finančních instrumentů, které nedržíme příliš dlouho. Sám dnes obchoduji akcie, které držím od řádu hodin po několik dnů. Tyto obchody ještě kombinuji se středně dlouhým obchodováním, kde pozice držím v řádu týdnů. Proč se krátkodobému obchodování věnuji? Jako hlavní výhodu vnímám to, že obchody neváží kapitál příliš dlouho. Kapitál lze tak otáčet rychleji, a tím i více vydělávat. V této souvislosti je ale potřeba si uvědomit, že rychlé otáčení kapitálu nemusí znamenat provádění mnoha obchodů v jediném trhu, což je v dnešním prostředí velmi, ale opravdu velmi náročné. Může to znamenat i to, že obchodujeme větší množství strategií čekajících na své příležitosti, kdy tyto strategie sdílí kapitál mezi sebou. A to je směr, který mi dává naprostý smysl. Sám skládám do portfolií poměrně jednoduché strategie, které mezi sebou málo korelují a nesdílejí podobné otevřené pozice (viz tento článek). Síla strategií není tedy v geniálnosti každé z nich, ale ve výsledném portfoliu – skupině strategií. V zásadě tak v tradingu pracuji na třech paralelních úkolech: Vytvářím strategie, které nemají silnou historickou korelaci s žádnou další strategií, kterou již obchoduji. Podstatné je pro mě také to, aby strategie ve stejný čas neobchodovaly stejné akcie. Sestavuji portfolio jako celek. Každá strategie má v portfoliu svou váhu vycházející zejména ze své historické volatility. Jako klíčové vnímám správné nastavení sdílení a reinvestování kapitálu mezi jednotlivými strategiemi. Pracuji na algoritmech zajišťujících exekuci celého portfolia. Celý proces vývoje svého řešení jsem letos detailně sdílel na osobních setkání v rámci Trading Forum Meetings, kde jsem prezentoval „vše, co vím“. Hodně z vás tak zná mou cestu ve velkých detailech. Pro ostatní vypíchnu příklad, který by měl sílu portfolia krátkodobých strategií demonstrovat nejvíce. Na setkání v Praze a Brně jsem na jaře prezentoval prvotní stav portfolia tak, jak jsem jej v daný čas obchodoval ve svém fondu. V tuto dobu jsem v portfoliu obchodoval pět strategií, jejichž váhy jsem měl nastavené tak, že využívaly průměrně cca 50 % kapitálu fondu. Maximální využití kapitálu bylo cca 90%, ovšem toto nastávalo v testech jen ve výjimečných případech. Na setkání jsem prezentoval řadu metrik, které mě brzdily ve využití více kapitálu u daných pěti strategií – jednoduše řečeno bych riskoval příliš. Historické průměrné zhodnocení tohoto portfolia vycházelo v testech cca 26 % ročně při maximálním drawdownu cca 8 %. Na posledním letošním setkání, které proběhlo v sobotu ve španělské Malaze, jsem ukazoval, že mé stávající portfolio má již devět strategií. Přestože jsem skoro zdvojnásobil počet strategií v portfoliu, využití mého kapitálu se zvýšilo jen trochu. Zde je ukázka, jak současných devět strategií vytěžuje v testech kapitál portfolia: Portfolio stále obchoduje prakticky bez páky, většinu času pracuje jen cca 1/2 kapitálu. To je pro mě skvělá zpráva. Protože jednak mohu postupně zvyšovat alokaci kapitálu do jednotlivých strategií a především mohu přidávat další strategie. A přidávání dalších strategií vede k vyšší výnosnosti, vyšší diverzifikaci a nižšímu risku. Pro zajímavost. Historické backtesty portfolia s devíti strategiemi mi nyní indikují průměrné roční zhodnocení 34 % při drawdownu 6 %. Podstatně lepší výsledky než v portfoliu s pěti systémy. Samozřejmě jde o historické testy a realita bude horší, ale pointa příkladu je myslím zřejmá. Takto vypadá mimochodem korelační matice mých jednotlivých systémů: Přestože všechny systémy obchodují zatím pouze akcie a jsou velmi jednoduché (žádná optimalizaci ani komplexní využití indikátorů), mají solidně nízkou korelaci. Pro mě je tak podstatné, že systémy nesdílejí v žádném čase pozice ve stejném trhu. Jednu akcii v portfoliu pak typicky otevírám s využitím 2 % kapitálu portfolia. I kdyby otevřená pozice teoreticky ztratila 100 % své hodnoty, zásadně to neohrozí celé portfolio. Portfolia krátkodobých systémů jsou pro mě zajímavá tedy především proto, že celek se stává stále silnějším tím, čím více nediverzifikovaných strategií obchoduji. Každá další strategie typicky nespotřebuje příliš mnoho kapitálu portfolia (protože obchoduje v jiný čas než zbývající strategie), ale pomůže trochu zlepšit průměrnou výkonnost a snížit risk. Jistě, přidávání nových strategií není úplně triviální a je to kontinuální proces. Opravdu důležité je ale vnímat portfolio jako celek. Protože pokud vezmu jednu nebo dvě krátkodobé strategie, tak obchodní výsledky určitě nemusí být stabilní ani dobré. V systematickém obchodování je proto potřeba postupovat po krocích. Začít obchodovat nejprve dostupné strategie s malými váhami a ladit celkový proces exekucí. Postupně vytvářet další strategie, zapojovat je do portfolií a takto vylepšený celek pak obchodovat s vyšší agresivitou.

Poslední dobou nebyl problém nalézt i u drahých akcií situace, kdy ráno otevřely výrazným gapem (otevírací cena byla mnohem nižší než včerejší uzavírací cena). Vyplatí se podobné akcie nakupovat? Třeba jen na krátkodobou spekulaci? Podobné myšlenky testuji dnes na co nejširším množství dat. Nejčastěji používám všechny (i delistované) akcie obchodované na amerických burzách. Vesměs začnu tím, že zkusím popsat testovanou situaci v co nejjednodušší podobě a na in sample datech zkusit simulovaně zobchodovat všechny výskyty. Pro odpověď na výše uvedenou otázku jsem konkrétně situaci specifikoval následovně: Akcie se obchodovala na americké burze. Její close cena je vyšší než průměrná close cena za 100 dnů, tj. C>MA(C,100). Akcie otevře níže, než bylo včerejší low, od kterého ještě odečtu průměrný denní range - ATR(5). Výstup na konci obchodního dne. Při obchodování každého signálu, alokaci 1 % kapitálu do obchodu, ignorování marginové politiky brokera (tj. otevíral bych všechny signály) a ignorování komisí, bychom za období 2012–2020 dostali podobný obrázek: Takový vůbec nevypadá špatně. Nicméně základní otázkou u podobných testů vždy je, jestli by dané situace byly vůbec obchodovatelné. Hodně technických situací nabízí teoreticky edge právě proto, že jej nebylo možné zobchodovat (v trhu chybělo volume). Pro porozumění dopadu likvidity na ziskovost si mohu jednotlivé obchody rozdělit do skupin podle toho, jak likviditní byla obchodovaná akcie v momentě vstupu: Na svislé ose je průměrná velikost obchodu (stále bez komisí a bez skluzů). Jednotlivé sloupce pak představují skupiny akcií rozdělené do 20 dílků podle svého volume. Ve sloupci zcela vlevo je 5 % akcií s nejvyšším volume. Ve sloupci vpravo je 5 % akcií se zcela nejnižším volume. A tendence je zde bohužel zcela jednoznačná – regresní linka strmě roste vpravo vzhůru a dokládá, že čím nižší volume, tím vyšší byl zisk. To bude v praxi znamenat, že největší profity by na širokém backtestu byly realizovány na akciích s velmi nízkou likviditou. A zde bychom patrně dostávaly tak vysoké skluzy v plnění, že by strategie nebyla vůbec obchodovatelná. Mě pro testy zajímají hlavně likvidní akcie. Takto vypadá backtest akcií, jejichž volume patřilo v den před vstupem mezi 10 % nejvyšších (na horním histogramu by šlo o první dva levé sloupce). Tento test již obsahuje komise (jako u Interactive Brokers) a realistický skluz v plnění o velikosti 0,01 % vstupní ceny: A zde je pro ukázku stejný test na maximálním vzorku dat, který mám k dispozici. V rámci testu tedy sleduji všechny akcie, které byly obchodovány na US burzách. Každý den je srovnán podle volume (používám neupravené volume z daného obchodního dne), použiji jen akcie, jejichž volume spadá do 10 % nejlikvidnějších titulů daný den. Otevírám všechny signály, každému přiřazuji 1 % kapitálu (bez ohledu na marginovou politiku brokera – jde mi jen o tendence). Do výsledků jsou zahrnuty komise a skluzy v plnění: Shrnutí Akcie, které otevřou výrazným gapem podle předcházející low možná představují vizuálně lákavou nákupní obchodní příležitost, nicméně zejména u likvidních titulů nepředstavují jejich nákupy dlouhodobě ziskovou záležitost. Současně test také ukazuje, jak významný dopad má na vyhodnocování obchodované situace volume. Vždy je třeba u sledovaných patternů zkoumat, zdali byly obchodované objemy tak vysoké, aby bylo možné daný obchod skutečně realizovat.

Pokud jste klienty Interactive Brokers (nebo TradeStation Global, která účty otevírá u Interactive Brokers), patrně jste v posledních dnech také dostali výzvu k odsouhlasení převodu účtu do některé z nově vzniklých společností licencovaných v EU. V případě střední Evropy konkrétně do Interactive Brokers Central Europe Zrt. (“IBCE”). K převodu dochází z pochopitelných právních důvodů. Velká Británie opouští finálně EU a původní IBUK (pobočka Interactive Brokers registrovaná právě ve Velké Británii) přichází o možnost fungovat na EU trhu. Převod klientů do EU společností avizovalo Interactive Brokers již delší dobu. Dlouho se zmiňovala irská pobočka, nakonec IB založilo v EU tři společnosti – v Irsku, Lucembursku a Maďarsku. A právě Maďarsko představuje centrálu pro střední Evropu a podle všeho jsou všechny účty z našeho regionu přesouvány právě tam. Co konkrétně to pro nás, coby klienty, znamená? Převod není povinný. Ale podle všech informací to vypadá, že na účtech, které zůstanou v UK nebude možné otevírat nové obchody. Pouze uzavírat ty již otevřené. Aktivním obchodníkům tak patrně nezbude, než s převodem souhlasit. Co se změní? Z pohledu větších účtů je nejvýraznější změna pojištění vkladů. V IB UK byla aktiva pojištěna až do výše 500 000 USD (s různými výjimkami – např. hotovost byla pojištěna do 250 000 USD). V maďarské pobočce jsou vklady pojištěny 100 % do výše milionu forintů (cca 2 800 euro) a v hodnotě 90 % do výše 100 000 euro. U větších účtů tak určitě pojištění může hrát roli v rozhodování, zdali část kapitálu nepřesunout jinam atd. Na druhou stranu je dobré mít na paměti, že Interactive Brokers je velmi silná společnost, klientské účty jsou segregovány a v případě krachů podobných společností nezmizí vesměs všechen kapitál, ale velká část ho bývá dohledána a vrácena klientům. Dobrou zprávou je na druhou stranu možnost převodu pro obchodníky s malými účty do 25 000 dolarů, neboť podle všech informací padá omezení daytradingu akcií (dodržování pravidla pattern daytrader). Z mého pohledu je jedině škoda, že si IB vybralo za evropskou pobočku právě Maďarsko, které nemá, alespoň v mých očích, v současné době úplně nejlepší reputaci. Nicméně stále jde o součást EU a její právní systém. A podle všech zpráv to vypadá, že není možné si volně vybrat jinou IB pobočku (nehledě na skutečnost, že v jiných EU destinacích má IB ještě výrazně nižší pojištění vkladů). Sám jsem tak s převodem úplně nespěchal, ale v nejbližších dnech se ho chystám potvrdit. Pokud budete mít k převodu nějaké dotazy, můžeme je diskutovat v Techlabu v tomto vláknu věnovaném TWS.

Nedávno se na mě obrátil trader Roman s dotazem, který se týkal tipů při vytváření obchodních systémů, které mají šanci dlouhodobě generovat peníze. Jelikož odpověď nelze shrnout do pár vět, odpovídám formou článku, ve kterém shrnu tipy i pro ostatní. Romanův dotaz: Už nějakou dobu se snažím o tvorbu vlastního systému, abych se přesvědčil, že jsem schopný sestavit něco vlastního, co bude fungovat minimálně na historických datech a nebudu muset spoléhat pouze na Vámi prezentované systémy. Vybral jsem si pro toto Bollingerova pásma, aby to byl nástroj, který má v sobě nějakou smysluplnou počáteční myšlenku a neobjevoval se ve Vámi prezentovaných systémech. Šel jsem cestou tvorby přes "in sample", "out sample" na jednom indexu, a ještě si nechal data na testování před a po zvoleném testovacím období. Provedl jsem velkou spoustu testů, ale pokaždé mi ten systém zhavaroval v nějaké fázi testování. Hodně přemýšlím o diverzifikaci, jednak díky Vašim článkům, a taky i dvěma knihám od Roberta Carvera, které jste prezentoval na Finančníkovi a které jsem si prostudoval. Proto jsem začal přemýšlet a zkoumat trochu odlišnou cestu. Vzal jsem jednoduchý systém s minimem volitelných parametrů a začal provádět backtesty v určitém rozsahu parametrů na celém vzorku dat bez rozlišení "in sample" a "out sample" a na šesti indexech (OEX, NDX, SPX, RUI, RUT, RUA). Sledoval jsem funkčnost tohoto systému jednak v rozsahu parametrů, a taky na uvedených indexech. Následně jsem z celého souboru systémů vybral určitý počet systémů na základě CAR, RAR, jejichž equity křivky vykazovaly odlišnosti a zkoumal korelace těchto systémů a na základě těchto korelací poskládat několik stejných systémů s různými parametry a na různých indexech dohromady a prozkoumal výslednou equity křivku. K tomuto procesu jsem dospěl po předešlých nezdarech, když jsem se snažil vyvinout systém na "in sample" a "out sample" datech. Taky mě k tomu dovedla myšlenka, že by se tímto dala omezit přeoptimalizace. Co si o takovém postupu myslíte? Zkoušel jste někdy podobný postup? Vím, že jasnou odpověď dostanu pouze testováním takového systému, přesto by mě zajímal Váš názor, případně připomínky, v čem by takový postup mohl mít své slabé stránky. Téma vytváření obchodních systémů není jednoduché, protože neexistuje nějaký jeden mustr, podle kterého postupovat. Nicméně jsou určité body, které sám považuji za absolutní základ toho, abych měl důvěru pustit systémy na živý účet. V první řadě je potřeba nejprve opravdu kriticky přemýšlet o edge, který chceme obchodovat. Důležité je přijmout skutečnost, že 90 % informací, které jsou k dispozici na internetu ohledně tradingu nefungují a nedávají smysl. S použitím optimalizace parametrů pro vstup a výstup nalezneme při využití kteréhokoliv přístupu systémy, které generují hezké výkonnostní křivky na historických grafech, ale mívají nulovou šanci vydělávat do budoucna. Typicky pokud se někdo rozhodne stavět například intradenní systém s využitím klasických indikátorů na pětiminutových forexových grafech, je šance na dlouhodobý pozitivní výsledek skutečně nulová. A přitom mnoho traderů touto cestou jde a snaží se najít způsob, jak takto vytvořený systém „validovat“ – poznat, jestli má šanci fungovat do budoucna. A to přitom nejde. Šanci na budoucí úspěch systému nejvíce ovlivňuje princip, na kterém systém stavíme s tím, že ostatními komponenty jako je risk management a position sizing můžeme systém zlepšit nebo zhoršit. Opravdu se tak vyplatí nejprve co nejdetailněji studovat základní obchodovaný edge. V první fázi jen v těch nejhrubších obrysech tak, abychom zkoumání neovlivňovali dalšími prvky obchodního systému. Například u zmíněných bollingerových pásem by mě zajímalo, jestli existuje závislost vzdáleností ceny od bollingerova pásma a budoucími výnosy. Protože pokud takovou závislost nenaleznu, nemá smysl na myšlence stavět obchodní systém. Zní to logicky, ale běžně tomuto věnuje pozornost jen opravdu mizivá část traderů. Konkrétní cesta, jak závislost zkoumat, může být použití korelačních grafů. Podrobný tutoriál, jak postupovat od základních dat až po zobrazení korelačního grafu jsem minulý týden publikoval zde do TechLabu. Zkoumání základního edge podobným způsobem má i tu výhodu, že do budoucna přesně víme, na jakém principu bude náš systém vydělávat. Korelační graf zkoumající závislost mezi krátkodobou korekcí a budoucími výnosy. Podrobněji se tématu věnuji v tomto tutoriálu TechLabu. Pokud mám nalezený funkční základní edge, mohu jej zkusit přeměnit do obchodního systému. Osobně používám in sample/out of sample periody, ale je dobré je nepřeceňovat. Jak jsem na Finančníkovi již několikrát ukazoval, pár let vývoje systému (zejména swingového) neobsahuje dostatek dat, abychom jej mohli nějak zásadně statisticky vyhodnocovat. Tedy to, že se systému nedaří v out of sample neznamená, že se mu nemůže dařit při živém obchodování a naopak. V out of sample periodách sleduji spíše charakter výkonnosti. Zejména nechci vidět, aby se po konci in-sample výkonnostní křivka „prudce zlomila“, protože to indikuje přeoptimalizaci. Dokáži si nicméně představit vývoj systému i na všech datech. Varoval bych ale při vývoji a vyhodnocování systému před sledováním historické equity křivky. Je lepší sledovat jen číselné ukazatele – sharpe ratio, volatilitu, frekvenci obchodů, průměrný obchod atd. A robustnost testovat pomocí monte carlo simulací. Osobně bych nevybíral systémy na základě vzhledu jejich historických equity křivek. Obchodování variací jednoho systémů s různými parametry je z mé zkušenosti dobrá myšlenka. V praxi je ji třeba zasadit do kontextu velikosti obchodního účtu. Protože čím více systémy rozdrobíme, tím více mohou představovat zátěž komise. V každém případě je klíčem k úspěchu následné portfolio. Pokud v něm budete obchodovat více systémů s dobrým základním edge (viz výše) a kontrolovat u nich korelaci a risk, tak s velkou pravděpodobností v budoucnu vyděláte. Pořád je třeba mít na paměti, že i kvalitní systém může mít prodělečný rok. Není tedy možné se zabývat otázkou, jak vybrat takové systémy, které budou jenom vydělávat. Je potřeba přemýšlet o tom, jak poskládat systémy využívající alespoň trochu různé obchodní logiky. Pokud vám tedy vyzkoumaný systém dává smysl z pohledu základního edge, je dobré zauvažovat o nasazení do portfolia. Veškerá „kouzla“ se v tradingu skutečně dějí na jeho úrovni. Tady je ukázka, jak konkrétně uvažuji. Řekněme, že budu mít informace vycházející hlavně z Finančníka. Mohu si poskládat portfolio: Kde: Monday Buyer, vyučovaný ve swingovém workshopu, by měl vydělávat delším držením méně volatilních kvalitních akcií poté, co si projdou korekcí (určitá forma mean reversion systému). Mopull Limit, také vyučovaný ve swingovém workshopu, spekuluje na intradenní oslabení v korekci po průrazu dlouhodobých cenových maxim (mean reversion). Micro Breakout, popisovaný rámcově zde, vychází z následování růstového momenta u akcií s nižší likviditou (trend following). Minimální dynamické portfolio, popisované rámcově zde, drží portfolio základních aktiv - akcie, zlato, dluhopisy (trend following). Tedy každý systém obchoduje v akciích trochu jiný edge a osobně jsem absolutně přesvědčený, že všechny edge najednou fungovat nepřestanou. Naopak se doplňují, o čem svědčí i historická křivka celého portfolia (výsledky po komisích a bez dividend, které výkonnost ještě reálně zvyšují): Vidím, že portfolio má historicky sharpe ratio 1.69 a nejvyšší drawdown 12,87 %. Jelikož mám současně důvěru v obchodované základní edge jednotlivých systémů, tak bych se nebál jej obchodovat živě a třeba použít u některých systémů páku pro zvýšení výkonnosti (díky nízkému drawdownu je to možné). Jako že všechny zmíněné systémy živě na svých účtech obchoduji. OK, ale jak portfolio rozvíjet dál? Tady přichází důležitá skutečnost. Z mé zkušenosti nemá smysl zkoušet hledat další podobné systémy. Například nějaký jiný nákup korekce v akciích, které už obchoduji v podobě Monday Buyer a Mopull Limit. I když použiji třeba jinou vstupní logiku a jiné indikátory, budou pořád obchodovat stejný edge, a tudíž nepůjde o reálnou diverzifikaci. Portfolio je dobré posouvat o strategie využívající jiné edge. I když zůstaneme jen v akciích, tak existuje stále hodně přístupů, ve kterých systémy vyvíjet – sám mám ještě systémy obchodující sezónnost, systémy inkasující prémium z vypisovaných opcí a pracuji na systémech využívajících vyhlašování ekonomických reportů. Velmi důležité je tedy především nesnažit se při vývoji systémů hledat svatý grál. Je dobré přemýšlet o principech, které v trzích fungují dlouhodobě a systémy stavět hlavně tak, abychom řídili risk. Co nejdříve se pak dostat do fáze obchodování portfolií systémů postavených na různých edge, kde platí, že čím více systémů budeme obchodovat, tím méně nás bude trápit to, že občas vyvineme systém, který v budoucnu nebude generovat peníze tak, jak to indikoval v historickém backtestu. Pomohl vám článek? Sdílejte prosím jeho anotaci publikovanou na této naší facebokové stránce.

Přestože jednoduché obchodování základního edge popsaného v minulém článku by v dlouhodobém horizontu patrně přineslo zisky samo o sobě, nepředstavuje popsaná výhoda ještě obchodní plán. Už jen proto, že zisky jsou poměrně malé v porovnání s riskem, který bychom pro jejich získání podstupovali. Aby bylo možné myšlenku reálně obchodovat, je potřeba ji posunout do kompletního obchodního systému. Obchodní systém představuje soubor pravidel, která popisují, jak budeme danou myšlenku obchodovat. Tj. jak přesně budeme vstupovat a vystupovat, abychom měli co nejvyšší šanci vydělat a současně mohli rozumně kontrolovat risk. Zjednodušeně bychom si práci na obchodním systému mohli rozdělit do následujících bloků: Definování základní obchodované výhody (v našem případě noční sezónnosti v akciových indexech popisované v minulém díle). Jemné definování vstupních podmínek. Přestože jsme viděli, že dlouhodobě vydělává vstup do všech nočních seancí rostoucích trhů, budeme si chtít vybírat jen takové situace, které historicky vedou k rozumně vysokým profitům. Definování výstupních pravidel. Risk management obchodu. Kolik kapitálu budeme riskovat na jeden obchod? Budeme risk v obchodu omezovat tzv. stop-lossem? Na jaké úrovni? Money-management celého systému, který nám odpoví, s jakým celkovým kapitálem budeme systém obchodovat. Ověření robustnosti vytvořeného systému. Způsob provádění obchodů. Jak konkrétně budeme příkazy zadávat? Ručně, automaticky, typy příkazů atd. Průběžné ověřování robustnosti systému. Každý systém může přestat pracovat a my se musíme průběžně ujišťovat, že „nejedeme na mrtvém koni“. Je toho skutečně dost, co musíme v rámci obchodovatelného přístupu promyslet. Na druhou stranu budeme riskovat v trzích naše tvrdě vydělané peníze, takže patřičná příprava je na místě. Jen bláhoví začátečníci se vrhají do trhů bezhlavě a narychlo. Dlouhodobě robustní a ziskové obchodování se vytváří jednoznačně přes dobře připravený a propracovaný obchodní plán. V našem seriálu se postupně k jednotlivým blokům dostaneme. Pojďme na to ale postupně. Základní obchodovanou výhodu jsme si představili minule. Dnes se pojďme podívat na definování vstupních a výstupních podmínek. Začněme výstupními podmínkami, protože ty si můžeme nastavit, hlavně z počátku, velmi jednoduché. Jak jsme si ukázali minule, pozici budeme chtít uzavřít při otevření trhů v den následující po našem vstupu. Určitě budeme chtít na výstupech později ještě pracovat. Například budeme pilovat čas výstupu – mně osobně se osvědčuje v podobných případech vystupovat například minutu či dvě před samotným otevřením trhů (obchody provádím pomocí komoditních kontraktů, které se obchodují prakticky nonstop). Později můžeme do systému dodělat i nějakou jemnější logiku výstupu z trhů na základě chování ceny v průběhu noční seance. Ale pro začátek pracujme s výstupem za otevírací cenu. Obecně se mi podobná počáteční fixace některých částí obchodního systému velmi osvědčila. Běžně například vyvíjím systémy s určitými vyzkoušenými výstupy, abych mohl co nejdříve začít backtestovat samotné vstupy. Co se vstupních situací týče. Už jsme si otestovali, že budeme chtít vstupovat při uzavření trhů. Opět nechme v tuto chvíli stranou, jak konkrétně to budeme technicky dělat. V backtestu můžeme pro začátek počítat za vstupní cenu tu cenu, na které trh daný den uzavřel. Můžeme se tak naplno soustředit na základní otázku – kdy vstupovat, aby byly profity největší a risk nejmenší? Prakticky jediný nástroj, který nám dá na danou otázku odpověď, je historický backtest. Na historických datech bychom měli zkoumat různé situace v trhu a vyhodnocovat, jak se po nich choval trh v noční seanci. Například se podívejme na dvě zcela hypotetické situace: a) Nakupujeme close klesajícího dne, který uzavřel pod low předchozího dne b) Nakupujeme close růstového dne, který uzavřel nad high předchozího dne. Otestuji-li historii trhu SPY, pak získám následující údaje: Počet obchodů Úspěšnost Průměrný ziskový obchod vůči stavu účtu Průměrný ztrátový obchod vůči stavu účtu Celkový zisk Max. drawdown Close<Předcházející Low a klesající den 1301 59,03 % 0,43 % - 0,50 % 245,13 % - 27,76 % Close>Předcházející High a rostoucí den 1677 43,83 % 0,35 % - 0,32 % - 59,93 % - 74,74 % Test proběhl na trhu SPY v období 1.1.1994 – 1.1.2019. Použit byl hypotetický startovací kapitál 10 000 USD, 50% margin a plná expozice účtu v každém obchodu. Komise brokera Interactive Brokers započítány. Jak vidíte, obě situace vedou ke zcela odlišným výsledkům. V momentě, kdy trh v průběhu dne rostl a nakonec uzavřel nad maximální cenou předcházejícího dne, existuje výrazně nižší pravděpodobnost dalšího růstu trhu v noční seanci (jen 43,83 %). Dlouhodobé obchodování této situace by bylo výrazně ztrátové. Na druhou stranu v momentě, kdy akciový index klesá a uzavře níže, než byla nejnižší cena včerejšího dne, existuje solidní šance (59,03 %), že noční seance poroste. Dlouhodobé obchodování této situace by bylo profitabilní. Velmi tedy záleží, které dny budeme obchody otevírat. Náš cíl bude najít takové vstupní podmínky, které povedou k co nejvyšší ziskovosti a nejnižšímu risku. Čísla mohou být určitě mnohem lepší než na výše uvedeném velmi triviálním příkladu. Samozřejmě se ale nabízí zásadní otázka: Budou se historické pravděpodobnosti opakovat i v budoucnosti? Pokud vás otázka také hned napadla, jste jednoznačně na dobré cestě stát se profitabilními tradery. Určitá zdravá skepse je v tradingu absolutně nezbytná. A bohužel, není žádná záruka, že se historická výkonnost bude opakovat i v budoucnosti. Současně však nemáme k dispozici příliš mnoho jiných možností, od kterých se v obchodování odrazit. Je tak třeba: Pracovat s testováním historie tak, abychom se maximálně vyhnuli tzv. přeoptimalizaci. Tedy nalezení řešení, které perfektně popíše minulost, ale nebude robustní v budoucnosti. Pracovat s dostatečným vzorkem dat. Čím více historických obchodů, tím větší šance, že naše výsledky budou opakovatelné i v budoucnosti. Určitě je dobré vyhodnocovat alespoň stovky obchodů. Desítky obchodů nepředstavují dostatečný vzorek. Použít statistické nástroje, které nám usnadní identifikovat robustnost vytvářeného systému. Při finálním obchodování systému používat přístupy, které nám pomohou identifikovat odchylky v chování systému a možnou situaci, kdy systém přestat obchodovat. Vidíte, že témat máme před sebou hodně a postupně si je v seriálu probereme podrobněji.

