Strach ze ztrát v tradingu: 3 klíčové tipy, jak ho překonat
Strach ze ztrát je snad nejčastější emoční překážkou, se kterou se setkávají obchodníci na všech úrovních zkušeností a znalostí. Jakmile máme otevřený obchod, vždy existuje riziko a nejistota, že skončí celá transakce finanční ztrátou.
Tento strach a nejistota může vést u řady obchodníků k iracionálnímu chování: někdy drží pozice déle, než jim diktuje jejich obchodní plán, jindy naopak ukončují ziskové obchody předčasně. Cílem tohoto článku je vysvětlit, proč ztráty tolik bolí (a že za tím stojí velmi lidský a racionální základ) a především ukázat, jak systematicky pracovat na tom, abychom tento strach dokázali překonat.
Obsah:
- Proč jsou ztráty tak bolestivé: Emoční horská dráha tradingu
- Jak se strach ze ztrát projevuje v praxi
- Hlubší vysvětlení strachu v kontextu tradingu: Prospect Theory a averze ke ztrátám
- Tři klíčové tipy, jak překonat strach ze ztráty
- Závěr
Proč jsou ztráty tak bolestivé: Emoční horská dráha tradingu
Finanční ztráty se často dotýkají našich nejhlubších obav, protože peníze pro nás nejsou jen pouhé číslo na účtu – představují jistotu, status, a někdy dokonce i určitou formu sebehodnocení. Když trh klesá proti naší pozici, nemusí nás trápit jen pokles účtu, ale spouští se hlubší emoční reakce:
- Stres a panika: Cítíme úzkost, že bychom mohli ztratit ještě víc.
- Lítost a frustrace: Zpětně si vyčítáme, že jsme mohli udělat něco jinak, nebo litujeme, že jsme peníze neinvestovali do jiné příležitosti.
- Ego a sebehodnota: Realizovaná ztráta může vzbudit pocit selhání – ať už selhání naší strategie, nebo dokonce osobní selhání nás samotných.
Proč to zmiňuji? Protože tyto emoční spouštěče jsou hlavním motorem iracionálního chování. Když si uvědomíme, že ztráta sahá daleko za pouhou finanční újmu, pochopíme, proč obchodníci často ignorují vlastní pravidla a jedou ve spirále nesystematických rozhodnutí.
Jak trefně popisuje nositel Nobelovy ceny Daniel Kahneman ve své knize Thinking, Fast and Slow (2011):
RozbalitPro většinu lidí je bolest ze ztráty peněz zhruba dvakrát silnější než radost z obdobného zisku.
Tento psychologický efekt vysvětluje, proč se tolik obchodníků točí v kruhu neuspokojivých výsledků – strach ze ztráty je vede k manipulacím s obchody, které by jinak měly logický základ.
Jak se strach ze ztrát projevuje v praxi
Praktická podoba strachu ze ztráty může mít různé projevy. Níže uvedený seznam shrnuje nejčastější projevy, se kterými se coby obchodníci potýkáme v momentu, kdy podlehneme tlaku ze ztrátové pozice nebo nervozitě z možného poklesu profitu. Je důležité tyto reakce rozpoznat, protože jsou prvním varovným signálem, že emoční složka převládá nad disciplinovaným přístupem k obchodování.
-
Ignorování stop-lossu
Místo abychom přijali předem definovanou ztrátu, odstraňujeme nebo posouváme stop-loss stále dál v naději, že „se to obrátí“. Tím ale ztrátu zpravidla pouze navyšujeme. -
Příliš rychlé uzavření ziskové pozice
Obava, že se zisk rychle vypaří, nás vede k ukvapenému výstupu. Často tak přijdeme o větší zisk, který ale bude chybět v dlouhodobé výkonnosti strategie. -
Revenge trading
Po ztrátě cítíme nutkání získat peníze rychle zpět, a proto do trhů vstupujeme impulzivně. Nezřídka následuje další série nepromyšlených obchodů a prohloubení ztráty. -
Vyhýbání se dalším obchodům
Pokud byla ztráta psychicky bolestivá, můžeme se bát do dalšího obchodu vůbec vstoupit. Systematičtí obchodníci mohou mít strach dál jet podle obchodního plánu a vypínají své strategie. -
Přílišná složitost
Strach ze ztráty se projevuje i zahlcením obchodování novými indikátory a metodami, protože doufáme, že snížíme riziko „špatného vstupu“. Výsledkem ale často bývá informační chaos a paralýza, kdy si sami protiřečíme nebo promarníme nejvhodnější okamžik k obchodu.
