Cesta do hlubin psychologie obchodování II - vědomí a podvědomí
Abychom lépe pochopili z čeho plyne značná většina našich psychologických chyb v komoditním a akciovém obchodování, pojďme v dnešní kapitole trochu lépe podívat na jednu ze základních funkcí lidského mozku - souvztažnost tak zvaného vědomí a podvědomí. Ničeho se nebojte, nečeká nás žádný složitý psychologický výklad. Pokusím se celou věc vysvětlit co nejjednodušeji. Bylo by dobré pokusit se souvztažnost vědomí a podvědomí co nejlépe pochopit, neboť právě ona je základním „nepřítelem“ většiny neúspěšných spekulantů.
Vědomí a podvědomí - Jekyl a Hide lidského mozku
Zatímco dnešní vyspělá výpočetní technika zvládá zpracování téměř nekonečného množství úkonů během minimálního časového intervalu, lidský mozek, bohužel, takovýto výkon doposud postrádá. Lidský mozek je schopen plně se soustředit na minimum úkonů v jediný okamžik (většinou plné soustředění na jediný úkol je pro lidský mozek až-až), respektive soustředit se tak, abychom úkol vnímali a našimi mozkovými buňkami zpracovávali zcela vědomě. Přesto však, aniž bychom si to hlouběji uvědomovali, mozek ve skutečnosti krom našeho vědomého soustředění na jednu jedinou věc zpracovává zároveň i celou řadu dalších úkonů, kterých si kolikrát nejsme ani vědomi, neboť tyto úkony vykonáváme podvědomě. Malý příklad: řekněme, že se například plně soustředíte na studium určitého technického indikátoru užitečného pro předvídání budoucího pohybu trhů. V takový moment zřejmě sedíte nebo ležíte s otevřenou knihou a se vší soustředěností se snažíte maximálně vnímat každičké slovo a porozumět se každičkému detailu. Váš mozek je v takovýto moment plně soustředěný na vaše studium a vaše vědomí se maximálně soustředí na obsah knihy.
Nyní, co se nestane: v okamžiku vašeho plného soustředění někdo zazvoní na zvonek dveří. Vy tedy vstanete a s knihou v ruce a za stálého soustředění a čtení se rozejdete ke dveřím. Jak je možné, že stále čtete, stále přijímáte nepřetržitý tok informací z knihy na úrovni plného vědomí a přesto se náhle vaše tělo dá do pohybu a rozejde se směrem ke dveřím? Zkrátka a dobře, protože vaše podvědomí dalo signál vašemu tělu toto udělat. Nyní, pokračujme dál. Jelikož je však večer, rozsvítíte si cestou ke dveřím světlo v chodbě, aby jste nezakopli, nahmatáte klíče, kterými musíte odemknout a obujete si bačkory, neboť jste bosi. To vše za stálého soustředění na knihu, kterou stále čtete. Jak je to možné? Zatím co vaše vědomí je maximálně soustředěno na obsah knihy, většinu dalších úkolů opět převzalo vaše podvědomí. Právě ono se postaralo o to, že když jste vstoupili do tmavé chodby, vaše ruka intuitivně sáhla po vypínači a rozsvítila světlo. Právě ono se postaralo o to, že jste intuitivně nazuli boty na vaše nahé boty a nahmatali klíče na věšáku, aby jste mohli odemknout. To vše jste udělali tak nějak automaticky, bez většího přemýšlení. Vaše podvědomí automaticky dalo povely vašemu mozku k tomu, aby jste uskutečnily úkony, které jste během ustavičného čtení knihy učinily. Co to znamená? Že naše tělo a naše činy nejsou ovládány pouze našim racionálním rozumem a našimi vědomími myšlenkami. Naše chování i naše činy jsou mnohem častěji ovládány naším podvědomím.
Podvědomí trochu blíže
Jak tedy vlastně naše podvědomí funguje? Dalo by se zjednodušeně říci, že podvědomí funguje jako určitý filtr. Veškeré informace, které náš mozek přijímá, jsou v první řadě přijímány našim podvědomím. Naše podvědomí přicházející informace dále filtruje, porovnává s různými zkušenostmi a vzpomínkami uloženými v jiné části našeho mozku a výsledně tak vytváří naše podvědomé chování.
