Psychologie obchodování 26: jak se vyrovnat s nejistotou
Největší procento chyb každého začínajícího tradera vychází z nejistoty. Pokud otevřeme pozici, pak od momentu vstupu již nemůžeme ani trochu vědět, co se bude dít dál. Trh se může rozjet naším směrem a nadělit veliký profit, nebo nás také za pár vteřin vyhodit na základním stop-lossu.
Nejistota je tedy veliký faktor, který se na našem obchodování přímo podílí. Je to jeden z hlavních zdrojů našich emocí, které tak razantně ovlivňují, zda-li obchodujeme tak, jak jsme si předsevzali. Je to také jedna z hlavních lidských vlastností. Nejistota totiž vede ke strachu a tak lidé nejistoty nesnáší, tíhnou raději k věcem, které se jeví jistější, a to ještě více způsobuje stres v okamžicích, kdy se do velmi nejisté situace dostaneme.
Takový stres pak umí být velmi kontraproduktivní a způsobit ještě větší škody, než si kolikrát dokážeme představit. U tradingu to platí dvojnásob – stres je totiž spouštěčem různých vzorů chování a jednání, často pak takových, které jsou pro trading vysoce neefektivní.
Trading je tedy pro jedince, kteří se nebojí nejistot a nevadí jim svrbění v žaludku, které občas nejistota přináší. Nikdo však nedokáže nejistotu a strach z ní plynoucí ignorovat nebo zcela odstranit - dokonce ani ti nejlepší obchodníci. Proto je třeba nejistotu plynoucí z každého obchodu zcela akceptovat, přijmout ji jako nutnost a pořádně se na ni připravit. Jak? Existuje pouze jediný způsob jak snížit pocit nejistoty, lépe zvládnout situace v momentě, kdy stres aktivuje nechtěné vzory chování a být schopen zachovat se s klidnou hlavou i v momentech, kdy nejistota ještě narůstá: připravit si plán na veškeré nejhorší situace.
Ať se vrhneme do jakékoliv činnosti, ať se rozhodneme pro jakékoliv povolání nebo podnikání (a trading není nic více a nic méně, než jeden z mnoha způsobů podnikání a obživy, je to práce jako jakákoliv jiná), chtě-nechtě nás tu a tam zastihnou nečekané a nepříjemné situace, které mohou být doslova likvidační. Bohužel většina lidí si toto neuvědomuje a do každé své činnosti se zásadně vrhá jen s tou nejlepší vizí, vidí jen ty nejlepší možné varianty, nepřipouští si, že by se mohlo stát nejhorší. A až se tak stane, nevědí co dělat, proto buďto nedělají nic, nebo na záchranu dané věci udělají něco zcela hazardního, co celou věc ještě podstatně více zhorší. Úspěšní lidé na druhou stranu nejprve naplánují veškeré možné špatné varianty a i to, jak se v nich zachovat. Tím se připraví na nejistotu, sníží její negativní vliv a v opravdu „horkých“ chvilkách jednají s chladnou hlavou. Zdánlivé průšvihy tak často uřídí jen s minimálním negativním dopadem, nebo z nich dokonce dokážou i ještě něco získat.
Každý trader by si měl v první řadě udělat plán, co bude dělat, pokud nastane nejhorší situace. Takový plán okamžitě obchodníkovi uleví od nejistoty v momentě vstupu do obchodu. Ne úplně, ale částečně ano – a to se počítá. Co je ale ještě důležitější, umožní mu jednat rozumně v momentě, kdy většina lidí jedná emotivně a celou věc ještě více pokazí.
Pojďme si vše demonstrovat na příkladu intradenního obchodníka.
Většina obchodníků má plán kdy vstupovat do pozice, ale velmi často už ne plán co dělat dále, převážně v momentě, kdy trhy začnou jít proti nám. To velmi zvyšuje nejistotu. Navíc většina obchodníků zásadně hledí na svůj současný obchod z pozitivního pohledu, nikoliv z pohledu možnosti nejhorší – zasažení stop-lossu.
Pokud se obchod nepodaří a za moment jde proti obchodníkovi, tím, že nemá obchodník plán, začne občas jednat zmateně. Pokud tedy nemáme plán na nejrůznější situace, tj. konkrétní směrování na různé situace nastavené v našem mozku, pak mozek pracuje ve „vakuu“, což znamená, že má zcela volný prostor působení, může si dělat co chce a také dělá. Ve „vakuu“ tedy nastane určitý „zkrat“ a mozek si sám vymýšlí věci, které vás nutí dělat – například zvětšit ještě trochu více stop-loss, nebo ho dokonce odstranit úplně, nebo v opačném případě uzavřít příliš rychle pozici, i když má taková stále ještě šanci se „vzpamatovat“. V prvním případě obchodník může přijít o obrovské množství peněz, ve druhém zase sebrat drobnou ztrátu tam, kde by jinak mohl být velký profit. To vše díky tomu, že jsme neměli podrobný plán na nejhorší možnou situaci a dali prostor našemu mozku, ať řeší nechtěnou situaci „po svém“.
Samozřejmě, že jednou z našich ochran je již zmíněný stop-loss. Součástí našeho plánu je tedy kdy dobrovolně akceptovat ztrátu, což je většinou i něco, co máme statisticky propočítané. Přesto jakákoliv další maličkost, o kterou plán na téma „nejhorší možná situace“ můžeme dále rozšířit, výrazně pomůže snížit naší nejistotu a také možný průšvih.
