Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Psychologie obchodování 27: všechno je to ve vaší hlavě

    Proč je trading pro mnohé těžký? I když důvodů je / může být celá řada, povím vám dnes jeden, který bude možná docela překvapivý, ale také zřejmě i docela pravdivý: za jedním z neúspěchů mnoha lidí v tradingu stojí tak trochu i přílišná démonizace celého tohoto oboru. Hned vám vysvětlím vše blíže.

    Před delší dobou jsem četl nesmírně zajímavý experiment, který před mnoha lety proběhnul v USA. Vybraná skupina lidí byla na několik týdnů izolována od okolí a na osamoceném místě jim byly vysvětleny základy tradingu - jak celý tento byznys funguje a jak se v něm vydělávají peníze. Žádný z účastníků experimentu do té doby s tradingem nepřišel do styku – nikdo tedy přesně nevěděl, co tento obor znamená, co obnáší a co je pro něj specifické. Všichni účastníci byli tradingem zcela „nedotčení“ a celá skupina účastníků byla zároveň velmi různorodá, jak věkově, tak inteligenčně.

    V první fázi tedy všichni dostali určité „školení“, jehož součástí byl i přesný výklad obchodního systému. Hlavní důraz byla ale kladen na formu výuky; celou dobu se o tradingu hovořilo jako o docela běžné věci, experiment byl psychology vedený tak, aby nikoho z účastníků nenapadlo se tradingu zaleknout, mít zbytečný strach, nebo o tradingu jakkoliv pochybovat. Každý účastník musel mít po určité době pocit, že trading je pro něho poměrně „přirozené“ prostředí. Žádný z účastníků zároveň neměl možnost komunikace s okolím nebo známými, nemohl tedy konfrontovat to, co byli všichni v této uzavřené skupině učeni – nezbývalo jim, než vyučujícím zcela věřit.

    Paralelně s touto experimentální skupinou byla vytvořena druhá skupina, která se skládala z jedinců, kteří již o obchodování něco věděli. Byli to většinou drobní obchodníci, kteří obchodovali na svůj účet, měli již drobné zkušenosti, prostředí tradingu jim nebylo cizí. Této skupině byl pouze vysvětlený obchodní systém (stejný, který byl vysvětlen i první skupině) a též nebyla druhá skupina jakkoliv izolována – okamžitě mohla nabyté vědomosti konfrontovat, probrat se svými známými.

    Ve druhé fázi experimentu dostali všichni účastníci tohoto experimentu, tj. jak první, tak druhá skupina k dispozici určité množství peněz a měli začít obchodovat. Cílem experimentu bylo samozřejmě sledovat, jak úspěšná bude první skupina (absolutní nováčci) v porovnání s druhou (zkušenější tradeři). Výsledek experimentu byl docela šokující – zatímco většina z první skupiny dokázala vydělávat peníze, většina z druhé skupiny, i přes to, že to byla skupina zkušenějších obchodníků, peníze ztrácela.

    Po výsledcích experimentu samozřejmě následoval bezpočet rozborů, dalších pohovorů s každým z účastníků atd. Cílem bylo zjistit, jak mohly nastat tak diametrální rozdíly. Výsledná zjištění byla samozřejmě relativně komplexní, ale v základu přinesla zhruba toto:

    první skupina vydělala peníze proto, že ji ani nenapadlo, že by se dal prvotní kapitál vůbec ztratit. Zkrátka a dobře, o této možnosti je nikdo neinformoval, během výkladu jim bylo řečeno, ať pouze dodržují obchodní systém, co mají přesně dělat, nebyly však žádné zmínky o možnosti, že by se dala ztratit větší část kapitálu. Účastníci z první skupiny vypověděli, že to, co jim bylo řečeno že mají dělat jim připadalo naprosto normální a přirozené, jako by prostě dostali jakýkoliv jiný úkol – například postavit ze dřeva dům (také by je nenapadla varianta, že by mohl dům spadnout). Mnoho účastníků z první skupiny bylo dokonce neuvěřitelně překvapeno, když jim bylo řečeno, že mnoho obchodníků v tradingu ztrácí své peníze a tato nová informace řadu z nich ovlivnilo na tolik, že sami náhle přestali vydělávat a začali ztrácet!