Pojďme si celý proces opět demonstrovat na konkrétním příkladě: řekněme, že jako malí jste měli velmi rádi koně. Často jste jako malí chodili k nedalekému ranči, koně obdivovali, hladili si je, jezdili na nich. Váš mozek měl v hlavě uložené informace o tom, že jsou koně hodní a dobří a proto vaše podvědomí nemělo jediný důvod jakkoliv ovlivňovat vaše chování vůči koním.
Pak se ale náhle jednoho dne stala nepříjemná nehoda: na jedné z obvyklých vyjížděk se kůň splaší, shodí vás ze sedla a vy se ošklivě poraníte! V tento moment váš mozek prožívá novou zkušenost, která má za následek určitou fyzickou bolest (např. zlomili jste si ruku) a zároveň i bolest psychickou (zklamání z toho, že vás kůň „zradil“). Ve vašem mozku jsou tedy uloženy nové informace o koních - a sice, že koně jsou sice hodní, ale též mohou i ublížit. A jak ovlivní tato zkušenost naše další chování? Některé možná příliš neovlivní, některé naopak velmi mnoho.
Tak například, od této doby, co se vám tato nehoda stala, už nikdy nenasednete na koně. Jak je to možné? Díky práce vašeho podvědomí. Když se uzdravíte z vašich poranění, opět se vydáte na ranč. Tentokrát však cítíte podivné chvění po těle a obavy z toho, aby se celá událost neopakovala. Vaše rány vás stále ještě bolí… Chtěli by jste opět nasednou na koně a opět na něm jezdit, ale náhle - i když chcete sebevíc - nelze to! Jak je to možné? Vaše podvědomí si při pohledu na koně vybavuje bolestivé vzpomínky ukryté hluboko ve vašem nitru a aby vás ochránilo před další možnou újmou, zablokuje vaší snahu zkusit opět na koně nasednout! Vidíte, jak umí být podvědomí mocné? Mnohem mocnější, než jsme si kdy uvědomili!
Podobný proces našeho podvědomí probíhal pak i v momentě, kdy jsme v úvodu článku četli knihu a zároveň šli otevřít dveře, na které někdo zazvonil; v momentě, kdy jsme slyšeli zvonek, naše podvědomí si okamžitě vybavilo z předešlých vzpomínek a zkušeností, že zvonek znamená host za dveřmi. A host za dveřmi znamená jít otevřít, proto nás naše podvědomí automaticky zvedlo z postele a rozpohybovalo nás směrem ke dveřím. Když jsme pak vstoupili do tmavé chodby, naše podvědomí si automaticky z předešlých zkušeností vybavilo, že jít po tmě může být nebezpečné a tak dalo zbytku těla potřebné impulsy k tomu, abychom v chodbě rozsvítili. A když jsme pak došli nakonec chodby, podvědomí nás automaticky přimělo nasadit si bačkory, neboť z minulých zkušeností si vybavilo, že být bosí znamená vysokou pravděpodobnost onemocnět. Vidíte, co všechno naše podvědomí obstarává? A jelikož jsme každý plný celou řadou nejrůznějších vzpomínek, zkušeností, nezdarů, neúspěchů a bolestí, naše podvědomí ovlivňuje naše chování doslova každou vteřinu.
Nyní se vraťme k minulé kapitole. Pamatujete na úvodní příběh, kdy spekulant zcela konkrétně naplánoval obchod, perfektně se na něj připravil a když dostal signál ke vstupu, náhle mu ruka zamrzla a on nebyl schopný vyslat příkaz brokerovi? V ten moment právě „zapracovalo“ podvědomí, vybavilo si z paměti nejrůznější bolestivé události spojené s možnou ztrátou peněz nebo jakoukoliv jinou zkušeností a spekulantovo vědomé chování začalo bojkotovat a blokovat! Podvědomí je největším nepřítelem spekulantů. Špatná zpráva je, že „přeprogramovat“ naše podvědomé chování je velmi náročný úkol. Dobrá zpráva je, že přeprogramovat podvědomí tak, aby se z nás stali disciplinovaní obchodníci lze. To však příliš předbíháme. Dnes jsme si řekli něco málo o existenci vědomí a podvědomí. V příští kapitole zkusíme tento fenomén lidského mozku ještě lépe rozvinout, abychom se mohli pomalu připravovat na způsoby, jak naše vědomí začít efektivně přetvářet.
Tomáš Nesnídal