S Robertem Carverem o systematickém obchodování

V New Yorku jsme měli nedávno možnost podrobněji vyzpovídat Roberta Carvera, mj. autora mé oblíbené knihy věnované systematickému obchodování. Především ale velmi zkušeného tradera, který má za sebou i kariéru manažera portfolia v rámci AHL, velkého systematického hedge fondu. Robert je pro mnohé studnicí inspirace také díky uveřejnění svého ziskového portfolio systému coby open source a průběžným komentářům vysvětlujícím jeho obchodní plány publikovaným na blogu Investment Idiocy.

Knihu Systematic Trading: A unique new method for designing trading and investing systems jsem na Finančníkovi stručně recenzoval v tomto článku. Je to kniha, kterou bych doporučoval přečíst každému, kdo má ambice vydělávat na burze pomocí systematických obchodních systémů. Předesílám, že kniha je poměrně informačně hutná a řada publikovaných informací vyžaduje čas na pochopení. Rozhodně to není kniha formátu „rychlé zisky s minimem práce“, kterou by bylo možné přečíst a vstřebat za pár hodin.

Na knize je nejzajímavější framework, který Rob používá pro skládání svých strategií do portfolií. Tedy prakticky se věnuje oblasti, kam zachází málokterá literatura. Na autorovi je mi velmi sympatické, že svou hlavní pozornost věnuje zejména risk managementu a celkové co nejvhodnější diverzifikaci. Samotné obchodní strategie jsou až triviálně jednoduché, a přesto funkční, jak dokazují jeho průběžné komentáře k výkonnosti systému publikované například zde .

Robert Carver a jeho přednáška „Trading Strategies That Are Designed Not Fitted" na newyorském QuantConu.

Byl jsem tak moc rád, že si Rob našel chvíli na rozhovor pro Finančník.cz. Při něm jsem se snažil soustředit i na otázky týkající se jeho pohledu na správný start do systematického obchodování, což je bezesporu otázka zajímavá pro mnoho našich čtenářů.

Ale popořadě...

Před přibližně třemi lety jste opustil práci fond manažera a začal jste se živit zhodnocením svých vlastních financí. Jak se na dané rozhodnutí díváte nyní s odstupem času?

Ano, bylo to přibližně před 3,5 lety. A myslím, že do určité míry jsem měl docela štěstí, protože jsem začal obchodovat v polovině roku 2014 a pro mé strategie byl toto zrovna velmi dobrý rok. 2015 byl také poměrně dobrý rok, loni pak šla equity více méně do strany.

Proč jste odešel z fondu? Mnoho lidí se snaží jít opačnou cestou.

Pracoval jsem tam sedm let, což je poměrně dlouhá doba. Poté jsem cítil, že jsem dosáhl hodně svých cílů. Ale byla tam i řada osobních důvodů. Denně jsem strávil dvě hodiny na cestách do zaměstnání a chtěl jsem více času věnovat svým dětem, dokud jsou malé. Dalším důvodem bylo i to, že jak se v kterékoliv společnosti dostáváte na seniorské pozice, stále více času trávíte na schůzkách a méně se věnujete věcem, které vás baví. Nyní tak dělám prakticky pořád věci, které mě baví a netrávím žádný čas na schůzkách.

Na svém blogu, ale i v diskuzi, například na elitetrader.com, jste velmi otevřený ohledně svých strategií a aktuální výkonnosti obchodovaného systému. To je pro mnoho traderů velmi inspirující. Už jen proto, že to ukazuje praktickou cestu, jak reálně změnit zaměstnání v korporaci za práci tradera. Je vaším cílem žít pouze z obchodování?

Osobně si myslím, že je velmi těžké živit se výhradně obchodováním. Protože zde neexistuje žádná jistota měsíčních příjmů, a přesto musíme každý měsíc platit všechny účty. Pokud se tedy člověk rozhodne žít z příjmů z obchodování, je naprosto nezbytné mít dostatečnou finanční rezervu. Určitě je třeba si zodpovědět otázku, jestli dokáži přežít 3 nebo dokonce 5 let bez příjmů z tradingu. To se snad nestane, ale i podobná situace je možná. A i v takové situaci musí být člověk schopen platit své účty. Takže pro podobný krok je potřeba opravdu dostatečně velké množství úspor.