V tradingu je dobré věnovat pozornost detailům. Dříve jsem například vystupoval na konci dne market příkazy zadávanými přibližně minutu před koncem obchodování. Dnes používám MOC příkazy. Pojďme si ukázat proč. V minulém článku jsme si ukázali, že u mnoha strategií se vyplatí uzavírat pozice na konci obchodního dne. To lze prakticky dělat mnoha způsoby. Jedním je poslat na burzu příkaz Market On Close (MOC), který se však musí odeslat s určitým předstihem před koncem obchodní seance a pak již nelze měnit. Alternativním způsobem může být výstup skriptem například minutu před uzavřením burzy. Představují tyto dva způsoby finanční rozdíl? Můžeme to otestovat. Příkaz MOC zařadí naši pozici do tzv. uzavírací aukce. Výsledkem je plnění, které v grafech vidíme jako oficiální „Close“ cenu. Pokud budeme vystupovat například minutu před uzavřením trhu, budeme nejspíše prodávat za bid a nakupovat za ask. Pochopitelně záleží také na velikosti pozice. Pokud bychom obchodovali větší pozici, můžeme v rámci MOC uzavírací cenu ovlivnit. Stejně tak nemusíme být schopni nakoupit za aktuální ask. Předpokládejme ale, že pracujeme s menší pozicí, kterou by bylo možné bez problémů exekvovat za běžnou bid/ask cenu. Pro test vyjdu z mé swingové mean reversion strategie obchodované v Trading Roomu. Ke všem výstupům stáhnu z databáze bid/ask ceny minutu před koncem obchodování. Nejprve testuji long stranu mean reversion strategie. Například 25.5.2022 bych uzavíral long pozici v SMCI. Close cena byla 48,77. Bid/ask ceny minutu před koncem seance vypadaly pro ticker následovně: Pro test použiji hodnotu bid price co nejblíže času 15:59 (USA čas), tedy 48,79. V tomto případě bych tedy uzavřel pozici příkazem typu market odeslaném minutu před koncem obchodování za lepší cenu (48,79), než pokud bych vystupoval příkazem typu MOC (48,77). Projdu-li všechny long pozice strategie od roku 2019 a zobrazím-li příslušnou equity křivku, dostanu následující graf: Modrá linka představuje výkonost při výstupech marketem minutu před koncem obchodování. Oranžová výstupy příkazem MOC (komise nejsou v tomto srovnání zahrnuty, ve srovnání také nejsou zahrnuty delistované akcie, u kterých nemám k dispozici bid/ask ceny). Takto vychází srovnání, pokud bych pozici uzavíral 20 vteřin před koncem obchodní seance: Opět jednoznačně vítězí výstup pomocí MOC příkazu. Rozdíly na jednotlivých obchodech nejsou extrémní, ale na 300 obchodech se výkonnost odlišuje již o více než 1 000 dolarů. A to rozhodně není málo. Stejným způsobem mohu zkoumat short obchody. Ty mohu opět ukončovat buď MOC, nebo pro porovnání market příkazem poslaným na burzu minutu před koncem obchodní seance. V tomto případě budeme pozici ukončovat za ask cenu. Jeden z posledních obchodů byl podle testu short v trhu STNG. S použitím MOC by byl výstup za cenu 35,19. Historické bid/ask ceny vypadají takto: S poměrně velkou jistotou lze říci, že bychom pozici mohli ukončit za cenu 35,18. Tedy o cent lépe než v případě MOC. Takto pak vypadá srovnání na delší historii: Opět je patrné, že MOC výstupy (oranžová linka) vychází lépe. Pozn.: výkonnost je opět orientační a vychází z backtestu strategie. V živém obchodování nelze všechny shorty exekvovat a u některých nevstupuji z důvodu fundamentálních filtrů. Smyslem grafu je pouze porovnat plnění. Dnešní srovnání jednoznačně ukazuje, že výstupy s použitím MOC příkazů vycházejí dlouhodobě lépe, než když budeme vystupovat z pozic marketem např. minutu před uzavřením trhů.

Akciové trhy procházejí poslední týdny solidní turbulencí. Osobně vnímám propady jako velkou příležitost pro nové investice. V tuto chvíli ale většinu prostředků držím v hotovosti a jsem připravený na další poklesy. Pohled na graf vydá za tisíc slov. Největší propady se poslední týdny odehrály v menších technologických růstových titulech. Index Rusell 2000 se minulý týden propadl na 50 % hodnoty posledního pohybu. Resp. dosáhl předcovidových hodnot: Od 50% retracementu se v pátek odrazil také index Nasdaq 100, který je ale stále podstatně výše, než byly hodnoty indexu před covidem. Diverzifikovanější index SP500 se zatím drží výrazně více – propad byl zatím v oblasti cca 35% retracementu pohybu za poslední dva roky: Aktuální propady bohužel ne úplně vyhovují mým hlavním systematickým strategiím – tedy mean reversion systémům, které jsou letos zatím ve ztrátě (což ale vnímám jako zcela přirozené s ohledem na aktuální kontext trhů), současně ale přinášejí ohromnou příležitost pro vytváření dlouhodobých akciových pozic. Jak jsem ukazoval v historických článcích, sám se diverzifikuji i do pomalejších strategií a určitě se nebráním ani pasivnímu držení zajímavých titulů s cca 3letým výhledem tak, abych z investičních výnosů neplatil žádné daně. Zásadní otázka tak zní – je již nyní čas nakupovat, nebo je lepší vyčkávat? Bohužel křišťálovou kouli nemám, s většími nákupy ale zatím vyčkávám. V tuto chvíli mám přibližně 75 % kapitálu volného a 25 % zainvestovaného. S výraznějšími nákupy plánuji začít v oblasti 50% retracementu SPX s tím, že věřím, že se trhy mohou podívat i podstatně níže. Pochopitelně to může znamenat, že se do vybraných pozic nikdy nedostanu. Na druhou stranu nepředpokládám, že by růst byl tak raketový jako v roce 2020, kdy byly trhy živeny „covidovými penězi“. Takže pokud by se trhy stabilizovaly, předpokládám, že bude prostor plány přehodnotit. Jedna z hypotéz, se kterou pracuji je, že určitou nemalou paniku by letos mohlo přinést ochlazení bubliny v kryptu. To neznamená, že bych kryptu věštil zánik, nicméně celý systém se může pořádně rozhoupat, pokud by se hodně lidí pokusilo s dalšími poklesy a kauzami vybrat své hypotetické profity nebo ukončit přepákované pozice otevírané za vysoké ceny. Viz kauza destabilizace a ztráty hodnoty „stable“ coinu UST a krach jednoho z největších altcoinů Luna, který během minulého týdne ztratil prakticky veškerou svou hodnotu (jeho kapitalizace byla přitom v desítkách miliard dolarů). To už jsou situace, které myslím hodně lidí donutí o kryptotrzích přemýšlet i z pohledu, že velmi rychle mohu ztratit vše. A krypto svět je dnes s tradičním burzovním propojen na mnoha úrovních. Jeho rozkolísání by mohlo vyvolat solidní paniku, která by se promítla do všech trhů. A kde je panika, budou příležitosti. Proto dnes sám sleduji pokles Bitcoinu, záchvěvy dalších stable coinů atd. Osobně bych tak s otevírám pozic v indexech a akciích úplně nespěchal. Situace na trzích se mi jeví stále jako příliš klidná. A když pozice otevírat, tak opravdu pomalu a počítat s dalším přikupováním za nižší ceny. Ano, máme zde vysokou inflaci a investiční peníze v hotovosti trpí. Část kapitálu pochopitelně pracuje v mých rychlejších strategiích, ale u nejkonzervativnější části svých úspor věřím, že trpělivost ty nejzajímavější investiční příležitosti na trzích teprve přinese. Na druhou stranu je výše napsané jen mým osobním názorem. Možná, že nakonec nejvíce vydělají ti, kteří jsou dnes v aktuálním poklesu již 100% zainvestovaní a věří, že nyní máme v trzích dno. V trzích člověk opravdu nikdy neví. Sám ale zatím vyčkávám.

Jeden z prvotních úkolů, které má před sebou každý obchodník, je získat funkční obchodní plán – obchodní strategii, kterou budeme následovat. Jak získávám inspiraci a vytvářím plány dnes já? Proces vytváření obchodních strategií je pochopitelně tím snazší, čím více zkušeností máme. To, co na začátku vypadá jako extrémně náročný proces, se postupně začne jevit jako ta méně významná část tradingu. Zde jsou mé tipy, pokud se v této oblasti potřebujete pohnout vpřed. Základem úspěšného obchodování je především přijmutí reality, ve které se coby tradeři pohybujeme. Mj. je to fakt, že neexistuje svatý grál. Každá strategie má své slabé a silné chvilky. Důležité je řídit risk, protože jestli přijde zrovna období ztrát nebo zisků je ovlivněno náhodou, se kterou nic neuděláme. V případě vytváření systémů se tak sám řídím následujícími pravidly: Hledám „dostatečně dobrou strategii“, nikoliv perfektní. Podrobněji viz Jak vytvořit dokonalý obchodní systém?. Líbí se mi spíše jednodušší systémy. Takové není třeba ani příliš optimalizovat. Obchodované myšlence potřebuji rozumět. Mj. proto, že se mi systémy lépe obchodují v jejich drawdownech. Příliš nesleduji risk profil jednotlivé strategie, ale přemýšlím o výkonnosti a risk profilu celého obchodovaného portfolia několika strategií. Stabilitu obchodování přináší jednoznačně až úroveň portfolia. Strategie začnu poměrně brzy v určité základní podobě obchodovat s menším kapitálem živě, což v průběhu času vede k mnoha dalším nápadům, jak základní myšlenky posouvat dále. A kde získávám inspiraci pro nové strategie? Vesměs sleduji, co s úspěchem obchodují ostatní. Zaměřuji se na obchodníky publikující výsledky systematických strategií, sleduji, co obchodují za trhy, jak přibližně vstupují, vystupují a jaké mají výsledky. Mnoho obchodníků strategie komentuje na svých blozích. Samozřejmě dále zkoumám výsledky strategií např. na striker.com nebo collective2.com Důležité je rozumět tomu, že od funkční myšlenky obchodního plánu k reálné implementaci může být zejména z počátku náročná cesta. Protože pokud by bylo obchodování jednoduché, uspěl by v něm každý. Přitom naprostý opak je pravdou – drtivá většina začínajících retailových obchodníků hledá jednoduchá řešení a peníze prodělá. Sám dnes všechny obchodní plány obchoduji v plně mechanické podobě. Tedy všechny obchodní myšlenky převádím do 100% systematických pravidel, které mohu otestovat na historických datech a následně obchodovat mechanicky (jen zadávám ručně signály na základně instrukcí počítače) nebo automatizovaně. Tuto cestu bych zpětně doporučil každému začátečníkovi, protože jakmile je hotová práce na implementaci strategie, samotné obchodování čas nezabírá a můžeme svou pozornost plně přesunout k vývoji dalších strategií (a jak jsme si řekli – konzistentní obchodování je záležitostí portfolií systémů). Nicméně rozchodit mechanické strategie od myšlenky k realizaci je z počátku náročná výzva a člověk musí vydržet. Příkladem může být například Mean reversion strategie (obchodování návratu ceny k běžné hodnotě), kterou jsem na Finančníkovi popisoval v minulém článku. Sám tuto strategii dnes v jen nepatrně obměněné podobě obchoduji na živém účtu (říkám jí MR3000 a patrně ji budu v budoucnu v článcích zmiňovat) a jelikož jsem v minulém článku publikoval prakticky všechny podmínky strategie, jde jen o úsilí vše konkrétně implementovat. A takto přesně postupuji na svém účtu. Naleznu podobné tipy, jako publikuji na Finančníkovi a pracuji na jejich implementaci. Coby naprostému neprogramátorovi mně rozchození první portfolio strategie trvalo asi rok a půl Samozřejmě ne každodenní práce, ale řekněme soustavného zkoumání odkud vše uchopit. Dnes mi trvá proces od myšlenky k implementaci strategie spíše týdny. A jaká je tedy má hlavní rada v případě vytváření strategií? Nebojte se inspirovat od ostatních. Důležité je ale nezkoumat individuální strategie, ale raději portfolia. Například alespoň dvě strategie, které se určitým způsobem doplňují. Podívejme se opět na mean reversion strategii z minulého článku. Ta se de facto skládá ze dvou samostatných systémů – long strategie a short strategie. Jejich chování vidíme na backtestu v podobě zelené a červené linky: Pokud bych zprvu testoval jen long strategii jako samostatný systém, patrně bych systém nikdy nenasadil živě, protože strategie má příliš dlouhé a hluboké drawdowny. Spolu se short strategií ale vzniká systém, který je již příjemně obchodovatelný (jeho equity křivku představuje na screenshotu šedá plocha). Stejné je to s ostatními principy. Velmi dobře fungují strategie nakupující různé korekce v akciových indexech. Ovšem strategie mohou mít docela hluboké drawdowny, které vás patrně odradí od jejich obchodování. Stačí ale zkusit současně strategii kombinovat se strategií obchodující volatilitu nebo dluhopisy a rázem získáme úplně jiný obrázek. Zvládnutí komplexnější implementace (například v podobě vyhodnocování několika strategií najednou) je zprvu náročnější, ale je to proces, do kterého se vyplatí čas investovat.

Obchodování futures kontraktů má mnoho zajímavých výhod, kvůli kterým je obchoduje ohromné množství traderů. Pro nejmenší účty mohou však ty nejzajímavější být často až příliš agresivní a riskantní. Přitom většina obchodníků začíná právě s malými účty. Burzy se toto snaží reflektovat přes komoditní mikro kontrakty. Ty však dost často skomírají na nezájmu obchodníků. Jaká je situace u nedávno zavedených komoditních mikro kontraktů na akciové indexy? Komoditní kontrakty na akciové indexy patří z mého pohledu k těm nejzajímavějším trhům, které určitě stojí za to obchodovat. Jak intradenně, tak pozičně. Nejčastěji se na americké burze obchodují e-mini S&P 500 (ES), e-mini Nasdaq 100 (NQ), e-mini Dow (YM) a e-mini Russell 2000 (RTY, dříve TF). Přestože kontrakty mají ve svém názvu označení „mini“, úplně malé kontrakty to nejsou. Velmi často dokáží udělat i během několika minut pohyb odpovídající několika stům dolarům. Tomu odpovídá i risk, který je třeba podstoupit – u velmi rychlých obchodů bude stop-loss minimálně desítky dolarů. U pozičního obchodování jsou to spíše vyšší stovky dolarů, případně hodnoty přes tisíc dolarů na kontrakt. A to už nejsou částky akceptovatelné pro malé účty. Což je škoda, protože právě třeba swingové obchodování (kdy se drží pozice několik dnů) je v akciových indexech jednou ze snazších cest k vytváření profitů. Velmi dobrou zprávou tak bylo nedávné zavedení tzv. mikro kontraktů na akciové indexy. Obchodují se čtyři – micro e-mini S&P (MES), micro e-mini Nasdaq 100 (MNQ), micro e-mini Russell 2000 (M2K) a micro e-mini Dow (MYM). Mikro kontrakty jsou 10x menší než e-mini kontrakty. Což jednoduše řečeno znamená, že tam, kde je na e-mini potřeba stop-loss 100 dolarů, je na micro e-mini kontraktu potřeba stop-loss 10 dolarů. Pochopitelně, že i zisky jsou 10x menší. Nicméně zejména z počátku tradingu by mělo jít především o řízení risku, o rozjetí diverzifikovaných strategií, o zažití tradingu jako businessu – a v tomto mohou mikro kontrakty odvést velmi dobrou službu. Tedy za předpokladu, že jejich obchodování bude rozumně zpoplatněno a také, že v trzích bude dostatečné volume. Co se poplatků týče. Zde naštěstí byla burza a brokeři poměrně rozumní a mikro kontrakty se obchodují za výrazně nižší komise než e-mini kontrakty. Nejsou sice 10x menší než běžné komise, ale jsou výrazně nižší a mikro kontrakty se s nimi dají rozumně obchodovat (konkrétní výše se liší broker od brokera). A velmi dobrá zpráva je, že mikro kontrakty jsou již dnes dobře obchodovatelné i z pohledu objemů obchodů. Podívejte se na srovnání poslední seance v micro e-mini Nasdaq (MNQ) vs. běžný e-mini Dow (YM – běžně obchodovaný i intradenně). Volume je prakticky totožné: To je velmi dobrá zpráva. Tady je pohled na klasický e-mini ES (nahoře) a micro e-mini ES (dole). Klasický ES má 10x větší objemy, což ale znamená, že micro e-mini ES už je také velmi dobře obchodovatelný: Každopádně pokud uvažujete o obchodování futures s menšími účty, pak micro kontrakty na akciové indexy jsou dnes jednoznačně velmi zajímavými produkty, na které bych se zaměřil. Perfektní mohou být i pro první automatizované strategie. Právě na akciových indexech se automatizované strategie vytvářejí nejjednodušeji a s 10x nižším stop-lossem není problém spustit více strategií najednou i na menším účtu. A jakmile si ověříte funkčnost strategie, můžete zvážit přechod na e-mini kontrakty. V souvislosti s tématem článku může být zajímavá také informace z minulého týdne, že u TradeStation Global je nyní možné otevřít účet od 1 000 USD. To je opravdu malý kapitál, nicméně pro základní trénování různých strategií například na akciích nebo nově micro e-mini kontraktech dostatečný. Účet je otevíraný u Interactive Brokers s tím, že obchodník může bezplatně využívat platformu TradeStation, což jsou řešení, se kterými sám pracuji a považuji je za velmi dobré (podrobněji viz Brokeři pro malý účet [od 1 000 USD]). Úspěšné obchodování je zejména o praxi. Co nejdříve je potřeba začít skutečně pravidelně obchodovat s opravdovými penězi (pochopitelně na základě funkčního a otestovaného obchodního plánu), z počátku ideálně s co nejnižším riskem (abyste si zbytečně nepošramotili psychiku hned v počátku obchodní kariéry). Na Finančníkovi proto poslední roky doporučuji začít swingově obchodovat akcie, nicméně micro e-mini kontrakty mohou být v tomto ohledu také dobrou volbou. Třeba už jen kvůli short strategiím, které se rozhodně lépe provádějí s futures než s akciemi.

Hledáte-li systematickou cestu diverzifikace přes nižší timeframe, pak breakout volatilita představuje dlouhodobě přítomný edge v mnoha trzích. Hodně obchodníků má mylnou představu, že profitabilní obchodní strategie musí být komplexní. Pravdou je, že v trzích fungují jak komplexní, tak jednoduché přístupy. A zejména typické retailové strategie mívají pak z dlouhodobého pohledu velmi podobné výkonnosti bez ohledu na to, jak komplexní je samotná obchodní logika. Z mých zkušeností je jednoznačně lepší pracovat s jednoduššími principy. Snáze se u nich chápe logika, s jakou vstupují do trhů a výsledky se jednodušeji interpretují. Třeba i s ohledem na charakter trhu, ve kterém se bude strategii dařit a ve kterém nikoliv. Jeden z jednoduchých, a přitom dlouhodobě funkčních principů, je breakout volatility. Funguje v mnoha trzích. Pokud s ním začínáte, tak bych se určitě nejprve orientoval na akciové indexy. V těch se dají strategie tohoto typu postavit opravdu snadno. Systémy vycházejí z jednoduchého principu – pokud se trh vychýlí nad určitou běžnou vzdálenost, je to možná z důvodu, že do trhu vstoupil zásadní fundament a cena bude silným trendem pokračovat dále: Nákres je ilustrační, ale dobře vystihuje podstatu obchodu. Běžnou volatilitu pohybu můžeme například počítat pomocí ATR a hodnotu přičítat/odečítat od close předešlého dne. Dostaneme úrovně, po jejichž překonání vstoupíme do dlouhé nebo krátké pozice. Systém obchoduje momentum, takže v obchodu chceme být co nejdéle. Jako výstup se nejčastěji používají různé typy posouvaného stop-lossu. Pokud budete vytvářet intradenní systém v akciových indexech, tak určitě stačí systém stavět tak, že budete pracovat s fixním stop-lossem a vystupovat v době uzavření trhu (např. 22:15 našeho času). Pochopitelně výše uvedené představuje hrubou kostru přístupu, kterou je dobré ještě doladit. Patrně budete chtít přidat podmínku kontextu (tj. kdy podobný obchod vyhledávat), časovou podmínku (kdy konkrétně do obchodu vstupovat) a konkrétní definici vstupní oblasti. Ale jak jsem již uvedl – pamatujte na to, že v jednoduchosti je síla. Z hodně dlouhodobého pohledu budou mít funkční systémy tohoto typu nakonec velmi podobné výsledky (při standardizovaném risku). Mé osobní tipy k obchodování intradenních breakoutů volatility Velmi důležité je uvědomit si, že tyto systémy vydělávají především na zachycení méně pravděpodobných pohybů. Určitě to nejsou pohyby, které v trzích vidíte každý den/týden. Systém čeká na situaci, kdy se trhy silně rozjedou z důvodu nějaké zásadní fundamentální zprávy nebo třeba paniky. Spousta vstupů tak bude generovat malé ztráty. Jednou za čas ale přijde pohyb, který tyto ztráty pokryje, a ještě vygeneruje pěkný zisk. Dobře je to vidět na výsledcích z minulého týdne jednoho mého intradenního systému breakoutu volatility pracujícího na trhu ES, který obchoduji u Striker: Systém nyní ve zvýšené volatilitě obchodoval aktivněji. Za posledních devět obchodních dnů vidíme šest vstupů. Dva short a čtyři long. Většinou jde o menší zisky/ztráty. Ale obchod číslo 3 představuje přesně typ dne, na který systém čeká – e-mini ES trendovalo od otevření do close a systém realizoval zisk přes 1 700 USD/kontrakt. To už je slušné. Právě vzhledem k povaze zisků a ztrát je u podobných přístupů extrémně důležité obchodovat je plně systematicky. Nechcete jeden den vynechat, abyste přišli právě o podobný trend. Sám tyto přístupy obchoduji plně automatizovaně. Jako důležité vnímám obchodovat systémy současně long i short. V akciových indexech mám navíc na short stranu dlouhodobě lepší výsledky (vyšší průměrný obchod). Protože pokud trhy začnou padat, bývá takový pohyb opravdu výrazný až do konce seance. Přirozeně pak podobné systémy tvoří vhodnou diverzifikaci pro mé swingové systémy na akciích (které obchoduji vesměs do longu). Na výše uvedeném screenshotu je vidět, že systém šel v klesajících trzích do shortu (obchody 1, 2) a následně začal obchodovat do longu (obchody 3,4,5,6). Podstatné je u tohoto typu systémů nechat obchodu dostatečně volný prostor. Jakmile se dá trh do pohybu, chcete v něm vydržet co nejdéle. Vesměs to vyžaduje vyšší stop-loss. V trhu ES to je tak 800 USD/kontrakt a výše. A určitě se může stát, že stop-loss bude zasažen i několikrát v průběhu měsíce a je potřeba s touto variantou počítat v risk managementu. Jelikož budou podobné systémy vždy alespoň částečně optimalizované (většinou využívají určité nastavení indikátorů), je z mé zkušenosti potřeba obchodovat je alespoň v malých portfoliích (ideálně s trochu jinými nastaveními indikátorů, timeframe, trhů). Rozkládá se tím riziko a zvyšuje šance, že systém zobchoduje typy dnů, na které čekáme. To je pochopitelně nevýhoda pro malé účty. Dobré ale je, že dnes lze strategie obchodovat přes mikro kontrakty s 10x nižší náročností na risk a kapitál. Vhodnou diverzifikaci tak lze dosáhnout i na malém účtu. S podobnými přístupy budete vystupovat kolem uzavíracího času burzy. Bohužel stejně jako ohromné množství dalších obchodníků. Připravte se tak na horší plnění. Systémy tak musí mít solidní průměrný obchod (sám vyžaduji v ES alespoň 200 dolarů na obchod). A časem můžete pochopitelně systémy vylepšovat tím, že budete pracovat na dalších typech exekucí, které vám budou skluz snižovat. Co se timeframe týče, začněte spíše na vyšších barech. Sám pracuji nejčastěji s půlhodinovými úsečkami. Nešel bych pod patnáctiminutový timeframe. Závěrem Hodně obchodníků se u podobných strategií spálí jen díky tomu, že jsou na daný typ strategie silně podkapitalizovaní. Nelze pracovat se stop-lossem 1 000 USD a účtem 5 000 USD. Nespoléhejte se na to, že naleznete krásnou historickou equity křivku backtestu, se kterou lze přístup obchodovat s vysokou úspěšností a malým stop-lossem. Tyto přístupy vyžadují vyšší stop-loss a patřičnou diverzifikaci. Naštěstí s mikro účty toto už není problém ani na menších účtech. Také se připravte na to, že breakout strategie občas vstoupí do pozice „v nejhorší možný okamžik“. Z principu strategie vstupují do longu na vysokých cenách a občas se těsně po vstupu trh otočí, aby šel k základnímu stop-lossu. Toto je opět realita. Zisky přístupu přicházejí z dlouhodobých pravděpodobností. Strategie bývají delší dobu v drawdownu, ale dříve nebo později se najednou v trhu zvedne volatilita a trhy začnou být v občasném delším trendu. A to jsou momenty, kdy strategie začnou odměňovat. Je jen potřeba trpělivě čekat v trzích…

