Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Technická analýza pro nováčky (11): Patero pro správnou aplikaci filtrů

    V seriálu technické analýzy pro nováčky jsme se už rámcově zabývali základními komponenty, výstupy, volatilitou i aplikací TA na equity křivku. O čem jsme ale zatím příliš nehovořili, je aplikace filtrů, která je bezesporu další nedílnou součástí TA. Pojďme se tedy podívat dnes i na tuto oblast trochu blíže. Nebudeme si zatím ukazovat žádné konkrétní filtry, ale naučíme se nejdůležitější pravidla, jak vůbec při práci s aplikací filtrů správně postupovat.

      

    TA-filtry-Yermek.jpg

    Foto (c)depositphotos.com/Yermek

    Filtry jsou možná jedna z nejzrádnějších oblastí technické analýzy. Na jednu stranu dávají filtry nováčkům v tradingu falešný pocit, že je skrze ně možné hledat jen ty "dobré" obchody a naši equity vyhladit způsobem, který připomíná nepřetržitý přísun peněz na náš bankovní účet. Na druhou stranu díky značné naivitě v začátcích je výsledkem aplikace filtrů většinou naprostá přeoptimalizace, která je vysoce nerealistická pro reálné obchodování a v budoucnu přináší více problémů a zklamání než užitku a radosti.

    Takže, ještě než se pustíme do nejdůležitějších pravidel aplikací filtrů na naše obchody, pamatujte si několik důležitých věcí:

    • Filtr je jen filtr. Není to "spása", ani svatý grál, který nám pomůže eliminovat veškeré špatné obchody a udělat z nás milionáře přes noc.
    • Filtry jsou prakticky VŽDY dvousečná zbraň: Kvalitní filtry vám pomohou odfiltrovat některé špatné obchody, ale s nimi i řadu těch dobrých.
    • Dobrý filtr je většinou velmi jednoduchý a zároveň velmi robustní v tom ohledu, že je značně univerzální (dá se aplikovat na více trhů i timeframů).

    A nyní pojďme již k našemu pateru, kterého byste se měli držet vždy, když v rámci svého obchodního přístupu (ať už diskréčního, nebo automatického) pracujete na nových filtrech.

    1. Filtr by měl jako podmínka sám o sobě produkovat negativní equity

    Filtr by měl dělat jediné – filtrovat "špatné" obchody. Abychom si však byli jisti, že to také dělá, je vždy naprosto nutné podívat se, jak samotné "filtrované" obchody vypadaly. Nezřídka se stane, že vaše filtrované obchody v součtu dávají spíše nulu – v takovém případě tedy nemůžeme říci, že bychom měli skutečně filtr v pravém slova smyslu (i když po jeho aplikaci může výsledná equity vypadat lépe).

    Kdykoliv tedy začínáte aplikovat jakýkoliv filtr, nesoustřeďte se pouze na vaši equity po aplikaci filtru, ale někde stranou se podívejte, jak vypadají také samotné filtrované obchody a zda v součtu produkují spíše negativní equity (což by bylo žádoucí, protože pak teprve můžeme hovořit o filtru), nebo neutrální equity (pak filtr není skutečným filtrem). Koukněte se také na samotnou distribuci filtrovaných obchodů. Nezřídka se stane, že k výraznému zlepšení vaší equity došlo jenom kvůli tomu, že se vám podařilo skrze filtr eliminovat 2–3 největší ztráty. V takovém případě jde ale spíše o náhodu – kvalitní filtr by měl filtrovat způsobem, že i filtrované obchody jsou si svým způsobem "podobné", tj. mají podobný průměrný AVG Trade apod. Teprve když distribuce filtrovaných obchodů představuje víceméně podobné obchody, můžeme hovořit spíše o filtru než o pouhé náhodě.

    Je tedy důležité naučit se zkoumat obě části mince – nejenom naši "vylepšenou" equity, ale také onen "odpad", který nám daný filtr z naší equity eliminuje.

