Stavíme byznys jménem trading V.

Na základě předešlých kroků ve stavbě našeho nového byznysu zvaného trading bychom měli mít v tomto bodě již hotovou obchodní strategii, připravenou k obchodování. Jedna strategie však ještě většinou nestačí – je třeba připravit celé portfolio strategií, což je přesně to, čemu se budeme věnovat dnes.

Žádný z úspěšných obchodníků nedosáhl svých úspěchů s jedinou strategií, obchodovanou na jediném trhu; pokud si například vezmeme Larryho Williamse a jeho druhý fenomenální úspěch proměnění 10 000 USD do více jak 1 milionu za jediný rok, Larry rozhodně nedosáhnul úspěchu s jednou jedinou strategií. Naopak jich uplatňoval velmi široké portfolio – byť na omezeném počtu trhů. Mezi jeho strategie patřily různé patterny ( OOPS, Past specialistů, a další) i další techniky postavené například na breakoutech, dnech v týdnu a měsíci, a tak dále. Pouze s takovýmto uvažováním je možné posunout trading jakožto byznys do další úrovně: mít dostatečnou roční frekvenci obchodů, aby mohl být realizován zajímavější profit a zároveň mít tolik strategií, aby, když se zrovna nedaří jedné, profitovala ideálně druhá. Hned vezmu tyto kroky postupně.

Frekvence obchodů je poměrně dost důležitá, pokud hledáme v tradingu alespoň trochu stabilnější příjem (i když slovo „stabilita“ není v tradingu zrovna to správné – vždy se budeme pohybovat na půdě nejistoty). Zkrátka a dobře, pro vidinu stabilnějšího příjmu musíme mít rozumné množství obchodů za rok. Pokud jsme intradenní obchodníci, pak nás tato otázka příliš netrápí, prakticky každý intradenní obchodník vytváří poměrně vysoké množství obchodů za měsíc/rok – rozhodně dostatečně k tomu, aby s intradenním obchodováním bylo možné vytvářet relativně pravidelné příjmy na úrovni nutné k alespoň trochu nadstandardnímu živobytí. Pokud jsme však například poziční, nebo swingoví obchodníci, je již situace jiná. S pár obchody za rok si nemusíme vystačit – některé systémy dokonce produkují pouze pár jednotek obchodů za rok, což i přes případnou vysokou kvalitu takových systémů zřejmě k obživě stačit nebude (pokud daný systém neobchodujete se skutečně vysokým účtem). Je to jako byste provozovali jakékoliv jiné podnikání – vždy budete raději, pokud budete mít 100 zákazníků/zakázek/výběrových řízení za rok, než třeba jen 5. Na druhé straně, je třeba zde dát veliký pozor – více ještě neznamená lépe. Musím hledat nějakou rozumnou míru četnosti obchodů za rok, takovou, která nás nezrujnuje na komisích, nebude stát veškěrý čas, nepřivede nás k šílenství tím, že ohromné množství obchodů již nebudeme vůbec schopni sledovat, natož pak řídit. Vše je třeba dělat s mírou a rozumem – někomu vyhovují 2-3 obchody týdně, jinému vyhovuje třeba jen 5 obchodů měsíčně.

Druhým a ještě důležitějším důvodem, proč je třeba nutné mít větší portfolio strategií, je právě ono rozložení rizika. Může se například stát, že systém A bude právě procházet špatným obdobím a vytvářet nepříjemnou sérií ztát. Pak je ideální mít v portfoliu ještě systém B, který dává šance, že budou ztráty alespoň částečně pokrývány a my budeme moci stále vykazovat buďto alespoň minimální zisk, nebo alespoň minimální pokles equity.