    Druhá skupina během svých výslechů, na druhou stranu, projevovala neustále řadu pochybností. Byli plni historek lidí, kteří ztratili své peníze, plni varovných povinných a vyžadovaných poučeních o riziku, plni pochybovačných lidí kolem sebe, v okruhu svých blízkých a své rodiny. Zatímco první skupině v podstatě bylo od začátku říkáno, že je trading snadný a přirozený, druhá skupina v začátcích musela čelit problému přesně opačnému – všichni již od začátku říkali, že to je příliš těžké, že to „není pro ně“, že jsou „blázni a hazardéři“ atd. Druhá skupina tedy měla podstatně složitější psychologický start – neuvědomělý handicap v jejich podvědomí je logicky nemohl směrovat v začátcích hned k úspěchu a řadu z nich dokonce ani po určitých zkušenostech. Zatímco totiž druhá skupina lidí ztrátové obchody čím dál tím více začala chápat jako „možná ti, co pochybují a varovali mě mohou mít trochu pravdu“ a v obchodování začalo čím dál tím méně věřit, tj. věřit i sobě, první skupina byla školena tak, že občasné ztráty jsou přirozenou součástí tradingu a netřeba o nich jakkoliv přemýšlet – takže o nich zkrátka nepřemýšleli (tedy alespoň ne příliš).

    Po přečtení tohoto zajímavého experimentu jsem se musel zamyslet nad tím, že profese tradera je skutečně příliš démonizována a tudíž je potenciálnímu traderovi celkovým okolím vštěpováno do podvědomí, že je trading bůh ví co (hrozného, démonického, nadpozemského, nedosažitelného, nepřekonatelného, těžkého...). Pamatuji si například, že při našem prvním účinkování v České televizi musela moderátorka z legislativních důvodů říci, že daytrading je nejrizikovější způsob obchodování – přitom takové prohlášení považuji za totální nesmysl, protože nevidím rozdíl mezi 100 USD riskovanými v daytradingu, v akciovém pozičním obchodu nebo 100 USD vloženými do podílového fondu.

    Zajímavé je, že zatímco profese jako trading jsou démonizovány, protože lidé údajně mohou přijít o všechno (ti hloupí, naivní a ti, co věří, že peníze padají samy a bez práce rozhodně ano), nikdo nedémonizuje takové věci, jako jsou hypotéky nebo leasingy. Mohu vám říci, že jsem ve svém životě potkal daleko více lidí, kteří přišli o všechno – majetek, rodinu, práci, sebedůvěru i vlastní hrdost – jenom díky tomu, že se dostali do spirály ve které nebyli schopní splácet své půjčky a hypotéky (následovaly exekuce, hádky v rodině, rozvody...) než lidí, kteří by takto rychle a snadno přišli o všechen majetek v tradingu. Přitom je zajímavé, že žádný lichvář, dokonce ani žádná banka nemusí zákonně vkládat nikam větu „leasing a hypotéka jsou velmi nebezpečné, protože v případě nešťastné souhry náhod, která je bohužel poměrně dost pravděpodobná, můžete přijít úplně o všechno“, zatímco traderovi musí být už od začátku ze všech stran do hlavy vtloukáno, že se svými penězi v podstatě hazarduje – a to ještě daný jedinec neudělal jediný obchod.

    Nechci tímto rozhodně trading zlehčovat, protože v tradingu musí člověk přistupovat stejně zodpovědně, jako když si chce založit vlastní firmu, nebo když si chce vzít hypotéku na 30 let. Každý člověk musí v sobě cítit vlastní míru zodpovědnosti a také objektivně posoudit, zda-li na danou věc má nebo nemá (psychicky, inteligenčně, finančně). V průběhu let jsem však poznal, že traderem se stane většinou ten, kdo prostě nemá o tom, co dělá, vůbec žádné pochybnosti, kdo věří tomu, co dělá a kdo se daleko raději než na hororové příběhy a „klepy“ soustředí na příběhy těch, kteří v tradingu vydělávají. Objektivně přiznávám, že jsem poznal i spoustu obchodníků, co nevydělávají – co ale vidím vždy za stejný rozdíl mezi vydělávajícími a prodělávajícími je ten, že prodělávající obchodníci si pořad jen na něco stěžují, na něco nadávají, nebo neustále exponují své ego, aby zakryli své vlastní pochybnosti o tom, co dělají, zatímco ti, kteří vydělávají, přistupují k tradingu skutečně jako k něčemu přirozenému. Je pravda, že ti, co vydělávají, jsou většinou bývalí podnikatelé a majitelé firem, kteří už vědí, že zisk (výplata) nemusí být každý měsíc a pro které je přirozené riskovat určité částky (investovat) pro to, aby si nadělili šanci vydělat více. Pro podnikatele je skutečně v tradingu mnoho pro ně přirozeného, zatímco člověk zvyklý na pravidelnou výplatu každý měsíc zřejmě bude snáze podléhat celkové „démonizaci“ a negativní stránce tohoto byznysu (každý byznys má svá pozitiva i negativa, žádný byznys není bez chyb).