    2. Filtr zásadně testujte způsobem IS/OOS

    Největší nevýhoda filtru je ta, že velmi snadno vede k takzvanému "curve-fittingu" (neboli přeoptimalizaci). Je velmi jednoduché otevřít graf/Excel a začít na naše vstupní signály aplikovat různé filtry s různými nastaveními tak dlouho, dokud nedosáhneme "perfektní equity". Studená sprcha však může přijít hned záhy – když zjistíme, že naše reálné výsledky jsou příliš vzdálené od těch backtestových.

    Abychom si byli jisti, že náš filtr je skutečně robustní – a ne jenom pouhou přeoptimalizací –, musíme s filtry zásadně experimentovat formou rozdělení dat na takzvaná In-Sample data (IS) a Out-Of-Sample data (OOS). Jinými slovy, vezměte veškeré vaše obchody (např. ve vašem excelovském deníku) a koukněte se, jak by vypadala aplikace filtru na prvních 65–75 % z těchto obchodů. Případně zde filtry trochu "polaďte", tj. zkuste různá nastavení, periody atd. Až dosáhnete očekávaného výsledku, koukněte se, jak by aplikace filtru vypadala na zbylých 25–35 % dat, se kterými jste doposud nepracovali (takzvaná "neviděná"/unseen data). Pokud filtr produkuje výsledky a zlepšení velmi podobné výsledku, který jste dosáhli v rámci "ladění" na In-Sample datech, pak teprve máte vyšší šanci, že se nejedná o pouhou přeoptimalizaci.

    Nikdy nepracujte na filtrech na všech svých datech, vždy si část dat nechte jako OOS vzorek, na kterém se ujistíte, že filtr je opravdu filtrem, a ne přeoptimalizací.

    Více o práci s IS/OOS v rámci diskréčního obchodování a backestování jsem psal již dříve zde.

    3. Nekombinujte příliš filtrů – a když už, tak z jiných oblastí

    Základní chybou nováčků bývá už jen to, že plácají tolik filtrů dohromady, až to není hezké (a hlavně tak dlouho, dokud nedosáhnou perfektně přeoptimalizované equity, která v budoucnu nepřinese nic víc než zklamání).

    Osobně si myslím, že kolikrát už jen jediný filtr je dostatečné množství. Ovšem na druhou stranu existují také různé oblasti filtrů, jejichž případná kombinace není až takové zlo, jako kombinovat více filtrů ze stejné oblasti (což už opět silně zavání přeoptimalizací).

    Takže, rámcově bych rozdělil filtry do těchto oblastí:

    • Filtry založené na TA (indikátory a další prvky v grafu).
    • Filtry založené na čase (den v týdnu, určitý časový rozsah atd.).
    • Filtry založené na volatilitě.
    • Filtry založené na vyšším timeframu.
    • Filtry založené na intermarket analýze.

    I když, jak už jsem napsal, nejsem zastáncem příliš mnoha filtrů, umím si představit využívat kombinace v rámci těchto oblastí (a také to nezřídka dělám). Ale opět maximálně s rozumem, opatrností a úsporností. Určitě však nedává smysl kombinovat filtry ze stejné oblasti – obzvláště, když máte k dispozici celou řadu dalších oblastí, kam pro případný filtr sáhnout. V každém případě ale opět pracujte s IS/OOS daty a ubezpečte se, že kombinace vašich filtrů je stále dostatečně robustní.

    4. Pozor na to, že vzorek obchodů s filtry výrazně klesá

    Velkou nevýhodou filtrů je skutečnost, že po jejich aplikaci klesá vzorek obchodů. Obecně platí, že čím větší vzorek obchodů v rámci backtestových dat, tím lépe – tím spíše jsme také schopni se dopracovat nějakého robustního výsledku. Filtry ale mohou počet obchodů významně snižovat – a na to je třeba si dát pozor.

