Jump to content
Co nového? Mé kurzy
Články a tutoriály:
Archiv článků Psychologie obchodování Jak na obchodní plán Mé obchodní strategie
  • Proč má řada obchodníků problém úspěšně přejít ze simu na live?

    Tradeři od začátku své kariéry většinou dobře vnímají risk plynoucí z trhů a jsou si vědomi rizika, že používaná strategie nemusí být robustní a dlouhodobě funkční. Co však mnoho obchodníků podceňuje je tzv. behaviorální risk – risk plynoucí z vlastního chování. Ten zejména v diskrečním obchodování představuje paradoxně jeden z hlavních důvodů, proč se obchodníkům nedaří.

       manipulace.jpg
    Foto (c)123rf.com  

    Náš mozek nefunguje vždy racionálně a podléhá různým zkreslením. Především pokud jsou vyhodnocované informace spojené s riskem a penězi. Řada traderů to tuší, ale často si nedokáže reálně dopady své možné iracionality představit. A je to logické, zejména pokud o dané oblasti moc nepřemýšlí a chovají se intuitivně.

    Ale bohužel přirozená iracionalita našeho chování vede ve světě investování a spekulací ke ztrátám. A je tak dobré se nad ní zamýšlet a stavět své chování (obchodní plány) tak, abychom ji poskytli v naší hlavě co nejmenší rozhodovací proces. Totiž právě různá zkreslení našeho myšlení mohou výrazně ovlivnit výsledky živého obchodování, neboť se budou mnohem razantněji projevovat ve stresu živého tradingu (s reálným penězi) než při bezpečném papertradingu.

    Jeden z prvních bodů je vůbec uvědomění si, jak snadno může být naše myšlení v určitých situacích zkreslené. Naštěstí v této oblasti není rozhodně nedostatek literatury a podnětného čtení. Popsané skutečnosti se věnuje celý ekonomický obor, tzv. behaviorální ekonomie. A určitě stojí za to si některé méně vědecké práce přečíst. Za jednu z dobrých považuji například knihu Misbehaving: The Making of Behavioral Economics od Richarda Thalera, která by měla být k dispozici i v českém překladu pod názvem Neočekávané chování: Příběh behaviorální ekonomie (ten jsem ale v ruce neměl).

    Jaké zkreslení a předsudky aplikovatelné i na trading vědci a psychologové popsali? Je jich opravdu celá řada. Tady jsou některé hlavní, které mě napadají (ale existuje jich skutečně mnohem větší množství):

    Nadměrná sebedůvěra (Overconfidence) – lidé (obchodníci) mají tendence nadhodnocovat své schopnosti, vyhlídky a šance na úspěch. Vědci například vyzkoumali, že lidé mají obecně příliš velkou důvěru, že znají pravdu. Podle wikipedie může být příkladem nadměrné sebedůvěry výzkum, kde jsou lidé dotazováni, aby s přesností 90 % odhadli odpovědi týkající se zvolených numerických údajů (např. Jak dlouhá je řeka Nil?), jejich zvolené odpovědi byly správné pouze v 50 % a méně (přestože si tedy lidé mysleli, že odpovídají s přesností 90 %).

    Připomínám, že popisovaná přílišná sebedůvěra je přirozenou součástí naší osobnosti (byť si to nemusíme připouštět). V případě obchodování tak často stojí za tím, že obchodníci pracující s více subjektivními nástroji, budou v reálném čase obchodovaným situacím přiřazovat mnohem vyšší pravděpodobnosti úspěchu, než je realita. A než by třeba učinili při simulovaném obchodování nebo přípravě. Jinak řečeno, budou často obchodovat situace, o kterých si myslí, že jsou silnější, než reálně jsou.

    Potvrzovací zkreslení (angl. Confirmation bias) - popisuje tendenci člověka upřednostňovat ty informace a interpretace, které podporují jeho vlastní názor. A ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením.

