Cesta do hlubin psychologie obchodování XII - podvědomí a RISK

Minulý týden jsem zde uveřejnil pro mnohé jistě lehce kontroverzní článek na téma „starého a nového myšlení“. I když jsem se trochu obával reakcí, nakonec jsem velmi rád, že většina z vás článek pochopila tak, jak byl zamýšlený a že článek vzbudil diskusi a vesměs pozitivní reakce. Dnes bych rád tedy na předchozí článek v seriálu o psychologii obchodování dále navázal.

Téma, kterého se chci dnes dotknout a opět jej přenést do trochu jiného světla, než na které jsme zvyklí, je téma riziko versus trhy. Jednou ze zažitých „pravd“ široce se šířících jako lavina mezi masami lidí je pořekadlo, že obchodovat na trzích je extrémně riskantní. I když si to opět příliš neuvědomujeme, tato „pravda“ je velice hluboce zakořeněná v našem podvědomí a opět může nepřímo ovlivňovat naše obchodování. Pojďme se však blíže podívat na to, jestli jsou trhy skutečně tak riskantní, jak se říká.

Riziko v obchodování na finančních trzích spočívá, dle většiny, v tom, že

a) můžeme v trzích ztratit peníze;
b) nikdy nevíme, co se stane, takže vstupujeme do velké nejistoty.

Velmi hezké. Většina bohužel není schopna ponořit se do problému hlouběji. Skutečnost je totiž taková, že spekulování na finančních trzích je naprosto stejně riskantní jako cokoliv jiného v životě.

Jistý můj známý vlastní menší reklamní agenturu. Jeho hlavní náplní je účastnit se velké řady tendrů, nebo-li výběrových řízení na nejrůznější kampaně. Se svým známým jsme se nedávno bavili o tom, co kdo děláme. Když jsem mu popsal svou práci spekulanta, ťukal se na hlavu a říkal, že jsem totální blázen. Když jsem se zeptal na jeho profesi blíže já, začal mi povídat o tom, jak vlastně jeho tendry fungují.
Obvykle je obesláno 5 agentur, většinou však i více – řekněme do 8. Tyto obeslané agentury pak pracují na klientově zadání a tvoří jim návrhy strategií a kreativního zpracování. Je to proces, který zabere vždy zhruba několik týdnů a kterého se účastní určitá skupina lidí – řekněme 4-6. Někteří z nich jsou zaměstnanci agentury, někteří z nich jsou externí spolupracovníci. Náklady na jeden tender se tedy pohybují v řádu desetitisíc a někdy až statisíc korun.
Pojďme si to tedy shrnout: pravděpodobnost úspěšnosti výhry je cca 15-20 %. Každý tender stojí desetitisíce až statisíce, které platí jen a jen agentura. Kvůli tendru skupina lidí tráví v agentuře dny, noci a víkendy. A teď to nejlepší – zhruba 20% klientů v budoucnu nakonec vůbec za případný vyhraný tender vůbec nezaplatí, nebo se z nich peníze tahají celé roky.
Na druhou stranu, mé obchody mi nabízejí poměrně stabilní pravděpodobnost 45 %. Můj risk je předem definovaný a pohybuje se v řádu stovek až tisíců korun. Na svých obchodech pracuji maximálně 7 hodin denně a nikdy ne o víkendu. Pokud můj obchod vyjde, své peníze VŽDY dostanu okamžitě.
Když jsem svého známého vyslechnul, musel jsem se na čelo ťukat já.

Pojďme však dále.
Mnoho lidí žije v naprosto mylné iluzi, že když žijí své životy podle „pravidel většiny“, pak moc neriskují, žijí své životy bezpečně a nemůže se jim nic stát. Mnoho lidí je o konceptu svého bezpečného života natolik pevně přesvědčeno, že nikdy nechtějí ani koutkem ucha slyšet slova jako „trhy“ a „spekulace“, ale přitom s klidným svědomím jdou a udělají tak obrovský riskantní krok, až mě chlupy stávají hrůzou na pokožce. Jaký krok? Třeba takový, že si vezmou půjčku na byt.
Většina lidí si asi neuvědomuje, že půjčka na byt je kolikrát mnohem rizikovější investice, než spekulace na trzích. Pokud si vezmu 2 miliony korun úvěr na byt na dobu 20 let, mohou být mé následky jednou doslova katastrofální. Předně, jakmile přestanu splácet svůj byt, banka mi jej zabaví a NIKDY mi již nevrátí mé zaplacené peníze. Mnoho lidí se domnívá, že nic takového se jim stát nemůže. Skutečně mi není jasné, jak si někdo může být jistý svojí budoucností za 20 let. Já si nejsem jistý v případě svých obchodů ani tím, co bude za 5 minut, až trh zobrazí další úsečku na mém 5 minutovém grafu. Co bude za 20 let neví NIKDO. Už za pouhých pár měsíců vůbec nemusí existovat firma, ve které právě lidé s úvěrem na krku pracují. Kdykoliv může přijít nenadálá ekonomická situace, která způsobí mohutné propouštění ve všech oblastech nebo obří inflaci. Historie je plná obdobných případů a podobné případy se s jistotou opakují. V průběhu 20 let bude vše vypadat úplně jinak a já nevidím jediný důvod si myslet, že budu schopen třeba i za 10 let splácet svůj úvěr. Když se kouknu na všechna pro a proti, nemohu si pomoci, ale spíše vidím šance, že o svůj byt i se všemi penězi přijdu, než ne.
Abych neplácal do vzduchu. Jistý můj známý pracuje v nadnárodní bance. I když se o tom příliš nemluví a jedná se o „skrytou pravdu“, skutečností je, že některé banky vydělávají gigantické peníze nikoliv na poplatcích a úrocích za úvěry, ale na tom, že inkasují tu a tam pár set tisíc až miliónů za byt nebo dům, který později zabaví a prodají znovu. Toto je miliardový business. Navíc s politováním naprosto legální. Lidé však nechtějí slyšet jak riskantní je byt nebo dům na hypotéku. Lidé raději chtějí věřit krásným reklamám plným usměvavých lidí se střechou nad hlavou a sebeklamu o tom, že není důvod, proč by i za 20 let neměli mít své momentálně jisté a dobře placené zaměstnání. Skvělá iluze, na které profitují banky, stát a na které více často než se může zdát ztrácejí obyčejní lidé.
Co je v porovnáním s tímto riskovat pár babek v trzích, navíc když mám dlouhodobě pravděpodobnost na své straně a výsledek svého riskantního počínání znám mnohem dříve, než za 20 let.

