5 kroků jak snížit v intradenním obchodování impulsivní chování

I dnešní díl psychologie obchodování napsal pro finančníka spolupracovník žijící v USA, dlouholetý obchodník John Nowak.
Zdravím všechny obchodníky v ČR a SR. V dnešním díle seriálu psychologie obchodování bych rád napsal něco o tak zvaných okolních vlivech a jejich nebezpečí.
Okolní vlivy
Pokud něco v mé vlastní obchodní kariéře bylo v počátcích skutečně náročné, pak to byl obrovský „tlak“ nejrůznějších vlivů všude kolem mě, díky kterým bylo velmi těžké držet soustředěnost a pozornost na jednu jedinou věc. Toto neustálé rozptylování pozornosti a soustředěnosti mě v průběhu kariéry stálo zbytečně mnoho peněz a především pak času. Později jsem pochopil, že s podobným problémem se v začátcích musí vyrovnat snad každý, kdo to myslí s tradingem opravdu vážně.
Jak poznamenaly okolní vlivy mě samotného a co vlastně pojem „okolní vlivy“ znamená? Začnu trochu obšírněji.
V době, kdy jsem začínal obchodovat, přicházel v USA, kde jsem v té době již nějakou dobu žil, první boom v oblasti AOS a v oblasti propracovaných back-testingových platforem, jako například TradeStation. V té době jsem vyvíjel jednu z prvních vlastních obchodních strategií. Jednalo se o strategii obchodování s trendem, na které jsem později vydělal mnoho peněz a kterou s úspěchem používám pro svůj trading dodnes. Strategii říkám pracovně „pro-trend“ a její základní elementy jsou postavené na velmi jednoduchých, ba až banálních, přesto velmi dobře funkčních principech. V době vzniku pro-trendu jsem byl nejvíce hrdý právě na jednoduchost strategie a velmi dobré výsledky paper-tradingu i back-testingu, které jsem v té době dělal ručně, den po dni, týden po týdnu, měsíc po měsíci.
Když mně v té době ukázal blízký přítel platformu TradeStation, byl jsem logicky tímto úžasným nástrojem doslova unesen. Okamžitě jsem požádal přítele o backtest svého „pro-trendu“, o to více jsem byl potěšený, když i zde jsem viděl skvělé výsledky. Bohužel jsem však nezůstal zdaleka jen u tohoto. Ohromen možnostmi programu TradeStation jsem krůček po krůčku začal nabývat dojmu, že můj systém je možná až zbytečně příliš jednoduchý. Tento první krok „odklonu“ od mého původního záměru a obchodního plánu se však postupem času zhoršoval. S boomem software přicházel prakticky každý den do obchodnické komunity i nějaký nový indikátor, nový ukazatel, nový technický vynález, apod. Jakožto člověk, který se v pokoře sklání před možnostmi dnešní výpočetní techniky, jsem došel k přesvědčení, že zkrátka a dobře musím tyto nástroje a indikátory poznat úplně všechny. A tak jsem každý den dychtivě pídil po nejnovějších vynálezech, sám si pořídil TS, za drahé peníze najal programátora a věnoval prakticky veškerý čas všemu, co na co jsem jen narazil.
Ten rok jsem nevydělal jediný dolar. Ba dokonce, ten rok jsem utratil téměř sto tisíc dolarů za programátora, software, nejrůznější doplňky, knihy, časopisy a nevím co vše ještě. Má hlava praskala. Měl jsem pocit, že po roce dřiny a ohromné částce utracených peněz, vím ještě méně než na začátku. Byl jsem frustrovaný a cítil se hrozně.
Někdy stačí skutečně málo...