    V případě diskrečního obchodování se může například snadno stát, že obchodník po prvním neúspěšném obchodu vnímá v trhu jen určité informace (například, že trhy půjdou dolů) a za každou cenu se snaží obchodovat tímto směrem, byť by s čistou hlavou dokázal vnímat dostatek protiargumentů, proč by trh mohl jít i opačným směrem.

    Kotvení (angl. Anchoring) představuje popsanou lidskou tendenci spoléhat se při rozhodovacím procesu na jednu informaci, byť nemusí být relevantní či pravdivá.

    V obchodování je to například rozhodování o ukončení pozice na základě naší konkrétní vstupní ceny, která je s ohledem na chování trhu ale zcela irelevantní. Přesto je v našem myšlení často zakódována snaha „risknout“ po výstupním signálu pár ticků a vystoupit „na nule“, což často vede k zasažení mnohem výraznějších stop-lossů.

    Rámování (angl. Framing) je příkladem zkreslení, ve kterém lidé reagují různými způsoby v závislosti na tom, zdali je volba prezentována jako ztráta nebo zisk. Pokud je situace rámována jako pozitivní, lidé mají tendenci riskovat. Pokud je rámována negativně, lidé mají tendenci se riziku vyhýbat.

    V diskrečním obchodování nás tak může podvědomé myšlení velmi snadno svádět například k chybnému řízení pozice podle toho, jestli situaci vnímáme jako ziskovou nebo ztrátovou. Mj. efekt vede často ke snaze vybírat neadekvátně vzdálené targety, které stojí obchodníky v důsledku hodně reálných dolarů.

    Averze ke ztrátě (angl. Loss aversion) je další špatné zkreslení vycházející z asymetrického vztahu naší mysli mezi ztrátou a ziskem. Jednoduše ztrátu vnímáme mnohem hůře, než jakou radost nám dělá zisk.

    V kontextu reálného obchodování tento předsudek vede v praxi například k tomu, že řada obchodníků raději více zariskuje, aby končila den se ziskem, než aby se spokojila s malou a přiměřenou ztrátou, kterou trhy daný den nabídly (a nezřídka nakonec skončili v tzv. blackoutu s mnoha částečně nekontrolovanými obchody).

    Jak vidíte, řada našeho podvědomého jednání nepředstavuje určité osobní selhání v konkrétní obchodní den, ale způsob, kterým jsme jako lidé „naprogramováni“. A čím více způsobu našeho myšlení rozumíme, tím lépe se na něj můžeme připravit.

    V případě přechodu ze simulovaného na živé obchodování zmíněné v nadpisu je to zejména kladení důrazu na co nejmechaničtější obchodní plán s možností plánování vstupů dopředu. Tedy takového obchodování, kdy se budeme co nejméně nechávat ovlivňovat naší myslí v momentě, kdy jsme náchylní dělat špatná subjektivní rozhodování.

    Orderflow obchodníci v mé mentorované skupině snad nyní již více rozumí i tomu, proč radím klást větší důraz v SIMu na opakovatelnost a jednoznačnost i za cenu trochu horších obchodních výsledků. Jednoduše proto, že takové výsledky jsou v reálném obchodování realističtěji opakovatelné. Minimálně z důvodu, že naší mysli nedáme tolik prostoru k projevení své iracionality.

    15.10.2017

    Petr Podhajský

    Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i při správě většího externího kapitálu.

    • Líbí se 1

    Sdílíme, co nám samotným funguje.
    7 výukových lekcí.

    Jak reálně uspět v tradingu?

    Naučte se vydělávat na své sny (naše metody na Finančník.cz)

    Praktický návod, jak v trzích získat šanci vydělávat stovky tisíc až miliony dolarů ročně bez vlastního kapitálu a nutností trávit denně hodiny před počítači (bez práce to ale nepůjde).

    >> Získat kurz zdarma <<

    Další články na toto téma

    Jak důležitý je paper trading?