Jeden z principů, který připomínám začínajícím traderům stále dokola je, že na jednotlivých obchodech příliš nezáleží. A jednotlivé obchody nelze "pilovat" k dokonalosti. Vím, že mnoho začínajících obchodníků má pocit, že vztah mezi pravděpodobností a riskem mohou ovlivňovat svými schopnostmi. Tedy například, že se naučí vyhledávat jednoduché cenové patterny s vysokou úspěšností a vysokým poměrem průměrného zisku na občasné ztráty. To je ale typický příklad kognitivního zkreslení, kterým se všichni více či méně necháváme ovlivňovat. Jedním z nejznámějších kognitivních zkreslení spojených s přílišnou sebedůvěrou je "overconfidence bias" (zkreslení přehnané sebedůvěry). To vede zejména začínající obchodníky k přecenění vlastních schopností, dovedností nebo informací. V kontextu tradingu může tento jev vést k rozhodování na základě nedostatečných nebo nesprávných informací, protože obchodník si myslí, že ví víc, než ve skutečnosti ví. Například trader může přecenit svou schopnost předpovědět pohyb trhu, a může tak podstupovat zbytečná rizika. Třeba proto, že z příspěvků na sociálních sítí má pocit, že to „musí jít“. Jednoduše řečeno – některé věci v tradingu kontrolovat můžeme, jiné nikoliv. Jednou z oblastí, kterou v tradingu kontrolovat nemůžeme, je výrazné zvyšování výkonnosti běžných obchodních přístupů, aniž bychom nezvyšovali risk. Sám obchoduji mnoho strategií. Mám rád například swingové mean reversion akciové strategie. Obchoduji je ale prakticky v té nejjednodušší možné podobě. Protože vím, že v reálném světě není cesta, jak zvýšit jejich výkonnost například 5x, aniž bych podstatným způsobem nezvyšoval risk (a to třeba skrytou cestou, kterou neuvidím v backtestu, protože testy vedoucí k podobné výkonnosti budou jednodušše přeoptimalizované). Výkonnost proto vždy posuzuji ve vztahu k risku. Metrik, jak to dělat, je celá řada. Osobně používám sharpe ratio. To velmi stručně řečeno udává poměr průměrné výkonnosti k průměrnému risku a opravdu hodně volně bychom mohli říct, že strategie se sharpe ratio 1 může mít průměrnou výkonnost například 20 % při max. drawdownu také cca 20 %, nebo 10 % při max. drawdownu také 10 % (sharpe ratio v praxi nepracuje s drawdownem, ale volatilitou výnosů). Strategie, které živě obchoduji, mají sharpe ratio někde mezi 0,5-1,5. Začínající obchodníci často hledají strategie, které budou mít sharpe ratio „v nebesích“ – například doufají v průměrné zhodnocení 100 % při maximálním drawdownu 5 %. To je upřímně s běžně dostupnými strategiemi naprosto nereálné. A čas v trzích vás naučí, že ani nemá smysl se pokoušet podobným směrem strategie posouvat. Cesta, jak výkonnost zvyšovat, je diverzifikace v rámci portfolií. Tím, že budete postupně obchodovat více nekorelujících strategií, zachováte jejich výkonnost, ale celkový risk bude klesat. Sharpe ratio se bude zvyšovat. Velmi dobře to v krátkém videu vysvětluje Ray Dalio (americký miliardář a významný hedge fund manager): https://www.youtube.com/watch?v=Nu4lHaSh7D4 Ray ukazuje, že to, co ovlivňuje celkový risk našeho obchodování, je počet systémů (nebo zdrojů příjmů) a jejich korelace. To je mentální posun, který je potřeba si v tradingu osvojit. Je potřeba odpoutat pozornost od jednotlivých obchodů a začít přemýšlet o systémech pracujících v celku. Na první pohled to nemusí vypadat složitě. Ale úplně snadné to není. Je potřeba vytvořit workflow, které zajistí, že jednotlivé systémy spolu dobře fungují, že se příkazy zadávají bez chyb, že dokážeme vše spolehlivě vyhodnocovat a podobně. Rozhodně to ale není nepřekonatelné. Podstatné je, do jaké oblasti trader zaměřuje svoji pozornost. V pochopení důležitých a méně důležitých věcí v tradingu mohou pomoct také simulace. Na Google Colabu s vámi sdílím svůj python simulátor náhodného obchodování. Naleznete jej na této adrese: https://colab.research.google.com/drive/1eLZr0-UuCx6srHLkF4QM0L_1LB5XvnzT?usp=sharing Skript si uložte na svůj Google Drive a můžete jej spustit černou šipkou v záhlaví. Pak stačí vyplnit příslušná políčka a kliknout na „Spočítej“: Prostředí je jednoduché. Skript generuje hypotetické systémy podle zadaných parametrů. Průměrný roční výnos 0,2 říká, že generujeme systém průměrně generující 20 % p.a. Pak je důležitá roční volatilita. Hodnota 0,2 stručně řečeno znamená, že můžeme očekávat drawdown cca 20-30 %. Dále zadáme počet let v simulaci a počet generovaných strategií. Klikneme na Spočítej a dostaneme například podobný graf: Je zde daný počet equity křivek, které jsou vygenerované náhodně, ale s výchozími parametry výnosnosti a risku. Některé systémy z principu vydělávají více, jiné méně. Pod tabulkou naleznete základní pohled na výnos a risk: CAGR mean: 21,13 % CAGR max: 30,97 % CAGR min: -0,69 % Drawdown max: 40,15 % Drawdown min: 21,95 % Drawdown mean: 30,31 % Hodnoty se pochopitelně liší s každým během skriptu (křivky jsou generovány náhodně), ale rámcově budou při stejných parametrech vypadat podobně. Zde vidíme, že drawdown systémů se pohyboval v rozmezí 21,95 – 40,15 %. Výnosnost od -0,69 % do 21,13 % (ano, jedna strategie ztrácela podobně, jako se nám to bude dít na živých účtech). Všech deset systémů má průměrné zhodnocneí 21,13 % při průměrném drawdownu 30,31 %. To je relativně realistický poměr. Pokud ale v živém obchodování budete obchodovat se systémem, který má průměrné zhodnocení 21,13 % při drawdownu 30,31 %, není skutečně způsob, jak snížit drawdown nějakými "pokročilými taktikami" třeba na polovinu. Až na jedinou taktiku. Doslova hlavní „svatý grál“ tradingu, který se odehrává na úrovni portfolia. Řekněme, že bychom každé strategii přiřadili 1/10 kapitálu (na ukázce pracujeme s 10 strategiemi) a obchodovali je všechny najednou. Výkonnost portfolia by pak vypadala následovně: Max Drawdown: -4.90 % CAGR: 23.05 % Annual Volatility: 5.23 % Celkové portfolio má najednou průměrné roční zhodnocení 23,05 % při maximálním drawdownu -4,90 %. Věřím, že tento příklad hovoří za vše a maximálně doporučuji, abyste si s testerem hráli chvíli sami. Jsem přesvědčen, že po čase každému obchodníkovi začne docházet, jak hodně záleží na kombinaci strategií do celku (portfolia) a jak minimálně jsou podstatné jednotlivé obchody. Samozřejmě, že praktická implementace portfolií systémů má mnoho aspektů, které musíme řešit a sdílený python skript problematiku přibližuje jen ve zjednodušené a teoretické rovině. V praxi musíme systémy vytvářet, řešit rozdělování kapitálu mezi strategie, zajišťovat nízkou korelaci, systematicky obchodovat mnoho signálů atd. Podstatné ale je, kam ve svém tradingu zaměřujete pozornost – na precizování např. vstupních situací nebo na pilování portfolia jako celku...

Ústředním bodem mého obchodování je práce na diverzifikovaných portfoliích složených z více strategií. Jelikož se v tuto chvíli zaměřuji především na akcie, může se stát, že stejný titul bude chtít najednou otevřít více strategií. Jak k tomuto přistoupit? Při práci s akciovými strategiemi lze nalézt mnoho logik vstupů a výstupů vedoucích k historicky relativně nekorelovaným systémům. Potíž může být v momentě, kdy strategie z nějakého důvodu budou obchodovat podobné akcie. Zde je zjednodušený příklad: Obr. č.1: Původní strategie Modrá linka je short strategie velmi podobná MR3000S, kterou obchoduji kromě svého fondu i v našem Trading roomu. Červená linka představuje hypotetickou další short strategii, kterou jsem připravil kvůli demonstraci v tomto článku. Jde o upravenou strategii, která se od modré liší v drobných nuancích vstupních a výstupních pravidel. Na první pohled se výkonnost modré a červené strategie od sebe zas tolik neliší a v praxi bych rozhodně obě strategie jako diverzifikované neobchodoval. Pro pointu dnešního článku je podstatné, že obě výše uvedené strategie sdílí poměrně dost velmi podobných obchodů na stejných titulech a níže demonstrovaný princip na této kombinaci dvou podobných systémů bude velmi výrazný. Při obchodování mého portfolia nechci, aby systémy držely stejné pozice v různých systémech. A to z pochopitelných důvodů. Jednotlivé akcie reagují na fundamenty a mohlo by se stát, že shodou náhod bych měl násobnou expozici zrovna v akcii, která vygeneruje vyšší ztrátu. V každém čase tak osobně ve svém portfoliu držím přes všechny systémy v jakékoliv akcii jen jednu pozici. Co tedy dělat, pokud se sejde signál pro vstup do stejné akcie ve více systémech? V zásadě máme dvě možnosti: 1) Duplicitní signál vypustit a nahradit jej dalším signálem v pořadí. 2) Duplicitní signál vypustit a nenahrazovat jej žádným dalším signálem (budeme tak obchodovat méně signálů). Intuitivně by většina traderů volila patrně bod 1). Zejména pokud jako já analyzujete mnoho tisíc akcií a většinu dnů je k dispozici více signálů, než kolik chceme otevřít. V případě dostupnosti více signálů postupují mé systémy tak, že si dostupné signály seřadí podle nějakého klíče a obchodují „top x signálů“. Například „top 5 signálů“, kdy každému obchodu přiřadí 2 % účtu. Pokud v top „5 signálech“ bude nějaký trh duplicitní s jinou strategií, mohl by se tento vynechat a obchodovat další v pořadí – tedy například šestý. Testy ovšem ukazují, že tento přístup není optimální. Jednoduše proto, že náhradní signály bývají slabší. Zde je konkrétní ukázka: Obr. č.2: U červené strategie byly duplicitní obchody nahrazeny jinými Modrá linka představuje stále stejnou výkonnost původní modré strategie. U druhé short strategie (červená linka) vidíme úplně jiný, výrazně horší, historický průběh výkonnosti. Jak to? V červené lince systém vypustil akcie, které by byly shodné s pozicemi v modrém systému. A nahradil je dalšími signály, které byly v pořadí. Na první pohled je zřejmé, jak výrazně horších výsledků takový přístup dosahuje. Pochopitelně bude záležet na přesné logice, podle kterých se signály k obchodování řadí. Většina mých testů ale potvrzuje, že nahrazování duplicitních signálů dalšími v pořadí vede k výrazně horším výsledkům. Osobně proto postupuji druhou cestou. Pokud je v portfoliu duplicitní signál, tak jej vynechám a nenahrazuji. Backtest naší simulace by pak vypadal následovně: Obr. č. 3: U červené strategie byly duplicitní obchody vynechány bez náhrady Modrá linka představuje stále stejnou výkonnost původní modré strategie. U druhé short strategie (červená linka) vidíme opět jiný průběh výkonnosti než na prvním grafu. Ovšem je podstatně lepší než na druhém grafu. V tomto případě obsahuje výkonnost červené linky stejné obchody jako na grafu č.1. Jsou jen bez náhrady vynechány obchody, které ve stejný čas obchodovaly stejnou akcii jako modrá strategie. Červená strategie tak má mnohem nižší počet obchodů (protože řada z nich byla vynechána) a v absolutním měřítku vydělá méně než červená strategie v grafu č.1. Ovšem také s nižší expozicí kapitálu (není využíván) a kapitál lze využívat v jiných strategiích. Tedy toto rozhodně není špatný výsledek. Naopak. Výsledná kombinace obou strategií nabízí solidnější diverzifikaci než v grafu č.1 – jednak strategie nesdílejí ani jeden současně obchodovaný trh a také je vidět, že výkonnostní křivky jsou si méně podobné. V případě portfolií sám tedy postupuji druhou variantou: Duplicitní signály vypouštím a nenahrazuji jej žádným dalším signálem. Dobrou zprávou je, že je to také technicky jednoduší řešení. I v samotném backtestu portfolia stačí, pokud z historických výsledků v Excelu nebo pomocí Pythonu odstraníte obchody, které by se ve stejný čas odehrávaly ve stejných akciích. Při živém obchodování pak jednoduše do Interactive Brokers neposílám signály, se kterými pracují jiné strategie nebo které se shodují s akciemi, které jsou v jiných systémech otevřené.

Za dvě desetiletí, co dělám trading, jsem v průběhu času přehodnotil některé ze svých pohledů a dnes bych věci dělal od počátku trochu jinak. Určitě mezi ně patří paper trading – tedy trénování obchodování na demo účtu. Tradičně se v obchodování doporučuje strategie nejprve paper tradovat – obchodovat na demo účtu bez riskování živých peněz. Důvody jsou především dva: Dobře zvládnout technickou stránku obchodování (zadávání příkazů atd.). Ověřit si, že strategie funguje. Bod 1) je bezesporu důležitý a není dobré jej podceňovat. Pokud s tradingem začínáte, určitě je potřeba si nejprve technicky vše vyzkoušet na demoúčtu. Je potřeba se seznámit s tím, jak se pozice otevírají, jak uzavírají, kde najdeme přehled otevřených pozic a jak si zkontrolovat, že nemáme otevřenou žádnou další pozici, než kterou chceme. Ovládání brokerské platformy je nicméně jen trochu náročnější než práce s on-line bankovním účtem a jsem přesvědčený, že ji průměrně technicky zdatný člověk pochopí za velmi krátkou dobu. Z tohoto pohledu tak stačí paper tradovat opravdu jen pár obchodů. Na bod 2), tedy ověření, že strategie funguje, jsem v průběhu času výrazně změnil názor. Za roky živého obchodování jsem poznal, že výkonnost jednotlivých strategií se projeví skutečně dlouhodobě. I velmi dobrá strategie může mít třeba rok stagnace výkonnosti a na druhou stranu i velmi špatné strategii se může rok dařit. Pokud se budeme snažit najít dobrou strategii způsobem, že budeme čekat, až se jí začne dařit v rámci paper tradingu a pak ji teprve nasadíme „na živo“, vesměs to povede spíše k horším výsledkům. Protože po období zisků často přichází nezbytné drawdowny. Jestli má šance strategie fungovat do budoucna ovlivníme ve stádiu jejího vývoje a backtestování. Potom je třeba ji nastavit přiměřený risk management a další vývoj z pohledu několika let prostě nelze ovlivnit. Proto je tak důležité také obchodovat strategie v portfoliích. Některým se bude dařit lépe, jiným hůře. Občas hovořím s obchodníky, kteří roky paper tradují a logicky se nikam neposouvají. Pokud máte trading jako koníčka, tak i takový paper trading může být zábavný. Nicméně pokud chcete v trzích reálně vydělávat, tak toto skutečně není správná cesta. Základem úspěchu v obchodování je především obchodovat. A je tak potřeba obchodovat živě. Samozřejmě ale tak, aby člověk neohrozil svůj účet. Bohužel hodně začátečníků se pouští do těch nejagresivnějších obchodů s pákou, které vedou k finančním i psychologickým škodám. Takto živě není dobré začít. Ovšem lze začít obchodovat bez páky a tak, abychom v případě nejhoršího vývoje strategie ztratili třeba 5-15 % účtu. Samozřejmě u podobného risk managementu nelze očekávat rychlé zbohatnutí, ale na rozdíl od paper obchodování to může reálně peníze vydělat a především se trader reálně učí. Každý live trader vám přitom potvrdí, že i risk malých peněz má na psychiku úplně jiný vliv, než obchodování na demu. A přitom kultivování našeho myšlení je to, na čem je zpočátku potřeba pracovat nejvíce. V případě prvního živého obchodování pak doporučuji od začátku přemýšlet celkově v procentech, nikoliv v penězích. Můžete pak lépe pracovat s tím, že jste ochotni akceptovat určitý procentuální drawdown a oproti tomu by strategie mohla generovat určité procentuální zhodnocení. Maximálně pak doporučuji obchodovat více strategií najednou a od začátku věnovat co největší pozornost jejich skládání do portfolií. Dříve vás to dovede k tomu nejdůležitějšímu, co v obchodování je – dlouhodobé řízení risku na úrovni portfolia. Například nyní asistuji jednomu z traderů se startem do živého obchodování. Obchodník začal s nepatrně upravenou strategií Monday Buyer po absolvování posledního swingového workshopu pořádaného letos na jaře. Té se od spuštění vede krásně. Modrá křivka je výkonnost strategie, šedá benchmark v podobě S&P 500: Jak vidíte, graf hned reportuje procentuální zhodnocení (strategie vydělala za poslední 3 měsíce cca 19 %). Trader se tak nekoncentrujte na konkrétní částku, se kterou pracuje. A je jedno, jestli jde o malý nebo velký účet. Současně s Monday Buyer obchoduje trader strategii breakoutu méně likvidních akcií: A nyní si začátkem srpna přibral do obchodování Mopull limit opět ze swingového workshopu. Ta hned v prvních obchodech zrealizovala ztrátu, a je tak po startu v malém drawdownu: Hned minulý týden jsme tak začali řešit, jestli strategie neobchoduje s příliš vysokou volatilitou nebo příliš vysokým zastoupení v portfoliu. A to jsou přesně situace, které v rámci začátku obchodování musí každý trader zažívat se živými penězi. Na demoúčtu na vás podobné situace nebudou jakkoliv působit. V rámci živého obchodování sledujete, jaké ztráty na vás jak působí a více přemýšlíte i o tom, kterým strategiím věříte více a kterým méně. Nikoliv na základě historické výkonnosti, ale na základě toho, na jakém principu obchodují. To pak vede k tomu, jaké váhy jsou přiřazené kterým strategiím. Například u výše uvedeného miniportfolia v tuto chvíli pracujeme s poměry 43 % kapitálu pro Monday buyer, 43 % pro Mopull limit a zbytek pro Micro Breakout. Strategií je ještě poměrně málo, a proto mají jednotlivé systémy v portfoliu docela vysoké váhy. Cílem je posunout portfolio ještě o několik strategií dále a pak navyšovat kapitál. Do té doby ale trader získá obchodováním malého kapitálu neuvěřitelné množství zkušeností bez ohledu na to, jestli portfolio skončí v zisku nebo ve ztrátě. Což upřímně z krátkodobého pohledu nikdy nemůžeme vědět. Ono se stačí podívat na historický backtest celého portfolia s uvedenými vahami: Backtest má krásně rostoucí křivku. Výkonnost překonává benchmark (index S&P 500) a má výrazně nižší volatilitu (což je to, co by nás mělo zajímat). Historické sharpe ratio po odečtení komisí je na úrovni 1,67. Z mého pohledu jednoznačně solidní cesta, jak se do obchodování pustit a těžko hledat výrazně lepší. Přesto, když se podíváme na tabulku pěti hlavních drawdownů, tak vidíme, že trvaly několik měsíců a 12% drawdown v roce 2007 byl dokonce skoro dva roky: Pokud bychom tak například letos po startu byli s tímto jednoduchým portfoliem několik měsíců v drawdownu třeba 10 %, je to úplně v pořádku. Přitom pokud by obchodník v daném období portfolio jen paper tradoval, patrně by na živé obchodování nikdy nepřešel, protože by z tohoto pohledu přístup vypadal „nefunkčně“ – v paper tradingu ztrácel peníze. Jiný obchodník by mohl portfolio paper tradovat na podzim roku 2019, aby přešel na živé obchodování například v únoru 2020 přesně předtím, než portfolio zrealizovalo zatím nejvyšší drawdown 15,4 %. Vsadím se, že i takový by portfolio přestal obchodovat, protože by prodělávalo, přitom na paper účtu realizoval jenom krásné profity. Krátkodobá historická výkonnost jednoduše nemá souvislost s krátkodobou budoucí výkonností. Výkonnost strategie za posledních pár měsíců nám neříká nic o tom, jak se strategii bude dařit v dalších následujících pár měsících. Podstatné je řídit risk – tedy abychom na úrovni našeho účtu obchodujícího více strategií najednou realizovali jen takovou volatilitu (drawdowny), kterou si můžeme dovolit akceptovat (hlavně mentálně). A toto skutečně řídit lze a je dobré začít postupně. Nejprve projít v živém obchodování např. drawdownem 5 %, pak trochu zvýšit expozici/páku, připravit se na vyšší risk atd. Ovšem, aby trader svou psychiku posouval, musí opravdu obchodovat živě. Roky paper tradingu vás v tomto nikam neposunou.

Řada lidí využívá trhy k dlouhodobému zhodnocování svých úspor. Což je bezesporu zajímavé i pro aktivní tradery, neboť investiční příležitosti bývají často konzervativnější než aktivní trading a risk je dobré diverzifikovat, jak jen to je možné. Do čeho investovat nyní? Hlavní podnět k článku jsem získal z e-mailové diskuze na základě zmínky a backtestu investičního portfolia, který jsem publikoval v mých pracovních poznámkách. Ty doplňuji na závěr každého pondělního newsletteru. Investovat lze v trzích do nejrůznějších aktiv. Co si ale vybrat zrovna nyní a třeba v momentě, kdy se zatím v možnostech člověk příliš neorientuje? Možná uvažujete o zlatu, o kterém se hodně hovoří. Nebo třeba nějakých alternativních kryptoměnách atd. Bohužel potíž s investicemi na základě „zaručených tipů“ a zpráv z médií je ta, že vesměs vycházejí z nedávného „booomu“ v daném trhu. A čím více se o daném trhu mluví, tím větší je šance, že růst je u konce, přijde korekce, a člověk tak nakoupí na samém vrcholu. A co si budeme povídat. Nikdo nemá křišťálovou kouli a nikdo neví, jak budou trhy vypadat za rok či dva. Rozumný přístup spočívá z mého pohledu v rozložení kapitálu do různých trhů. Ideálně těch, u kterých máme historickou evidenci, že mají tendenci růst – například akcie, různé dluhopisy, reality. A použít můžeme samozřejmě i trhy, u kterých si subjektivně myslíme, že za pár let budou výrazně výše – pro mnoho lidí to mohou být například kryptoměny. Na moderních finančních trzích je skvělé, že expozici do různých typů trhů můžeme dnes poměrně levně zařídit přes nákup jednoho produktu – často se používají tzv. ETF (Exchange traded funds), které se obchodují jako akcie. Detailnější popis viz článek Trhy podrobněji: ETFs. Lze si tak snadno postavit investiční portfolio, které bude exponované právě například v akciích, dluhopisech nebo realitách. Dobré je postupovat systematicky. V mém případě to znamená především: Standardizovat volatilitu jednotlivých držených aktiv. V praxi jde o to, že trhy se pohybují různě rychle (volatilita), a proto v dravějších trzích chci mít méně kapitálu a v konzervativních více. Například dluhopisy se pohybují vůči kryptoměnám jako šnek vůči tryskáči. Pokud budu chtít mít vyvážené portfolio skládající se, čistě teoreticky, z dluhopisů a kryptoměn, tak budu určitě chtít mít v portfoliu výrazně více dluhopisů než kryptoměn. Protože pokud bych za půlku kapitálu nakoupil kryptoměny a za půlku dluhopisy, tak samozřejmě portfolio budou ovládat kryptoměny a kapitál bude plně závislý na jejich pohybu (tedy půjde spíše o spekulace v kryptoměnách, než vytváření stabilního portfolia). Sledovat korelaci jednotlivých držených trhů. Cílem je nekoncentrovat portfolio do titulů, které spolu silně korelují. Portfolia mohou mít mnoho podob. Pro ilustraci si pojďme ukázat, jak vše vypadá na takovém velmi zjednodušeném příkladu, kdy budeme pracovat s americkými akciemi (SPY), dlouhodobými americkými dluhopisy (TLT) a zlatem (GLD). Poznámka: Trhy SPY, TLT a GLD jsou ETF obchodované na amerických trzích, které v současné době není z důvodu regulace možné v EU obchodovat. Viz článek PRIIPs KID, aneb proč nejdou u IB nyní obchodovat některá ETF. To ale tolik nevadí, protože dnes již existuje mnoho silně korelujících ETF, které obchodovat lze (sám například obchoduji ETF na LSE). Americké tituly ale mívají delší historii, proto s nimi pracuji v backtestech (a i v tomto článku). Jak jsou na tom SPY, TLT a GLD s volatilitou? Následující graf zobrazuje denní změnu cen v jednotlivých trzích: Na první pohled je vidět, že nejvolatilnější jsou akcie (SPY), ale i zlato umí být volatilní (GLD). A pochopitelně, že volatilita se mění v průběhu času. Ve svých portfoliích tak dělám to, že: Průběžně počítám volatilitu trhů za určité období (například za 60 dnů). Každý měsíc upravuji portfolio tak, abych měl risk vyvážený. Na ukázkovém zjednodušeném portfoliu SPY, TLT a GLD by to znamenalo, že bych nyní například pracoval s následujícími váhami: 37 % portfolia bych měl alokováno do dluhopisů (TLT), 31 % do zlata (GLD) a 32 % do akcií (SPY). A takto pro ilustraci vypadá výsledek portfolia od konce roku 2004, kdy se jen každý měsíc mění počet shares v jednotlivých třech trzích na základě jejich historické volatility: Jde o hrubý měsíční backtest, ale na první pohled je myslím patrná solidní robustnost. Ta vychází z toho, že použité trhy příliš nekorelují, a tak když padá jeden z nich (například akcie), jiný roste (například bondy). TIP: Sám pracuji s více trhy (různé typy bondů, další akciové trhy mimo US, reality) a pak je dobré průběžně sledovat i korelaci jednotlivých titulů a váhy silně korelujících trhů nějakým způsobem „penalizovat“. Na výše uvedeném způsobu systematického investování mám rád nejraději to, že: Neobsahuje žádná pravidla vstupů a výstupů. Nemá se tak „co rozbít“ a „přestat fungovat“. Mohu jednoduše přidat další trh. Například se rozhodnu, že chci své portfolio obohatit i o kryptoměny. Řekněme, že zvážím zařazení bitcoinu. Ten se dá obchodovat přímo na kryptoburzách, pro zjednodušení do výpočtu vah použiji ETF trh s označením GBTC. Pochopitelně, že GBTC je oproti akciím, dluhopisu a zlatu ultra volatilní. Bude mu tak patřit jen výrazně menší kapitál, konkrétně 4,5 % účtu: Tato alokace se bude měnit každý měsíc, a pokud se bude vývoj bitcoinu uklidňovat, bude se zvyšovat. Příjemné je, že podobná část účtu nabízí solidní diverzifikaci i z pohledu korelací: Raději ale ještě jednou upřesňuji, že uvedené tituly zde uvádím pouze jako příklad. Sám pracuji s více rozkročeným portfoliem, které ale skládám stejným způsobem, který jsem zde uvedl. Abych na závěr odpověděl na otázku položenou v nadpisu. Je čas investovat do zlata, bondů, bitcoinu nebo stále spíše do akcií? Bez křišťálové koule z mých zkušeností vyplývá, že nejlepší je neustále se diverzifikovat do všech hlavních trhů, které mají dlouhodobě tendenci růst. Vždy si vezmu z růstu alespoň trochu a můj risk je výrazně omezenější než při sázce na jediný trh.

Situace s daty nebyla nikdy úplně jednoduchá. Burzy si je chránily a bylo jen velmi málo zdrojů, kde byla data k dispozici. Bohužel často jen v denních timeframe. Poslední roky se situace naštěstí výrazně mění. Jedním z bezplatných zdrojů dat, které v současné době využívám, je Alpha Vantage. Alpha Vantage naleznete na https://www.alphavantage.co. Jde o službu nabízející skrz své API různá bezplatná data. Z mého pohledu jsou nejzajímavější data akcií, které se zde nabízejí i v intradenních a nezpožděných formátech. Dále na Alpha Vantage naleznete fx data, kryptoměny a předpočítané indikátory. Data jsou k dispozici zdarma v rozsahu 5 dotazů za minutu nebo 500 dotazů za den. S tím se dá už solidně pracovat. Případně je možné si připlatit za prémiové plány umožňující stahovat více dat. Alpha Vantage je příkladem služby, která je zajímavá a nabízí zdarma až překvapivě rozsáhlé a kvalitní služby. Na druhou stranu o ní naleznete minimum informací, a tak je třeba počítat i s tím, že podobná služba může jednou rychle skončit nebo se nějak transformovat (na druhou stranu funguje již několik let). To však nevnímám jako příliš zásadní, protože data jsou čerpána přes API a pokud přestanou fungovat, je možné se rychle přeorientovat na jinou službu. API znamená programové rozhraní aplikace. Tedy určité popsané rozhraní, na které můžeme posílat své dotazy a systém vrací odpovědi (v našem případě data). Jak tedy dostat data například z Alpha Vantage řekněme do Amibrokeru nebo jiného programu? Pokud výrobce nepřidá konkrétní službu do svého programu (jako že třeba Amibroker nativně Alpha Vantage nepodporuje), musíme si pomoci sami. A není to příliš složité. Sám na tyto účely používám programovací jazyk Python. Pro ten existuje již hotový wrapper: https://github.com/RomelTorres/alpha_vantage A jelikož dnes již řada obchodníků na Finančníkovi také s Pythonem pracuje, zde je krátký postup, jak data získávat. Nejprve si nainstalujte alpha vantage wrapper příkazem: pip install alpha_vantage Zaregistrujte se na stránce Alpha Vantage a se získaným klíčem můžete například takto stáhnout dvacetiletou historii dat trhu SPY do txt souboru: from alpha_vantage.timeseries import TimeSeries ts = TimeSeries(key='VAS_API_KLIC', output_format="pandas") data, meta_data = ts.get_daily_adjusted(symbol='SPY', outputsize='full') data.to_csv('spy.txt') V datech jsou také informace o dividendách a splitech: Textový soubor pak jednoduše naimportujete do Amibrokeru přes File > Import ASCII Pochopitelně, že python soubor lze spouštět automaticky například přes plánovač úloh. Stahovat lze také najednou více tickerů (stačí do souboru udělat jednoduchou smyčku). A soubory do Amibrokeru je také možné importovat automaticky přes zabudovaný plánovač. Nebo lze data používat pro rychlé prototypování nápadů v Jupyter Notebooku (na to je nejvíce používám sám). Toto funguje spolehlivě a především opravdu extrémně jednoduše.