V té době jsem četl i nejrůznější studie a v jedné z nich narazil na zajímavé zjištění, že jedním z častých důvodů ztráty peněz v komoditách bývá přílišná důvěra v rady svého brokera. Samozřejmě, nechci tím jakkoliv znevažovat práci brokerů a i mně v začátcích můj broker naučil mnoho nového. Problém je ale v tom, že broker má spoustu klientů a nemůže si dovolit luxus zajímat se o obchodní strategie a její detaily každičkého jednotlivého klienta. Broker tedy může celé řadě klientů svými radami nevědomky kolikrát více uškodit než prospět. Pokud jste například krátkodobý obchodník a dostanete signál long, může dostat broker ve stejný den informaci, že trh půjde dlouhodobě short. Proto vám broker při otevírání pozice oznámí, že nejnovější analýzy potvrzují směr short, avšak už vám neřekne, že z dlouhodobého pohledu. Touto informací jste však natolik zasažení, že začnete váhat, nakonec se rozhodnete obchod nerealizovat a o pár hodin smutně hledíte, jak cena roste a roste a roste. Bez vás. Tomuto já osobně říkám okolní vliv a zcela nechtěnému jeho propadnutí. I když máte svůj vlastní systém, své vlastní analýzy a jste přesvědčeni o tom, co děláte, velmi slabý okolní vliv může způsobit, že náhle chtě-nechtě sejdete ze své vlastní cesty, sjedete z vlastních kolejí a později zjistíte, že jste vlastně nechtěně na úplně jiné trati, než jste chtěli být. Poté začnete být sami na sebe naštvaní, jak jste mohli něco takového dopustit, jak jste mohli své pracně získané a nabyté studie a analýzy, nad kterými jste strávili třeba i stovky hodin, hodit do koše během jediného okamžiku kvůli pár vteřinovému „okolnímu vlivu“, který právě není zrovna v souladu s vaším přesvědčením, nebo který vás ze všech stran nahlodává, že to, co právě víte a umíte, možná není moc a že by bylo třeba vědět a znát více.
Samozřejmě, po roce práce a utracené většině úspor, jsem i já konečně pochopil, jak snadno jsem se nechal zlákat „okolním vlivem“ a sešel z cesty, po které jsem kráčel a kterou jsem budoval déle jak dva roky. Hype a boom ohledně software a TradeStation mě natolik uchvátil, že jsem během vteřiny zapomněl na celou svou tvrdou práci, na po milimetrech vyvíjenou strategii pro-trendů, vše v mžiku hodil do koše a začal se zabývat něčím úplně jiným. Tomuto procesu jsem pak propadnul natolik, že jsem v podstatě už vůbec nevyvíjel systémy, ale jenom hledal nejžhavější novinky a poznatky (samozřejmě šlo o podvědomé hledání „svatého grálu“). Díky bohu, že jsem se probral.
V jediný okamžik jsem se všeho zase zbavil. Program TS jsem strčil i s počítačem do skříně, programátora propustil, knihy odnesl do sklepa a vrátil jsem se ke svému jednoduchému, ba až stupidně prostému pro-trendu. Následující rok jsem vydělal svých sto tisíc dolarů zpět plus mnohem více. Celý rok jsem však dokázal mít zavřené uši a oči vůči všem těm „super-indikátorům“ a „extra-systémům“, které vznikaly, zanikaly, některé přežívaly, některé vydělávaly, jiné ne.
Co je pointou?
Pointou tohoto příběhu samozřejmě není rada, abyste nekupovali knihy, software a netestovali na TS a podobných platformách. Všechny tyto nástroje jsou úžasné a veškerého času ani peněz nelituji. Mnohé jsem poznal, mnoho se dozvěděl, mnoho se naučil. Pointou tohoto příběhu je ale důrazné varování před okolními vlivy. Během vaší cesty za úspěšným tradingem bude vaše sebedůvěra a víra v to, co umíte, co máte a co dokážete neustále „podrývána“ prakticky všude kolem. Neustále budete narážet na to, že většina traderů nemusí souhlasit s tím, co si myslíte vy, že vám různí tradeři budou ukazovat věci a „hračičky“, o kterých vám budou tvrdit, že se bez nich nedá obchodovat. Budete se stále setkávat s novými a novými věcmi, indikátory, patterny, obchodními systémy. Samozřejmě je skvělé být neustále informovaný a neustále se učit něčemu novému. Nikdy však nedopusťte, aby vás tyto okolní vlivy až příliš snadno vykolejily z cesty, po které se pohybujete vpřed již řadu týdnů, měsíců nebo dokonce let. Vaše sebedůvěra a důvěra v to, co děláte, musí být vždy silnější. Pokud nedokážete mít silné přesvědčení v to, co děláte, a necháte se příliš snadno rozhodit jenom kvůli tomu, že broker má jiný názor na věc nebo trader vedle vás obchoduje systém 300x složitější než vy, pak nemáte dostatek pevné vůle a sebedůvěry k úspěšnému tradingu. V tradingu máme každý svou vlastní cestu a té je třeba se držet. Pokud vám funguje, nehleďte kolem a neposlouchejte okolí. Respektive jejich poznatky vnímejte, berte v potaz, ale nenechte se jimi znervózňovat nebo rozptylovat. Dobrý trader se mimo jiné pozná tak, že dokáže držet pozici na základě signálu vlastního systému long i v momentě, kdy je třeba i celý zbytek short. Vždy obchodujte jen a jen sami za sebe, svojí vlastní hlavou. Je mnohem výhodnější obchodovat třeba i stupidní systém, který ale funguje a vydělává, než neustále živit svůj mozek pochybnostmi vzniklými okolními vlivy, těmto vlivům propadat a trávit příliš mnoho času zkoušením a zkoumáním toho, co dělají druzí. Zkoumání toho, co dělají a co si myslí druzí, vám peníze ve většině případů nevydělá. Obchodování toho, co jste si pracně vybudovali, vyzkoušeli a vyladili vy sami, většinou ano.

