Psychologie úspěchu 5: milujete peníze

Už jsem zde psal několik článků o tom, že řada lidí obchoduje ve skutečnosti ze zcela špatných důvodů, jako jsou adrenalin, potřeba vzrušení, potřeba vypadat lépe před ostatními a podobně. Dnes bych se rád v tomto tématu dotknul ještě jedné velmi důležité věci a sice faktu, že pokud nemilujeme peníze, obávám se, že k nám nikdy ani nepřijdou.

Ujasněme si hned na začátek jednu podstatnou věc. Většina lidí se naprosto mylně domnívá, že milovat peníze je něco špatného. Pokud někdo takovou frázi vysloví nahlas, okamžitě je společností označován za chamtivce, materialistu a člověka bez duchovních hodnot. Přitom nic nemůže být vzdálenější pravdě, jak si za chvíli zkusíme vysvětlit.

Už v samotném faktu, že si lidé myslí, že milovat peníze je špatné, je skryta odpověď na otázku, proč tak mnoho lidí po většinu svého života trpí nedostatkem peněz. Pokud k něčemu nedokážeme mít kladný vztah, je naprosto jasné, že to podvědomě odmítáme, a že to nikdy nemůže k nám přijít v hojnosti a míře, kterou bychom si možná velmi zdánlivě přáli. Přitom názor „peníze jsou špatné“ si přímo odporuje po většinu času s naší životní zkušeností (jak mohou být peníze špatné, když se bez nich žije mnohem hůře?) a osobně si myslím, že s ním většina ani velmi hluboce vnitřně nesouhlasí, ale bojí se to přiznat nahlas, neboť tlak společnosti a obecný názor na toto staré, přežité dogma jsou v nás příliš silně zakořeněné, abychom se jim stavěli na odpor. Nehledě na to, že některé mytologie vytvořené lidstvem, (tj. velmi mnoho náboženství, ke kterým se masy lidí hlásí) tento fakt ještě utvrzují: nabádají k tomu, abychom se peněz vzdávali (ale už nám neříkají, jak bez nich máme přežít), nebo abychom je považovali za „rouhání“, (už ale nevysvětlují, že pak by bylo „rouháním“ i živit a šatit své děti, pokud jim musíme obojí kupovat za peníze). Tvrdí nám, že ten, kdo chce peníze, je chamtivec (co je chamtivého na tom chtít důstojně žít?), a že peníze plodí zlo (avšak již zapomínají podotknout, že daleko více zla rodí nedostatek peněz, než dostatek).

Zkusme si nyní udělat takový test. Ať už se právě nacházíte kdekoliv, zkuste si sami pro sebe nahlas několikrát vyslovit: „miluji peníze“.

Cítíte se u toho trochu divně, trapně, nebo dokonce pociťujete pocity viny? Pak ve vás negativní postoj k penězům byl již během dětství a postupem času po celou další část života skutečně tvrdě vštěpován, podporován „obecnou pravdou“ a ujišťován dalšími lidmi, kteří sami k penězům nikdy příliš nepřišli. Jenomže na druhou stranu, jak jsem již zmínil na začátku, jak máme mít něco, k čemu máme negativní postoj? (Často si sice myslíme, že tomu tak není, ale to sami sebe klameme, protože na vědomé úrovni sice přiznáváme, že jsou peníze fajn, ale na podvědomé úrovni je v nás příliš silně zakořeněný pravý opak).

Zkusme si demonstrovat princip negativního a láskyplného postoje k penězům na úplně jiném příkladě – například sportu.

Řekněme, že máte negativní postoj k jakékoliv sportovní aktivitě, že vám prostě sport „nevoní“ a považujete ho z nějakého důvodu za špatný. Co budete v takovém případě dělat? Zřejmě se budete už od školních let vyhýbat jakýmkoliv sportovním aktivitám, nebudete prožívat na rozdíl od druhých nejrůznější sportovní zápasy a budete se stranit sportovců. Na druhou stranu, sportovci se logicky budou stranit vás a vaše mysl bude natolik podvědomě naprogramovaná na „vyhýbání se sportu“, že nebudete schopni vnímat nejrůznější sportovní a pohybové příležitosti, které se neustále budou vyskytovat všude kolem vás. Pokud nemáte sport rádi – on k vám nikdy sám chodit nebude.