Mnoho retailových obchodníků vzhlíží k úspěšným traderům, kterým se podařilo v trzích vydělat pohádkové jmění. A že takové tradery nacházíme i v dnešní době (ostatně máme je i v Čechách – viz RSJ). Vesměs ale přehlížejí jeden zásadní element jejich úspěchu. Moderní úspěšní obchodníci nevytváří své bohatství pouze sezením před počítači a vymýšlením systémů nebo sledováním grafů. Velmi často se jejich hlavní úspěch odvíjí od řízení spolupráce s ostatními lidmi. Rozsah spolupráce pochopitelně záleží na tom, s jak velkými penězi člověk pracuje. Ale zmínky o významu spolupráce s ostatními naleznete prakticky v každém rozhovoru s někým, kdo v našem oboru dosáhl podstatného úspěchu (inspirativní je v tomto ohledu i relativně nové interview Jima Simonse, zakladatele legendárního fondu Renaissance Technologies, byť pochopitelně jde z retailového pohledu o „úplně jinou ligu“). Bohužel realitou, kterou jsem za léta vydávání Finančníka vysledoval je fakt, že většina začínajících obchodníků má pocit, že si úspěch v obchodování vybudují pěkně sami. Vlastním „klikáním myší“ bez závislosti na někom jiném. Profity pak hledají úplně špatným směrem. Většinou s pocitem, že by obchodování mělo být jednodušší než podnikání, a tudíž se nechtějí zatěžovat ani příliš systematickou prací. Hodně obchodníků tak věnuje neuvěřitelnou energii například sledování grafů a diskréčnímu vyhledávání cenových patternů. Toto se děje stále dokola, i když by člověk řekl, že v dnešní době už bude situace jiná než třeba před deseti lety. Ale považte sami – v drobnějším testu „Jaký jste typ tradera“ nám například minulý týden 85 % traderů odpovědělo, že by raději investovalo čas do „průběžného sledování grafů“ a jen 8 % obchodníků do „studia programování“. Není divu, že jen cca 10 % obchodníků v trzích uspěje. Co to má společného se spoluprací s ostatními zmíněné na začátku článku? Bohužel jde u uzavřený kruh. Obchodníci, kteří se snaží prorazit diskréčním sledováním grafů, investují veškerý svůj čas do něčeho, co se velmi špatně sdílí. Jsou na všechno sami a po čase bývají z obchodování unavení a demotivovaní. Jejich peníze navíc často odtékají k úspěšným obchodníkům, kteří staví své rozhodnutí na systematických taktikách, dokáží práci delegovat na jiné a pak těžit ze syntézy práce mnoha dalších traderů. Uzavírání se v samotě jen se svým počítačem a grafy má pro tradery ještě jedno ohromné riziko. Zmiňoval jsem jej v posledním newsletteru. Náš rozum nefunguje tak, že by sloužil k hledání té nejlepší možné reakce v konkrétní situaci. Mnohem spíše nám pomáhá obhajovat instinktivní a podvědomá rozhodnutí. Velmi často tak býváme zaujati ve prospěch toho, co už známe (hezky je to popisované v nové knize Záhada rozumu). A to může být v případě individuálních obchodníků, uzavřených jen u svých obrazovek, opravdu velmi nebezpečné. Tito obchodníci postupně ztrácí realistickou zpětnou vazbu a často dělají věci, které z nezávislého pohledu nedávají smysl. Jejich mozek jim ale radí, že jsou na dobré cestě a již „velmi blízko cíli“. Věřte mi, lidí v podobných situacích potkávám opravdu hodně. Právě proto, že tato past vychází z přirozeného nastavení mozků nás všech. Jak z této pasti ven? Základní cesta, která se mi vždy bohatě osvědčila, je průběžná komunikace o tom, co dělám s někým dalším. Tedy určitá alespoň minimální týmová spolupráce. Už jen takto jednoduchá věc jako srozumitelné vysvětlení mých plánů a cest jinému člověku, dokáže neuvěřitelně pomoci. Často si člověk uvědomí, že co říká nahlas najednou „nedává tak úplně smysl“ nebo že ani svůj plán není schopen podrobně popsat a reálně tak nedává smysl na něm stavět business. Jakmile začnete své obchodování konzultovat s někým dalším, vesměs to také povede k tomu, že budete více obchodovat podle systematických pravidel, která půjdou jednoznačně popsat. A zde je pak již krůček k tomu, abyste začali těžit ze spolupráce s někým dalším a trading zefektivnili. V tradingu je vše opravdu hodně provázané a velmi záleží, za jaký konec se věci vezmou. Nalezení nějakého „parťáka“ je z mého pohledu opravdu základem. A znovu opakuji. Většina úspěšných obchodníků v dnešní době vydělává peníze mj. proto, že dokáží využívat sílu spolupráce s ostatními. A zde se pochopitelně otevírá otázka „jak na to?“. Protože většina lidí (a já nebyl výjimkou) z počátku ve svém okolí nemívá nikoho, kdo by se věnoval podobné činnosti. Odpovědí je otevřená komunikace. Jakmile člověk začne otevřeně popisovat co dělá – ať již kamarádům nebo třeba ve formě blogu či dnes na různých sociálních sítích, tak si pomalu začne vytvářet síť lidí, ze kterých postupem času mohou vzniknout úzcí spolupracovníci. Pokud už máte za sebou zvládnuté základy, pak ohromnou akcelerací mohou být účasti na konferencích. Nejlépe ve formě přednášejícího. Když sám hovořím na některé konferenci, tak si mě velmi často vyhledají posluchači, kteří jsou na stejné vlně a se kterými se občas podaří navázat dlouhodobější spolupráci. Mimochodem – na Finančníkovi mám možná prostor ještě pro jedno zajímavé téma na listopadové konferenci Trading Forum, což je pochopitelně mega příležitost ke zviditelnění. Pokud jste ve svém stylu obchodování úspěšní a měli byste zájem vystoupit, napište na petr@financnik.cz Pokud s tradingem začínáte, tak se samozřejmě hledají kontakty nejhůře. Ale stále platí to samé – je potřeba aktivně komunikovat. Nebát se ukazovat co děláte (facebook, diskuzní fóra atd). Dobré je hovořit o cílech a cestách se zkušenějšími obchodníky a pozorně sledovat jejich reakce. Pokud máte pocit, že vám nikdo nerozumí, bývá dobré se zamyslet nad tím, jestli skutečně jdu tou správnou cestou. A jako vždy platí, že základem úspěchu je vůbec začít. Uvědomit si, že bych v obchodování neměl být sám a uzavírat se do svých myšlenek. Že potřebuji najít spolupracovníky, bez kterých se jen těžko budu efektivně posouvat dopředu. A že dlouhodobé pokusy o obchodování bez reálné zpětné vazby od ostatních mohou vést k tomu, že nebudu sám schopen věrohodně posoudit realističnost mých vlastních kroků. Poznámka pod čarou Když už jsem nakousl téma konference, tak upozorňuji, že Trading Forum je již pomalu naplněné a začátkem září ukončíme prodej za early bird vstupné. Zvažujete-li účast, tak nyní je nejvhodnější čas si vstupenku pořídit. Navíc pokud jdete cestou systematických strategií, tak dobrá zpráva je, že letos bude na akci opravdu hodně účastníků věnujících se swingovému obchodování. Může to tak být opět jedna z příležitostí, jak v oboru navázat kontakty. Sám plánuji dvě přednášky. V jedné podrobně demonstruji své aktuální zkušenosti s automatizovaným vytvářením intradenních obchodních systémů. Do toho jsem poslední cca 2 roky investoval opravdu hodně peněz a času a myslím, že přednáška bude velmi zajímavá (budu ukazovat co používám, jak jsou tvořeny finální systémy, jaké jsou úskalí aplikace do praxe, jaké jsou výsledky atd). V druhé chci pak shrnout tipy pro intradenní obchodování orderflow. Jde sice o diskréční způsob obchodování, ale jeden z mála, který mi v intradenním obchodování dává smysl. Sám se sice dnes věnuji více automatizaci, ale z průzkumů vidím, že hodně obchodníků se o intradenní obchodování zajímá. Na přednášce bych tak rád předal to nejdůležitější, co jsem se za roky intradenního obchodování naučil. A samozřejmě vždy platí, že na Trading Foru budu otevřený všem diskuzím a vytváření osobních vazeb. Byť se to tak nemusí na první pohled zdát, ty jsou opravdu v obchodování velmi důležité. A je to hlavní důvod, proč do akcí typu Trading Forum tolik investuji. Budu rád, když se svojí účastí také přidáte.

Trading je pro mě cestou, jak přistupovat k finančním trhům strategičtějším a flexibilnějším způsobem než formou pasivního investování. Zde je shrnutí toho, kam plánuji v tradingu mířit příští rok 2025 a proč mi tato cesta dává větší smysl, než nakoupit například SPY. Obsah: Posouvání mých systematických portfolií pro rok 2025 Hlavní část portfolia – chytré beta strategie Dynamická část portfolia – alfa strategie Struktura plánovaného portfolia Cílové portfolio se stávajícími strategiemi Finančníka Simulace cílového portfolia Započtení daní ze zisku Krátkodobější out of sample backtest Mé portfolio pro rok 2025 – shrnutí V posledních letech vykázaly akciové indexy (jako například S&P 500) pozoruhodné výnosy, často přesahující 20 % ročně. Otázka, proč se zabývat tradingem, když se zdá, že investice do indexů zaručují vysoké zhodnocení, je proto naprosto na místě. A odpověď na ni závisí na tom, čemu věříte a jak se stavíte k riziku. Z dlouhodobého pohledu má S&P 500 průměrné roční zhodnocení kolem 10 %, ale cesta k tomuto číslu je plná významných propadů. Současné mimořádně dobré roky nemusí trvat věčně a pasivní držení čistě amerických akciových indexů se mi osobně jeví čím dál rizikovější. Geopolitická situace se ve světě pomalu posouvá a budoucí sázka na americké akcie tak nemusí automaticky vyjít. Hezký článek o tržních cyklech z poslední doby najdete například zde. Pro mě osobně dává mnohem větší smysl investování skrze aktivní, systematické strategie, které mají schopnost se přizpůsobit měnícím se tržním podmínkám a profitovat i v obdobích, kdy trhy klesají. Tento článek se zaměřuje na mé plány se systematickým portfoliem pro rok 2025. Posouvání mých systematických portfolií pro rok 2025 Na hlavním obchodním účtu, tedy v oblasti správy svých investic a investic rodiny a přátel, stále sázím na systematické strategie. Nicméně jako ve všem, i zde se posouvám. V systematickém tradingu je to posun směrem ke zjednodušování. Pro nezkušené tradery to může být paradox, protože je často přitahují komplexní přístupy. Ovšem jednoduché v tradingu rozhodně neznamená snadné. Obchodování jednodušších přístupů často znamená více práce na mentálním nastavení a přichází až s rostoucí praxí. Zjednodušování se u mě týká hlavně samotných strategií. Ty nejnovější, které využívám, mají minimum parametrů. V důsledku toho jejich backtest nemusí vypadat na první pohled optimálně, ale při správné kombinaci v rámci portfolia přinášejí zajímavé výsledky. Ze strategií, které jsem používal poslední roky, nebyla žádná, která by jednoznačně přestala fungovat a propadla se do hluboké ztráty. Přesto své systematické portfolio postupně pročisťuji a nechávám v něm strategie, které jsou jednak opravdu jednoduché, ale především zapadají do konceptu, jenž mi posledních několik tisíc živých obchodů pomohlo dotáhnout do podoby, které věřím natolik, že jsem v portfoliu ochoten zvyšovat alokace a otevírat se vyšší volatilitě (a tudíž i vyšším výnosům). Hlavní část portfolia – chytré beta strategie Ve svém portfoliu chci větší důraz klást na chytré beta strategie. Příkladem beta strategie jsou rotační momentum strategie. Zjednodušeně by se dalo říci, že jsou to strategie, které vydělávají, když akciové trhy rostou a nebudou tolik prodělávat, když akciové trhy padají. Nyní jsem byl v portfoliu hodně v tomto směru koncentrován do Nasdaqu (skrz strategii SMO NDX), v roce 2025 své systematické portfolio plánuji diverzifikovat podobnými strategiemi do dalších regionů a měn (tedy obchodovat například i evropské, kanadské a další akcie). Beta strategie samy o sobě mají šanci překonávat indexy (navíc s příznivějším risk profilem). Nicméně v období tržních propadů často kapitál nevyužívají (nemají otevřené pozice). Proto tyto strategie kombinuji s alfa strategiemi. Dynamická část portfolia – alfa strategie V rámci alfa strategie plánuji mít portfolio složené ze dvou typů strategií –swingový long mean reversion a intradenní long/short strategie na futures. S největší pravděpodobností opustím shortování akcií. Nikoliv proto, že by to nebylo profitabilní. Swingové short mean reversion mi poslední roky vydělávaly. Ostatně takto vypadá přehled výkonností strategií dashboardu Trading Roomu: Osobně na svém účtu obchoduji MR strategie MR3000 short/long a jak je vidět, tak modelová MR3000 Short měla i letos slušný rok. Short akciové strategie jsou určitě fajn, zejména pro některé typy účtů. Sám už ale obchoduji větší účty (obchoduji hlavně v rámci svého systematického alternativního fondu), kde mi nabourává statistiky skutečnost, že ne všechny pozice jsou pro mě shortovatelné. A nezanedbatelný je i fakt, že short pozice v akciích prostě budou z principu vždy rizikovější, než long pozice. Shortování tak v portfoliu pomalu předávám druhému typu alfa strategie. Intradennímu long/short breakoutu. Jde o breakout strategii vyvinutou v Trading Room, kterou nyní obchoduji pomocí ETF, ale v roce 2025 chci začít obchodovat s futures (mini a mikro kontrakty). Dnes tuto strategii na hlavním účtu již obchoduji intradenně bitcoin futures (a mimochodem od vydání článku s velmi pěknými výsledky). Struktura plánovaného portfolia Mé hlavní systematické portfolio by mělo získávat následující podobu: Nastíněné portfolio představuje cílový plán pro 2025. Nemám tak ještě úplnou představu o použitých váhách (zatím ještě nemám chytré beta strategie pro akcie mimo US trhy. Této oblasti se chci věnovat právě začátkem roku 2025). Ale dokáži si představit, že chytrým beta strategiím budu v portfoliu alokovat 50-100 % kapitálu (bez páky). Krátkodobým alfa strategiím pak budu přiřazovat kapitál v rámci dostupného marginu. Hledáte cestu, jak se dostat ke konzistentním profitům? Rádi byste i v aktuálním kontextu obchodovali stabilně a bez emocí? Určitě si přečtěte novou knihu Od myšlenky k reálným obchodům Implementujte již od samotného začátku své praxe důležité systematické procesy a správné myšlení, které výrazně zvyšuje šance na stabilně profitabilní obchodování. Inspirujte se, jak trading dělat jinak a lépe. Cílové portfolio se stávajícími strategiemi Finančníka Kam zhruba mířím si můžeme nasimulovat se stávajícími strategiemi, které jsou sdíleny v rámci Trading Room. Coby chytré beta strategie můžeme použít SMO NDX a Monday Buyer. Každé přiřadíme 50 % kapitálu portfolia. Jako typického zastánce long mean reversion vnímám DEEPDIP (jde o strategii popisovanou v nedávném článku Časování návratu k průměru pomocí implikované volatility). Té přiřadíme také 50 % kapitálu. Jde o ultra jednoduchou long mean reversion strategii, za kterou ale stojí netechnická logika časování, která mi dává smysl. Zastánce intradenní alfy je Trading Room intradenní breakout, který do simulace použiji přesně v té podobě a s parametry, který je sdílen v Trading Room (tento systém jsme v Trading Room vyvinuli, jsou zde tak k dispozici kompletní pravidla). V rámci níže uvedené simulace pracuji s mikro kontrakty a marginy tak, jak jsou aktuálně dostupné u TradeStation. Simulace cílového portfolia U všech strategií jsou započítány komise + skluz 2 ticky na vstupu + skluz 2 ticky na výstupu. Celé portfolio startuje s kapitálem 30 000 dolarů. Díky obchodování mikro jej lze takto reálně obchodovat i na malých účtech. Výkonnost portfolia od roku 2014 (tedy více než 10 let) vypadá následovně: Modrá linka představuje výkonnost portfolia, černá linka referenční benchmark v podobě držení ETF SPY (graf je v logaritmickém měřítku). SPY vykazovalo roční zhodnocení +13 % při drawdownu -33,68 %, portfolio +32,52 % při drawdownu -12,54 %. V případě SPY by byl profit 82 534 dolarů. V rámci portfolia 602 474 dolarů. Poplatky jsou v portfoliu započítány. Komise hodně naskakují zejména u intradenního long/short breakoutu. Celkem jsou ve výsledku započítány komise v hodnotě 37 375 dolarů. Realističnost testu pro mě zaručují započítané skluzy v plnění (celkem 4 ticky na obchod – 2x na otevření a 2x na uzavření), které se nasčítaly do 116 499 dolarů – tedy 3x více než komise, což je z mé praxe více, než je třeba. Všechny tyto částky jsou tedy do výpočtu zahrnuty, a přesto portfolio generovalo průměrně +32,52 % ročně. Myslím, že při pohledu na simulaci není třeba podrobnějších vysvětlení, proč osobně sázím raději na systematická portfolia než pasivní držení indexů (či individuálních akcií). Co se porovnání s indexem S&P 500 týče. Index je zde uveden jako srozumitelný benchmark, ale porovnávání má své limity. SPY je obchodováno bez páky. V simulovaném portfoliu jsou bez páky základní dvě beta strategie, které ale nevyužívají kapitál na 100 %. Páku využívá pro své obchody intradenně breakout strategie, která funguje s fixním stop-lossem, riskuje cca 0,4 % účtu na obchod a všechny pozice uzavírá nejpozději na konci dne. SPY by s využitím páky dosahoval pochopitelně lepších výsledků, nicméně v konečném důsledku je obchodování o výnosech při určité úrovni risku, což je to, co mě samotného zajímá (např. poměr průměrný výnos / maximální drawdown). A zde jsou výsledky jednoznačné. Započtení daní ze zisku Férovým argumentem při porovnání systematického tradingu s buy and hold je započtení daní. Výsledky při držení akcií jsou od daní osvobozeny (při držení více než 3 roky), u aktivního tradingu je potřeba zdanit každý rok zisky 15 %. Pokud bychom každý rok odebrali z portfolia 15 % na zaplacení daní, sníží se zisk z 602 474 na 454 323. Takto vypadá equity křivka s ročním zdaněním 15 % vůči držení indexu SPY (logaritmické měřítko): Krátkodobější out of sample backtest Strategie NDX SMO a Monday Buyer jsou na Finančníkovi sdíleny v aktuální podobě od roku 2019. Pro tyto strategie je tak období od 2019 jednoznačně „out of sample“. Intradenní breakout je pak OOS od dubna 2024. Takto vypadá výkonnostní křivka portfolia (s každoročným výběrem 15% zisku za předcházející rok pro zaplacení daní) v porovnání s držením SPY. Komise a slippage jsou započítány ve výše uvedené výši: SPY dosáhlo průměrné výkonnosti 17,39 % při drawdownu -33,47 %, portfolio dosáhlo výkonosti +37,23 %, při drawdownu -12,07 % Hlavní dva systémy (NDX SMO a Monday Buyer) přitom již byly plně „out of sample“. Zajímavý je pohled na výkonnost jednotlivých strategií v portfoliu: Na první pohled by se mohlo zdát, že long/short intradenní breakout portfoliu naprosto dominuje. Je to ale do velké míry iluze způsobená tím, že v roce 2022 smart beta strategie neobchodovaly, protože globální akciové trhy padaly. Na druhou stranu intradenní breakout byl ve zvýšené volatilitě aktivní a vydělával. Zapojení intradenní strategie do portfolia mi právě z tohoto pohledu dává smysl. Pokud se podíváme na vývoj od roku 2023, kdy již opět byly všechny strategie plně aktivní, vypadal obrázek následně: Vidíme, že všechny čtyři strategie přispívaly do portfolia dost rovnoměrně. Žádná nebyla jednoznačným vítězem. Všechny měly v rámci nastavených vah „OK poměr zhodnocení / drawdown“. Po komisích a skluzech v plnění byly výsledky konkrétně (roční zhodnocení / max drawdown): Intradenní breakokut: +7,23 % / -5,33 % NDX SMO: +6,08 % / -7,34 % Monday Buyer: +5,55 % / -4,57 % Deep Dip: +3,69 % / -0,80 % A přesto jako celek dosáhly ročního zhodnocení +23,68 % při drawdownu -10,24 %. Výsledky obsahují výběr 15% zisků za rok 2023 pro zaplacení daní. Mé portfolio pro rok 2025 – shrnutí Výše uvedené portfolio představuje konkrétní ukázku toho, kam se chci ubírat. V ukázce jsem použil systémy, které splňují logiku toho, jak plánuji portfolio stavět, současně jsou systémy dostupné v Trading Room (a můžete tak s nimi sami pracovat) a mají většinou delší OOS historii. V praxi chci do sekce chytrých beta strategií vyvinout cca 3-4 strategie podobné NDX SMO, ale zaměřené na jiné typy akcií/regiony (pokud se účastníte Trading Room, tak připomínám, že ve vláknu Momentum rotační strategie naleznete výuku rotačních strategií s interaktivním backtesterem.) . V rámci swingových alfa strategií budu obchodovat Deep dip + patrně nějakou další long mean reversion. V intradenní strategii použiji Trading Room intradenní breakout tak, jak jej obchoduji nyní. Mé finální portfolio tak patrně bude trochu jiné než vaše. Ale na druhou stranu, pokud o trzích přemýšlíte podobně, tak jak je vidět výše, zejména do začátku můžete velmi podobný přístup simulovat s dostupnými strategiemi v Trading Room. Jednou z hlavních lekcí posledních let pro mě bylo získávání důvěry právě v chytré beta strategie. Použít je jako základ portfolia se mi líbí ještě o to více, když je zkombinuji s aktivnějšími strategiemi typu intradenního breakoutu. Jak si být jistý, že strategie nebudou přeoptimalizované? Riziko zde vždy bude, ale klíčová je jednoduchost systémů. Nespoléhají na složité indikátory nebo komplikované vstupní podmínky – pouze následují základní tržní momenta. Tato přímá a transparentní logika je tím, co se mi v tradingu líbí stále více. A věřím, že právě tato jednoduchost je základem udržitelného úspěchu. Poznámka: Výše uvedené výsledky jsou publikovány jako orientační s cílem ukázat princip, jakým se ubírám a demonstrovat tendence vytvořeného portfolia. Neprováděl jsem úplně detailní analýzy využití marginů v nejexponovanější dny celého portfolia (navíc marginy na futures pozice u breakout strategie se liší i v čase podle volatility instrumentů). Je možné, že v některé silně volatilní dny by nebylo možné otevřít všechny intradenní pozice najednou. Na podstatě to ale nic nemění.

