Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Význam volatility v diskréčním intradenním obchodování

    Ve svém článku zmiňoval Tomáš nedávno testy, které provádí pro zohledňování různé volatility především ve svých automatizovaných obchodních systémech. Dnes se k tématu vrátím z pohledu diskréčního obchodníka.

    Je zřejmé, že volatilita a její vliv změny na obchodní výsledky obchodníka se bude lišit podle jednotlivých obchodních stylů. Nicméně si dovolím odhadnout, že pro většinu běžných diskréčních intradenních stylů je volatilita klíčová. Pokud se trhy hýbou, je mnohem snazší vydělávat než v dobách, kdy se cena mění jen velmi pomalu a v trzích úřadují především nejrůznější počítačové skalpovací algoritmy.

    Každý intradenní obchodník by tak podle mého názoru měl volatilitu sledovat a nějakým způsobem s ní pracovat ve svém obchodním plánu.

    Obecně mám například ve svém obchodním plánu toto rámcové pravidlo:
    Je-li volatilita nízká, je třeba v obchodech velká opatrnost. Snížit frekvenci vstupů, případně počet obchodovaných kontraktů.
    Jsou-li trhy v pohybu a volatilita narůstá, jde o potenciálně dobrou obchodní příležitost, kde mohu obchodovat agresivněji. S tím, že všeho je občas moc a je-li volatilita příliš vysoká, opět pozice snižuji, abych si mohl dovolit obchodovat s větším stop-lossem, který velká volatilita vyžaduje.

    Toto je samozřejmě základ, který je možné dále rozvíjet. Zde je k tématu několik tipů:

    Volatilita se mění neustále. Můžeme sledovat různé dlouhodobé trendy, ale také změny v průběhu jedné obchodní seance. Obecně platí, že některé části dne bývají volatilnější než jiné (například otevření americké seance vůči poledni), ovšem i tak je dobré začlenit do obchodního plánu určitou metriku, jak vyšší/nižší volatilitu identifikovat.

    Sám hodně pracuji s price action a jedna věc, kterou v trzích s ohledem na volatilitu sleduji je například to, jak vypadají „volatilnější“ úsečky na intradenních grafech. Pohyby trhů nejsou lineární ve smyslu, že by se neustále vedle sebe skládaly úsečky se stejnou výškou. Trhy mají vesměs tendence pohybovat se v určitých fázích, a to ať je sledujeme na libovolném timeframu. Často tak můžeme vnímat cenovou strukturu vytvářenou nižšími úsečkami, po které následuje volatilnější úsečka a tak stále dokola. A právě skrz volatilní úsečky prorážející mikro S/R úrovně lze získávat solidní představu o aktuální volatilitě v trhu. Jedna z věcí, kterou sleduji v intradenních grafech, je razance prorážení trhu skrz mikro S/R úrovně a to, zdali v těchto oblastech vytváří trh volatilnější úsečky způsobené výraznou nerovnováhou nabídky/poptávky. Celkově mě pak dále zajímá frekvence těchto úseček v grafu a jejich výška. Pokud se trh obchoduje na nízkém timeframu dlouhé minuty bez výraznější volatilnější úsečky vím, že volatilita pro mne přestává být obchodovatelná. Trhy jsou v takovém stavu velmi efektivní a je pro mne obtížné obchodovat s určitou výhodou vytvářející profity.

    Podívejme se například na aktuální trh ES, který je velmi málo volatilní:

    id_volatilita1_na.jpg

    Jde o graf 12. 2. 2012. Po otevření trhu vnímám dvě volatilnější úsečky, které měly sílu prorážet určité mikrokonsolidace. A to je vše. Následně se trh pohyboval skrz velmi nízké úsečky, tj. při nízké intradenní volatilitě. A takové prostředí je pro diskréční obchodování velmi náročné.