Pokud však budete sport milovat, nejenom, že budete mít mnoho stejně zaměřených kamarádů, ale vaše mysl bude neustále naladěna na vnímání nejrůznějších sportovních příležitostí. A tak k vám různé sportovní příležitosti budou doslova „chodit samy“. Vaše mysl bude podvědomě vnímat každý moment, kdy bude někdo hovořit kolem vás o sportu a „čenichat“, zda-li právě zde nebude nějaká příležitost zúčastnit se něčeho nového. Váš mozek bude automaticky „vyhledávat“ na podvědomé úrovni jakékoliv sportovní informace během čtení časopisů a tak jednou náhle zcela jasně „narazíte“ na možnost promo-akce s možností zlevněné permanentky do posilovny. Zkrátka a dobře – váš pozitivní vztah k dané věci už sám ve vaší hlavě způsobí zvýšenou „senzitivitu“ na danou věc a tím se příležitosti v daném ohledu začnou jenom množit. Copak se vám nikdy nestalo, že vám někdy něco úplně samo zdánlivě „spadlo do klína“? Nevěřte tomu, že to byla náhoda. Byl to logický důsledek něčeho, v rámci čehož jste již dlouho byli pozitivně naladěni a co upřímně milujete a ve svém životě chcete.

Nyní se vraťme zpět k penězům.

Mnoho lidí tedy tvrdí, že jsou peníze zlo a že jsou špatné. Že peníze nemají nic společného s duchovním životem. Zkusme se ale nyní podívat na peníze z opačného pohledu. Zkusme se podívat, co to znamená, když milujeme peníze.

Pokud milujeme peníze, pak to logicky znamená, že milujeme to, co si za ně můžeme dopřát. Nikdo nemiluje peníze jenom pro jejich formu – pro to, že je to kus potištěného papíru. Nemilujete peníze jako takové, daleko spíše jejich hodnotu a ještě více možnosti, které vám peníze nabízejí.

Takových možností je bezpočet. Milujete možnost vyrazit si na bezva dovolenou, koupit si nové auto, zaplatit dětem lepší školu, zajít si na dobrou večeři. Milujete možnost udělat radost druhým, mít více času na věci, které máte rádi a dopřávat si lepší a zdravější život. Je na tomto všem něco špatného? Ani náhodou! Pokud milujete peníze, které chápete jako prostředek k dosahování toho, co si v životě přejete – pak vlastně milujete život, to, co k němu patří, co život nabízí. Milujete výzvy, poznávání, dělání radosti druhým, užívání si. Je na tom něco špatného? Já osobně na tom nevidím ani špetku něčeho špatného.

Negativní postoj k penězům a řeči typu že jsou peníze špatné, jsou tedy úplně mimo mísu.

A nebo milujete nejistotu a strach? Milujete ten stres, že nevíte, z čeho zaplatíte příští nájem a haldu dalších účtů? Milujete ten pocit, že do výplaty zbývá týden a vy už nemáte v peněžence ani korunu? O tom velmi pochybuji. Jak tedy může někdo říkat, že jsou peníze špatné? Jak může někdo tvrdit, že jsou peníze zlo a že na nich není nic krásného?

Já vím, je tu ještě ten hloupoučký argument, že peníze kazí charakter. Může být – u někoho – na druhou stranu, můžu také zodpovědně říci toto:

Lidé, které znám a kteří mají peníze, také přispívají na nejrůznější charitativní záležitosti. Je na tom něco, co by kazilo charakter?

Lidé, kteří mají peníze, také často dost utrácejí, což pomáhá celé ekonomice. To si málokdo uvědomuje, ale pokud by nebyli lidé, kteří mají peníze a také je velmi utrácejí, všichni bychom na tom byly mnohem, mnohem hůř. Vláda by měla méně peněz na své sociální programy, drobní živnostníci by neměli zákazníky. Kde se peníze netočí, ekonomika stagnuje, negativně se podepisuje na celé společnosti. Co je tedy špatného na tom mít peníze a dokonce je utrácet? (Pokud nyní na tomto vidí někdo něco špatného, tak je to spíše závist v tom, že jiní mohou utrácet, zatímco on ne, protože nemá co utrácet).

Lidé, kteří mají peníze, to často rádi dávají na obdiv. No a co má být? Copak nemají právo být hrdí na to, že si je dokázali vydělat? Copak lidé nejsou hrdí na to, že něco dokázali? Copak není hrdost pozitivní vlastnost? Asi ne u nás – závist je totiž přežitek komunismu, kterého se jen tak nezbavíme a úspěch se u nás neodpouští. Přesto, pokud vyděláte peníze, buďte na to hrdi. To, že bohatý člověk musí být automaticky nepoctivý je přežitek, závist a dogma, které šíří ti, kteří si potřebují něčím omluvit vlastní neschopnost, lenost a pohodlnost.

