Jak na co nejlepší exekuce opčních obchodů?
V případě obchodování opcí je důležité mít k dispozici nejen odzkoušené a funkční strategie, ale také je umět co nejlépe exekuovat, tedy opce nakupovat a prodávat za co nejvýhodnější cenu. Pojďme si vysvětlit, jak opční cena vzniká a jaké máme možnosti při zadávání příkazů.
Cena opcí je kótována stejně, jako ostatní finanční instrumenty. V platformách vidíme tři ceny – bid, ask a last.
Na screenshotu je opční řetězec indexu RUT. Jednotlivé sloupce mají následující význam:
Last – cena, za kterou došlo k poslednímu obchodu. Jde tedy o údaj, který má pouze omezenou vypovídající hodnotu.
Bid – cena, za kterou je možné v daný okamžik opci prodat (nebo vypsat).
Ask – cena, za kterou je možné v daný okamžik opci nakoupit.
Na obrázku jsem označil cenu pro CALL opci se strike cenou 720. Ze tří sloupců je patrné, že naposledy se opce zobchodovala za cenu 7,14. Pokud bychom chtěli v tuto chvíli opci koupit, opce je k dispozici za cenu 7,50 (připomeňme, že opci bychom tedy nakupovali za 750 USD, protože nejmenší velikost opčního kontraktu je na 100 shares podkladového aktiva). Pokud bychom chtěli opci prodat, nebo vypsat, získáme cenu 7,00.
Cenám opcí, které vidíme v platformách jako bid a ask říkáme natural, česky bychom mohli překládat jako přirozené. Občas v obchodní platformě narazíte na zkratku NAT (z natural). Za tuto cenu můžeme opci vždy prodat nebo koupit. Jak je to možné?
Velmi důležitými účastníky opčního trhu jsou takzvaný market makeři. Jde o obchodníky přímo na burze, kteří mají s burzou kontrakt na to, aby vytvářeli ceny pro jednotlivé trhy. Market makeři mají na starost jeden nebo více trhů (podle toho o jak aktivní trh jde) a jejich povinností je prodávat za ask a nakupovat za bid. Market maker nemá na výběr, jestli aktuálně chce danou opci koupit nebo prodat, přijde-li požadavek, musí ho za danou cenu přijmout. Zde trochu odbočím – market makeři toto samozřejmě nedělají zadarmo. Market makeři opce obchodují na svůj účet, tj. pochopitelně se dále různě zajišťují (například průběžnými pozicemi v podkladovém aktivu) aby jejich pozice byly co nejvíce neutrální a těží například z rozpadu časové hodnoty opcí. Jejich hlavním ziskem je pak především spread mezi bidem a askem. Jednoduše řečeno – jednu opci mohou od někoho koupit za bid (tj. v našem případě za 7,00) a následně ji jinému obchodníkovi prodat za ask (tj. za 7,50 – výsledkem je zisk 0,50).
Z pohledu běžných obchodníků zajišťují market makeři likviditu – můžeme kdykoliv opce koupit nebo prodat za cenu, kterou vidíme v platformě v příslušné kolonce.
Nicméně nakupovat za ask a prodávat za bid bývá spíše krajní řešení. Opční obchodník se musí naučit „lovit prémium“ – velmi často je totiž možné zrealizovat obchod za cenu lepší, než za Natural. Určitým referenčním bodem je tzv. středová cena – anglicky MID. Jde o průměr ceny bid/ask. Ve výše uvedeném příkladu se tedy MID vypočítá jako (7,00 + 7,50)/2 = 7,25. Obchodníkovi pochopitelně nikdo negarantuje, zda-li je možné opci koupit za 7,25 (při ask 7,50), ale je to často dost možné (např. proto, že market maker chce z různých důvodů danou opci prodat). Jediná cesta jak zjistit, zda-li je daná opce za uvedenou cenu k dispozici, je zkusit ji koupit (pochopitelně uvažujeme o případu, že opci skutečně chceme nakoupit).
V případě obchodování opcí je tak dobré zkoušet opce nejprve nakupovat/prodávat za podstatně lepší cenu než je NAT a případě pak náš příkaz postupně upravovat. U většiny obchodníků se za změnu příkazů nic neplatí. Pokud obchodujete více kontraktů, může být dobré nejprve vyzkoušet aktuální situaci v plnění s první várkou několika málo příkazů a podle situace pak zvolit cenu pro zbylé kontrakty. Plnění se může velmi lišit mezi jednotlivými dny (např. podle očekávání market makerů o dalším vývoji pohybů trhů) a někdy může obchodníka překvapit, jak dobré plnění získá.
