Studujeme Price Action III – ukázky z aktuálních trhů

Trhy se mění a tak se i každý úspěšný obchodník musí dokázat trhům neustále přizpůsobovat. V intradenním obchodování toto platí dvojnásob. Letošní podzim je stále nižší volatilita, která může zejména nezkušeným obchodníkům působit spoustu problémů. V článku jsem tak připravil několik velmi praktických tipů, které se mi osvědčily při mém vlastním tradingu.
V aktuálních trzích panuje stále velmi nízká celková volatilita. Té jsem se podrobněji věnoval v nedávném článku Poznámky k aktuální volatilitě trhů a jak je vidět na následujícím screenshotu, situace se za poslední měsíc vůbec nezměnila. Denní graf indexu volatilitu VIX ukazuje, že volatilita je stále na dlouhodobém minimu:

Na první pohled začínajících traderů by se mohlo zdát, že nízká volatilita je dobrá pro začátek obchodování, protože trhy se hýbou pomaleji, a tudíž s menším riskem. Bohužel opak je pravdou – nízká volatilita vytváří na běžných intradenních timeframech prakticky neustále oblasti nebezpečného chopu a jde tak z pohledu intradenního obchodování o velmi zrádné prostředí. V aktuálních trzích je tak skutečně třeba velká obezřetnost.
Několik tipů, které aplikuji v aktuálním intradenním prostředí při svém obchodování:
Nižší volatilitě jsem přizpůsobil svůj trade management. Obchoduji spíše pro nižší targety, ovšem stále s pozitivním RRR. Většinu profitu vybírám poté, co trhu dojde po vstupu jeho prvotní momentum. Současně umísťuji targety k nejbližším i slabším S/R úrovním dané např. high/low předchozích swingů atd. Tj. v posledních týdnech neobchoduji pro vzdálenější profit targety a scale-out výstupy.
Snažím se obchodovat v době, kdy lze očekávat zvýšenou volatilitu. Tj. například po důležitých reportech. Ve dnech, kdy nejsou vyhlašovány žádné zásadní reporty, jsem velmi, velmi opatrný a někdy danou seanci zcela vynechám. Tématu kde sehnat přehled reportů jsme se věnovali v článku: Které ekonomické reporty sledovat při intradenním obchodování a kde sehnat jejich přehled?.
Výrazně více než dříve obchoduji v dravějších trzích, které stále dokáží vytvořit zajímavé pohyby. Většinu měsíců první poloviny letošního roku jsem trávil v ES. To však poslední týdny dělá skutečně velmi malé pohyby, a jelikož vstupuji do trhu na základě určitého momenta (skrz orderflow), potřebuji vidět v trhu po vstupu alespoň nějakou akci. ES je však s nižší celkovou volatilitou opravdu pomalé. V tomto trhu tak exekuuji skutečně jen ty nejzajímavější patterny na hlavních S/R úrovních, pro ostatní situace se snažím vyhledávat vstupy především v TF (e-mini Russell 2000) a dopoledne občas v DAXu. To samozřejmě neznamená, že bych tyto trhy doporučoval komukoliv k tradingu. Jen je skutečně potřeba vybírat si pro své strategie takové trhy, jejichž volatilita je pro nás dobře obchodovatelná. Taktiky, které obchoduji, a kterým se na Finančníkovi věnuji, vycházejí ze struktury trhu a fungují tak univerzálně. Tj. například v případě intermarket strategií máme na výběr automaticky několik trhů, které můžeme obchodovat a pokud jeden trh začne být „příliš mrtvý“ není potřeba se jej držet za každou cenu.
V nižší volatilitě je třeba zvýšená trpělivost. A to jak při čekání na vstupní pattern, tak v obchodu – zejména pokud se trh motá kolem našeho vstupu. Bohužel nižší volatilita neznamená, že můžeme automaticky pracovat s nižšími stop-lossy. Osobně se snažím vstupovat v oblastech s vyšší volatilitou, ale i tak se mi výrazně častěji než dříve stává, že trh jde pár ticků po vstupu proti mé pozici, aby se pak zas obrátil a vyrazil zamýšleným směrem. Při každém vstupu tak mám připravený základní stop-loss za hlavní S/R úroveň pod mým vstupem (při long pozici) a vždy se ujišťuji, aby měl trh dostatek prostoru pro drobný „šum“, který se může v oblasti vstupu vytvářet. S ohledem na nižší volatilitu platí u mých strategií více než dříve, že vystupuji dříve, než je zasažen můj záchranný stop-loss – tj. v okamžiku, kdy z ordeflow vidím, že se trhy nevydaly předpokládaným směrem. Většinou se snažím vystupovat se ztrátou maximálně rovnou cca výšce průměrné úsečky na mém obchodovaném timeframu.
V rámci vstupů se snažím čekat na situace, kdy trh potvrzuje momentum skrz například breakout velmi drobné S/R úrovně či předchozí konsolidace. Hlavně u intermarket divergencí využívám na volatilnějších trzích situace, které jsem popisoval v nedávném videu Studujeme Price Action II.
Viz jeden ze dvou vstupů, které jsem měl dnes (článek připravuji v úterý 16. 10. 2012) na trhu e-mini Russell 2000:

