Cesta do hlubin psychologie obchodování XIII - trhy a "učení"
Po 14 dnech dnes opět budeme pokračovat v našem seriálu psychologie obchodování. Navážeme zejména na poslední dva díly, ve kterých jsme si řekli něco o tom, jak určité pevně zaryté vzory v našem myšlení mohou nepřímo ovlivňovat úspěch či neúspěch v našem obchodování.
Jedna z velmi častých chyb, kterou děláme v našem procesu učení se jak úspěšně obchodovat na komoditních trzích, spočívá v tom, že se zkrátka a dobře „učíme špatně“. Opět se jedná o hluboce zarytý vzor chování v našem podvědomí, o kterém často nemáme vědomou páru a o kterém by nás často ani nenapadlo, že v případě trhů může být do jisté míry kontraproduktivní. Pojďme ale vše vzít popořadě.
V rámci našeho školského systému bohužel „učení“ rovná se memorování. Určitě si všichni pamatujeme, že od základní až po vysokou školu bylo ve většině případech nejdůležitější ze všeho danou látku správně „našprtat“, tj. zapamatovat si pár pouček, pak vše slepě odříkat od tabule, a tím jsme si vždy zajistili známku, která bohatě uspokojila nás i naše rodiče. Tento model „učení se“ pak často i pokračuje v běžném životě. V řadě přijímacích testů na pracovní místo opět stačí slepě odříkat namemorované věty. V televizních soutěžích můžeme vyhrát miliony pouze tím, že si něco pamatujeme lépe než ostatní. Svět kolem nás je plný „pouček a teorií“ a synonymem „chytrý“ bývá často „ten, kdo si více pamatuje“. Ze základní školy často vyjdeme s tunou zbytečných pouček v hlavě, avšak bez základních znalostí o tom, jak efektivně bojovat v běžném životě.
Tento „syndrom memorování“ se pak bohužel přenáší i do všech ostatních sfér našeho života. Jelikož jsme jako děti byli vychováváni způsobem, že chytří jsme tím, že si pouze někde něco přečteme a zapamatujeme, často se pak domníváme, že si někde něco přečíst a případně to trochu pochopit, nám stačí k tomu, abychom byli v dané věci „vzdělaní“. Mnoho lidí pak dochází k závěru, že „přečíst si a zapamatovat si“ = „chápat a umět“. Někteří se naštěstí dostanou o krok dále a pochopí, že se nestačí danou látku naučit a zapamatovat, ale že je ještě třeba danou věc chápat. Bohužel ale zde opět velké množství lidí končí ve víře, že nic dalšího již není potřeba. Nikdy nám totiž nikdo bohužel neřekl, že naše dovednosti mohou dostat naprosto nový rozměr tím, že kromě racionálního přemýšlení také zapojíme to, čemu se říká CIT a KREATIVITA.
Lidský mozek se skládá ze dvou částí (určitě každý z vás už nějaký obrázek nebo model mozku viděl, takže si dvě poloviny mozku dobře pamatujete). Jedna část zabezpečuje – řečeno velmi zjednodušeně – „racionální myšlenkové procesy“. Tato část mozku je bohužel mnohem více využívaná než druhá část mozku – která zabezpečuje věci iracionálního rázu – tj. kreativitu a určitý „cit“. Pokud máme dvě poloviny mozku, není trochu škoda využívat pouze jednu jedinou?
Lidé se často domnívají, že k trhům stačí čistě racionální přístup. Že se stačí něco „namemorovat“, případně danou věc „pochopit“ a můžeme začít profitovat. Bohužel to není tak jednoduché. Jednak pochopit trhy z čistě racionálního pohledu lze pouze jediným způsobem – a to tak, že se trhy chovají jak samy chtějí, bez jakéhokoliv racionálního základu. Trhy jsou totiž ovládány emocemi davů a chování davů se nikdy nedá se 100% určitostí předvídat. Lidé se pak často domnívají, že k vydělávání milionů stačí „nastudovat“ nějaký indikátor, který nám pokud možno s vysokou přesností řekne, kam trh půjde zítra – a už vše půjde samo. Nováčci často chápou proces obchodování jako čistě mechanický proces, kde stačí stisknout tlačítko myši když A+B=C. Lidé často chtějí od trhů jednoznačnost a nechápou skutečnost, že v prostředí, které se chová čistě iracionálně, na základě chování davů, není možné žádnou jednoznačnost hledat. A kde není jednoznačnost, a tudíž selhává racionální uvažování, je třeba zapojit CIT.
