Portfolio – význam pro profitabilitu a diverzifikaci rizika - Jak na obchodní plán

Portfolio – význam pro profitabilitu a diverzifikaci rizika
Obsah článku:

Jaké má portfolio význam?

Co je diverzifikace

Co je korelace

Typicky diskutované základní diverzifikované investiční portfolio – 60/40

All weather portfolio

Jak má vypadat portfolio?

Portfolio složené z akcií, ETF nebo obchodních systémů?

Diverzifikované portfolio složené z obchodních systémů

Význam portfolia - shrnutí

Jaké má portfolio význam?

Portfolio v kontextu finančních trhů odkazuje na kombinaci různých finančních nástrojů, jako jsou akcie, dluhopisy, komodity, měny a další finanční aktiva. Nejčastěji se hovoří o investičních portfoliích. Portfolia ale vytvářejí i aktivní obchodníci obchodující krátkodobě.

Klasické investiční portfolio může být složené z různých finančních nástrojů. Může obsahovat například 50 % akcií, 30 % dluhopisů a 20 % komodit, nebo jakoukoliv jinou kombinaci podle preference a rizikové tolerance investora.

Portfolio aktivních obchodníků se může skládat z obchodních systémů zaměřených na různé obchodní styly a délku držení pozic. Může obsahovat například kombinací dlouhodobého trendfollowingového systému, swingového mean reversion systému a intradenního breakout systému.

Hlavním významem portfolia je diverzifikace.

Co je diverzifikace

Diverzifikace je strategie, která spočívá v rozložení investic do různých typů aktiv s cílem minimalizovat celkové riziko na obchodním účtu. Základní myšlenkou je, že různá aktiva často nereagují na ekonomické události stejným způsobem. Pokud se jedno aktivum vyvíjí špatně, může být tato negativní výkonnost vyvážena pozitivní výkonností jiného aktiva.

Ryze česky popisuje diverzifikaci rčení nevkládat všechna vajíčka do jednoho košíku.

Diverzifikace rizika je důležitá při jakýchkoliv finančních aktivitách. Protože to, co fungovalo v minulosti, nemusí fungovat do budoucna. Stabilitu může přinést to, že nebudeme spoléhat na jediný zdroj příjmů, ale příjmů budeme mít několik. Ideálně takových, které na sobě nejsou příliš závislé – mají spolu nízkou korelaci.

Co je korelace

Korelace je míra, která vyjadřuje vztah mezi dvěma nebo více aktivy, investičními nástroji nebo obchodními přístupy. Nejčastěji hledáme korelaci ve výnosech aktiv. Můžeme ale hledat i korelaci mezi riskem. Například sledovat, jakou korelaci mají propady (drawdown) hodnoty jednoho aktiva k propadům hodnot jiného aktiva.

Korelace se měří na škále od -1 do 1. Silná pozitivní korelace (cca 0,5 až 1) znamená, že když výnosy jednoho aktiva stoupají, výnosy druhého aktiva obvykle také stoupají. A naopak. Když jedno aktivum klesá, druhé silně korelované aktivum také klesá. Negativní korelace (-0,5 až -1) znamená, že když výnosy jednoho aktiva stoupají, výnosy druhého aktiva obvykle klesají a naopak. Nízká korelace (cca -0,5 až 0,5) znamená, že výnosy dvou aktiv nejsou vzájemně výrazně spojeny a pohybují se na sobě nezávisle.

Korelace je pro diverzifikaci portfolia klíčová. Celkový risk v rámci portfolia se snižuje jen v případě, že jednotlivá aktiva mají negativní nebo nízkou korelaci.

Důležité je současně si uvědomit, že korelace mezi aktivy se časem v závislosti na různých ekonomických, politických a tržních faktorech mění. Je tak výhodné mít složené portfolio z více nízko korelujících dílčích částí.

Typicky diskutované základní diverzifikované investiční portfolio – 60/40

Příkladem tradiční alokace aktiv, která se často doporučuje v literatuře jako pasivní investiční portfolio, je tzv. 60/40 portfolio. Rozdělení se týká procentuálního rozložení mezi akciemi a dluhopisy: 60 % portfolia je investováno do akcií nebo akciových fondů. Akcie obvykle nabízejí vyšší potenciální výnos, ale také přicházejí s vyšším rizikem volatilnosti a ztráty hodnoty. 40 % portfolia je investováno do dluhopisů nebo dluhopisových fondů. Dluhopisy jsou obvykle považovány za konzervativnější investice s nižším rizikem než akcie. Poskytují pravidelné výnosy z úroků a obvykle mají nižší volatilitu než akcie.

Ukázka historické výkonnosti 60/40 portfolia složeného z indexu SPY (akcie) a TLT (dluhopisy). Na první pohled je vidět význam a přínos diverzifikace portfolia. Výnos portfolia 60/40 (černá linka) je podobný jako u držení akcií indexu S&P 500 (šedá linka), ovšem risk je podstatně nižší. Max. drawdown u S&P 500 byl cca -55 %, u 60/40 portfolia byl -30,77 %. To je podstatný rozdíl a jeden z hlavních důvodů, proč řada obchodníků podobným způsobem portfolio diverzifikuje.

Uvedená diverzifikace risku fungovala proto, že výnosy akcií a dluhopisů měly dlouhodobě nízkou korelaci. Jak jsme si řekli, to se ale může změnit a také se to v poslední letech změnilo.

Takto vypadá výkonnost stejného portfolia od začátku roku 2022:

Černá linka opět představuje výkonnostní křivku portfolia 60/40, šedá indexu S&P 500. Diverzifikované portfolio ztrácí výrazně více než index S&P 500 a mělo i hlubší drawdown (-27,24 % vs. -24,5% u samotného indexu S&P 500). Co se změnilo? Díky makroekonomických tlakům začaly najednou klesat výnosy nejen akcií, ale i dluhopisů. A tak kombinace, která dříve zaručovala nižší risk (když padaly akcie, dluhopisy rostly), najednou žádnou diverzifikaci rizika nepředstavovala.