    Mé rady na závěr tedy jsou:

    • neposlouchejte věčné negativisty a pochybovače, důležité je, jak si vy sami věříte a jak sami věříte v to, co děláte,
    • na druhou stranu buďte objektivně sebekritičtí sa přiznejte si, na co máte a na co ne – trading nemusí sedět každému, stejně jako jiné profese
    • utvořte trading sami pro sebe jako přirozeným prostředím; obklopujte se raději těmi, co jsou už úspěšní a vydělávají (nebo se alespoň dostatečně progresivně posouvají vpřed), než těmi, co si jen stěžují, nebo již 5 let se snaží věnovat tradingu bez výraznějšího posunu vpřed
    • čtěte tradingovou literaturu, odebírejte časopisy o tradingu – žijte tradingem tak, jako by to pro vás byla stejně samozřejmá věc, jako si jít koupit mléko
    • přemýšlejte o tradingu pořád jako o byznyse, nikoliv jako o koníčku; byznys peníze vydělává, zatím co koníčky peníze konzumují
    • nesoustřeďte se pořád jen na to, kolik můžete ztratit (a na to, jak vám toto pořád všichni vtloukají do hlavy), ale také (a především) na to, kolik můžete vydělat
    • v tomto byznysu jsme pro výdělky, pro peníze, ne proto, abychom ztráceli a nebo chtěli dávat za pravdu pochybovačům a negativistům
    • raději to zopakuju ještě jednou: soustřeďte se na to, kolik můžete vydělat a dělejte vše pro to, abyste to také vydělali (buďte však realističtí a alespoň v začátcích dostatečně při zemi, zároveň dobře znejte svůj risk a zcela jej přijměte)

    A na závěr:

    • nic nelámejte přes koleno za každou cenu;
    • pamatujte, že trading bude v reálu vždy přesně takový, jaký je již nyní ve vaší hlavě.