    Na druhou stranu takto vypadá graf, který má pro mne obchodovatelnou volatilitu:

    id_volatilita2_n.jpg

    Jde o trh NQ, konkrétně 15. 2. 2012. V grafu vnímám, že trh pravidelně překonává mikro S/R úrovně skrz volatilnější úsečky. Právě do podobného prostředí se snažím časovat své vstupy. Vím, že pokud se trh rozjede mým směrem, je velká šance, že trh opět vytvoří volatilní úsečku a cena se dostane do bezpečné vzdálenosti od mého vstupu.

    Dalším dobrým pomocníkem pro vyhodnocování intradenní volatility je pro mne intermarket analýza. Pokud vnímám, že trhy mají sílu vytvářet volatilnější úsečky na všech sledovaných trzích, je to pro mne potvrzení určité síly v trhu a obchodovatelné intradenní volatility.
    A naopak – mrtvo v trzích poznám mj. tak, že jeden z hlavních sledovaných trhů se pokusí vytvořit volatilní úsečku, ale ostatní trhy příliš nereagují.

    Co dělat, pokud mají intradenní trhy nízkou volatilitu?

    Pokud je v trzích příliš nízká volatilita, může pomoci zvýšit timeframe. Například místo 2minutového použít 5minutový, či vyšší. S ohledem na nižší volatilitu lze i na vyšších timeframech pracovat s velmi podobným stop-lossem a současně se vyhneme obchodování šumu.

    Prochází-li trhy obdobím s nižší volatilitou (jako poslední měsíce), je dobré sledovat ekonomické reporty a obchodovat především ve dny, kdy můžeme v trzích očekávat vyšší zapojení větších obchodníků. Tedy v právě v období vyhlašování různých reportů.

    V neposlední řadě lze vždy přemýšlet o obchodování jiného, volatilnějšího trhu. Několikrát jsem zde psal, že by intradenní obchodník neměl být fixován na jeden jediný trh. A právě příliš nízká/vysoká volatilita je jedním z důvodů, proč čas od času měním trhy, které intradenně obchoduji.

    Závěr

    Pokud cítíte, že různá volatilita způsobuje ve vašem obchodování ztráty, může být rozumné postavit si vstupní patterny tak, aby různou volatilitu zohledňovaly. Do vstupní situace můžeme například zohlednit právě volatilní úsečku prorážející například mikro S/R úroveň – a to buď formou vzhledu price action, nebo skrz orderflow. Rázem tak máme v obchodním systému „automatický filtr“, který nás nebude pouštět do obchodů v době, kdy jsou trhy příliš málo volatilní. Ovšem jde pochopitelně jen o určitou základní inspiraci, kterou je třeba rozvést do větších detailů.

    20.2.2013

    Petr Podhajský

    Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i při správě většího externího kapitálu.


    Sdílíme, co nám samotným funguje.
    7 výukových lekcí.

    Jak reálně uspět v tradingu?

    Naučte se vydělávat na své sny (naše metody na Finančník.cz)

    Praktický návod, jak v trzích získat šanci vydělávat stovky tisíc až miliony dolarů ročně bez vlastního kapitálu a nutností trávit denně hodiny před počítači (bez práce to ale nepůjde).

    >> Získat kurz zdarma <<

    Další články na toto téma

    Volatilita

    Volatilita vypovídá o risku. V tradingu je práce s riskem klíčová, a proto je důležité naučit se měřit a vyhodnocovat volatilitu.
    Technicky jde o statistický pojem vypočítaný jako míra rozptylu výnosů určitého trhu, indexu nebo třeba obchodního systému. Volatilita tak vyjadřuje, jak velké jsou výkyvy cen aktiva kolem střední ceny.
    Například když akciový trh po delší dobu roste a klesá o více než jedno procento denně, jedná se o volatilní trh. Ve většině případů platí, že čím vyšší je volatilita, tím rizikovější je cenný papír. Naopak nižší volatilita znamená, že hodnota cenného papíru dramaticky nekolísá a bývá stabilnější.
    Můžeme ji používat také pro vyjádření rozkolísanosti našich obchodních výsledků a z toho odvodit, s jakým riskem obchodujeme. Viz anualizovaná průměrná volatilita.