All weather portfolio

Diverzifikace v rámci investičních portfolií může být pochopitelně komplexnější a investovat lze do širší skupiny aktiv. Výborně se k tomu hodí tzv. ETF. Jde o akcie kopírující výkonnost celých indexů sektorů, indexů nebo komodit.

Často bývají diskutována tzv. „all weather“ portfolia, jejichž cílem je přečkat v trzích všechny možné turbulence s co nejnižším riskem. Zmiňovány jsou různé alokace. Miliardář Ray Dalio, velký propagátor diverzifikace, pracoval mj. s portfoliem složeným z 30 % amerických akcií (VTI - Vanguard Total Stock Market), 40 % dlouhodobých dluhopisů (TLT - iShares 20+ Year Treasury Bond), 15 % krátkodobých dluhopisů (IEI - iShares 3-7 Year Treasury Bond), 7,5 % komodit (DBC - Invesco DB Commodity Tracking) a 7,5 % zlata (GLD - SPDR Gold Trus).

Opět si můžeme takto diverzifikované portfolio nasimulovat a porovnat jej například s držením SPY kopírující index S&P 500:

Je vidět, že výkonnost tohoto typu diverzifikované portfolia (černá linka) poslední roky výrazně zaostávala za výkonností indexu S&P 500 jak z pohledu risku, tak výnosů. A to kvůli tomu, jak se v průběhu času změnily korelace jednotlivých aktiv, ze kterých je toto diverzifikované portfolio složené.

Jak má vypadat portfolio?

Na výše uvedených příkladech jsme si ukázali, že portfolio má v obchodování i investování vysoký význam, ale v trhu neexistuje jakákoliv univerzální rada pro jeho stavbu. Co fungovalo desítky let může kdykoliv přestat fungovat. Osobně při stavbě portfolií vycházím z následujících pravidel:

a) Ideálně chci mít v portfoliu cca 10–15 aktiv, které by principiálně měly jinak reagovat na různé tržní podmínky. V mém případě skládám portfolia z mechanických obchodních systémů. V takovém případě budou mít určitě zaručeně nízkou korelaci například long a short mean reversion systémy, long a short breakout strategie atd.

b) Mezi aktivy v portfoliu chci mít slabou korelaci. Pokud se korelace z nějakého důvodu zvýší, zkoumám proč a případně jsem připraven portfolio upravit.

c) Důležité je myslet na volatilitu jednotlivých aktiv v portfoliu. Volatilita zjednodušeně řečeno říká, jak hodně se dané aktivum hýbe. Na první pohled je jistě zřejmé, že portfolio složené z 50% investice do dluhopisů (které se hýbou málo, jsou málo volatilní) a z druhých 50 % do bitcoinů (který se hýbe hodně – je hodně volatilní), nedává smysl. Risk profil celého portfolia se v tomto případě bude odvíjet od pohybů bitcoinu. Osobně pro měření volatility používám metriku, které se říká anualizovaná průměrná volatilita. Váhu aktivům (v mém případě systémům) v portfoliu dávám tak, aby měl dopad volatility aktiv na můj účet u všech aktiv podobnou váhu (tj. do volatilnějších aktiv alokuji méně kapitálu, do méně volatilních více).

d) Aby portfolio dobře sloužilo k diverzifikaci a řízení rizika, je třeba vždy věnovat pozornost jeho risk profilu. Osobně nejvíce sleduji zmíněnou anualizovanou volatilitu. Mířím na hodnotu cca 12 % anualizované volatility. To v praxi znamená, že výkyvy stavu mého portfolio účtu se s poměrně vysokou pravděpodobností budou pohybovat v rozsahu ± 12 % a ze zkušenosti vím, že to povede k maximálním drawdownům na úrovni cca 15 %.

Pokud bude vaše portfolio dobře diverzifikované, ale například kvůli použití páky nebo velmi volatilních aktiv budete obchodovat s anualizovanou volatilitou například 50 %, budete mít šanci vytvořit ročně velmi slušné zhodnocení (50 % a více), ale také je třeba se připravit na vysoké drawdowny – určitě na úrovni 50-70 %, což v praxi snese málokdo.

V portfoliu bychom tak měli řešit: Rozložení kapitálu do aktiv, jejichž výkonnost a risk by neměly souviset (tato souvislost by měla být pojmenovatelná jak logickým vysvětlením, tak matematicky nízkou korelací). Rozložení kapitálu rovnoměrně podle volatility. Celkovou očekávanou volatilitu portfolia, která by měla být v mezích toho, co bude komfortní pro naši psychiku.

Portfolio složené z akcií, indexů nebo obchodních systémů?

To je již velmi specifické. Záležet to bude hlavně na očekávaném výdělku a množství investovaného času.

Pokud hledáte pasivní investování, pak bych se rozhlížel po portfoliích složených z ETF na různé indexy, případně sektory, dluhopisy a základní komodity. Patrně bych nevytvářel příliš složitou logiku s nutností rebalancování (změna vah v portfoliu v průběhu času), protože pak můžete těžit z časového testu po třech letech držení a nulové dani z příjmu. Člověk v tomto případě nemůže doufat v příliš vyšší výkonnost, než kterou obecně nabízí akciové indexy (S&P 500 má průměr cca 10 % ročně). Při trochu štěstí lze projít drawdowny s menším poklesem účtu (u samotného S&P 500 je potřeba se připravit na drawdowny cca 50 %), ale jak je vidět na výše uvedených příkladech, odhadovat budoucí konkrétní mix ETF může vést k lepším, ale i horším výsledkům než nabízí samotný index. Ale již i taková portfolio diverzifikace má bezpesporu svůj vysoký význam.

Skládání portfolií z jednotlivých akciích může vést k výsledkům výrazně převyšujících výkonnost indexů, ale výsledné zhodnocení bude určitě výrazně více záviset na náhodě a zkušenostech investora než v případě portfolia složeného z ETF. Snadněji lze skončit také s horšími výsledky než při práci s ETF

Osobně preferuji vytváření diverzifikovaných portfolií z mechanických obchodních systémů. To může výrazně přebíjet výkonnost indexů jak z pohledu výkonnosti, tak z pohledu risku. Ale na druhou stranu to není pasivní investování a je třeba si výsledky odpracovat.

