Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Swing trading – co to je a jak s ním vydělat peníze?

    Swing trading, v češtině také jako swingové obchodování, je obchodní strategie, která se zaměřuje na využití krátkodobých cenových pohybů neboli "swingů" na trhu. Typická délka držení pozice v rámci swing tradingu jsou dny, maximálně několik málo týdnů.

    Obchodníci využívají toho, že i trendující trhy se pohybují v určitých „vlnkách“, pohupují se (angl. swing) kolem určité průměrné ceny. Pokud se obchodník naučí využívat těchto vlnek ke vstupu, může vydělat více, než když drží pozici dlouhodobě.

    Podívejme se například na trh S&P 500 a jeho postcovidový býčí trend v roce 2021:

    Trh S&P 500 s vyznačenými bollinger pásmy. Ty nabízejí v principu dobré příležitosti pro swingové obchody se vstupem směrem k průměrné ceně.

    Na denním grafu je zřejmé, že trh prakticky nepřetržitě trendoval vzhůru (rostl). Současně se ale „pohupoval“, swingoval, okolo modré linky. Konkrétně v šedě vyznačené pásmu. Modrá linka představuje klouzavý průměr počítaný z posledních 20 denních uzavíracích cen (tedy průměrnou dvacetidenní cenu), šedé oblasti jsou pak definovány indikátorem Bollinger Bands. Tento indikátor počítá horní a spodní část šedého pásma jako rozdíl dvou standardních odchylek cenového pohybu od středové průměrné ceny.

    Na první pohled je patrné, že se jeví jako potenciálně výhodné nakupovat trh v momentě, kdy se cena pohybuje u spodní hrany pásma a prodávat např. u horní hrany pásma. A to je již potenciální dobrý základ swing trading strategie.

    Podobné situace se pak dají dále rozvádět do konkrétních swingových obchodních plánů, které budou obchodované situace popisovat jednoznačně. Například se můžeme zaměřit na trh v momentě, kdy cena uzavírá pod spodním bollingerovým pásmem a zde nakupovat (vstoupit do dlouhé pozice). A prodávat, když trh uzavírá nad horním bollingerovým pásmem (pro ilustraci jsem jednu takovou situaci vyznačil v screenshotu šipkami). Takový swingový plán dává smysl i statisticky. Jak jsme si řekli, bolingerovo pásmo vyjadřuje druhou standardní odchylku cenového pohybu okolo průměrné ceny. Druhá standardní odchylka říká, že existuje 95% pravděpodobnost (v případě normálního rozložení dat), že ceny budou ležet v tomto pásmu. Ceny trhu sice většinu času normální rozložení nenásledují, nicméně indikátory využívající např. právě standardní odchylky stále poskytují užitečný rámec pro analýzu relativního umístění aktuální ceny vůči nedávným cenám a pomáhají nám definovat „extrémní“ situace. A pokud do podobně extrémního poklesu nakupujeme, existuje ohromně vysoká pravděpodobnost, že trh bude vyčerpán a cena začne korigovat výše ke svému cenovému průměru.

    Swing trading se zaměřuje na extrémní situace

    Swingový obchodník není tedy v trhu neustále jako například investor, ale zaměřuje svou obchodní aktivitu jen na pečlivě vybrané obchodní situace. Vesměs takové, které vycházejí z určitého extrémního typu chování ceny. Extrémní situace jsou vesměs ty, kdy se trhy stávají méně efektivní a nabízejí vyšší příležitosti k výdělkům.

    To s sebou přináší další velké pozitivum swingového tradingu. Kapitál je využíván efektivněji než při investování.

    A kapitál, který není ve swingové strategii využíván, lze využít v jiné strategii…

    Síla swingového tradingu vyniká při kombinaci systémů

    Budete-li hledat jediný swingový systém pracující na jednom trhu, se kterým dlouhodobě porazíte například výkonnost S&P 500, bude to dost náročné a určitě méně jisté, než držet samotný index.

    Podívejme se ovšem na situaci z jiného úhlu pohledu.

    Dlouhodobý průměrný výnos z držení indexu S&P 500 je cca 10 % ročně. Abychom tento výnos realizovali, musíme mít v trhu zainvestován veškerý náš kapitál.

