13. Klouzavé průměry

Co jsou klouzavé průměry?

V nejjednodušší podobě se jedná o průměr několika posledních zavíracích cen (close cen). Zkrátka a dobře, vezmete uzavírací ceny několika posledních obchodních dnů (např. 10ti), sečtete jejich celkovou hodnotu a vydělíte počtem dnů (t.j. 10) a získáte tak klouzavý průměr. Každý nový obchodní den nám tak vytvoří nový klouzavý průměr - hodnotu pohybující se většinou nad či pod fluktuací posledního obchodního dne. Pro ty, kteří si potrpí na matematiku, je vzorec výpočtu klouzavých průměrů následující:

MA = (P1 +... + Pn) / n
Pn - uzavírací cena (close) n-intervalu obchodních dnů
n - počet dnů, na jehož základě klouzavý průměr počítáme

Neděste se však žádné matematiky, sami nikdy nic počítat nebudete muset. Klouzavé platformy za nás vesměs počítá obchodní software a zobrazuje do grafů coby indikátor.

Obr. 1. Červená křivka kopírující do značné míry pohyb ceny na grafu je 10ti denní klouzavý průměr - nebo-li průměrná uzavírací cena (close) posledních 10 obchodních dnů. 

Příklad na grafu používá 10-denní klouzavý průměr (10-day simple moving average). Jak vidíte, průměrná uzavírací cena posledních 10 dnů se pohybuje většinou jen mírně nad či pod běžnou denní fluktuací trhu. Pokud bychom použili větší množství dnů k výpočtu MA (například 40 dnů - pro výpočet 40 denního klouzavého průměru), kopírovala by křivka klouzavých průměrů denní fluktuaci trhu již s mnohem větším odstupem (neboť používáme větší počet dnů pro výpočet průměru) – viz obr. 2.:

obr. 2. - hnědá čára znázorňuje 40 denní klouzavý průměr, nebo-li průměrnou uzavírací cenu posledních 40ti obchodních dnů; čím více dnů do klouzavého průměru započítáváme, tím je křivka klouzavých průměrů vzdálenější od cenového grafu (všimněte si, že 40ti denní klouzavý průměr už graf nekopíruje v tak těsné blízkosti, jako 10ti denní klouzavý průměr)

Jak tedy vidíte, klouzavé průměry jsou příjemný vizuální indikátor, snadno zobrazitelný na každém grafu.

Jak na klouzavých průměrech vydělávat?

Klouzavé průměr lze použít pro obchodování s trendem a proti němu (tzv. mean reversion).

Klouzavé průměry a obchodování s trendem

Trendové obchodování s klouzavými průměry může mít mnoho podob. Velmi často se kombinuje křížení několika indikátorů (příklad naleznete v článku Obchodní systém Donchian 5&20), v extrémní podobě lze uvažovat i o použití jediného indikátoru.

Nejjednodušší strategie obchodování s použitím klouzavých průměrů je poměrně jednoduchá: pokud protne cena na grafu klouzavý průměr, je toto považováno jako vstupní či výstupní signál.

Vraťme se nyní k našemu příkladu 10-ti denního klouzavého průměru. Obrázek 3 ukazuje místa, na kterých cena protnula klouzavý průměr a vytvořila tak signály ke vstupu či výstupu do trhu / z trhu.

Obr. 3. každé místo na grafu, kdy cena trhu protnula klouzavý průměr (nebo-li kdy modré čárky zobrazující jednotlivé obchodní dny protnuly červenou čáru znázorňující 10ti denní klouzavý průměr) je signálem ke vstupu či výstupu do trhu / z trhu

Pokud cena protne klouzavý průměr směrem dolů, je toto považováno za signál k prodeji. Pokud cena protneklouzavý průměr směrem nahoru, je toto považováno za signál k nákupu.

Obrázky 4 a 5 ukazují několik nedávných reálných obchodů, které byly na základě této jednoduché strategie uskutečněny.

Na příkladu s kukuřicí (obr. 4 - SEP CORN 2004) jasně vidíte, jak se kukuřice kolem 10 června začala obchodovat POD 10-denním klouzavým průměrem. Toto byl jasný signál k prodeji - nebo-li krátké pozici. Trh pak pokračoval téměř 7 týdnů v medvědím trendu, až začátkem srpna opět došlo k protnutí 10-ti denního klouzavého průměru, cena se začala pohybovat nad tímto průměrem a tak byl vytvořen signál k uzavření pozice a inkasování tučného profitu.

Obr. 4.v momentě, kdy trh protnul 10ti denní klouzavý průměr, dostali jsme signál k prodeji 1 kontraktu kukuřice (SEP CORN 2004). V pozici jsme pak byly tak dlouho, dokud trh opět neprotnul klouzavý průměr - tentokrát směrem nahoru. V ten moment jsme dostali signál k výstupu z trhu (nebo-li uzavření naší pozice nákupem 1 kontraktu SEP CORN). Za pár týdnů jsme tak inkasovali profit 3 450 USD na 1 kontrakt (náš známý držel kontraktů 10, vystoupil tedy se ziskem 3450 USD x 10 = 34 500 USD. To je necelý 1 milion korun za pár týdnů téměř bez práce. Znáte snad jiný způsob, jak něčeho takového dosáhnout?).