Tip: Poznání těchto reakcí je prvním krokem k nápravě. Ve chvíli, kdy si všimnete, že začínáte posouvat stop-loss nebo máte pokušení ukončit pozici bez jasného signálu, zastavte se a sami sobě položte otázku: „Reaguji teď podle pravidel svého systému, nebo jen prchám před strachem?“
Hlubší vysvětlení strachu v kontextu tradingu: Prospect Theory a averze ke ztrátám
Abychom porozuměli, proč jsou ztráty pro nás obchodníky tak emočně náročné, můžeme se opřít o Prospect Theory, kterou vyvinuli Daniel Kahneman a Amos Tversky. Tato teorie zásadně zpochybňuje tradiční předpoklad, že se lidé rozhodují čistě racionálně. Místo toho ukazuje, že naše rozhodnutí se často zakládají na kognitivních zkresleních a emočních reakcích – zejména na silné touze vyhnout se ztrátám.
Prospect Theory se točí kolem toho, jak vnímáme potenciální zisky a ztráty. Následující tři principy objasňují, proč máme tendenci upínat se na ztrátové obchody, nebo brzy uzavírat ty ziskové.
Referenční body
V rámci Prospect Theory posuzujeme ztráty a zisky v porovnání s určitou referenční hodnotou, nikoli v absolutních číslech. Pro nás jako tradery to často znamená:
- Vstupní cena: Každý cenový pohyb pod vstupem do dlouhé pozice vnímáme jako ztrátu, i když by z hlediska celé naší obchodní bilance mohlo jít jen o dílčí fluktuaci.
- Výše účtu: Pokud máme v hlavě „magickou“ hranici (například 10 000 Kč, 100 000 Kč), jakýkoli pokles pod tuto hodnotu nás psychicky znervózní více, než by odpovídalo reálné velikosti ztráty.
Proč je to důležité:
Jestliže se příliš upneme k jedné konkrétní referenční hodnotě, můžeme se začít chovat iracionálně jen proto, abychom se vyhnuli přiznání, že „jsme pod vstupní cenou“ nebo „účet klesl pod důležitou úroveň“.
Averze ke ztrátám
Averze ke ztrátám je jev, kdy psychologická bolest ze ztráty bývá zhruba dvakrát silnější než potěšení ze srovnatelného zisku. Ve světě tradingu se to projevuje dvěma zásadními způsoby:
- Držení ztrátové pozice: Věříme, že se trh „nějak“ vrátí, takže v obavě z realizace ztráty necháváme otevřené obchody dále klesat.
- Předčasné zavírání zisků: Raději rychle realizujeme menší zisk, abychom nepřišli ani o něj, místo abychom nechali potenciální profit růst podle plánu.
Proč je to důležité:
Právě averze ke ztrátám způsobuje, že na jedné straně necháváme ztráty nabobtnat (abychom si je nemuseli „přiznat“), a na druhé straně nedáme ziskovým obchodům dostatečný prostor k rozvinutí. Ve výsledku může být náš poměr rizika k výnosu výrazně pokřivený, což má dlouhodobě negativní vliv na celkovou profitabilitu.
Klesající citlivost
Dalším pilířem Prospect Theory je klesající citlivost vůči ztrátám (i ziskům) při zvyšování jejich absolutní hodnoty:
- Malý účet cítí vše: Ztráta 1 000 dolarů může být pro někoho s účtem 10 000 dolarů likvidační, zatímco majitel mnohamilionového portfolia ji téměř nepocítí.
- Zisk přestává být vzrušující: Pokud se účet výrazně zvětší, menší profit už nám nepřináší takové nadšení, jako když jsme začínali.
Proč je to důležité:
Velcí obchodníci mohou riskovat až nezdravě moc, protože menší ztráty v absolutních číslech je nevyvedou z míry. Naopak ti s menším účtem mohou být příliš ustrašení i z nepatrných výkyvů. Výsledkem je buď přílišná agresivita, nebo přehnaná opatrnost.
Tři klíčové tipy, jak překonat strach ze ztráty
V předchozích kapitolách jsme si ukázali, proč nás ztráty v tradingu psychicky zatěžují a jak se strach z nich projevuje v praxi. Zde jsou slíbené tři konkrétní tipy, které vám pomohou vybudovat emoční stabilitu a nenechat se obavami ze ztráty vychýlit z obchodního plánu.
Definujte a přijměte riziko dříve, než vstoupíte do obchodu
Základem psychicky stabilního tradingu je mít před vstupem do obchodu jasně definovaný risk. Position sizingem určujeme, kolik jsme ochotni v obchodu ztratit. Tuto částku mentálně i technicky „odepisujeme“. Když se trh otočí proti nám, nebude nás to tolik bolet. Někteří obchodníci ve svých statistikách vypočítávají ekvity křivky tak, že u otevřených obchodů započítávají automaticky výstup na stop-lossu, což je z mého pohledu také velmi dobrý přístup. Připravujeme se na nejhorší a zisk může jen pozitivně překvapit.