Alternativní cestou, kterou jsem se vydal já a která bohužel vyžaduje ještě více peněz na začátku, představuje investování hodně kapitálu do aktiv, které nesou dividendy. Nebo dluhopisů. Takový příjem je dostatečně stabilní, není na něm taková volatilita jako na klasickém obchodním účtu. Čtyřikrát za rok jsem placen dividendami z akcií, které držím. Dividendy se sice mohou časem změnit, ale cashflow je mnohem méně volatilní než při obchodování. Pochopitelně ale tato cesta vyžaduje alokování poměrně velké finanční částky a sám tak obchoduji pouze část svého finančního jmění.

Vaše kniha je o systematickém trend followingu…

Dovolím si vás opravit. Má kniha je o systematickém obchodování a mnoho čtenářů ji charakterizuje jako knihu o trend followingu. Ve skutečnosti je kniha ale mnohem obecnější a trend following používám jako jeden z konkrétních příkladů systematického obchodování. A to hlavně z důvodu, že obecné principy trend followingu jsou všem známy, a snadno se tak o nich hovoří.

V rámci svého obchodování používám několik metod technik analýzy trhu a trend following patří mezi jednu z nich. Dvě z nich jsou přímo podrobně popsány v knize, další jsem nedávno publikoval na svém blogu a do budoucna plánuji zveřejnit zbylé taktiky.

Ale vždy když zveřejním své strategie, tak jsou lidé překvapeni, jak jednoduché jsou. Takže doufám, že až zveřejním zbylé strategie, tak lidé nebudou zklamaní, že nejsou vůbec složité.

Sám jsem velkým zastáncem používání v obchodování více přístupů, které jsou z podstaty velmi jednoduché, lze jim dobře rozumět, a ty pak skládat dohromady.

Metody popsané v knize vycházejí z trend followingu a carry trade. Můžete prozradit, jaké další principy ve svém přístupu kombinujete?

Na svém blogu jsem nedávno popsal breakout strategii, což je další typ přístupu, který používám. Dále pracuji se strategiemi relative value. Konkrétně relative value carry strategie a také s určitou formou mean reverting relative value strategie. To znamená, že pokud například hodnota jednoho trhu klesla o určitou hodnotu vůči jinému trhu, tak mohu v daném trhu otevřít dlouhou pozici. Mám také strategie, které jsou zaměřeny na obchodování trendů v rámci celé skupiny aktiv, tedy namísto více tradičního obchodování jednotlivých trhů. A to je v zásadě vše.

Při studiu Vaší publikované výkonnosti se nelze ubránit otázce, jak byste vnímal celý přístup v momentě, kdy byste jej spustil v jiný rok, a neměl tak dobrý start. Jaká jsou vaše kritéria například pro přehodnocení toho, zdali je přístup skutečně funkční?

Z mého pohledu je velmi důležité začít kterýkoliv business, obchodování zejména, s velmi dobrou představou o risku, který je s danou činností spojený. Pokud se plánujete pustit do tradingu a očekáváte, že v prvním měsíci vyděláte, pak pravděpodobně sami sebe klamete. A pokud jste v situaci, kdy první měsíc musíte vydělat peníze, pak pravděpodobně děláte velkou chybu. V obchodování musíte být poměrně pesimističtí, co se výkonnosti týče. Pokud bude nakonec vyšší, je to pak příjemné překvapení.

Při pesimistickém pohledu na výkonnost není nic špatného plánovat, že například trend following strategie bude výdělečná jeden rok ze tří. To pak znamená, že je zde třetinová šance, že po spuštění takové strategie budou následovat dva roky, kdy strategie nebude vydělávat. A samozřejmě s tímto je třeba se vyrovnat. Jak po finanční, tak psychické stránce. Tento fakt je třeba akceptovat. Protože pokud tak obchodník neučiní, existuje několik možností, co se stane. Jedna je, že to prostě vzdá. Nebo ještě horší varianta je, že začne panikařit – upravovat systém za chodu. A to není dobrý přístup, protože systému třeba nic není. Jen nejsou aktuálně vhodné podmínky v trhu, které by generovaly s jeho přístupem peníze.

