Traderův lifestyle 2: nikdy až na doraz

Před několika týdny jsem zveřejnil článek "Traderův lifestyle aneb moderní pohled na bohatství", který vyvolal mnoho pozitivních reakcí. Rozhodnul jsem se tedy v tématu "traderův lifestyle" pokračovat a věnovat se dnes dalšímu specifiku životního stylu a uvažování traderů, kterým je osobní finanční plánování.

Název článků "nikdy až na doraz" v podstatě říká vše: traderův pohled na finance musí být neustále velmi střízlivý. Jet každý měsíc s finančními výdaji až na doraz je možné tak akorát u pseudo-jistého (skutečně jistého není naprosto nic) povolání a i tak se jedná o značné riziko - tvořit finanční rezervy na měsíční bázi by mělo být samozřejmostí.

Trader bohužel nemá luxus (pseudo) jistého příjmu každý měsíc. Trader neví, zda-li daný měsíc vůbec vydělá, a už vůbec neví, kolik. Trader také neví, jaký měsíc přijdou finanční Vánoce, ani kolikrát do roka přijdou. Trader žije v permanentní nejistotě (žijeme v ní všichni, ale v jiných profesích a jakožto řadoví zaměstnanci si velmi často snažíme nalhávat, že nikoliv). Trader nemůže zakládat odbory a stávkovat, když mu trhy na pár měsíců sníží příjem, trader nemůže žádat vládu o finanční injekci, pokud zrovna ztratí peníze. Trader má pouze dvě jistoty: svobodu a nezávislost v tom ohledu, že co se pracovní stránky týče, nemusí se ničemu a nikomu podřizovat a jeho čas je zcela ve vlastní režii, a dále jistotu, že vše další už je zcela nejisté. Proto trader nemůže jíž každý měsíc s "výplatou" až na doraz. Na specifikum tohoto povolání (tj. zcela nepravidelnou distribuci příjmů a její velikosti) se musí dobře připravit. A netýká se to pouze zkušeného tradera: týká se to i absolutních začátečníků.

Na kolik kontraktů se zaměřit?

Začínající obchodníci se neustále ptají, kolik kontraktů se dá obchodovat v tom či jiném trhu, kolik se dá vydělat, kolik, kolik, kolik... Toto vše jsou vcelku nerelevantní otázky. Už v minulém díle jsme si vysvětlili, že primárním záměrem tradera je absolutní svoboda času a místa života, nikoliv neustálá otkázka kolik bych mohl, kolik se dá, kolik ten a kolik jiný. To vše jsou špatně položené otázky. Správně položená otázka zní: na kolik kontraktů se zaměřit?

Pokud si člověk hledá nějaké nové zaměstnání, většinou začne tím, že si spočítá, jaké má životní náklady - a následně hledá takovou práci, která by mu nabízela minimálně takový, raději o trochu větší příjem. Je zajímavé, že když lidé začínají uvažovat o tradingu jakožto o svém novém povolání, rázem mají představy co se platu týče na úrovni generálního ředitele ČEZ, ideálně s prací 5 minut denně. Náhle jsou bokem otázky toho, kolik skutečně potřebuji a kolik je můj měsíční rozpočet. Jako by trading byla profese, kde se dá dělat kariéryaz nuly na milion bez potřebných mezikroků. To je samozřejmě špatně. Takže, pojďme trochu střízlivěji.

Začínající trader by měl být nohama na zemi.

V prvé řadě, trader nemůže jít na doraz, jak jsme si již vysvětlili. Takže trader potřebuje obchodovat tak, aby tvořil už od počátku rezervy. Tyto rezervy by měly být minimálně dvojnásobek měsíčního rozpočtu. Nevíme, který měsíc se nám bude dařit a který nikoliv, permanentně tedy musíme cílit na částku alespoň 2x větší, než jsou naše potřeby. Toto by mělo být první zcela základní měřítko, pokud začínáme přemýšlet, kolik vlastně chceme vydělávat - a dle toho také začít vybírat vhodný trh, timeframe, strategii, přístup, velikost účtu a především se začít psychologicky připravovat na to, kolik kontraktů budeme potřebovat zvládnout obchodovat. Z toho totiž nadále pramení další důležité věci, jako například jaký drawdown takové množství kontraktů může přinést (tj. na jaké špatné scénáře se začít připravovat), atd.

