Psychologie úspěchu 8: mít se lépe za více práce?
Už od malička většině z nás vkládali do hlavy, že pokud se chceme mít lépe, musíme hodně pracovat. Samozřejmě souhlasím s tím, že bez práce nejsou koláče a tudíž se bez snahy a práce ani lépe mít nemůže. Přesto bych se rád nad tímto často opakovaným dogmatem trochu pozastavil.
Mnoho lidí se dnes snaží věnovat více a více času práci, aby se mohli mít v budoucnu lépe. Věnují více času svému zaměstnavateli, své firmě, svému podnikání a doufají, že se dostaví i vyšší odměna za jejich čas a úsilí. Základní problém je však v tom, že množství věnovaného času nemusí mít žádný vliv na to, jak dobře se budeme v konečném důsledku mít (měřeno příjmem získaným za onen věnovaný čas). Většina prací a podnikání má totiž velmi omezené maximální stropy příjmů a těch bývá poměrně rychle dosaženo, pak je již stále těžší a těžší pohnout se o trochu výše.
Pokud jste například řadový zaměstnanec, jste placení hodinovou mzdou. Zda-li pracujete 8 hodin denně nebo 10 hodin denně znamená sice rozdíl pár stovek až tisícovek navíc měsíčně, ale přiznejme si to – výrazně si nepolepšíme. Můžeme samozřejmě díky kvalitě své práce (které jsme věnovali i více času) dosáhnout natolik pro našeho zaměstnavatele dobrých výsledků, že přijde na řadu také povýšení a s ním i vyšší hodinová mzda, stále ale velmi brzy dosáhneme nového stropu, který bude těžké překonávat. Zkrátka a dobře, váš zaměstnavatel má vždy velmi dobře spočítané kolik mu vaše práce přinese a od toho se odvíjí také vaše limity. Proto řada lidí například nastoupí za částku 20 000 korun měsíčně, po nějaké době se dopracují na 35 000 korun měsíčně, ale překonat tuto hranici je již čím dál tím těžší. I pokud změníte zaměstnavatele, existují ve vaší profesi obecné průměrné mzdy a jiný zaměstnavatel vám možná nabídne více bonusů, těžko však více peněz.
Dokonce i střední management čelí stejným problémům – můžete například vyrůst z 50 000 měsíčně na 100 000 měsíčně, z této částky je ale pak už náhle čím dál tím těžší jít výrazněji výše – docela možná je toto dosažení maximálního limitu. Mohl by pracovat sebevíc, ale v určitém bodě už mu to výrazně více nepřinese – pokud zcela nezmění obor své působnosti nebo nějakým způsobem nepřijde zcela nenadálá situace nebo šance, která vše posune do jiné roviny.
Oproti tomu zde máme lidi, kteří vydělávají milion korun měsíčně a přitom polovinu týdne tráví na golfových hřištích a polovinu roku na cestách po světě. Tací lidé příliš nepracují, a přesto jsou jejich příjmy mnohonásobně vyšší. Tito lidé nám tedy dokazují, že ne vždy úměra prací stráveného času rovná se úměře odměny. Zkusme se tedy na tyto jedince podívat více (a opomenu teď možnost, že někteří se do tohoto stavu dostali různými podvody a korupcemi). Co tací lidé dělají jiného?
V prvé řadě nutno naprosto upřímně a realisticky přiznat, že tito lidé měli štěstí. Byli ve správný čas na správném místě, dostali nečekaně „milionový“ nápad, přišli k tomu správnému byznysu, našli ten správný způsob vydělávání peněz v rámci svého oboru, a tak dále. Koukněte se kolem sebe: mladík dostane nápad založit portál sloužící k vyhledávání na internetu a jelikož je ve správný čas na správném místě se správným nápadem, stane se z něho multimilionář. Muž pracující léta jako obyčejný prodejce finančních produktů se shodou náhod dostane k velmi významnému klientovi, který mu otevře dveře do vyšší sféry a tak náhle začne přicházet mnohem více peněz za mnohem méně práce. Majitel malé, obyčejné reklamní agentury se jako první rozhodne zažádat o licenci pro založení pobočky velké, nadnárodní agentury a jelikož byl náhodou zcela první (kde byla konkurence?), již do konce života nemusí pohnout prstem… Podobných příběhů rozhodně najdeme bezpočet. Štěstí tedy hraje výraznou roli. Abychom se měli lépe, nestačí jen pracovat, je také třeba mít štěstí.
Znamená to ale tedy, že vlastně nemáme šanci ovlivnit možnost mít se lépe, pokud tolik záleží na štěstí? V žádném případě. I když je štěstí velmi důležitý faktor, jsem přesvědčený, že platí, že štěstí dříve či k později přijde k tomu, kdo se mu otevře a čeká na něho, kdo ho přivolává. Jinými slovy, kdo se nebojí riskovat.
Je pravda, že štěstí hrálo důležitou roli v začátcích mnoha úspěšných. Hrálo ale důležitou roli proto, že bylo neustále pokoušeno; úspěšní jedinci opakovaně přicházeli s novými nápady, opakovaně se nebáli riskovat, opakovaně dokázali překonat neúspěch, postavit se znovu na nohy a jít znovu vstříc osudu, aby své štěstí znovu pokoušeli. Ne každému se to podařilo (to je vždy riziko riskování), těm šťastnějším ano – avšak těžko by se to stalo, pokud by neriskovali a šanci na souhru šťastných událostí se opakovaně a záměrně nevystavovali.
Pokud se nad tímto zamyslíme a vrátíme se k tomu, že mít se lépe znamená více pracovat, logicky nám z toho musí vyjít, že mít se lépe nezáleží zdaleka jen na tom, kolik pracujeme, ale hlavně kolik riskujeme. Můžeme pracovat sebevíce, ale pokud neriskujeme, nemáme příliš šancí dosáhnout radikálnějšího posunu. A právě v tomto je značný paradox – naší rodiče nás často učili, že máme hodně pracovat a málo riskovat (to byl jejich model jak dosáhnout úspěchu, není divu, že ho často nedosáhli a své naděje tak tedy začali vkládat alespoň do svých dětí). Jenomže risk je podstatně důležitější faktor, než čas; abychom riskovali, nemusíme k tomu nutně užívat mnoho času a přesto se můžeme mít výrazně lépe. Dokazuje to mnoho různých profesí kolem nás a samozřejmě nejvíce ta naše – profese tradera; v naší profesi nejsme v žádném případě placení za čas, ale za risk. Můžeme riskovat 3 hodiny denně nebo 3 minuty denně (to je jen na nás) – samotný čas neovlivňuje, kolik můžeme vydělat. Daleko více to ovlivňují naše zkušenosti z trhů, víra v náš obchodní systém, naše dovednosti a know-how a především fakt kolik riskujeme.
Naši rodiče tedy neměli pravdu a bohužel nás ani příliš nevychovávali v tom, že risk není nutně nebezpečný, pokud ho dokážeme přiměřeně kontrolovat a managovat. Mé dlouholeté závěry tedy říkají – pokud se chcete mít lépe, nemusíte nutně pracovat více. Raději svůj čas věnujte v prvé řadě tomu naučit se něco o risku a jak se dá risk kontrolovat a managovat a v druhé řadě začněte zdravě a rozumně riskovat. To je dle mého názoru správná cesta, jak se mít lépe.
Tomáš Nesnídal