Live začátky intradenního obchodníka [8] – tipy pro první hledání prostoru pro zlepšení

V našem seriálu máme k dispozici první výsledky Pavlova živého obchodování. Pojďme se nyní společně podívat, jak a kde hledat prostor pro zlepšení. Dnes popisovaný přístup může podle mých zkušeností pomoci drtivé většině začínajících traderů, kteří vesměs první týdny živého obchodování bojují s velmi podobnými „démony“ jako Pavel.

Naprostým základem proto, abyste se v tradingu mohli posouvat dál, jsou dva základní stavební kameny úspěšného tradingu:

• Jednoznačný obchodní plán
• Evidence realizovaných obchodů

Jak jste se již patrně stihli přesvědčit i v tomto seriálu, trading je – stejně jako kterékoliv jiné podnikání – především o postupném drobném vylepšování toho, co dělám. Abyste mohli věci vylepšovat, musíte zjistit, kde máte největší mezery, případně co vám jde nejlépe.

Zní to triviálně, ale bohužel málokdo se v tradingu dostane tak daleko, aby měl jmenované dva základní kameny tradingu jednak skutečně připravené a zároveň s nimi reálně pracoval. Přitom se samozřejmě nejedná o nic těžkého – jen je třeba k tradingu přistupovat systematicky a konzistentně.

Evidence realizovaných obchodů neznamená nic jiného, než že si - stejně jako při backtestu - zaznamenáváme tentokrát živé obchody do Excelové tabulky. Ideální je vést si evidenci tak, abychom mohli výsledky živých obchodů porovnávat s teoretickými obchody, které bychom „zobchodovali“ v rámci backtestu nebo paper-tradingu.

Řadu začínajících obchodníků při podobných radách napadá mnoho vylepšení, jak si v této oblasti „ulehčit“ práci. Vždyť například i NinjaTrader dokáže svým způsobem vést obchodní evidenci, tak proč se trápit s přepisováním dat do Excelu. Jednoduše proto, že nikde jinde nebudete schopni svá data nejrůzněji porovnávat s teoretickými výsledky a hledat své slabé a silné stránky, tj. oblasti ve který byste se měli rozvíjet dál. Pochopitelně, že například základní evidence realizovaných obchodů v programu NinjaTrader je dobrá věc, ale není dobré nechávat obchody pouze v platformě. Sám si uskutečněné obchody nezapisuji do Excelového deníku v reálném čase, ale až po skončení obchodní seance a to právě z přehledů dostupných v NinjaTraderovi.

Pojďme se podívat, jak vás mohou jen ty úplně nejzákladnější informace vycházející z porovnání evidence vašich živých obchodů a obchodního plánu posunout vpřed. Úplně na začátku totiž největší problémy začínajících traderů nespočívají v nefunkčním plánu (za předpokladu, že jej máte realisticky připravený a zbacktestovaný), ale pochopitelně v obchodníkovi samotném, neboť ten přes všechny nové emoce jen stěží dokáže realizovat vše, co si naplánoval.

První věc, která by vás měla zajímat, je porovnání vašich reálných výsledků s výsledky obchodního plánu. V této oblasti můžeme porovnávat řadu informací. Je například velmi pravděpodobné, že v rámci reálného obchodování máme občas nějaké impulzivní obchody navíc, případně jsme nějaký obchod nevzali, lišit se budou také plnění našich obchodů, odlišovat se můžeme ve výstupech atd. Aby zkoumání nebylo příliš chaotické, zkuste začít u zcela jednoduchého porovnání vstupů a výstupů živých obchodních signálů versus „ideální“ vstupy a výstupy diktované obchodním plánem. Tj. v této první fázi zatím vůbec neřešíme, zda-li byly obchodní signály vždy podle plánu – porovnáme jen, jak jsme si vedli oproti tomu, kdybychom se u stejných vstupů drželi 100% obchodního plánu (tj. například vstup na close úsečky se signálem a výstup dle plánu).

Pokud jsme s Pavlem zanalyzovali jeho živé obchody za první měsíc, dostali jsme následující obrázek:

Pavel za první měsíc vydělal živými vstupy cca 490 dolarů po odečtení komisí, pokud by však vstupy a výstupy vypadaly zcela podle plánu, zisk by měl být 953 dolarů po odečtení komisí. Připomínám, že v tuto chvíli neřešíme další chyby, tj. pracujeme jen s těmi obchody, které Pavel skutečně zobchodoval (bez ohledu na to, zda-li to byly obchodní signály podle plánu nebo nikoliv). Rozdíl obchodování je po prvním měsíci jenom v této oblasti skoro 100%!

