Psychologie obchodování 27: všechno je to ve vaší hlavě
Proč je trading pro mnohé těžký? I když důvodů je / může být celá řada, povím vám dnes jeden, který bude možná docela překvapivý, ale také zřejmě i docela pravdivý: za jedním z neúspěchů mnoha lidí v tradingu stojí tak trochu i přílišná démonizace celého tohoto oboru. Hned vám vysvětlím vše blíže.
Před delší dobou jsem četl nesmírně zajímavý experiment, který před mnoha lety proběhnul v USA. Vybraná skupina lidí byla na několik týdnů izolována od okolí a na osamoceném místě jim byly vysvětleny základy tradingu - jak celý tento byznys funguje a jak se v něm vydělávají peníze. Žádný z účastníků experimentu do té doby s tradingem nepřišel do styku – nikdo tedy přesně nevěděl, co tento obor znamená, co obnáší a co je pro něj specifické. Všichni účastníci byli tradingem zcela „nedotčení“ a celá skupina účastníků byla zároveň velmi různorodá, jak věkově, tak inteligenčně.
V první fázi tedy všichni dostali určité „školení“, jehož součástí byl i přesný výklad obchodního systému. Hlavní důraz byla ale kladen na formu výuky; celou dobu se o tradingu hovořilo jako o docela běžné věci, experiment byl psychology vedený tak, aby nikoho z účastníků nenapadlo se tradingu zaleknout, mít zbytečný strach, nebo o tradingu jakkoliv pochybovat. Každý účastník musel mít po určité době pocit, že trading je pro něho poměrně „přirozené“ prostředí. Žádný z účastníků zároveň neměl možnost komunikace s okolím nebo známými, nemohl tedy konfrontovat to, co byli všichni v této uzavřené skupině učeni – nezbývalo jim, než vyučujícím zcela věřit.
Paralelně s touto experimentální skupinou byla vytvořena druhá skupina, která se skládala z jedinců, kteří již o obchodování něco věděli. Byli to většinou drobní obchodníci, kteří obchodovali na svůj účet, měli již drobné zkušenosti, prostředí tradingu jim nebylo cizí. Této skupině byl pouze vysvětlený obchodní systém (stejný, který byl vysvětlen i první skupině) a též nebyla druhá skupina jakkoliv izolována – okamžitě mohla nabyté vědomosti konfrontovat, probrat se svými známými.
Ve druhé fázi experimentu dostali všichni účastníci tohoto experimentu, tj. jak první, tak druhá skupina k dispozici určité množství peněz a měli začít obchodovat. Cílem experimentu bylo samozřejmě sledovat, jak úspěšná bude první skupina (absolutní nováčci) v porovnání s druhou (zkušenější tradeři). Výsledek experimentu byl docela šokující – zatímco většina z první skupiny dokázala vydělávat peníze, většina z druhé skupiny, i přes to, že to byla skupina zkušenějších obchodníků, peníze ztrácela.
Po výsledcích experimentu samozřejmě následoval bezpočet rozborů, dalších pohovorů s každým z účastníků atd. Cílem bylo zjistit, jak mohly nastat tak diametrální rozdíly. Výsledná zjištění byla samozřejmě relativně komplexní, ale v základu přinesla zhruba toto:
první skupina vydělala peníze proto, že ji ani nenapadlo, že by se dal prvotní kapitál vůbec ztratit. Zkrátka a dobře, o této možnosti je nikdo neinformoval, během výkladu jim bylo řečeno, ať pouze dodržují obchodní systém, co mají přesně dělat, nebyly však žádné zmínky o možnosti, že by se dala ztratit větší část kapitálu. Účastníci z první skupiny vypověděli, že to, co jim bylo řečeno že mají dělat jim připadalo naprosto normální a přirozené, jako by prostě dostali jakýkoliv jiný úkol – například postavit ze dřeva dům (také by je nenapadla varianta, že by mohl dům spadnout). Mnoho účastníků z první skupiny bylo dokonce neuvěřitelně překvapeno, když jim bylo řečeno, že mnoho obchodníků v tradingu ztrácí své peníze a tato nová informace řadu z nich ovlivnilo na tolik, že sami náhle přestali vydělávat a začali ztrácet!
Druhá skupina během svých výslechů, na druhou stranu, projevovala neustále řadu pochybností. Byli plni historek lidí, kteří ztratili své peníze, plni varovných povinných a vyžadovaných poučeních o riziku, plni pochybovačných lidí kolem sebe, v okruhu svých blízkých a své rodiny. Zatímco první skupině v podstatě bylo od začátku říkáno, že je trading snadný a přirozený, druhá skupina v začátcích musela čelit problému přesně opačnému – všichni již od začátku říkali, že to je příliš těžké, že to „není pro ně“, že jsou „blázni a hazardéři“ atd. Druhá skupina tedy měla podstatně složitější psychologický start – neuvědomělý handicap v jejich podvědomí je logicky nemohl směrovat v začátcích hned k úspěchu a řadu z nich dokonce ani po určitých zkušenostech. Zatímco totiž druhá skupina lidí ztrátové obchody čím dál tím více začala chápat jako „možná ti, co pochybují a varovali mě mohou mít trochu pravdu“ a v obchodování začalo čím dál tím méně věřit, tj. věřit i sobě, první skupina byla školena tak, že občasné ztráty jsou přirozenou součástí tradingu a netřeba o nich jakkoliv přemýšlet – takže o nich zkrátka nepřemýšleli (tedy alespoň ne příliš).
