Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Technická analýza pro nováčky 7: graf jako prvek TA

    Technická analýza není jen o použitých nástrojích, indikátorech a jejich interpretacích. Samostatným prvkem technické analýzy může být i určitý druh grafu - hovořím zde však již o grafech alternativních. Jejich využití má své výhody i nevýhody, každopádně pro lepší technickou analýzu, a tudíž i lepší vstupy a výstupy, mohou být velmi zásadním pomocníkem.

    Nejprve letmé připomenutí různých typů grafů. Jedná se o grafy, které nejsou založeny na časovém intervalu (x-minutový násobek), ale raději na intervalech plynoucích z jiných ukazatelů jako volume, velikost rozpětí úsečky atd. Kompletní přehled alternativních grafů popsal Petr již v minulosti v rámci samostatného seriálu – zde pro připomenutí:

    A proč výběr alternativního grafu sám o sobě může být prvkem technické analýzy? Je to vcelku jednoduché. Dobrá technická analýza (a její nástroje) by nám měly pomoci lépe analyzovat trend, minimalizovat tržní šum a pomoci k přehlednější orientaci v trhu a jeho struktuře. A právě v těchto směrech mohou některé alternativní grafy výrazně pomoci.

    Snížení šumu – na grafu i indikátorech

    Výhoda alternativních grafů je, že dokáží mnoho "šumových" úseček absorbovat do úsečky jediné, takže grafy jsou pak mnohem čitelnější, čistší a indikátory celkově generují méně falešných signálů.

    Koukněte například na graf níže. Na levé straně grafu vidíte 3minutový graf, na pravé straně alternativní graf Range bars s velikostí každé úsečky 150 USD. Rozdíl mezi oběma typy grafů začíná být nejzřetelnější právě v okamžiku, kdy minutový graf běžně generuje šum (trh má nejistý směr a je spíše chopového charakteru). V takové momenty nejenom, že alternativní graf může vypadat mnohem přehledněji, ale především indikátory vykazují čistší průběh.

    TA-novacci-alternativni-grafy-1.jpg

    Na grafu například vidíte srovnání indikátorů CCI. Zatímco oblast na levé části grafu je výrazně "rozeskákaná" (a v rámci signálu FinWin 0/v a 2v by docela možná nabízela řadu falešných, ztrátových signálů), oblast na pravé straně grafu má mnohem čistší a úhlednější charakter. Podobné rozdíly uvidíte na jakémkoliv indikátoru a při troše experimentování už brzy zjistíte, že může být mnohem příjemnější posuzovat signály s takto "pročištěným" grafem, jehož šum je díky alternativnímu grafu značně redukován.

    Zlepšení čtení a užívání swingů

    Docela možná ale nebudete chtít indikátory používat naprosto žádné a raději pracovat jen se základními prvky technické analýzy. Jak se bude lišit situace zde?

    Pokud pracujete s trendovými čárami, budou se vám takové na alternativních grafech zakreslovat mnohem lépe. Ovšem asi nejvýraznější rozdíl nastane při práci se swingy.

    Alternativní graf vám přinese nejenom lepší rozpoznávání swingů, ale především opět redukuje mnoho zbytečných "mikro-swingů", které bývají na běžných grafech většinou buďto příliš matoucí, nebo v grafu dělají více nepořádku, než aby pomohly k usnadnění čtení aktuální struktury trhu.

    Asi nejlepší bude, pokud si zkusíte pro porovnání swingy zakreslit a představit sami. Koukněte například na graf níže a jen od letmého pohledu řekněte, kde všude byste viděli swingy na 3minutovém grafu (levá část) a Range bars grafu (pravá část). Počet swingů na levé části grafu bude možná 2–3x větší než na pravé části grafu. Co je ovšem ještě důležitější, ty na pravé části grafu budou nezřídka ty opravdu stěžejní, tudíž budou mít větší validitu a dají nám i lepší přehled o celkové struktuře trhu.

