Live začátky intradenního obchodníka [10] – obchodujete ten nejvýhodnější trh?

V dnešním díle seriálu se lehce dotknu tématu výběru trhu. Mohlo by se zdát, že v první fázi live tradingu by již trader měl mít v této otázce zcela jasno. Ano i ne. Pokud jste začali živě obchodovat, máte určitý trh zvolený, to však neznamená, že by takové rozhodnutí muselo být zcela definitivní. Dnešní článek by měl být inspirací také pro začátečníky, kteří zatím nemají ve výběru trhu zcela jasno a nevědí podle čeho si trh vybrat.

Relevantní články, které k tématu na serveru vyšly:

• Jaký trh pro intradenní obchodování?
• Americké indexy pro intradenní obchodování
• Alternativní trhy zajímavé pro intradenní obchodování - německé indexy
• Zajímavé německé komoditní trhy - dluhopisy

V rámci našeho seriálu o začátcích živého obchodování se snažím ukázat, že je to právě živé obchodování, které obchodníka nejvíce „formuje“. Je pochopitelně nezbytné, aby byl obchodník na první fázi živého obchodování připraven co nejlépe, ale stejně až při prvních živých obchodech sám začne poznávat, zda-li je schopen svůj obchodní plán obchodovat tak, jak si to „teoreticky“ naplánoval v rámci backtestu a paper-tradingu. S velkou pravděpodobností bude přicházet na nuance, které bude chtít ve svém obchodním plánu postupně upravovat a vylepšovat. Od věci tak není také alespoň lehce zkoumat ostatní trhy a porovnávat, jak by si vedl na nich. Samozřejmě to neznamená, že by měl každý měsíc obchodovat jiný trh. Jak zde bylo již mnohokrát řečeno – v první fázi tradingu je „zakázáno“ cokoliv měnit a je třeba se soustředit jen na exekuci daného plánu (pokud se věci vysloveně nehroutí, pak je třeba s live tradingem ihned přestat a vrátit se k testování) – Pavel má toto období naplánované na 3 měsíce. Nicméně v rámci této fáze si Pavel samozřejmě zapisuje všechny postřehy a nápady, které by mohly v budoucnu jeho trading zefektivnit a zlepšit.

Mj. dostal za úkol průběžně porovnávat, jak by si vedl, pokud by obchodoval na jiných amerických trzích, mj. i proto, že se mu zdálo, že například trh TF by mohl nabízet vyšší profity než ES. Pojďme si ukázat cestu, jak je možné se k podobnému úkolu postavit.

Realita je bohužel taková, že většina začátečníků volí trh podle toho, co jim kdo „poradí“. Jedinou správnou odpověď vám však samozřejmě poskytnou pouze vaše vlastní statistiky, které reflektují váš pohled na trhy a obchodní styl.

Porovnávání výsledku vašich obchodních přístupů na různých trzích nemusí být tak jednoduché, jak to na první pohled zní. Problém je, jak si nastavit vše tak, aby byly podmínky srovnatelné – tj. abychom vyloučili např. vliv optimalizace používaného stop-lossu a profit-tragetu, měli srovnatelný timeframe atd.

Z mých zkušeností je pro porovnávání trhů nutné vycházet z běžných minutových timeframe. Pokud obchodujete alternativní timeframe (range-bary, volume grafy, tickové grafy) není možné použít stejné nastavení alternativních grafů na jiný trh, protože trhy mají různou likviditu a volatilitu a grafy tak vypadají na dvou velmi podobných trzích úplně jinak. Je tak třeba použít například minutový, tříminutový nebo podobný timeframe. Takový přístup samozřejmě může ovlivnit výsledky vaší strategie (pokud ji primárně obchodujete na alternativních grafech), ale alespoň si ověříte její robustnost – každá intradenní strategie by v základu měla fungovat na libovolném timeframe (byť na některých timeframe může fungovat lépe než na jiných). Pavel obchoduje svoji strategii na jednominutovém grafu emini S&P 500 a nemá tak problém přímo porovnávat výsledky se signály aplikované na jednominutové timeframe dalších amerických indexů.

Kromě srovnatelného timeframe je třeba zajistit, aby strategie nebyly ovlivněny různou optimalizací – například velikostí fixního stop-lossu, protože ten může dobře fungovat na jednom trhu, ale špatně na jiném. V takovém případě sám nejraději používám pro účely srovnání jednoduchý stop-loss ve velikosti výšky vstupní úsečky umisťovaný pod low /v případně vstupu do dlouhé pozice/ resp. nad high /při krátké pozici/ vstupní úsečky. Takový stop-loss je zcela univerzální – můžete strategii přenášet z jednoho trhu na jiný a neupravovat žádný parametr, který by mohl vést k optimalizaci. Pochopitelně, že pro samotný trading můžete nalézt optimálnější stop-loss na základě např. analýzy MAE /MFE, toto je ale velmi silné a robustní řešení především pro srovnávání výsledků strategie na různých trzích.

Příklad takového stop-lossu – vstupní úsečka v trhu TF bude mít High 510, Low 509,40. Vstupuji short na close úsečky. Stop-loss nastavím na hodnotu 6 ticků (510 – 509,40) nad high – tedy na úroveň 510,6.