    Za dvě desetiletí, co dělám trading, jsem v průběhu času přehodnotil některé ze svých pohledů a dnes bych věci dělal od počátku trochu jinak. Určitě mezi ně patří paper trading – tedy trénování obchodování na demo účtu.
    Tradičně se v obchodování doporučuje strategie nejprve paper tradovat – obchodovat na demo účtu bez riskování živých peněz. Důvody jsou především dva:
    Dobře zvládnout technickou stránku obchodování (zadávání příkazů atd.). Ověřit si, že strategie funguje. Bod 1) je bezesporu důležitý a není dobré jej podceňovat. Pokud s tradingem začínáte, určitě je potřeba si nejprve technicky vše vyzkoušet na demoúčtu. Je potřeba se seznámit s tím, jak se pozice otevírají, jak uzavírají, kde najdeme přehled otevřených pozic a jak si zkontrolovat, že nemáme otevřenou žádnou další pozici, než kterou chceme.
    Ovládání brokerské platformy je nicméně jen trochu náročnější než práce s on-line bankovním účtem a jsem přesvědčený, že ji průměrně technicky zdatný člověk pochopí za velmi krátkou dobu. Z tohoto pohledu tak stačí paper tradovat opravdu jen pár obchodů.
    Na bod 2), tedy ověření, že strategie funguje, jsem v průběhu času výrazně změnil názor. Za roky živého obchodování jsem poznal, že výkonnost jednotlivých strategií se projeví skutečně dlouhodobě. I velmi dobrá strategie může mít třeba rok stagnace výkonnosti a na druhou stranu i velmi špatné strategii se může rok dařit.
    Pokud se budeme snažit najít dobrou strategii způsobem, že budeme čekat, až se jí začne dařit v rámci paper tradingu a pak ji teprve nasadíme „na živo“, vesměs to povede spíše k horším výsledkům. Protože po období zisků často přichází nezbytné drawdowny.
    Jestli má šance strategie fungovat do budoucna ovlivníme ve stádiu jejího vývoje a backtestování. Potom je třeba ji nastavit přiměřený risk management a další vývoj z pohledu několika let prostě nelze ovlivnit. Proto je tak důležité také obchodovat strategie v portfoliích. Některým se bude dařit lépe, jiným hůře.
    Občas hovořím s obchodníky, kteří roky paper tradují a logicky se nikam neposouvají. Pokud máte trading jako koníčka, tak i takový paper trading může být zábavný. Nicméně pokud chcete v trzích reálně vydělávat, tak toto skutečně není správná cesta.
    Základem úspěchu v obchodování je především obchodovat. A je tak potřeba obchodovat živě.
    Samozřejmě ale tak, aby člověk neohrozil svůj účet.
    Bohužel hodně začátečníků se pouští do těch nejagresivnějších obchodů s pákou, které vedou k finančním i psychologickým škodám. Takto živě není dobré začít.
    Ovšem lze začít obchodovat bez páky a tak, abychom v případě nejhoršího vývoje strategie ztratili třeba 5-15 % účtu. Samozřejmě u podobného risk managementu nelze očekávat rychlé zbohatnutí, ale na rozdíl od paper obchodování to může reálně peníze vydělat a především se trader reálně učí. Každý live trader vám přitom potvrdí, že i risk malých peněz má na psychiku úplně jiný vliv, než obchodování na demu. A přitom kultivování našeho myšlení je to, na čem je zpočátku potřeba pracovat nejvíce.
    V případě prvního živého obchodování pak doporučuji od začátku přemýšlet celkově v procentech, nikoliv v penězích. Můžete pak lépe pracovat s tím, že jste ochotni akceptovat určitý procentuální drawdown a oproti tomu by strategie mohla generovat určité procentuální zhodnocení.
    Maximálně pak doporučuji obchodovat více strategií najednou a od začátku věnovat co největší pozornost jejich skládání do portfolií. Dříve vás to dovede k tomu nejdůležitějšímu, co v obchodování je – dlouhodobé řízení risku na úrovni portfolia.
    Například nyní asistuji jednomu z traderů se startem do živého obchodování. Obchodník začal s nepatrně upravenou strategií Monday Buyer po absolvování posledního swingového workshopu pořádaného letos na jaře. Té se od spuštění vede krásně. Modrá křivka je výkonnost strategie, šedá benchmark v podobě S&P 500:

    Jak vidíte, graf hned reportuje procentuální zhodnocení (strategie vydělala za poslední 3 měsíce cca 19 %). Trader se tak nekoncentrujte na konkrétní částku, se kterou pracuje. A je jedno, jestli jde o malý nebo velký účet.
    Současně s Monday Buyer obchoduje trader strategii breakoutu méně likvidních akcií:

    A nyní si začátkem srpna přibral do obchodování Mopull limit opět ze swingového workshopu. Ta hned v prvních  obchodech zrealizovala ztrátu, a je tak po startu v malém drawdownu:

    Hned minulý týden jsme tak začali řešit, jestli strategie neobchoduje s příliš vysokou volatilitou nebo příliš vysokým zastoupení v portfoliu. A to jsou přesně situace, které v rámci začátku obchodování musí každý trader zažívat se živými penězi. Na demoúčtu na vás podobné situace nebudou jakkoliv působit. V rámci živého obchodování sledujete, jaké ztráty na vás jak působí a více přemýšlíte i o tom, kterým strategiím věříte více a kterým méně. Nikoliv na základě historické výkonnosti, ale na základě toho, na jakém principu obchodují. To pak vede k tomu, jaké váhy jsou přiřazené kterým strategiím.
    Například u výše uvedeného miniportfolia v tuto chvíli pracujeme s poměry 43 % kapitálu pro Monday buyer, 43 % pro Mopull limit a zbytek pro Micro Breakout. Strategií je ještě poměrně málo, a proto mají jednotlivé systémy v portfoliu docela vysoké váhy. Cílem je posunout portfolio ještě o několik strategií dále a pak navyšovat kapitál. Do té doby ale trader získá obchodováním malého kapitálu neuvěřitelné množství zkušeností bez ohledu na to, jestli portfolio skončí v zisku nebo ve ztrátě. Což upřímně z krátkodobého pohledu nikdy nemůžeme vědět. Ono se stačí podívat na historický backtest celého portfolia s uvedenými vahami:

    Backtest má krásně rostoucí křivku. Výkonnost překonává benchmark (index S&P 500) a má výrazně nižší volatilitu (což je to, co by nás mělo zajímat). Historické sharpe ratio po odečtení komisí je na úrovni 1,67. Z mého pohledu jednoznačně solidní cesta, jak se do obchodování pustit a těžko hledat výrazně lepší. Přesto, když se podíváme na tabulku pěti hlavních drawdownů, tak vidíme, že trvaly několik měsíců a 12% drawdown v roce 2007 byl dokonce skoro dva roky:

    Pokud bychom tak například letos po startu byli s tímto jednoduchým portfoliem několik měsíců v drawdownu třeba 10 %, je to úplně v pořádku.
    Přitom pokud by obchodník v daném období portfolio jen paper tradoval, patrně  by na živé obchodování nikdy nepřešel, protože by z tohoto pohledu přístup vypadal „nefunkčně“ – v paper tradingu ztrácel peníze. Jiný obchodník by mohl portfolio paper tradovat na podzim roku 2019, aby přešel na živé obchodování například v únoru 2020 přesně předtím, než portfolio zrealizovalo zatím nejvyšší drawdown 15,4 %. Vsadím se, že i takový by portfolio přestal obchodovat, protože by prodělávalo, přitom na paper účtu realizoval jenom krásné profity.
    Krátkodobá historická výkonnost jednoduše nemá souvislost s krátkodobou budoucí výkonností. Výkonnost strategie za posledních pár měsíců nám neříká nic o tom, jak se strategii bude dařit v dalších následujících pár měsících.
    Podstatné je řídit risk – tedy abychom na úrovni našeho účtu obchodujícího více strategií najednou realizovali jen takovou volatilitu (drawdowny), kterou si můžeme dovolit akceptovat (hlavně mentálně). A toto skutečně řídit lze a je dobré začít postupně. Nejprve projít v živém obchodování např. drawdownem 5 %, pak trochu zvýšit expozici/páku, připravit se na vyšší risk atd. Ovšem, aby trader svou psychiku posouval, musí opravdu obchodovat živě. Roky paper tradingu vás v tomto nikam neposunou.