Diverzifikované portfolio složené z obchodních systémů

V případě skládání portfolií z obchodních systémů můžeme vydělat výrazně více než při držení indexů. Ovšem také s rizikem, že systém sám o sobě v budoucnu fungovat nemusí. Proto osobně volím co nejjednodušší obchodní logiky.

Například jeden ze systémů, který obchoduji živě na svém účtu, obchoduje tak, že drží 5 nejvíce rostoucích technologických akcií indexu Nasdaq 100 v momentě, kdy tento index roste (obchoduje se nad svým dlouhodobým klouzavým průměrem). To je obchodní logika, která v budoucnu nemůže přestat fungovat. Pokud samotný Nasdaq 100 poroste, porostou i akcie, které rostou nejvíce.

Přitom už tento samotný obchodní systém překonává index jak s ohledem na výkonnost, tak risk. Zde je výkonnostní křivka backtestu v logaritmickém měřítku:

Systém má historické roční průměrné zhodnocení 20,31 % (modrá křivka) oproti indexu Nasdaq (šedá křivka). Ten měl průměrné roční zhodnocení 14 %. Nasdaq 100 si přitom prošel drawdownem -53,44 %, systém -39 %. To je samozřejmě pro mě stále ohromné číslo vycházejí z toho, že systém je hodně volatilní.

Ve svém portfoliu jej proto obchoduji tak, že mu přiřazuji jen část kapitálu. Sám mám v portfoliu zmíněných cca 10 systémů, takže váha tohoto momentum systému je poměrně nízká. Ale řekněme, že bychom mu v portfoliu přiřadili váhu 50 % kapitálu a druhou polovinu věnovali nějakému úplně jinému přístupu – například swingovému shortování akcií skrz mean reversion. Přesně takovou kombinaci mám v portfoliu implementovanou a je zřejmé, že korelace podobných přístupů (dlouhodobé rostoucí momentum vs. krátkoodobé short mean reversion) bude vždy nízká.

Takto pak vypadá výkonnost jednoduchého diverzifikovaného portfolia (50 % kapitálu momentum v Nasdaq 100 + 50 % kapitálu krátkodobé short mean reversion) zobrazená v logaritmickém měřítku jako černá křivka vs. dlouhodobá výkonnost indexu Nasdaq 100 (šedá linka):

Jde o backtest, který pochopitelně nezaručuje stejné budoucí výsledky. Ale princip je zde jasný. Již jen toto portfolio dvou systémů snížilo volatilitu na polovinu při zvýšení výkonnosti. Portfolio indikuje průměrnou roční výkonnost 21,89 % (index Nasdaq 100 zobrazený šedou linkou 14,04 %) při maximálním drawdownu -18,48 % (index Nasdaq 53,44%).

Obě obchodní logiky jsou přitom velmi jednoduché, až triviální. Na svém účtu v rámci diverzifikace portfolia tímto způsobem kombinuji další logiky, které mají spolu fundamentálně nízkou korelaci.

Význam portfolia - shrnutí

Je patrné, že skládání aktiv s nízkou korelací do jednoho celku je cesta, která se vyplatí. Ať se zaměřujete na trading nebo investování. Zejména si tím na účtu snižujeme volatilitu a tak risk.

Diverzifikace přitom může mít řadu podob, se kterými se pojí různá efektivita, ale i různé náklady. Poskládání několika širokých ETF, kde budeme maximálně průběžně dokupovat pozice je cesta, která je velmi pasivní, časově a nákladově nenáročná. Jen je dobré jít do tohoto přístupu se správným očekáváním.

Dobrou službu mohou vytvořit i aktivněji řízená portfolia složená z obchodních systémů. V této oblasti je na druhou stranu potřeba připravit se na to, že je cesta spojena se získáním větších zkušeností, což vesměs s sebou nese vynaložený čas a nezbytné náklady.
portfolio

diverzifikace
Petr Podhajský

Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i při správě většího externího kapitálu.
3

2
pokračovat Swing trading – co to je a jak s ním vydělat peníze?

pokračovat Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]
Jak na obchodní plán

Vytváříme obchodní systém – hledání základního edge

Od základního edge k obchodnímu systému

Vytváříme obchodní systém – konkrétní vstupy

Hon na další vstupní situace

Jak na první backtest

Jak bez zkušeností vytvářet automatizované obchodní systémy (AOS) s využitím umělé inteligence

Swing trading – co to je a jak s ním vydělat peníze?

Portfolio – význam pro profitabilitu a diverzifikaci rizika

Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]

Mechanické obchodování IPO (Initial Public Offering)

Naposledy publikováno

AI workflow pro vytváření obchodních systémů

Micro Bitcoin futures: Jak vytěžit volatilitu a zároveň posílit diverzifikaci portfolia

Jak se vyvíjí naše systematické trading portfolio (2025/05): Praktické postřehy z Finančník.cz

Korelace v tradingu: Skrytá síla (i hrozba) vašeho portfolia (včetně video lekce)

Mechanické obchodování IPO (Initial Public Offering)
Další články na toto téma

Jak se vyvíjí naše systematické trading portfolio (2025/05): Praktické postřehy z Finančník.cz