Trh se kolem 15:40 obchodoval v jedné z „našich“ S/R úrovní a vytvářel krásný patten skrz intermaret divergenci. Ve volatilnějším trhu bych vstupoval patrně agresivněji na nižší ceně, dnes jsem čekal na potvrzení momenta skrz prolomení zobrazené konsolidace. Vstupoval jsem až po close úsečky, která uzavřela mimo danou konsolidaci – tj. taktika popisovaná v nedávném videu.
To jsou tedy základní taktiky, které mě v aktuálním prostředí nižší volatility pomáhají v hledání situací, které stojí za riskování mého kapitálu.
Pro účastníky mého kurzu Pokročilé intradenní obchodování s pomocí price action s využitím intermarket a volume analýzy mám následující úkol – najděte v zobrazeném grafu trhu e-mini Russell 2000 dvě důležitá vodítka vycházející z cenové struktury trhu, které mě utvrdily v tom, že daný vstup long má velmi solidní šanci na úspěch i v tomto prostředí všeobecně nižší likvidity.
Své analýzy a další dotazy můžete vkládat v tomto vláknu diskuze, která je z praktických důvodů určena jen pro účastníky zmíněného kurzu.

Po třech týdnech se vrátím k aktuálním obchodům v trhu e-mini Russell 2000. Tomu jsem věnoval poslední Tip z praxe intradenního obchodování, kdy jsem analyzoval situaci 17. 6. 2013. Od té doby uplynulo mnoho dní, nováčci ztratili v trzích spoustu peněz, trh však stále respektuje více méně stejnou strukturu a zkušení obchodníci mohou dál obchodovat „jako podle šablony“. Jak je to možné?
Studenti našeho kurzu FIMS (Finančník intermarket Systém) vědí, že analýzu intradenního obchodování doporučuji začínat na vyšších timeframe. Důvod je prostý – z pohledu běžných intradenních obchodů pro pár set dolarů je to právě struktura vyššího timeframe, která se tolik nemění a přitom dokáže poskytnout solidní referenční body.
Aktuální trhy nám poskytují krásnou demonstraci. V minulém článku jsme popsali situaci v akciovém indexu e-mini Russell 2000, který se obchodoval na ceně cca 990. Ukázali jsme si, že s metodikou FIMS si do trhu zakresluji konkrétní důležité oblasti, se kterými pak mohu pracovat na nižším timeframe. Zde obchody časuji na základě price action patternů a orderflow.
V době kdy připravuji dnešní článek (2. 7. 2013), tedy tři týdny po minulé analýze, se trh před otevřením opět obchodoval kolem stejné ceny cca 990. Navíc v podobné struktuře jako jsme si ukázali v rámci minulé analýzy. A tím se nabízí otázka – pokud představuje struktura na vyšším timeframe solidní základ pro orientaci v trhu, jak si vedla dnešní prince action vůči této analýze připravené před 3 týdny?
S ohledem na strukturu trhu jsem byl před třemi týdny více orientován na shorty. Jako hlavní target jsem vyznačil cenu 980 a zajímavé S/R úrovně pro potenciální vstupy na cenách 992, 989 a 985.
Dnes se trh obchodoval na podobné úrovni, a pokud si vyznačíme stejné, 3 týdny staré úrovně do dnešního grafu, dostaneme následující obrázek:

Sami vidíte, že z pohledu vyššího timeframe se toho za tři týdny v trhu moc nezměnilo. Pokud zatím neobchodujete se systematickými profity, zkuste přemýšlet o tom, jak podobné informace využít ve svůj prospěch!
Nicméně aby to nevypadalo, že obchoduji ze stále stejných úrovní. To samozřejmě ne – tím jak trh dané oblasti testuje, poskytuje nám nové informace, se kterými můžeme naše analýzy upřesňovat.
Sám jsem 2. 7. 2013 pracoval s úrovněmi zakreslenými v následujících oblastech:

Vidíte, že úrovně jsou jen drobně upravené a reflektují obchodní aktivitu v trhu za poslední 3 týdny . (A opět pochopitelně vycházejí z pravidel FIMS. Pro všechny, kteří jej obchodujte se mnou, jsem opět připravil v diskuzi komentář z pohledu naší metodiky čtení trhu).
Znamená to, že jsem se soustředil pouze na pád ceny k úrovni 980? Pochopitelně že ne, protože tato úroveň představuje jen potenciální target v případě, že trhy budou klesat. Ovšem o tom jestli budou klesat, nebo růst rozhodne aktivita nakupujících a prodávajících v daný den. Tedy něco, co nelze predikovat. Nic nám však nebrání připravit si dopředu silné oblasti, podle kterých se v trzích orientujeme.
Mimochodem s S/R úrovněmi je to v tradingu stejné, jako s cenovými patterny. Nemůžeme je slepě obchodovat jen proto, že se v trhu vyskytují. Je potřeba si informace skládat do určitého širšího kontextu.
Dnes například cena po open poměrně rychle atakovala úroveň 991, kde jsem měl vyznačenou S/R zónu (viz výše uvedený screenshot, bod 1). Trhy se ale poslední dny jednoznačně pohybovaly spíše vzhůru a osobně tak podobné oblasti proti silnému trendu takto agresivně neshortuji – a to ani, když mám v grafu zónu zakreslenou. Zde byl odraz navíc těsně před reportem.
Následně trh cenu začal cenu na úrovní 991 akceptovat, ale při velmi pomalé price action. Ovšem long z vyznačené úrovně 991 a současně spodní hrany „boxu“ by určitě byl zcela validním obchodem. Sám jsem vyčkával a pokud by trhy dál rostly, byl jsem připraven obchodovat až flip z horní hrany vyznačené vyvážené oblasti (2).
Situace, které osobně velmi rád obchoduji jsou ty, kdy trh prorazí konsolidaci a pak ji retestuje. Zcela ideální vstup by pro mne byl v oblasti 3, která současně koresponduje s předpřipravenou S/R úrovní. Tam se však trh tentokrát nevrátil (podrobnější popis tohoto patternu naleznete v tomto starším článku). Nevstoupím-li v rámci popisované price action, čekám na některý z trendových patternů u S/R úrovní. Dnes se vysloveně nabízely body 4 a 5. Pro časování můžete použít například základní podobu flipu, který popisuji na Finačníkovi zde a zde. Sám vstupuji na trochu sofistikovanějším patternu vycházející ze změny nabídky/poptávky a intermarket analýzy (patternu říkám skrytá IM divergence a budu jej vyučovat na novém kurzu FIMS2, který budeme pořádat v listopadu v Praze).
Zajímavá je oblast 980, kterou jsem jednak plánoval jako target a případně coby úroveň pro potenciální long. Ovšem stejně jako v bodě 1 – to že se cena odráží od supportu pro mne automaticky neznamená, že půjdu long. A zejména po takovém „sešupu“ jsem vždy s protitrendovým vstupem velmi ostražitý. Raději v takových situacích čekám na určitou variantu „flipu z konsolidace“ – viz bod 6, který je velmi podobný price action, na kterou jsem čekal v bodě 3.
Pochopitelně, že zpětně vypadá každý analýza „jednoduše“, ale obchodování snadné není. Je potřeba naučit se skládat jednotlivé prvky našeho obchodního plánu v reálném čase, což vyžaduje zkušenost. Článkem jsem chtěl především poukázat na to, že využití struktury vyššího timeframe může naší analýzy poskytnout opravdu silný základ.

