Mechanické obchodování IPO (Initial Public Offering)
Při obchodování na burze můžeme pracovat s různými statistickými výhodami. Jednou z nich může být i IPO, kdy se akcie poprvé dostávají na burzu.
Obsah článku:
- Co je IPO?
- Kolik je IPO za rok?
- Proč se o IPO z pohledu tradingu zajímat?
- Obchodování IPO
- Tendence pohybů akcií po IPO
- SPAC vs. tradiční IPO
- Identifikace SPAC v historických grafech
- Obchodní plán vycházející z IPO
- Backtest mechanické IPO strategie
- Mechanické obchodování IPO – shrnutí
Co je IPO?
"IPO" je zkratka pro "Initial Public Offering" a označuje první veřejnou nabídku akcií společnosti na burze. Tento proces je klíčovým momentem pro mnoho soukromých společností, protože znamená jejich vstup na veřejný akciový trh a nabídnutí svých akcií široké veřejnosti. Před IPO je společnost obvykle vlastněna zakladateli, ranými investory, jako jsou venture kapitalisté, a možná malým počtem privátních investorů. IPO umožňuje společnosti získat kapitál od široké veřejnosti prostřednictvím prodeje akcií a současně poskytuje raným investorům a zakladatelům možnost zhodnotit část své investice.
Kolik je IPO za rok?
Jde o stovky ročně.
Pokud analyzujeme IPO na americké burze, kde otevírací cena první den uvedení na burzu byla vyšší než 5 USD a objem prvního dne obchodování minimálně 10 000 akcií, pak vidíme, že běžný počet IPO posledních let se pohyboval kolem 200 až 300. Extrémní byl rok 2021, kdy těchto IPO bylo přes 500:
Historická data ukazují, že počet IPO obecně výrazně klesá v době poklesů trhů. V loňském roce 2022 bylo IPO celkem 87, letos zatím jen 57.
Proč se o IPO z pohledu tradingu zajímat?
Coby tradeři obecně vyděláváme především na neefektivitách trhů. Ty se často odehrávají v dobách, kdy v trzích panují emoce. Což uvedení nové společnosti na veřejně obchodovaný trh často představuje. O společnostech vstupujících na trh se hodně hovoří a především není známá jejich tržní cena. Ta se teprve bude tvořit.
Obchodování IPO
IPO lze obchodovat jednak tak, že se účastníme samotného úpisu. Při vstupu na burzu je na základě poradců a investičních bank stanovena cena, za kterou se akcie upisují. Za tuto cenu lze nakupovat akcie u brokerů, kteří IPO umožňují obchodovat. Řada obchodníků akcie nakupuje právě v IPO a vydělává na tzv. fenoménu IPO pop – rozdílu mezi první otevírací cenou akcie na burze a cenou, za kterou byla akcie upsaná. Řada akcií na základě zájmu investorů otevře výše, než za kterou byly primárně upsány. Nasdaq ve svých statistikách udává, že průměrný IPO pop v roce 2020 byl 38 %.
IPO lze obchodovat ale i tak, že akcie nakupujeme až poté, co se začnou obchodovat na burze. Což je cesta, která se dá dělat systematicky s běžnými nástroji, které máme všichni k dispozici. Oproti etablovaným akciím můžeme coby tradeři těžit ze zvýšené volatility a již zmíněného prostého faktu, že trh teprve hledá férovou tržní cenu dané společnosti. To se promítá do toho, že některé tituly mohou po svém IPO dosáhnout ohromného zhodnocení. Zde je graf nejvyšších zhodnocení akcií za 40 obchodních dnů od první otevírací ceny:
Vidíme, že každý rok, včetně let 2022–2023 se našly tituly, které během 40 dnů po IPO uzavřely o několik set procent výše, než za jakou cenu začalo na burze jejich obchodování. To jsou bezesporu zajímavé obchodní příležitosti.
Tendence pohybů akcií po IPO
Výše uvedený graf by mohl naznačovat, že akcie mají po IPO tendenci růst. Obecně tomu ale tak nebývá (výše publikovaný graf ukazuje maxima). Takto vypadají průměrná zhodnocení za 40 obchodních dnů od první otevírací ceny po IPO:
Zejména v kontextu celkového klesajícího trhu akcie po IPO průměrně klesaly. A některé opravdu výrazně. Takto vypadá nejnižší zhodnocení akcií po IPO za 40 dnů od první otevírací ceny:
Akcie tedy umí v relativně krátké době po IPO vytvořit jak ohromný zisk, tak ohromnou ztrátu. To je paradoxně přesně prostředí, které pro aktivní trading potřebujeme. Vesměs vyděláváme hlavně na volatilitě, kdy se obchodované trhy hýbou.
SPAC IPO vs. tradiční IPO
IPO v grafu poznáme tak, že v daný den začíná cenový denní graf daného tickeru. Budete-li grafy testovat a například na IPO stavět obchodní systém, je potřeba mít na paměti druhý možný způsob, jak se společnosti dostávají na burzu. Může jít o výše popsané tradiční IPO, ale i o tzv. SPAC (Special Purpose Acquisition Company). SPAC IPO a tradiční IPO jsou dva rozdílné přístupy, jak společnost může vstoupit na veřejný akciový trh. Zatímco oba procesy mají stejný konečný cíl – získat kapitál od veřejných investorů a obchodovat na burze – způsob, jakým k tomu dosáhnou, se značně liší.
