Stavíme byznys jménem trading IV.

V našem seriálu jsme si již prošli několika důležitými kroky: výběrem technik, které nás oslovují a které jsme se rozhodli dále zkoumat, následujícím jemnějším výběrem toho nejzajímavějšího a testem robustnosti. Nyní přejdeme ke kroku stavby obchodního systému/systémů.

Z našeho předešlého testu robustnosti by mělo vyjít několik důležitých odpovědí u každé z technik, která našim testem robustnosti prošla; konkrétně bychom nyní již měli mít podstatně jasněji v následujícím:

• na jakém trhu daná metoda fungovala nejlépe;
• jaký time-frame se zdá nejoptimálnější;
• jaké výstupy mezi možnými kombinacemi ukazovaly nejslibnější výsledky.

Test robustnosti by nás tedy sám měl již navigovat k tomu, čím se budeme chtít zabývat již na skutečně detailní bázi.

Krok 6: stavba obchodních systémů pro konkrétní trhy a time-frame

Máme tedy už celkem jasno. Z našeho testování robustnosti mohl například nejlépe vyjít systém WoodiesCCI pro obchodování trhů YM, ER2 a DAX na 3 a 5 minutových time-frame, nebo obchodování divergencí v kominaci s profit-targety na denních grafech cukru a kukuřice, obchodování OOPS patternu Larryho Williamse na denních grafech trhů stříbra a sojových bobů, nebo systém Tripple Screen obchodníka Alexanda Eldera. Je vcelku jedno, co konkrétně prošlo vaším sítem testu robustnosti jako nejzajímavější, důležité je mít alespoň něco, s čím se dá pracovat dále.

V momentě, kdy jsme bezpečně rozhodnuti, že máme nástroj (indikátor, klouzavý průměr, formace v grafu, nebo jakýkoliv jiný nástroj technické analýzy), který prošel všemi předchozými síty a pro který máme již vybrané konkrétní trhy a time-frame, je třeba začít pracovat na možnostech, jak v daném trhu obchody co nejlépe managovat.

Managování obchodu je velmi důležitá součást systému, která velmi úzce souvisí s money-managementem. Mezi managování obchodu patří celá řada kroků:

• Jak budeme z obchodu vystupovat?
• Kam budeme umisťovat prvotní stop-loss?
• Jakým způsobem budeme stop-loss posouvat?
• Budeme dělat revers pozice v případě, že dostaneme signál do obchodu na opačnou stranu?
• Pokud budeme dělat revers pozice, za jakých podmínek?

Začněme výstupy.

Najít správný výstup pro obchodní systém je jedna z nejnáročnějších věcí. Celá řada různých výstupních metod může dávat velmi rozdílné parametry jako jsou WIN% nebo Risk-Reward-Ratio (RRR) a i když můžeme mít celou řadu fungujících výstupů, výběr musí být řízen převážně dle toho, jaký typ obchodní osobnosti jsme.

Jako první krok bych tedy viděl vybrat si 3-5 různých výstupních technik a otestovat každou zvlášť na vybraném trhu a time-frame (v tom trhu a time-frame, který budeme chtít již obchodovat jako „finální“) na skutečně značném vzorku obchodů; v případě intradenního obchodování 300 a více, v případě pozičního obchodování alespoň 100. Nejideálnější je vytvořit si do Excelu 5 různých sloupců pro 5 různých technik výstupů a ke každému vstupu na grafu, který by se v minulosti odehrál (o backtestingu jsme už psali na finančníkovi mnohokrát), zapsat kažou z variant výstupů. Toto je velmi užitečná a funkční varianta, kterou již mnoho obchodníků aplikuje. Ideální je celé pak kombinovat s analýzou MAE/MFE, kterou budeme do excelu také zapisovat.

Po otestování dostatečného vzorku obchodů spočítáme procentuální úspěšnost obchodů (WIN%) a poměr průměrné ztráty vůči průměrnému zisku (RRR) – samozřejmě ke každému výstupu zvlášť. Jako další se musíme podívat na maximální drawdowny u kažého z výstupů. Nyní teprve přijde na řadu posuzování jednotlivých variant.

Jako prvotní nastává velké POZOR. Naším cílem není dělat rozhodování který z výstupů nakonec v rámci systému použijeme na základě toho, který nejvíc vydělává, ale na základě toho, jaké jsou naše vlastní psychicky zvládnutelné varianty.

Pokud jsme konzervativní povahy, musíme vybírat z variant, které mají nejvyšší WIN% a které mají obecně co nejnižší draw-downy. RRR hodnota se zřejmě bude většinou pohybovat v nižších mantinelech (1:2, 1:1,5, 1:1 nebo dokonce i negativní RRR v případě velmi vysokého WIN%), což je pochopitelné.