Můžeme však jít ještě dále v tom, jak mnoho riskujeme v našich životech s šancemi menšími než v trzích a považujeme to za zcela správné.
Například snaha dostat se na vysokou školu. Na mnohých školách se hlásí několik tisíc studentů a počet přijatých bývá kolem 100 uchazečů. Šance 10 %. Naše snaha dostat se na školu však stojí mnoho peněz, času i úsilí. Skripta. Kurzy. Doučování. A já nevím co vše ještě. Samozřejmě, že je nutné podobná rizika podstupovat. Co však chci ukázat je, jak slepě věříme, že jsou trhy abnormálně riskantní, přičemž v nich máme mnohokrát vyšší šance, než v jiných oblastech života.

Naprosto samostatnou kapitolou je pak skutečně sféra podnikání. Kdykoliv někomu řeknu, že v trzích 80 % lidí dlouhodobě neuspěje, mají mě všichni za blázna. Když jim řeknu, že dlouhodobá studie ukazuje, že více jak 80% podnikání nevydrží déle jak 5 let, jen tiše mlčí.

Mnoho mých známých má za sebou už tolik různých podnikání, až se jednomu srdce svírá. Lidé slepě věří povídačkám o tom, jak mnozí ztratili v trzích celé své jmění. Žijí v demagogické utopii, že takto se v trzích končí. Já neznám nikoho, kdo by nechal v trzích celé své jmění. Znám lidi, kteří prodělali mnoho peněz, ale nikoho, kdo by přišel o celé své jmění. Zato znám mnoho lidí kolem sebe, kterým zkrachovala firma, nyní mají zablokované účty, dluží dodavatelům, státu a všude kolem kam se podívají. Nervy mají na dranc, život v troskách a žádnou perspektivu před sebou. Zdá se, že takovéto případy jsou pro masu naprosto v pořádku. Ale běda, pokud někdo řekne, že chce spekulovat na finančních trzích. Taková věc je zapovězená a může jednoho stát celé jmění!

Kousek od domu kde bydlím koupil před 3 lety jistý muž cukrárnu. Za vybavení a rekonstrukci zaplatil 3 miliony korun. Cukrárna mu nejede. Každý měsíc jí dotuje až 10 000 korunami. Přesto stále podniká ve slepé víře, že zlé časy pominou. Docházejí mu peníze, nestačí splácet úvěry a brzy skončí. Osobně jsem nikdy neměl rok, ve kterém bych v trzích ztrácel 10 000 korun každý měsíc. I kdybych chtěl, tak s trochou rozumu a přípravy neztratím v trzích tolik peněz a tak rychle jako tento muž.

Minulý týden jsem viděl v televizi reportáž o tom, jak o těžbu lesů bojuje na jeden tendr přes 20 společností. Šance méně jak 5 procent, obrovské náklady na lobby, projekty, apod. Tak mizerné šance mám v trzích málokdy.

Dalším případem je podnikání v zemědělství. Oset několik hektarů plochy, a pak čekat, jaké bude počasí, zda-li bude dost pršet, zda-li nepřijde útok škůdců, zda-li bude dostatečná poptávka na trhu – to vše považuji za stejně riskantní, jako spekulaci na finančních trzích. Jediný rozdíl je, že pokud mi nevyjde podnikání v zemědělství, můžu brečet před dveřma naší vlády a nesmyslně se domáhat kompenzací. Pokud prodělám ve spekulacích, asi mi nikdo žádnou kompenzaci nedá.

Samostatnou kapitolou lidského života jsou pak různé vsázky, sportky, apod. Mít šance jedna ku několika miliónům a přesto bezhlavě vyhodit peníze za nějaký „tiket“ – to skutečně považuji za vrchol neuváženosti.

Nevím kde vznikla demagogie že obchodovat na finančních trzích je abnormálně rizikové. Každopádně jsme to slyšeli tolikrát, že naše podvědomí tuto „pravdu“ chtě-nechtě přijalo a nyní blokuje řadu našich obchodů a naší cestu za úspěchem.

Ať se dívám na trhy jak se dívám, můj pohled je jednoznačný: spekulace na finančních trzích není o nic více riskantní, než jakýkoliv jiný business na světě a dokonce i jako mnoho počínání v našich životech. Finanční spekulace vám navíc často nabízejí i mnohem větší šance k úspěchu. Nečekám, že tento názor bude sdílet většina. Jsem však pevně přesvědčený, že je na mém názoru veliký kus pravdy.

Začněte se zbavovat pocitu, že je obchodování na trzích abnormálně rizikové. Dejte volný průchod svému podvědomí a nedovolte mu, aby blokovalo vaše snahy dostat se v cestě za úspěchem o pořádný krok dále.