    Tomáš Nesnídal


    Psychologie obchodování

    Další články na toto téma

    Psychologie obchodování XVII: okolní vlivy

    I dnešní díl psychologie obchodování napsal pro finančníka spolupracovník žijící v USA, dlouholetý obchodník John Nowak.
    Zdravím všechny obchodníky v ČR a SR. V dnešním díle seriálu psychologie obchodování bych rád napsal něco o tak zvaných okolních vlivech a jejich nebezpečí.
    Okolní vlivy
    Pokud něco v mé vlastní obchodní kariéře bylo v počátcích skutečně náročné, pak to byl obrovský „tlak“ nejrůznějších vlivů všude kolem mě, díky kterým bylo velmi těžké držet soustředěnost a pozornost na jednu jedinou věc. Toto neustálé rozptylování pozornosti a soustředěnosti mě v průběhu kariéry stálo zbytečně mnoho peněz a především pak času. Později jsem pochopil, že s podobným problémem se v začátcích musí vyrovnat snad každý, kdo to myslí s tradingem opravdu vážně.
    Jak poznamenaly okolní vlivy mě samotného a co vlastně pojem „okolní vlivy“ znamená? Začnu trochu obšírněji.
    V době, kdy jsem začínal obchodovat, přicházel v USA, kde jsem v té době již nějakou dobu žil, první boom v oblasti AOS a v oblasti propracovaných back-testingových platforem, jako například TradeStation. V té době jsem vyvíjel jednu z prvních vlastních obchodních strategií. Jednalo se o strategii obchodování s trendem, na které jsem později vydělal mnoho peněz a kterou s úspěchem používám pro svůj trading dodnes. Strategii říkám pracovně „pro-trend“ a její základní elementy jsou postavené na velmi jednoduchých, ba až banálních, přesto velmi dobře funkčních principech. V době vzniku pro-trendu jsem byl nejvíce hrdý právě na jednoduchost strategie a velmi dobré výsledky paper-tradingu i back-testingu, které jsem v té době dělal ručně, den po dni, týden po týdnu, měsíc po měsíci.
    Když mně v té době ukázal blízký přítel platformu TradeStation, byl jsem logicky tímto úžasným nástrojem doslova unesen. Okamžitě jsem požádal přítele o backtest svého „pro-trendu“, o to více jsem byl potěšený, když i zde jsem viděl skvělé výsledky. Bohužel jsem však nezůstal zdaleka jen u tohoto. Ohromen možnostmi programu TradeStation jsem krůček po krůčku začal nabývat dojmu, že můj systém je možná až zbytečně příliš jednoduchý. Tento první krok „odklonu“ od mého původního záměru a obchodního plánu se však postupem času zhoršoval. S boomem software přicházel prakticky každý den do obchodnické komunity i nějaký nový indikátor, nový ukazatel, nový technický vynález, apod. Jakožto člověk, který se v pokoře sklání před možnostmi dnešní výpočetní techniky, jsem došel k přesvědčení, že zkrátka a dobře musím tyto nástroje a indikátory poznat úplně všechny. A tak jsem každý den dychtivě pídil po nejnovějších vynálezech, sám si pořídil TS, za drahé peníze najal programátora a věnoval prakticky veškerý čas všemu, co na co jsem jen narazil.
    Ten rok jsem nevydělal jediný dolar. Ba dokonce, ten rok jsem utratil téměř sto tisíc dolarů za programátora, software, nejrůznější doplňky, knihy, časopisy a nevím co vše ještě. Má hlava praskala. Měl jsem pocit, že po roce dřiny a ohromné částce utracených peněz, vím ještě méně než na začátku. Byl jsem frustrovaný a cítil se hrozně.
    Někdy stačí skutečně málo...
    V té době jsem četl i nejrůznější studie a v jedné z nich narazil na zajímavé zjištění, že jedním z častých důvodů ztráty peněz v komoditách bývá přílišná důvěra v rady svého brokera. Samozřejmě, nechci tím jakkoliv znevažovat práci brokerů a i mně v začátcích můj broker naučil mnoho nového. Problém je ale v tom, že broker má spoustu klientů a nemůže si dovolit luxus zajímat se o obchodní strategie a její detaily každičkého jednotlivého klienta. Broker tedy může celé řadě klientů svými radami nevědomky kolikrát více uškodit než prospět. Pokud jste například krátkodobý obchodník a dostanete signál long, může dostat broker ve stejný den informaci, že trh půjde dlouhodobě short. Proto vám broker při otevírání pozice oznámí, že nejnovější analýzy potvrzují směr short, avšak už vám neřekne, že z dlouhodobého pohledu. Touto informací jste však natolik zasažení, že začnete váhat, nakonec se rozhodnete obchod nerealizovat a o pár hodin smutně hledíte, jak cena