Trading je o práci s kapitálem. Čím je ho více, tím snazší a výdělečnější business trading je. Jak jej ale získat, pokud je vlastních prostředků málo? Obsah: Alokace kapitálu u specializovaných „prop firem“ Živý pokus získání alokace s pomocí breakout strategie Anonymní pronájem obchodních signálů Striker Collective2 Darwin Přímá správa externího kapitálu Jak konkrétně získat externí kapitál? Je možné, že právě vás původně zlákaly reklamy forexových brokerů, že s tradingem je možné začít třeba se 100 dolary a krok za krokem se jen z takové částky vypracovat ve fulltime obchodníka. Postupně jste ale jistě zjistili, že takto svět tradingu nefunguje a že je třeba na to jít jinak. Peníze se v tradingu generují především z „otáčení“ dalších peněz. Znalosti pomáhají k tomu, abychom dokázali kapitál pomalu rozšiřovat. Bohužel ale není reálné dlouhodobě vydělávat stovky procent ročně, což je přesně to, co je potřeba, aby bylo možné z výsledků obchodování malého kapitálu pohodlně žít. Cesta je jediná – pracovat s větším kapitálem. Naštěstí toto není vůbec neprůstřelná cesta. Je to ale do určité míry běh na delší trať, při kterém je potřeba na cíli průběžně pracovat. Protože externí kapitál nepřijde sám o sobě. Jak externí kapitál získat? Cest je několik. Základem je samozřejmě vůbec schopnost v trzích systematicky profitovat. Ale stačí vydělávat např. 15-25 % ročně při podobném maximálním drawdownu. Tedy pohybovat se někde v oblasti sharpe ratio 1. Pokud toto konzistentně dokážete, je otázka získávání externího kapitálu jen otázkou času. Zde jsou tipy na ty nejsnazší cesty: Alokace kapitálu u specializovaných „prop firem“ Na trhu dnes existuje celá řada firem, u kterých můžete chvíli obchodovat, projít nastavenými pravidly a získat kapitál. Některé firmy si za testování nechávají platit, jiné nikoliv. Do první skupiny patří například český FTMO. Do druhé například britský Darwinex. O tom jsme zatím na Finančníkovi nepsali, tak si ho stručně představíme. U společnosti si můžete založit zdarma účet a začít obchodovat. Darwinex má propracovaný rating výsledků obchodování a podle výkonnosti přiřazuje obchodníkům s dobrými výsledky další kapitál. Na této stránce naleznete kalkulačku, kam můžete vložit své výsledky a podívat se, jaký kapitál byste získali. Například pokud jste aktuální měsíc v zisku +2 %, za posledních 5 měsíců jste vydělali dalších 7 % při drawdownu -10 %, pak získáte alokaci 30 000 euro. Při minimálním obchodním účtu 1 000 euro (neplatí se žádné „soutěžné“, opravdu stačí jen obchodovat malý účet): Pokud budete obchodovat lépe než ostatní obchodníci, bude vám Darwinex zvyšovat alokaci až na 375 000 euro. Zde je mimochodem zajímavé, že v platformě Darwinexu jsou vidět žebříčky ostatních obchodníků, a je tak možné studovat, s jakou výkonností obchodují obchodníci s vyšší alokací a přizpůsobovat tomu risk management a strategie: Živý pokus získání alokace s pomocí breakout strategie Darwinex je jinak dost typický forexový broker a trhy se zde obchodují pomocí CFD kontraktů. Jelikož mi ale popsaný model přijde pro začínající obchodníky poměrně zajímavý, sám jsem si u Darwinexu založil účet s 1 000 eury a začal na něm obchodovat intradenní portfolio breakout strategií na akciové indexy. Systém vychází z edge diskutovaného v Trading Room (kódy hlavní obchodované myšlenky naleznete v uzavřené diskuzi zde). CFD je dražší na obchodování a nemám s ním dosud žádné zkušenosti, tak uvidíme, jestli budou intradenní strategie dostatečně vydělávat i tímto způsobem. Výsledky stavu účtu reportované přímo Darwinexem můžete vidět na tomto odkazu: Příklad živého obchodování akciových indexů s CFD, kde dále vysvětluji, jak je možné použít obchodování CFD pro americké indexy. Určitě by bylo zajímavé, pokud by účet prošel požadovanými parametry, postupně získal alokace a já mohl o celém procesu podrobně na Finančníkovi reportovat. Osobně se ale trochu obávám, že pro CFD bude výhodnější obchodovat spíše skrz swingové obchodování, které má vyšší průměrné obchody a lépe obstojí poplatkové struktuře CFD. Ale uvidíme. Anonymní pronájem obchodních signálů S alespoň minimální historii obchodování (stačí měsíce) je reálné získávat peníze tím, že budete své signály poskytovat za úhradu ostatním. Existují služby, které se postarají o propagaci vašich vlastních signálů a vydělávat tak lze i bez toho, aniž by vás kdokoliv znal a měl ve vaše obchodování důvěru. Obchodníci na Finančníkovi nejvíce pronajímají své strategie přes striker.com, případně collective2.com. Služby se liší v různých ohledech. Striker Například u Strikeru lze pronajímat jen strategie obchodující futures. Strikeru neplatí poskytovatel žádné poplatky. Coby poskytovatelé si určíte cenu za měsíční předplatné za jeden obchodovaný kontrakt – například 50 USD. Pokud předplatitel obchoduje více kontraktů, získáváte od něj více peněz. Cena za předplatné jde poskytovali signálů. Collective2 U Collective2 lze obchodovat i akcie. Ovšem coby poskytovatel musíte nejprve collective2 platit předplatné (viz ceník). Následně si Collective2 strhává 50 % z ceny, kterou za vaši strategii budou předplatitelé platit. Předplatitel platí za strategii navíc stejně bez ohledu na objem kontraktů s jakými obchoduje. Z pohledu výdělků tak Collective2 za Striker tedy spíše ztrácí. Výhodou této služby nicméně je, že zde lze nabízet strategie obchodující akcie a opce. Darwin Pokud vaše strategie zvládnou pokrýt nákladovou strukturu CFD kontraktů, je možné využít celé škály dalších služeb, přes které je strategie možné pronajímat. Osobně se mi v tomto hledu líbí znovu Darwinex. U něj je možné do strategií získávat investorské alokace skrz tzv. Darwiny. Darwinex přitom jen slepě nezprostředkovává poskytování signálů, ale obchodní signály používá jako základ, na který aplikuje svůj vlastní risk management. Tím risk profil všech strategií normalizuje na srovnatelnou úroveň (podle informací na webu Darwinexu je risk normalizován na úroveň risku S&P 500). Investoři pak do Darwinů investují a poskytovatelé signálů získávají 15 % z výkonnosti. Alokované částky přitom vůbec nejsou malé: Nejvyšší investorská alokace je na úrovni přes 30 milionů dolarů, řada Darwinů má přes milion dolarů. Zde jen drobná odbočka: pokud budete mít strategii s výnosem 15 % ročně a alokaci milion dolarů, pak roční výnos z 15% výkonnostního poplatku bude zisk 22 500 dolarů. A to už nejsou zanedbatelné peníze. Zejména, pokud je váš vlastní kapitál (a tudíž kompletní risk) na úrovni tisíc euro. Přímá správa externího kapitálu Pokud máte kolem sebe investory, kteří ve vaše obchodování mají důvěru, lze poměrně snadno rozšiřovat kapitál také přímo správou externího kapitálu. Správu externího kapitálu je pochopitelně potřeba dělat v souladu se zákony. Nelze jen vzít cizí peníze a ty na vlastním účtu obchodovat. V České republice jdou obchodníci nejčastěji cestou „mini fondu“ podle §15 ZISIF (zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech). Prakticky jde o běžné společnosti (většinou s ručením omezeným) zaregistrované u ČNB. Výhodou této cesty je, že je to velmi „low cost“ řešení, nevýhodou je, že tyto subjekty nepodléhají dohledu ČNB a anonymní „patnáctky“ nemají v ČR nejlepší reputaci. Ovšem pokud pracujete s investory, kteří vás dobře znají, tak to může být dobrá cesta (sám tímto způsobem s penězi rodiny a přátel pracuji. Viz Jak konkrétně jsem zakládal fond). Výhodou přímé správy externího kapitálu je to, že si můžeme zcela volně nastavit poplatkovou strukturu. Kromě výkonnostního poplatku se většinou účtují i manažerské poplatky – fixní procento ze spravované částky. Manažerské poplatky pak dokáží pokrýt náklady i v době, kdy se strategiím nemusí dařit a tímto způsobem lze tak reálně provozovat trading na fulltime. Jak konkrétně získat externím kapitál? Základem je samozřejmě funkční obchodní plán, který bude generovat profity. Podporu v tomto směru můžete na Finančníkovi získat v Trading Room, kde ve vlákně hledání edge stavíme například v tuto chvíli intradenní breakout (který jsem sám nasadil živě – na velkém účtu u Interactive Brokers a CFD účtu u Darwinexu – viz výše) Maximálně doporučuji obchodovat skrz jednoduché systematické strategie. Vždy je snazší najít investory pro vysvětlitelné strategie založené na logických principech než pro přeoptimalizované strategie, které vypadly z nějakého optimalizačního softwaru. Výhodou systematických strategií je navíc možnost automatizace, kterou je vhodné využít. Viz příklad zmíněné breakout strategie, kterou jsem nasadil u Darwinexu. Kvůli malému účtu bych této službě určitě pozornost nevěnoval, ale přenést automat z Interactive Brokers na CFD u Darwinexu byla otázka několika hodin a pak již vše běží samo jako tzv. AOS. Začít můžete s malým účtem, třeba zmíněných 1000 euro, jako jsem to udělal ve výše popsaném pokusu sám. Risk je minimální, možný zisk maximální. Pokud se strategie rozjede, můžete postupně získat alokaci od prop firmy, pak převést signály do Darwinu, začít je třeba poskytovat u Strikeru a získávat anonymní investory. A pokud se bude dařit, tak si se stejnou strategií založit třeba vlastní společnost pro správu kapitálu. To je poměrně jednoznačný plán nevyžadující přitom žádné vysoké počáteční finanční investice.

Stovky procent zhodnocení ročně s mechanickými strategiemi? I taková čísla indikují výsledky mých aktuálních průzkumů obchodování pomocí relativně nových 0TDE opcí. Ostatně podívejte se na diskutované strategie a jejich výsledky sami. Obsah článku: Co je to opce? Nákup call opce Nákup put opce Opční spready Opce v diverzifikovaných portfoliích 0TDE opce Backtestování opčních strategií 0DTE kalendářní spread 0TDE Iron Condor 0TDE výpis put opce (se vzdálenou ochrannou) 0TDE mechanické opční portfolio Zhodnocení stovek procent ročně? Můj akční plán s 0TDE portfoliem Systematické obchodování opcí – shrnutí Co je to opce? Opce jsou druhem derivátu, který dává kupujícím těchto kontraktů (držitelům opcí) právo (ale ne povinnost) koupit nebo prodat podkladové aktivum za stanovenou cenu v určitém čase v budoucnosti. Za toto právo kupující opcí platí částku nazývanou prémie, kterou platí vypisovatelům opcí. Pokud jsou tržní podmínky pro držitele opcí nevýhodné, nechají opci propadnout a právo opci uplatnit nevyužijí. Tím si zajistí, že potenciální ztráty z držení opce nebudou vyšší než zaplacená cena opce. Na druhé straně, pokud se trh pohne správným směrem, může se držitel opce rozhodnout opční kontrakt využít (uplatnit), čímž se mu otevře smluvená pozice v určeném trhu na stanovené ceně (tu určuje tzv. strike cena opce). Podrobněji se mechanice opčního obchodování na Finančníkovi věnujeme v seriálu Začínáme s opcemi. V tomto článku si pojďme nejprve shrnout ty největší základy a především si ukázat, jak lze opce využít pro mechanická diverzifikovaná portfolia, jejichž obchodování se na Finančníkovi věnujeme. Opce lze obchodovat na nejrůznější trhy a existují jen dvě. Call opce a Put opce. Coby tradeři můžeme pak opce nakupovat nebo vypisovat. Nákup call opce Obchodování s opcemi mohou využít ti, kteří chtějí spekulovat s limitovaným riskem na vývoj směru trhu. Pokud se domníváte, že cena aktiva rychle poroste, můžete koupit call opci a použít pro to méně kapitálu, než je samotná hodnota aktiva. Jediným vašim riskem pak bude zaplacená cena opce. Předpokládejme, že tipujete růst akcií Tesly (TSLA), která se v době článku obchoduje na úrovni 193,57 a jejíž cena se začíná zvedat. Pro směrový pohyb byste mohli nakoupit samotnou akcii, ale např. za 100 akcií byste zaplatili 19 357 dolarů. To je dost peněz. Navíc pokud by akcie začala padat, bude pozice adekvátně ztrácet. Nebo lze nakoupit call opci. Např. na cenu 210, která se v době psaní článku obchoduje za cenu 3,6 dolarů. Opce se v případě akcií obchodují automaticky na 100 shares, takže bychom za ni zaplatili 360 dolarů. Taková pozice nám dává právo vstoupit do dlouhé pozice 100 shares v akcii TSLA na ceně 210. Pokud se tak jednou ráno probudíte a cena Tesly bude na ceně 260, uplatníte akcii, čímž se vám na účtu otevře dlouhá pozice Tesly za cenu 210. Obratem můžete akcie prodat za 260, přičemž zisk z profitu je 260 – 210 = 50 * 100 = 5 000 dolarů (minus cena zaplacená za opci). To vše při investici 360 dolarů. V čem je háček? V čase. Opce mají limitovanou platnost. Ta je specifikována při jejich nákupu. Konkrétně výše jmenovaná vyprší za 27 dnů. Můžete si pochopitelně pořídit i opce s výrazně delší platností, ty jsou ale výrazně dražší. Šance, že se za 27 dnů Tesla pohne na cenu 260, je z pohledu historických pravděpodobností nízká. Výrazně vyšší šanci na profit má tak ten, kdo opci vypsal (tj. prodal vám ji). Tomu zůstane plná cena opce (zaplacených 360 dolarů), pokud se akcie bude v době expirace obchodovat za cenu nižší než 210. Nákup put opce Pokud vsázíte na budoucí pokles trhu, lze použít put opci. Řekněme, že byste na výše uvedeném příkladu akcie Tesly vsázeli spíše na její další pokles. Akcii byste mohli shortovat, nebo byste mohli nakoupit put opci. Například na strike cenu 170. Za tu s dobou platností 27 dnů byste dnes zaplatili 147 dolarů. A pokud se bude Tesla za 27 dnů skutečně obchodovat výrazně pod cenou 170, pak solidně vyděláte. Na druhé straně put opce je opět ten, kdo ji vypsal (což může být i retailový obchodník). Svých 170 dolarů inkasuje v případě, že se Tesla bude za 27 dnů obchodovat nad cenou 170. Pokud bude cena níže, otevře se mu na účtu long pozice v Tesla za cenu 170 (a držiteli put opce short pozice ze 170). Opční spready Kouzlo opcí spočívá hlavně v možnosti jejich kombinací do tzv. opčních spreadů. Například pokud vypisujeme opce, budeme většinu času vydělávat, protože opce vesměs expirují jako bezcenné. Ovšem občas přijde výrazný a neočekávaný pohyb, který obchodníkům s tzv. nahými výpisy občas vymaže účet. Nic nám ale nebrání vypsat opci a současně nakoupit levnější vzdálenější ochrannou opci. To je princip jednoduchého vertikálního spreadu. Opce lze přitom kombinovat mnoha způsoby. Můžeme kombinovat různé strike ceny, expirace a podobně. Opce v diverzifikovaných portfoliích Zejména principy spojené s vypisování opcí mohou v portfoliích zajistit výraznou diverzifikaci, protože výdělky přicházejí v úplně jiné dny než v rámci směrových strategiích s využitím akcií či futures. Zajímavý je ale i risk profil směrových opčních strategií. Kdy lze s pákou spekulovat například na breakout v ETF nebo akcii, ovšem s absolutně limitovaným riskem. Opce toho skutečně mohou nabídnout hodně, ovšem za cenu, že práce s nimi je výrazně komplexnější. A to především pokud stejně jako já chcete i s opčními strategiemi dělat trading automatizovaně (tedy pomocí tvz. AOS). 0TDE opce Proč současná doba nahrává systematickým opčním strategiím? Odpovědí jsou 0TDE opce. Jde o relativně nový typ opce s jednodenní platností. Tyto opce se začaly naplno obchodovat v polovině roku 2022 a zejména na akciovém indexu S&P 500 zažívají doslova boom. CBOE udává, že 0TDE opce představují poloviční objem opcí obchodovaných na SPX. S každodenní expirací opcí pak coby systematičtí obchodníci získáváme extrémně lukrativní obchodní nástroj poskytující dostatečný počet obchodních příležitostí i pro systematické mechanické strategie. S 0TDE opcemi se dají dělat například jednoduché intradenní obchody typu mechanický výpis vertikálního spreadu v polovině obchodní seance, kdy inkasujeme opční prémium, pokud se S&P 500 nepohne o určité procento a podobně. Podobné strategie se velmi dobře doplňují například s breakout strategiemi. Velmi zjednodušeně řečeno v akciovém indexu daný den buď vydělá breakout strategie (pokud se trhy rozjedou), nebo opční výpis (pokud se trhy nerozjedou). S 0TDE se stává jednodušší i mechanické obchodování a zejména testování opčních strategií. V zásadě nám odpadá jeden opční rozměr – datum expirace (konec platnosti opce). Každý den máme pro obchodování/testovaní jasně daný jeden opční kontrakt, případně lze jednoduše pracovat s kontraktem vypsaným další den. Backtestování opčních strategií Nutno říci, že i přes zjednodušení v podobě zaměření na 0TDE opce není backtestování mechanických opčních strategií triviální. Samozřejmě potřebujeme kvalitní intradenní historická opční data, která již naštěstí dnes nejsou nedostatkovým zbožím. Dobrým zdrojem je polygon.io, kde pro testování stačí data za 29 dolarů měsíčně. Ta nabízí sice jen 2 roky historie, ovšem 0TDE opce se právě obchodují přibližně dva roky a delší historie tak není potřeba. Ale pochopitelně i s historickými daty jsou backtesty pro neprogramátory, jako jsem já, velkou výzvou. A upřímně právě mé technické limity jsou důvodem, proč se mechanickým obchodováním opcí prokousávám sám tak pomalu. Nicméně poslední týdny jsem se v této oblasti solidně pohnul dopředu a minimálně mám k dispozici způsoby, jak mechanické opční strategie spolehlivě testovat (s využitím kvalitních jednominutových intradenních dat). A mohu se tak podělit o několik základních backtestů, které by měly demonstrovat, proč může být tato oblast zajímavá. Pro test jsem vybral několik tradičních opčních strategií obchodovaných ale v intradenní podobě. Článek je už tak dost dlouhý, takže jednotlivé strategie nebudu vysvětlovat dopodrobna. Vždy jde o určitou standardní kombinaci výpisu opce (inkasujeme prémium) a nákupu opce (limitujeme risk). Pozice jsou drženy maximálně jeden den (nejsou drženy přes noc). 0DTE kalendářní spread Strategie drží pozici jen prvních 30 minut denně. Vypisuje call opci v 0DTE kontraktu s deltou 50 a nakupuje stejnou opci v opčním kontraktu s expirací další den. Backtest je prováděn s účtem 20 000 dolarů při alokaci 20 % kapitálu max. a otevíráním nejvýše 10 kalendářních spreadů v SPX. Obchod každý den kromě pátku, backtest 1. 5. 2022 – 4. 2. 2024. Komise 1 USD/opci: V backtestu proběhlo 343 obchodů, maximální ztráta -409 dolarů/spread, maximální zisk 466 dolarů/spread. Úspěšnost 69,7 %. Drawdown -11,2 %. 0TDE Iron Condor Výpis tradičního Iron condora (IC) tak, jak jsme jej na Finančníkovi obchodovali roky. Tentokrát s tím rozdílem, že vypisujeme IC na začátku dne a držíme jej pouze v průběhu seance (nedržíme přes noc). Profit target 45 % inkasovaného prémia, stop-loss 100 % inkasovaného prémia. Backtest s účtem 20 000 dolarů při alokaci 100 % kapitálu max. a otevírání nejvýše 2 Iron Condorů v SPX. Obchod každý den při splnění určité podmínky chování VIXu, backtest 1. 5. 2022 – 4. 2. 2024. Komise 1 USD/opci: V backtestu proběhlo 209 obchodů, maximální ztráta -1 608 dolarů/spread, maximální zisk 1 332 dolarů/spread. Úspěšnost 75,6 %. Drawdown -18,6 %. 0TDE výpis put opce (se vzdálenou ochrannou) Jak by vypadalo obchodování jednoduchého výpisu PUT opce? Může vyjít ze simulace, kdy bychom každé ráno vypisovali v SPX PUT opci s deltou 45 a nakupovali hodně vzdálené ochranné put opce. Put opce bychom vypisovali v momentě, kdy S&P 500 gapne dolů, a tudíž by v trhu bylo zajímavé prémium. Pozici bychom drželi celý den, případně do zasažení profit targetu 50 % nebo stop-lossu 200 % inkasovaného prémia. Backtest s účtem 20 000 dolarů při alokaci 100 % kapitálu max. a otevírání nejvýše 1 short put opce v SPX. Backtest 1. 5. 2022 – 4. 2. 2024. Komise 1 USD/opci: V backtestu proběhlo 57 obchodů, maximální ztráta -2 694 dolarů/spread, maximální zisk 1 156 dolarů/spread. Úspěšnost 94,7 %. Drawdown -10,2 %. 0TDE mechanické opční portfolio Jako u jiných systematických strategií je mým cílem obchodovat i mechanické opční strategie v portfoliu. V něm se většinou jednotlivé strategie doplňují a celková výkonnost je mnohem uhlazenější než na úrovni jednotlivých strategií. Zde je pro ukázku simulace portfolia složeného z výše uvedených strategií. Portfolio vychází ze startovacího kapitálu 20 000 USD a každé výše uvedené strategii přiřazuje váhu 1/3. Komise jsou započítány: Za necelé dva roky portfolio vytvořilo z původního kapitálu 20 000 dolarů profit 146 803 dolarů, tedy zhodnocení 734 %. A to při drawdownu - 7,5 %. Zhodnocení stovek procent ročně? Lze očekávat od podobného portfolia výkonnost stovky procent v dalších letech? Osobně jsem v tomto ohledu velmi konzervativní a podobná očekávání nemám. Ale i když bude zhodnocení násobě horší, jeví se mi diskutovaná alfa jako opravdu zajímavá. Navíc na myšlenku backtestů mechanického testování 0TDE mě navedl kamarád trader, který loni s podobnými strategiemi zhodnocení nad 200 % dosáhl, byť s vyšším drawdownem. Kombinace přesných mechanických backtestů, zkušenost jiných obchodníků s live tradingem stejného přístupu, plus logika vytvářených profitů (diskutované opční strategie zde existují velmi dlouho, novátorské je pouze jejich přenesení na nový typ produktu), mě osobně motivuje věnovat této oblasti aktuálně vysokou pozornost. Ale samozřejmě je potřeba vnímat i určitá úskalí. Především 0TDE jsou zde necelé dva roky a na tuto dobu máme omezené backtesty. Snadno lze sklouznout k určité přeoptimalizaci vytvářených principů. Osobně se proto snažím aplikovat do obchodního plánu spíše jednodušší myšlenky, které dlouhodobě fungují i na tradičních opčních kontraktech (na kterých je dokáži otestovat). Také lze očekávat, že tento přístup bude fungovat více nyní než např. za 5 let. Každý podobný výrazný edge má tendenci časem z trhů mizet. Můj akční plán s 0TDE portfoliem Osobně 0TDE portfolio zatím živě neobchoduji, protože jsem dosud neuvěřitelné množství času a energie trávil nad stavbou obchodních plánů a jejich mechanickým testováním. Tuto fázi mám nyní hotovou. Nutno říci, že testy ukázaly na další zajímavé taktiky, které jsou nad rámec tohoto článku – kromě již diskutovaného obchodování na začátku dne vypadá velmi zajímavě obchodování spreadů na konci obchodního dne. Což opět dává velký smysl, neboť 0TDE na konci obchodního dne expirují a rozklad časového prémia se s každým momentem blížící se expirace zrychluje. Mým plánem je nyní zaměřit se na exekuce. Ty se dají dělat ručně (jako kterékoliv běžné obchody), ale mým cílem je mít toto portfolio plně automatizované. To bude opět trochu výzva, nicméně ib_insync knihovna, kterou na Finančníkovi pro autotrading používáme, má i podporu opčních spreadů, tak věřím, že toto nebude nepřekonatelné. V mezidobí plánuji rámcově portfolio papertradovat, případně obchodovat na levných trzích typu SPY (opční obchody lze dělat na SPY i z EU, na rozdíl od přímého nákupu podkladu v případě opcí žádná omezení neexistují. Na trzích typu SPY lze tak podobné strategie testovat i s několika stovkami až menšími tisíci dolarů). A jelikož jsem stále ve stádiu intenzivního zkoumání a testování možných přístupů, ve kterém platí více hlav více ví, rozhodl jsem se v Trading Room založit vlákno 0TDE mechanické strategie, ve kterém budu publikovat své backtesty, komentovat přesná pravidla strategií (včetně těch na obchodování konce seancí), publikovat výpisy konkrétních zobchodovaných opcí, plus jsem připraven skrz své backtestovací workflow pro vás otestovat jakoukoliv vaši myšlenku. Systematické obchodování opcí – shrnutí Coby systematický trader jsem neustále na cestě hledání zajímavých způsobů, jak rozšířit své portfolio o další diverzifikovaný zdroj příjmů. Zajímavé jsou bezpochyby systematicky obchodované kryptoměny, kterým se ale z důvodů popisovaných v linkovaném článku vyhýbám. 0TDE opční strategie se reálně mohou systematickým kryptoměnovým strategiím vyrovnat a přitom jde o regulované burzovní prostředí. Z tohoto pohledu tak osobně vidím danou oblast pro své živé účty jako velmi perspektivní a doufám, že za pár měsíců zde budu moci reportovat již své první živé výsledky obchodování 0TDE opčních strategií.

Akcie patří mezi jedny z nejdostupnějších trhů pro stavbu a obchodování systematických strategií. Jednak z pohledu kapitálu, kdy lze akcie nakupovat prakticky od pár dolarů a mj. také z pohledu dostupnosti dat, která jsou na internetu často k dispozici zdarma. Pozor však na problematiku delistovaných akcií, zbankrotovaných společností a změny ve složení indexů. Obsah článku: Zdroje bezplatných dat akciových trhů Aktuální data pro skenování akciových trhů Data pro historické backtestování Nejjistější způsob objektivního definování skupiny akcií Změny v historickém složení indexů Delistované akcie Zdroje dat historických konstituentů indexů Historické konstituenty pro evropské indexy (DAX, MDAX a další) Shrnutí Zdroje bezplatných dat akciových trhů Pro stavbu swingových strategií stačí mít k dispozici historická denní data. Ta jsou na rozdíl například od intradenních dat běžně na internetu ke stažení, byť zdroje se v průběhu času mění. Nejvíce obchodníků pracuje s historickými daty z Yahoo Finance. Bezplatná denní akciová data mohou mít různou kvalitu, ale obecně jsou použitelná. Záleží ale na účelu. Jiné nároky na data jsou při skenování trhů a hledání aktuálních obchodních signálů, jiné při podrobných historických backtestech. Aktuální data pro skenování akciových trhů Máte-li již otestovanou obchodní strategii a jen potřebujete aktuální data trhů proto, aby vám software (např. Amibroker) vyhodnotil aktuální nákupní a prodejní signály, pak zkušenosti ukazují, že používání bezplatných dat např. z Finance Yahoo, může posloužit dobře. Je ale třeba se připravit na to, že datům není věnována příliš vysoká péče a občas se může vyskytnout nějaký drobný problém v podobě chybějícího dne. Při práci s menším účtem to ale nemusí být kritické. Data pro historické backtestování Pokud potřebujete data pro historické backtesty, je ale třeba počítat u bezplatných dat s jedním zásadním zkreslením. Nezapomínejte na to, že obchodovatelné akcie se v průběhu času mění – už jen tím, že firmy krachují, různě se spojují a navzájem kupují. Při stavbě akciových strategií bychom tak měli pracovat s určitým univerzálním klíčem, „jak vybrat obchodované akcie v příslušném čase v historii“. Bohužel nelze vzít například nejsilnější dnešní společnosti typu Amazon, Facebook a Apple a snažit se na jejich historických datech vybudovat obchodní systém. Proč? Protože v určitém bodu historie nebyly tyto společnosti ještě tak známé, a pokud byste se zaměřili na „nejsilnější společnosti v daném čase“, vybrali byste si úplně jiné firmy… V angličtině se tomuto zkreslení říká Survivorship bias, česky klam přeživších. Jde o klam, kdy naši mysl výrazněji zaměřujeme na ty, kteří přežili určitý selektivní proces a vůbec nepracujeme s těmi, kteří procesem neprošli. Portfolio obchodovaných trhů bychom tak měli vždy zkoumat z odpovídajícího času v historii, kdy bychom takové obchodovali. Nejjistější způsob objektivního definování skupiny akcií Nejjistějším a současně nejsnazším způsobem, jak systematicky definovat obchodovaný vesmír akcií, je použít akcie v určitém akciovém indexu. Do akciových indexů jsou vybírány akcie na základě jasně daných kritérií, a pokud se rozhodneme postavit obchodní systém obchodující například akcie indexu Nasdaq 100, je výběr obchodovaných trhů naprosto jasný. Osobně takto systémy stavím. Používám nejčastěji akcie v indexech Nasdaq 100, S&P 500 a Russell 3000. Dobrou taktikou může být stavět strategii na akciích jednoho indexu a následně pro otestování robustnosti použít akcie jiného indexu. Akcie menších společností zahrnutých například v indexu Russell 3000 se mohou chovat jinak než akcie velkých společností z Nasdaq 100, stejně ale rád vidím, když obchodovaný princip funguje rámcově ve všech indexech, které zvolím. Změny v historickém složení indexů Testování strategií na akciích z vybraného indexu s sebou nese jedno zásadní úskalí. Složení indexů se v čase mění. Akciové indexy se počítají různě, ale velmi zjednodušeně můžeme říci, že se mění tak, jak společnosti získávají a ztrácí svoji velikost a důležitost. Pokud budeme testovat strategii jen na dnešních komponentech, například indexu S&P 500, tak podléháme opět klamu přeživších. Výsledky backtestů budou nadhodnocené, protože budeme strategie testovat jen na akciích, kterým se v současné době daří (a proto jsou součástí indexu). Jak hodně to vadí? Zde je konkrétní příklad. Testuji akcie indexu S&P 500 s jednoduchým algoritmem. Nakupuji akcie, které klesající úsečkou uzavřely pod svým 20denním klouzavým průměrem a pozici uzavírám, když akcie rostoucí úsečkou uzavírají nad 20denním průměrem. Otevřeno je max. 20 pozic najednou. Pokud tento triviální a čistě ukázkový model aplikuji na dnešní složení indexu S&P 500 (testováno v roce 2019), získám následující equity křivku: Pokud použiji databázi zohledňující historické složení indexu, získám následující equity křivku: Aniž bych musel zacházet do nějakých detailů výkonnosti, je na první pohled jasné, jak velký rozdíl může v testování být. Zohlednění historického složení indexů vždy povede k horším, a tak realističtějším výsledkům. U některých systémů nemusí být rozdíl tak zásadní, u některých bude ohromný. Osobně pro jakékoliv backtesty tak vždy pracuji s historickým složením indexů. Delistované akcie Pokud budete chtít testovat strategie na historickém složení indexů, narazíte na tzv. delistované akcie. Jde o akcie, které se dnes již neobchodují. Ale v historii se obchodovaly a mohly být i součástí různých indexů. A jelikož prakticky dnes již delistované akcie neexistují, nenajdete jejich historické ceny v běžných zdrojích dat jako je např. zmíněné Yahoo. Akcie mohou být delistovány z několika důvodů, jako je nesplnění pravidel burzy, nízkého obchodního objemu, finančních potíží společnosti nebo pokud společnost podstupuje fúzi nebo akvizici. Po delistování mohou akcie buď úplně zaniknout, nebo jsou obchodovány na méně regulovaných trzích, jako je OTC (over-the-counter) trh. Pokud budete chtít testovat strategie na historických konstituentech indexů, je třeba mít k dispozici jednak seznam změn akcií v indexu a jednak ceny delistovaných akcií (databázím dat, které obsahují i delistované akcie, se běžně říká survivorship bias free databáze). Zdroje dat historických konstituentů indexů Přesto, že se může použití databází obsahující delistované akcie a historické konstituenty indexů zdát jako běžná věc, ještě před pár lety nebyla vůbec řešení v rámci retailových produktů k dispozici. Sám jsem si například samostatně kupoval drahé databáze historických cen akcií indexu S&P 500 včetně delistovaných akcií a podomácku si indexy rekonstruoval. Dnes naštěstí existuje alespoň jeden poskytoval těchto dat, který udělal backtestování s využitím historických konstituentů velmi komfortní a automatizované i v retailových programech typu Amibroker. Jsou jím Norgate Data. Jak konkrétně se s daty pracuje popisujeme v článku Jak na klam přeživších v akciích v praxi. Norgate Data poskytují historické konstituenty a delistované akcie pro americké, kanadské a australské akciové burzy. Jak komfortní jejich využití je, oceníte ve chvíli, kdy se například budete snažit získat podobná data pro evropské trhy. Historické konstituenty pro evropské indexy (DAX, MDAX a další) Historické konstituenty akciových indexů typu DAX nejsou běžně k dispozici (dají se předplatit jen ve velmi drahých datech od poskytovatelů typu Bloomberg). Je tak třeba si je poskládat ručně – tedy postupovat stejně, jako když ještě nedávno nebyly na americkém trhu k dispozici Norgate data). Např. na stránce https://www.stoxx.com/rulebooks naleznete PDF dokument Historical Index Compositions obsahující historii změn ve složení německých indexů. Dokument je aktualizován přibližně každé 3 měsíce. Z podobných dat už lze při trochu šikovnosti indexy rekonstruovat. Ale samozřejmě není nad komfort, který nabízejí data od Norgate pro americké trhy, kde je již toto vše uděláno (mimochodem - v případě, že budete o Norgate datech uvažovat, je zde Norgate data – slevový kupón). Shrnutí Obchodování bez dostatečně zbacktestovaného obchodního plánu povede patrně k budoucím finančním ztrátám. Ovšem ke stejnému výsledku nás může dovést plán, který podrobně zbacktestujeme, ovšem na nevhodně zvolených datech. Nejčastěji proto, že už samotný výběr dat je zatížen určitou předpojatostí. Pokud dnes použijeme akcie Amazonu nebo Google a postavíme na nich strategii nakupující akcie na korekcích, patrně získáme krásně vypadající historické výsledky. Ty však budou mít minimální použitelnost pro budoucí obchodování. I při výběru trhů je potřeba postupovat zcela systematicky a objektivně. Jedním takovým způsobem může být volit akcie z určitého indexu. Pak ale musíme být schopni testovat obchody na akciích, které byly v daném času v indexu skutečně obsaženy.

