Základy technické analýzy: Tři nejdůležitější kroky

Pokud jste začínající obchodníci a hodláte se do tradingu pustit skrze technickou analýzu (což je pro nás s Petrem obchodní přístup, který sami aplikujeme), není od věci zopakovat si tři nejdůležitější kroky, které je při zapojení technické analýzy mít třeba vždy na paměti.

Krok 1: Celková situace na trhu

Mnoho začínajících diskréčních obchodníků dělá základní chybu v tom, že vstupy na základě svých indikátorů nebo jiných vstupních metod aplikuje trochu "slepě", bez celkového posouzení trhu. Jak si za chvilku povíme, indikátory a další nástroje TA pro vstupy slouží pouze k časování vstupů do trhu. Což ještě neznamená, že musíme obchodovat naprosto každé příležitosti, které v trhu daný indikátor zobrazí.

Základní pointa je v tom, že v trhu existují v podstatě tři různé fáze: trend, vyčerpání a chop.

Trendoví obchodníci by měli zásadně vyčkávat na trend. Měli by mít jasná pravidla, dle čeho trend posoudit – například s použitím některého klouzavého průměru, s využitím sledování struktury swingů, s posouzením několika různých timeframů atd. Teprve až v trhu identifikují trend, měli by začít své trendové signály obchodovat a tím pádem se nehnat slepě do každé příležitosti. Trendové signály potřebují trend, bez toho to nejde.

Protitrendoví obchodníci zase čekají na vyčerpání trhu. Což znamená, že opět nemá cenu slepě následovat všechny protitrendové indikátory a patterny jenom proto, že nám právě ukázaly signál. Musíme si nejprve položit otázku, zda celková situace na trhu vypadá tak, aby bylo časování obratu trhu vhodné. To znamená, že ideálně bychom měli vidět vyčerpání na high nebo low dne nebo na nějaké důležité S/R úrovni nebo bychom měli mít zároveň formaci double-top / double bottom nebo divergenci nebo zkrátka a dobře využít jakékoliv další techniky, která nám jasněji ukáže, že celková situace na trhu opravdu ukazuje vyčerpání.

A konečně – poslední situací v trhu je takzvaný chop neboli situace, kdy je trh mrtvý a příliš se zrovna nikam nehýbe. V takové situaci bychom měli stát opodál, případně plánovat určité možné průlomy, pokud již víme, co děláme. Nejhorší věc je následovat naše indikátory (pokud tedy nejsme scalpeři) v trhu, který je mrtvý a nikam se nehýbe. Takové obchody nás totiž stojí zbytečné peníze a nervy.

Z výše popsaného by tedy mělo být jasné, proč základem diskréční technické analýzy je nejprve čtení celkové struktury trhu (celkové situace na trhu), teprve po té časování vstupů.

Krok 2: Časování vstupu

Časování vstupů je už ta jednodušší část. Existuje bezpočet indikátorů a obchodních přístupů, pro které je možné nastavit naprosto konkrétní a striktní pravidla, která nám řeknou, kdy přesně nakoupit a prodat. Pokud jsou takové signály aplikovány v souladu s celkovou strukturou a situací na trhu, je to zcela v pořádku.

Občas slýchám, že například není možné vydělávat tím, že se obchoduje pouze nějaké křížení CCI nebo jiných indikátorů. To je poměrně nevyzrálý a značně zúžený pohled na věc. Jednak je to diskutabilní, protože na základě mých testů je možné některá čistě mechanická podobná křížení obchodovat na 100% mechanicky (například i některé protitrendové patterny FinWin), tj. přesně ono pouhé "A překříží B". Jde jenom o to přijít na to, jaké použít ono A a jaké ono B. Nicméně, pokud zde na Finančníkovi v rámci diskréčního obchodování hovoříme o časování vstupů s pomocí křížení čehokoliv, prakticky vždy také hovoříme o celkovém pohledu na strukturu trhu. To je totiž často právě onen klíč intradenního obchodníka.

Já například také nenásleduji slepě každý pattern systému FinWin. Nejprve chci vidět u trendových patternů etablovaný trend – a to s pomocí EMA34 a EMA204. Pokud naopak obchoduji protitrendově, vždy chci krom protitrendového patternu systému FinWin i nějaké další potvrzení v rámci celkové struktury trhu. Tj. například formaci DB/DT, divergenci nebo neúspěšná testování aktuálních HOD/LOD.

Z mého pohledu vždy musí vše perfektně "pasovat do sebe". Indikátor může ukázat "pouhé" překřížení, důležité ale také je, aby přišlo v okamžik, ve který má. Pokud je struktura trhu vůči trendovým nebo protitrendovým patternům v pořádku, jsou patterny typu FinWin velmi silným nástrojem k časování ideálního vstupu do takové situace, a tudíž snížení celkového rizika.

Krok 3: Plánování výstupu

A konečně, mnoho začínajících obchodníků si stále neuvědomuje dostatečně fakt, že ke kvalitní a profesionální technické analýze (ať už diskréční, nebo čistě mechanické), patří nedílně také plánování výstupů z obchodu. Mnoho začínajících obchodníků se soustředí pouze na vstup s tím, že po té už to "nějak udělají". To přináší do tradingu výraznou neprofesionalitu, nekonzistentnost – a v neposlední řadě také nemožnost backtestovat naše edge, protože konstantní metoda výstupů je nedílnou součástí edge (naší výhody v trhu). Plánování výstupu nám také pomáhá určit případné Risk-Reward-Ratio a vůči němu zvážit velikost stop-lossu a teprve plánování výstupů spolu se vstupy nám pomůže efektivně zvládnout náš money management.

Výstupy je možné opět plánovat různými způsoby – od fixních profit targetů, přes výstupy na S/R úrovních, na základě křížení určitého indikátoru, na základě posouvaného SL atd. Důležité je opět udělat si jasný, konstantní plán – a ten pak aplikovat pokud možno vždy stejně. Právě celkový a jasný plán nám lépe pomůže náš systém ověřit v procesu backtestování.

Závěr

Tyto tři kroky mně vždy pomáhají lépe rozpoznat, kdo je v trhu zkušený a kdo je naprostý amatér. Nestačím se občas divit, když čtu určitá doporučení "odborníků" na různé nákupy akcií, komodit atd. Taková doporučení se snaží vypadat co nejvíce odborně z pohledu technické analýzy, dávají vám tisíce argumentů, proč by dané aktivum mělo růst, a říkají vám, že právě nyní byste měli vstoupit. Neříkají už ale nic o tom, kdy bychom měli vystoupit a zda je dané nákupní ideji také nakloněná celková struktura trhu. Chybí tedy komplexní plán, který by zároveň bylo možné ověřit na minulosti, takže se jedná v konečném důsledku o slepé hádání.

Důležité je také mít na paměti, že veškeré tři kroky není třeba vůbec komplikovat. Někomu postačí k prvnímu kroku pouze jeden klouzavý průměr nebo sledování swingů a S/R úrovní, ke druhému kroku nějaký indikátor a ke třetímu obyčejné zapojení stop-lossu a profit targetu. Je už na každém, jak si takový přístup udělá jednoduchý, nebo komplikovaný – musí být hlavně jasně sepsaný a ověřitelný v podobě backtestu a záhy simulovaného obchodování.

Nejnáročnější krok je pak asi ten zcela první – naučit se lépe číst strukturu trhu občas vyžaduje už trochu dovednosti, cviku a hledění do grafu. Ostatně, v jakékoliv profesi na světě se zlepšujeme pouze a jen čistou praxí.