roste a roste a roste. Bez vás. Tomuto já osobně říkám okolní vliv a zcela nechtěnému jeho propadnutí. I když máte svůj vlastní systém, své vlastní analýzy a jste přesvědčeni o tom, co děláte, velmi slabý okolní vliv může způsobit, že náhle chtě-nechtě sejdete ze své vlastní cesty, sjedete z vlastních kolejí a později zjistíte, že jste vlastně nechtěně na úplně jiné trati, než jste chtěli být. Poté začnete být sami na sebe naštvaní, jak jste mohli něco takového dopustit, jak jste mohli své pracně získané a nabyté studie a analýzy, nad kterými jste strávili třeba i stovky hodin, hodit do koše během jediného okamžiku kvůli pár vteřinovému „okolnímu vlivu“, který právě není zrovna v souladu s vaším přesvědčením, nebo který vás ze všech stran nahlodává, že to, co právě víte a umíte, možná není moc a že by bylo třeba vědět a znát více.
    Samozřejmě, po roce práce a utracené většině úspor, jsem i já konečně pochopil, jak snadno jsem se nechal zlákat „okolním vlivem“ a sešel z cesty, po které jsem kráčel a kterou jsem budoval déle jak dva roky. Hype a boom ohledně software a TradeStation mě natolik uchvátil, že jsem během vteřiny zapomněl na celou svou tvrdou práci, na po milimetrech vyvíjenou strategii pro-trendů, vše v mžiku hodil do koše a začal se zabývat něčím úplně jiným. Tomuto procesu jsem pak propadnul natolik, že jsem v podstatě už vůbec nevyvíjel systémy, ale jenom hledal nejžhavější novinky a poznatky (samozřejmě šlo o podvědomé hledání „svatého grálu“). Díky bohu, že jsem se probral.
    V jediný okamžik jsem se všeho zase zbavil. Program TS jsem strčil i s počítačem do skříně, programátora propustil, knihy odnesl do sklepa a vrátil jsem se ke svému jednoduchému, ba až stupidně prostému pro-trendu. Následující rok jsem vydělal svých sto tisíc dolarů zpět plus mnohem více. Celý rok jsem však dokázal mít zavřené uši a oči vůči všem těm „super-indikátorům“ a „extra-systémům“, které vznikaly, zanikaly, některé přežívaly, některé vydělávaly, jiné ne.
    Co je pointou?
    Pointou tohoto příběhu samozřejmě není rada, abyste nekupovali knihy, software a netestovali na TS a podobných platformách. Všechny tyto nástroje jsou úžasné a veškerého času ani peněz nelituji. Mnohé jsem poznal, mnoho se dozvěděl, mnoho se naučil. Pointou tohoto příběhu je ale důrazné varování před okolními vlivy. Během vaší cesty za úspěšným tradingem bude vaše sebedůvěra a víra v to, co umíte, co máte a co dokážete neustále „podrývána“ prakticky všude kolem. Neustále budete narážet na to, že většina traderů nemusí souhlasit s tím, co si myslíte vy, že vám různí tradeři budou ukazovat věci a „hračičky“, o kterých vám budou tvrdit, že se bez nich nedá obchodovat. Budete se stále setkávat s novými a novými věcmi, indikátory, patterny, obchodními systémy. Samozřejmě je skvělé být neustále informovaný a neustále se učit něčemu novému. Nikdy však nedopusťte, aby vás tyto okolní vlivy až příliš snadno vykolejily z cesty, po které se pohybujete vpřed již řadu týdnů, měsíců nebo dokonce let. Vaše sebedůvěra a důvěra v to, co děláte, musí být vždy silnější. Pokud nedokážete mít silné přesvědčení v to, co děláte, a necháte se příliš snadno rozhodit jenom kvůli tomu, že broker má jiný názor na věc nebo trader vedle vás obchoduje systém 300x složitější než vy, pak nemáte dostatek pevné vůle a sebedůvěry k úspěšnému tradingu. V tradingu máme každý svou vlastní cestu a té je třeba se držet. Pokud vám funguje, nehleďte kolem a neposlouchejte okolí. Respektive jejich poznatky vnímejte, berte v potaz, ale nenechte se jimi znervózňovat nebo rozptylovat. Dobrý trader se mimo jiné pozná tak, že dokáže držet pozici na základě signálu vlastního systému long i v momentě, kdy je třeba i celý zbytek short. Vždy obchodujte jen a jen sami za sebe, svojí vlastní hlavou. Je mnohem výhodnější obchodovat třeba i stupidní systém, který ale funguje a vydělává, než neustále živit svůj mozek pochybnostmi vzniklými okolními vlivy, těmto vlivům propadat a trávit příliš mnoho času zkoušením a zkoumáním toho, co dělají druzí. Zkoumání toho, co dělají a co si myslí druzí, vám peníze ve většině případů nevydělá. Obchodování toho, co jste si pracně vybudovali, vyzkoušeli a vyladili vy sami, většinou ano.