SPAC, někdy označovaný jako „blank check company“, je entita vytvořená výhradně za účelem akvizice jedné nebo více nejmenovaných podniků. Společnost se na burzu dostane tak, že skupina investorů nebo sponzorů vytvoří novou společnost (SPAC) a uvede ji na burzu. Přičemž investoři kupují akcie bez znalosti, jaká konkrétní akvizice bude provedena. Jde skutečně o prázdnou společnost, kdy se teprve později hledá firma, u které SPAC provede akvizici. Jakmile je cílová společnost identifikována (často měsíce až několik let), akcionáři SPAC hlasují o schválení akvizice. Po schválení se cílová společnost stává veřejně obchodovanou společností prostřednictvím fúze se SPAC.
Ohromný boom ve SPAC IPO byl v letech 2020–2021. Často šlo o několik set IPO ročně (SPAC IPO nejsou součástí výše publikovaného grafu počtu IPO za rok).
Rozlišovat mezi tradičním IPO a SPAC IPO je při analýze grafů velmi důležité. Cena SPAC IPO zpočátku nemá souvislost s akvizovanou společností.
Identifikace SPAC v historických grafech
SPAC můžeme v historických grafech identifikovat například pomocí Norgate Dat (je potřeba alespoň platinum tarif). Takto vypadá jednoduchý indikátor, kterým si do grafu vykresluji, jestli byla společnost SPAC:
#include_once "Formulas\Norgate Data\Norgate Data Functions.afl"
blankcheckcompany = NorgateBlankCheckCompanyTimeSeries();
Plot(blankcheckcompany,"SPAC",colorBlack,styleHistogram);
Screenshot z Amibrokeru zobrazuje cenový vývoj healthcare společnosti Clover Health Investments (CLOV):
Ta vstoupila na burzu v roce 2021 prostřednictvím SPAC IPO. Vývoj grafu v roce 2020 (kde na spodním indikátorů vidíme čárky) se netýkala společnosti CLOV, ale investičního nástroje (prázdné společnosti), která byla uvedena na burzu, ale ještě se nevědělo, se kterou společností se spojí.
Obchodní plán vycházející z IPO
V případě systematického obchodování IPO se tedy budeme chtít zaměřit na nové společnosti (existuje v grafu jen několik úseček), které nejsou SPAC. Patrně budeme chtít tyto společnosti nakupovat (shortování akcií se mi jeví v této fázi jako hodně riskantní, nehledě na to, že shorty nemusí být vůbec k dispozici). Můžeme zkusit nakupovat společnosti, které vykazují určité momentum a volatilitu. A pro řízení risku použít stop-loss a profit-target v rozumném risk:reward poměru. Pozice budeme tedy držet swingově.
Takto může vypadat rámcový plán:
Vstupní podmínky:
- Akcie se obchoduje mezi 5.–10. obchodním dnem po IPO.
- Normalizovaná volatilita (ATR5/C) je vyšší než 0,05.
- Akcie má momentum. Poslední uzavírací cena je vyšší než nejvyšší předchozí uzavírací cena za posledních 5 dnů. Současně je poslední uzavírací cena vyšší než uzavírací cena prvního dne na burze.
- Akcie se obchoduje alespoň za 5 dolarů (nechceme obchodovat tzv. penny stocks).
- O akcii je zájem. Nejnižší denní objem obchodů od uvedení na burzu je 50 000.
Risk management:
- Stop-loss 5 % od vstupu.
- Profit target 30 % od vstupu.
- Časový stop-loss 40 dnů (nechceme vázat kapitál extrémně dlouho, pokud se cena akcie nebude hýbat).
Obchodované trhy:
- Všechny tradiční IPO na US trzích. Kapitál dělím do 3 dílů, každé pozici přiřazuji 33 % kapitálu. Pokud by bylo jeden den více signálů, obchoduji ty, které mají od IPO vyšší zhodnocení.
Backtest mechanické IPO strategie
Backtest podobného ukázkového přístupu rozhodně naznačuje, že v této oblasti bude zajímavý edge. Historicky by strategie dosahovala zhodnocení 32,6 % p.a. při drawdownu -22,28 %. Z kapitálu 10 000 USD bychom za posledních deset let vytvořili 198 520 USD (po odečtení komisí). Průměrný obchod vychází na +2,64 %, sharpe ratio na 1,19. Velmi dobré je také nízké využití kapitálu. Ten by byl průměrně využit jen z 34,82 % a podobná strategie by se tak mohla hodit do obchodování systematického portfolia, ve kterém sdílíme kapitál mezi strategiemi a dosahuje vyšších zhodnocení.
Zde jsou graficky zobrazené výsledky backtestů.
Graf vývoje stavu účtu strategie (zelená křivka) vs. benchmark S&P 500 (šedá linka). Logaritmické měřítko:
Graf vývoje stavu účtu strategie (zelená křivka) vs. benchmark S&P 500 (šedá linka). Běžné měřítko:
Graf procentuálního využití kapitálu strategie:
Mechanické obchodování IPO – shrnutí
Jednoduchá ukázková strategie ukazuje, že v mechanickém obchodování IPO může být zajímavý edge. I velmi jednoduchá pravidla strategie vykazují stabilní růst equity křivky. A to i v letech 2022–2023, kdy akciové trhy padaly. Je to dáno zvoleným risk managementem. Ztráty jsou limitovány 5% stop-lossem, zisky pak strategie inkasuje poté, co akcie vzroste po IPO o 30 %. Zisk je tak 6x vyšší než ztráta a systém si může dovolit obchodovat s nižší úspěšností a čekat na ty akcie, které po IPO vystřelí.
Petr Podhajský
Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i při správě většího externího kapitálu.
-
3
-
1