V tradingu je velmi těžké odlišit štěstí a schopnosti. To znamená, že se stejně tak těžko odlišuje špatný model od smůly. Lidé mají přitom tendenci připisovat dobré výsledky schopnostem a špatné výsledky smůle. Tento business je skutečně o přibližně z 95 % o pozitivní náhodě a 5 % o schopnostech.

Vy tedy ve svůj systém věříte, protože je složen z jednoduchých principů, kterým rozumíte. Ale přesto, máte připravená nějaká pravidla risk managementu, podle kterých byste svůj systém zastavil v momentě, kdy by se mu opravdu nedařilo?

Co můžete dělat, je nejprve studovat své backtesty a statistické údaje, které z nich vycházejí. Pokud se podívám na svůj backtest, tak zde vidím existující 10% možnost, že strategie projde 50% drawdownem. Pokud tak skutečně dojde na 50% drawdown v živém obchodování, tak vím, že statisticky je to něco, co se může stát. Pokud se to stane nyní, je to prostě smůla. Pokud se to stane znovu příští rok, pak bych byl možná znepokojen.

Při zkoumání výkonnosti systému je potřeba začít s realistickým pohledem na to, co se může stát a s jakou pravděpodobností. Pokud budete zkoumat systémy z pohledu potřeby vydělat každý měsíc, tak budete mít velmi rychle pocit, že je v systému něco špatně.

Ale jistě, pokud by se výkon systému odvíjel výrazně hůře než v backtestu, tak ano, bylo by potřeba si říct, že někde je něco opravdu špatně. Protože pokud systém vykazuje na 40 letech historie výkonnost v určitých parametrech a nyní by byl mimo ně, mohlo se stát, že nastala nějaká fundamentální změna nebo byla udělána nějaká chyba například při vytváření kódu systému.

Mnoho začínajících obchodníků má jistě zkušenost, že vytvořili systémy, které historicky vykazují krásné rostoucí equity křivky, ale od momentu spuštění šlo vše jen směrem dolů. Řada jich tak řeší otázku pokračování v dané strategii patrně velmi intenzivně. Jistě to tedy záleží i na typu obchodovaného systému?

Obecně řečeno – čím rychleji budete obchodovat, tím lepší by vaše výkonnost měla být. A rychleji byste tak měli být schopni identifikovat, že je něco špatně. Sám obchoduji systémy, které drží pozici průměrně přibližně měsíc. Výkonnost tak odpovídá zvolené frekvenci obchodování.

Pokud někdo obchoduje s velmi rychlou frekvencí, řekněme intradenně – jako většina retailových obchodníků, pak je pravda, že byste měli případnou chybu systému objevit poměrně rychle. K tomu je potřeba ještě říci, že většina retailových obchodníků obchoduje patrně příliš rychle, protože podceňují dopad nákladů na obchod. Mají navíc nerealistické očekávání v otázce, kolik lze vydělat před odečtením nákladů, které pak navíc bývají mnohem větší, než jaké odhadují.

Sám jsem poměrně zkušený trader a mám dobrou představu o nákladech spojených s finančními trhy a vím, že většinu svých systémů nebudu spouštět s rychlejší frekvencí obchodování, než řekněme s týdenní průměrnou dobou držení pozice.

Je pravda, že řada nových obchodníků má velmi často pocit, že dokáží obchodovat lépe a s menšími ztrátami než ostatní…

To je téma, o kterém hodně píši ve své knize a ve které silně věřím. Odbornou terminologií se mu říká behaviorální předsudky (pozn. redakce – tendence myšlení, díky nimž může docházet k chybným úsudkům). Mezi hlavní patří tendence lidí přeceňovat své schopnosti vůči schopnostem ostatních. Pokud se například lidí v nějaké skupině zeptám, jestli řídí lépe než průměrný řidič ve skupině, pak 9 z 10 ti odpoví, že řídí lépe než průměrný řidič ve skupině. Což je samozřejmě matematicky nemožné. Stejné je to s obchodníky. Pokud se zeptáte, jestli dokáží obchodovat lépe než průměrný obchodník, tak 9 z 10 pravděpodobně odpoví, že lépe. To pak znamená, že 4 lidé z 10 klamou sami sebe.

Je patrné, že diverzifikace je pro Vás velmi důležitá. Nejen v samotném obchodním systému (který je na diverzifikaci postavený), ale i v celkové správě Vašich dalších financí. Ostatně jste již zmínil, že část kapitálu máte v akciích a bondech. Jakým způsobem alokaci u vašeho kapitálu řídíte?