    Pokud ale postavíte 8 swingových systémů, kdy každý bude vydělávat průměrně například 6 % ročně, budou v trhu například jen 10 % času (tj. budou využívat kapitál jen na 10 %), přičemž tyto systémy budou obchodovat v různou dobu, a mohou tak sdílet stejný kapitál, lze výkonnost držení indexu swingovým tradingem pravidelně porážet.

    To je přesně princip, se kterým na Finančníkovi obchodujeme.

    Vytváříme jednoduché obchodní přístupy, které sami o sobě nemají ambice výnosy z držení indexů výrazně překonat. Ovšem tyto swingové systémy skládáme do portfolií tak, aby se systémy doplňovaly a vhodně využívaly stejný kapitál. Výkonnost celku pak má vysokou šanci samotný index překonat, a vydělat tak mnohem více (a to i s přihlédnutím na fakt, že výnosy z držení indexu jsou v ČR po určité době držení osvobozeny od 15% daně z příjmu).

    Zde je konkrétní ukázka síly swingového tradingu s využitím jediné swingové strategie, kterou obchodujeme long a short (jde o tzv. mean reversion strategii, kterou na Finančníkovi sdílíme jednak v Trading Roomu a současně i v podobě mean reversion otevřených kódů).

    Výkonnostní křivka long a short swingového mean reversion systémů v porovnání s výkonností S&P 500

    V grafu pocházejícím z dashboardu Trading Room, kde strategii následujeme den po dni, je vidět výkonnostní křivka swingové strategie SMR long (červená linka) a swingové strategie SMR short (zelená linka).  Ani jedna z těchto samostatných strategií index v podobě S&P 500 (šedá linka) výrazně nepřekonává. Jinak je to u celkového portfolia složeného ze SMR long a SMR short (černá linka). Celkem index (S&P 500) překonává výrazně.

    Další podstatný ukazatel je kapitál, který bylo potřeba pro obchodování strategie vynaložit. Takto to např. sledujeme v Trading Roomu:

    Pohled na využití kapitálu swingového portfolia složeného z long a short mean reversion strategie.

    Vidíme, že přestože nastavené „portfolio“ (long a short strategie SMR) překonává index, stačí mu pro to průměrně využívat stále jen cca 50 % kapitálu (v grafu je vidět, že hodnota využití kapitálu nejde přes 100 % a není tak využíván ani margin).

    A je tedy prostor pro zapojení dalších swingových strategií. Což je přesně to, co v praxi dělám. Obchoduji různé swingové strategie, na různých trzích a třeba s různou délkou držení pozic.

    Swing trading – jak začít?

    Výhodou swingových strategií je jejich jednoduchost. Pro prvotní testování je možné využívat bezplatná data např. z finance Yahoo. Swingové strategie lze testovat ručně, i když myslím, že dobrou cestou je od začátku zkoušet pravidla definovat systematicky tak, aby bylo možné systémy efektivně testovat na počítači. Což nemusí být složité. Např. pro otestování principu zmíněného v úvodu článku (nakupujeme pod bolingerovým pásmem, prodáváme nad ním) stačí v Amibrokeru následující kód:

    Buy = C < BBandBot(C,20,2);
    Sell =C > BBandTop(C,20,2);       

    Swing trading – na co nezapomínat

    U swingového obchodování je třeba myslet na to, že jediným parametrem pro posuzování „dobré strategie“ by neměl být jen absolutní či průměrný roční profit strategie. Důležité je přihlížet jednak k risk metrikám, ale také sledovat míru využití kapitálu strategií a korelace využití kapitálu s dalšími strategiemi v portfoliu. Protože právě princip, kdy swingové strategie využívají kapitál jen občas (pro obchodování extrémních situací), ale v portfoliu kombinujeme nad stejným kapitálem více swingových strategií dohromady, je vzorec k úspěchu.


    Petr Podhajský

    Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i při správě většího externího kapitálu.

