Vydělávají jednoduché systémy více než komplexní?

Když s ostatními probírám přístupy, se kterými živě obchodují, často debatujeme o tom, že jde o poměrně jednoduché systémy. Nezřídka padá otázka, jestli by komplexnější systémy nevydělávaly více?

Samozřejmě vždy existují cesty, které jsou jistě lepší a mohou vydělávat více. Nicméně také existuje ohromné množství, často veřejně doporučovaných, přístupů, které zdaleka nevydělávají tolik, kolik mohou vydělávat jednoduché systémy. Resp. jsem absolutně přesvědčený, že je lepší stavět spíše jednodušší přístupy, konzistentně vydělávat, a teprve pak se pouštět do komplikovaných vod.

Problémem komplexnějších systémů obsahujících množství proměnných, indikátorů, logik a optimalizací je to, že je velmi snadné je přeoptimalizovat. Backtesty na historických datech mohou vypadat krásně, ale živé obchodování se bude vyvíjet úplně jiným směrem. A bohužel jen velmi naivní trader si myslí, že je snadné „nefunkční systémy“ rozpoznat/vypnout (nebo vůbec nepouštět), protože to, jestli systém funguje nebo nefunguje, poznáme až po skutečně dlouhé sérii obchodů.

Sám jsem ve svém vývoji tradera došel k tomu, že je mnohem výnosnější pracovat s jednoduššími systémy, u kterých umím jednoduše vysvětlit princip „proč by systém měl vydělávat“. A následně takové systémy spojovat do portfolií. Protože profitabilní trading spočívá v obchodování většího počtu co nejméně korelovaných strategií.

Jinými slovy – k profitabilnímu tradingu se mnohem snáze dostanete obchodováním kombinací více jednoduchých přístupů než vytvářením jednoho komplexního obchodního systému. Velmi hezkého shrnutí cesty vytváření funkčního přístupu jsem si nedávno všiml v platformě QuantConnect, kterou občas používám pro testování automatizovaných systémů. Mj. zde doporučují, co sám aplikuji – základem obchodního systému by měla být jasně definovaná hypotéza důvodu funkčnosti systému, systém by neměl vznikat množstvím backtestů, kdy dokola upravujeme různé parametry/logiky a porovnáváme výsledky (byť na in sample datech). Dále by měl mít systém co nejméně parametrů a při vytváření základní logiky bychom neměli trávit extrémně mnoho času.

Co si představit pod jednoduchým systémem?

V mém pojetí jsou to systémy například nakupující korekce, breakouty, ale i systémy založené na sezonalitě.

Zkuste si schválně otestovat Obchodovatelné tendence: růst akciových trhů na začátku měsíce nebo Profitabilní tendence vycházející z FOMC dnů. Samozřejmě, že nelze sezonalitu obchodovat jen s dvěma logikami. Ale stačí si přidat pár dalších (sám mám ještě v portfoliu obchodování zlata, několik dalších podobných tendencí v akciích, bondech a volatilitě) a první rozumně obchodovatelné portfolio je na světě. S nástupem komoditních mikrokontraktů lze krátkodobé tendence obchodovat také s přiměřenou pákou a jednoznačně je to cesta, která posouvá účet vzhůru.

Jakmile budete mít více strategií, můžete začít jemněji pracovat s řízením risku. Například tím, že budete různým přístupům přiřazovat různé váhy na základě korelací a volatility.

Jak konkrétně začít?

Výše jsem nalinkoval hned několik strategií, které sám používám a které obsahují 100 % pravidel. Určitě je tak dobré naučit se pravidla otestovat na historických datech. Použít k tomu můžete bezpočet nástrojů - jak placených, tak bezplatných. Sám nejvíce používám Amibroker (hledáte-li pak cestu, jak začít v tomto směru, může vám na Finančníkovi pomoci tento kurz).

Jakmile otestujete tendence zmiňované v bezplatných článcích na Finančníkovi, je dobré hledat další. Tipy – co třeba chování dluhopisů na konci měsíců? Co dělá volatilita při opčních expiracích? Existují tendence chování trhů kolem svátků?

Poté, co budete mít k dispozici backtesty několika systémů sezonalit, je dobré je zkoumat z pohledu portfolia. Pomoci vám může Techlab, kde jsem minulý týden publikoval své workflow, jak analyzuji výsledky systémů z Amibrokeru v Jupyter notebooku.

S využitím komoditních mikrokontraktů není potřeba pro podobné portfolio velkého kapitálu a důležité je především začít jej exponovat v trzích. U těch nejjednodušších systémů založených na sezonalitách nebude vstupů zase tolik (sám mám 2-4 za měsíc), což není problém obchodovat ručně. Ale pochopitelně, že rozchození podobného systému může být tou správnou motivací zapracovat na automatickém zadávání příkazů, protože proč věnovat čas něčemu, co za nás mohou plnohodnotně dělat počítače.

Výsledkem takového postupu bude přístup, který bude mít podstatně vyšší šance na reálné profity než většina klasických cest hledání „jednoho dokonalého systému“, kterými se retailoví obchodníci vydávají.