    Psychologie obchodování XVIII: je možné výjimečně porušovat pravidla?

    O nutnosti a nezbytnosti obchodního plánu a jeho důrazného dodržování jsme v seriálu psychologie obchodování již psali mnohokrát. Přesto každý obchodník postupem času začne mít pocit, zda-li by nebylo lepší řídit se přeci jenom více „pocity“ než přesnými pravidly. Pojďme se dnes na tuto záležitost podívat trochu blíže.
    Dodržování obchodního plánu může pro mnohé vypadat v počátcích jako nuda a zbytečnost. Někteří lidé mají ve svém životě obecně problémy dodržovat dlouhodobě jakákoliv pravidla a pro takové je samozřejmě pevné dodržování obchodního plánu ještě náročnější. Jiní obchodníci mají zase často pocit, že reagovat podle toho, „co jim říká trh“, je mnohem lepší, přínosnější a zábavnější, než slepě exekuovat signály obchodního systému.
    Asi nejlépe mohou k tomuto tématu referovat vlastními bohatými zkušenostmi. Osobně jsem přesně ten „nejméně vhodný“ případ k dodržování pravidel: od dětství jsem spíše povaha svobodomyšlenkářského zaměření, ve kterém příliš prostoru pro fixní pravidla není. Mám rád, když mohu věci dělat často více „pocitem“ než hlavou – což plyne z mého silně umělecky zaměřeného jádra. A bytostně nesnáším stereotyp. Ve svých začátcích jsem se tedy snažil k obchodování přistupovat přesně tak, jak by se od takové povahy očekávalo: dlouhé hodiny a dny jsem pozoroval trhy a zkoušel na ně reagovat vlastně jen pocitově, bez racionálnějších základů. Výsledek byl jednoznačný – dlouhodobé, nekompromisní ztráty v obrovském měřítku.
    Mé obchodování nemělo řád, bylo impulsivní, ale co více – nemělo koncept. A pokud nemáme koncept, nemůžeme očekávat žádný konkrétní směr, vedoucí pokud možno k profitům. Jelikož jsem skutečně velmi toužil v obchodování uspět, musel jsem, chtě nechtě, opustit „pocitový přístup“ a začít se zabývat tradingem v maximálně možné seriózní míře. Začal jsem studovat nejenom obchodní systémy, ale převážně statisticky prokazatelné formace a „fakta“ opakující se v trzích se solidní stabilností, money-management a veškeré další potřebné komponenty. Postavil jsem si svůj první obchodní systém a začal obchodovat koncepčně, podle pevných pravidel. Nebudu se tajit tím, že i tak byly začátky těžké, ale úspěchy se – světe div se – pomalu dostavovat začaly. Věděl jsem tedy, že jsem na dobré cestě.
    Nicméně, má myšlenka zapojení citů a pocitů do obchodování mě zcela neopustila. I když jsem již věděl, že s pevnými pravidly je možné vydělávat v trzích nezanedbatelné peníze na relativně konstantní bázi, cítil jsem, že na své pocity by člověk též občas měl spoléhat. Jsem člověk, který na své pocity často dá (většinou s velmi dobrými výsledky), a jsem chtěl své dobré zkušenosti se spolehlivostí mých pocitů využít i v trzích (toto je pravděpodobně i důvod, proč jsem nikdy nepřitíhnul k AOS). Co jsem tedy začal dělat – i když jsem i nadále obchodoval čistě mechanicky, začal jsem si zapisovat, kdykoliv jsem měl tendenci udělat něco jen „pocitově“. Chtěl jsem si udělat přesný přehled na to, zda-li by mé čisté pocity byly profitabilní, nebo spíše ztrátové.