    • Líbí se 1

    Další články na toto téma

    Důležitou diverzifikaci přináší obchodování již dvou systémů

    Dva měsíce po ukončení swingového workshopu generují vyučované strategie první zisky a ztráty. Ty nám nabízejí zajímavý pohled na diverzifikaci v praxi.
    Kolik systémů obchodovat optimálně v portfoliu? Z mé zkušenosti jednoznačně platí, že čím více, tím lépe. Ale samozřejmě jsou zde praktické limity. Know-how, velikost účtu, psychika, zkušenosti atd. Proto je potřeba hlavně začít s pár systémy, dostat vše „do pohybu“ a postupně vše pilovat a rozšiřovat.
    Praktickým startovacím bodem portfolio obchodování na Finančníkovi je swingový workshop, kde si probíráme hned několik strategií s využitím akcií. Ty mají ohromnou výhodu, že je lze obchodovat i s malými účty a přitom mít stále pod kontrolou risk. Na posledním workshopu jsme si nadefinovali i určité „miniportfolio“ právě pro malé účty. To se skládá ze tří strategií – jedné, která obchoduje pouze short a dvou obchodujících pouze long. Short strategie v aktuálním kontextu aktivní není, takže obchodují pouze zmíněné dvě long strategie – Monday Buyer a Mopull Limit. První drží akcie déle a zaměřuje se na akcie z indexu S&P 500, u kterých je nižší volatilita. Druhá naopak obchoduje aktivněji a zaměřuje se na akcie z indexu Russell 3 000. Přestože tak nejde o stejné strategie, obě se zaměřují na držení dlouhých pozic v akciích, a nabízí se tak otázka – jaký může mít podobné velmi jednoduché dělení portfolia praktický přínos? Pojďme si jej ukázat na živém průběhu obchodování od momentu, kdy jsme si ve workshopu portfolio představili – tj. v polovině listopadu 2019.
    Hovoříme-li o diverzifikaci v portfoliu, tak mě, velmi stručně řečeno, zajímají hlavně následující informace:
    Zda se liší obchodovaná logika strategií. Zajímám se o základní logiku systému, spoustu informací lze ale vyčíst z backtestů – například s jakým RRR strategie obchodují, jak dlouho drží pozice atd. Mopull limit a Monday Buyer jsou z tohoto pohledu dost odlišné systémy a přestože oba mají určitou korelaci s celkovým akciovým indexem (přeci jen nakupují akcie), jsou odlišné. Vzájemná matematická korelace výsledků. Backtesty Monday Buyer a Mopull Limit nabízejí následující equity křivky:

    A přestože se opticky může zdát, že se křivky pohybují dost podobně, matematická analýza hovoří jasně – například v posledním roce mají obě křivky korelační koeficient jen 0.15. Tedy nízkou korelaci. To jednoduše řečeno znamená, že oba systémy by měly vydělávat trochu jinými způsoby – což zvyšuje šance na stabilní výsledek celého portfolia.
    A realita nám dává naprosto za pravdu.
    Takto se vyvíjel za poslední rok systém Mopull Limit:

    Červená linka zobrazuje živé obchodování od konce swingového workshopu (tedy cca 2,5 měsíce), kde všichni účastníci dostali kód systému v otevřené podobě. Výsledky vůbec nejsou špatné. Anualizované zhodnocení 23,5 %, sharpe ratio  1,0 a drawdown -4,5 %. Nicméně v absolutním porovnání strategie za poslední rok zdaleka nepřekonala benchmark – index S&P 500 (byť k tomuto se ještě dostanu níže), zobrazený šedivou křivkou.
    MondayBuyer také nakupuje akcie, ale jeho výsledky jsou úplně jiné:

    Ve vývoji equity křivky od workshopu, kde opět všichni účastníci strategii získali a dnes již také často obchodují, vidíme anualizovaný výnos 37.3 %, sharpe ratio 4,42 a drawdown -1.4 %. Zde jen malé upozornění – tato strategie drží akcie delší dobu a účastníci workshopu začínající se strategií v listopadu tak na začátku měli jiné pozice (a tudíž výsledky), než jsem držel já. Stále je ale strategie v hezkém plusu. Navíc strategie MondayBuyer obchoduje bez marginu!
    Na uvedených příkladech je krásně vidět:
    Že každá strategie má lepší a horší období. Je těžké si vybrat a obchodovat jen jednu strategii, protože horším obdobím se nedá vyhnout. Bohužel většina začínajících obchodníků toto nikdy nepřijme a neustále přeskakují mezi systémy. Většinou naskakují do systémů těsně před tím, než přijde drawdownu (jako je tomu ve strategii Monday Buyer, kde sharpe ratio 4,42 není pochopitelně dlouhodobě udržitelné). Obchodování více strategií najednou podstatně vyhlazuje obchodní výsledky a zvyšuje pravděpodobnosti výdělku. Samozřejmě, že diverzifikace přes dvě strategie není dostatečná, je to spíše „důležitý začátek“. Ale i tak je zde vidět jeho praktický dopad. Ten je nyní zkreslen tím, že v našem „miniportfoliu“ z workshopu jsme přiřadili strategii Mopull Limit (té aktuálně méně vydělávající) 2/3 kapitálu a aktuálně lepší strategii Monday Buyer jen 1/3 kapitálu. Celkové výsledky spojeného obchodování pak vypadají takto:

    Miniportfolio obou strategií obchodovalo s anualizovaným výnosem 28,7 %, sharpe ratiem 1,63 a drawdownem -2,8 %. Vidíte, že i třetinová účast strategie Monday Buyer například i v tomto krátkém období výrazně snížila drawdown. Na druhou stranu ale spojení obou strategií nepřekonalo benchmark v podobě indexu S&P 500.
    Nebo překonalo? Hrozně totiž záleží s jakou optikou trhy vyhodnocujeme a co je naším cílem.
    Jak zde píšeme stále dokola. Peníze v trzích vyděláváme podstoupením risku. Obecně platí, že čím více riskujeme, tím bude naše křivka výnosů rozskákanější a tím můžeme více vydělat. Risk přitom můžeme kontrolovat – například nastavením páky nebo právě složením portfolia. V něm můžeme jednoduše dávat vyšší váhu strategiím, které mohou vydělávat sice méně, ale stabilněji (to je i důvod, proč v našem miniportfoliu má Mopull Limit váhu 66 %). Podstupovaný risk se tedy projevuje i do volatility (rozskákanosti) našich výnosů. Toto téma je na delší diskuzi a bohužel úplně mimo možnosti tohoto článku.
    Nicméně podívejte se, jak výnosy našeho obchodování vypadají v porovnání s indexem, pokud volatilitu normalizujeme (tedy srovnáme risk v případě obchodování portfolia na úroveň vycházející z držení indexu):

    Strategie si v tomto poměrně složitém období nevedly vůbec špatně. Při srovnatelném risku měly výnos podobný jako index. Jinými slovy – pokud bych strategii obchodoval například s vyšší pákou (což není technicky problém), tak by výnos index překonal při srovnatelných drawdownech. Volatilita výnosů je přitom jedním z parametrů, které lze v obchodování předvídat s poměrně vysokou pravděpodobností (na rozdíl od výnosů samotných). Dopředu si ji tak můžeme naplánovat.
    V obchodování je hrozně důležité, na jaké cíle obchodník míří.
    Pokud obchodujete na různých šampionátech s malými účty, budete patrně mířit na co nejvyšší výnosy bez ohledu na rozskákanost (volatilitu) výnosů. To s sebou pochopitelně nese vysokou šanci na ohromné drawdowny (ve vyšších desítkách procent) a nemalou šanci na vymazání účtu (což je risk, který na šampionátu rádi všichni podstupují, protože zviditelnění v případě úspěchu za ten risk stojí).
    V případě zhodnocování vlastního majetku ale většina rozumných obchodníků bude mířit především na stabilitu výnosů. Určitý risk podstupovat musíme, ale musí být v rozumných mezích. Sám si nedokáži dnes představit, že bych na svém účtu čelil například drawdownu více než 30 %. S většími penězi mířím spíše na polovinu této úrovně.
    A zde se tak dostává ke slovu právě diverzifikace. Už i na výše uvedeném příkladu je zřejmé, jak již se dvěma strategemi lze risk do určité míry řídit. Dvěma nízko korelujícími strategiemi zvyšujeme šance na výdělek i v kratším horizontu. Přiřazením menší váhy volatilnější strategii výnosy stabilizujeme.
    Ale samozřejmě i mým cílem je vydělávat co nejvíce a sám pochopitelně obchoduji více strategií než jen tyto dvě vyučované, spolu s několika dalšími, na workshopu. Ale i na těch je vidět, jak principy vysvětlované na Finančníkovi stále dokola zapadají do sebe. V obchodování často stačí podívat se na věci z dostatečného odstupu. Takto například vypadají výsledky obou systému za posledních 2 000 dnů (od roku 2012). Přestože S&P 500 prakticky jen stále rostl, systémy index nejen překonávají, ale především se tak děje s vyšší stabilitou výnosů:

    Ta je o to patrnější, pokud volatilitu portfolia srovnáme na úroveň volatility indexu:

    V případě pohledu na strategii za posledních 20 let (tj. od roku 2000) je pak výsledek ještě markantnější (a zde výkonnost portfolia není normalizovaná na volatilitu indexu, protože pak křivky nejsou ani vidět):

    Pokud dnešní téma shrnu. Osobně si myslím, že v portfoliu je dobré mít pět a více různých nízkokorelujících strategií. Ale jak je patrné na dnešním příkladu, už i dvě strategie umožňují pracovat na profesionálním tradingu – zvyšovat šanci na výdělek a částečně i řídit stabilitu obchodování (podstupovaný risk).
     

    Co jsem si potvrdil výukou swingového obchodování

    Rok 2018 byl na Finančníkovi ve znamení swingového obchodování. Občas dostávám dotazy, proč se ve výuce nevěnuji i dalším stylům obchodování. Odpověď je jednoduchá – komunikace ohledně swingového obchodování mi reálně zabírá veškerý čas, který mám na Finančníka vyčleněný. Jak řada z vás ví, výuku jsem letos dělal trochu jinak a v mnohem intenzivnějším formátu. Zde je pět bodů, ve kterých mě výuka utvrdila.
    Pojďme popořadě.
    Jedna z výhod, kterou mi Finančník.cz za léta fungování poskytuje, je sledovat myšlení a vývoj ohromného množství obchodníků. Mohl jsem pozorovat mnoho typických cest, kterými se ubírají začínající obchodníci a porovnávat to s výsledky, které v průběhu času dosáhli. A jedno musím připustit hned na začátku – nikdy by mě nenapadlo, jak podobné cesty v konečném důsledky bývají a s jak podobnými myšlenkovými procesy lidé vesměs bojují.
    Bohužel mnohokrát se mi potvrdilo, že v tradingu se začínající obchodníci hodně nechávají strhnout nereálnými očekáváními, které je dovedou k nefunkčním a vyčerpávajícím cestám, na které nemají účet, psychiku ani zkušenosti. Na druhou stranu se není čemu divit. Trading může být dost osamělý business, kdy člověk v pohodlí svého mikrosvěta za klávesnicí počítače po měsících tvrdé práce často ztratí představu o smysluplnosti svého počínání. Už jen proto, že nám náš vlastní mozek začne vytvářet důvody pro to, co děláme (na toto téma čtu mimochodem nyní novou zajímavou knihu Záhada rozumu).
    Za dobu fungování Finančníka jsem měl možnost být v kontaktu s mnoha obchodníky, kteří vydělali hodně peněz. A musím přiznat, že postupem času bylo stále patrnější, že statisticky se to většímu množství lidí daří přes různé mechaničtější přístupy. Bylo zajímavé sledovat, jak z krátkodobého pohledu jsou diskréční obchodníci schopni často vydělat více, ale z dlouhodobého systematičtí obchodníci vítězí. Navíc nejen ve finanční rovině, ale také v rovině produktivity, kdy mnoho aktivit lze automatizovat.
    A právě ve fázi uvědomění výše uvedeného jsem se postupně před lety začal logicky také přeorientovávat směrem k více mechanickému obchodování. Nejprve hodně pomalu a v pozadí, později doslova na plný plyn s podporou několika přátel programátorů. Proces to z počátku vůbec nebyl jednoduchý a pamatuji si, že vše šlo nejdříve velmi pomalu. Dnes mohu říct, že bych rozhodně neměnil a celá transformace mi poskytla neuvěřitelné benefity – hlavně v oblasti volného času, ale také v možnosti efektivně obchodovat mnohem více přístupů najednou. A to dnes vnímám jako jeden ze základních pilířů diverzifikace, tolik potřebné v dnešním nejistém světě. Ale to už odbíhám.
    Každopádně jako reakci na mou vlastní spokojenost s cestou systematického obchodování, jsem tuším v roce 2017 začal vysílat bezplatné webináře na téma efektivity v tradingu, které měly neuvěřitelný ohlas. Jednoznačně adresovaly téma, které hodně z vás vnímá jako důležité.