Jednou z nejzásadnějších výhod, kterou osobně v systematickém tradingu spatřuji, je jeho kontinuální a evoluční charakter. Práce zde na sebe přirozeně navazuje v jednotlivých krocích, které lze neustále doplňovat, a celý proces tak posouvat vpřed. Můžeme tedy spouštět portfolia, která nejsou – a ostatně nikdy nebudou – absolutně dokonalá, avšak jejich následné vylepšování nemusí nutně znamenat, že bychom museli začínat znovu od základů. Naopak, typicky jdeme cestou postupného, iterativního vývoje.
Pojďme se tedy podívat, jak se aktuálně vyvíjejí strategie sdílené na Finančníkovi, a zaměřit se na vybrané konkrétní aspekty a praktické detaily, které v souvislosti s nimi dennodenně řešíme. Pevně věřím, že právě takový pohled může přinést cennou inspiraci.
Jako základ nám poslouží naše referenční portfolio – tedy portfolio, se kterým pracujeme v rámci „Workshopu profitabilního obchodování A-Z“ (to obsahuje níže popsané swingové strategie). Je sestaveno z přístupů, které podrobně popisujeme na Finančníkovi v řadě článků a diskutujeme v našich kurzech.
Struktura referenčního portfolia
"Miniportfolio workshopu", které tvoří základ sledovaného kapitálu, je koncipováno s ohledem na diverzifikaci napříč různými tržními anomáliemi a styly obchodování. V níže uvedené analýze aktuálního vývoje má portfolio nastavenou váhu 20 % pro každou z pěti swingových komponent. Blíží se to alokacím, se kterými velmi podobné portfolio obchoduji sám. Swingové strategie tedy obchodují bez páky, přičemž každá strategie cílí na odlišný zdroj potenciální alfy:
SMO NDX (Rotační momentum, Nasdaq): Cílí na zachycení persistence trendů u technologických titulů. Podrobnější popis viz článek věnující se strategii rotačního momenta. Monday Buyer (Nákup korekcí v rostoucích akciích): Využívá známé mean-reversion charakteristiky u akcií s nižší volatilitou, které si již etablovaly primární uptrend. Strategie popsaná v knize Od myšlenky k reálným obchodům. DeepDip (Mean reversion s časováním dle IV): Tato strategie jde nad rámec klasického mean-reversion přístupu tím, že explicitně integruje implikovanou volatilitu jako klíčový faktor časování. Viz Časování návratu k průměru pomocí implikované volatility. MR3000L (Klasická long mean reversion): Standardní zástupce mean-reversion strategií na long stranu. Obchoduje s použitím Swingový simple mean reversion (SMR) systém – „hotové kódy“ MR3000S (Klasická short mean reversion): Analogicky k MR3000L, ale na short stranu. Obchoduje s použitím Swingový simple mean reversion (SMR) systém – „hotové kódy“ V rámci referenčního portfolia přidáme ještě dynamičtější prvek v podobě intradenní breakout strategie obchodované v rámci našeho Trading Roomu (viz Trading Room intradenní breakout - Zákulisní orientace) . Strategie operuje na indexech S&P 500, Nasdaq 100 a Bitcoinu, s definovaným rizikem 1,1 % z účtu na obchod. Její zařazení umožňuje participovat na krátkodobějších pohybech trhů.
Aktuální výkonnost a interpretace
Jak si strategie zatím vedou letos v době opravdu vysoké nejistoty v trzích?
Zde je pohled na vývoj equity našeho portfolia (modrá křivka) vůči SPY (červená křivka). Jde o kontinuální backtest s aplikovanými komisemi dle Interactive Brokers:

Aktuální obchodování je určitě volatilnější, ale na modré křivce je dobře patrné to hlavní, proč obchodujeme diverzifikovaná systematická portfolia – celkové výnosy nemají příliš vysokou korelaci s celkovým trhem. A tak přestože řada buy and hold investorů zažívala dramatické chvíle, vývoj portfolia si drží svůj směr a rytmus.
Rotační momentum a kontextové filtry: Dilema načasování
Ve strategii SMO NDX nemá portfolio aktuálně žádné alokace z důvodu aktivace kontextového filtru. Implementace podobných filtrů je pro většinu traderů u podobných strategií základem jejich robustnosti. Cílem je vyhnout se obchodování strategie v režimech, ve kterých je vysoká pravděpodobnost, že bude ztrácet (například v silných medvědích trzích).
Zajímavou sondou byl v tomto ohledu průzkum, který jsem na konci dubna dělal na svém anglickém účtu sítě X:

Výsledky (25,6 % již alokováno, 25,6 % zvažuje brzkou alokaci, 20,9 % čeká na potvrzení, 27,9 % neobchoduje) byly zajímavé, protože ukazovaly vysokou heterogenitu v přístupech i mezi zkušenými systematickými obchodníky. Část trhu již evidentně považovala podmínky za příznivé, zatímco jiní (včetně mě, prostřednictvím systematických filtru) zůstávají s tímto pasivním způsobem tradingu zatím stranou. Rozhodně to podtrhuje, že neexistuje jediný "správný" způsob, jak časovat podobné faktorové strategie a pro mě to znamená impulz pro další zkoumání nuací v tomto směru tradingu. Osobně stále vnímám rotační momentum strategie jako jedny z nejsilnějších základů systematického portfolia a líbí se mi myšlenka mít jich v portfoliu více druhů.
Systematické shortování skrz mean reversion
Asi není úplně překvapivé, že jedním z hlavních vítězů letošního vývoje ekvity křivky je zatím short mean reversion strategie. U ní se několikrát stalo, že se shorty koncentrovaly do jednoho průmyslového sektoru (například shorty společností spojených se zlatem). Znovu mě to vedlo k zamyšlení, jestli počet sektorů omezovat či nikoliv. Srovnání jsem k tomu publikoval na X:
Osobně sektory zatím u strategií neomezuji, ale je to oblast, o které přemýšlím.
Intradenní breakout: zvýšená volatilita a drawdown
Trochu na houpačce to bylo v posledních týdnech s intradenním breakoutem. Ostatně není divu. Akciové indexy se pohybují v reakci na silné fundamentální zprávy a ty se v americké administrativě měnily občas velmi dynamicky.
Solidně se tak dařilo breakoutu do shortů, longy prodělávají.
Coby tradeři tak můžeme jediné – držet se obchodního plánu a nastaveného risk managementu. Protože trhy mohou během dne udělat prakticky cokoliv. Jak konkrétně to vypadá, jsem shrnul v ukázce tradingu publikované 22. 4. na našem YouTube kanálu:

V květnu máme strategii v drawdownu, čehož osobně využívám pro zvýšení alokace, které této strategii přiděluji (tj. budu riskovat více s cílem více vydělat).
V souvislosti s intradenním obchodováním byly zajímavé reakce na mém anglickém X účtu, kde jsem se ptal na zapojení intradenních strategii do portfolia:

Na účtu jsem propojen se zkušenějšími systematickými obchodníky, u kterých jsem očekával spíše vyšší důraz na swingový trading. Skutečnost, že 43,2 % respondentů považovala systematický day trading za svou hlavní strategii a dalších 8,1 % za doplňkovou, svědčí o tom, že intradenní systematické strategie nabízejí zajímavé příležitosti.
Důležité je ale u nich zvažovat reálné náklady – tedy zejména skluzy. V tomto ohledu jsou opravdu zajímavé výsledky skluzů v plnění z mých několika set intradenních obchodů, které jsem poslední měsíce uskutečnil. Viz můj příspěvek na X:
Závěr
Systematický trading je především o kontinuálním vylepšování. Referenční portfolio, které na Finančníkovi sleduji, nám znovu připomnělo několik klíčových principů:
Diverzifikace zdrojů alfy
Swingové momentum, mean‑reversion i intradenní breakouty spolu v zásadě nekorelují, takže i v náročném roce dokážeme držet hladinu ekvity stabilnější než samotný trh. Filtry a kontext
Dočasné automatické vypnutí rotačního momenta kvůli poklesům indexů ukazuje, že jednoduchý kontextový filtr může dlouhodobě ušetřit mnoho zbytečných drawdownů a především vede k psychologické pohodě. Na druhou stranu můžeme přijít o profity v momentě, kdy se pokles prudce obrátí v růst. Využití drawdownů k expozici
Lehký květnový drawdown u intradenního breakoutu beru jako příležitost – zvyšuji alokaci, protože drawdowny jsou pro to ideální. Měření skutečných nákladů
Reálné statistiky skluzů z několika stovek obchodů potvrzují, že i intradenní systémy mohou být po započtení komisí a skluzů plně funkční a zajímavé pro mnoho systematických traderů. Je ale potřeba skluzy sledovat. Sám jsem z intradenního portfolia vyřadil jeden z trhů, kde byly skluzy pravidelně už příliš vysoké. Iterace místo revoluce
Jak je vidět i v dnešním článku, žádné portfolio nikdy nebude „hotové“. A byť za nás obchodují počítače, coby tradeři musíme průběžně neustále pracovat na tom, abychom se posouvali dál. Pokud se chcete také zapojit do společné práce, tak na Finančníkovi doporučuji začít s Workshopem profitabilního obchodování A-Z.

Korelace v tradingu: Skrytá síla (i hrozba) vašeho portfolia (včetně video lekce)

Máte pocit, že máte své portfolio dobře diverzifikované, ale přesto vás občas překvapí, jak všechny vaše pozice ztrácejí najednou? Nebo se snažíte najít strategie, které by skutečně vyvážily riziko těch stávajících, ale tápete, jak jejich vztah objektivně posoudit? Klíčem k odpovědi je pochopení a analýza korelace.
Korelace je jedním z nejdůležitějších, a v konečném důsledku i často přehlížených, konceptů v řízení risku. Je to tichá síla, která může pomoci naše zisky násobit, ale také skrytá hrozba, která dokáže potopit i zdánlivě bezpečný účet. V dnešním článku se podíváme na to, co korelace znamená, proč je pro systematické tradery naprosto zásadní, a hlavně – ukážeme si, jak ji analyzovat i s pomocí taktik, které pravděpodobně neznáte.
Co je korelace a proč by nás měla zajímat?
Velmi zjednodušeně řečeno, korelace měří, jak moc se dvě datové řady mají tendenci pohybovat společně (např. ceny akcií, výnosy strategií – s těmi budeme pracovat v následující výkladu). Korelace se měří na škále od -1 do +1:
+1 (perfektní pozitivní korelace): Když výnosy jedné strategie rostou, druhé strategii rostou také (a naopak). Pohybují se v dokonalém souladu. -1 (perfektní negativní korelace): Když výnosy jedné strategie rostou, druhé výnosy klesají (jde do drawdownu). Pohybují se přesně opačně. Takhle ideální vztah se hledá těžko, ale příkladem může být (někdy) vztah mezi strategií nakupující akcie a strategií pracující s indexem volatility VIX. 0 (nulová korelace): Pohyb jednoho nám nic neříká o pravděpodobném pohybu druhého. Strategie jsou na sobě lineárně nezávislé. Proč je to pro trading klíčové? Protože skutečná diverzifikace portfolia nestojí na počtu strategií, ale na jejich nízké vzájemné korelaci. V portfoliu můžeme mít deset různých strategií na deseti různých trzích, ale pokud všechny reagují stejně na podobné makroekonomické zprávy nebo pohyby hlavních indexů (tj. jsou silně pozitivně korelované), pak ve skutečnosti nediverzifikujete. Když přijde problém, všechny naše "košíky" se rozbijí najednou.
Cílem je naopak hledat a kombinovat strategie, které spolu korelují co nejméně (hodnoty blízko 0) nebo ideálně negativně. Proč? Protože když jedna část portfolia prochází nevyhnutelným drawdownem, nekorelovaná nebo negativně korelovaná část může ztráty mírnit, nebo dokonce generovat zisk. Výsledkem je hladší celková equity křivka, menší psychický tlak a hlavně ochrana kapitálu před katastrofickými propady.
Odhad nestačí: Potřebujeme data a nástroje
Samozřejmě, můžeme se podívat na grafy dvou strategií a vizuálně odhadnout, zda se pohybují podobně. Ale pro seriózní řízení portfolia potřebujeme víc.
Korelaci potřebujeme kvantifikovat. To znamená získávat odpovědi na podobné otázky:
Jaká je korelace jejich denních nebo týdenních výnosů? Vůči ostatním obchodovaným strategiím, celému portfoliu a tržním indexům? Co je ještě důležitější: Jaká je korelace jejich propadů (drawdownů)? Chovají se podobně i v dobách, kdy ztrácejí? Mění se tato korelace v různých tržních režimech (když trh roste vs. když klesá)? Ale také – jak se strategie chovají a korelují během extrémních tržních událostí (krachy, prudké růsty)? Odpovědi na tyto a podobné otázky nám poskytují mnohem hlubší porozumění práce s riskem a diverzifikací v rámci našeho portfolia. A každý seriózní trader by se jimi měl zabývat.
Problém je, že běžné obchodní platformy často tyto pokročilejší analýzy nenabízejí, nebo jen ve velmi omezené formě.
Python a LLM: Brána k pokročilé analýze pro každého
A tady přichází na řadu nástroj, který na Finančníkovi v posledních letech intenzivně využíváme a učíme se – programovací jazyk Python.
Chápu, že při slově "programování" se řada z vás děsí. Nejsme programátoři, ale tradeři.
Ale věřte mi, že sám programátorem nejsem (a před pár lety jsem nebyl schopen napsat ani makro ve Wordu), ale do Pythonu jsem nakonec pronikl a rozhodně se mi to vyplácí. Hlavní důvod, proč používat nástroje typu Python není dnes tak složité, jsou služby typu ChatGPT, Gemini, Copilot – tedy velké jazykové modely (LLM), které stačí instruovat (i v češtině) a sami Python kód vytvoří. Stačí tedy umět popsat, co chceme udělat ("Spočítej mi korelaci drawdownů pro tyto strategie a zobraz ji jako heatmapu"), a LLM nám vygeneruje potřebný kód. Samozřejmě, stále je třeba se naučit základy a rozumět tomu, co kód dělá, ale proces je nesrovnatelně rychlejší a přístupnější.
Jak jsem již na Finančníkovi mnohokrát zmiňoval, jednou z vlastností tradera, kterou vnímám jako klíčovou pro „novou dobu“, je datová a skriptovací gramotnost. Protože ve finále získá vysokou konkurenční výhodu ten, kdo umí pracovat s LLM nástroji.
Ostatně podívejte se na ukázku. Zpřístupnil jsem vám lekci z aktuálně probíhajícího minikurzu datové analýzy zaměřené právě na korelaci.
Vytvořený kód vesměs připravuje LLM (nejvíce používám Claude), který směřuji tak, aby pracoval, jak potřebuji. Tedy rozhodně bych sám podobný kód z hlavy nevysypal. Ale díky tomu, že se Pythonu už nějaký týden věnuji, dokáži Claude instruovat, co má vytvořit a opravit ji, když vidím, že vytvářený kód nejde správným směrem (je třeba moc komplikovaný).
A proč podstupovat podobné úsilí, když existují hotové řešení typu TradeStation, Amibroker, MetaTrader a mnoho dalších? Protože získáme možnost vytvářet analýzy, které v běžných retailových programech dostupné nejsou.
Podívejte se na to, jak jsem s pomocí korelace zanalyzoval chování portfolia sdíleného v Trading Room (které se blíží tomu, co obchoduji živě). Taková analýza mi pomáhá lépe portfolio pochopit, identifikovat skrytá rizika a činit informovanější rozhodnutí třeba s ohledem na to, jaké strategie do portfolia přidávat.