O nutnosti a nezbytnosti obchodního plánu a jeho důrazného dodržování jsme v seriálu psychologie obchodování již psali mnohokrát. Přesto každý obchodník postupem času začne mít pocit, zda-li by nebylo lepší řídit se přeci jenom více „pocity“ než přesnými pravidly. Pojďme se dnes na tuto záležitost podívat trochu blíže.
Dodržování obchodního plánu může pro mnohé vypadat v počátcích jako nuda a zbytečnost. Někteří lidé mají ve svém životě obecně problémy dodržovat dlouhodobě jakákoliv pravidla a pro takové je samozřejmě pevné dodržování obchodního plánu ještě náročnější. Jiní obchodníci mají zase často pocit, že reagovat podle toho, „co jim říká trh“, je mnohem lepší, přínosnější a zábavnější, než slepě exekuovat signály obchodního systému.
Asi nejlépe mohou k tomuto tématu referovat vlastními bohatými zkušenostmi. Osobně jsem přesně ten „nejméně vhodný“ případ k dodržování pravidel: od dětství jsem spíše povaha svobodomyšlenkářského zaměření, ve kterém příliš prostoru pro fixní pravidla není. Mám rád, když mohu věci dělat často více „pocitem“ než hlavou – což plyne z mého silně umělecky zaměřeného jádra. A bytostně nesnáším stereotyp. Ve svých začátcích jsem se tedy snažil k obchodování přistupovat přesně tak, jak by se od takové povahy očekávalo: dlouhé hodiny a dny jsem pozoroval trhy a zkoušel na ně reagovat vlastně jen pocitově, bez racionálnějších základů. Výsledek byl jednoznačný – dlouhodobé, nekompromisní ztráty v obrovském měřítku.
Mé obchodování nemělo řád, bylo impulsivní, ale co více – nemělo koncept. A pokud nemáme koncept, nemůžeme očekávat žádný konkrétní směr, vedoucí pokud možno k profitům. Jelikož jsem skutečně velmi toužil v obchodování uspět, musel jsem, chtě nechtě, opustit „pocitový přístup“ a začít se zabývat tradingem v maximálně možné seriózní míře. Začal jsem studovat nejenom obchodní systémy, ale převážně statisticky prokazatelné formace a „fakta“ opakující se v trzích se solidní stabilností, money-management a veškeré další potřebné komponenty. Postavil jsem si svůj první obchodní systém a začal obchodovat koncepčně, podle pevných pravidel. Nebudu se tajit tím, že i tak byly začátky těžké, ale úspěchy se – světe div se – pomalu dostavovat začaly. Věděl jsem tedy, že jsem na dobré cestě.
Nicméně, má myšlenka zapojení citů a pocitů do obchodování mě zcela neopustila. I když jsem již věděl, že s pevnými pravidly je možné vydělávat v trzích nezanedbatelné peníze na relativně konstantní bázi, cítil jsem, že na své pocity by člověk též občas měl spoléhat. Jsem člověk, který na své pocity často dá (většinou s velmi dobrými výsledky), a jsem chtěl své dobré zkušenosti se spolehlivostí mých pocitů využít i v trzích (toto je pravděpodobně i důvod, proč jsem nikdy nepřitíhnul k AOS). Co jsem tedy začal dělat – i když jsem i nadále obchodoval čistě mechanicky, začal jsem si zapisovat, kdykoliv jsem měl tendenci udělat něco jen „pocitově“. Chtěl jsem si udělat přesný přehled na to, zda-li by mé čisté pocity byly profitabilní, nebo spíše ztrátové.