Po přečtení tohoto zajímavého experimentu jsem se musel zamyslet nad tím, že profese tradera je skutečně příliš démonizována a tudíž je potenciálnímu traderovi celkovým okolím vštěpováno do podvědomí, že je trading bůh ví co (hrozného, démonického, nadpozemského, nedosažitelného, nepřekonatelného, těžkého...). Pamatuji si například, že při našem prvním účinkování v České televizi musela moderátorka z legislativních důvodů říci, že daytrading je nejrizikovější způsob obchodování – přitom takové prohlášení považuji za totální nesmysl, protože nevidím rozdíl mezi 100 USD riskovanými v daytradingu, v akciovém pozičním obchodu nebo 100 USD vloženými do podílového fondu.
Zajímavé je, že zatímco profese jako trading jsou démonizovány, protože lidé údajně mohou přijít o všechno (ti hloupí, naivní a ti, co věří, že peníze padají samy a bez práce rozhodně ano), nikdo nedémonizuje takové věci, jako jsou hypotéky nebo leasingy. Mohu vám říci, že jsem ve svém životě potkal daleko více lidí, kteří přišli o všechno – majetek, rodinu, práci, sebedůvěru i vlastní hrdost – jenom díky tomu, že se dostali do spirály ve které nebyli schopní splácet své půjčky a hypotéky (následovaly exekuce, hádky v rodině, rozvody...) než lidí, kteří by takto rychle a snadno přišli o všechen majetek v tradingu. Přitom je zajímavé, že žádný lichvář, dokonce ani žádná banka nemusí zákonně vkládat nikam větu „leasing a hypotéka jsou velmi nebezpečné, protože v případě nešťastné souhry náhod, která je bohužel poměrně dost pravděpodobná, můžete přijít úplně o všechno“, zatímco traderovi musí být už od začátku ze všech stran do hlavy vtloukáno, že se svými penězi v podstatě hazarduje – a to ještě daný jedinec neudělal jediný obchod.
Nechci tímto rozhodně trading zlehčovat, protože v tradingu musí člověk přistupovat stejně zodpovědně, jako když si chce založit vlastní firmu, nebo když si chce vzít hypotéku na 30 let. Každý člověk musí v sobě cítit vlastní míru zodpovědnosti a také objektivně posoudit, zda-li na danou věc má nebo nemá (psychicky, inteligenčně, finančně). V průběhu let jsem však poznal, že traderem se stane většinou ten, kdo prostě nemá o tom, co dělá, vůbec žádné pochybnosti, kdo věří tomu, co dělá a kdo se daleko raději než na hororové příběhy a „klepy“ soustředí na příběhy těch, kteří v tradingu vydělávají. Objektivně přiznávám, že jsem poznal i spoustu obchodníků, co nevydělávají – co ale vidím vždy za stejný rozdíl mezi vydělávajícími a prodělávajícími je ten, že prodělávající obchodníci si pořad jen na něco stěžují, na něco nadávají, nebo neustále exponují své ego, aby zakryli své vlastní pochybnosti o tom, co dělají, zatímco ti, kteří vydělávají, přistupují k tradingu skutečně jako k něčemu přirozenému. Je pravda, že ti, co vydělávají, jsou většinou bývalí podnikatelé a majitelé firem, kteří už vědí, že zisk (výplata) nemusí být každý měsíc a pro které je přirozené riskovat určité částky (investovat) pro to, aby si nadělili šanci vydělat více. Pro podnikatele je skutečně v tradingu mnoho pro ně přirozeného, zatímco člověk zvyklý na pravidelnou výplatu každý měsíc zřejmě bude snáze podléhat celkové „démonizaci“ a negativní stránce tohoto byznysu (každý byznys má svá pozitiva i negativa, žádný byznys není bez chyb).
Mé rady na závěr tedy jsou:
- neposlouchejte věčné negativisty a pochybovače, důležité je, jak si vy sami věříte a jak sami věříte v to, co děláte,
- na druhou stranu buďte objektivně sebekritičtí sa přiznejte si, na co máte a na co ne – trading nemusí sedět každému, stejně jako jiné profese
- utvořte trading sami pro sebe jako přirozeným prostředím; obklopujte se raději těmi, co jsou už úspěšní a vydělávají (nebo se alespoň dostatečně progresivně posouvají vpřed), než těmi, co si jen stěžují, nebo již 5 let se snaží věnovat tradingu bez výraznějšího posunu vpřed
- čtěte tradingovou literaturu, odebírejte časopisy o tradingu – žijte tradingem tak, jako by to pro vás byla stejně samozřejmá věc, jako si jít koupit mléko
- přemýšlejte o tradingu pořád jako o byznyse, nikoliv jako o koníčku; byznys peníze vydělává, zatím co koníčky peníze konzumují
- nesoustřeďte se pořád jen na to, kolik můžete ztratit (a na to, jak vám toto pořád všichni vtloukají do hlavy), ale také (a především) na to, kolik můžete vydělat
- v tomto byznysu jsme pro výdělky, pro peníze, ne proto, abychom ztráceli a nebo chtěli dávat za pravdu pochybovačům a negativistům
- raději to zopakuju ještě jednou: soustřeďte se na to, kolik můžete vydělat a dělejte vše pro to, abyste to také vydělali (buďte však realističtí a alespoň v začátcích dostatečně při zemi, zároveň dobře znejte svůj risk a zcela jej přijměte)
A na závěr:
- nic nelámejte přes koleno za každou cenu;
- pamatujte, že trading bude v reálu vždy přesně takový, jaký je již nyní ve vaší hlavě.
Tomáš Nesnídal