V TechLabu, skupině technické podpory, připravujeme průběžně interaktivní minikurzy, jejichž cílem je propojit teoretickou výuku přípravy systematického obchodování s praxí. Nový minikurz se zaměří na základy portfolio analýzy. Minikurz bude rozdělen do šesti lekcí s následujícím obsahem: Lekce 1 – Ukážeme si různé alternativy zpracování exportovaných dat. Lekce 2 – Naučíme se do grafu přidat benchmark a také porovnávat BT s výsledky skutečných obchodů z automatizovaného deníku. Lekce 3 – Vysvětlíme si, proč je dobré spojovat systémy do portfolií. Lekce 4 – Přizpůsobíme původní kód CBT k získání dalších dat pro pokročilejší analýzu. Lekce 5 – Naučíme se zpracovat získaná data na úrovni jednotlivých strategií. Lekce 6 – Analyzujeme data na úrovni portfolia. Pracovat budeme s Amibrokerem a základními funkcemi Pythonu. Cílem minikurzu je upravit kódy strategií tak, abychom mohli exportovat informace o využití kapitálu v čase. Tyto informace pak budeme spojovat a sledovat, jak je při různých váhách systémů využíván celkový kapitál portfolia – jestli je využíván margin, případně jestli máme v portfoliu „místo“ pro další systém. Cílová analýza bude mít podobnou formu: V grafu je vidět procentuální využití kapitálu při obchodování čtyř systémů. Jednotlivé lekce minikurzu mají vždy domácí úkoly, které účastníky motivují k aktivnímu zapojení se do práce a osvojení probíraných informací. V průběhu konání minikurzu je k dispozici lektor, který pomůže překonat jakýkoliv technický problém. Minikurzu se může automaticky bezplatně účastnit každý účastník TechLabu. Pokud nejste v TechLabu zapojeni, doporučujeme toto důležité téma nezmeškat. Registrovat se do TechLabu můžete na této adrese: https://tri.financnik.cz/techlab V TechLabu lze využít různé formy předplatného. Doporučujeme „TechLab AUTOMATIZACE – 12 měsíců“, kde kromě všech informací TechLabu získáte ještě otevřený kód našeho Autotraderu (s výkladem), plus přístup k archivu již proběhlých minikurzů. Ten v tuto chvíli již obsahuje následující minikurzy:

K nově publikovaným hotovým kódům strategie Simple mean reversion jsem dostal řadu dotazů na výkonnost a chování na dalších trzích. V článku přináším mnoho testů, které mohou poskytnout inspiraci i při obchodování jiných vašich systémů. V prvé řadě ale malé upozornění. Historické backtesty jsou vždy jen orientační. Pokud vám v testech vyjde například nejvyšší historický drawdown 15 %, tak to neznamená, že v budoucnu nebudete mít vyšší. Naopak. S velkou pravděpodobností tomu tak bude. Osobně se tak více orientuji na metriky typu sharpe ratio, průměrná historická volatilita a na testech sleduji hlavně stabilitu výsledků na různých trzích a obdobích. Testy dokonce provádím na více platformách. Jednak proto, abych eliminoval možnost chyby v kódech (na každé platformě skriptuji strategii samostatně) a také proto, že různé platformy jsou různě pokročilé a umí třeba trochu něco jiného. A dnes už mě vůbec nepřekvapuje, že i po maximálním odladění skriptů mohou být v testech na různých platformách rozdíly – na jedné vidím např. průměrné roční zhodnocení 14 % na druhé 15,5 % a podobně. Důvodů může být celá řada, ať již drobné odchylky práce s historickými daty, nebo trochu jiné způsoby výpočtů indikátorů. Podstatné je, že výsledky různých testů se mohou trochu lišit. V dnešním článku publikuji testy z workflow, kde jsem více schopen používat portfolio simulace a maximálně přesně používám historická data akcií tak, jak byla obchodována v minulosti (samozřejmě zahrnuji delistované akcie, odděluji účtované dividendy atd.). Výsledky se tak v detailech mohou lišit od backtestů např. v Amibrokeru nebo MultiCharts. Ale jde skutečně o detaily, které osobně nepovažuji za podstatné. Všechny níže uvedené testy jsou za období 1.1.2000 – 5.3.2023. Backtest startuje s účtem 20 000 dolarů (lze použít i menší). Jsou aplikovány komise účtované běžně Interactive Brokers. Co se páky týče – jednotlivé strategie obchoduji bez páky. Každé strategii vždy přiřadím celkový dostupný kapitál (tj. první obchody pracují s 20 000 atd.). Na úrovni portfolia (SMR Short + SMR Long) je tedy použitá maximálně dvojnásobná páka v momentě, kdy by byly obsazeny všechny pozice Short i Long strany strategie (což se prakticky nestává). Níže uvedené testy pracují se zcela shodným nastavením, jako poskytuji v hotových kódech Simple mean reversion. Test 1 – základní SMR long a SMR short (Russell 3000) V doprovodné výuce k hotovým kódům Simple mean reversion aplikuji strategii na americké akcie obchodované v rámci indexu Russell 3000. Tato data jsou pro vytváření signálů poměrně dobře dostupná i bez toho, aniž by bylo potřeba používání dražších Norgate dat (můžete vyjít například z našeho Yahoo downloaderu poskytovaného v Techlabu, jehož součástí jsou i aktuální konstituenty právě indexu Russell 3000). Backtest indikuje zhruba následující historický průběh: Červená linka představuje SMR short, modrá SMR long, černá linka „portfolio“ SMR short + SMR long. Šedá výkonnost benchmarku – držení SPY (S&P 500 osobně používám jako univerzální benchmark ve svých portfoliích). Upozornění – zejména u shortů je historická výkonnost jen orientační, protože v backtestu nelze ověřit, jestli byla akcie skutečně shortovatelná či nikoliv. Strategie v tomto testu reinvestují kapitál, ale pouze „sami do sebe“ – tedy pozice SMR long se zvyšují tak, jak se zvyšuje equity křivka SMR long a stejně tak u SMR short. Základní statistiky celého portfolia (long + short): Počet obchodů: 12 930 Průměrné roční zhodnocení: 25,77 % Maximální drawdown: -28,77 % Průměrná historická volatilita: 9,62 % Sharpe ratio: 1,85 Úspěšnost: 61,83 % Průměrný zisk: 3,87 % Průměrná ztráta: -4,27 % Průměrné využití kapitálu: 59,15 % Test 2 – základní SMR long a SMR short (všechny US akcie) S poskytnutými hotovými kódy ale není nutné se omezovat na akcie konkrétních indexů. Sám například obchoduji všechny aktuálně obchodované US akcie. Pokud úplně stejný kód jako v testu 1 aplikuji místo na akcie Russell 3000 na všechny US akcie, dostanu následující výsledky: Červená linka představuje SMR short, modrá SMR long, černá linka „portfolio“ SMR short + SMR long. Šedá výkonnost benchmarku – držení SPY (S&P 500 osobně používám jako univerzální benchmark ve svých portfoliích). Strategie v tomto testu opět reinvestují kapitál pouze „sami do sebe“ – tedy pozice SMR long se zvyšují tak, jak se zvyšuje equity křivka SMR long a stejně tak u SMR short. Základní statistiky celého portfolia (long + short): Počet obchodů: 14 020 Průměrné roční zhodnocení: 35,50 % Maximální drawdown: -15,53 % Průměrná historická volatilita: 10,88 % Sharpe ratio: 2,29 Úspěšnost: 62,45 % Průměrný zisk: 4,23 % Průměrná ztráta: -4,53 % Průměrné využití kapitálu: 63,51 % Stejná šablona, ovšem lepší výsledky díky tomu, že obchodujeme více akcií. Test 3 – rebalancované portfolio (všechny US akcie) A nyní si pojďme ukázat malý trik, který má zásadní dopad na výsledky obchodování. Do obchodování zapojím rebalancování portfolia. SMR long je přidělen každý den 100 % dostupného kapitálu na úrovni portfolia. A stejně tak SMR short – také pracuje každý den se 100% dostupným kapitálem. Oproti testu 1 a 2 se tedy portfolio každý den rebalancuje. Pokud jedna strategie začne hodně vydělávat, výdělky jsou před novým vstupem rovnoměrně rozděleny do obou strategií – výdělky jedné strategie jsou použity nejen pro tuto jednu strategii, ale i pro druhou (a stejně při prodělcích). Stále pracuji se stejnou obchodní logikou a stejným nastavením kódů, které poskytujeme v rámci hotových kódů simple mean reversion strategie. Jen obchodovaná pozice je ovlivněna rebalancováním portfolia (tato simulace je dělána mimo Amibroker). Černá linka je equity rebalancovaného portfolia (SMR long + SMR short), šedá pro porovnání držení S&P 500 (akcie SPY). Základní statistiky celého portfolia (long + short): Počet obchodů: 14 020 Průměrné roční zhodnocení: 71,83 % Maximální drawdown: -22,83 % Průměrná historická volatilita: 19,02 % Sharpe ratio: 2,54 Úspěšnost: 62,50 % Průměrný zisk: 4,23 % Průměrná ztráta: -4,53 % Průměrné využití kapitálu: 63,51 % Rebalancování systematických portfolií je skutečně hodně mocná taktika, kterou sám u těchto strategií v rámci svého alternativního systematického fondu používám. Pozn.: Rebalancování portfolií nelze s poskytnutými hotovými kódy historicky simulovat (Amibroker toto neumí), ale samozřejmě taktiku lze s hotovými kódy aplikovat na budoucí obchody. Test 4 – rebalancované portfolio (všechny US akcie), výstup další den na OPEN V rámci Simple mean reversion strategie vystupuji při uzavření trhů a má to jednu ohromnou výhodu. Jelikož používám „MOC“ (Market On Close) příkazy, vystupuji za cenu, která je prakticky skoro vždy shodná s tou, kterou vidím jako denní uzavírací cenu na historických grafech (a tudíž mám ve svém obchodování vůči backtestům vesměs jen minimální skluz v plnění – vstupuji limity a vystupuji právě pomocí „MOC“ příkazů). Strategii lze ale určitě obchodovat i tak, že vystupujeme „další den za otevírací cenu“. Níže je uveden backtest, který se kromě času výstupu neliší s testem 3. V praxi ale bude třeba ještě u výstupu na otevírací ceně počítat se skluzem v plnění. Černá linka je equity rebalancovaného portfolia (SMR long + SMR short), šedá pro porovnání držení S&P 500 (akcie SPY). Počet obchodů: 14 094 Průměrné roční zhodnocení: 74,58 % Maximální drawdown: -21,53 % Průměrná historická volatilita: 20,09 % Sharpe ratio: 2,47 Úspěšnost: 61,85 % Průměrný zisk: 4,50 % Průměrná ztráta: -4,74 % Průměrné využití kapitálu: 63,28 % Výsledky jsou při výstupu tedy teoreticky dlouhodobě ještě lepší než na close. V praxi je ale třeba započítat skluzy v plnění a osobně bych si tipl, že výsledky tak budou s variantou 3 hodně podobné. Test 5 – rebalancované LONG portfolio (US a kanadské akcie) Poskytnuté hotové kódy lze použít nejen na americké akcie. Osobně strategii obchoduji i na dalších trzích – v tuto chvíli hlavně na kanadských, ale postupně plánuji spustit i další. Zde je pro ilustraci ukázka, jak vypadá rebalancované portfolio long strany (tedy bez shortování akcií, které zatím mimo US nedělám) amerických a kanadských akcií. Pro obchodování kanadských akcií je použit stále stejný kód, kde bylo jen nastaveno obchodování akcií od 1 USD (na kanadské burze jsou i velmi likvidní akcie obchodovány za nižší ceny). Jsou aplikovány komise tak, jak je účtuje Interactive Brokers (obchodování kanadských akcií je dražší než v US). POZOR: Pro zjednodušení není řešen kurzový rozdíl kanadský vs. americký dolar – akcie jsou obchodovány ve stejné měně (tedy backtest je v tomto směru orientační a neuvádím zde podrobné statistiky). Modrá linka US akcie, zelená kanadské akcie, černá portfolio – SMR long na kanadských a amerických akciích, šedá pro porovnání držení S&P 500 (akcie SPY). Test dobře ilustruje, jak je strategie robustní – lze ji bez modifikací pustit i na další trhy a lze se tak diverzifikovat (dlouhodobá korelace mezi oběma trhy na výše uvedeném grafu je jen 0,28). Shrnutí Swingové mean reversion strategie vnímám jako velmi robustní a tvořím s nimi jeden ze základních pilířů mého systematického portfolia. Samozřejmě strategie mají horší i lepší měsíce (a roky), ostatně o těch horších jsem psal nedávno v článku Co mi nyní funguje v obchodování? II. Ale dnes publikované testy ukazují, že základní princip swingového mean reversion je velmi silný. Za důležité považuji poměrně vyšší frekvenci obchodů, s jejíž pomocí lze podstatně zlepšovat výkonnost prostřednictvím rebalancování (viz výsledky testu 3 vůči testu 2). Strategie přitom obchodují se stále stejnou logikou. Jediné, co se mění, je position sizing. Konkrétní sdílenou strategii dále v portfoliu kombinuji s dalšími přístupy. Ale jak je vidět na výše uvedených testech, i jen samotné obchodování Simple mean reversion strategie představuje silnou obchodní taktiku. Tu můžete v naprosto stejné podobě zapojit do svého tradingu skrz poskytnuté hotové kódy strategie Simple mean reversion.

Kvalitní data jsou v tradingu absolutním základem. Ostatně v profesionálních trading firmách jsou specialisté, jejichž pracovní náplň je připravovat data pro trading a průběžně je kontrolovat. V podmínkách menšího tradingu, který zde provozuje většina obchodníků, se musíme spolehnout na služby poskytované našimi poskytovateli dat. Jen těžko si lze představit trávit nad jejich kontrolou drahocenný čas. Mohlo by se zdát, že pro systematické obchodování akcií, kterému se věnuji nejvíce, stačí stahovat data například ze stránek typu Yahoo nebo Google, kde jsou zdarma k dispozici. Bohužel kvalita dat je zde úměrná jejich nulové ceně. Některé dny data chybí, data se svévolně mění v minulosti, nelze se spolehnout na správné ošetření všech dividend atd. Přestože si náklady na trading velmi hlídám, nakonec jsem začal pro obchodování akciových strategií používat data od australské společnosti Norgate data a tuto volbu mohu všem naprosto doporučit. Norgate data poskytují nejen EOD data (tedy v denním rozlišení) z různých světových burz, ale i další nástroje, které trading výrazně ulehčují a zpřesňují testování. Například: Data Norgate sám řadí do watchlistů. Norgate udržuje aktuální seznamy všech běžných indexů obchodovaných v USA, Kanadě a Austrálii. Pro testování například „akcií indexu Russell 3000“ tedy stačí zvolit příslušný watchlist v Amibrokeru a máme k dispozici aktuální seznam konstituentů. Downloader Norgate umožňuje vytvářet vlastní watchlisty vycházející z fundamentálního rozřazení akcií, které je k dispozici v prostředí softwaru. Od roku 2023 se například v USA platí 10% transakční daň na obchody se společnostmi spadajícími do kategorie Public Limited Partnership. Takové je tak samozřejmě potřeba vyřadit z jakéhokoliv krátkodobého obchodování, protože bychom na dani rychle ztratili velké peníze. V případě Norgate mám nadefinovaný dynamický watchlist, který mi automaticky připravuje aktuální seznam těchto společností, které se dají v Amibrokeru automaticky vyloučit z obchodování. Data ve verzi Platinum umí testovat historické konstituenty indexů. Tato funkcionalita byla původně hlavním důvodem, proč jsem začal data od Norgate používat – dosud nevím o jiných retailových datech, která by toto uměla. Funkce umožňuje testovat strategie na historickém složení indexů v konkrétní den v minulosti – a to včetně delistovaných akcií. Podobné backtesty jsou mnohem přesnější, než testování pouze se současnou podobou konstituentů indexu. Ohromnou výhodou pro mě dále je, že Norgate poskytuje stejně kvalitní data ze tří regionů – USA, Kanady a Austrálie. Mohu se postupně diverzifikovat a neřešit přitom samotná data, která mám stále ze stejného zdroje, jehož kvalitě zatím plně důvěřuji. Norgate poskytují dobrou integraci do programů, které používám (Amibroker a Python). Mohu testovat na cenách s/bez dividend, pracovat s původní hodnotou volume a close i v případě adjustovaných dat atd. Pro Amibroker jsou pro to vytvořeny speciální funkce, které lze používat v běžných AFL skriptech. Norgate data nejsou bohužel úplně levná. Pro americkou burzu je lze pořídit v několika balíčcích, kdy největší smysl mi dávají dva. Silver, který stojí 270 dolarů na rok, tedy cca 520 Kč/měsíc. Tento balíček je dostatečný pro kvalitní živé obchodování a orientační historické testování. Jsou v něm definovány aktuální konstituenty indexů a lze si vytvářet vlastní dynamické watchlisty (například pro vyloučení zmíněných Public Limited Partnership společností). Osobně bych tento balíček doporučil každému, kdo živě obchoduje a sám si generuje signály například z Amibrokeru, ale nechce do dat investovat více, než je nezbytné. Osobně používám balíček Platinum, jehož hlavní výhodou je, že obsahuje i historické konstituenty indexů (a delistované akcie) a delší období historických dat. Platinum je tak vhodný pro vývoj strategií a jejich pečlivé backtestování. Jeho roční předplatné stojí 630 dolarů. Slevový kupón Slevový kupon již bohužel není k dispozici.

V minulém článku jsem popsal, co mi poslední měsíce funguje v rámci portfolia nejvíce – konkrétně short mean reversion strategie. Jak jsou na tom ale long mean reversion obchody? Mean reversion strategie obchodující akcie tvoří v tuto chvíli páteř mého portfolia, na kterém mám mj. postavený svůj systematický alternativní fond. Strategie obchoduji na long i short stranu – tedy nakupuji jak krátkodobé propady (mean reversion long), tak shortuji krátkodobé vrcholy (mean reversion short). Obchodované strategie se snažím vytvářet opravdu co nejjednodušeji (a co jsem dříve považoval za jednoduché, jsem poslední rok ještě zjednodušoval), a tak nikoho patrně nepřekvapí, že long a short mean reversion mají stejnou logiku, jen „zrcadlově obrácenou“. V minulém článku jsem ukazoval, že mean reversion short strategiím se poslední dobou daří solidně. S longy to byla v roce 2022 trochu jiná písnička. Long mean reversion obchod v mém pojetí znamená, že systém vyhledává trhy, které si v posledních obchodních seancích prošly výrazným poklesem. U těch zadávám limitní příkaz ve vzdálenosti určitého běžného rozkmitu trhu pod poslední uzavírací cenu. Pokud k této ceně trh intradenně klesne a jsem vyplněný, existuje vysoká šance (dlouhodobě více než 60 %), že se v nejbližších několika dnech trh „nadechne“ a systém bude moci ukončit pozici v zisku. Podrobně se popisu mean reversion strategií věnuji v knize Od myšlenky k reálným obchodům, jejíž přílohou je i komplet videí popisujících konkrétní pravidla mean reversion strategie. Logika long mean reversion vstupů je dobře vidět i na pozicích, které mám právě dnes (25.2.2022) otevřené na jednom ze svých účtů u Interactive Brokers: Hlavní graf zobrazuje long pozici v akcii CMC, která má za sebou výrazný pokles. V páteční seanci jsem proto zadával limitní příkaz na cenovou úroveň 50,96. Limitní příkaz byl vyplněn a na konci obchodní seance jsem zatím v otevřeném profitu +309 dolarů. Mimochodem vstupy u všech tří zobrazených pozic jsem dopředu rozesílal v rámci skupiny TradingRoom. Tedy jedna z ohromných výhod této metody obchodování je možnost si vše připravit dopředu evropské ráno a následně již s tradingem žádný čas netrávit. Aktuální pozice jsou v plusu, nicméně rok 2022 byl pro longy v mean reversion výzvou – zejména první měsíce 2022, kdy padaly technologické tituly často bez jakýchkoliv korekcí. Equity křivka mých long mean reversion systémů vypadala zhruba takto: Jaro 2022 poslalo long mean reversion do drawdownu, z kterého se systém dostává zatím jen velmi pomalu. Osobně toto ale nevnímám jako žádnou zásadní tragédii. Zejména proto, že obchoduji jednoduché strategie, u kterých rozumím jak vznikají jejich zisky a ztráty. A ztráty z longu u mean reversion akciových strategií byly začátkem roku 2022 v kontextu chování trhů prostě přirozené. Na výše uvedeném grafu je navíc vidět, jaké neuvěřitelné zisky měly long mean reversion strategie v roce 2020 a 2021. Jsem přesvědčený, že u strategií v budoucnu opět uvidíme nová high. Ovšem ztráty strategie 2022 mě průběžně nutily přemýšlet o tom, jak jednoduché mean reversion strategie dále diverzifikovat. Jako velmi triviální cesta se ukázala začít je obchodovat na dalších trzích. Takto v betaverzi mé aplikace pro TradingRoom vypadá equity křivka prakticky stejné long mean reversion strategie na kanadských akciových trzích: Strategii se zde daří poslední měsíce mnohem lépe (výsledky strategie vytváří nová maxima zisků) než v USA, přestože logika systému je úplně stejná. Dnes kanadskou verzi mean reversion systému již obchoduji spolu s US verzí živě na svém účtu a mým plánem je postupně do portfolia přidávat další regiony. Tento přístup velmi dobře reprezentuje můj pohled na profitabilní trading. Pracuji s jednoduchými strategiemi, kterým rozumím. Chápu, že strategie nemohou vydělávat 100% času a je potřeba se diverzifikovat do portfolií. V těch lze ale vymýšlet jen omezený počet logik. Další diverzifikaci tak přináší obchodování stejných logik na dalších trzích. A když už jsem zmínil téma portfolií, zde je ukázka toho, jak vypadá dohromady long mean reversion strategie se short mean reversion strategií. Jde o strategie vyučované ve swingovém workshopu, kde jsou nazvány SMR_S (short mean reversion - červená linka) a SMR_L (long mean reversion - zelená linka). Strategie jsou velmi podobné těm, co sám obchoduji jako MR3000. Černá linka reprezentuje portfolio výkonnosti obou strategií dohromady: Long i short verze mají pochopitelně své propady (ty pro dlouhé pozice jsem ostatně popsal v tomto článku). Výkonnost obou strategií dohromady je ale mnohem stabilnější. Už jen tyto dvě strategie dohromady dlouhodobě překonávají benchmark při výrazně nižší volatilitě a především s výrazně nižším zapojením kapitálu (jen cca 50 % kapitálů vůči tomu, co je potřeba při držení indexu). Takto vypadá spojená výkonnost backtestu long + short mean reversion vs. benchmark v podobě S&P 500 (šedá linka): Volný kapitál je tak možné využívat do dalších strategií (nebo trhů) a tím dál posouvat výkonnost a snižovat volatilitu. Což je přesně princip, který ve svém obchodování využívám a důvod, proč se tolik nezatěžuji drawdowny v rámci jednotlivých strategií.