    Ať už aplikujete jakýkoliv filtr, stále byste měli mít i po jeho aplikaci k dispozici vzorek dat na úrovni alespoň několika stovek obchodů a zároveň mít k dispozici minimálně 100 obchodů (po aplikaci filtru) v rámci OOS dat. Občas narazím na situaci, kdy obchodník aplikuje filtr na cca 100–150 obchodů a po aplikaci filtru mu zbude zhruba polovina. To je naprosto nedostatečný vzorek obchodů a jedná se spíše o hazardování než profesionální práci a kvalitně odvedené tradingové řemeslo.

    Nikdy nepodceňujte vzorek obchodů a vždy pracujte s co největším – aby i po aplikaci obchodů stále zbyl dostatečně "věrohodný" vzorek dat.

    5. Filtry nejsou jediná cesta, jak vylepšit equity

    A zcela závěrem – jedna důležitá rada. Filtry jsou dle mého názoru jedna z potenciálně nejzrádnějších cest, jak vylepšovat equity. Podobného výsledku totiž můžete dosáhnout jen se "základní" podobou vašeho obchodního systému, ale lepší prací na money managementu, trade managementu a position sizingu.

    Jeden ze způsobů, se kterým bych začal jako nováček, je práce s různými výstupy v rámci více kontraktů. Pokud například obchodujete 2 kontrakty, zkuste experimentovat s různými výstupními technikami pro každý z kontraktů (byť už začnete něčím tak jednoduchým, jako že každému kontraktu přiřadíte jiný profit target), případně s různými technikami posouvání SL pro každý z kontraktů. Tímto stylem můžete dosáhnout výrazných vylepšení a vyhlazení vaší equity, aniž by bylo nezbytně nutné aplikovat (další) filtry. Samozřejmě, předpokladem je mít možnost obchodovat již s alespoň 2 kontrakty, ale u velmi levných trhů, jako jsou e-mini DJ (YM), nebo e-mini NASDAQ (NQ), by to neměl být žádný problém ani pro menší účty.

    Ostatně, postupem času se stejně naučíte, že v této oblasti se skrývá mnohem více potenciálního vylepšení vaší equity než v nekonečné aplikaci dalších a dalších filtrů. Takže čím dříve začnete experimentovat i tímto směrem, tím dříve se naučíte uvažovat v širších souvislostech a aplikovat i další způsoby, které vám zlepší stabilitu vašich příjmů z tradingu.

     

    11.5.2014

    Tomáš Nesnídal


    Sdílíme, co nám samotným funguje.
    7 výukových lekcí.

    Jak reálně uspět v tradingu?

    Naučte se vydělávat na své sny (naše metody na Finančník.cz)

    Praktický návod, jak v trzích získat šanci vydělávat stovky tisíc až miliony dolarů ročně bez vlastního kapitálu a nutností trávit denně hodiny před počítači (bez práce to ale nepůjde).

    >> Získat kurz zdarma <<

    Další články na toto téma

    Práce s grafy pro nováčky: Jaké nástroje a indikátory jsem shledal jako účinné a neúčinné