    A logicky se tak zrodila otázka – jak celý proces přechodu na systematické obchodování co nejlépe předat? Především, když jsem si uvědomoval, že v systematickém obchodování spočívá největší objem práce v nezáživné přípravě (backtesty, stavba sytému atd.). Toto bývá hlavně pro začínající obchodníky dost nestravitelné, protože hledají v trzích okamžitou akci. Navíc člověk ani při nejlepší vůli nemůže ve formě otevřených kódů nikdy předat úplně vše, na čem pracuje. A přesto je potřeba otevřené kódy nejen předávat, ale také podrobně vysvětlovat jejich aplikace a cesty, jak je posouvat dále. A v neposlední řadě je zde otázka kapitálu. Absolutním základem systematického obchodování je vydržet přístupy obchodovat dlouhodobě. To ale znamená riskovat přiměřeně a to s malými účty opravdu nejde při obchodování futures (komodit), které mnoho začátečníků upřednostňuje z důvodu vysoké páky.
    Po dlouhém přemýšlení tak nakonec loni vznikl workshop swingového obchodování. Workshop proto, že hlavní vize byla určitá kontinuální výuka, ve které jsem si vytyčil cíl – co nejvíc obchodníků rozhýbat k tomu, aby se hlavně pustili do práce. Aby začali hlouběji objevovat výhody mechanických testů, a zejména konečně začali obchodovat systematicky. Byť s minimálním kapitálem, kde ale ztráty nebudou ovlivňovat psychiku, a umožní jim tak začít reálně přijímat pravděpodobnosti v potřebném dlouhodobém horizontu. Z důvodu nižšího risku byla výuka zaměřena na akcie, ve kterých může rozumně obchodovat každý, kdo má alespoň tisíc dolarů na otevření účtu.
    Při vyhlašování kurzu, na začátku zimy 2018, jsem byl upřímně trochu nejistý, jestli si tato cesta tradingu najde na Finančníkovi dostatečný počet zájemců. Objem přípravy v systematickém obchodování je vyšší než u diskréčního obchodování, kde stačí klikat myší. Je potřeba investovat čas do překonání základních výzev se skriptováním testů, přemýšlení na úrovní portfolia a při obchodování akcií s žádnou nebo minimální pákou nelze u malých účtů očekávat žádné závratné výdělky. Je to ale samozřejmě velmi dobrá (a podle mě nejlepší možná) investice do budoucna. To samozřejmě vím já, ale co ostatní?
    Nakonec mě realita naprosto přesvědčila, že mé obavy byly liché – jediného workshopu se zúčastnilo přes 400 obchodníků, se kterými jsme průběžně pracovali na implementaci několika strategií.
    Celý program se skládal z různých fází. Základní vize byla nejprve předat know-how. Následně poskytovat základní obchodní signály pro paper trading a pomoci všem pochopit a implementovat na svých počítačích poskytnuté otevřené kódy pro vlastní obchodování a přechod na live trading. Práce bylo opravdu hodně.
    S velkým očekáváním (a také trochou nervozity) jsem pak před přibližně dvěma týdny e-mailem kontaktoval každého z účastníků a zjišťoval zpětnou vazbu. Čekal jsem, že mi řada obchodníků napíše, že byli s výukou spokojeni (přeci jen jsem do všeho dal opravdu hodně času a práce), ale že raději zůstanou například u akčnějšího intradenního obchodování. Místo toho jsem dostal skoro 100 opravdu velmi podrobných e-mailů vesměs popisujících, jak mechanické swingové obchodování je přesně cesta, která vám sedla (abych byl přesný, tak dva z vás psali, že jim více sedne diskréční rozhodování, což je naprosto v pořádku). To je opravdu extrémně vysoká úroveň zpětné vazby a ještě jednou všem za e-maily děkuji (osobně jsem odpověděl na všechny poslané dotazy, pokud vám e-mail nedorazil, přepošlete mi jej prosím znovu).