Základní myšlenka, se kterou pracuji, je přemýšlet o tom, co lze ve finančních trzích predikovat, a co nikoliv. Při posuzování množství financí, které alokuji do jednotlivých aktiv pak přemýšlím o třech faktorech – jak riskantní daná třída je, jak korelují s ostatními finančními nástroji a jak odhaduji jejich budoucí relativní výkonnost.

A jak ukazuje moje zkušenost, tak risk se dá dobře odhadovat. Pokud bylo něco riskantní v minulosti, patrně to bude pokračovat do budoucnosti. Proto například ve své knize doporučuji používat nedávnou hodnotu risku daného trhu pro position sizing.

Korelace se dá také docela dobře odhadovat. Je například velmi pravděpodobné, že americké 10leté a 5leté dluhopisy budou více korelovat, než americké 10leté dluhopisy a akcie.

To, co se jen velmi těžko odhaduje, je relativní výkonnost trhu. Je to prakticky nemožné. Takže nakonec nejvíce při alokacích posuzuji, jak spolu jednotlivá aktiva korelují a jaký je s nimi spojený risk. Podle toho pak alokuji své finance. Protože například dluhopisy jsou méně riskantní než akcie, měli byste pravděpodobně mít část kapitálu v bondech. To jsou základní myšlenky, o kterých hodně píši ve své druhé připravované knize.

Jaké procentuální zhodnocení očekáváte u svého obchodního portfolia?

Nemám představu. Své futures obchodování porovnávám vůči patřičným indexům. Obchodování UK akcií porovnávám s UK akciovým indexem. Své portfolio dluhopisů, akcií a ETFs porovnávám s Vanguard fondy, které mají podobné rozložení jako moje portfolio.

Tedy svoji výkonnost posuzuji relativně vůči příslušným benchmarkům. Nemám ale žádné očekávání, jestli příští rok vydělám 20 % obchodováním a podobně. Jak už jsem řekl, predikovat výkonnost je velmi, velmi těžké. A například již zmíněná přílišná sebedůvěra lidí ve své schopnosti vede k přehnaným představám o výdělcích, při kterých pak přestávají myslet na risk.

Začínající tradeři ale často potřebují určitá vodítka, a to i na poli výkonnosti. Doporučil byste jim porovnávat své výsledky s benchmarky?

Benchmarky jsou užitečné pro porovnání s určitým standardem. Trader pak může snáze identifikovat, jestli je jeho výkonnost dobrá nebo není. Výkonnost se hodnotí snáze, než když žádný benchmark nemáte. Ale záleží, jakým způsobem obchodujete. Pro některé styly obchodování neexistují benchmarky. Pokud ovšem například váš styl tradingu není podobný jako například styl některého hedge fondu, se kterým pak můžete výkonnost porovnávat. Tak to dělám i já. Vím, že existují hedge fondy, které dělají podobné obchody jako já, takže když studuji jejich výkonnost, mám možnost dobrého porovnání se svými výsledky.

Ale samozřejmě řada začínajících obchodníků může mít problém zvolit si vůbec relevantní benchmark. Velmi dobrá praxe tak může být použít stránku https://www.hedgefundresearch.com/family-indices/hfri, kde je k dispozici 50 různých benchmarků pro hedge fondy, které si můžete stáhnout do Excelu a studovat, jak si jednotlivé benchmarky vedly v posledních letech. A dávat si podobné výkonnosti do souvislosti s vlastním stylem obchodování. A to i z pohledu risku, o kterém třeba jako začínající trader nemusíte mít ještě tak úplně realistickou představu.

Řada retailových obchodníků se nebude chtít spokojit s výkonností na úrovni benchmarku hedge fondu. Existují z Vaší zkušenosti obchodníci, kteří dokáží podobné benchmarky dlouhodobě výrazně překonávat?

Určitě existuje pár nezávislých obchodníků, kteří vytvářejí zhodnocení, které by člověk očekával při čtení různých článků na internetu. Také je třeba chápat, že i mezi výkonnostmi hedge fondů jsou velké rozdíly. Firmy založené na HFT mají velmi dobré výsledky.