    Co jsem zjistil, bylo velmi zajímavé. Předně jsem došel k závěru, že se velmi často pocity z trhu míchají s emocemi jiného rázu. Že mám často tendenci zaměňovat pocit z trhu za impulsivní reakce a že je toto velmi náročné oddělovat. Přesto jsem po dlouhých studiích došel k závěru, že na některé situace je skutečně pro mě osobně rozumnější reagovat více na základě pocitu než na základě plánu. Jedná se sice o velmi, velmi řídké situace, ale jsou to právě ty situace, kdy si dovolím malinko porušit pravidla svého plánu a zareagovat jinak, než by se od plánu vyžadovalo. I když se jedná spíše o pocitové momenty, které se tudíž špatně popisují a vystihují na racionální bázi, přesto bych se o tyto unikátní momenty rád podělil, a možná tak trochu inspiroval ostatní obchodníky. Zde tedy uvádím momenty, ve kterých čas od času reaguji více na základě pocitu než obchodního plánu:
    Příliš volatilní vstupní úsečky
    Pokud dostanu vstupní signál a zároveň vidím, že je úsečka extrémně volatilní, posoudím celodenní vývoj dne. Pokud vidím, že se celý den doposud obchodoval v uzavřeném, ne příliš velkém rozpětí, že trhu vládnou během dne více skalpeři než běžní ID tradeři a že už během dne udělal trh třeba i více volatilních úseček, které byly ve skutečnosti jen „falešnými“ signály, pak nechám rozhodnout své pocity, zda-li obchod vzít či nikoliv.
    Silně rozjetý trh v mém směru
    Pokud je trh silně rozjetý v mém směru a já jsem ve značném otevřeném profitu, mám tendence z trhu „vyždímat“ maximum. Proto v momentě, kdy dostávám signál k výstupu, avšak cítím z trhu stále ještě solidní vůli v rozjetém trendu pokračovat, mohu se na základě pocitu rozhodnout pouze přitáhnout SL a dále v obchodě setrvat.
    Silný breakout
    Pokud se mně rýsuje signál ke vstupu do pozice, avšak signál není ještě zcela uspokojivě zformovaný a neměl bych takový zatím ještě brát, mohu přesto občas udělat výjimku, pokud vidím, že trh právě udělal výrazný breakout, ze kterého skutečně existuje vysoká pravděpodobnost pokračování v započatém směru. Primárně však musím mít dobrý pocit z celkové situace, tj. jasně etablovaného trendu a trhu pod nadvládou „běžných“ obchodníků, nikoliv skalperů.
    Nečekané prudké rozjetí trhu opačným směrem
    Jedná se o situaci, jejíž zvládnutí chce již poměrně velikou sebedůvěru ve vlastní pocity. Jedná se totiž o situaci, kdy dojde k naprostému porušení všech pravidel. Této situaci říkám „náhlé prudké rozjetí trhu opačným směrem“. Situace se děje velmi zřídka a v drtivé většině za ní stojí fundamentální události. I když fundamenty naprosto nesleduji, ty podstatné nelze v trzích nerozpoznat. Pokud například přijde informace o teroristickém útoku v Londýně, trhy se „utrhnou“ a začnou prudce klesat dolů, bez ohledu na cokoliv jiného. V takový moment, i kdyby mi všechny signály ukazovaly long, já však viděl prudké otočení dolů a „utržený“ trh, neváhal bych na základě pocitu do trhu vstoupit na stranu short.
    Toť jsou tedy výjimky, u kterých jsem vypozoroval, že je tu a tam občas přínosné pravidla porušit. Přesto ještě jednou upozorňuji, že porušování pravidel by mělo být skutečně pouze a jen výjimečnou záležitostí, aplikovanou v minimálních případech. Stále zůstává prioritou dodržovat bezezbytku obchodní plán v maximální možné míře. Doposud jsem nepoznal obchodníka, který by dokázal dlouhodobě profitovat bez obchodního plánu. Obchodní plán je základ – a pokud se naučíte obchodní plán bezezbytku dodržovat, můžete se i naučit rozpoznávat momenty, kdy jej lze výjimečně porušovat. Opačně to bohužel nefunguje.