Další dobrou praxí je, když nesledujeme riziko jen na úrovni jednoho obchodu, ale i v kontextu celého portfolia. Osobně obchoduji více systémů naráz a na jednotlivé obchody riskuji jen 0,1–0,5 % účtu podle typu strategie. Celkovou denní fluktuaci účtu chci udržet kolem 0,5–2 %. Když se mi některý den nedaří, vím, že ztráta nepřesáhne tuto úroveň, a to mě nechává v klidu.
Praktická poznámka: Než cokoliv začnu obchodovat, důkladně testuji strategii na historických datech a zaměřuji se na nejkritičtější období (např. výrazné propady trhů). Pokud zjistím, že by denní ztráty mohly být hlubší než 2 %, zmenším v reálném obchodování velikost pozic. Tak zajistím, že ztráty zůstanou v mezích, se kterými jsem emočně i finančně v pohodě.
Budujte emoční odolnost a zaměřte se na proces
Základem stabilního přístupu k tradingu je přijmout ztráty jako nedílnou součást obchodování. Pokud je bereme jako „náklad na podnikání“, přestaneme je vnímat jako něco výjimečně špatného. Důležitější než zisk či ztráta z jednoho obchodu je náš obchodní proces – tedy to, zda jsme dodrželi předem stanovená pravidla a zda jednáme systematicky.
Osobně mám dnes větší uspokojení z toho, když přijmu ztrátu podle plánu, než kdybych jednorázovým zásahem nepříznivý výsledek otočil v profit. Vím totiž, že později bych se stejnou „diskreční akcí“ mohl ziskový obchod naopak proměnit ve ztrátový, a to by mne mnohem silněji zasáhlo po emoční stránce.
Pokud obchodujete diskrečně, může vám výrazně pomoci psychologický deník, kam zaznamenáváte nejen výsledná čísla, ale také své pocity a myšlenky. Pravidelným vyhodnocováním deníku rychle zjistíte, jestli jednáte ve shodě s vlastním plánem, nebo podléháte strachu a impulzivním reakcím.
Využijte automatizaci a systematické přístupy
Automatizace může být silným nástrojem pro nás všechny, kdo bojujeme s emočním rozhodováním. Algoritmický systém pracuje podle předem připravených pravidel, a tím dokáže výrazně snižovat tlak emocí v jednotlivých obchodech. Samozřejmě to neznamená, že by automatizované obchodování bylo zcela bez stresu – z vlastní zkušenosti ale můžu potvrdit, že přináší do tradingu nebývalou dávku psychické úlevy. Pokud systém navíc pečlivě otestujeme na historických datech, získáme jasný přehled o jeho silných i slabých stránkách. Takto nabytá důvěra ve statistickou výhodu pomáhá ustát i drawdowny, aniž bychom okamžitě sahali k unáhleným zásahům do systému.
Neméně důležitou výhodou automatizace je větší záběr – díky automatizaci můžeme sledovat více trhů a instrumentů současně, což podporuje diverzifikaci. Nevsázíme vše na jednu kartu, a tím efektivně snižujeme psychický tlak na každý jednotlivý obchod. Zároveň je třeba dodat, že automatizace není univerzální řešení pro všechny problémy: je to spíš rámec, kde jasně definovaná pravidla usměrňují naše reakce ve chvílích, kdy by nás emoce nejvíce sváděly k neuváženým krokům.
Závěr
Strach ze ztráty je v tradingu přirozený a vychází ze samotné lidské psychiky, kterou krásně popisuje Prospect Theory od Daniela Kahnemana a Amose Tverskyho. Jak trefně uvádí Michael M. Pompian ve své knize Behavioral Finance and Wealth Management:
RozbalitEmoční zkreslení často vede k rozhodnutím, která nejsou v souladu s našimi dlouhodobými cíli.
Pro náš trading je proto klíčové přijmout fakt, že ztráty k obchodování patří a nemá smysl před nimi utíkat. Pokud se naučíme pracovat se správně definovaným rizikem, zaměříme se na proces místo na jednotlivé obchody a v případě potřeby využijeme automatizaci, získáme nejen větší konzistenci výsledků, ale i potřebnou duševní pohodu. Mnoho studií z oblasti behaviorálních financí (například články publikované v Journal of Finance či v Behavioral Finance and Wealth Management) opakovaně potvrzuje, že disciplinovaný, systematický přístup dokáže snížit roli emocí a zvýšit pravděpodobnost dlouhodobé úspěšnosti.
Nakonec je dobré mít na paměti, že každá ztráta je jen dalším dílkem skládačky na cestě ke stabilnímu obchodnímu výkonu. V tom spočívá skutečná síla – umět se poučit a jít dál, aniž bychom strachu dovolili, aby nás ochromil.
Petr Podhajský
Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i při správě většího externího kapitálu.
-
2