Money-management v praxi (3)
V dnešním díle o money-managementu se posuneme trochu dál. Již víme něco málo o tom, že je třeba si vždy nejprve rozumně předem rozdělit kapitál a připravit se na nejhorší situace – jak v běžném životě, tak tradingu. Dnes se posuneme již do trochu jiné oblasti – a sice k takzvanému risk-reward-ratio (RRR).
Samozřejmě i dnes se budu snažit pokračovat s pomocí srovnávacích příkladů z běžného života. Pojďme tedy opět trochu „zeširoka“.
Představte si, že máte firmu, která se pro získávání zakázek musí účastnit výběrových řízení. Abyste dostali „job“, musíte se nejprve zapsat a dostat do nějakého „tenderu“ a v něm uspět, to znamená porazit ostatní účastníky.
Co z vlastní zkušenosti vím, tak výběrová řízení nebývají zadarmo. Často stojí i nemalé peníze – pamatuji si například, že když jsem se účastnil výběrového řízení na natáčení reklamních spotů pro firmu Coca-Cola, najal jsem si malý štáb i s technikou a celý svůj nápad natočil „nanečisto“, abych klientovi ukázal svou přesnou představu. Díky této investici jsem nakonec výběrové řízení vyhrál a zakázku získal, je ale pravdou, že kdyby celá věc nedopadla, stálo by mě to celé jenom nemalé peníze.
Důvod pro který jsem však tento risk podstoupil byl prostý – mohl jsem potenciálně získat více, než jsem riskoval. Pokud opomenu prestiž, kterou přináší skutečnost, že máte jako režisér klienta typu Coca-Cola v portfoliu, byl zde samozřejmě i finanční efekt. Zatím co za natočení ukázkového videa jsem zaplatil kolem 20 tisíc korun, můj honorář při získání zakázky by činil 5x více (přeci jenom jsem v té době začínal a nepatřil ještě mezi příliš dobře placené režiséry), to tedy znamená, že můj poměr risku k potenciálnímu zisku byl 1:5.
Samozřejmě, celá věc by vypadala jinak, kdyby můj honorář za reklamu měl činit řekněme třeba jen 30 000 korun. V takovém případě by můj poměr byl 1:1,5 a to je poměrně dost málo – riskujete nemalou částku proto, abyste získali jenom nepatrně více. Ve skutečnosti by byl poměr ještě podstatně horší, protože po odečtení oněch 20 000 korun vynaložených na natočení ukázky by zisk činil jenom 10 000 kč, to znamená polovinu celkového risku!
V běžném životě a v běžném obchodě tedy naprosto samozřejmě platí, že pokud máme pro něco vynakládat určitou finanční částku (a také čas a námahu), chceme zpět získat rozhodně minimálně několikanásobně více – často i 10x více, než v dané věci riskujeme. I v běžném životě je tedy evidentně naprosto samozřejmé používat něco, čemu se říká risk-reward-ratio (RRR), nebo-li poměr risku k možnému zisku.
V tradingu je smozřejmě tento princip platný naprosto stejně. V prvé řadě nebudeme chtít své peníze riskovat jenom tak – vždy budeme chtít vidět potenciál zisku a to ideálně podstatně vyššího, než je náš risk. Toto je tedy jeden z dalších důležitých důvodů, proč se učíme základům technické analýzy: vždy se snažíme na grafu identifikovat alespoň na základě nejbližších supportů a resistancí potenciál a dle něho zvážit naše RRR. I když se nejedná o žádnou „zázračnou“ a dokonalou techniku určování potenciálu, a už vůbec ne zaručenou techniku, je to pořád lepší než nic. Stále nám to totiž umožňuje fungovat jako správně uvažující obchodníci, kteří logicky chtějí vždy získat trochu víc, než riskují. Jak už konec konců řekl kdysi jeden slavný trader – v tomto byznyse jsme proto, abychom dostali zaplaceno za náš risk.
Toto tedy mějte na paměti, kdykoliv půjdete učinit jakýkoliv obchod – ať už v tradingu nebo jiném byznysu. Pokud bude daná věc zahrnovat risk, vždy si nechte za takový risk dobře zaplatit. Nikdy se tedy nespokojte s odměnou, která by potenciálně nebyla alespoň 2-3x větši, než je váš risk v dané věci.
Pokud se budete tohoto pravidla držet, nebudete ve skutečnosti ani potřebovat tolik úspěšných obchodů a přitom budete moci stále velmi dobře vydělávat.
Samozřejmě, v tradingu je celá věc ještě malinko komplikovanější – krom RRR totiž také záleží na tom, jakou přibližnou procentuální úspěšnost má váš obchodní systém. Je logické, že pokud budete mít úspěšnost 60% a více, můžete si dovolit obchodovat pro podstatně měnší zisky. Je to opět stejné, jak v běžném životě – pokud byste byli firma, která uspěje v 6 výběrových řízení z 10, stačí vám dokonce účastnit se i takových výběrových řízení, ve kterých vyděláte jenom o malinko více, než riskujete – a stále máte poměrně zajímavý a profitabilní byznys. Bohužel ale, realita života je taková, že jste většinou šťastni za 3 vyhraná výběrová řízení z 10, proto vždy budete chtít potenciál zisku alespoň 4x větší. Trading je v tomto ohledu možná malinko lepší, mnoho základních systémů umožňuje "vyhrát“ 4-5x z 10ti případů a přitom si zachovat stále zajímavé RRR (alespoň 1:3).
Jak tedy vidíte, trading není jenom o tom klikat myší a zadávat příkazy. Vždy je nutné taky počítat – a umět si sakramentsky dobře spočítat, co se mně ještě vyplatí a co již nikoliv. Kéž by v tradingu více lidí počítalo, než slepě důvěřovalo „odborným analytikům“ a brokerům.
Tomáš Nesnídal