Ve světě existuje ohromné množství nezávislých obchodníků. Je možné, že ti nejlepší vydělávají více než nejlepší hedge fondy? Ano, určitě je to možné. Znamená to ale, že by si člověk měl o sobě myslet, že to bude právě on? Realisticky – pokud cílíte na výkonnost průměrného fondu, tak je to dobrá výchozí pozice. Průměrní obchodníci ale vesměs prodělávají peníze. Především proto, že mají se svým obchodováním spojené příliš vysoké náklady a používají při obchodování příliš vysokou páku. Průměrný hedge fond neztrácí peníze. Pokud tedy dokážete dlouhodobě obchodovat v režimu, kdy neztrácíte peníze, jste lepší než průměrný obchodník. Pokud máte dlouhodobou výkonnost průměrného hedge fondu, pak patří podle mého názoru patrně k 10 % nejlepších nezávislých traderů.

Dnes je mezi retailovými obchodníky velmi moderní používat systémy optimalizované například na jednotlivé trhy a timeframy. Ve své knize jste k podobným přístupům velmi konzervativní. Používáte sám ve svých přístupech optimalizace?

Používám optimalizace velmi omezeným způsobem. Používám jen ty optimalizační techniky, kterým rozumím. Myslím, že je nebezpečné používat techniky, kterým člověk pořádně nerozumí. Pokud zapnete nějaký software na generování systémů na základě strojového učení nebo genetické optimalizace a nemáte PhD ze statistiky, je to podobné, jako dát pětiletému dítěti střelnou zbraň. Jde o velmi nebezpečnou zbraň v rukou někoho, kdo neví, jak s ní zacházet. S podobnými nástroji je velmi jednoduché udělat chybu. Je to jako řídit auto velmi, velmi rychle.

Sám se považuji za poměrně zkušeného v oblasti statistických metod, ale stále používám nástroje, které jsou jednoduché a srozumitelné. Vím, že je dokáži použít správně.

Používají systematické fondy typu AHL podobné strategie?

Teprve velmi nedávno v nich začaly vznikat výzkumné skupiny zaměřené na strojové učení. Nevím, co přesně dělají, protože ve fondu už nepracuji, ale myslím, že to stále není hlavní část jejich businessu. Byl bych překvapen, pokud by poměr používání podobných přístupů byl v současné době vyšší, než řekněme 5 %. Ale nezapomínejme na to, že zde hovoříme o lidech, kteří skutečně vědí, co dělají a jsou velmi chytří.

Jaké trhy a přístupy byste tedy doporučil retailovým obchodníkům disponujícím účtem například 100 tisíc USD?

Záleží to na řadě faktorů. Futures, které obchoduji, jsou levnější na obchodování než akcie. Ale protože jsou riskantnější, je potřeba k jejich obchodování více znalostí a zkušeností. Proto bych na začátek patrně doporučil obchodovat spíše akcie. U těch je nevýhoda, že je potřeba držet pozice déle. Možná i měsíce, ale určitě týdny. Určitě déle než při klasickém intradenním obchodování, které retailové obchodníky nejvíce přitahuje.

Jde tedy více o úroveň kapitálu nebo zkušenosti?

Ve futures lze kapitál využít určitě lépe než v akciích. Jakmile bude obchodník rozumět základům position sizingu, řízení rizika, práce se stop-lossy, pak lze se 100 tisíci dolary jednoduše obchodovat 5 nebo 6 futures trhů. Což je dostatečné množství pro diverzifikaci. A v takovém případě by mělo být možné vydělat více peněz, než pokud by někdo se stejným kapitálem obchodoval například evropské akcie.

Začátečník by měl pak určitě začít obchodovat s co nejjednodušším systémem. Například jedním momentum systémem obchodovaném na jediném futures trhu. Samozřejmě jen s adekvátní malou částí kapitálu – možná 20 % kapitálu tak, aby člověk získal jistotu, že ví, co dělá. To obchodovat pár měsíců, sledovat, jak funguje position sizing, risk management, exekuce atd. Postupně si pak systém začít obchodovat na dalších několika trzích, a teprve poté bych přidával další timeframe (tedy jinou rychlost obchodů), a teprve potom bych přidával další systémy pro diverzifikaci (například carry trade). Toto vše může jednoduše určitě zabrat několik let, pokud člověk začíná z nuly.

Děkuji moc za rozhovor.