Základní prvky obchodních systémů je dobré vytvářet s určitou vyšší logikou. Dokázat popsat principy, které by měly vést k ziskům. Sám rád cílím na situace, ve kterých by mělo být zřejmé, proč určitá skupina obchodníků do obchodů vstupuje a kdo v trhu ztrácí. Příkladem takové situace může být tzv. „stop-run“.
Stop-run zde dnes uvádím jako konkrétní příklad něčeho, co sice v trzích sleduji, ale berte situaci jen jako ukázku principů, se kterými je dobré k trhům přistupovat. Nejlépe se daná cesta dá popsat jako „idea first“ přístup. Kdy základem situace je určité vypozorování chování trhů nebo nějaká logická hypotéza, a teprve pak následné vytváření systému. Výhodou podobné cesty je možnost vnímání komplexnějšího „příběhu“ v dané oblasti. Což je mnohem silnější situace než obchodování například cenových patternů bez jejich hlubšího porozumění.
A teď již konkrétně ke stop-runu. Jde o situaci, kdy se trh vrátí ke stop-lossům obchodníků, aby se po jejich zasažení rychle obrátil a vyrazil směrem, na který slabí obchodníci původně spekulovali. Ostatně sami máte s podobnými situacemi jistě mnoho zkušeností z vlastního obchodování. Vstoupili jste do pozice, trh se na tick přesně vrátil k vašemu stop-lossu, aby pak pokračoval k původnímu targetu (kde už jste ale z pozice). A právě podobné zkušenost mohou vést k těm nejlepším obchodním systémům. Často si jen stačí uvědomit, že velká skupina obchodníků se chová podobně. A je přitom velmi pravděpodobné, že i naše prvotní chování v trzích (tedy tak, jak obchodujeme jako začátečníci) se bude shodovat s chováním ostatní „veřejnosti“. A odtud by měl být již jen krok k vytváření „lepších systémů“.
Základní podoba stop-run situace pro nákup je následující:

Trhy poklesnou a začnou vytvářet menší konsolidaci (jdou do strany). Do vznikající konsolidace často vstupují malí nakupující, kteří svůj blízký stop-loss umísťují pod low mikrokonsolidace. Tedy někde v oblasti „B“ je připraveno mnoho stop losů (tedy prodejů za market) malých obchodníků. A je-li možné někde v blízkosti ceny očekávat silné zapojení market obchodníků, trh taková místa rád navštíví. Už jen proto, že to může být velmi často výhodná pozice pro vstup větších hráčů.
A to je princip stop-runu. Trh se podívá do oblasti stop-lossů „B“, kde rád nakupuji.
Věřím, že situace se dá dobře obchodovat i s použitím samotných cenových patternů. Sám ještě sleduji v oblasti dynamiku toku objednávek (orderflow), které může čitelnost celé situace podstatně zvýšit.
Jak vypadá long stop-run v praxi? Hezkou ukázku poskytl tento týden hned dvakrát „robot“, který vyhodnocuje obchody účastníků FIMS kurzu, kteří často stop-runy obchodují ve spojení s analýzou orderflow. Robot pak na stránce Obchod dne ukazuje nejsilnější situaci, na které se daný den shodlo nejvíce obchodníků. A velmi často jde právě o stop-runy.
Naprosto typický stop-run je například tato situace obchodovaná v úterý 19.9.2017 v trhu NQ (kolem 8:45 amerického času):

Podobná je pak situace obchodovaná hned následující den, ve středu 20.9.2017 v přibližně 9:25 amerického času:

Pokud hledáte inspiraci pro své intradenní vstupy, tak zaměření na podobné „patterny selhání“ mohu jen doporučit. Začít můžete rovnou se zkoumáním stop-runu.