Wall Street 2: peníze nikdy nespí – recenze tradera
Přiznávám, že účelem a zaměřením našeho serveru není dělat filmové recenze – od toho jsou servery jiné. V tomto ohledu však musím udělat životní výjimku: film Wall Street patří k naprosté klasice většiny traderů, proto není možné pokračování této klasiky ignorovat a nenapsat zde alespoň pár odstavců.
Pojďme se tedy podívat na film z pohledu traderů.
Nejprve letmé představení filmu – legendární Gordon Gekko v podání Michaela Douglase se vrací z vězení a na nově nabyté svobodě se střetává s Jakem Moorem (Shia LaBeouf), mladým finančníkem, který je mimo jiné přítelem Gordonovy dcery. Řešit se začne burza, trhy, finanční krize (která je pojítkem celého filmu), ale také vzájemné vztahy.
Na filmu jsem byl už týden před premiérou v ČR (filmy v Portugalsku mají premiéru většinou 1-2 týdny dříve než v ČR) a byl jsem opravdu zvědavý, jaké budou na film obecné recenze. K mému překvapení byly vesměs kladné – což bohužel nemohu říci sám za sebe. Ne, že by Wall Street 2 byl špatný film, to v žádném případě – ale trader již z principu bere film jinak než běžné publikum. Takže, proč jsem byl z filmu vesměs zklamaný a z čeho jsem byl ve filmu naopak nadšený?
Největší zklamání asi pramenilo ze značně jiného očekávání, které jsem ohledně filmu měl. Abych se přiznal, celou dobu jsem se těšil na testosteronovou zábavu, kde Michael Douglas bude se Shiou LaBeoufem vymýšlet geniální finanční plány a vzájemně postupně ovládnou Wall Street – jak by člověk od Gordona Gekka, jedné z nejúžasnějších postav v historii kinematografie, očekával. Bohužel, ani jedno z toho se nekonalo. Namísto toho se po většinu času řešily vzájemné vztahy, Gordon Gekko se snažil po většinu času tvářit jako uvědomělý občan, kterého vězení naučilo novým hodnotám – a kdesi na pozadí toho všeho se děla finanční krize a sem tam něco málo z Wall Streetu.
Na druhou stranu, o co více film postrádal testosteron a vnitřní náboj filmu Wall Street 1, o to více se snažil film o co nejrealističtější ztvárnění celkového prostředí a aktuální nálady na Wall Street – a nutno říci, že v tomto se povedlo autorům vše na jedničku. V nedávném čísle časopisu Business Week jsem četl článek o tom, jak si Oliver Stone najal celý tým poradců z řad skutečných traderů. Na filmu je to opravdu znát. Burza, trading roomy, grafy na počítačích, ale také reakce a jednání jednotlivých postav – to vše je velmi realistické bez zbytečných Hollywoodských okras. Přihlédneme-li k tomuto realistickému pojetí, není tedy ani divu, že se z filmu vytratil testosteron: zjevně se totiž pod tlakem finanční krize vytratil z celého Wall Streetu a byl nahrazen skepsí a opatrností, tu a tam i smutnými příběhy těch, kteří v krizi přišli o všechno.
Posun od agresivních mladíků z Wall Street 1 k opatrným a zdrženlivým „veteránům“ ve Wall Street 2 přináší tedy nádherný pohled na to, jak se celková situace i nálada ve světě financí změnila – bohužel je to změna až smutná.
Kladnou stránkou je také fakt, že se film snaží běžnému divákovi poměrně srozumitelně vysvětlit, co jsou to finanční bubliny, jak vlastně celá aktuální krize vznikla a až s mrazivou přesvědčivostí zároveň film ukazuje nejkritičtější hodiny zasedání FEDu, které ukazují, že svět byl možná skutečně velmi blízko celkovému finančnímu kolapsu – zřejmě ještě blíže, než jsme schopni a ochotni si připustit. Otázkou samozřejmě zůstává, zda-li tento stav nepřetrvává i nadále...
Takže, otázka zní – jít na film, nebo nikoliv? Odpověď záleží na tom, co od filmu očekáváte.
Rozhodně zapomeňte na nadupanou podívanou, která vám ukáže adrenalin Wall Streetu. To si raději pusťte znovu první díl – a budete mnohem spokojenější. Wall Street 2 je bohužel z tohoto pohledu nuda, ve které se více řeší vzájemné vztahy a sentiment, kvůli kterému jsem rozhodně na film nešel a který poměrně značně zastiňuje to, co nás na filmu Wall Street 1 bavilo nejvíce – život a akce Wall Streetu a lidí v pozadí.
Na druhou stranu, film dává díky aktuální finanční světové situaci určitý pocit skepse, který také není od věci. Každý trader by měl mít v sobě pořádný kus skepse, ze kterého následně plyne zdravý pud sebezáchovy – takže v tomto ohledu má pro reálný trading zhlédnutí filmu možná větší přínos, než jen ukazovat, že se jedná o skvělou adrenalinovou hru, ve které může být za chvilku každý multi-miliardářem. Pro onu skepsi a realističnost tedy stojí za to film vidět – i když už raději na film sami se skepsí jděte a počítejte s tím, že se budete chvílemi i docela nudit (obzvláště pokud jste milovníci Wall Street 1).
I přes určitou sentimentálnost a absenci dynamiky má film stále pár opravdu silných momentů, které stojí za to. Můj nejoblíbenější je ten, kdy se Shila LaBeouf ptá hlavního „padoucha“, kolik peněz je pro něj konečně už opravdu dost. Ten se jen pousměje a odpoví: „více“.
Některé věci se tedy na Wall Streetu nemění. I přes krizi a aktuální pokleslost celkové nálady stále zůstává chtíč a chamtivost a stále platí, že obrovské peníze se dají vydělat kdykoliv – i v době krize, jak konec konců až na samotný závěr konečně Michael Douglas všem dokáže. Peníze totiž opravdu nikdy nespí.
Tomáš Nesnídal