Po více než dvaceti letech každodenního obchodování jsem se mimo jiné naučil, že nejjistěji se vydělává s co nejjednoduššími taktikami. Současně je ale třeba si občas na profity počkat. Svůj trading jsem zásadním způsobem změnil přibližně před rokem a půl, kdy jsem veškerou svou činnost v trzích nasměroval skrz svůj nově založený fond k plně mechanickým strategiím, jejichž obchodování je časově nenáročné a automatizovatelné. Důvěru v tento zásadní krok mi poskytovala jednak praxe, kterou jsem měl s trhy za sebou, podrobné testy nasazovaných strategií a také zkoumání prokazatelné výkonnosti obchodníků, kteří šli tímto směrem (plná automatizace) déle než já. U nich jsem viděl, že lze dosahovat solidních profitů s výrazně nižší časovou náročností, než kterou jsem trhům dříve sám věnoval. Inspirace je v tradingu ohromná síla. Je ji ale současně potřeba vynakládat směrem, který je realizovatelný. Sám tak posledních několik let zkoumám jen výsledky, které pocházejí z brokerských platforem a jsou tvořeny ideálně mechanickým obchodováním, které je replikovatelné. A ideálně, pokud lze z výsledků vytušit, jakým způsobem obchodník obchoduje. Obchodníků, kteří mě v minulosti při přechodu na plně mechanické obchodování inspirovali, je celá řada. Jedním z nich je australský trader Nick Radge, který zrovna nedávno publikoval aktualizovanou výkonnost svého mechanického portfolia na na svém Twitteru: Zdroj: Twitter Nicka Radgeho Screenshot ukazuje růst jeho účtu o 200 % za poslední necelé tři roky (modrá linka) v situaci, kdy trh S&P 500 (zelená linka) rostl o 20 %. Podobná čísla se mi pochopitelně vždy líbila. Zejména proto, že jsem tušil, že je za nimi plně automatizované obchodování, které „funguje samo“ bez výrazné časové náročnosti. Dnes mám podobné equity křivky rád o to více, že se často podobají těm, které sám od svého obchodování očekávám a se kterými mohu své obchodování porovnávat. Konkrétně Nick měl podle svých tweetů na účtu nasazených pět systematických strategií. A bez ohledu na to, že netuším, s jakými konkrétními strategiemi Nick obchoduje, z jeho Twitteru a webu je patrné, že obchoduje velmi podobné jednoduché portfolio, které jsem si sám postavil – swingovou long/short mean reversion strategii (kterou velmi podrobně popisuji v bezplatném doprovodném kurzu dostupném ke knize Od myšlenky k reálným obchodům), intradenní long/short mean reversion strategii (jejíž stavbu jsem popisoval na finwin.cz, kde stále v reálném čase publikuji své obchody) a nějakou formu obchodování momenta (patrně podobná strategie jako SMO PRO ze swingového workshopu). Jak je možné, že s podobně jednoduchými strategiemi lze dosahovat tak vysokého zhodnocení? Důvodem je hlavně sdílení kapitálu v rámci portfolia. Strategie většinou neobchodují ve stejný čas, a stejný kapitál lze tak u více strategií sdílet, což výrazně zvyšuje výkonnost. Dobře to vidím na svém vlastním portfoliu, které dnes obchoduji a které se do určité míry jistě bude podobat tomu, co obchoduje Nick. Sám mám aktuálně v portfoliu 8 strategií, kde každé alokuji 20 % kapitálu portfolia. Teoretické výsledky portfolia od začátku roku 2020 vypadají takto: Srovnám-li výsledky s časovým oknem publikovaných Nickových výsledků, vidím na svých testech celkový zisk 70 % při drawdownu -6,88 %. Startovací kapitál 500 000 dolarů je hypotetický, na živém účtu obchoduji s jinou částkou. Uvedený graf představuje backtest. Portfolio obchoduji živě od druhé poloviny minulého roku a na svém velkém účtu jsem jej spouštěl postupně a z počátku častěji měnil váhy systémů. Přesto mají mé živé výsledky tvar equity křivky velmi podobné té z backtestu. Co je podstatné – při 20% alokaci do jednotlivých strategií dostávám následující využití kapitálu v čase: Prakticky neustále obchoduji bez využití marginu a kapitál je využíván přibližně z poloviny. To je u mě nyní naprosto OK, neboť obchodování není jen o strategiích. Průběžně řeším automatizaci obchodování, ladím technologické workflow a jelikož obchoduji s již nemalými penězi, chci být opatrný. Ovšem při pohledu na Nickovo portfolio mě pochopitelně napadá – mají mé aktuální strategie stejný potenciál? Pro ověření stačí, když v portfoliu zvýším alokaci každé strategii na 50 % a hned vidím výsledky: Ve stejném časovém okně, jako jsou výsledky Nicka, získávám prakticky shodné zhodnocení: 188 % u mě při 15% drawdownu. Takto vypadá využití kapitálu: Portfolio je pořád naprosto dobře obchodovatelné. A to i na retailovém účtu, protože dvě strategie obchodují pouze intradenně, a mohou tak využívat extra 4x margin pro intradenní pozice. Mé portfolio navíc těží z portfolio marginu, kde bych měl pro dané pozice naprosto dostatečný prostor. Takový, že by váhy šly posouvat ještě výše. Závěrem Síla jednoduchosti tradingu mě dokáže stále mile překvapit a je to koncept, který doporučuji každému, kdo chce v trzích vydělávat. Různé obchodní systémy se pochopitelně liší mnoha detaily a krátkodobě budou poskytovat odlišné výsledky. Ovšem z pohledu několika tisíc obchodů (jako že na výše uvedených křivkách podobný počet obchodů je) se nuance stávají nepodstatnými. Krásně je to vidět na výše uvedených příkladech, kde se obchodují různé systémy s jen podobnými charakteristikami a výsledky jsou přitom dost podobné. Dnes proto upřednostňuji co nejjednodušší systémy. Když vyvíjím nový systém, chci v něm vidět co nejméně podmínek a proměnných. Na letošní výkonnosti mnoha obchodníků je vidět určitá stagnace – patrné je to i na equity křivce Nicka. Procházení podobným obdobím není nic vzrušujícího, pro začátečníky může být podobné období i demotivující. Opět je tak důležité, pokud můžete svoji výkonnost porovnávat s dalšími zkušenými tradery, kteří obchodují podobně, ale s jinými systémy. Mě osobně aktuálně nastavené portfolio utvrzuje v tom, že má skutečně velký potenciál, ale vše chce v trzích svůj čas. Osobně nyní zvažuji zvýšení vah systému v portfoliu tak, abych o trochu více využil jeho potenciál.

Na Finančníkovi se snažím ostatní co nejvíce inspirovat pomocí vlastní praxe. Poslední měsíce vše zašlo tak daleko, že několik desítek obchodníků má zde v rámci služby Trading Room dopředu přístup k mým plánovaným obchodům, obchodním nástrojům typu automatizovaný finwin trader a pochopitelně výstupům z obchodní platformy zobrazující plnění, komise atd. Ve skupině obchoduji portfolio, jehož komentované nastavení může být přínosné pro všechny obchodníky, kteří jdou podobným směrem a přemýšlejí, jak si systematicky profitabilní trading poskládat. V rámci Trading Roomu obchoduji tři systémy: Krátkodobý mean reversion systém MR3000 držící pozice maximálně 5 dnů. Systém obchoduje long i short a vstupuje proti výraznějším denním pohybům v akciích indexu Russell 3000. Systém podrobněji popisuji zde. Intradenní mean reversion systém Finwin držící pozice pouze v průběhu denní seance. Systém obchoduje long i short. Otevřené pozice jsou ukončovány vždy na konci obchodního dne. Systém obchoduje akcie indexu Russell 3000 a kontroluji, aby nebyly obchodovány stejné pozice jako v rámci MR3000. Systém jsem velmi podrobně popsal na finwin.cz. Aktuální výsledky jsem samostatně naposledy komentoval zde. Trendfollowing systém MicroBreakout držící méně likvidní akcie. Vybírány jsou libovolné akcie obchodované na amerických burzách. Systém vstupuje do akcií tvořících nová high a drží je, dokud je v trhu rostoucí momentum. Může tak být v pozicích týdny nebo i několik měsíců. Popis systému můžete najít přes tento článek. Strategie mají historicky poměrně nízkou korelaci a jejich obchodování v rámci portfolia vedlo historicky ke snižování celkového drawdownu. Na této stránce je prezentován backtest, který sám používám pro finální obchodování. Samotný backtest má několik specifik a limitů, kterým je potřeba porozumět před zkoumáním samotných čísel: Zobrazen je backtest od 1.1.2015 do 15.8.2021. Mám k dispozici i delší testy, nicméně výsledky zejména intradenní strategie Finwin jsou až příliš optimistické (dříve bylo intradenní obchodování snazší). Proto sám pracuji s více aktuálním obdobím. Zejména short strategie nemusí mít backtest zcela věrohodný. V softwaru nelze simulovat dostupnost akcií pro short, takže v reálu by některé obchody nebylo možné uskutečnit. Intradenní strategie testuji s využitím pouze denních dat. Na nich nelze poznat, které signály by byly vyplněny jako první (u Finwinu sleduji až 50 signálů, ale zobchoduji pouze prvních 5 na long a 5 na short). V rámci backtestu proto používám náhodné pořadí u plnění – každý backtest bude trochu jiný. Ovšem ve finále se liší jen detaily equity křivek, díky množství obchodů jsou finální výsledky velmi podobné. Výsledky strategie MicroBreakout v portfoliu testu nepochází z Amibrokeru a equity křivka se od té z Amibrokeru (jehož signály používám v Trading Roomu) nepatrně liší. Je to způsobeno tím, že každý software počítá trochu jinak indikátory, nepatrně jinak například zaokrouhlí některé výpočty atd. Výsledky testu jsou s komisemi (vyššími než sám platím – v testu počítám minimálně 1 dolar/pozici, případně 5 centů/akcii, pokud je částka vyšší než 1 dolar). Výsledky testů jsou bez reinvestování kapitálu – po celou dobu testu se pracuje pouze s počátečním stavem účtu. V praxi průběžně kapitál reinvestuji. U limitních příkazů je v testu vyžadováno, aby cena prošla limitní cenou o hodnotě 0.001 * Close trhu. Nestačí tedy, aby se limit ceny jen dotkl. V praxi se tak občas dostanu do profitabilního obchodu, který backtest nezachytí. Zejména short obchody nejsou v testu tříděné na fundamentální filtry, které v praxi používám. Hlavně poslední dobou filtry hodně pomáhají v obchodování shortů. Osobně tak backtest považuji za solidně věrohodný, byť jako vždy – v praxi očekávám horší výsledky zhodnocení a vyšší risk (vyšší drawdown). Backtest s výše uvedenými podmínkami vypadá pro celé portfolio následovně: Pro porovnání je zobrazen i výsledek držení trhu SPY (ten pracuje s reinvestováním, kdy pozice je měněna po dividendách). Výsledky držení SPY pochopitelně nejsou zahrnuty do výsledků portfolia zobrazených ve sloupci „Combined“. Použité váhy pro jednotlivé systémy jsou: 33,3 % MR3000 33,3 % Finwin 33,3 % Microbreakout V testu byl použit počáteční kapitál 60 000 USD, což je částka, se kterou jsem začínal účet v rámci Trading Roomu. Každý systém tak vytváří pozice z částky 20 000 USD, což odpovídá i tomu, jak generuji v rámci Trading Roomu signály (kromě strategie MicroBreakout, která v Trading Roomu pracuje s reinvestováním). Systémy MR3000 a Finwin používají pro výpočet signálů dvojnásobnou páku. Velikost pozice MR3000L, kde obchodujeme max. 5 obchodů na long stranu, tak vychází z kapitálu 20 000 dolarů děleno 5 pozicemi – v Trading Roomu otevírám pozice o velikosti 4 000 dolarů na akcii. Hledáte cestu, jak se dostat ke konzistentním profitům? Rádi byste i v aktuálním kontextu obchodovali stabilně a bez emocí? Určitě si přečtěte novou knihu Od myšlenky k reálným obchodům Implementujte již od samotného začátku své praxe důležité systematické procesy a správné myšlení, které výrazně zvyšuje šance na stabilně profitabilní obchodování. Inspirujte se, jak trading dělat jinak a lépe. 1/3 kapitálu pro jednotlivé strategie se mi jeví jako reálně optimální nastavení portfolia. Z výsledků je patrné, že nejvíce risku je pojeno se strategií MR3000S (drawdown až 50 %), ovšem v rámci celku jsem ochotný s takovým výsledkem fungovat. Základní parametry testu celého portfolia – průměrné roční zhodnocení 37 % při maximálním drawdownu 10,75 %. Toto by měla být jedna z nejdůležitějších lekcí každého tradera. Spojováním nekorelujících strategií získáváme mnohem stabilnější obchodní výsledky. Podle mého názoru by každý měl obchodovat portfolio alespoň o několika strategiích – nejlépe tak různorodých, jako je to ukázáno v rámci Trading Room portfolia. Současně to znamená, že z portfolia není vhodné si vybírat „jen něco“, ale je potřeba jej obchodovat jako celek. Podrobnější pohled na risk portfolia Při pohledu na měsíční zisky/ztráty je zřejmé, že není nic neobvyklého, pokud má portfolio dva po sobě jdoucí ztrátové měsíce: Jako při jakémkoliv tradingu je proto potřeba toto přijmout jako fakt a není možné pochybovat například po dvou, třech týdnech, kdy systémy negenerují nové high. V praxi jen těžko budete ale hledat přístupy, které fungují každý měsíc/týden. Z mé zkušenosti je proto lepší přijmout realitu a naučit se s ní fungovat. Samotný drawdown portfolia osciluje mezi 5 až 10 %: Nyní je strategie v drawdownu, nicméně díky dodatečným fundamentálním filtrům používaných při živém obchodování mám živé portfolio na cca 60 % zobrazené hodnoty drawdownu. V každém případě sám používám období drawdownu pro navyšování kapitálu. Obecně je určitě lepší spouštět strategie, když jsou v drawdownu, než když se obchodují na novém high. Je ale třeba se připravit na to, že drawdowny nemusí být hned překonány. Zde je zobrazeno období (svislá osa zobrazuje počet dnů v drawdownu), které na úrovní portfolia trvá pro překonání drawdownu: Běžně je to cca měsíc, nicméně např. na začátku roku 2019 trval drawdown cca 4 měsíce. V případě „smůly“ se tak může reálně stát, že podobné portfolio spustím na novém účtu a 4 měsíce budu ve ztrátě. Opět naprostá realita obchodování. A to jde o výsledky pouze z jediného backtestu. V praxi používám k odhadu risku Monte carlo analýzy, které indikují, že za sledované období lze realisticky očekávat drawdown až cca 15 %. Ovšem celkově se Monte carlo výsledky jeví u Trading Room portfolia dost stabilně. Zde je 5 nejlepších a 5 nejhorších portfolio equity křivek: Důležité pro mě je, že jednotlivé systémy mají v případě drawdownů nízkou korelaci: Pokud jeden systém prodělává, je velmi pravděpodobné, že jiný alespoň trochu vydělá. Což mně osobně velmi pomáhá psychicky a v rámci portfolia se snažím systémy stavět právě i tak, abych měl výsledky co možná nejstabilnější. V každém případě je ale podstatné vždy obchodovat jen s takovými částkami, se kterými dokážete drawdown ustát. Sám kromě účtu v rámci Trading Roomu (dnes cca 70 000 dolarů, kde exekuce sdílím v rámci skupiny) obchoduji i podstatně vyšší účty v rámci svého fondu, u kterého používám podobné strategie. Ovšem ke zvládnutí drawdownů s vyšším kapitálem jsem se musel propracovat praxí. Dnes vnímám, že každé překonání trochu většího drawdownu (5-10 %) mi pomáhá v navýšení kapitálu a získání další důvěry v to, co dělám. Jsme tak opět u toho, že v tradingu je nejdůležitější praxe – obchodovat, obchodovat a obchodovat. Do začátku bych tak určitě začal obchodovat s nižším kapitálem – například 10 000 dolarů a soustředil se především na systematičnost a překonávání drawdownů. 15% drawdown v případě účtu 10 000 dolarů je 1 500 dolarů, což je něco, co by měl zvládnout překonat i začínající trader. Samozřejmě v případě nižšího kapitálu budou výsledky obchodování jakéhokoliv portfolia horší proto, že některé pozice není možné otevřít (akcie jsou příliš drahé) a především komise již ukrojí příliš velký podíl na zisku. Ale pokud přepočítám portfolio v rámci Trading Roomu na kapitál 10 000 dolarů, stejně je vidět, že i s tak nízkou částkou lze operovat, učit se a posouvat se kupředu. Portfolio obchodované s kapitálem 10 000 dolarů: A jakmile si psychika jen trochu zvykne, lze navýšit kapitál například na 20 000 dolarů, kde jsou výsledky již podstatně lepší: 31 % průměrného zhodnocení při 11% drawdownu s počátečním kapitálem 20 000 dolarů už se příliš neliší od výsledků, které backtest indikuje u podstatně vyššího kapitálu. Shrnutí Historické backtesty rozhodně nezaručující budoucí zisky, nicméně demonstrují určité hranice, ve kterých můžeme očekávat risk a zisk. Živá výkonnost reportovaná v Trading Roomu velmi podobně kopíruje výsledky pro rok 2021 zobrazené v druhé tabulce. Samozřejmě s faktem, že Finwin jsme pomocí autotraderu začali ve skupině obchodovat až od začátku srpna. Osobně mám tak k obchodovanému portfoliu solidní důvěru. Pokud však následujete moji práci, je potřeba: Přizpůsobit risk vlastní psychice. Vnímat „investiční horizont“ stejně jako já – tedy na úrovni měsíců, kdy by portfolio mělo překonat i případné hlubší drawdowny.

Na swingovém workshopu jsme si nadefinovali automatizovatelné systematické miniportfolio swingově obchodující akcie. Jak si vede po roce obchodování a jaké poučení nám přinesla koronavirová situace? Ve facebookové diskuzi jsem po zveřejnění minulého článku Micro Breakout dva měsíce po spuštění dostal žádost o publikování dalších výsledků. Ty u Micro Breakoutu zatím nemám, protože jde o novou strategii. Nicméně zajímavý pohled nabízí miniportfolio definované na swingovém workshopu. Na něm jsme si v minulém roce složili miniportfolio z dlouhodobě vyučovaných tří swingových strategií. Dvě strategie v něm akcie nakupují (Monday Buyer a Mopull Limit) a jedna akcie shortuje (Fast Short). Jak si vedlo miniportfolio za poslední rok (od 1.7.2019 do 24.7.2020)? Tedy i v průběhu propadu způsobené koronavirem? Pojďme si nejprve nadefinovat, co je vůbec cílem systematického obchodování. V případě swingového obchodování akcií je to z mého pohledu vydělávat více než index při nižším risku. Pro posuzování výkonností strategií používám tedy benchmarky. Je pochopitelné, že pokud ve swingových strategiích nakupuji akcie, tak v době celkových propadů trhů tyto strategie budou mít také drawdown. Cílím ale na to, abych tento risk dokázal kontrolovat a byl tak hluboký, abych stále mohl rozumně spát. Risk v rámci obchodování kontroluji především position sizingem a skládáním strategií do portfolií. V rámci workshopu swingového obchodování používáme v miniportfoliu tři strategie. To určitě není mnoho, ale cílem workshopu je především předat know-how, jak strategie vytvářet, testovat, vyhodnocovat a obchodovat. Navíc jsou předávané v plně otevřené podobě a obsah výuky tak musí mít určité meze. I tak je ale na třech strategiích vidět, jakou sílu diverzifikace prostřednictvím portfolií má. Takto vypadal backtest jednotlivých strategií, obchodovaných v poměrech vyučovaných na workshopu, po započítání komisí: A takto celé portfolio v porovnání k držení S&P 500: Zde v řeči čísel: Sharpe ratio 0,84 i v tak turbulentní době je z mého pohledu velmi dobrý výsledek. Je potřeba mít na paměti, že pohyb vyvolaný koronavirem byl především nestandardně rychlý, a to nejprve dolu, aby okamžitě následoval reverz směrem vzhůru. Pomalejším swingovým strategiím podobné změny trendů určitě nesvědčí. Dobře je to vidět na výkonnosti short strategie Fast short, která se aktivovala poklesem trhů, začala vydělávat, aby po rychlém obratu celých trhů směrem vzhůru své profity zase odevzdala zpět. Toto je ale realita trhů, se kterou musíme počítat, a proto je tak nutné se v obchodování diverzifikovat (viz Edge jménem diverzifikace, Důležitou diverzifikaci přináší obchodování již dvou systémů). Věřte mi – můžete buď strávit roky hledáním jedné perfektní strategie, nebo velmi rychle začít profitabilně obchodovat tak, že vytváříte jednoduché, nekorelující systémy, a ty obchodujete v rámci portfolií. A třeba automatizovaně tak, jak to s pomocí autotraderu dělá na Finančníkovi řada obchodníků i s výše uvedenými strategiemi. Pochopitelně, že trading by neměl končit u výše uvedených tří strategií. Je to základ vyučovaný na jednom z našich kurzů, ale sami vidíte, že již tento princip začíná plnit svoji úlohu. Celé portfolio překonalo index při výrazně nižším propadu (kdy risk především sami kontrolujeme). Mimochodem – pokud jste s miniportfoliem obchodovali přes turbulentní doby s malými pozicemi živě a neodklonili jste se od základního plánu, tak vám gratuluji. Protože toto je přesně základ úspěšného obchodování. Definovat strategie, řídit risk a držet se plánu. A samozřejmě, že zejména podobné turbulentní doby posouvají obchodníky dopředu. Sám jsem byl například trochu překvapený rychlostí, s jakou trhy padaly a posunul jsem risk management zase o kus dál. Dnes většina mých swingových strategií rebalancuje otevřené pozice v případě, že se v trhu začnou dít příliš divoké pohyby (jde o princip popisovaný v TechLab tutoriálu řízení risku pomocí škálování pozice). Pomáhá to jak výkonnosti, ale především psychice. Psychice tím, že pokud trhy začnou „bláznit“, tak vím, že se budou v systémech pozice zmenšovat, a tím se mi automaticky snižuje podstupované riziko. Koronavirová situace tedy opět ukázala, že v tradingu je důležité především: Držet se plánu. Nikdy nevíme, co nám trhy nadělí. Diverzifikovat se. V portfoliu je dobré obchodovat co nejvíce méně korelujících strategií. Nikdy nevíme, které strategii se zrovna bude dařit a které nikoliv. Mít vše nastavené tak, abychom mohli v době nejistoty dobře spát a nemuseli přemýšlet, že strategie vypneme. Vesměs je to otázka používané expozice kapitálu do trhu. Řízení risku je klíčové. K profitům se dostaneme jen tak, že překonáme drawdowny. Není potřeba obchodovat s komplikovanými přístupy. Klíčem určujícím finální výkonnost je skladba a diverzifikace portfolia.

Často se říká, že bez práce nejsou koláče. Tedy, že bez odvedené práce nepřichází příjmy. V mnoha profesích to tak je, v tradingu to ale úplně neplatí. Což je na něm skvělé, ale zároveň pro mnoho lidí neuchopitelné. Nechápou, že přes všechnu odvedenou dřinu se peníze nedostavují. A že jiní jsou velmi nadstandardně placeni, aniž „by něco uměli“. Čím déle obchodování dělám, tím více vidím, že je to podnikání jako kterékoliv jiné. Tedy ve smyslu, že je k němu potřeba přistupovat koncepčně a s jasnou vizí. Je přirozené, že mnoho lidí neumí podnikat. A bohužel už i z tohoto důvodu se jim nedaří ani v obchodování. Je obecně známé, že většina obchodníků nakonec nevydělá. Kolik lidí ale uspěje v podnikání? Z části jistě závisí na zemi a oboru, ale myslím, že například tato americká statistika bude docela vypovídající. Ta říká, že v USA ve sledovaném období: 80 % malých businessů v USA přežilo 1. rok fungování. 70 % malých businessů v USA přežilo 2. rok fungování. 50 % malých businessů v USA přežilo 5. rok fungování. Jen 30 % malých businessů v USA přežilo 10. rok fungování. Má osobní zkušenost s vývojem traderů je velmi podobná. Většina jich přežije první rok v trzích, hodně jich přežije druhý rok v trzích. Ale pak začnou postupně odpadat a dlouhodobě jich vydělává jen malá část. Stejně, jako přežije malých firem. Proč tomu tak je? Protože je jednoduché se pro něco nadchnout a dělat to rok nebo dva. Mnohem náročnější je postavit něco, co bude fungovat i za 5 nebo 10 let. Proč? Protože jakýkoliv běh na dlouhou trať musí mít mj. skutečně smysluplnou náplň a jasné směřování. Většinou i kvalitní tým lidí, protože jediný člověk málokdy zůstane motivovaný – to platí jak pro podnikání, tak pro trading. Rozumná náplň a jasné směřování k promyšleným cílům je to, co chybí jak neúspěšným podnikatelům, tak neúspěšným traderům. Znamená to, že neúspěšní podnikatelé nebo neúspěšní tradeři pracují méně a proto neuspějí? Většinou naopak. Většina z nás se jistě v minulosti podívala párkrát na Ano šéfe!, kde jsme mohli nahlédnout do businessu lidí, kteří se snažili prorazit v pohostinství a nedařilo se jim. Velmi často šlo o lidi, kteří pracovali prakticky nonstop. Většinu práce si dělali sami, byli unavení, zadlužení a demotivovaní. Bohužel jejich podniky tomu odpovídaly, a tak se pohybovali ve smrtelné spirále stále blíže k tomu, aby své podniky zavřeli a do konce života spláceli nadělané dluhy. Podobné příběhy lze nalézt ve všech oborech. A samozřejmě i v tradingu. Hrozně moc neúspěšných obchodníků pracuje na dosažení svých snů opravdu tvrdě. Osobně znám řadu lidí, kteří na obchodování pracují třeba 6-8 hodin denně po dobu několika let. A často se nikam neposunuli, což bývá neuvěřitelně frustrující. Přitom, když se s nimi bavím o nějakých trochu dlouhodobějších vizích a plánech, tak velmi často dojdeme k tomu, že žádné nemají. Prostě jen chtějí „trading konečně pokořit“. Rozhodli se, že musí vše zlomit, a nakonec se například ty „odrazy od S/R úrovní“ naučit obchodovat. To vše bez jakékoliv vize realistických finančních očekávání. Prostě jen „makají“ stejně jako podnikatelé-kuchaři šmudlající svá jídla z prášku, kteří doufají, že se najednou něco změní a na jejich jídlo se začnou stát fronty. Bohužel nezmění. V podnikání a tradingu často úspěch úplně nezáleží na tom, kolik tvrdé práce a času jsme všemu věnovali. Je potřeba věci dělat především chytře a, jak jsem řekl, s určitou vizí. Naštěstí v tradingu máme, například oproti gastro podnikání, tu ohromnou výhodu, že se můžeme kdykoliv zastavit a začít třeba věci dělat trochu jinak. Netlačí nás nájmy prostor ani platy zaměstnanců. To je ohromný benefit! Jestli tak máte pocit, že tradingu obětujete opravdu hodně času a nikde to není vidět, skutečně se vyplatí vzít si chvilku volno a vše zrevidovat. Máte opravdu vše nastavené tak, že tvoříte dlouhodobý business, nebo jste se jen pro obchodování nadchli a lovíte myší „dobré trajdy“?