    5 kroků jak snížit v intradenním obchodování impulsivní chování

    Jedním z častých problémů z oblasti psychologie obchodování intradenních obchodníků bývá impulsivní jednání. Pojďme se dnes na tento nepříjemný fenomén podívat trochu blíže a odhalit si pár užitěčných rad a tipů, jak se pokusit impulsivní chování v intradenním obchodování snížit na minimum.
    Impulsivní jednání se projevuje u obchodníků celou řadou způsobů, nejčasteji unáhlenými vstupy do obchodů zcela mimo obchodní plán, nebo stejně unáhlenými výstupy. Impulsivní chování je v podstatě určitý "zkrat", kdy v daný okamžik jako by nám náš mozek zatemněl a ve mžiku nás přinutil udělat cosi zcela nechtěného a neplánovaného. Důvodů, proč mozek takové věci dělá je celá řada, o tom ale až někdy příště - dnes si řekněme, jak se dá impulsivní chování snížit na minimu.
    1. zvyšte svůj time-frame
    Jednou z velmi častých příčin impulsivního chování bývá špatná volba obchodovaného time-frame v začátcích. Obecně platí, že za spouštěč impulsivních podnětů stojí zvýšená hladina stresu. Tu velmi výrazně podporuje rychlost trhu: pokud obchodujeme příliš rychlý time-frame, náš vnitřní stres bude s rychlostí trhu přirozeně vzrůstat a impulsivní jednání bude podstatně pravděpodobnější. Pokud začínáte, měli byste začít s timeframe 3 nebo 5 minut a zkoušet se vyhýbat alternativním grafům jako tickový, volume nebo range-bar. Tyto alternativní grafy vyžadují podstatně zvýšenou disciplinu a soustředěnost. Obecně například 5 minutový graf sice přináší nutnost vyšších stop-lossů, avšak jeho rychlost snižuje pravděpodobnost impulsivního chování. Pokud vám činí problém i vyšší time-frame, může stát za zváženou přechod na swingové obchodování.
    2. dělejte si před otevřením trhů "briefing"
    Další z věcí, která snižuje impulsivní chování, je předem jasně stanovená definice toho, co budeme po otevření trhů dělat. Pokud si před otevřením vytvoříme v hlavě (a na papíře) přesné scénáře pro jednotlivé možné situace, budeme spíše jednat v rámci připraveného plánu, než jednat impulsivně. Začátek dne bývá nejnáročnější, protože jednak chvíli trvá, než se naladíme na vlnu trhů a jednak trhy mohou být v úvodu velmi rychlé, proto je co exaktní příprava před otevřením trhů nutná.
    Má příprava čítá několik scénářů možného vývoje po otevření (vyplnění gapu, rychlý průlom opening-range atd.) a ke každému scénáři pak popis patternu FinWin, který bych rád viděl co nejdříve v rámci jakéhokoliv z mých scénářů. Je to svým způsobem určité "předvídání" toho, jaký pattern by mohl v rámci jednotlivých scénářu přijít - což se samozřejmě zdaleka ne vždy naplní, avšak tento krok mně výrazně pomůže být v začátku připravenější a sníží tak pravděpodobnost nečekané reakce mimo obchodní plán.
    3. naučte se odstupovat od monitoru
    Jak už jsem zmínil, hlavní příčinou impulsivního jednání je zvýšiná hladina stresu.
    Jeden z nejlepších způsobů jak snížit hladinu stresu, je pravidelně během obchodní seance odstupovat od monitoru. Pokud například vidíte, že se trh právě výrazně zrychlil, lepší než se začít strachovat, že nám něco unikne, je odstoupit dva kroky od monitoru a pozorovat trhy z povzdálí, bez nutkání reagovat na situaci v trhu mimo náš obchodní plán. Odstup od obrazovky vám dá ještě jednu výhodu - celkově objektivnější pohled na aktuální trh, což je velmi důležité. Můžete si to představit tak, že zkrátka a dobře jako by na moment uděláte zoom out a podíváte se na grafy z trochu většího odstupu.
    Pravidelné odstupování od obrazovky vám dá dobý "oddech". Netřeba se vzdalovat příliš, stále je dobré na obrazovku vidět, neztratit celkově s trhem propojení, ale pokud možno být dále od počítačové myši a vyvarovat se tak nechtěným reakcím. Mé oblíbené je během dne několikrát odstoupit 2-3 metry od monitoru a zkoušet si při občasném pohledu na grafy puttování, k obrazovce se pak vrátit až v momentě, kdy vidím, že se začíná rýsovat potenciálně zajímavá situace (tj. signál mého systému FinWin).
    4. naučte se jednoduchá dechová cvičení
    Jednoduchá dechová cvičení na snížení momentálního stresu mohou být, a většinou bývají, velmi účinná. Trader by měl neustále sledovat vlastní vnitřní pochody a vybudovat si určitý vnitřní "teploměr" na měření aktuální hladiny stresu. V případě zaznamenávání zvýšení je třeba okamžitě začit aplikovat cokoliv, co vám pomůže stres snížit.
    Dechová cvičení obecně udělají v tomto ohledu dobrou službu. Tj. jednoduše začít zhluboka dýchat a snažit se zrychlený puls ve svém těle dostat zpět do normálu - a tím i dostat do normálu svůj stres. Jedná se možná o zdánlivě "banální" záležitost, avšak často velmi účinnou.
    5. sledujte co nejméně rozptylujících elementů
    Můj názor je, že čím více elementů kolem sebe při tradingu sledujete, tím snadněji se dostanete do momentu nesoustředěnosti a zvýšeného stresu.
    Pro mnohé začínající obchodníky je nejlepší vypnout veškeré další zroje informací, od televize až po internetové chaty a diskuse. Jakékoliv sledování dalších zrojů jednak snadněji zpochybní obchodníka v rámci jeho vlastního plánu a jednak snadněji přivede do stresové situace, která může spustit impulsivní reakce. Nemyslím si, že je dobrý nápad konzultovat každý svůj aktuální obchod s X lidma kolem sebe nebo po internetu. Osobně toto neděláme ani s Petrem. Je velmi jednoduché zvýšit si hladinu stresu tím, že jste právě long a dva jiní tradeři kolem vás vám právě oznámí, že jsou short. Skutečně taková informace nechá vaši hladinu stresu na stejné úrovni?
    Tolik tedy několik málo typů, které vám snad pomohou snížit impulsivní reakce a umožní tak lépe se držet obchodního plánu.
×
×
  • Vytvořit...