    Poradna: Vidím situace v živém trhu jinak, než v backtestu

    Mnoho začínajících obchodníků se potýká s poměrně běžným problémem. Poctivě se na trading připravují, poctivě udělají bezpočet backtestů, ale jakmile začnou sledovat živé trhy, zjistí, že situace v trhu vidí náhle úplně jinak. Co s tím?
      
      Foto (c)iStockphoto.com/CamiloTorres&nbsp  Zmíněná situace není příjemná, je však vcelku přirozená. Jednak statický backtest takzvaně "snese všechno" a je něco jiného, než hýbající se trh. Dále backtest zásadně probíhá s čistou hlavou, bez zapojení emocí. Jsou to ve finále až emoce, které z části zatemní náš mozek a my pak pod vlivem podivných biochemických procesů v našem mozku začínáme vidět jakoby "zamlženě" - to znamená, že náhle nevidíme patterny, které bychom vidět měli a naopak vidíme patterny tam, kde žádné nejsou. Řadu nováčků taková věc zaskočí, některé dokonce tak rozhodí, že pak mají pocit, že samotný trading vlastně nefunguje. Málokdy pak bohužel tradeři hledají problémy u sebe samých - například v nedostatečné přípravě, nedostatečné kapitalizaci zvyšující stres a emoce - a především ve svých očekáváních, kterým se budu věnovat především. I velmi připravené obchodníky však tato nová skutečnost může zaskočit - pojďme se tedy nyní věnovat tomu, jak se lépe na fakt rozdílnosti mezi viděním signálů v bakctestu a v živém obchodování připravit.
    Očekávání
    Mnoho lidí se domnívá, že za neschopnost rozpoznávat správně situace v trhu může zdánlivá složitost různých patternů a situací, které je snadné vidět na statickém grafu (zvláště, pokud vidíte graf dopředu), ale už je není možné vidět v živě se pohybujících trzích. To může být z části pravda (k tomu ještě dále), ale stejnou mírou je pravděpodobné, že skutečný problém leží jinde.
    Během své obchodní praxe jsem věnoval poměrně mnoho času pozorováním a zkoumáním psychologických faktorů, které mohou přispívat k takovýmto rozdílům mezi backtestem a živým obchodováním a došel jsem k závěru, že jedním ze základních faktorů jsou našim vlastním mozkem vytvořená zcela chybná a extrémní očekávání - mluvím zde však o trochu jiném druhu očekávání, než nyní máte možná na mysli. Pokusím se nyní vysvětlit.
    V principu jde o to, že pokud backtestujeme, jsme při troše praxe schopni za dobu jedné obchodní seance (2,5 hodiny) zbacktestovat i celé 2 týdny. Pokud je pak náš systém profitabilní, pak je logické, že za dobu dvou týdnů systém většinou vydělá - a většinou i nějaké zajímavé peníze, jako například u trhu e-mini Russell 2000 i částky kolem 1000-2000 USD.
    To vše je zdánlivě relativně v pořádku, až do momentu, než začnete studovat něco málo o heuristických zkratkách mozku, které občas velmi zvláštním způsobem propojují informace v našem podvědomí. Občas totiž nepropojí mozek informaci A s informací B tak, jak bychom si mysleli, ale propojí informaci A s jinou informací, která je z pohledu našeho mozku a podvědomí důležitější a aktuálnější - a výsledkem je něco, co si neuvědomujeme a co zásadně začne ovlivňovat naše další počínání. A přesně toto zřejmě nastává nezřídka i u backtestu: Pokud bychom vzali jako informaci A fakt, že je možné vydělat 2000 USD a informaci B jako fakt, že takto můžeme vydělat za 2 týdny, je to v pořádku, avšak zdá se, že mozek tímto způsobem obě informace ve skutečnosti nepropojí. Místo toho vytvoří heuristickou analýzu a k informaci "2000 USD" přiřadí informaci "2,5 hodiny", což je čas, který jsme během backtestu museli reálně strávit nad tím, abychom tento papírový profit vytvořili. Výsledkem je tedy mylná informace, že za 2,5 hodiny v reálném obchodování bychom měli vydělat to, co za 2,5 hodiny v backestu - což jsou však celkem 1000-2000 USD!