V běžném životě má většina z nás jasno o rámcových parametrech světa, ve kterém se snažíme něčeho dosáhnout. V tradingu to bývá u hodně obchodníků zcela naopak. Pokud hledáte novou práci, jistě si dokážete přibližně srovnat nabízenou mzdu s ostatními lidmi pracujícími na podobné pozici. Dokážete hned odhadnout, co je příliš nízká a co je velmi dobrá nabídka. Většina rozumných lidí dokáže zbystřit v momentě, kdy by byla nabídka až příliš dobrá, protože všichni víme, že každá mince má dvě strany. Pokud aktivně sportujete a zajímá vás srovnání s ostatními, také se jistě velmi rychle zorientujete v tom, co je vůbec možné. Ale i v tom, co je pro vás ještě dosažitelné a tedy „s kým se srovnávat“. Nebudete poslouchat „řeči v hospodě“, jak je jednoduché zaběhnout maraton pod dvě a půl hodiny, ale budete patrně sledovat nějaké dobré sportovce ve své kategorii a reálně se porovnávat s nimi. Když jsem si před delší dobou dělal takový malý průzkum mezi běžnými obchodníky, byl jsem šokovaný, že většina obchodníků v tradingu žádné srovnání nepoužívá. Hlavní motivací bývá „vydělávat hodně“, nejlépe s „co nejmenším kapitálem“. A když už se s něčím poměřují, tak je to spíše chytání se různých výkřiků v diskuzních fórech, kde anonymní diskutující občas píší, jak je jednoduché vydělávat neuvěřitelná hodnocení na základě toho, že se jim povedlo dobře zobchodovat několik posledních obchodů (tedy doslova „hospodské řeči“). Poměřování se s relevantními cíli je přitom v tradingu velmi důležité. A to hned z několika důvodů: Každá strategie má lepší a horší období. V horších obdobích (kdy prochází drawdowny) je dobré mít co nejvíce relevantních srovnání. Ta nám pomohou přestát časy, kdy prostě trhy nejsou našemu stylu obchodování nakloněny. Používání věrohodných benchmarků (cílů, se kterými se porovnáváme) vede k přiměřeným očekáváním. Jednoduše se zaměřujeme na cíle, které jsou dosažitelné. Pracujeme-li s přiměřenými očekáváními a máme-li obchodování stabilizované, je možné věci posouvat pomalu kupředu, a tak se zlepšovat. Jakoukoliv změnu systému máme navíc s čím srovnávat. Jaké benchmarky používat? Zde je pole opravdu široké. Důležité je hlavně srovnávat porovnatelné. Určitě bych začal u tržních indexů. Pokud obchodujete v nějaké formě akciové indexy nebo akcie, je dobré sledovat výkonnost indexů typu S&P 500. Dále sám rád srovnávám své strategie s výkonností různých fondů a veřejně auditovanými strategiemi. Zde bývá trochu problém v tom, že veřejně publikované strategie nemívají často příliš dlouhou historii a celý proces již vyžaduje vyšší porozumění tomu, co lze v trzích očekávat. Začal bych určitě s použitím adekvátních tržních indexů. Vím, že pro řadu obchodníků je to něco, „co jim nestojí za pozornost“, na druhou stranu hodně fondům se nepodaří překonat výkonnost indexů. Takže rozhodně nejde o nějakou „příliš nízkou laťku“. Hlavně nikdy nezapomínejte na Přehlížený svatý grál traderů – složené úročení. Co na benchmarcích sledovat? U benchmarků mě zajímá jejich výkonnost za sledované období (v porovnání s výkonností mých strategií), ale především porovnávám risk profil. Ten lze posuzovat různě (sám mám nejraději standardizovanou roční volatilitu), ale nejsrozumitelnější bude pro většinu obchodníků klasický drawdown. Naším cílem by mělo být vydělávat více při porovnatelném risku. Porovnatelný risk je přitom základní klíč, přes který je potřeba k benchmarkům přistupovat. Pokud moje strategie vytvoří roční zisk 50 % při drawdownu 60 % a index 15 % při drawdownu 7 %, tak se určitě nedá říci, že mé obchodování index překonalo. Pojďme se podívat, jak konkrétně srovnání s benchmarkem může vypadat. Zde je screenshot jedné mé swingové strategie (černá linka) s benchmarkem (šedá linka reprezentující nákup SPY – defacto indexu S&P 500): Strategie swingově nakupuje akcie a dlouhodobě se jí daří index překonávat. Poslední cca rok a půl jsou nicméně akciové trhy pod Trumpovým vedením hodně divoké. Ve spodní částí screenshotu je vidět, že SPY si od počátku roku 2018 prošlo drawdownem 20 %. Strategie měla drawdown poloviční. Řízení risku je pro mě klíčové a z tohoto pohledu vidím, že strategie obsahuje účinné mechanismy, které v případě krizí dokáží zastavit obchodování, a chránit tak kapitál. Na druhou stranu v horní části screenshotu vidím, že ke dni pořizování screenshotu index vydělal trochu více. Současně ale měla moje strategie v trhu mnohem menší expozici (obchodovala jen občas, kdežto index je v trhu zainvestován neustále). Což mi ve spojení s dalšími parametry risku poskytuje zpětnou vazbu, že strategie funguje stále solidně. Tím pochopitelně neříkám, že jsem z výsledků za uvedenou dobu nadšený. Ale do hodnocení strategie vnáším nezbytnou systematičnost a na první pohled také vidím, proč se strategii nedařilo tolik jako v předchozích letech. A co je důležité – v klidu mohu pracovat na dalších drobných úpravách přístupu, které mohou vést k budoucím lepším výsledkům. Třeba tak, že podobné strategie v určitých ohledech obchoduji s opcemi nabízejícími vyšší páku, a tudíž i vyšší výsledky. Přitom se ale mohu opřít o výsledky základního mechanického modelu, jehož robustnost mi potvrzuje právě třeba uvedené srovnání s benchmarkem v podobě výkonnosti indexu S&P 500.

V mých posledních zápiscích jsem zmínil snímek The Hummingbird Project spolu se zamyšlením, že byť jde o fikci, přeci jen je dobré si řadu principů připomínat v kontextu vlastního tradingu. Dostal jsem k článku docela dost reakcí, a proto téma dnes trochu rozvedu. Pro ty z vás, kteří si toho zatím třeba ještě nevšimli. Každé pondělí rozesílám e-mail s upozorněním na nový článek a poslední dobou do něj přikládám vždy také své osobní zápisky. Nejčastěji jsou o tom, na čem pracuji a co mě v trzích aktuálně nejvíce zaujalo. Tyto informace publikuji pouze formou e-mailových zápisků. Je to z důvodu, že jde o aktuální postřehy, u kterých uvítám případnou okamžitou interakci. To je velký rozdíl od článků publikovaných na webu, které jsou trvale dostupné v archivu. Současně chci také potvrdit, že e-maily rozesílám skutečně sám a odpovědi mi dochází přímo do e-mailové schránky. Pokud máte chuť poznámku okomentovat nebo třeba využít některého pracovního tématu (stejně jako jsem nedávno získal řadu „dobrovolníků“ pro testování systematických opčních strategií, byť ne všechny jsem ještě dokázal uspokojit), tak určitě na e-maily reagujte. A pokud vám zápisky nechodí, stačí se přihlásit tímto formulářem: https://www.financnik.cz/forum/newsletter/ A teď již k samotnému dnešnímu článku. Máte-li rádi filmy týkající se tradingu, pak nepřehlédněte nový snímek The Hummingbird Project. Film sleduje příběh lidí, kteří se pokoušejí postavit přímé optické spojení mezi burzou v Kansasu a New Jersey, a získat tak nejrychlejší linku pro vysokorychlostní obchodování. Film je čistou fikcí a není postaven na reálných událostech. Přesto si myslím, že solidně nastiňuje důležité reálie tradingu. Především to, že čím rychleji se dnes obchoduje, tím vyšší náklady musí být obchodník připraven obětovat. A nedělám si iluze, že náklady mohou být často skutečně astronomické stejně jako ve filmu. A v reálu se za ně získává "jen nepatrná výhoda" typu zrychlení o milisekundu. Která na druhou stranu může v dobře využitém kontextu znamenat ohromné zisky. Co fikce není je fakt, že dnešní trading má, zejména na té nejrychlejší úrovni, charakter aktivit popisovaných ve filmu. Koncentrovaný kapitál a mozky vytváří hlavně na Wall Street neuvěřitelnou sílu, které je dobré z pozice retailového obchodníka nepřicházet do cesty. Přičemž zejména za poslední roky se vše stává v trzích více a více intenzivnější. Také určitě platí, že nic není stálé. I při těch nejvyšších investicích se stane, že časem přijde někdo třeba s efektivnějším řešením a co fungovalo, najednou nedává smysl. Obchodník musí být na změnu neustále připraven a pořád se adaptovat. Na retailové úrovni neinvestujeme žádné astronomické částky do infrastruktury, ale snažíme se vydělávat na různých neefektivitách trhu. A zde je opět dobré si uvědomit, že na druhé straně oceánu jsou celé týmy, které dělají totéž, ale s mnohem, mnohem vyšším nasazením a z našeho pohledu neomezenými prostředky. To určitě neznamená, že běžný obchodník nemá v tradingu šanci. Jen by měl opravdu pečlivě zvažovat bitevní pole, na kterém stojí. Co je naší výhodou? Například to, že nepotřebujeme do obchodu umisťovat příliš vysoký kapitál. Pokud někdo zaměstnává hodně lidí ve výzkumu, je přirozené, že se mu náklady vrátí jen tak, že bude výsledky obchodovat opravdu ve velkém. A také třeba to, že coby individuální obchodníci bychom měli být schopni akceptovat vyšší volatilitu účtu než například fondy. Protože akceptace risku je jedna z důležitých veličin, za které jsme v tradingu placeni. Na druhou stranu je dobré si neustále připomínat, že je naivní si myslet, že se naučíme „skvělou kombinaci price action patternů“, se kterou půjde vydělávat v různých hlavních trzích desítky procent ročně při minimálním risku a nikdo na Wall Street na to ještě nepřišel. Každopádně The Hummingbird Project do určité míry připomíná, proti jakým silám v tradingu můžeme čelit a že je potřeba neustále přemýšlet nejen o obchodních strategiích, ale také o celkovém pohledu, se kterým k tradingu přistupujeme. A trhy se opravdu neustále mění. Co fungovalo třeba na nízkém timeframe před deseti lety, už dnes zdaleka není tak efektivní. (Což je mimochodem i jeden z důvodů, proč se v tradingu orientuji na vyšší timeframe než dříve).

Úspěšné profitování na trzích je skutečně jen a pouze o dlouhodobém a systematickém vytěžování drobnějších pravděpodobností ve spojení s důslednou kontrolou risku. Nezbytným minimem je tak ověření, že obchodované pravděpodobnosti fungují. Bohužel v trzích nebudeme mít nikdy jistotu, jak se budou věci vyvíjet do budoucnosti. Můžeme si však ověřit, jakým způsobem vše fungovalo v minulosti. A věřit, že testované pravděpodobnosti se budou alespoň částečně opakovat i v budoucnu. Základem profitabilního obchodování je proto tzv. historický backtest. Při něm aplikujeme sledované principy na historická data a vyhodnocujeme nejrůznější metriky testované strategie. Když jsem s testováním trhů začínal, backtestoval jsem strategie ručně. Jednoduše jsem si zobrazil historický graf, procházel jej úsečku za úsečkou a hledal předem definované vstupní a výstupní situace. To ale bylo před několika desítkami let (neskutečné, jak čas letí). Ruční backtest je samozřejmě možný i dnes, ale maximálně jej nedoporučuji. Především je časově velmi náročný. Vesměs tak budeme backtestovat méně historie a určitě méně trhů. Ruční backtest bývá také velmi nepřesný. Naše mysl se bude zaměřovat hlavně na nejvíce viditelné ziskové situace a přehlédne mnoho ztrátových situací. V dnešní době jednoznačně doporučuji backtestovat pomocí specializovaných programů. Do těch nadefinujeme parametry strategie a velmi rychle máme k dispozici podrobné historické statistiky. Mnoho začínajících obchodníků se počítačovým backtestům brání. Odrazuje je nutnost pochopit pro ně nové principy ovládání příslušných programů, což určitě vyžaduje určitý nezbytný čas a samostudium. Současně také bývají po prvních počítačových backtestech rozmrzelí ze získaných výsledků. Testy jim často ukáží, že testované přístupy nejsou na historických datech výdělečné nebo vydělávají málo. A obchodníci mívají pocit, že ručně by dokázali situace zobchodovat mnohem lépe. Což je vesměs velmi naivní. Zejména pokud s obchodováním začínáte. Časovou investici do studia počítačového backtestu jednoznačně doporučuji. Budete z ní těžit celou svoji obchodní kariéru. A pochopitelně to neznamená, že byste museli obchodovat automatizovaně. Počítačový backtest můžete použít i k získání jen základních dlouhodobě fungujících pravděpodobností, které následně můžete obchodovat ručně s využitím vlastního zvážení obchodovaných situací. A co je nejdůležitější. Jakmile se jednou pustíte do plně systematických backtestů s použitím počítačů, budou se časem vaše výsledky jen zlepšovat tak, jak se budete posouvat ve znalosti používaných nástrojů. Jaký software pro backtest používat? Zde neexistuje jedna správná odpověď. Řešení dnes existuje opravdu hodně a vybere si každý. Doporučuji zvolit hlavně takový software, který má aktivní komunitu uživatelů, je hodně univerzální a není příliš drahý. Sám dnes používám nejvíce programy TradeStation (pro intradenní obchodování), Amibroker (pro swingové a portfolio systémy) a bezplatný programovací jazyk Python. Začnete-li s Amibrokerem, myslím, že nesáhnete vedle. Program sice není zdarma, ale je velmi flexibilní. S vašimi rostoucími nároky na testované funkce budete objevovat stále další a další možnosti tohoto softwaru, který je opravdu dobře postavený. Ale pochopitelně není to svatý grál. Jako žádný software. Z počátku je určitě dobré vyzkoušet i další programy, abyste sami poznali, který vám bude vyhovovat nejvíce. Pojďme si ukázat, jak na první backtest s Amibrokerem, abyste měli konkrétní návod, od kterého se odrazit. Program je možné instalovat ve zkušební verzi z adresy https://www.amibroker.com/download.html. Pro základní backtest je program plně funkční, hlavním omezením je skutečnost, že data nejdou ukládat do databáze. Po prvním spuštění se v programu zobrazí graf akcie AA, jejíž data jsou spolu s několika dalšími v programu k dispozici k testování: Na této akcii si můžeme ukázat, že programový backtest není vůbec komplikovaný. Zvolte v horním menu File > New > Formula a zobrazí se tzv. AFL Formula Editor. AFL je zkratka pro skriptovací jazyk, ve kterém se v Amibrokeru popisují testované situace. Řekněme, že se rozhodneme otestovat edge popisovaný v rámci seriálu. Tedy držení pozice přes noc. Například budeme chtít otevřít pozici na klesajícím dnu (tedy uzavírací cena trhu je nižší než otevírací) a vstoupit následující den při otevření trhu. V Amibrokeru pro to můžeme použít následující kód: Buy = C<O; BuyPrice = Close; Sell = False; SellPrice = Open; ApplyStop( stopTypeNBar, stopModeBars, 1 ); Funkce Buy definuje podmínku, při které pozici otevíráme (zde klesající úsečku). BuyPrice pak vstupní cenu (zde uzavírací cena trhu). Sell definuje podmínku výstupu. V naší ukázce nemáme tuto podmínku aktivovanou, protože pro výstup používáme tzv. časový stop-loss – výstup za určitý počet úseček. V našem případě druhý den, kdy pozici ukončujeme na otevírací ceně. Tu máme definovanou pomocí proměnné SellPrice. Následně v editoru klikněte na tlačítko Analysis: Kód se přenese do hlavního okna, kde se ujistěte, že budete backtestovat vybraný trh (Apply to nastavené na Current). A následně klikněte na tlačítko Backtest (1): Jakmile test dojede, můžete si výsledky backtestu zobrazit kliknutím na ikonku Report (2). Okamžitě byste měli mít k dispozici statistiky této testované situace na několika stech obchodech. A současně hotový první backtest. Gratuluji! Vidíte, že systematický backtest s pomocí softwaru není nic nepřekonatelného. Nejdůležitější je nezastavit se před první překážkou a po kouskách se snažit posouvat dále. Co vám na začátku bude připadat nepochopitelné, budete za pár měsíců vnímat jako velmi triviální. Velkým pomocníkem vám bude manuál Amibrokeru, ve kterém jsou na adrese https://www.amibroker.com/guide/ popsány všechny funkce, se kterými lze v programu pracovat. Chcete-li na začátku asistenci s ovládnutím programu pomocí konkrétních tutoriálů v češtině, pak na Finančníkovi nepřehlédněte kurz základů práce s Amibrokerem na adrese financnik.cz/go/amibroker. A skutečně – není podstatné s jakým programem budete pracovat a kde se jej naučíte ovládat. Důležité je zejména začít a každý den se snažit posunout kupředu. V našem seriálu už jsme si ukázali několik zajímavých situací, které doporučuji, abyste si sami zkusili programově otestovat. Budete u toho muset vyřešit spoustu drobných úkolů a výzev, ale to je právě to, co vás bude jednoznačně posouvat kupředu k systematickým profitům. A pokud si nebudete vědět rady, zkuste napsat na petr@financnik.cz a bude-li na téma více podobných dotazů, pokusím se odpovědi zpracovat do některého z dalších článků.

Řada pohybů se na trzích opakuje z důvodu sezónních tendencí. Jak na takové tendenci vydělat si ukážeme na konkrétním příkladu obchodního systému v trhu se zlatem. Sezónnost znamená, že se něco mění podle sezón. Například topné palivo bude zdražovat v období zimy a zlevňovat v létě. Sezónní vlivy se hodně projevují v komoditách a společnostech, které s nimi pracují. Ale najdeme je i v řadě různých dalších trhů. Sezóna pak nemusí představovat jen sledování ročních období. Sezónnost můžeme nalézat i v mnohem krátkodobějších periodách – například dnech nebo i jejich částech. Sezónnost je jeden z velmi silných principů, které je možné pro obchodování používat. Sám jsem na burze začínal s komoditními kalendářními spready, představujícími rozdíl cen mezi vybranými kontrakty komodit. Zde jsem pracoval prakticky výhradně se sezónností. Postupně jsem se sezónností začal pracovat hlavně jako s jedním z kontextových filtrů. Například čekám na sezónní tendence ve sledovaném trhu a do této tendence pak aplikuji vstup v podobě jemnější technické analýzy (například vstup po breakoutu). Příkladem konkrétní velmi zajímavé a silné tendence může být páteční zhodnocení zlata. Podívejte se, jak vypadá hypotetický sezónní obchod v GLD (ETF sledující zlato), kdy trh nakupujeme ve čtvrtek večer a prodáváme o den později, tedy v pátek večer: Pravděpodobnosti tohoto obchodu hrají výrazně v náš prospěch: Obchod je ziskový v 57,45 %. RRR obchodu je navíc pozitivní. Na základě této sezónnosti je zřejmé, že zlato má tendenci v pátek posilovat. Využití takové tendence může mít mnoho podob – lze ji obchodovat samostatně, ale patrně ještě lépe v kombinaci s jemnějším časováním. Vstupovat je možné jak v akciích, tak komoditách nebo opcích. Fundamentální důvody sezónnosti U podobných sezónních tendencí je dobré zkoumat, jestli mají určitou fundamentální logiku, která povede k jejich fungování v budoucnosti. V případě růstu zlata (a dalších drahých kovů) před víkendem vychází tendence ze závěrů studie, která sledovala zajišťování akciových obchodníků nákupem drahých kovů právě před víkendem. To samo o sobě není pro mě úplně nejsilnější fundamentální faktor, ale určitá logika v daném pohybu je. Pro mě dostatečná, abych podobnou sezónnost použil jako kontextový filtr. O to víc nyní, kdy ji sleduji již delší dobu. Jak sezónnosti získávat? Nejrobustnější je testovat sezónnosti, které mají skutečný fundamentální základ vyčtený z odborné literatury. Těch budeme mít omezený počet. Nakonec tak nezbude, než sáhnout po různých formách dataminingu, kde sezónnosti hledáme algoritmy v historických datech a jejich fundamentální racionalitu se pokusíme ověřit zpětně. V případě dataminingu je ale potřeba velkou pozornost věnovat striktnímu ověřování sezónnosti na datech nepoužitých při dataminingu a také využívání jen těch sezónností, které vycházejí z nějaké vyšší logiky. Takové pak dokáží být velmi dobrými stavebními kameny obchodních strategií.

S tím, jak postupně do svého automatizovaného portfolia nasazuji i intradenní systémy, jsem si pro sebe definoval určité „workflow“, s nímž systémy tvořím. Zde jsou tipy, které mohou pomoci i vám. Obsah článku: Jak na intradenní obchodní systémy? Vývoj systémů na denních datech Intradenní stop-lossy na denních datech Prototypování systémů vs. jemné testování Ukázka workflow Závěr K příspěvku mě dovedl tento dotaz v Trading Room: Jak na intradenní obchodní systémy? Předně žádná cesta v rámci intradenního obchodování nebude bez práce. Tedy samozřejmě kromě té, kdy si koupíte nějaký zázračný software, kde vám po stisknutí tlačítka začne sám připravovat zaručeně robustní AOS. Sám na podobné zázraky nevěřím, a tak nezbývá než investovat čas do ručního testování různých nápadů, ze kterých následně tvořím reálné „idea first“ obchodní systémy. Potíž s intradenními systémy je především v tom, že pracujeme s ohromným množstvím dat. Bez ohledu na zvolený software je vše výrazně pomalejší, náročnější na hardware a do velké míry i na know-how. S jemnými intradenními daty lze vymýšlet násobně více taktik než na denních datech, což s sebou přináší i výrazně vyšší riziko přeoptimalizace, chyb v kódech či v následném automatizovaném obchodování. Osobně se mi tak osvědčilo vyvíjet intradenní systémy na denních datech. Vývoj systémů na denních datech Denní data obsahují informace o otevírací a uzavírací ceně, denní minimální ceně a denní maximální ceně. S denními daty se proto pracuje velmi efektivně – za rok máme přibližně 250 úseček. Pracovat pak lze v programech, jejichž ovládání známe ze swingového obchodování (např. Amibroker). Ovšem jak na denních datech vyvíjet intradenní systémy? Tím, že nevidíme „dovnitř“ denních úseček, tak pochopitelně můžeme vyvíjet jen určité typy intradenních systémů. Například jednoduché breakout či mean reversion systémy vycházející z denní otevírací ceny či jiného fixního bodu denních grafů. Nemůžeme tak například vytvářet obchodní systém obchodující průlom např. 5minutového otevírací rozpětí popisovaného v článku Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]. Z mé zkušenosti to ale tolik nevadí. Protože i jen na denních datech lze najít mnoho funkčních intradenních přístupů (sám jsem takto dříve vyvinul Finwin, který dnes obchoduji řadu let). Intradenní stop-lossy na denních datech Největším úskalím při vývoji intradenních obchodních systémů na denních datech jsou stop-lossy. Na denních datech nevidíme „dovnitř“ úseček a jen těžko se odhaduje, jestli byla u obchodu dříve zasažena úroveň stop-lossu, vstupu či výstupu. Osobně tak začínám s vývojem strategií s velmi vzdáleným, nebo žádným stop-lossem. Ve svých systémech často pracuji s indikátorem ATR a jedním z typických příkladů vzdáleného stop-lossu je 1xATR. Takový už bývá spolehlivě identifikovatelný i na denních grafech. Ve svých testech tak chci nacházet strategie, které relativně stabilně fungují i s velkými stop-lossy. A teprve až takovou strategii objevím, otestuji ji na intradenních datech. Prototypování systémů vs. jemné testování Svou práci tak můžu rozdělit do dvou základních kroků: Prototypování systému na denních datech Finální backtest hotového prototypu na intradenních datech Pokud jste vývoj intradenního systému nikdy nezkoušeli, možná nevidíte v rozdělení práce do zmíněných bodů žádný zásadní benefit. Pro mě tam rozdíl je – především v efektivitě. Nejsem programátor a s jakýmkoliv skriptováním bojuji. A skriptování na intradenních datech je pro mě násobně náročnější než na denních. Při hledání nových obchodních přístupů testuji průběžně řadu různých myšlenek. Mohu například zkoumat signály vycházející z korelace či divergencí trhů, sezonality, market internals a podobně. Podobné testy mám na denních grafech hotové velmi rychle. A pokud vypadá nějaká myšlenka nadějně, tak teprve potom věnuji pozornost přípravě intradenního kódu, pro který nejčastěji používám TradeStation či Python. V momentě, kdy vím, co přesně potřebuji naskriptovat, už to nemusí být tolik složité. Ve finálních testech s intradenními daty navíc první backtesty provádím se vzdáleným stop-lossem podobně, jako jsem to dělal ve fázi prototypování. A logicky bych měl dostávat podobné výsledky, čímž si ověřuji funkčnost svých kódů. Ukázka workflow Na denních datech testuji různé myšlenky. Jedním z dobrých směrů může být například intradenní breakout na akciovém indexu. Např. Nasdaq 100. Breakout systém má v principu jednoduchou konstrukci. Vezmeme nějaký počáteční bod – např. denní open, poslední close, nejvyšší high za posledních x dnů a podobně, přidáme k bodu určitou vzdálenost (sám rád pracuji s násobkem ATR), a pokud trh tuto úroveň překoná, zaznamenáme long breakout a držíme pozici do dosažení profitargetu či do konce dne. Pokud se trh obrátí, vystoupíme na stop-lossu. Jak jsem zmínil, u prototypů podobných systémů na denních grafech používám vzdálený stop-loss (např. 1xATR). Testy na uvedené úrovni jsou např. v Amibrokeru velmi jednoduché s tím, že do popsané kostry systému budete chtít zakomponovat pravděpodobně ještě nějaký „filtr“. Bez toho nebude systém reálně obchodovatelný. A takto může vypadat výsledek prototypu: Pro ilustraci jsem zobrazil equity křivku prototypu „long intradenní breakout v Nasdaq 100“ vytvořenou pouze z denních úseček (modrá barva) vs. finální backtest s využitím intradenních dat (oranžová barva). Equity křivky nejsou úplně stejné zejména proto, že v tomto případě intradenní backtest probíhal v Pythonu, kde se mi trochu jinak počítá ATR než v Amibrokeru. Podobné detaily nejsou z mé zkušenosti podstatné, protože ve finálním živém obchodování se do procesu živého obchodování na burze stejně dostává určitý prvek náhody. Ale to podstatné je jistě patrné – prototyp se vzdáleným stop-lossem (1xATR) odpovídá finálnímu intradennímu backtestu. Funguje to samozřejmě i na delší historii dat: Finální myšlenku pak už ladím v samotném intradenním backtesteru. Zde zejména testuji jemnější práci s bližšími stop-lossy. Protože ty z mé zkušenosti nelze na denních datech používat – vedou k příliš optimistickým závěrům. Dobře je to patrné na tomto screenshotu: Zde jsem v prototypu na denních datech snížil stop-loss na 0,4x ATR (modrá linka) a následně provedl stejný backtest na intradenních datech (oranžová linka). Je zde patrné, že pokud bychom malý stop-loss použily už v prototypu pracujícím s denními daty, budou naše závěry z backtestu příliš optimistické. Závěr Dnešní tip ukazuje, že pokud budete určitý typ intradenních systémů prototypovat na denních datech, můžete se poměrně dobře na výsledky spolehnout za předpokladu, že budete pracovat se vzdálenějšími stop-lossy (např. 1xATR). Pokud se tak chcete do vývoje intradenních systému pustit, můžete začít právě na denních datech. A teprve až budete mít hotový funkční prototyp (jakože najít obchodní systém trvá určitě týdny až měsíce), pak už není zas takový problém konkrétní jednu finální myšlenku převést do příslušného intradenního backtesteru (např. s použitím TradeStation). Jinými slovy – není třeba se od počátku stresovat z potřeby ovládnutí dalšího softwaru. Ale je možné začít na stejném softwaru, který používáte pro analýzy denních grafů a teprve, až budete mít jasnou představu o potenciálním intradenním obchodním systému (podloženou funkčním prototypem) tak řešit, jak systém finálně otestovat na intradenních datech.

V každé praxi se člověk posouvá a hledá cesty, jak dělat věci lépe a efektivněji. V tomto videu ukáži jak obchoduji dnes a shrnu, kam jsem se za poslední roky posunul. Ve videu používám jeden ze svých obchodních účtů u Interactive Brokers. Postupně ukazuji, jak dnes analyzuji obchody a sleduji je jak přímo v obchodní platformě, tak pomocí indikátorů, které jsou pro mě důležité hlavně z pohledu řízení celkového risku. Ve videu ukazuji hned několik obchodovaných systémů, se kterými pracuji plně mechanicky. Tedy následuji dlouhodobě otestované pravděpodobnosti. Pokud hledáte inspiraci jak na podobné systémy, tak právě pro vás jsem připravil na 25.9.2020 webinář, kde budu předávat popis 7 mých obchodních systémů. Na bezplatné vysílání se můžete registrovat na této adrese (obsah bude dostupný pouze pro registrované).