Co jsem zjistil, bylo velmi zajímavé. Předně jsem došel k závěru, že se velmi často pocity z trhu míchají s emocemi jiného rázu. Že mám často tendenci zaměňovat pocit z trhu za impulsivní reakce a že je toto velmi náročné oddělovat. Přesto jsem po dlouhých studiích došel k závěru, že na některé situace je skutečně pro mě osobně rozumnější reagovat více na základě pocitu než na základě plánu. Jedná se sice o velmi, velmi řídké situace, ale jsou to právě ty situace, kdy si dovolím malinko porušit pravidla svého plánu a zareagovat jinak, než by se od plánu vyžadovalo. I když se jedná spíše o pocitové momenty, které se tudíž špatně popisují a vystihují na racionální bázi, přesto bych se o tyto unikátní momenty rád podělil, a možná tak trochu inspiroval ostatní obchodníky. Zde tedy uvádím momenty, ve kterých čas od času reaguji více na základě pocitu než obchodního plánu:
Příliš volatilní vstupní úsečky
Pokud dostanu vstupní signál a zároveň vidím, že je úsečka extrémně volatilní, posoudím celodenní vývoj dne. Pokud vidím, že se celý den doposud obchodoval v uzavřeném, ne příliš velkém rozpětí, že trhu vládnou během dne více skalpeři než běžní ID tradeři a že už během dne udělal trh třeba i více volatilních úseček, které byly ve skutečnosti jen „falešnými“ signály, pak nechám rozhodnout své pocity, zda-li obchod vzít či nikoliv.
Silně rozjetý trh v mém směru
Pokud je trh silně rozjetý v mém směru a já jsem ve značném otevřeném profitu, mám tendence z trhu „vyždímat“ maximum. Proto v momentě, kdy dostávám signál k výstupu, avšak cítím z trhu stále ještě solidní vůli v rozjetém trendu pokračovat, mohu se na základě pocitu rozhodnout pouze přitáhnout SL a dále v obchodě setrvat.
Silný breakout
Pokud se mně rýsuje signál ke vstupu do pozice, avšak signál není ještě zcela uspokojivě zformovaný a neměl bych takový zatím ještě brát, mohu přesto občas udělat výjimku, pokud vidím, že trh právě udělal výrazný breakout, ze kterého skutečně existuje vysoká pravděpodobnost pokračování v započatém směru. Primárně však musím mít dobrý pocit z celkové situace, tj. jasně etablovaného trendu a trhu pod nadvládou „běžných“ obchodníků, nikoliv skalperů.
Nečekané prudké rozjetí trhu opačným směrem
Jedná se o situaci, jejíž zvládnutí chce již poměrně velikou sebedůvěru ve vlastní pocity. Jedná se totiž o situaci, kdy dojde k naprostému porušení všech pravidel. Této situaci říkám „náhlé prudké rozjetí trhu opačným směrem“. Situace se děje velmi zřídka a v drtivé většině za ní stojí fundamentální události. I když fundamenty naprosto nesleduji, ty podstatné nelze v trzích nerozpoznat. Pokud například přijde informace o teroristickém útoku v Londýně, trhy se „utrhnou“ a začnou prudce klesat dolů, bez ohledu na cokoliv jiného. V takový moment, i kdyby mi všechny signály ukazovaly long, já však viděl prudké otočení dolů a „utržený“ trh, neváhal bych na základě pocitu do trhu vstoupit na stranu short.
Toť jsou tedy výjimky, u kterých jsem vypozoroval, že je tu a tam občas přínosné pravidla porušit. Přesto ještě jednou upozorňuji, že porušování pravidel by mělo být skutečně pouze a jen výjimečnou záležitostí, aplikovanou v minimálních případech. Stále zůstává prioritou dodržovat bezezbytku obchodní plán v maximální možné míře. Doposud jsem nepoznal obchodníka, který by dokázal dlouhodobě profitovat bez obchodního plánu. Obchodní plán je základ – a pokud se naučíte obchodní plán bezezbytku dodržovat, můžete se i naučit rozpoznávat momenty, kdy jej lze výjimečně porušovat. Opačně to bohužel nefunguje.