    A jaké obecnější závěry lze ze zpětných vazeb vyvodit?
    Pozor na „chamtivost“. V dlouhodobých backtestech vidíme, že věci krásně fungují a máme tendence podceňovat risk. Někteří z vás mi psali, že jste začali s příliš vysokou pákou (nebo příliš vysokou pozicí vůči své psychice), abyste strategie museli měnit hned po prvním drawdownu, a dosáhli tak nakonec horších výsledků, než jsou u původní strategie. Skutečně na začátku tradingu ignorujte velikost profitů. Důležité je hlavně pracovat s co nejnižším riskem, rozjet obchodování na systematické bázi (tj. obchodovat alespoň rok podle pravidel), stabilizovat psychiku, a teprve následně si pozice zvyšovat.
    Pozor na subjektivní dojmy. Někteří z vás si pro live trading z celého portfolia vybrali pouze short strategii, protože na začátku roku akciové trhy „vypadaly, že nemohou již dál růst a přijde ohromný sešup“. Nakonec byla short strategie lehce ve ztrátě, na rozdíl od long strategií. V systematickém obchodování je nejlepší nechat všechny subjektivní dojmy stranou a jen prostě obchodovat podle plánu. Nakonec je to i psychicky nejvíce osvobozující.
    S mechanizací postupně. Systematické obchodování není třeba dělat plně automatizovaně. Příkazy je možné zadávat ručně (jednou denně) na základě analýz ze softwaru. A je to podle mě dobrý start. Někteří jste mi psali, že jste se ještě nedostali k implementaci autotraderu, ale to je naprosto v pořádku (a možná i lepší). Z počátku se mi osvědčilo exekvovat strategie ručně, protože člověk je s trhy v užším kontaktu a může přijít na další zajímavá vylepšení systémů. Trading je běh na delší trať. Není nutné zvládnout vše během pár měsíců. Důležité je postupně se posouvat dopředu – každý měsíc být o trochu dál.
    Pozor na mechanické přejímání práce jiných. Většina z vás využila poskytnuté kódy systémů a použila je do vlastního obchodování. To je fajn pro start. Nicméně by zde práce neměla končit. Trading je velmi dynamický a konkurenční obor a sami byste se měli snažit systémy posouvat dopředu. To již nebývá o nějakých závratných inovacích. Často stačí jen nepatrně upravit logiku vstupu, výstupu nebo kontextového filtru a toto je oblast, o které doporučuji konstantě přemýšlet. Poskytnuté kódy jsou ve workshopu hlavně proto, aby bylo na čem stavět dále.
    Naučte se strategie správně vyhodnocovat. Úspěch je v tradingu relativní. Každý jej může posuzovat jinak. Začátečníka uspokojí jen vysoký výnos s minimálním riskem (což reálně není dlouhodobě dosažitelné). Pokročilejší obchodník chápe, že úspěchem je to, že strategie funguje v nějakých parametrech očekávání – například v porovnání s indexem či jinými strategiemi. Způsob, jakým o vlastních výsledcích přemýšlíme, tak hodně předurčuje, jak úspěšní obchodníci jsme (což poté vede k posilování psychiky a tak k lepšímu tradingu).
    V každém případě mě opravdu hodně těší, že ze zpětných vazeb bylo jednoznačně vidět, jak velký smysl vám systematické swingové obchodování dává a jak moc vás workshop posunul v live tradingu. Největším důkazem je pro mě fakt, že se vás více než 1/3 přihlásila do opakování workshopu. Moc se těším na to, že příští rok posuneme praxi zase o kousek dál.

    Swingové obchodování

    Swing trading, v češtině také jako swingové obchodování, je obchodní strategie, která se zaměřuje na využití krátkodobých cenových pohybů neboli "swingů" na trhu. Typická délka držení pozice v rámci swing tradingu jsou dny, maximálně několik málo týdnů.
    Podrobně viz Swing trading – co to je a jak s ním vydělat peníze?
×
×
  • Vytvořit...