Vytváříme obchodní systém – hledání základního edge

Začnete-li podrobně studovat cenové grafy prakticky kterýchkoliv finančních trhů, brzy si jistě všimnete jednoho velmi univerzálního fenoménu. Po výrazných a rychlých pohybech často přichází alespoň krátkodobý protipohyb.
Podívejme se na příklad nedávného chování akcie GOOG:

Na denních grafech je v bodech 1 a 4 vidět, že trh rychle klesl pod klouzavý průměr, aby se cena následný den opět obrátila vzhůru.
A na druhou stranu v bodech 2 a 3 trh až příliš rychle vyrazil vzhůru, aby po výrazné rostoucí volatilní úsečce přišel prudký obrat a cena se vrátila zpět ke klouzavému průměru.
Vybrané body jsou samozřejmě jen diskréční ukázkou, v grafu bychom mohli diskutovat o množství dalších oblastí. Ale pointa je snad zřejmá.
Po rychlých, nadstandardně velkých pohybech, mají trhy tendence tyto pohyby korigovat.
Důvodů je řada.
Volatilní pohyb je většinou způsoben určitou přehnanou reakcí obchodníků – například na fundamentální zprávu nebo na samotný rozjíždějící se trh, kdy řada traderů naskakuje do pohybu jen proto, aby jim cena neutekla. Po vyčerpání příkazů ženoucích trh jedním směrem mnoho obchodníků ukončuje obchody a inkasuje zisk – což v praxi znamená tlak na směrování ceny opačným směrem. A k těmto obchodníkům se přidávají i nové objednávky krátkodobých traderů, kteří si tipují, že cena bude mít tendence vrátit se do oblasti „běžné ceny“.
Tito obchodníci obchodují strategie, kterým se v angličtině říká Mean reversion. Strategie obchodující návrat ceny k běžné hodnotě.
Strategie jsou to poměrně jednoduché a určitě je dobré jim v tradingu věnovat pozornost.
S menšími účty je lze obchodovat např. na akciích (níže uvedený příklad pracuje s účtem 10 000 dolarů).
Jak konkrétně může taková strategie vypadat?
Můžeme vybírat akcie z určitého indexu. Rád mám například Russell 3000 obsahující opravdu hodně akcií. Počkáme si na akcie, které jsou v uptrendu (obchodují se nad svým dlouhodobým průměrem o periodě 200). V případě akcie z indexu Russellu 3000 je lepší orientovat se na trochu dražší a likvidnější akcie (např. s cenou alespoň 40 dolarů a průměrným denním volume 500 000 shares, které jsem použil pro níže publikovaný backtest).
Hlavní princip strategií návratu k běžné hodnotě spočívá ve schopnosti identifikovat výrazný pohyb, po kterém budeme vsázet na reverz ceny.
Triviální podmínka takové situace může být definována tak, že akcie udělá denní pohyb (rozdíl open a close) alespoň 5 %.
Všechny akcie, které daný den udělaly více než 5% pohyb seřadíme právě podle velikosti tohoto pohybu. Použijeme absolutní hodnotu, abychom mohli strategii obchodovat na dlouhou i krátkou stranu. U maximálně 5 trhů (v případě našeho konkrétního příkladu) s nejvyšším pohybem za předcházející den zkusíme zadat do trhu limitní příkaz na nákup/prodej „se slevou“ o velikosti 0,5 x ATR(5). Tedy polovičního denního rozpětí za posledních pět dnů.
Takto může vypadat například long obchod:

Tesla vytvořila 23.9.2020 volatilní 10% pokles (den označený růžovou linkou). Pokles patřil k top 5 z indexu Russell 3000. Následující den zadáme vstupní příkaz „Close cena 23.9.2020 – 0,5 x ATR(5)“. Tedy pokusíme se trh nakoupit se slevou pod uzavírací cenou volatilního dne. V tomto příkladu to vychází na hodnotu 360,65.
Vystupovat můžeme různými taktikami. Rád používám profit target (v případu použit 5 %), výstup například na první rostoucí úsečce (v případě nákupu) a časový stop-loss (kdy je pozice ukončena v následujících několika dnech, pokud nedojde k jinému výstupu – reverzní obchody by měly být rychlé).
Pro short platí vše stejně, jen v obráceném směru. Zde je příklad obchodu na akcii MLM:

29.10.2020 trh vytvořil 6,05% volatilní růst. Další den systém vystavil příkaz na limitní short prodej na ceně „Close cena dne 29.10.2020 + 0,5 x ATR(5)“, konkrétně šlo o úroveň 268,93, na které bychom byli vyplněni. Výstup byl za pár dnů opět na profit targetu.
Pochopitelně, že systém nemá jen ziskové, ale také ztrátové obchody. Prostě jsou dny, kdy se cena po volatilní úsečce neobrátí.
Takto by nedávno vypadala situace v akcii SPT:

V trhu bychom ze shortu vystoupili na prvním klesajícím dni, který by byl ale výše než náš vstup. A tedy bychom realizovali ztrátu.
Úspěšná Mean reversion strategie by nicméně měla mít poměrně vysokou úspěšnost. Pojďme se tedy podívat na backtest našich pravidel:

Zelená křivka zobrazuje obchody na dlouhou stranu, červená na krátkou stranu. Šedá je pak celé „portfolio“. Ve výsledcích jsou započítány komise pro Interactive Brokers. A výsledky vůbec nejsou špatné.
Průměrné roční zhodnocení je na úrovni 23,05 % při nejvyšším drawdownu 17,89 %. Tedy každé z maximálně 5 pozic je přiřazeno 20 % aktuálního kapitálu. Sharpe ratio celého systému je 1,52 a úspěšnost 63 %. Celkový backtest obsahuje velmi reprezentativní vzorek 5 250 obchodů.
A pochopitelně, že Mean reversion systémy lze dále posouvat. Diskutovaná ukázka obsahuje velmi triviální podmínky vstupu a výstupu.
Ale už i tak je vidět, že:
Obchodování návratu ceny k běžné hodnotě lze funkčně provádět i s jednoduchými pravidly. Strategii se daří zejména v období vyšší volatility v trzích (dobře se jí dařilo například v letošním roce 2020). Může být zajímavé obchodovat long i short stranu, protože celková křivka je výrazně vyhlazenější. Jsou období, kdy se daří spíše prodejům a období, kdy se více daří nákupům. Mean reversion strategie lze jednoduše stavět plně mechanicky, a postupně je tak automatizovat. Líbí se vám uvedený koncept, ale plně nerozumíte probíraným pojmům? Na Finančníkovi doporučujeme kurz Základů obchodování, který se věnuje základům stavby Mean reversion strategie a jejímu zasazení do kontextu zvládnutí základů obchodování.
Máte-li zvládnuté základy, ale bojujete s technickým provedením, pak doporučujeme Workshop swingového obchodování. Ten obsahuje otevřené kódy několika strategií, které sami obchodujeme. Na jejich příkladech si krok za krokem postavíte pod osobním vedením zkušených obchodníků konkrétní swingové miniportfolio a začnete jej obchodovat v trzích.
Potřebujete inspiraci nebo občasnou technickou radu se stavbou mechanických strategií? Pak je zde pro vás skupina TechLab.

Dnešní zvýšená volatilita nejvíce nahrává breakout systémům. Tedy takovým, které vstoupí do pozice v momentě, kdy se cena rozjede a systémy se snaží v pohybu zůstat co nejdéle.
Sám takové využívám ve swingové i intradenní podobě.
Swingové breakout obchody
Pokud s tradingem začínáte, nebo nejste zatím vůbec profitabilní, je určitě výhodnější začít se swingovými přístupy držící pozice delší dobu (několik dnů nebo týdnů). Byť to na první pohled tak nemusí vypadat, jejich vytvoření je opravdu výrazně jednodušší a následné obchodování psychologicky méně náročné než intradenní obchodování.
V případě malých účtů může být zajímavé se u swingových breakout přístupů zaměřit na levnější akcie s nižší likviditou. Ty nemohou obchodovat větší hráči, protože v nich reálně nelze otevírat větší pozice, a lze tak v této oblasti nalézt často velmi zajímavé příležitosti. A de facto je to jedna z mála oblastí tradingu, kde malý kapitál představuje konkurenční výhodu (takže je škoda ji nevyužít).
Swingové breakout strategie přitom nemusí být nijak komplikované. Konzervativně se stačí zaměřit na dlouhodobé cenové maximum (například poslední rok) a do pozice vstupovat v momentě překonání této hranice. Strategie pak pracuje se základním stop-lossem (ten je zasažen, pokud trh po průlomu nepokračuje) a posouvaným (trailing) stop-lossem, jehož cílem je z pohybu dostat co nejvíce. Obchod tak může vypadat například takto:

Při obchodování akcií bych určitě začal se strategiemi, které breakouty pouze nakupují. V aktuální chvíli se tak připravuje mnoho zajímavých příležitostí, pokud trhy budou dále růst. Přičemž samozřejmě není potřeba čekat na průlom ročního high a lze agresivněji používat i kratší intervaly. A pokud trhy růst nebudou, tak to zase znamená, že strategie nebudou generovat žádné ztráty a kapitál můžeme využít jiným způsobem.
Pro inspiraci – takto vypadá equity křivka popisovaného přístupu aplikovaného na akcie, které mám v databázi (včetně delistovaných). Jde o více než 20 000 titulů, z nichž systém vybírá ty s nižší likviditou (ale stále obchodovatelné a s cenou nad 1 dolar). Systém drží max. 40 pozic současně a každé přiřazuje 5 % kapitálu. Od roku 1995 obsahuje test velmi slušných 10 564 obchodů:

Křivka je to samozřejmě ilustrační, právě proto, že do malých akcií nelze umisťovat stále vyšší kapitál. Nelze plánovat například takto dlouhodobé navyšování pozic. Na křivce je ale vidět, že edge funguje skutečně dlouhodobě.
Zajímavější může být pohled na obchody od roku 2018, pokud bychom začali s kapitálem 10 000 dolarů a vstupovali/vystupovali na otevírací ceně další den po generovaném signálu (abychom si tak mohli připravit například limitní příkazy atd.). Při započítání komisí z Interactive Brokers bychom stále dosahovali ročního zhodnocení přes 50 % při poměrně nízkém drawdownu. V praxi toto zhodnocení bude snížené o různé skluzy v plnění, na které je třeba se při obchodování akcií s nižší likviditou připravit, nicméně stále je zde z mé zkušenosti dost prostoru pro profit. 

Lze přitom očekávat, že se blíží doba, kdy se menší akcie mohou opět dostávat ke svým dlouhodobým maximům, a strategie tak opět začne generovat zajímavé zisky. Bude dobré ji mít připravenou v arzenálu (v případě práce s menšími účty).
Jak konkrétně strategii připravit? Sám používám Amibroker, a pokud jste absolvovali swingový workshop, měli byste být schopni využít předávané know-how a strategii obměnou poskytovaných kódů připravit. Případně jsem do TechLabu připravil v pátek nový tutoriál obsahující i kompletní kostru systému velmi podobného výše screenshotovanému.
Intradenní breakout obchody
V intradenních trzích volatilita jednoznačně nahrává breakoutům volatility. Podrobně se o nich můžete na Finančníkovi dočíst v článku Intradenní breakout volatility. Strategie nejčastěji spočívá v tom, že trh nakoupíme/prodáme v okamžiku, kdy se vychýlil o určitou hodnotu od otevírací ceny (například definovanou násobkem indikátoru ATR) a pozici držíme do konce obchodního dne. Nejzajímavější výsledky bývají na akciových indexech a energiích.
Jak se podobný systém může chovat na akciovém indexu e-mini S&P 500 jsem popisoval nedávno v článku +93 % za 3 měsíce – breakout systém na ES. Je zajímavé si uvědomit, že tento systém nebyl nijak na aktuální volatilitu optimalizován – naopak byl vytvořen již před několika lety. Za poslední měsíc si přitom připsal další nemalé zisky dané hlavně tím, že se trhy nyní hýbou. Takto vypadá další vývoj aplikovaný na mikro S&P 500 – kontrakt, který je 10x menší než e-mini S&P 500, a lze jej tak obchodovat s menším kapitálem:

U mikro S&P 500 je ale dobré mít na paměti, že jakmile současná volatilita opadne, již určitě nebude možné generovat podobná zhodnocení.
Jak podobný systém vytvořit? V TechLabu naleznete můj kompletní tutoriál na Intradenní breakout strategie v Amibrokeru včetně kódů pro Amibroker. Ale je určitě potřeba počítat s tím, že vývoj intradenní strategie je násobně náročnější než vývoj swingové strategie. Pokud jste se účastnili posledního Trading Fora, tak ostatně víte, že si v této oblasti dnes pomáhám pomocí GSB generátoru strategií, což není levná záležitost (a tedy určená pro malé účty), ale opět pro ilustraci. 25. února jsem pro programátora, se kterým pracujeme na systému portfolio exekucí ID obchodů, vytvořil v e-mini S&P 500 tři intradenní breakout strategie. Ty využívaly data jen do poloviny roku 2019 a od 25.2.2020 jsou tedy již 100% „out of sample“ a předané do TradeStation platformy. Takto si přitom vedly od konce února všechny tři dohromady:

Všechny strategie přitom obchodují long i short, a dokáží tak profitovat ať trhy rostou nebo klesají – podstatná je v nich právě zvýšená volatilita:

Závěr
Aktuální zvýšená volatilita přináší mnoho příležitostí, které v posledních letech v trzích nebyly. Breakout strategie jsou nyní žhavější než jindy. A jestli se zaměřit na intradenní nebo swingové příležitosti? Pokud bych začínal a disponoval malým účtem (pár tisíc až desítek tisíc dolarů), zaměřil bych se spíše na swingové obchodování – například právě v méně likvidních akciích. Intradenní futures trhy nabízejí také mnoho zajímavého, ale strategie je třeba obchodovat v portfoliích. A i v případě využití mikro kontraktů to už vyžaduje dostatečný kapitál a rozhodně vyšší náročnost spojenou s vytvářením strategií. Ale jak vidíte na uvedených příkladech, i ta se vyplácí.  
 

Obsah článku:
Co je intradenní obchodování (daytrading)? Kde získat funkční obchodní plán? Co je intradenní breakout otevíracího rozpětí? Pravidla obchodního plánu intradenního breakoutu Jak strategii mechanicky otestovat? Hotový kód mechanické intradenní breakout strategie Automatizovaný daytrading - shrnutí Daytrading může být hodně výdělečný. Zde je konkrétní plán, jak bych začal. A to včetně kódu strategie, kterou je možné pustit do trhu jako autotrader.
Co je intradenní obchodování (daytrading)?
Intradenní obchodování je styl tradingu, kdy pozice držíme jen přes den (tj. nikoliv přes noční seanci). Výhodou je, že coby obchodníci můžeme jít spát s čistou hlavou, je možné pracovat s vyšší pákou (brokeři mají pro intradenní držení pozic vesměs jiné požadavky na kapitál než pro pozice držené přes noc) a kapitál na účtu může pracovat s vyšší frekvencí, a tudíž více vydělávat.
Na druhou stranu je intradenní obchodování velmi náročné. Zejména diskreční, kdy obchodníci velmi často sklouzávají k tomu, že obchodují nikoliv dlouhodobé pravděpodobnosti, ale subjektivní „predikce“ toho, kam se trh vydá. A to nefunguje.
Intradenní obchodování je těžký boj i z pohledu nákladů. U pozic trvajících hodiny nebo minuty budeme z principu dosahovat průměrně nižších výdělků na jeden obchod, ale komise platíme brokerům stejně jako u kteréhokoliv jiného obchodu. Často se tak může stát, že poplatky spolykají všechny těžce vydělané peníze. Zejména, pokud bude obchodník provádět mnoho ultrarychlých obchodů denně.
Přesto má intradenní obchodování potenciál. Vidím jej zejména v momentě, kdy strategie automatizujeme a obchodujeme spíše s nižší frekvencí – například jeden intradenní obchod v trhu denně s dobou trvání spíše hodiny, než minuty.
Osobně intradenně obchoduji jak mean reversion, tak breakout strategii na akciových indexech. Intradenní strategie tvoří menší část mého portfolia, které je dále složené především z mechanických swingových a dlouhodobějších rotačních strategií.
Nicméně komplexnější portfolia vyžadují přiměřeně vysoký kapitál a pro řadu obchodníků tak může být zajímavé začít s daytradingem, kde jsou požadavky na kapitál nejmenší.  
Pojďme si proto ukázat možnou cestou, jak konkrétně začít, pokud zatím žádnou AOS strategii ani systém pro autotrading nemáte.
Kde získat funkční obchodní plán?
Moje osvědčená cesta je inspirovat se tím, co funguje ostatním. To jde pochopitelně tím lépe, čím více zkušeností člověk má. Při stavbě úplně prvních systémů bych vyšel z těch nejvíce diskutovaných principů, které fungují dlouhodobě. Například na Finančníkovi roky diskutujeme intradenní breakouty v akciových indexech. V případě daytradingu je to určitě dobrý začátek. Na internetu lze najít i funkční obchodní plány. Například v různých akademických studiích, které jsou volně dostupné. Jde o ohromné množství dat, naštěstí ale existují služby, které je procházejí, katalogizují a popisované edge backtestují. Patrně nejlepší je quantpedia.com. Tu se svým týmem připravuje Radovan Vojtko, který v nedávném rozhovoru v newsletteru Quantopian zmínil například studii: Může být day trading skutečně profitabilní? Adresa ke stažení: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=4416622
Ta backtestuje jednoduchý breakout otevírací rozpětí na 5minutovém grafu akciového indexu Nasdaq 100 v letech 2016 až 2023 a došla k závěru, že s použitím páky a intradenního obchodování breakoutů bylo možné ve sledovaném období dosáhnout přibližně 10x vyššího zhodnocení než při držení samotného indexu.
Breakouty na indexech nevymizí a s podobným principem bych se tak nebál začít v malém obchodovat.
Pochopitelně je třeba akceptovat, že systémy se široce veřejně diskutovanými pravidly patrně mohou časem degradovat a úplně bych se na ně nespoléhal s většími účty. Ale odněkud je třeba začít a zkušenosti získané živým obchodováním vám budou postupně přinášet inspiraci k tomu, jak plány posouvat dál. Sám například obchoduji intradenní breakout také ve velmi triviální podobě, ale s určitou nuancí, která věřím, že může přinášet dodatečnou obchodní výhodu. Na tu bych ale bez předchozí praxe v trzích patrně nepřišel.
Co je intradenní breakout otevíracího rozpětí?
Za otevírací rozpětí se považuje maximální a minimální cena sledovaného intervalu trhu po jeho otevření. V případě zmíněné studie „Může být day trading skutečně profitabilní“ jde o prvních pět minut obchodování. Pokud si zobrazíme trh skrz pětiminutový graf, pak otevírací rozpětí představují High a Low první úsečky.
V grafu jsem situaci zobrazil šrafovanou linkou:

Americké akciové indexy otevírají v USA ve stejnou dobu jako akcie. Obchodují se tedy od 8:30 centrálního časového pásma (CT), což většinu roku odpovídá českému času 15:30 (kromě několika málo týdnů, kdy je čas posunut o hodinu díky změně letního a zimního času, která neprobíhá v USA a Evropě stejně).
Šrafované linky odpovídají High (horní linka) a Low (spodní linka) první pětiminutové úsečky, což je otevírací rozpětí vycházející ze studie (existují i další principy pracující například s delším časem pro výpočet otevíracího rozpětí).
Pravidla obchodního plánu intradenního breakoutu
Studie definuje zcela mechanický obchodní plán, který je možné shrnout do následujících kroků:
Čekáme na uzavření první pětiminutové úsečky. Pokud je první pětiminutová úsečka rostoucí (Close > Open), pak na otevírací ceně druhé úsečky otevíráme long pozici.
Pokud je první pětiminutová úsečka klesající (Close < Open), pak na otevírací ceně druhé úsečky otevíráme short pozici. Stop-loss strategie umisťuje na úroveň low otevíracího rozpětí (první pětiminutové úsečky) v případě long pozice, resp. na úroveň high otevíracího rozpětí v případě short pozice. Profit target se umisťuje na úroveň 10násobku riskované částky (tj. rozsahu vstup – stop-loss). Strategie vystupuje buď na stop-lossu, profit targetu, nebo na konci obchodního dne. Obchodovaným trhem diskutovaným ve studii je americký index Nasdaq 100. Konkrétně skrz ETF s názvem QQQ, které index následuje. V EU díky regulaci není možné tento ticker na běžných retailových účtech obchodovat, a tak nejbližší rozumnou volbou budou futures mikrokontrakty MNQ. Ty mají hodnotu bodu 2 USD.
Backtest strategie intradenního breakoutu s využitím trhu QQQ vypadá podle studie následovně:

Zdroj: https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=4416622
Černá linka je výkonnost strategie (long a short dohromady). Červená linka benchmark pro porovnání s držením QQQ (de facto držení indexu). Dobré je, že ve studii jsou zahrnuty i výsledky od začátku roku 2022, kdy trhy začaly klesat a dobře to dokresluje, jaké výhody nám poskytují krátkodobé long/short strategie. Černá equity křivka roste bez ohledu na to, že index samotný převážně klesá.
Jak strategii mechanicky otestovat?
Jelikož máme strategii definovanou naprosto mechanicky, byla by hloupost testovat a obchodovat ji ručně. Pochopitelně existuje celá řada způsobů, jak podobné strategie backtestovat a obchodovat plně automatizovaně. Sám například používám python skripty napojené na Interactive Brokers.
Na začátku je ale určitě dobré začít co nejjednodušeji. Z mé zkušenosti lze podobné systémy velmi snadno obchodovat u TradeStation. Ta integruje vše, co člověk potřebuje. Prostředí pro backtest, data a současně funguje jako autotrader. Perfektní je, že u TradeStation lze přepínat mezi simulovaným a živým obchodováním a v obou prostředích fungují zcela stejné skripty. Začal bych tedy tak, že skript pustím na simulovaný účet, budu jej sledovat, a pokud budu s chováním systému spokojený, přepnu se na živý účet a budu mít svůj první intradenní autotrader.
Hotový kód mechanické intradenní breakout strategie
Konkrétní skript není součástí studie. Nicméně převést uvedená pravidla do mechanického kódu EasyLanguage není těžké. Zde je strategie v podobě, kterou stačí jen překopírovat do TradeStation:
Vars: BuyPrice(0),ShortPrice(0), ShortRiskAmount(0), ShortStopLevel(0),ShortTargegLevel(0),LongStopLevel(0),LongRiskAmount(0),LongTargetLevel(0); If Time = 0835 and C>O and MarketPosition = 0 then begin Buy ("LongOR") next bar market; BuyPrice = Close; LongStopLevel = L; LongRiskAmount = BuyPrice - LongStopLevel; LongTargetLevel = BuyPrice + (10* LongRiskAmount); end; If MarketPosition = 1 then begin Sell ("ORL SL") next bar at LongStopLevel stop; Sell ("ORL PT") next bar at LongTargetLevel limit; end; If Time >= 1500 and MarketPosition > 0 then Sell ("ORL TimeStop") next bar at market; If Time = 0835 and C<O and MarketPosition = 0 then begin Sellshort ("ShortOR") next bar market; ShortPrice = Close; ShortStopLevel = H; ShortRiskAmount = ShortStopLevel - ShortPrice; ShortTargegLevel = ShortPrice - (10* ShortRiskAmount); end; If MarketPosition = -1 then begin Buytocover ("ORS SL") next bar at ShortRiskAmount stop; Buytocover ("ORS PT") next bar at ShortTargegLevel limit; end; If Time >= 1500 and MarketPosition = -1 then Buytocover ("ORS TimeStop") next bar at market; Pokud s TradeStation začínáte, můžete se podívat na dříve publikovaný seriál, který ukazuje, jak s TradeStation pracovat.
Ale není to složité. Otevřeme graf s příslušným trhem (např. MNQ.D pro denní data mikro futures indexu Nasdaq 100), otevřeme EasyLanguage editor – vložíme skript, aplikujeme jej na graf a můžeme backtest případně rovnou autotraderovat. Ano, výše uvedený skript je v zásadě vše, co potřebujeme proto, aby TradeStation obchodovala intradenní breakout (kód ale publikuji výhradně pro studijní účely, sám bych jej případně spouštěl v simulaci a sledoval, jestli skutečně vše funguje, jak má).
Automatizovaný daytrading - shrnutí
Backtest i s použitým kódem vypadá velmi perspektivně – ostatně přesně, jak naznačuje studie. Jediný zásadní rozdíl ve výsledcích je v position sizingu. V našem kódu pro zjednodušení pracujeme s jedním kontraktem, což může být kontraproduktivní. Absolutní výše risku bude hodně záležet na aktuální volatilitě trhu a je výhodnější volatilitu tzv. normalizovat, aby byl absolutní risk stále stejný.
Na druhou stranu práce s konstantním jediným kontraktem má také výhody. Například tu, že nám stačí velmi malý účet. Například u TradeStation je potřeba pro otevření mikro kontraktu MNQ.D jen cca 460 dolarů. Tedy strategii lze obchodovat s účtem cca 800–1000 dolarů. A to není pro začátek vůbec špatné.
Plus je třeba nezapomínat na to, že máme mnoho možností, jak strategii posouvat dál. Můžeme zkusit testovat jiné periody breakoutů, další trhy (strategie dobře funguje i na mikro futures indexu S&P 500) a určitě je dobré otestovat zmíněnou normalizaci volatility.
Líbí se vám toto téma? Prosím sdílejte odkaz článku, který jsme publikovali na náš X (https://twitter.com/financnik) a Facebook (https://www.facebook.com/financnikcz) účet. V případě zájmu mohu pokračovat v rozvinutí myšlenky do dalších testů a třeba i více komplexnějších přístupů.
Breakout trading a řízení rizik [komodity vs ETF vs CFD]
V pokračování článku se zaměříme na Breakout trading a řízení rizik [komodity vs ETF vs CFD].