    TA-novacci-alternativni-grafy-2.jpg

    Celkové zlepšení trendovosti

    Poslední výhodou alternativních grafů je, že celkově přidají na trendovosti. Je to vlastně opačný efekt prvního bodu – tj. redukce tržního šumu. Tato vlastnost alternativních grafů může být v řadě případů k nezaplacení. Například v momentě, kdy využíváte k řízení obchodu posun stop-lossu pod/nad nějaký klouzavý průměr. Běžný šum na x-minutovém grafu vás může předčasně vyhodit z jinak silného trendu, kdežto alternativní grafy vám mohou pomoci se v takovém udržet skutečně dlouho.

    Opět pohlédněte pro ukázku na příklad níže. Oba grafy obsahují můj oblíbený klouzavý průměr EMA34. Mezi 12. a 14. hodinou (čas oběda v USA) začal trh stagnovat a na 3minutovém grafu nám opakovaně porušil z pohledu EMA svůj započatý trend. Nejenom, že situace byla po celou dobu matoucí, ale navíc bychom byli s vysokou pravděpodobností venku z našich případných dlouhých pozic.

    Ovšem nyní pohleďte na pravou stranu, jak Range bars zvládly celou situaci redukovat do nějakých 4–5 úseček. Trend v podstatě bez přerušení pokračoval dále a naše možnosti pro řízení obchodů zde tedy mohou mít výhody, které mohou přinést zásadní dopad na celkovou ziskovost a výkonnost našeho obchodního systému.

    TA-novacci-alternativni-grafy-3.jpg

    Závěr

    Obchodování různých alternativních grafů nemá vždy jen své výhody, ale také nevýhody. Například absence časové konstanty může být pro řadu začínajících obchodníků spíše nepříjemná apod. Tak i tak se ale vyplatí s alternativními grafy zaexperimentovat a provést si na nich pro srovnání několik porovnávacích backtestů. Určitě se totiž jedná o jeden z dalších nástrojů při výběru toho, co budeme v rámci naší technické analýzy využívat za účelem profitabilního obchodování a maximalizace zisku. 

    19.1.2014

    Tomáš Nesnídal


    Sdílíme, co nám samotným funguje.
    7 výukových lekcí.

    Jak reálně uspět v tradingu?

    Naučte se vydělávat na své sny (naše metody na Finančník.cz)

    Praktický návod, jak v trzích získat šanci vydělávat stovky tisíc až miliony dolarů ročně bez vlastního kapitálu a nutností trávit denně hodiny před počítači (bez práce to ale nepůjde).

    >> Získat kurz zdarma <<

    Další články na toto téma

    Práce s grafy pro nováčky: Jaké nástroje a indikátory jsem shledal jako účinné a neúčinné