    Nováčci mají dnes jednu zásadní nevýhodu: Existuje dnes tolik různých nástrojů technické analýzy, tolik indikátorů, že je téměř nemožné se vůbec rozhodnout, co si vybrat. Pokusím se tedy dnes stručně popsat, co jsem já sám shledal za svou obchodní kariéru jako zajímavé, nebo naopak nezajímavé.
    Základní nástroje technické analýzy
    Supporty a resistence. I když je sám příliš nepoužívám (jsou spíše parketou Petra), jsou jedním ze základních, velmi důležitých a funkčních nástrojů technické analýzy. Umožňují nám plánovat obchody, nebo alespoň jejich části do budoucna a říkají nám skutečně mnoho o struktuře trhu. Ať už je váš obchodní styl jakýkoliv, S/R úrovně jsou něco, co byste měli ovládat. I pokud je nebudete v budoucnu vyloženě používat, v řadě případů se může čtení S/R úrovní hodit například pro plánování posunu SL nebo plánování výstupu části kontraktů.
    Swingy. Pro mě osobně alfa-omega pro čtení struktury trhu, jak jsem psal v minulém článku. Neumím si představit práci s grafy bez swingů, protože ty mně řeknou téměř vše potřebné o směru trhu a také o oblastech jeho nerozhodnosti. Stejně jako S/R úrovně i čtení swingů chce trochu citu a praxe, ale později se může hodit pro téměř jakýkoliv obchodní styl. Ne vyloženě pro časování vstupů a výstupů, ale především pro určení aktuální struktury trhu a trendu a dle toho získání lepšího pohledu na to, zda vůbec na nějakou obchodní příležitost právě vyčkávat - a jakým směrem.
    Pivoty. Nikdy jsem v nich nenašel nic, co by mně dalo nějakou smysluplnou informaci nebo mně pomohlo. Jedinou výjimkou jsou FinWin Pivoty, které ale využívám v podstatě pro trh e-mini Russell 2000 jako jednu z metod výstupů. Jinak si myslím, že pokud si nakreslíte do trhu S/R úrovně, dají vám solidnější a funkčnější základ.
    Volume. Abych se přiznal, sám jsem ve volume nikdy nenašel žádné hlubší využití. Tím neříkám, že zde není - jen osobně jsem nenašel ani v diskréčním obchodování FinWin ani v AOS obchodování nic, co by mně dalo skrze volume nějakou výhodu a vylepšilo mé obchodování. Oproti tomu Petr skrze volume a orderflow dokáže číst řadu zajímavých informací, které v jeho obchodním stylu FIMS pomáhají, jsou to však již pokročilejší záležitosti. Myslím si tedy, že rámcově se bez hlubší znalosti volume v začátcích každý obejde, později záleží už na profilování osobního obchodního stylu, při kterém nástavba skrze volume informace může být pro jistý okruh obchodníků již užitečná a nápomocná.
    Fibonacciho retracementy. Za jediný opravdu validní retracement považuji 50% retracement, který hojně používám a tvoří nedílnou součást systému FinWin. Ostatní Fibonacciho úrovně mně nikdy žádný extra benefit nepřinesly a opět myslím, že zakreslení S/R úrovní a orientace ve struktuře swingů jsou spolehlivějším ukazatelem. Vím, že někteří obchodníci používají různé Fibonacciho úrovně například pro výstupy, což si myslím, že rámcově není špatný přístup, ale řekl bych, že je asi tak na úrovni jakékoliv jiné běžné výstupní techniky. Neurazí, ale ani ničím výrazně nepřekvapí. Toť jsou mé zkušenosti a závěry (proto také krom 50% retracementu vůbec nepoužívám).
    Indikátory
    Klouzavé průměry. Opět se jedná v oblasti indikátorů o to naprosto nejzákladnější a dle mého názoru to naprosto nejlepší. Já sám zbožňuji klouzavé průměry všeho druhu. Používám je jako téměř základní prvek diskréčního obchodování FinWin (EMA34 a EMA204), ale i řada mých AOS využívá různé druhy klouzavých průměrů, ať už pro vstupy, tak i pro řízení výstupů a posouvání stop-lossu. Nejraději mám SMA, EMA a (K)AMA, ale nepohrdnu jakýmkoliv typem klouzavého průměru 🙂 Využití je obrovské a troufám si říci, že i s pouhými klouzavými průměry + čtením struktury trhu se dá postavit skvělý obchodní systém.
    Momentum indikátory. Obecně mám opět momentum indikátory rád, a to všech typů. Mé oblíbené je samozřejmě CCI, které je opět základem systému FinWin - ovšem POZOR, někteří lidé se mylně domnívají, že CCI a FinWin patterny jsou u systému FinWin to nejdůležitější, není to však pravda. Naprostý základ je struktura trhu, to je opět alfa-omega, FinWin patterny a CCI už jen slouží k jemnému časování (více v našem on-line semináři Daytrading od A do Z). A ono to tak nějak platí obecně. Struktura je základ, pak teprve přicházejí na řadu vstupy. Proto vstup na základě faktu, že "A překříží B" je poměrně naivní přístup, vždy záleží v prvé řadě na celkovém kontextu trhu.
    Oscilátory. Zkušenosti s oscilátory mám tak na půl. Existují zajímavá využití například pro výstupy nebo divergence. Takže zde už spíše záleží na typu obchodníka a jeho celkovém obchodním stylu, směru a pojetí. V zásadě oscilátory vůbec nepoužívám a zcela se bez nich obejdu. Ale vím, že pracovat se s nimi rozumně dá.
    Křivky. Různé druhy "Bands" (Bollinger Bands, Keltner Channel atd.) se mně spíše neosvědčily. Opět se dá nalézt několik zajímavých funkčních přístupů, ale zrovna tak si myslím, že v začátcích je to něco, bez čeho se trader vcelku bez problémů obejde. Pokud nějaké rozumné využití křivek máte a používáte, je to určitě super, pokud jste s křivkami do styku zatím nepřišli, určitě začněte spíše se základní strukturou trhů, nějakým klouzavým průměrem a případně nějakým momentum indikátorem (nebo oscilátorem).
    Závěr
    Závěrem bych ještě rád dodal, že hlavní je držet si věci jednoduché a příliš je nekomplikovat. I s jednoduchými nástroji se dá postavit kvalitní strategie, podstatný je pak ale převážně money management a psychika tradera.