Psychologie obchodování je pojem, který jedna skupina traderů adoruje a jiní jej vnímají jako něco zcela bezvýznamného. Co jsem se za dlouhá léta, která se věnuji tradingu, v této oblasti zatím naučil já?
  
Foto (c)depositphotos.com/diawka Předně musím upozornit, že článek píši z pohledu diskréčního obchodníka, kterým jsem především. Své peníze umísťuji do trhu sám na základě svých vlastních obchodních plánů, tedy nedělají to za mne AOS.
V případě diskréčního obchodování pak vnímám psychologii (zvládnutí své hlavy) jako zcela klíčovou pro systematický profitabilní trading. Jsem přesvědčen, že zvládnutí své hlavy – tedy psychologie obchodování – je pro profitabilní obchodování podstatnější než samotný obchodní systém. Mnoho začínajících a neúspěšných traderů tomuto příliš nerozumí a mají tendenci vliv našich emocí na diskréční obchodování zpochybňovat. Ale je to z mé zkušenosti vesměs proto, že zatím nebyli schopni reálně osahat, o čem skutečný trading je.
Pochopitelně, že je zcela naivní opačná představa některých začínajících traderů, kteří mají pocit, že zvládnutí psychologie obchodování = profitabilní obchodování. To je samozřejmě nesmysl, neboť pro profitabilní obchodování potřebuje trader robustní a funkční obchodní plán. O funkčním plánu jsem psal nedávno v článku O predikci pohybu trhu a edge. Funkční obchodní plán je samozřejmě absolutní základ.
Pokud obchodník nemá funkční plán, může pracovat na své psychologii, jak chce, a stejně se nikam neposune – to je pochopitelné. Stejně jako v životě vnímám jako velmi nebezpečné, když se lidé snaží sami sebe například „pozitivně přemotivovat“ bez ohledu na okolní realitu. Tedy pokud různým motivačním a duchovním prvkům věnují výrazně větší energii než samotným principům vydělávajícím peníze a tvrdé práci na jádru věci (toto vnímám stejně v běžném podnikání i v tradingu).
Samozřejmě je otázka, co je funkční plán, protože funkční plán může mít v tradingu mnoho podob. Osobně jsem přesvědčen, že základním kritériem ověření funkčního plánu je paper trading – tedy živé obchodování dané strategie s jednoznačným risk managementem na simulovaném účtu. V rámci mentorování FIMS mám zkušenost, že pokud obchodník není schopen nebo nemá tu vytrvalost obchodovat na SIMu do doby, než je konzistentně profitabilní, jsou jeho live začátky velmi krušné bez ohledu na fakt, že se stejným principem obchodují ve stejné skupině jiný obchodníci živě multikontrakty. Takový zatím neúspěšný obchodník má pak tendenci hledat problémy v oblasti psychologie obchodování, i když mu reálně chybí praktické základy toho, jak se v trhu pohybovat.
Paper trading skutečně nesmí být „odfláknutý“ – podrobněji jsem se o tom na Finančníkovi rozepisoval v článku Základní kámen profitabilního tradingu? Úspěšný papertrading.. Dnes dokonce radím obchodníkům obchodovat pro ještě „tvrdší“ parametry, než jsou uvedeny v článků a například ve FIMS skupině většina dobře připravených obchodníků má za sebou realistický papertrading cca 2–3 měsíce s velmi konzistentními, prakticky stále ziskovými týdny.
To je velmi důležité, neboť podobná činnost vám poskytne důvěru, že to, co děláte, je funkční. Ovšem jedním dechem musím dodat, že je dobré konzultovat podobnou paper tradingovou praxi s někým zkušeným, neboť některé pozitivní výsledky mohu být na simu dosahovány způsoby, které nebudou v živém obchodování možné (ať již jde o nerealistické plnění, používání extrémních stop-lossů, různé typy pyramidování atd.). Pokud ale obchodujete rozumně jednoduchou strategii s jasným plánem, máte dostatek paper obchodů podle stále stejného mustru a dosahujete robustních výsledků, pak taková příprava dává dobrou naději, že se vám bude dařit live a že má smysl se skutečně začít věnovat oblasti psychologie obchodování.