    Nováčci mají dnes jednu zásadní nevýhodu: Existuje dnes tolik různých nástrojů technické analýzy, tolik indikátorů, že je téměř nemožné se vůbec rozhodnout, co si vybrat. Pokusím se tedy dnes stručně popsat, co jsem já sám shledal za svou obchodní kariéru jako zajímavé, nebo naopak nezajímavé.
    Základní nástroje technické analýzy
    Supporty a resistence. I když je sám příliš nepoužívám (jsou spíše parketou Petra), jsou jedním ze základních, velmi důležitých a funkčních nástrojů technické analýzy. Umožňují nám plánovat obchody, nebo alespoň jejich části do budoucna a říkají nám skutečně mnoho o struktuře trhu. Ať už je váš obchodní styl jakýkoliv, S/R úrovně jsou něco, co byste měli ovládat. I pokud je nebudete v budoucnu vyloženě používat, v řadě případů se může čtení S/R úrovní hodit například pro plánování posunu SL nebo plánování výstupu části kontraktů.
    Swingy. Pro mě osobně alfa-omega pro čtení struktury trhu, jak jsem psal v minulém článku. Neumím si představit práci s grafy bez swingů, protože ty mně řeknou téměř vše potřebné o směru trhu a také o oblastech jeho nerozhodnosti. Stejně jako S/R úrovně i čtení swingů chce trochu citu a praxe, ale později se může hodit pro téměř jakýkoliv obchodní styl. Ne vyloženě pro časování vstupů a výstupů, ale především pro určení aktuální struktury trhu a trendu a dle toho získání lepšího pohledu na to, zda vůbec na nějakou obchodní příležitost právě vyčkávat - a jakým směrem.
    Pivoty. Nikdy jsem v nich nenašel nic, co by mně dalo nějakou smysluplnou informaci nebo mně pomohlo. Jedinou výjimkou jsou FinWin Pivoty, které ale využívám v podstatě pro trh e-mini Russell 2000 jako jednu z metod výstupů. Jinak si myslím, že pokud si nakreslíte do trhu S/R úrovně, dají vám solidnější a funkčnější základ.
    Volume. Abych se přiznal, sám jsem ve volume nikdy nenašel žádné hlubší využití. Tím neříkám, že zde není - jen osobně jsem nenašel ani v diskréčním obchodování FinWin ani v AOS obchodování nic, co by mně dalo skrze volume nějakou výhodu a vylepšilo mé obchodování. Oproti tomu Petr skrze volume a orderflow dokáže číst řadu zajímavých informací, které v jeho obchodním stylu FIMS pomáhají, jsou to však již pokročilejší záležitosti. Myslím si tedy, že rámcově se bez hlubší znalosti volume v začátcích každý obejde, později záleží už na profilování osobního obchodního stylu, při kterém nástavba skrze volume informace může být pro jistý okruh obchodníků již užitečná a nápomocná.
    Fibonacciho retracementy. Za jediný opravdu validní retracement považuji 50% retracement, který hojně používám a tvoří nedílnou součást systému FinWin. Ostatní Fibonacciho úrovně mně nikdy žádný extra benefit nepřinesly a opět myslím, že zakreslení S/R úrovní a orientace ve struktuře swingů jsou spolehlivějším ukazatelem. Vím, že někteří obchodníci používají různé Fibonacciho úrovně například pro výstupy, což si myslím, že rámcově není špatný přístup, ale řekl bych, že je asi tak na úrovni jakékoliv jiné běžné výstupní techniky. Neurazí, ale ani ničím výrazně nepřekvapí. Toť jsou mé zkušenosti a závěry (proto také krom 50% retracementu vůbec nepoužívám).
    Indikátory
    Klouzavé průměry. Opět se jedná v oblasti indikátorů o to naprosto nejzákladnější a dle mého názoru to naprosto nejlepší. Já sám zbožňuji klouzavé průměry všeho druhu. Používám je jako téměř základní prvek diskréčního obchodování FinWin (EMA34 a EMA204), ale i řada mých AOS využívá různé druhy klouzavých průměrů, ať už pro vstupy, tak i pro řízení výstupů a posouvání stop-lossu. Nejraději mám SMA, EMA a (K)AMA, ale nepohrdnu jakýmkoliv typem klouzavého průměru 🙂 Využití je obrovské a troufám si říci, že i s pouhými klouzavými průměry + čtením struktury trhu se dá postavit skvělý obchodní systém.
    Momentum indikátory. Obecně mám opět momentum indikátory rád, a to všech typů. Mé oblíbené je samozřejmě CCI, které je opět základem systému FinWin - ovšem POZOR, někteří lidé se mylně domnívají, že CCI a FinWin patterny jsou u systému FinWin to nejdůležitější, není to však pravda. Naprostý základ je struktura trhu, to je opět alfa-omega, FinWin patterny a CCI už jen slouží k jemnému časování (více v našem on-line semináři Daytrading od A do Z). A ono to tak nějak platí obecně. Struktura je základ, pak teprve přicházejí na řadu vstupy. Proto vstup na základě faktu, že "A překříží B" je poměrně naivní přístup, vždy záleží v prvé řadě na celkovém kontextu trhu.
    Oscilátory. Zkušenosti s oscilátory mám tak na půl. Existují zajímavá využití například pro výstupy nebo divergence. Takže zde už spíše záleží na typu obchodníka a jeho celkovém obchodním stylu, směru a pojetí. V zásadě oscilátory vůbec nepoužívám a zcela se bez nich obejdu. Ale vím, že pracovat se s nimi rozumně dá.
    Křivky. Různé druhy "Bands" (Bollinger Bands, Keltner Channel atd.) se mně spíše neosvědčily. Opět se dá nalézt několik zajímavých funkčních přístupů, ale zrovna tak si myslím, že v začátcích je to něco, bez čeho se trader vcelku bez problémů obejde. Pokud nějaké rozumné využití křivek máte a používáte, je to určitě super, pokud jste s křivkami do styku zatím nepřišli, určitě začněte spíše se základní strukturou trhů, nějakým klouzavým průměrem a případně nějakým momentum indikátorem (nebo oscilátorem).
    Závěr
    Závěrem bych ještě rád dodal, že hlavní je držet si věci jednoduché a příliš je nekomplikovat. I s jednoduchými nástroji se dá postavit kvalitní strategie, podstatný je pak ale převážně money management a psychika tradera.