    Fibonacci extensions

    Fibonacci extensions, neboli Fibonacciho rozšíření, je nástroj technické analýzy, který se používá k identifikaci potenciálních cílových cen po trendovém pohybu. Účelem použití je identifikovat úrovně, na kterých se ceny mohou odrazit nebo pokračovat v trendu.
    Základní princip
    Fibonacci extensions jsou, stejně jako Fibonacci retracements, založeny na Fibonacciho posloupnosti, která začíná čísly 0 a 1 a pokračuje součtem předchozích dvou čísel. Například prvních několik čísel Fibonacciho posloupnosti je následujících:
    0, 1, 1, 2, 3, 5, 8, 13, 21, 34, 55, 89
    Poměr mezi těmito čísly je velmi přesný a často se vyskytuje v přírodě, umění a architektuře. Fibonacciho rozšíření využívá tento poměr k identifikaci potenciálních cílových cen na finančních trzích.
    Hlavní hladiny Fibonacciho rozšíření jsou 138,6 %, 150 %, 161,8 %, 261,8 % a 423,6 % a jsou považovány za úrovně, na kterých se ceny mohou odrazit nebo pokračovat v trendu.

    Indikátor Fibonacci extensions aplikovaný na graf akcie Apple. Barevné linky znázorňují úrovně indikátoru. Červené šipky ukazují, že trh testoval úrovně 161,8 %, 261,8 % a trendoval k úrovni 361,8 %.
    Závěr
    Fibonacciho rozšíření je užitečný nástroj technické analýzy, který lze použít k identifikaci potenciálních cílových cen po trendovém pohybu. Obchodníci mohou použít Fibonacciho rozšíření k tomu, aby se pokusili předpovědět, kam se trh bude v budoucnu ubírat.

    Technická analýza pro nováčky: Kam umístit základní stop-loss?