Pokud jsme agresivnější povahy, pak budeme přihlížet k celkové výdělečnosti systému a také k RRR, které budeme očekávat vyšší, i za cenu nižšího WIN%. Opět musíme překontrolovat draw-down a ujistit se, že je v mezích, které jsme schopni zvládnout – jak psychicky, tak z pohledu výše našeho účtu.

Opět podotýkám, že nejde v prvé řadě o to, aby daná kombinace vstupu a výstupu vydělávala co nejvíce, ale aby byla pro vás obchodovatelná a zvládali jste jí psychicky.

V dalším kroce musíme vytvořit test toho, zda-li se budeme v rozumných parametrech pohybovat i při skluzu v plnění (slip) a komisích. V rámci kombinace tedy otestujeme přidání komise a alespoň jednoho ticku skluzu v plnění. Pokud se parametry systému změní zásadně, je to špatně – systém není připravený pro reálné podmínky trhu. Pokud se parametry změní jen minimálně, pak můžeme rozhodně se systémem pracovat dále. V tomto ohledu pomůže také ukazatel průměrného zisku na obchod: pokud je například 20 USD a slip o velikosti 1 ticku v daném trhu (např. ER2) tvoří 10 USD, máme zcela nepoužitelný systém – při simulaci jediného ticku skluzu v plnění náš průměrný ziskový obchod klesne z 20 na 10 USD. To je zhoršení o 50%. Pokud ale například průměrný zisk ukazuje 70 USD na obchod, slip 10 USD ještě není vražedný a se systémem máme docela slušné šance pracovat úspěšně dále.

Pokud tedy dojdeme k závěru, který výstup požít tak, abychom měli systém vytvořený s parametry pro naší povahu, přejdeme k testování stop-lossů.

Testování ideálního stop-lossu a jeho posouvání je mravenčí práce a neexistuje nějaký jednoznačný postup. V tomto ohledu může pomoci analýza MAE/MFE, ale také pro dílčí testování nějaké počítačově vyspělejší backtestovací programy.

I když jsem nepřítelem absolutního počítačového automatického testování a tvrdým zastáncem nutnosti backtestovat „ručně“, zkoumání různých variant posouvání stop-lossu je jedna z mála věcí, kterou jsem ochoten přenechat počítači.
Pokud mně počítač poodhalí, jak posouvat/neposouvat stop-loss a také o kolik, prohlédnu si ještě jednotlivé obchody v testovací platformě, abych skutečně viděl, jak výstupy vypadaly, jak se celkově posouvaný stop-loss choval atd.

Pak je ovšem nutné znovu překontrolovat WIN% a RRR a ujistit se, že se stále pohybujeme v mezích toho, co je pro nás přijatelné obchodovat z psychologického pohledu i pohledu velikosti účtu. Posouvání stop-lossu může celý systém dost razantně změnit; někdy k lepšímu, ale někdy také k horšímu. Může se například ukázat, že nejefektivnější je posouvat stop-loss pouze jedinkrát a to na vstup a dále již ne. Testování různých technik posouvání stop-lossu byste měli věnovat dostatek času, pozor ale na přílišnou přeoptimalizaci: pamatujte, že pokud dojdete k nějaké „optimální“ hodnotě, musí fungovat také dvě nejbližší, abychom si byli jisti, že nedošlo k přeoptimalizaci; pokud například počítač ukáže jako nejlepší posouvaný stop-loss o velikosti 300 USD, chci vidět, že i velikost 250 USD a 350 USD dává ještě „použitelné“ výsledky. V těchto ohledech je již třeba trochu zkušenosti.

Jako poslední je třeba vyřešit otázku, co dělat v případě, že v průběhu obchodu dostaneme opačný signál. Pokud jsme například long a po 10 minutách v obchodu dostaneme signál short – co uděláme? Zůstaneme v dlouhém obchodě, nebo otočíme pozici na short? Opět důkladně otestujte. Jedním z řešení může například být dělat reverz pozice pouze když je dosaženo alespoň 70% průměrného zisku na obchod atd. Fantazii se meze nekladou.

Veškeré toto testování samozřejmě zabere mnoho času – je to ale náš budoucí byznys, který nyní stavíme. Je to jako továrna na automobily – je třeba nejdříve postavit výrobní haly, výrobní linky, nalézt vhodné technologie a postupy... až teprve poté je možné začít auta vyrábět a prodávat za účelem vydělávání peněz. V tradingu platí totéž – nejprve naši „továrnu“ musíme řádně vystavět a otestovat, pak terpve můžeme přejít do živého provozu.

Po tomto časově velmi náročném kroku byste měli mít hotový svůj první obchodní systém.

V dalších krocích si tedy začnemě náš systém sepisovat do obchodního plánu, postupně budovat další obchodní systémy a stavět obchodní portfolio – velmi důležitý krok v byznysu jménem trading.