Koukněte se například na letadla a piloty. Letadlo obsahuje počítač s přesně naprogramovaným letem, což bychom mohli přirovnat k čistě mechanickému, racionálnímu obchodování. Většinu letu pilot vlastně ani nepilotuje – vše za něj dělá počítač. Proč je pak tedy pilot jedna z nejlépe placených profesí na světě? Proč pak piloti vůbec existují? Zkrátka a dobře, protože pilot má určité zkušenosti a cit. Protože pokud se něco „pokazí“, počítač nikdy neodhadne situaci tak dobře jako zkušený pilot na základě svého léty vypracovaného citu a zkušeností. Totéž platí v trzích. Pouze s tím rozdílem, že v trzích se něco „kazí“ prakticky pořád. Také počasí potřebné pro let můžeme alespoň trochu slušněji předvídat, ale trhy už tak slušně bohužel ne. Pokud tedy potřebuje v případě bouřky a podobných situací ovládat letadlo pilot, který má pro takové situace cit – proč se domníváme, že je v rámci obchodování důležitější racionální uvažování než cit?
Pokud se domníváme, že k profitování v trzích nám stačí „namemorovat“ a ideálně i pochopit pár indikátorů a formací, pak zřejmě příliš peněz nevyděláme. Protože jakmile se s takovýmto přístupem „vzneseme do oblak“ a při první příležitosti se letadlo (trhy) začnou chovat jinak, než jsme se domnívali, jsme ztraceni a pravděpodobně začneme prodělávat. Za daleko, daleko užitečnější, než studovat do hloubky jednotlivé indikátory tedy považuji potřebu naučit se jen nezaujatě pozorovat trhy a učit se pomalu získávat pro ně cit. Velmi často nováčkům říkáme: „Pozorujte trhy, buďte k nim otevření a pozitivně naladění a získáte to nejcennější ze všeho – cit.“ Bohužel lidé nechtějí slyšet takové rady. Nikdy jim nikdo neřekl, že jenom otevřeným pozorováním se dá naučit více a lépe, než když budeme někde něco do hloubky „biflovat“ a hledat jednoznačné odpovědi. Kéž by byl svět tak jednoduchý. Rozhodně by zde chodilo mnohem více milionářů.
Poslední věcí pak je i studium psychologie obchodování. Zde se opět většina domnívá, že přečíst si někde něco o psychologii obchodování a říci si: „Fajn, tomu rozumím, to chápu!“ stačí k tomu, abychom již se správnou psychologií obchodovali. Jenomže tak to není. Dokud to, co si přečteme, co „namemorujeme“ a co pochopíme neucítíme hluboko ve svém nitru, pokud to neucítíme v každé tkáni svého těla, pak jsem opět jenom něco „namemorovali“, ale nemáme ani páru o tom, jak toho využít v praxi.
Mnoho úspěšných obchodníků říká, že je nejdůležitější věcí být k trhům otevřený a zůstat „pozitivní“. S tím nezbývá než souhlasit. Otevřenost znamená, že jsme schopní a ochotní respektovat, že i pouhým pozorováním se dá mnoho naučit. Otevřenost znamená, že nemusí existovat pouze a jen jednoznačné odpovědi, že nemusí být vše jen černé a bílé. Otevřenost znamená, že se naše Já naučí naladit na rytmus trhu a být pak s trhem v takové harmonii, že se naše profity mohou blížit prakticky neomezené částce.
Není to nemožné a vlastně ani těžké. Pouze se nám to zdá divné, protože jsme nikdy o něčem takovém neslyšeli a protože máme zafixováno, že jediný správný způsob učení je ten, který do nás ve škole nalévali celá léta. Úspěšní a bohatí lidé však myslí jinak.
Zkuste méně studovat indikátory a méně přemýšlet nad trhy. A raději zkuste trhy více pozorovat. Jen tak nezaujatě, každý den. Každý den pozorujte co trh udělal – bez soudů a závěrů. Buďte otevření. Věřte tomu, že i pouhým pozorováním se dá mnoho,mnoho naučit. Nehledejte jednoznačné odpovědi. Pokud budete pár měsíců trhy jenom nezaujatě pozorovat, každý den hledět na to, co nového trh udělal, každý den hledět na celkový obrázek bez konkrétních závěrů, pak se jednoho dne přistihnete, že chcete nakupovat, aniž by jste věděli proč – ale že prostě „víte“, že zítra je velká pravděpodobnost, že trh půjde nahoru. To začne hovořit váš cit. Samozřejmě, i nadále studujte racionální aspekty obchodování – technickou analýzu i její nástroje. To vše se vám bude rozhodně hodit. Nezapomínejte však na to, že svět není černobílý a že pouze racionální přístup k trhům z nás milionáře neudělá. Jak už jsem řekl, úspěšní a bohatí myslí jinak a vždy jsou otevření všemu novému.
Tomáš Nesnídal
