Obchodní základy: Slippage a Open range

V dnešním článku se podrobněji podíváme na dva termíny, které se týkají každého komoditního obchodníka obchodujícího "naostro". Navíc se však jedná i o problematiku, se kterou by měl do budoucna počítat každý, kdo si obchody zatím trénuje jen na papíře - tyto "maličkosti" totiž nepřipravené obchodníky mohou nemile překvapit. Pojďme se tedy blíže podívat, o jaké že dva termíny se to jedná.

Slippage

Anglický výraz Slippage, česky přeložitelný jako skluz, označuje rozdíl mezi požadovaným a skutečně získaným plněním. Tedy něco na co obchodník narazí až v případě skutečného obchodování a na co musí být připraven.

Zejména v rychlejších trzích se běžně stane, že příkaz dostane "skluz" několik ticků - někdy i více, což může podle trhu znamenat rozdíl i několika desítek dolarů. Konkrétní dopad skluzu záleží samozřejmě na strategii, kterou obchodník využívá. Kritické je to v případě intradenního obchodování, kde obchodník spekuluje na relativně malý pohyb a pracuje s malým stop-lossem. Zde může slippage skutečně změnit původně ziskový obchod do ztrátového.

Představte si příklad, že chcete komoditu nakoupit na hodnotě x a svůj stop-loss umístíte na hodnotu x mínus 10 ticků - například pod nějakou intradenní rezistanci tvořící pevnou podlahu (řekněme, že tick je 10 dolarů a stop-loss tak chceme umístit 100 dolarů od vstupu). Zadáte tedy příkaz pro nákup komodity na hodnotě x a vaše plnění se vám vrátí x plus 3 ticky - získali jste slippage 3 ticky. Necháte-li stop-loss na původní hodnotě, riskujete nyní již 13 ticků - tedy v našem příkladě 130 dolarů. Ke vší smůle se trh skutečně obrátí, jde proti vám a aktivuje váš stop-loss příkaz. I zde můžete získat slippage a vystoupíte o 3 body "hůře" - celková ztráta je tak 16 ticků (v našem příkladu 160 dolarů) oproti plánovaným 10 tickům (100 dolarů) - to je již rozdíl, který může solidně zacvičit se strategií, jejíž potenciál zisku ku potenciálu ztráty není příliš vysoký.

Na čem slippage závisí?
Slippage závisí samozřejmě na rychlosti brokera a jeho lidí na obchodním parketu burzy. To tedy v případě, že obchodujete tzv. ruční neboli pitový trh. Je třeba si uvědomit, že parketoví obchodníci domlouvají obchody skutečně ručně pomocí smluvených značek tak, jak to známe z filmů - a každý obchod určitou dobu trvá. Je-li trh rychlý a má-li třeba parketový obchodních hodně příkazů k exekuci, může za tuto nepatrnou chvilku trh urazit pár ticků od momentu, než stačí obchodník na parketu vyplnit i ten váš příkaz - a to je onen skluz, který se objeví v našem plnění. Rychlost parketového plnění se může u jednotlivých brokerů skutečně lišit (vše je o lidech a především jejich vytížení) a může to být i důvod pro změnu brokera.
Slippage však s největší pravděpodobností získáte i v případě elektronického obchodování. Opět záleží na konkrétních trzích, ale také v případě počítačového zpracování vše chvilku trvá a v případě rychlého pohybu trhu nemusí obchodník získat přesně takové plnění, které požadoval.

Prostě slippage je něco, s čím je nutné počítat - a to již ve stádiu papírového tréningu. Plánujete-li přesně své vstupy a stop-lossy, nezapomeňte si k nim připočítávat "pár bodíků" slippage - jak při vstupu, tak při výstupu. Výrazně se tak přiblížíte k realitě obchodování. Samozřejmě, že výrazný a pravidelný slippage v reálném obchodování může být důvod ke změně brokera. Zejména u ručních trhů můžete narazit na brokery, jejichž parketoví obchodníci "nebudou stíhat" a vaše plnění nebude v porovnání s exekucemi ostatních brokerů dobré - od takových brokerů raději dál - ostatně i já jsem v minulosti právě z podobného důvodu brokera vyměnil.

Jak slippage omezit?
Slippage v rozumné výši získáte čas od času patrně u každého brokera. Trochu eleminovat jej můžete používáním různých vstupních příkazů, čemuž se budeme věnovat podrobně v příštím článku, ale i zde má každé pro své proti. Patrně nejdůležitější je vstupovat do trhů, které nejsou v nějakém hyper-rychlém bláznivém pohybu.

Typická ukázka trhu s hyper-rychlým pohybem, který šel navíc očekávat. Graf pochází ze včerejšího (2.2.2005) obchodování v USH5 (30leté dluhopisy). Všimněte si, jak trh zareagoval na report týkající se zvýšení úrokové sazby ve 13:20. Trh začal neskutečně "lítat" - jeden tick přitom představuje 32 dolarů a určitě nebyl problém získat v takovém trhu skluz i více než 5 ticků. Obdobím s ohlášenými reporty je proto vždy lepší se - zejména v prvních fází obchodování - rozhodně vyhýbat.

K tomu se váže hned druhý slibovaný termín - tzv. Open Range (česky překládáno nejčastěji jako otevírací rozpětí). Jde o krátký časový úsek nastávající po otevření trhů. V tomto okamžiku (řádově 10-15 minut podle trhu) dochází k hromadnému exekuování příkazů, které obchodníci zadali před otevřením trhu. Za velmi krátkou dobu je exekuováno výrazně více příkazů než v jiný okamžik - a tomu odpovídá i aktivita grafů. Často jde o časový úsek, kdy graf doslova lítá nahoru a dolu, nezřídka dochází k tzv. gapům - cenám, které graf "přeskočil" aby se následně vrátil a pokračoval třeba na druhou stranu. V takovém období dochází samozřejmě k výrazným slippage, se kterými je třeba počítat.

Ukázka pětiminutového grafu lednové soji. Všimněte si, jak nashromážděné příkazy hnaly nejprve trh rychle dolů, aby se pak graf obrátil a vydal se na druhou stranu. To je přesně open range.

Ostatně i proto existují různé strategie pro obchodování open range. Někteří obchodníci například prvních 10-20 obchodních minut po otevření trhu úplně vynechávají, tj. obchodují až po uplynutí tohoto často bláznivého období, jiní čekají pouze prvních pár minut a naopak obchodují různé korekce vznikající právě během open range. Přístupů je opět velmi mnoho, jako ostatně v jakékoliv části komoditního obchodování. Zejména nováčci by si však měli být otevíracího rozpětí vědomi a ve svých strategiích s ním počítat, obzvláště pak se skutečností, že plnění příkazů během otevíracích minut nebude vždy takové, jaké jsme si naplánovali.