    Stop-loss je naprostý základ dlouhodobě úspěšného tradingu. Riziko je to jediné, co můžeme v trzích kontrolovat, a stop-loss je nástroj, jak tuto kontrolu reálně aplikovat. Správné umístění stop-lossu je občas vcelku solidní věda, ale je třeba začít alespoň s něčím rozumným a smysluplným. Pojďme si tedy dnes povědět, jak se pustit do umísťování stop-lossu a ukázat si alespoň tři jednoduché, základní metody.
    Nesprávně položená otázka
    A hned úvodem se pustím do tématu trochu netradičně. Ona otázka: "Kam umístit stop-loss?" totiž není tak úplně správně položena, respektive je tak trochu nekompletní. Správně by otázka měla znít: "Kam umístit stop-loss a zároveň nepřekročit maximální risk stanovený na jeden obchod?"
    Každý obchodník by totiž měl začít tím, že si stanoví konkrétní maximální procento účtu, které bude na každý obchod riskovat (většinou od 0,5 do 3 %) a toto číslo nikdy nepřekročit. Tento základní krok je také naprostým základem money managementu a nejdůležitějším základem úspěšného obchodování – stačí si dohledat starší články na téma money managementu. Svým způsobem by se dalo říci, že stop-loss bychom mohli klidně umísťovat skutečně jen dle riskovaného procenta a nedělat z toho větší vědu. My jsme však v seriálu o technické analýze a technická analýza nám může nezřídka napovídat, že je možná škoda umísťovat do trhu zbytečně velký stop-loss, když nám určité formace říkají, že se dá riskovat i méně. A právě proto tedy o umístění stop-lossu do trhu přemýšlíme – aby vhledem k technické analýze a tomu, co se právě v trhu děje, nebyl příliš malý ani příliš velký, aby byl v souladu s maximální námi povolenou riskovanou částkou na obchod (vyjádřenou jako procento z účtu) a abychom zbytečně nevstupovali jen s jedním kontraktem tam, kde nám případná kombinace malého stop-lossu a až několikanásobně vyššího námi maximálně povoleného limitu nabízí množství kontraktů mnohem vyšší.
    Takže, pojďme na to.
    Swing
    Za nejuniverzálnější metodu umísťování stop-lossu bych asi zvolil swingy. Myslím, že umísťovat stop-loss nad/pod swingy je technika, kterou nikdy nic nezkazíme a která bude mít vždy v technické analýze značný význam. Tato technika je jednoduchá, univerzální, zároveň aplikovatelná na všech časových rámcích i trzích. Nevýhodou může občas být přílišná velikost stop-lossu při umístění právě pod/nad swing, nicméně z pohledu technické analýzy mají swingy značný význam a tak si z pohledu technické analýzy příliš lepší metodu umísťování pro začátečníky představit nedovedu.
    Pojďme na jednoduchý příklad.
    Nezbytnou a velmi důležitou součástí mého přístupu obchodování systému FinWin jsou odrazy od EMA34. Zkusme tedy nyní bez CCI jen pro příklad nasimulovat několik vstupů do trendu právě v podobě odrazu od EMA34 a zakreslit si, kam přesně bychom pod tyto long obchody umístili základní stop-loss:

    Umístění bych dle vkusu vybíral 1–3 ticky pod swing a v rozjetém trendu využil swingy i k posunům stop-lossu. Pokud velikost od vašeho vstupu ke stop-lossu vyjádřena v USD je menší než vámi povolený maximální risk vašeho účtu, můžete zvážit i vstup s více kontrakty. Příklad: Obchodujeme s účtem 5 000 USD a riskujeme max. 2 % na obchod, což je 100 USD. Pokud by byla vzdálenost od vstupu ke stop-lossu 50 USD, není důvod nevstoupit do trhu se dvěma kontrakty.
    Další výhodou této techniky je, že je takzvaně "marked-based", tj. vaše stop-lossy jsou skutečně umístěny dle toho, co právě dělá trh a kde má své důležité úrovně.
    Analýza MAE
    Druhá metoda, kterou mohu vřele doporučit nováčkům v tradingu, se nazývá MAE (Maximum Adverse Excursion) a je to technika již trochu komplexnější, vyžaduje i trochu práce v Excelu. Je to ale má oblíbená technika, kterou jsem používal nesmírně dlouho a používám v řadě případů dodnes. Z mého pohledu je to technika spolehlivá, odzkoušená, i když oproti swingům má tu nevýhodu, že již není market-based. Spíše než na aktuální situaci v trhu reaguje na statistické analýzy minulosti. Výhodou naopak je, že pokud najdeme náš "optimální" stop-loss, můžeme ho nastavit do naší obchodní platformy a stop-loss už se zadá při vstupu do trhu automaticky sám – nemusíme tudíž nic umísťovat ručně.
    Co je tedy MAE?
    Je to největší protipohyb, který vaše pozice provedla za dobu své "existence. Na obrázku vidíme příklad, kdy bychom vstoupili short do trhu TF na ceně 1065.70. Než se trh rozjel naším směrem, udělal největší protipohyb hned na další svíčce, a to na cenu 1067.10. Celkový protipohyb tedy představuje 1.4 bodu, tj. 1.4 x 100 = 140 USD. MAE tohoto konkrétního obchodu je tedy 140 USD.
    Pointa analýzy MAE pak je, že v rámci backtestu zanalyzujeme MAE všech našich testovaných obchodů a koukneme se, jaké MAE bylo u všech našich obchodů nejčastější. Dle toho pak najdeme optimální velikost našeho stop-lossu, tj. takovou, která odráží nejčastější protipohyby trhu v rámci našeho systému. Takový stop-loss pak budeme používat (případně jiný na stranu long a jiný na stranu short).
    Pro kompletní postup analýzy MAE v tomto článku bohužel není prostor, doporučuji tedy případně prohledat starší články..
    Výhoda této techniky také je, že v řadě případů jsou stop-lossy na základě optimalizace MAE menší než při použití swingů (záleží ale na řadě okolností).

    Klouzavý průměr / PSAR
    Poslední zajímavou technikou pro začínající obchodníky může být využití některého z klouzavých průměrů nebo indikátoru PSAR (Parabolic SAR). I když v obou těchto případech už se jedná o trochu náročnější techniky, neboť musíme otestovat několik různých typů nastavení period, než najdeme tu správnou.
    Pro klouzavé průměry pak můžeme udělat drobný "trik". Pro obchody short budeme používat klouzavý průměr z hodnot HIGH (nikoliv close) a pro obchody long budeme používat klouzavý průměr z hodnot LOW. Existují také různé typy klouzavých průměrů a i v tomto ohledu se vyplatí trochu experimentovat a otestovat případně více variant (třeba tak, že do našeho testovacího Excelu si přidáme řadu sloupců s různými periodami klouzavého průměru / PSAR a zapíšeme při vstupu hodnotu každého z nich; později pak v Excelu zanalyzujeme, které z nastavení by bylo v kombinaci s našimi vstupy nejvhodnější).
    Na obrázku je příklad použití indikátoru PSAR, který existuje v každém solidnějším analytickém programu. Nevýhoda je, že na můj vkus občas mohou být stop-lossy s PSAR trochu velké. Záleží ale opět na stavení a stylu obchodování s tímto indikátorem. Osobně jsem doposud tento indikátor v praxi nikdy nevyužil, ale například s klouzavými průměry jsem prováděl řadu experimentů v rámci AOS a potenciál zde vidím. Tj. pro koumavější nováčky v tradingu určitě i klouzavé průměry a PSAR jsou věci, které mohou být zajímavé.

     
    Závěr
    Dnešní tři tipy jsou tedy jednoduché metody, se kterými se dá začít – a se kterými si navíc docela možná vystačíte i velmi dlouho.
    Základem je ovšem jako vždy backtest a konzistence. Je nutné si definovat v rámci umístění základního stop-lossu konkrétní pravidla a ta s konzistencí zbacktestovat, abychom viděli, co od dané techniky můžeme očekávat. Navíc jak už jsem psal na začátku, nikdy nesmíme porušit naše pravidlo maximální riskované částky našeho účtu. Pokud by byl stop-loss větší, než námi povolený maximální risk vyjádřený jako procento účtu, je lepší nevzít obchod raději vůbec.
×
×
  • Vytvořit...