Podobně univerzální je třeba nalézt pravidlo pro výstup. Zde bude hodně záležet na technice, kterou používáte – může to být například výstup na high/low swingu /nebo dne/, výstup při doteku klouzavého průměru, výstup alá 1-2-3 Mplay, ATR násobek stop-lossu atd. Prostě cokoliv co vychází z aktuální situace v trhu a nikoliv z nějakého pevného čísla (jako například profit 200 USD).

Podle toho, na jakých principech je založen váš systém, můžete buď kompletně zbacktestovat každý trh zvlášť, nebo pro první představu zkuste jen vstupovat na close stejných úseček (v čase) na základě signálů generovaných v základním trhu, který obchodujete (v případě Pavla v trhu ES) a samostatně posuzovat výstupy podle ukazatelů v jednotlivých konkrétních trzích. Tak to udělal Pavel. Základní equity potom mohou vypadat následovně:

Graf ukazuje situaci, kdy Pavel zcela mechanicky vzal všechny obchody (vstupy), které živě obchodoval za první měsíc obchodování (pro tohoto testování Pavel vypustil ty vstupy, které byly v rozporu s obchodovaným OS) a uplatnil na ně výstup dle svého obchodního plánu. Vstupy v daný čas testoval na dalších dvou trzích - TF (e-mini Russell 2000) a NQ (e-mini Nasdaq). Stop-loss je použit univerzální podle metodiky popsané výše a v tuto chvíli není řešeno, zda-li vzniklý risk je nebo není přiměřený dané situaci a nešlo by obchodovat s menším stop-lossem.

Na první pohled to vypadá, že trh TF (e-mni Russell 2000) generuje profitů ze všech trhů nejvíce. Co je však podstatné – nesledujte u svých strategií pouze profity, ale dávejte zisky do vztahu s riskem. V tuto chvíli je celý výklad spíše ukázkou, protože pracujeme s velmi malým počtem dat. V rámci prvních výsledků nicméně vyšlo, že ES by s použitím našeho „mechanického stop-lossu“ nadělil nejvyšší ztrátu 275 dolarů, TF 380 dolarů a NQ 120 dolarů. I na tak malém vzorku dat se potvrdilo, co jste patrně tušili – z těchto tří trhů je TF nejagresivnější, NQ nejméně agresivní. Pokud bychom měli větší vzorek dat, můžeme jít v našich úvahách dál – jednotkou risku by měla být určitá maximální procentní ztráta našeho účtu. Z toho pohledu můžeme říci, že obchodovat 3 kontrakty NQ je stejně riskantní, jako 1 kontrakt TF (protože 120 x 3 = 360, tj. skoro stejně jako byla maximální ztráta u TF). V takovém případě, pak vypadá výnosnost strategie úplně jinak – TF s jedním kontraktem vydělalo po komisích 1261 dolarů, NQ s třemi kontrakty (které ale představují stejný risk jako u TF) celkem 1804 dolarů – tedy přibližně o 40% více...

Abychom mohli porovnat výsledky všech tří trhů, museli bychom standardizovat risk na podobnou úroveň – například 3 kontrakty TF vs. 4 kontrakty ES vs. 9 kontraktů NQ. V takovém případě bychom podle našich výsledků riskovali ve všech trzích max. cca 1100 dolarů. Výsledné srovnání pak vypadá takto:

Výsledky jednotlivých trhů vypadají rázem jinak (v obchodech jsou započítány komise) a z našeho krátkého testu vyplývá, že v tomto případě nabízí nejvíce muziky při srovnatelném risku trh NQ, který úplně na začátku vypadal jako poměrně jasný outsider.

Pochopitelně, že čísla v takto surové podobě nenabízejí žádné konkrétní řešení ani zásadní závěry. Je třeba testovat výsledky systému za delší období a v neposlední řadě je nutné zkoumat i jemnější umístění stop-lossu (určitě není nutné TF obchodovat s riskem 360 dolarů – 150 dolarů na jednominutovém TF většinou naprosto postačuje, stejně tak ale i u NQ stačí podstatně menší stop než max. risk 120 dolarů, který nám vyšel v tomto hrubém testu). Tímto způsobem se tak můžete postupně dostávat k jednoznačné odpovědi, na který trh se zaměřit z pohledu nejlepšího poměru cena/výkon. Samozřejmě je poté třeba brát v potaz další faktory jako třeba likviditu trhu, ta však většinou pro začínající obchodníky není tak podstatná, protože s několika málo kontrakty lze bez problémů obchodovat libovolný zmiňovaný trh.

Ještě jednou raději zdůrazním, že článek neznamená, že by Pavel začal obchodovat jiný trh než ES. Naznačuje, že si Pavel všímá ostatních trhů, aby zbytečně netrávil čas tam, kde mu to nebude přinášet největší přínos. Pokud by například dlouhodobá (několik měsíců) statistika ukázala, že je výhodnější obchodovat jiný trh, pak by bylo jistě moudré o takové změně začít přemýšlet.