    Jak konkrétně se volatilita počítá?
    Volatilita se většinou počítá pomocí směrodatné odchylky. Volatilita je pak mírou rozptylu ohraničeného určitým časovým obdobím. Můžeme tedy vykazovat například denní volatilitu, týdenní, nebo měsíční volatilitu.
    Abychom volatilitu standardizovali, je v tradingu užitečné uvažovat o volatilitě jako o anualizované směrodatné odchylce.
    Tu vypočítáme tak, že jednoduše vezmeme směrodatnou odchylku denních procentuálních změn trhu nebo obchodního systému a vynásobíme ji druhou odmocninou počtu daných období.
    Příklad analýzy risku skrz výpočet volatility obchodního systému
    Představte si, že naše výsledky obchodování budou mít standardní odchylku denních výnosů 2 %. Abychom získali anualizovanou průměrnou volatilitu, vynásobíme tuto hodnotu kořenem z počtu obchodních dnů v roce (předpokládejme 252 dnů), což nám dá: 2 % krát odmocnina z 252 ≈ 31,68 %. To nám říká, že můžeme očekávat, že obchodní výsledky takového systému mohou  v průběhu roku kolísat o zhruba 31,68 % kolem svého průměru. Pokud náš obchodní systém průměrně vydělává 20 % ročně, můžeme očekávat výsledky v pásmu ztráta -11,68 % až zisk +51,68 %. To je poměrně široký rozptyl a pro většinu obchodníků bude lepší začít obchodovat s nižší volatilitou a konzistentnějšími výsledky.
    Skrz anualizovanou volatilitu můžeme posuzovat i risk držení jednotlivých trhů.
    U držení akcií můžeme risk posuzovat i podle dalšího měření volatility. A to v podobě indexu volatility VIX.
    Jak využít volatilitu
    Volatilita je v určité podobě podstatná pro naprostou většinu obchodníků.
    Obchodníci a investoři pracující s akciemi sledují volatilitu akciových trhů. Ta se nejčastěji analyzuje pomocí indexu volatility VIX, což je index sestavovaný burzou Chicago Board Options Exchange (CBOE), který odráží očekávanou volatilitu na americkém trhu S&P 500 v horizontu cca 30 dnů. Pokud je v trzích strach z poklesu cen, VIX index letí vzhůru. Pokud akciové trhy poklidně rostou, bývá VIX index nízký. Volatilitu tak lze používat jako indikátor pro zajištění portfolií.
    Například VIX na hodnotě 20 říká, že trh očekává, že hodnota akcií v indexu S&P 500 se bude v průběhu následujícího roku pohybovat v rozmezí +/-20 % a to s pravděpodobností 68 %.
    Jak jsme již zmínili, systematičtí obchodníci sledují volatilitu výnosů v rámci svého portfolia. Příliš vysoká volatilita povede k příliš vysokým drawdownům. Pokud se ty dostanou za rozumnou mez, obchodníci začínají jednat ve stresu a neracionálně, což vede ke ztrátám. Volatilitu portfolia lze přitom dobře kontrolovat přes money management.
    Volatilita představuje také dobrý nástroj pro aktivní trading. Můžeme ji jak prodávat, tak nakupovat.
    Volatilita jako nástroj pro zajištění portfolia
    Typickým příkladem zajištění portfolia pracujícího s dlouhými pozicemi v akciích, je sledování akcelerace indexu VIX. Akceleraci VIX je možné měřit různými nástroji technické analýzy. Můžeme například sledovat poměr ceny indexu vůči jeho krátkodobému klouzavému průměru. Jakmile se poměr začne zvyšovat, značí tento stav rostoucí strach obchodníků z dalšího vývoje trhu a možné propady. Držíme-li dlouhé pozice - ať již coby investici či například v long swingových strategiích, hrozí takovým pozicím vyšší ztráty. Ty lze kompenzovat například nakoupením některého ETF, které je z volatility odvozeno. Například VIXY (ProShares VIX Short-Term Futures ETF). Pokud volatilita v trzích skutečně začne prudce růst, dlouhé akciové pozice mohou ztrácet, ale pozice ve VIXY bude vydělávat. Pochopitelně je potřeba podobný přístup podrobně backtestovat a zvolit mj. adekvátní position sizing.
    Ukázka indikátoru "VIX akcelerace", počítaného jako uzavírací hodnota VIX/klouzavý průměr VIX za posledních 20 dnů. Indikátor je zobrazen pod cenovým grafem trhu SPY (ETF následující index S&P 500).