Dobré plnění je přitom při opčních strategiích velmi důležité. Je potřeba si uvědomit, že zatím jsme hovořili o obchodování jedné jediné opce. Opční strategie jsou ale většinou složeny z několika opcí. Každá opce má přitom svůj vlastní bid/ask spread a rozdíl mezi MID a NAT cenou se tak stále zvětšuje. Vezněme si například jednoduchý vertikální spread, který se skládá ze dvou opcí. Řekněme, že budeme vypisovat kreditní spread -750C/760C.
Opci 750 C můžeme prodat (vypsat) za bid 2,65, opci 760 C nakoupit za ask 1,70. Celkové inkasované prémium při NAT ceně tak bude +1,05 – 0,85= +0,95.
Pokud bychom uvažovali o MID ceně, pak je výpočet následující – 750 C má MID cenu 2,80, MID cena opce 760 C je 1,60. Celkové prémium našeho vertikálního spreadu při MID ceně je tak +1.20.
Podobné výpočty pro nás řada platforem vytváří automaticky. Například v ThinkorSwim můžeme vidět podobný prvek, který nás jasně informuje o rozdílu, mezi MID a NAT cenou:
Byť se to na první pohled nemusí zdát, uvedený rozdíl mezi Nat a Mid cenou představuje při dlouhodobějším obchodování opravdu hodně peněz. Nezapomínejte, že opce se obchodují v minimálním kontraktu na 100 shares, tj. v uvedeném příkladu hovoříme při obchodování jednoho jediného opčního kontraktu o prémiu 95 USD vs. 120 USD. Přitom běžné opční komise se pohybují za cenu 1 dolar za opci, tj. celkem 2 dolary za uvedený vertikální spread. Náklady na exekuci jsou tak často potenciálně mnohem vyšší než komise a je třeba této oblasti věnovat opravdu hodně pozornosti. Navíc při obchodování některých běžných strategií (např. Iron Condor) pracujeme hned s dvěma vertikálními spready najednou...
Za jakou cenu je tedy „rozumné“ zobchodovat daný vertikální spread? Určitě ne za NAT, pokud obchodník neřešení nějakou kritickou situaci (tj. pozici musí například uzavřít v případě zasažení stop-lossu atd). Určitě je dobré začít zkoušet spread zobchodovat za Mid, kde ale s největší pravděpodobností například v trhu RUT plnění nedostaneme (i když občas se to stane). Pokud plnění nedostanu, změním po určité době příkaz např. na cenu 1,10 a v této oblasti již plnění očekávám.
Z pohledu exekuce je tedy určitě dobré obchodovat strategii v novém trhu vždy s minimem kontraktů a získávat určitou dobu „cit“ proto, jaké exekuce jsou možné a reálné. Při obchodování s více kontrakty se pak občas vyplatí odložit otevření nového obchodu například i o den či dva, pokud se v danou chvíli nedaří získat prémium, které si představujeme, a o kterém víme, že je jindy běžně dosažitelné.
Další důležité poznámky k exekuci
Všimněte si, že spread (tj. rozdíl mezi bid-ask) není na všech strike stejný. Především hluboko ITM opce mají spread hodně široký. Některé strategie umožňují výběr strike, se kterými budeme pracovat. V takovém případě je dobré použít opce, které jsou likvidnější a mají lepší spread.
Nezapomínejte na skutečnost, že „lovit prémium“ si obchodník může dovolit v okamžiku, kdy vstupuje do pozice. Pokud pozici ukončujete „pod tlakem“, tj. například v případě uzavírání ztrácející pozice v prudce se pohybujícím trhu, často musíme brát i horší cenu, jelikož chceme pozici zavřít co nejdříve. S horším plnění (tj. blízko NAT) bychom v takovém případě měli počítat dopředu při přípravě našeho obchodního plánu.
Různé trhy mají různě vysoké spready. Z pohledu exekuce jsou náročné například opce na „velké“ indexy jako je RUT, NDX, SPX a další. Jejich ETFs varianty mají často spread pouhý cent, tj. pro začátek nemusí být vůbec od věci začít obchodovat např. trhy jako IWM, QQQQ nebo SPY (byť velké indexy mají výhody ve vyšší páce a tudíž např. přijatelnějším poměru prémium/komise), protože zde je exekuce mnohem jednodušší a obchodník dostává automaticky spread podstatně užší.
Petr Podhajský
Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i při správě většího externího kapitálu.
- 1