Řekněme například, že jste stejně jako já teplomilní a raději byste žili někde na jihu. Řekněme, že třeba ve Španělsku. V prvé řadě je tedy třeba udělat si realistickou představu, kolik by nás poklidný a přijemný život tradera na takovém místě stál. Zcela odhadem můžeme udělat rychlý sumář:

Nájem hezčího apartmentu: 700 Euro.

Energie, telefon, internet: 150 Euro.

Jídlo, nákupy: 500 Euro.

Restaurace, zábava: 300 Euro.

CELKEM: 1650 Euro.

Přepočteno na koruny cca 40 000 kč měsíčně.

Nyní je třeba počítat s tím, že jako trader potřebujeme mířit minimálně na dvojnásobek, t.j. 80 000 kč měsíčně. Přepočteno na USD se jedná o cca 4500 USD.

Nyní máme realistickou částku, se kterou se dá již začít trochu reálněji pracovat a plánovat.

Řekněme, že se rozhodnete pro intradenní obchodování. Již delší dobu sledujete trh e-mini Russell 2000, který vám velmi vyhovuje. Máte za sebou řadu backtestů, a víte, že dle backtestových výsledků má systém šance vydělat průměrně 2000 USD za měsíc.

Jelikož se ale jedná o backtest, který je většinou lepší, než reálná čísla - je opět dobré zůstat nohami pevně na zemi a backtest znehodnotit o polovinu. Tím předpokládáme, že pokud vše půjde dobře, mohli bychom se dopracovat v rozumném časovém horizontu na cca 1000 USD měsíčně na kontrakt.

Odtud už vede jednoduchá matematika: abychom mohli naplnit naše představy o klidném životě ve Španělsku, budeme muset obchodovat alespoň 4-5 kontraktů.

Pokud pracujeme se stop-lossem například 100 USD, budeme se muset připravit na ztráty 500 USD u každého obchodu, který skončí na SL. Pokud backtest zaznamenal nejvíce 8 takových ztrát v řadě, pak se musíme připravit na draw-down alespoň 4000 USD, ideálně alespoň 1.5x větší - tj. 6000 USD. Takovéto peníze bychom tedy měli mít navíc vždy v rezervě, abychom byli schopni lépe psychicky přežít podobné období - jako že taková období přijdou. Zcela ideálně by trader měl mít neustále v zásobě částku alespoň na 1 rok živobytí dopředu. Tj. krom nutnosti zaměřit se na dvojnásobek měsíčních potřeb také doporučuji finanční rezervu na úrovni ročních životních nákladů - v našem ukázkovém případě alespoň kolem 20 000 USD. S takovou rezervou už se dají nepříjemná období přečkat podstatně jednodušeji.

Máme tedy realistický cíl a víme, na co se v začátcích soustředit. Samozřejmě, nikdo neříká, že to časem nebude lepší a lepší - a pokud ano, určitě není důvod nezvyšovat adekvátně i svůj životní standard a své měsíční náklady. Je ale také třeba tvořit nové, adekvátně velké rezervy.

Závěr

Jak tedy vidíte, život trader musí svůj život přizpůsobit nejistým zítřkům a plánovat peníze rozumně. Příklad výše byl samozřejmě obecný, požadavky na životní náklady se liší trader od tradera. Princip však zůstává stále stejný - musíme si udělat představu o tom, co chceme a jak toho docílit. Jednak nám to dává možnost začít rozumně finančně plánovat a vzít v poraz velikost nutných rezerv (nazval bych to risk-management životních nákladů) a především nám to dá i zcela konkrétní představu o tom, jak a kam potřebujeme co se tradingu týče směřovat. Pokud víme, kam směřujeme, je vždy podstatně jednodušší dostat se k cíli.

Tolik tedy k dalšímu důležitému atributu životního stylu tradera: nikdy až na doraz a vždy s co největšími rezervami.