    Volatilita coby nástroj pro trading
    Profitovat lze na volatilitě jako takové.  Zejména proto, že volatilita má tendenci vracet se z extrémních hodnot zpět k průměru. Pokud v trhu vypukne chaos, index VIX vyletí vzhůru. S ním celá řada finančních instrumentů, které jsou od volatility odvozeny - lze obchodovat nejrůznější ETF cílící na volatilitu počítanou z různě vzdálených opcí, lze obchodovat futures kontrakty a opce. Shortování volatility je tak hodně často citovaný způsob, jak obchodovat s extrémně vysokou úspěšností. Ovšem s ohromným riskem toho, že jednou volatilita vylétne do výšin, ve kterých nikdy nebyla, a obchodníci využívající páku skončí s margin callem. Taková situace nastala v produktech volatility naposledy relativně nedávno - v únoru 2018 (viz Lekce z aktuálních trhů (propady v indexech únor/2018). Shortování volatility je opravdu velmi riskantní a určitě to není přístup vhodný pro začínající tradery.
    Nicméně nástroje volatility nabízejí mnoho příležitostí, jak vytvářet obchodní strategie. V nich pak můžeme volatilitu nakupovat, prodávat nebo logiku práce s volatilitou používat pro obchodování akcií. Jednou z unikátních vlastností, kterou lze skrz volatilitu analyzovat, je strach v trzích s různým výhledem. Použít lze futures kontrakty VIX nebo indexy volatility. Například poměr indexu VIX (počítaného z 30denní implicitní volatility opcí) vůči indexu VIX3M (počítaného z 3 měsíční implicitní volatility opcí) poskytuje indikátor, který bude mít hodnotu 1 v momentě, kdy obchodníci vnímají vysoké riziko propadů akciových trhů v delším časovém horizontu (a nejde tak o náhlou paniku).
    Takto indikátor VIX/VIX3M vypadá v porovnání s trhem SPY (ETF následující index S&P 500.

    Všimněte si, jak indikátor složený z indexů volatility sledující různé časové horizonty vytváří jiné obchodní příležitosti než výše uvedený indikátor "VIX akcelarace" počítaný pouze z ceny samotného indexu VIX.
     
     
     

    Jak se měří volatilita?

    Zmiňujete, že v obchodování je dobré měřit volatilitu. Jaké nástroje používáte?