Také jsem slyšel názor o tom, že lidé, kteří mají peníze, jsou sobečtí. Vážně si to myslíte? A už jste někdy zkusili jít za nějakým bohatým člověkem a požádat ho, aby vám poradil, jak také můžete vydělat peníze? Já to v minulosti udělal několikrát a mohu vám říci, že lidé, kteří mají peníze, byli ke mně vždy podstatně velkorysejší, než ti, kteří je neměli. Lidé, kteří již něco vydělali, se vždy ochotně dělili a dali mě nemálo cenných rad, pokud jsem je o to slušně a zdvořile požádal a narovinu jim řekl, že bych také chtěl mít peníze. Zatímco s lidmi, kteří mají peněz nedostatek (protože k nim mají negativní vztah) jsem nikdy nemohl na podobné téma ani pořádně začít, protože už jsem byl v jejich očích podivín, sobec a materialista. Ano, zažil jsem velkorysost i od lidí, kteří nikdy moc peněz neměli – a velmi si toho vážím. Ale zrovna tak jsem zažil velkorysost i od lidí, co peníze měli a jelikož jich měli víc, byli i velkorysejší.

No a zcela nakonec – je tu ještě ten podivný argument „duchovních hodnot“.

Nevím moc, jaký je duchovní rozdíl v tom mít nebo nemít peníze, spíše ale již ze samotné podstaty vidím rozdíl v životě s negativním postojem k penězům a v životě s pozitivním postojem k penězům.

Ano, nejvyšší duchovní sice peníze odmítají, ale činí tak dobrovolně a bez toho, aby měli k penězům negativní postoj. Ve skutečnosti mají k penězům postoj pozitivní, milují je jako cokoliv jiného, jenom jsou zkrátka duchovně již natolik daleko, že již více necítí potřebu peníze mít. Přiznejme si ale narovinu, kdo z nás je duchovně již natolik daleko, aby se byl schopen dobrovolně vzdát peněz?

A tak pojem „duchovní“ s pojmem „peníze“ je opět v této souvislosti většinou lidí zcela mylně chápán, protože i v tomto případě je vytržen z celkového kontextu a prezentován bez širší podstaty (což mimo jiné lidé často velmi rádi dělají, obzvláště pak nejrůznější média).

Duchovní život můžete mít i s penězi, i bez nich. Záleží na tom, co si sami vyberete.

Pokud milujete peníze, vedete duchovnější život třeba tím, že máte k něčemu pozitivní postoj (něco milujete) a že již v takové fázi většinou nezávidíte. Vedete duchovnější život i proto, že máte více času sami na sebe a svoji rodinu a že můžete (pokud chcete) začít být velkorysí k ostatním a druhým více dávat. Pokud nechcete, pak samozřejmě o tolik duchovnější život nevedete.

Na druhou stranu, mnoho lidí bez peněz vede také dobrý duchovní život, protože se naučili hledat mnoho duchovního i jinde a bez peněz. To ale vůbec neznamená, že by byly peníze špatné a „neduchovní“, to pouze znamená, že každý má svoji duchovní cestu v něčem úplně jiném a s penězi nemá nic společného.

A tak s celou vážností říkám:

milujte peníze.

• To, co milujete, k vám samo přijde.
• Pozitivní přístup a pozitivní hodnoty mohou dále plodit jen další pozitivní hodnoty.
• Peníze jsou věc, která udělá život lepším nejenom vám, ale i lidem kolem vás.

A konečně:

• Váš život bude vždy takový, jaké máte v sobě předsudky.
• Pokud máte předsudky vůči penězům, nečekejte, že k vám nějaké přijdou a vy se s nimi „skamarádíte“.To je jako mít předsudky vůči asiatům a zároveň čekat a doufat, že k nám nějaký přijde a stane se naším nejlepším kamarádem. (Vidíte, jak absurdně to zní?)
• Totéž platí o závisti. Závist je předsudek k majetku, penězům a bohatství a je to vrcholně negativní energie. Pokud závidíte, automaticky dáváte světu najevo, že to, co má ten druhý, vy nikdy mít nebudete. Tím si také sami dobrovolně vybíráte nikdy to nemít.

A také:

• Buďte k sobě upřímní. Hledejte vždy nejdříve svůj názor a svoji pravdu, než budete žít dle něčeho, co vám vštípil do hlavy někdo jiný, co chce po vás společnost, nebo co se považuje za společensky "správné".