Samozřejmě stavba portfolia je poměrně náročná věda, která se opět musí dělat s rozumem. Pojďme tedy k několika radám:

1) diversifikace portfolia může být mezi strategiemi, patterny, trhy; není jedno horší, nebo lepší, nejlepší je od každého trochu. Například můžete obchodovat indikátor CCI, avšak alsepoň se 3-4 patternmi (diversifikace mezi patterny) a k tomu třeba ještě pozičně spready (diversifikace mezi strategiemi). Spready můžete obchodovat na více trzích nebo ve více komoditních komplexech (diversifikace mezi trhy).

2) není třeba obchodovat příliš trhů nebo strategií; 3-4 dobře zvolené a poskládané často bohatě stačí

3) naprosto nejdůležitější při diversifikaci je hledět na korelaci mezi distribucí zisků a ztrát různých systémů; zásadně musíte skládat své systémy tak, aby korelace byly co nejnižší. Pouze tak můžete dosáhnout toho efektu, že pokud jeden systém/trh právě prodělává, druhý může celou situaci zachránit. Toto je pravděpodobně to nejdůležitější pravidlo při stavbě portfolia ze všech.

U každého ze systémů je také třeba znát faktory jako průměrný zisk a WIN% a dle toho dělat další rozhodnutí. Jedním z dalších důležitých prvků je správná alokace kapitálu (risku) na každý obchod. Je třeba celý kapitál přiměřeně rozložit – tj. například pokud obchoduji současně 4 strategie, tak rozdělit svůj účet na 4 rovné části a z každé části vždy riskovat 3-5% na jeden obchod dané strategie. To je ta nejjednodušší aplikace ze všech – samozřejmě pak již zde existují další a další variace (doporučuji pro tyto účely program MSA3).

Abych závěrem uvedl názorný příklad, zkusím nyní velmi hrubě popsat, jak mám sestavené portfolio já.

Primárně obchoduji jako intradenní obchodník a můj systém FinWin vždy čítá alespoň 4 současně obchodované patterny – z toho dva trendové a dva protitrendové. Tím mám zajištěnou určitou diversifikaci mezi patterny, která mně funguje velmi dobře a pomáhá k vyhlazené, stabilní equity.

K tomu obchoduji opce, kde jádro mých strategií jsou strategie takzvané non-directional, tedy postavené pro trhy, které se moc nehýbou. Ty obchoduji stejně jako v případě intradenního obchodování na indexech. Pokud právě indexy vykazují fázi chopu a v intradenním obchodování se tedy příliš nedaří, mé opční non-directional strategie vydělávají, takže tak i tak většinou skončím daný měsíc se ziskem.

Krom toho mám však ještě velmi speciální opční strategii, které se daří úplně nejlépe ve velmi volatilním období velkých pohybů na indexech (tj. přesně v tom obdobní, které poslední měsíce tu a tam docela silně zažíváme). Takže pokud nastane situace totální divokosti, během které už e-mini nejsem pro extrémní rychlost a volatilitu ochoten obchodovat a non-directional opční strategie prodělává, vydělává zase tato má „směrová“ strategie, což znamená, že opět většinou skončím daný měsíc ve zisku.

V rámci portfolia pak ještě občas s Petrem obchodujeme jako zcela samostatnou složku komoditní spready, které si žijí zcela svůj vlastní život nezávisle na zbytku portfolia – což jde opět čas od času příjemný efekt v rámci celkové diversifikace.

Celé mé aktuální portfolio (které ale do budoucna ještě o pár prvků zřejmě rozšířím) je pak výsledkem poměrně přesné práce a mnoha hodin studia, mezi které patří právě nejrůznější korelace, rozdíly v parametrech jednotlivých obchodních strategií atd.

Domnívám se, že dokud se nedopracujete do fáze, kdy budete mít profesionálně postavené celé portfolio strategií, stále ještě nemůžete počítat s tradingem jako plnohodnotným byznysem. Toto je velmi důležitá úroveň na cestě k tradingu jakožto „dokonalému“ byznysu, která leckdy trvá i několik let, než se k ní dopracujete. Pro začátek tedy začněte alespoň s jednoduchými diversifikacemi, třeba mezi trhy nebo patterny.