Na obrázku 5 vidíte další použití 10-denního klouzavého průměru v jiném trhu, červnovém LIVE CATTLE. Opět mnoho příležitostí k obchodům. Pokud by jste vzali všechny signály, které na tomto grafu 10-denní klouzavé průměry vytvořili, mohli jste být na konci kontraktního měsíce s použitím vhodného money-managamentu ve velmi slušném profitu.

Obr. 5. Další příklad nákupních signálů v hovězím mase (JUN LIVE CATTLE). Tentokrát generovaly 10ti denní klouzavé průměry několik nákupních signálů během doba trvání kontraktu. Ze signálů, na základě kterých jsme nakupovali my, byl 1 ztrátový (-250 USD) a dva ziskové (+1360 USD a +1750 USD).

Samozřejmě, co by se stalo, kdyby jste na místo 10-ti denních klouzavých průměrů použili 40 denní? Obrázek 6 ukazuje, že by jste tak za celou dobu dostali pouze jeden jediný nákupní signál, který by vás dostal do několika měsíční dlouhé (long) pozice, na jejímž konci by byl tučný profit kolem 4 500 USD na 1 kontrakt (v praktickém světě by jste se museli přerolovat do dalšího kontraktního měsíce a tam držet pozici do té doby, dokud by vám 40ti denní klouzavý průměr nedal signál k uzavření pozice).

Obr. 6 - velký býčí pohyb v Live Cattle bylo samozřejmě možné zachytit i s pomocí 40ti denních klouzavých průměrů. V takovém případě bychom dostali pouze jediný signál k nákupu a v pozici bychom byli exponováni déle jak čtvrt roku. Příklad na grafu ukazuje otevřenou pozici s otevřeným profitem +4580 USD na 1 kontrakt.

Začínáte strategii klouzavých průměrů přicházet na chuť? Není divu. V kombinaci s kvalitním money-managementem a psychologickými kvalitami je možné strategii klouzavých průměrů velmi efektivně rozvíjet a využívat k profitabilnímu obchodování.

V čem je fígl?

Nehledejte za každou cenu fígl ve všem, co vám nabízí za málo práce veliké peníze! Naše vědomí není na něco takového připravené, tudíž většina z nás dokáže jen s těží přijmout, že vydělávat velké peníze aniž bychom museli sedět 12 hodin v práci. Lze!

Ale zpět ke klouzavým průměrům. Máte pravdu, určitá omezení, nebo-li "fígly" zde existují. První a nejzásadnější je zřejmě ten, že strategie klouzavých průměrů generuje velké množství signálů ke vstupu do pozice, zdaleka ne všechny však končí ziskem. Velmi často zažije obchodník i sérii signálů, které opakovaně končí ztrátami. Přesto, po sérii takovýchto ztrátových signálů zcela zákonitě přichází signály vítězné, a tak pokud obchodník správně chápe a používá money-management (k čemuž se ještě dostaneme dále), může na strategii klouzavých průměrů dlouhodobě velmi slušně profitovat.

Další určitou "záludností" klouzavých průměrů je pak otázka, kolika denní klouzavé průměry vlastně používat? Jistě každý z vás chce nyní slyšet nějakou konkrétní radu. Bohužel vás musíme zklamat, univerzální odpověď prakticky neexistuje. Používání MA je opět velmi individuální záležitostí, kterou si musí každý pečlivě prozkoumat a vyzkoušet. Jsou obchodníci, kteří v kombinaci s denními grafy používají 10, 12, 15, 20, 30... denní a jiné klouzavé průměry. Jsou obchodníci, kteří v kombinaci s týdenními (weekly) grafy používají dokonce 100 nebo 200 denní klouzavé průměry. Je třeba vyzkoušet a najít si to, co bude nejlépe sedět vaší povaze. Každé klouzavé průměry fungují jinak v různých trzích i v různém časovém období (viz. denní či týdenní grafy). Tam, kde pro jednoho fungují 10-ti denní klouzavé průměry, pro druhého to mohou být 20-ti denní klouzavé průměry. Též je třeba vzít v potaz skutečnost, že různé klouzavé průměry produkují různé množství signálů. Od 10ti denních klouzavých průměrů budete rozhodně dostávat mnohem více signálů, než např. od 50-ti denních. Opět tedy záleží na vaší povaze, na tom, jak hodně jste náchylní ke ztrátám a též jak často jste ochotni a schopni obchodovat.

Závěrem

Klouzavé průměry fungují nejlépe v dobře trendujících trzích, ale dají se stejně dobře používat i pro intradenní obchodování (daytrading) a pro mean reversion strategie (které na Finančníkovi využíváme nejvíce, kde už však o pokročilejší "látku"). Samozřejmě, metoda jednoduchých klouzavých průměrů je nejjednodušší ze všech způsobů, jakými se dají MA využívat. Složitějším způsobům - jako například dvojité či trojité klouzavé průměry, nebo zmíněné systému 5&20 proslulého obchodníka Richarda Donchiana.

Jednoduché klouzavé průměry, nebo také " simple moving averages" (MA) tak patří k jedné ze základních, časem prověřených a spoustou obchodníků používaných vstupních a výstupních strategií (většinou však v kombinaci ještě s dalšími strategiemi či podmínkami pro vstup a výstup do trhů/z trhů). Jedná se o strategii poměrně silnou a spolehlivou, pokud se jí naučí obchodník správně používat. Samozřejmě, určitá dávka zkušenosti a testování je zde opět nezbytností.