Tak například součástí našeho plánu když jde vše špatně by mohlo být kromě základního a statisticky podloženého stop-lossu několik dalších bodů:
- jak dlouho nechám jít věci špatně? Pokud jsem v otevřené ztrátě již 20 minut, trh se zatím nepohnul mým směrem ani ke stop-lossu, budu ještě v pozici setrvávat? Kolik času dám trhu se rozjet?
- Existuje v trhu nějaký bod, u kterého je vysoká pravděpodobnost, že pokud trh tímto bodem projde, už spíše než ne dojde k našemu stop-lossu? Například nějaká výrazná S/R úroveň? Pokud ano, nebylo by efektivnější vystoupit už při jejím proražení (tj. dříve než na našem základním stop-lossu), nebo naopak na úroveň stop-lossu umístit ještě jeden vstupní příkaz (neboť je nyní pravděpodobnost otočení trhu) a pokusit se tak z aktuálně vytvořené ztráty udělat profit?
- Pokud chytnu ztrátu, jak by měl vypadat nejbližší další signál, který budu brát? Vždy po ztrátě si toto ujasněte, protože to vám dodá zpět sebedůvěru v to, že za chvilku může přijít zase obchod, který může celou ztrátu pokrýt, plus vám pomůže zabránit ještě jedné důležité věci – a sice faktu, že po ztrátě občas začne začínající trader jednat více emotivně a agresivně, než racionálně. Vždy si po ztrátovém obchodu ujasněte, jak přesně má vypadat další signál ke vstupu, abyste neměli tendenci vstupovat emotivně!
- Kolikrát za sebou nechám trh aby mně nadělil ztrátu než se rozhodnu pro zbytek dne raději přestat obchodovat? (S rostoucím počtem zrát roste opět tendence agresivně a emotivně vydělat peníze daný den zpět a tak je často dobré například po 3 ztrátách v řadě dát si 30 minut pohov, nechat trh trhem a vrátit se až s čistou hlavou a adrenalinem zpět na nulové úrovni)
Vidíte, že existuje celá řada dalších sfér, ve kterých se dá definovat co dělat pokud nejdou věci našim směrem, tím dát menší prostor emotivnímu a nežádanému chování a také snížit nejistotu z každého obchodu (jistota, že víte, jak se zachováte v nejhorším možném případě, je skutečně velmi silně pozitivní faktor). Veškeré takové body však musíte mít naprosto jasně napsané a zopakovat si je před každým obchodem! Žádné že vstoupíte do obchodu a zbytek budete řešit za pochodu - čím budete připravenější, čím více budete mít rozvinutý plán na případy nechtěných situací, tím menší prostor dostane mozek pro svá vlastní kreativní řešení, která ztráty ještě znásobují!
Samozřejmě, že náš plán pro nejhorší situace nemusí být úplně perfektní a občas nás nechat se ztrátou v momentě, kdy by byl jinak profit. Ale nic není dokonalé. I tak nám podobný plán stále dělá mamutí službu – v případě, že se věci pokazí, necháme je tak pokazit jenom trochu. Zatímco emotivní jednání je často nechá pokazit velmi, velmi hodně. To, co přináší profesionálům miliony a miliony dolarů není jen řada dobrých obchodů, ale převážně fakt, že profesionální obchodníci nikdy nedopustí, aby ty špatné obchody vše pokazily více, než je zdrávo. Jejich špatné obchody pokazily věci jen minimálně, protože byly plně pod kontrolou a zcela managované. Perfektní obrana – to je základ číslo jedna.
Na závěr ještě jeden nedávný příklad z mé vlastní praxe psychologie obchodování:
Nedávno jsem otevřel agresivnější opční spread v trhu RUT (Russell 2000). Bohužel nastala pár dnů po otevření jedna z těch nejhorších možných situací. Kdybych neměl žádný plán, asi bych zavřel oči a doufal, že se to „nějak dá zase do pořádku“. Pokud by nedalo, přišel bych o nemilou část peněz. Naštěstí jsem však měl přesný plán, jak se v podobné věci zachovat. Naprosto přesně definovaný – do posledních detailů. Špatnou stranu opčního spreadu jsem tedy uzavřel s drobou ztrátou, o dva dny později ji však přeroloval na vyšší strike, inkasovaným premiem pokryl většinu ztráty a nyní je pokračování celého obchodu dále nastavené tak, že s 85% a více pravděpodobností větší ztráta nakonec skončí buďto jen nepatrně malinkou ztrátou, nebo dokonce obchod skončí na nule. To vše jen díky přesně nadefinovanému plánu pro podobné situace. Bez něj bych jen „doufal a modlil se“, což by samozřejmě mohlo také dopadnou dobře, ale mojí nejistotu by to určitě nesnížilo, nervy by pracovaly na plné obrátky, spánek by byl mnohem méně klidný a celé jednání by bylo velmi neprofesionální. A já chci v trzích jednat vždy jako profesionál – je to totiž mé povolání a každé dřívější povolání jsem se vždy snažil dělat co nejprofesionálněji jsem uměl. Protože vím, že profesionálové byli většinou velmi dobře odměňováni.
Tomáš Nesnídal