Proč by mělo být live obchodování jiné než paper trading? Protože mj. vstupují do hry emoce, stres a mnoho dalších stavů, o kterých jste patrně neměli předtím ani ponětí, že existují. Samozřejmě lze namítnout, že některé strategie jsou natolik mechanické, že neposkytují prostor pro žádné emoce. Osobně jsem ke zcela mechanickým strategiím dost rezervovaný. Jistě – spousta věcí může v určitém čase fungovat dost mechanicky, ale těžko lze očekávat, že se tak bude dít napořád. To bychom se pomalu dostávali ke svatému grálu. Ale určitě – jsou přístupy, které jsou velmi mechanické (ty pravděpodobně budou tradeři chtít programovat do svých AOS, kterým se v článku nevěnuji), a pak jsou přístupy, které mají svá pravidla, ale pro určitou komplexnost je lze těžko programovat (komplexností myslím například rozhodování v kontextu vyšších timeframů). To jsou přístupy, kterým se věnuji a které nepochybně poskytují prostor pro lidské emoce.
Jak podobné stavy překonat? Z mé zkušenosti především praxí. Ovšem skutečně pouze za předpokladu, že má trader za sebou dostatečnou přípravu (viz výše) a je na danou strategii přiměřeně kapitalizovaný. Pochopitelně, že někomu mohou dále pomáhat různé pomocné zklidňující techniky typu meditace, které jsou fajn, jen je třeba je nezaměňovat za edge v podobě obchodního plánu. Toto vše jsou prostředky, které přicházejí na řadu až v okamžiku, kdy má trader jasný důkaz, že to, co dělá, mu dobře funguje na paperu, a bojuje se zvládnutím praxe s reálnými penězi.
Nemyslím si, že v oblasti obchodování je vhodné vyhledávat nějaké „psycho kouče“ (resp. sám s tím nemám žádnou zkušenost), ale jsem přesvědčen, že by se měl každý někomu se svými výsledky otevřít a získávat zpětnou vazbu k tomu, s čím v trzích bojuje. Může to být úspěšnější kamarád, nějací další obchodníci ve skupině nebo třeba i jen někdo v rodině (kdo ale chápe, o čem trading je). Má zkušenost je taková, že bez zpětné vazby vidí tradeři problém často úplně jinde, než reálně je. Velmi důležité je ale zpětnou vazbu přijímat. Bohužel vnímám, že mnoho traderů si musí „samo sáhnout na rozžhavená kamna“, jinými slovy projít si pro ně dostatečně hlubokým drawdownem / vymazáním účtu, aby začali brát některé aspekty tradingu, a především již zmíněné přípravy, skutečně vážně.
Pochopitelně, že pro zpětnou analýzu je dále extrémně důležité vést si ke svým obchodům v reálném čase deníky – zapisovat si, co nás vedlo ke kliknutí (nebo nám bránilo vzít obchod), a průběžně si zápisky analyzovat. Osobně si takový vlastní koučing dělám ve svém tradingu jednou týdně – většinou o víkendu si procházím své obchody, přemýšlím, co jsem dělal dobře a kde mám slabiny. A je to tak opět praxe, co mě posouvá kupředu a poskytuje mi stále větší důvěru v to, co dělám. A s důvěrou se bourají bariéry, které máme všichni – jen třeba různě posunuté (např. z pohledu počtu kontraktů, schopnosti racionálně uvažovat a obchodovat po x ztrátách atd.).
Co jsem se tedy v oblasti psychologie obchodování naučil? Předně, že většina problémů spojených s naší hlavou mívá v tradingu racionální základ. Ať již je to váhání s otevřením pozice, neboť nejsme vnitřně opravdu přesvědčeni, že to, co děláme, funguje. Nebo to, že zažíváme „vypnutí mozku“ po sérii ztrát, protože nemáme úplně dotažený risk management v naší strategii a snažíme se daný den „dohnat“, a mnoho dalšího. V případě jakýchkoliv problémů nebo pochybností je proto důležité si vše snažit reálně pojmenovat – buď vlastní silou, nebo s pomocí externího pozorovatele a především problém nepřecházet. Trading opravdu funguje jen a pouze jako vyladěný celek a není žádná „ostuda“ přecházet mezi živým a papírovým obchodování do doby, než odladíme všechny nejasnosti a pochyby. Tedy odladíme – zkušení intradenní obchodníci mi jistě potvrdí, že z pohledu mysli je neustále na čem pracovat, ale trader se naštěstí neustále posouvá.