    Fibonacci extensions

    Fibonacci extensions, neboli Fibonacciho rozšíření, je nástroj technické analýzy, který se používá k identifikaci potenciálních cílových cen po trendovém pohybu. Účelem použití je identifikovat úrovně, na kterých se ceny mohou odrazit nebo pokračovat v trendu.
    Základní princip
    Fibonacci extensions jsou, stejně jako Fibonacci retracements, založeny na Fibonacciho posloupnosti, která začíná čísly 0 a 1 a pokračuje součtem předchozích dvou čísel. Například prvních několik čísel Fibonacciho posloupnosti je následujících:
    0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55, 89
    Poměr mezi těmito čísly je velmi přesný a často se vyskytuje v přírodě, umění a architektuře. Fibonacciho rozšíření využívá tento poměr k identifikaci potenciálních cílových cen na finančních trzích.
    Hlavní hladiny Fibonacciho rozšíření jsou 138,6 %, 150 %, 161,8 %, 261,8 % a 423,6 % a jsou považovány za úrovně, na kterých se ceny mohou odrazit nebo pokračovat v trendu.

    Indikátor Fibonacci extensions aplikovaný na graf akcie Apple. Barevné linky znázorňují úrovně indikátoru. Červené šipky ukazují, že trh testoval úrovně 161,8 %, 261,8 % a trendoval k úrovni 361,8 %.
    Závěr
    Fibonacciho rozšíření je užitečný nástroj technické analýzy, který lze použít k identifikaci potenciálních cílových cen po trendovém pohybu. Obchodníci mohou použít Fibonacciho rozšíření k tomu, aby se pokusili předpovědět, kam se trh bude v budoucnu ubírat.

    Technická analýza pro nováčky: Kam umístit základní stop-loss?