Není tedy třeba měnit obchodní systém, není třeba v tuto chvíli ani dokonce vychytávat všechny ostatní chyby, kterých se Pavel dopouští, stačí, pokud se nyní Pavel zaměří na vstupy a výstupy podle obchodního plánu a jeho výsledek by se mohl dramaticky zlepšit.

Pojďme si zkusit graf ještě trochu více rozklíčovat, abychom se dostali ke skutečné podstatě problému. Je problém spíš v plnění na vstupu nebo na výstupu? Na to si opět můžeme odpovědět jednoduchými testy.

Pavel by měl vstupovat na close vstupní úsečky (jednominutového grafu). Následující graf porovnává reálné výsledky obchodování (modrá linka) s teoretickou situací, kdy jsme pro výpočet vzali reálné výstupy, spolu ale s ideálním vstupem na close úsečky (tedy vstupu přesně dle obchodního plánu).

Z grafu je patrné, že skluz v plnění na vstupu nepředstavuje v tuto chvíli nejzásadnější problém. Nicméně i tak se horší plnění v průběhu doby nasčítává – pokud by Pavel vstupoval ideálně na close úsečky, vydělal by 603 dolarů – tj. zlepšení výsledku o cca 20%. Zda-li jde vstupovat lépe a jak nato, si ukážeme v některém z příštích dílů seriálu, v tuto chvíli bych chtěl upozornit na něco podstatnějšího – všimněte si postupné tendence stále horších plnění při otevírání pozic. Horší plnění na vstupu je u začínajících obchodníků dané především postupně se zvyšující agresivitou obchodování spojenou s netrpělivostí – obchodník chce mít jistotu, že se zúčastní daného obchodu za každou cenu, byť v 98% případech by stačilo počkat 2 vteřiny na o tick lepší cenu. Přibližně do poloviny zobrazeného grafu byl Pavel vyrovnaný a trpělivý – plnění měl skoro stejná s plánem (takto by přibližně mělo srovnání vypadat v rámci celé equity), postupně ale začínal čím dál více „tlačit na pilu“ a výsledek vidíte sami.

Podobnou charakteristiku bude ve svých statistikách nacházet většina nováčků. Málokdo si však dá práci si podobné srovnání udělat. Přitom základní poselství z podobného grafu může být v duchu „vstupuj ve svém tradingu zatím stále stejně, jen s mírnější agresivitou (tj. zkus počkat na o trochu lepší plnění) a výsledky mohou být až o 20% lepší...“.

Co se výstupů týče, ty Pavel nemá zcela fixní, ale vystupuje podle volatility v trhu (tj. na velmi podobném principu jako pracuje např. ATR indikátor). To sebou nese problematiku faktoru „chamtivosti“. Občas má Pavel tendenci ignorovat výstupní signál na relativně malém profitu s tím, že trhy vypadají, že by se mohly rozjet. Často se nerozjedou a místo menšího profitu je rázem velký stop-loss. Naopak pokud trhy jedou, přichází legitimní výstupní signál později, a Pavel často opouští svévolně otevřenou pozici zbytečně brzy, aby ochránil otevřený profit, který se mu pro danou chvíli zdá již dostatečný. Přitom není nic snazšího, než si porovnat celkovou úspěšnost systému při stejných vstupech (používáme hodnoty z živého obchodování), ale při různých výstupech (reálné obchody vs. obchody podle výstupu nadefinovaných v obchodním plánu):

Graf jasně ukazuje, kde leží v tuto chvíli hlavní rezerva – stačí, když Pavel bude ignorovat své pocity a vystupovat při stejných vstupech přesně v okamžiku, kdy má podle svého obchodního plánu – rázem by vydělal o 362 dolarů více – tj. skoro cca 75%! Pochopitelně, že výsledky se budou vždy lišit o možný drobný skluz v plnění, ale stále je prostor pro zlepšení ohromný. Mimochodem - všimněte si, jak jdou opět spolu ruku v ruce nekázeň a stagnace - čím více se začaly lišit výstupy od těch definovaných v obchodním plánu, tím více začala jít equity "dostrany".

Jak je vidět, faktorů ovlivňující celkový zisk je celá řada. Zatím jsme se vůbec nedostali k chybným obchodům či dokonce k vylepšování obchodního plánu, a už jsme skrz základní evidenci obchodů objevili prostor pro výrazné zlepšení obchodování. Přitom popisované zlepšení v oblasti vstupu i výstupu jsou v tuto chvíli výhradně psychologickou bariérou.

Prvním krokem ke zlepšení vlastního obchodování je tak vůbec odhalení rezervy v podobě, kterou jsme si dnes ukázali. Další pak leží ve správném uvědomění tradera při každém kliknutí do obchodní platformy, že právě agresivita a nekázeň jsou faktory, které v tuto chvíli nejvíce brzdí jeho další rozvoj.