    Jak profitovat ve dnech s nízkou volatilitou

    Mnoho obchodníků to určitě zná moc dobře: Pokud je v trhu volatilita, není tak těžké vydělávat. Ale pokud volatilita náhle zmizí - příležitostí rázně ubude a realizovat nějaký zajímavější profit se zdá téměř nemožné. Jak na to?
    Touto otázkou se trápím už delší dobu. Převážně mé automatické intradenní breakout strategie vydělávají skvěle, když trhy trendují a je v nich volatilita, ale jak volatilita opadne, je to již celkově horší. Mým zájmem přitom samozřejmě je generovat profity pokud možno každý měsíc, nezávisle na volatilitě. Proto jsem strávil mnoho času a přemýšlení nad tím, jak tento problém vyřešit. Jinými slovy, jak se diversifikovat pro nízkou volatilitu - a hovořím zde převážně z pohledu ryze automatického obchodování (samozřejmě, že jeden ze způsobů diverisifikace může být například přidání obchodování strategií IronCondor, kterým se nejlépe daří často v době, kdy se trhy příliš nehýbou a jsou tak dalším možným způsobem ochrany proti nízké volatilitě - ale to není technika, která by šla na 100% zmechanizovat, alespoň dle mých představ a v rámci mých cílů mít portfolio 100% řízené počítačem). Vytvořil jsem tedy sérii různých studií, které mně pomohly najít odpověď, jaké kroky vytvořit k vyřešení tohoto problému - a o jednu z těchto studií se s vámi podělím v tomto článku.
    Cílem studie bylo ověřit si, zda má smysl zabývat se obchodováním indexů také na úrovni swingového obchodování. To znamená, zda by v trzích s nízkou volatilitou pomohlo, pokud bych v rámci svých AOS některé pozice držel přes noc, nebo dokonce několik dnů, nebo pokud bych vytvořil samostatnou swingovou strategii, kterou bych přidal do portfolia. Ve studii jsem přitom nepracoval s žádným konkrétním systémem - zajímaly mě pouze obecné tendence. Pokud by se takové potvrdily, pak by to mohlo znamenat, že prodloužit výstup pozice v nízké volatilitě stále může přinést rozumné profity i v trzích s nízkou volatilitou.
    Postup vytvoření studie
    Ke studii jsem použil denní data trhu e-mini Russell 2000 a program Excel.
    Nejprve jsem izoloval všechny dny, kdy trh udělal velmi malé denní rozpětí (od Low k High). Rozdělil jsem si tyto dny od velikosti 3.4 (denní rozpětí od Low k High pouze 340 USD) k velikosti 7.2 (denní rozpětí od Low k High o velikosti 720 USD). Tím jsem vlastně izoloval dny s nízkou volatilitou, přičemž denní rozpětí H-L u trhu emini Russell 2000 na úrovni mezi 300-500 USD vnímám jako skutečně nízkou volatilitu, takže můj zájem je soustředit se převážně na tuto oblast.
    Jako další jsem nechal Excel vyhledat veškeré růstové dny, které po těchto dnech následovaly. Úvaha zde byla jednoduchá: Řada mých breakout AOS strategií je zaměřená na obchodování pouze na dlouhou stranu, proto mě zajímalo, jak velký průměrný pohyb nastane po nízké volatilitě.
    Jako další jsem simuloval u těchto růstových dnů výstup ve stejný den, kdy došlo ke vstupu (v grafu označen jako "dnešní range") a dále výstup o 1, 2 a 3 dny později. Neřešil jsem zde nic jiného, než výstup na Close dne o X-dnů později, tj. v tento moment mě nezajímalo, jaký průběh trh dělal v rámci těchto 1-3 dnů. Jedná se pouze o základní studii s obecnými tendencemi.
    Vše jsem pak nechal zobrazit v podobě následujícího grafu.