    Stop-loss je naprostý základ dlouhodobě úspěšného tradingu. Riziko je to jediné, co můžeme v trzích kontrolovat, a stop-loss je nástroj, jak tuto kontrolu reálně aplikovat. Správné umístění stop-lossu je občas vcelku solidní věda, ale je třeba začít alespoň s něčím rozumným a smysluplným. Pojďme si tedy dnes povědět, jak se pustit do umísťování stop-lossu a ukázat si alespoň tři jednoduché, základní metody.
    Nesprávně položená otázka
    A hned úvodem se pustím do tématu trochu netradičně. Ona otázka: "Kam umístit stop-loss?" totiž není tak úplně správně položena, respektive je tak trochu nekompletní. Správně by otázka měla znít: "Kam umístit stop-loss a zároveň nepřekročit maximální risk stanovený na jeden obchod?"
    Každý obchodník by totiž měl začít tím, že si stanoví konkrétní maximální procento účtu, které bude na každý obchod riskovat (většinou od 0,5 do 3 %) a toto číslo nikdy nepřekročit. Tento základní krok je také naprostým základem money managementu a nejdůležitějším základem úspěšného obchodování – stačí si dohledat starší články na téma money managementu. Svým způsobem by se dalo říci, že stop-loss bychom mohli klidně umísťovat skutečně jen dle riskovaného procenta a nedělat z toho větší vědu. My jsme však v seriálu o technické analýze a technická analýza nám může nezřídka napovídat, že je možná škoda umísťovat do trhu zbytečně velký stop-loss, když nám určité formace říkají, že se dá riskovat i méně. A právě proto tedy o umístění stop-lossu do trhu přemýšlíme – aby vhledem k technické analýze a tomu, co se právě v trhu děje, nebyl příliš malý ani příliš velký, aby byl v souladu s maximální námi povolenou riskovanou částkou na obchod (vyjádřenou jako procento z účtu) a abychom zbytečně nevstupovali jen s jedním kontraktem tam, kde nám případná kombinace malého stop-lossu a až několikanásobně vyššího námi maximálně povoleného limitu nabízí množství kontraktů mnohem vyšší.
    Takže, pojďme na to.
    Swing
    Za nejuniverzálnější metodu umísťování stop-lossu bych asi zvolil swingy. Myslím, že umísťovat stop-loss nad/pod swingy je technika, kterou nikdy nic nezkazíme a která bude mít vždy v technické analýze značný význam. Tato technika je jednoduchá, univerzální, zároveň aplikovatelná na všech časových rámcích i trzích. Nevýhodou může občas být přílišná velikost stop-lossu při umístění právě pod/nad swing, nicméně z pohledu technické analýzy mají swingy značný význam a tak si z pohledu technické analýzy příliš lepší metodu umísťování pro začátečníky představit nedovedu.
    Pojďme na jednoduchý příklad.
    Nezbytnou a velmi důležitou součástí mého přístupu obchodování systému FinWin jsou odrazy od EMA34. Zkusme tedy nyní bez CCI jen pro příklad nasimulovat několik vstupů do trendu právě v podobě odrazu od EMA34 a zakreslit si, kam přesně bychom pod tyto long obchody umístili základní stop-loss:

    Umístění bych dle vkusu vybíral 1–3 ticky pod swing a v rozjetém trendu využil swingy i k posunům stop-lossu. Pokud velikost od vašeho vstupu ke stop-lossu vyjádřena v USD je menší než vámi povolený maximální risk vašeho účtu, můžete zvážit i vstup s více kontrakty. Příklad: Obchodujeme s účtem 5 000 USD a riskujeme max. 2 % na obchod, což je 100 USD. Pokud by byla vzdálenost od vstupu ke stop-lossu 50 USD, není důvod nevstoupit do trhu se dvěma kontrakty.
    Další výhodou této techniky je, že je takzvaně "marked-based", tj. vaše stop-lossy jsou skutečně umístěny dle toho, co právě dělá trh a kde má své důležité úrovně.
    Analýza MAE
    Druhá metoda, kterou mohu vřele doporučit nováčkům v tradingu, se nazývá MAE (Maximum Adverse Excursion) a je to technika již trochu komplexnější, vyžaduje i trochu práce v Excelu. Je to ale má oblíbená technika, kterou jsem používal nesmírně dlouho a používám v řadě případů dodnes. Z mého pohledu je to technika spolehlivá, odzkoušená, i když oproti swingům má tu nevýhodu, že již není market-based. Spíše než na aktuální situaci v trhu reaguje na statistické analýzy minulosti. Výhodou naopak je, že pokud najdeme náš "optimální" stop-loss, můžeme ho nastavit do naší obchodní platformy a stop-loss už se zadá při vstupu do trhu automaticky sám – nemusíme tudíž nic umísťovat ručně.
    Co je tedy MAE?
    Je to největší protipohyb, který vaše pozice provedla za dobu své "existence. Na obrázku vidíme příklad, kdy bychom vstoupili short do trhu TF na ceně 1065.70. Než se trh rozjel naším směrem, udělal největší protipohyb hned na další svíčce, a to na cenu 1067.10. Celkový protipohyb tedy představuje 1.4 bodu, tj. 1.4 x 100 = 140 USD. MAE tohoto konkrétního obchodu je tedy 140 USD.
    Pointa analýzy MAE pak je, že v rámci backtestu zanalyzujeme MAE všech našich testovaných obchodů a koukneme se, jaké MAE bylo u všech našich obchodů nejčastější. Dle toho pak najdeme optimální velikost našeho stop-lossu, tj. takovou, která odráží nejčastější protipohyby trhu v rámci našeho systému. Takový stop-loss pak budeme používat (případně jiný na stranu long a jiný na stranu short).
    Pro kompletní postup analýzy MAE v tomto článku bohužel není prostor, doporučuji tedy případně prohledat starší články..
    Výhoda této techniky také je, že v řadě případů jsou stop-lossy na základě optimalizace MAE menší než při použití swingů (záleží ale na řadě okolností).

    Klouzavý průměr / PSAR
    Poslední zajímavou technikou pro začínající obchodníky může být využití některého z klouzavých průměrů nebo indikátoru PSAR (Parabolic SAR). I když v obou těchto případech už se jedná o trochu náročnější techniky, neboť musíme otestovat několik různých typů nastavení period, než najdeme tu správnou.
    Pro klouzavé průměry pak můžeme udělat drobný "trik". Pro obchody short budeme používat klouzavý průměr z hodnot HIGH (nikoliv close) a pro obchody long budeme používat klouzavý průměr z hodnot LOW. Existují také různé typy klouzavých průměrů a i v tomto ohledu se vyplatí trochu experimentovat a otestovat případně více variant (třeba tak, že do našeho testovacího Excelu si přidáme řadu sloupců s různými periodami klouzavého průměru / PSAR a zapíšeme při vstupu hodnotu každého z nich; později pak v Excelu zanalyzujeme, které z nastavení by bylo v kombinaci s našimi vstupy nejvhodnější).
    Na obrázku je příklad použití indikátoru PSAR, který existuje v každém solidnějším analytickém programu. Nevýhoda je, že na můj vkus občas mohou být stop-lossy s PSAR trochu velké. Záleží ale opět na stavení a stylu obchodování s tímto indikátorem. Osobně jsem doposud tento indikátor v praxi nikdy nevyužil, ale například s klouzavými průměry jsem prováděl řadu experimentů v rámci AOS a potenciál zde vidím. Tj. pro koumavější nováčky v tradingu určitě i klouzavé průměry a PSAR jsou věci, které mohou být zajímavé.

     
    Závěr
    Dnešní tři tipy jsou tedy jednoduché metody, se kterými se dá začít – a se kterými si navíc docela možná vystačíte i velmi dlouho.
    Základem je ovšem jako vždy backtest a konzistence. Je nutné si definovat v rámci umístění základního stop-lossu konkrétní pravidla a ta s konzistencí zbacktestovat, abychom viděli, co od dané techniky můžeme očekávat. Navíc jak už jsem psal na začátku, nikdy nesmíme porušit naše pravidlo maximální riskované částky našeho účtu. Pokud by byl stop-loss větší, než námi povolený maximální risk vyjádřený jako procento účtu, je lepší nevzít obchod raději vůbec.
×
×
  • Vytvořit...