Video je součástí minikurzu Datové analýzy pro tradery, do kterého se zdarma mohou zapojit všichni účastníci TechLabu.
Portfolio obchodních strategií analyzované ve videu:

Je složené ze strategií Monday Buyer, SMO NDX, MR3000L, MR3000S, DeepDIP a intradenní breakout long/short, jejichž signály jsou k dispozici v Trading Room a které do velké míry kopírují přesně to, co v tradingu sám dělám.
Závěr
Jak tedy vidíte na praktické ukázce, pustit se do získávání datové gramotnosti se rozhodně vyplatí. Umožní vám to nejen hlouběji porozumět chování vašich strategií a portfolií, ale také objevit nové souvislosti a příležitosti, které by jinak zůstaly skryté. Je jasné, že naučit se pracovat s daty a nástroji jako Python není záležitostí jednoho víkendu, ale spíše během na delší trať. A právě proto jsme na Finančníkovi vytvořili TechLab. Je koncipován tak, aby vás tímto procesem provedl postupně, krok za krokem. Informace dávkujeme v rámci minikurzů a praktických tutoriálu, neustále je k dispozici lektor (Bogdan) pro vaše dotazy a zpětnou vazbu k vašim projektům a kódům. Věříme, že právě tato kombinace postupného učení, podpory a neustálé inspirace je tou nejlepší cestou, jak datovou analýzu a systematický trading skutečně ovládnout.
Registrovat se do skupiny Techlab, což vám zpřístupní i celý aktuálně probíhající kurz Datové analýzy pro tradery, můžete na stránce TechLab - zaměřeno na automatizaci a technickou podporu v obchodování.