    Nyní, co nám tento graf říká?
    Osa X je velikost rozpětí předešlého dne (od Low k High) neboli včerejší volatilita. Máme zde tedy včerejší rozpětí od velikostí 340 až 720 USD (3.4 až 7.2 bodů u trhu e-mini Russell 2000).
    Osa Y je konkrétní hodnota pro průměrnou velikost všech rostoucích dnů (Close větší než Open), které po těchto dnech následovaly.
    Samotný graf nám pak ukazuje, jak velký pohyb vzhůru bychom v průměru zobchodovali, pokud bychom při každý ze včerejších volatilit zobchodovali následující růstové dny s výstupem ve stejný den, nebo o 1-3 dny později.
    Výsledky grafu jsou vcelku jednoznačné a doslova na nás křičí: Pokud byla včera velmi nízká volatilita a dnes vznikne pohyb vzhůru, bude zřejmě také velmi málo volatilní. Pokud však opozdíme výstup o 1-3 dny, může být pohyb výrazně větší.
    Takže pokud by například byla včerejší volatilita vyjádřená jako rozdíl mezi Low a High o velikost 340 USD a dnes nastal pohyb vzhůru (Close uzavře výše, než Open), měl by tento pohyb v průměru velikost 200 USD (měřeno od Open k Close) - viz tmavě modrá čára v grafu. Všimněte si také, jak se úměrně zvyšuje průměrné rozpětí v případě, že se zvyšuje včerejší volatilita. Pokud včerejší volatilita byla 720 USD, dnešní růst může mít v průměru už zhruba 320 USD (měřeno od Open k Close).
    Oproti tomu, pokud bychom vystupovali o 1–3 dny později, pak při velmi nízké volatilitě výrazně roste velikost průměrného pohybu vzhůru. Zatímco u včerejší volatility na úrovni 340 USD by dnešní růst měl v průměru pouze 200 USD, v případě držení pozice další 3 dny by byl průměrný růst už kolem 700 USD! Toto výrazné zlepšení se pak projevuje pouze do určité volatility včerejšího dne - zhruba do 450 USD.
    Takže jednoduše řečeno se dá interpretovat celá studie následovně: Pokud včerejší den přinesl velmi nízkou volatilitu (v rozpětí 340 - 450 USD), pak v případně dnešního růstu můžeme očekávat také malou volatilitu, tudíž malý profit (pokud vůbec nějaký). Pokud však stejný růstový den prodloužíme o 1-3 dny, potenciál možného zisku razantně povyroste a my tak můžeme teoreticky i v trzích s velmi nízkou volatilitou inkasovat zajímavý profit. Pokud však včerejší den vykázal již běžnou volatilitu, rozdíly se smazávají, resp. nejsou už tak znatelné, a tudíž můžeme nadále naše pozice držet pouze do uzavření stejného dne, kdy jsme pozici otevřeli.
    Závěr
    Studie mně osobně tedy přinesla velmi jasný směr pro další práci, kterou bude implementace a testování "prodloužených" výstupních technik v rámci mých systémů pro dny, kdy měly trhy velmi nízkou volatilitu. Pokud v takových dnech budu držet pozice o několik dnů déle, je zde předpoklad, že bych i v nízké volatilitě měl generovat rozumné profity. Samozřejmě, součástí studie zatím není žádné praktické řešení, jako například jak chránit pozici přes noc atd. Studie jenom ukazuje další možný směr a na praktických aspektech na základě této studie nyní pracuji. Podobných studií na různá témata jsem udělal v posledních měsících celou řadu a nyní se na jejich základě snažím posunout svůj trading AOS do další úrovně, abych naplnil své obchodní cíle.
    Zrovna tak se ze studie výše nabízí otázka, co takhle obchodovat swingově celé portfolio akcií. Tj. krom mého AOS obchodování zaměřeného na indexy a pár dalších trhů obchodovat také swingově velké portfolio akcií. S touto myšlenkou jsem si chvilku pohrával a seriózně o ní rozmýšlel. Když jsem si však udělal detailnější analýzu, poměrně rychle jsem ji zase zavrhnul. Důvodů je celá řada - od technických (není příliš platforem, které umí obchodovat celé portfolio akcií), přes ryze pragmatické (čím více instrumentů současně obchoduji, tím větší šance, že se něco pokazí a tím také pro mě náročnější vše sledovat), přes různá možná rizika (už vím z párového obchodování, že akcie občas mohou mít split, nečekaně veliký gap atd. a zatímco u statických arbitráží se to dá v rámci rozumného množství párů ještě uhlídat, tak u stovek akcií to může být už noční můra) až po finanční (data na velké množství akcií něco stojí, obzvláště pokud chceme současně streamovat třeba celý index Russell 2000, není to vůbec tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá). Zkrátka a dobře, i když vím, že tato cesta má určitě zajímavý potenciál, není to cesta pro mě.
    Přiznám se také, že i když mým cílem je portfolio na 100% řízené počítačem, jednu strategii si stále ponechávám naprosto diskréční, a zřejmě tomu tak i (minimálně ještě nějaký čas) zůstane, a tou jsou komoditní spready. Zdá se totiž, že těm je volatilita vcelku ukradená a překvapivě dobře tato technika funguje jako možná diversifikace k prakticky jakémukoliv obchodování, převážně tomu intradennímu. Je to totiž možnost, jak se od indexů diversifikovat mezi různé komodity a především logika spreadů je zcela jiná než běžný daytrading, proto dosahujeme diversifikace také složením zcela rozdílných obchodních přístupů.
    Každopádně, udělat z daytradingového obchodu skrze změnu výstupu obchod swingový se zdá velmi rozumný přístup v trzích s nízkou volatilitou.
×
×
  • Vytvořit...