Jak čelit aktuální volatilitě: Strategie pro úspěch v nejistých trzích

Trhy prochází obdobím mimořádné volatility, kde výrazné pohyby cen přicházejí rychle a často překvapivě. Jaké strategie mám nasazené a jak přesně fungují?
Pojďme se podívat na jednotlivé přístupy, které v trzích využívám a které můžete také zapojit.
Obsah:
Intradenní breakout Intradenní momentum Long swingový mean reversion založený na implikované volatilitě Short mean reversion Následování trendu: Short swingové breakouty Long rotační momentum strategie Základ úspěchu: Diverzifikace, systematičnost a řízení rizika Intradenní breakout
Jedním z nejvýraznějších rysů současného trhu je extrémní volatilita. Ta sice přináší rizika, ale pro určité typy obchodních strategií představuje hlavní zdroj příležitostí. V mém stávajícím arzenálu strategií by měly ze zvýšené volatility těžit zejména krátkodobé, intradenní breakout strategie.
Strategie intradenních breakoutů se zaměřují na zobchodování výrazných cenových pohybů, ke kterým dochází typicky krátce po otevření trhů. Princip strategie spočívá v tom, že vstupuje do obchodu poté, co trh překoná určitou vzdálenost od stanovené ceny, nejčastěji otevírací daného dne. Vzdálenost můžeme měřit jako velikost denního otevíracího rozpětí například za prvních patnáct minut obchodování nebo třeba jako násobek průměrného denního rozsahu (ATR).
Klíčovou součástí těchto strategií je řízení rizika. Typicky strategie pracují s velmi těsným počátečním stop-lossem – pozice buď skončí v malé ztrátě, pokud trhy nepokračují ve směru breakoutu, nebo naopak v poměrně vysokém zisku, pokud trhy trendují celý den. Tento přístup proto obecně vykazuje nižší procento úspěšnosti (typicky mezi 35–45 %), což je však plně kompenzováno vysokým RRR (poměr risku vůči zisku). V aktuálních podmínkách vysoké volatility a silně trendujících dnů je právě vysoké RRR klíčem k výraznému růstu equity křivky strategie – zachycení jednoho silně trendového dne může výrazně posunout náš obchodní účet.
Popis možné podoby strategie intradenního breakoutu naleznete na Finančníkovi v článku Jak na první daytrading autotrader [včetně funkční strategie a kódu]. Obsažen je zde i kód strategie pro TradeStation. V aktuálním kontextu vyšší volatility je potřeba pracovat s promyšlenějším money managementem. Jak konkrétně na to vysvětluje článek Breakout trading a řízení rizik (komodity vs. ETF vs. CFD)
Jak strategii obchoduji já: Intradenní breakouty obchoduji na amerických indexech (S&P 500, Nasdaq 100 a další, některých komoditách a micro futures Bitcoinu). Používám pro to systém a nástroje sdílené v otevřené podobě v rámci Trading Room intradenní breakout - Zákulisní orientace. Ten obchoduje průraz násobku ATR z otevírací ceny trhu.
Takto vypadá aktuální equity křivka modelu s přesnými parametry sdílenými v Trading Room (strategie je zde sdílena v otevřené podobě se všemi podmínkami pro obchodování). Výsledky vychází z risku 1 % na obchod, max. jeden obchod denně v trzích S&P 500, Nasdaq 100 a Bitcoin. Vše v praxi obchodujeme pomocí micro futures a přednastavených bracket příkazů – viz Ukázka obsloužení intradenní breakout strategie skrz časované příkazy:

Po započtení poplatků vychází průměrné zhodnocení +21,4 % ročně při maximálním drawdownu -11,43 %. Sharpe ratio 1,41, což je velmi slušné.
Intradenní momentum
Z aktuálních volatilních pohybů budou pro trading těžit i další typy intradenních strategií. Například strategie využívající intradenní momentum naskakující do tržních pohybů bez nutnosti prolomení předem definovaných cenových hladin. Podobné strategie vesměs sledují sílu cenového pohybu v průběhu obchodní seance a vstupují do trhu, jakmile je potvrzeno setrvalé nadstandardně silné momentum v určitém směru. Všeobecně se opět pracuje s malými stop-lossy a cílí na vyšší RRR.
Jak strategii obchoduji já: Strategii v současné době vyvíjíme v Trading Room – viz Zapojte se: stavba nového intradenního momentum systému s plnou automatizací. Sám pracuji na autotraderu pro Interactive Brokers, ostatní tradeři testují další platformy. Trader Sydney22 sdílel v týdnu kód pro TradeStation, který přesně dokládá, proč jsou podobné strategie zajímavé pro období vyšší volatility. Takto vypadá backtest na e-mini NQ se započítanými poplatky 30 USD za vstup a výstup (běžně se platí cca 10 dolarů):

Testovaná strategie pracuje s posouvanými stop-lossy, což je přesně ten risk management, který sedí na aktuální nejistou dobu.
Long swingový mean reversion založený na implikované volatilitě
Zcela opačnou filozofii pak představují strategie založené na předpokladu návratu ceny k jejímu historickému nebo statistickému průměru (mean reversion). Tyto systémy vycházejí z pozorování, že trhy, zejména ty ovlivněné emocemi jako strach (při propadech) nebo chamtivost (při euforických růstech), mají tendenci cenově přestřelovat racionální úrovně. Vstupují tedy proti aktuálnímu dominantnímu pohybu s očekáváním následné korekce.
V kontextu prudkých výprodejů tak long mean reversion strategie hledají příležitosti k nákupu aktiv, která výrazně poklesla. Zásadní je zde správné načasování vstupní úrovně a posouzení, zda jde skutečně o přehnanou reakci, nebo o začátek nového, fundamentálně opodstatněného poklesu. Co jsem v kontextu prudkých změn trhů vypozoroval je, že tradiční indikátory jako ATR, které se v rámci mean reversion strategií běžně používají, mohou pro časování vstupů selhávat, protože reflektují pouze minulou realizovanou volatilitu. Ta může být paradoxně nízká a nereflektuje budoucí očekávatelné fundamentální změny.

Hledáte cestu, jak se dostat ke konzistentním profitům?
Rádi byste i v aktuálním kontextu obchodovali stabilně a bez emocí?
Určitě si přečtěte novou knihu Od myšlenky k reálným obchodům
Implementujte již od samotného začátku své praxe důležité systematické procesy a správné myšlení, které výrazně zvyšuje šance na stabilně profitabilní obchodování.
Inspirujte se, jak trading dělat jinak a lépe. Pokročilejší způsob časování vstupů tak může být využití implikované volatility (IV) odvozené z cen opcí daného trhu. IV reprezentuje očekávání budoucí volatility samotnými účastníky trhu (zejména sofistikovanými institucionálními hráči), a zahrnuje tak i jejich vnímání aktuálních rizik, nejistot a blížících se událostí. Pokud cena aktiva klesne výrazně více, než implikovala opční volatilita, může to signalizovat panickou, přehnanou reakci a tedy potenciální příležitost pro mean reversion obchod.
Jak strategii obchoduji já: Pro časování swingových long mean reversion obchodů používám právě zmíněnou implikovanou volatilitu. Pracuji se systémem, který jsem na Finančníkovi popsal v článku Časování návratu k průměru pomocí implikované volatility. Systém sdílím i v dashboardu Trading Room a jak dokazuje aktuální equity křivka, která je na nových maximech, zatím se potvrzuje, že časování mean reversion skrz implikovanou volatilitu je v aktuálním tržním kontextu dobrým nástrojem:

Short mean reversion
Princip návratu k průměru lze samozřejmě aplikovat i na shortování akcií v klesajících trzích. Short mean reversion strategie nespekulují na pokles ve chvíli, kdy trh láme nová minima, ale naopak vyhledávají krátkodobé růsty (technické korekce, "nadechnutí") v rámci celkového sestupného trendu.
Short mean reversion strategie těží z krátkodobých růstů (tzv. pullbacků) během klesajícího trhu. Principem je vstoupit short v okamžiku, kdy dojde k dočasné korekci v sestupném trendu, s očekáváním, že se trh opět vrátí ke svému klesajícímu směru. Strategie typicky sledují krátkodobé indikátory přeprodanosti a překoupenosti, případně procentní odchylky od klouzavých průměrů. Jak konkrétně short mean reversion fungují, je na Finančníkovi popsáno v článku Mean reversion strategie (obchodování návratu ceny k běžné hodnotě)
Jak strategii obchoduji já: Moje implementace short mean reversion je stále stejná a následuje šablonu, kterou sdílím i coby Swingový simple mean reversion (SMR) systém – „hotové kódy“. V rámci dashboardu Trading Room, kde signály také sdílím, vypadá equity křivka následovně. Na první pohled je patrné, že aktuální kontext strategii velmi svědčí:

Pozn: Equity křivka zobrazuje kontinuální backtest. Při shortování nemusí být některé akcie dostupné pro shortování, a živé obchodování tak vždy bude mít trochu horší výkonnost než backtest.
Následování trendu: Short swingové breakouty
Vedle swingových short strategií jdoucích proti směru trhu existují i přístupy snažící se naopak identifikovat a svézt se na silném trendu, jakmile se etabluje.
Příkladem mohou být short swingové breakouty. Tyto strategie spekulují na pokračování poklesu u akcií, které již jasně demonstrovaly slabost a následně prorazí důležitou support úroveň směrem dolů. Strategie fungují nejlépe v jasně definovaných, silných medvědích trzích, kdy je sentiment negativní a tlak na prodej přetrvává.
Jak strategii obchoduji já: Ve svém portfoliu obchoduji dvě tyto strategie, které jsem nasadil po období pandemie Covid-19. Na Finančníkovi je ještě nesdílím, protože je stále spíše testuji. Ochody občas ukazuji na svém twitteru. Nevýhodou short swingových obchodů v akciích je skutečnost, že mnoho klesajících pohybů má tendenci silně reverzovat a končit na stop-lossech. Aktuální tržní podmínky tak vnímám jako dobrou příležitost tyto systémy podrobit reálnému „out of sample“ testu.
Long rotační momentum strategie
Long rotační momentum strategie se zaměřují na systematickou selekci nejsilnějších titulů podle relativního momenta, obvykle v pravidelných intervalech (měsíčně, týdně). Drží se tituly s nejlepším momentem, dokud jejich síla neklesne pod určitou mez, a poté jsou nahrazeny silnějšími tituly. Podrobně viz Co jsou zač rotační momentum strategie?
Během medvědích trhů jsou strategie často mimo trh díky kontextovým filtrům, tedy přímo v poklesech se s nimi nevydělává. Nicméně jakmile se trhy stabilizují, velmi často akcie se silným momentem vystřelí vzhůru a rotační momentum strategie patří mezi nejprofitabilnější přístupy s ročními výnosy často přesahujícími desítky procent. Současná situace tak představuje ideální možnost si do portfolia momentum strategie připravit.
Jak strategii obchoduji já: V portfoliu obchoduji strategii NDX SMO. Ta díky kontextovému filtru nemá žádnou alokaci, ale je připravena vystartovat v okamžiku, kdy trhy začnou růst. Do té doby bych rád zapojil další momentum strategii využívající i netechnologické akcie.
NDX SMO sdílím v Trading Room a takto vypadá její equity křivka:

Základ úspěchu: Diverzifikace, systematičnost a řízení rizika
Výše uvedené jsou strategie, se kterými proplouvám aktuálními trhy.
Avšak sebelepší strategie je k ničemu bez pevného rámce v podobě obchodního plánu a striktního, nekompromisního řízení rizika. Právě v dobách extrémní volatility a nejistoty se nejvíce projevuje rozdíl mezi disciplinovaným, systematickým přístupem a chaotickým, emocionálním reagováním.
Zásadní je mít také jasno v tom, jaké maximální riziko je obchodník ochoten a schopen nést. To se týká nejen rizika na jednotlivý obchod (obvykle definované jako procento kapitálu nebo fixní částka), ale především celkového rizika portfolia obchodovaných strategií.
Pokud si nejste jistí, je určitě dobré provést důkladný stres test používaného portfolia s využitím historických dat a simulací: jaký byl největší historický pokles (drawdown)? Jak dlouho trvalo, než se portfolio z tohoto poklesu zotavilo? Jaké byly maximální historické denní poklesy portfolia? Vizualizujte si, jak se budete cítit, pokud si podobnými (a trochu horšími) scénáři budete procházet s aktuálně využívaným kapitálem. A pokud už jen představa takového scénáře ve vás vyvolává nepříjemné pocity, je nezbytné upravit velikosti pozic (position sizing) – například skrz nižší alokace jednotlivým systémům.
TIP
V dashboardu Trading Room můžete nově v Analyzatoru používat pro portfolio simulace i náš intradenní breakout systém. Velmi snadno si tak můžete ověřit váhy, se kterými pracujete a případně je upravit.
Intradenní systémy je možné přidávat mezi běžně používané swingové strategie:

A pak zkoumat jejich výkonnost zahrnutou do celkového portfolia (kliknutím na název systému pod equity křivkou se zobrazí equity křivka příslušného sub systému):

Mimochodem – toto nastavení se blíží tomu, jak k trhům přistupuji já. Backtest v tomto případě indikuje roční zhodnocení +26,64 % při drawdownu -7,41 %. Komise IB započítány. Samozřejmě v live obchodování lze očekávat horší výsledky, ale sám jsem přesvědčen, že podobně nastavené portfolio mě dokáže aktuálním tržním kontextem dobře provést.
A pokud nevíte, co tedy na Finančníkovi vlastně děláme pro to, abychom se systematicky dokázali vypořádat i se situacemi, které jsou na trzích nyní, doporučuji shlédnout náš bezplatný kurz Jak reálně uspět v tradingu? (naše metody na Finančník.cz).