    Možná vám tato novátorská myšlenka připadá na první pohled podivná, ale při mých nekonečných pozorování nováčků v trzích a to, jak neuvěřitelně extrémně vysoká očekávání při svých prvních obchodních dnech mají, jsem postupně došel k závěru, že příčinou s vysokou pravděpodobností může být i právě podobná heuristická analýza, které vytváří v našem mozku tento podivný error (odborně se tomu říká kognitivní iluze, která způsobuje mnohem více podobých chyb, které si vůbec neuvědomuje - a přitom zásadně ovlivňují náš každodenní život). Kognitivních iluzí existuje v našem mozku bezpočet a osobně nevidím důvod, proč by tato nemohla být jedna z nich. Mé pozorování v tomto ohledu potvrzuje i další fakt - a sice, že nováčci, kteří mezi backtestem a živým obchodováním strávili bezpočet hodin paper-tradingem nebo trénováním patternů na playbacku problém rozeznávat situace v živém trhu nemají, nebo mají takový v mnohem menší míře. Jedním z důvodů je samozřejmě fakt, že tréning na playbacku jim vryl situace mnohem více "do krve", ale stejným dílem kladu za důvod takovému úspěchu i fakt, že zkrátka a dobře mozek takového obchodníka je odprostěn od chybné kognitivní iluze a místo toho je mnohem lépe připraven na reálnou informaci o tom, že za 2,5 hodiny nikoliv vyděláme 1000-2000 USD, ale spíše jen 100-200 USD, ale také můžeme stejnou nebo větší částku ztratit.
    Toto vše mě tedy vede k jednoznačnému závěru: Jednou z hlavních příčin, proč nováčci náhle vnímají situace v živém trhu jinak, než při backtestu, je absence mezikroku paper-tradingu, nebo trénování na playbacku. Absence tohoto kroku totiž vytvoří kognitivní iluzi nereálných očekávání, se kterými pak jdou začínající obchodníci obchodovat živé trhy. Vysoké očekávání klade na jejich trading vysokou úroveň stresu (násobící se s každým ztrátovým obchodem), tím dochází ke stavu mozku, ve kterém nevnímáme čistě a jasně (zatemnění mozku) a tím se dostáváme do zvláštního kruhu, kde náhle náš trading vypadá úplně jinak, než při backtestu. Nehledě na to, že pokud před live obchodování řádně paper-tradujeme, nebo trénujeme na playbacku, jsme již na situace do živého trhu mnohem lépe připraveni.
    Takže, má první rada zní - pokud se chcete přiblížit v live obchodování tomu, čeho jste dosahovali v backtestu, udělejte 2 věci:
    1) Všechny backtesty znehodnocujte o 30-40%, protože i vaše živé obchodování bude patrně horší, než backtest - tak to zkrátka a dobře bývá.
    2) Trénujte, trénujte, trénujte. Paper i na playbacku.
    Ke zklamání mnohých - opět zjevně neexistují žádné zázračné zkratky, nezbývá, než si projít veškerou potřebnou prací nutnou k úspěšnému tradingu. I závodníci musí hodně trénovat, aby měli dobré výsledky, když o něco opravdu jde. Automobilový závodník, který si dráhu projede jen na papíře a nikdy ne v reálném autě, se asi bude stejným způsobem divit, proč zatáčky při reálném závodě vidí jinak, než když si je prohlížel na papíře.
    Zjednodušujte
    Dalším častým důvodem, proč nováčci vše vidí dobře během backestu, ale ne už v živém obchodě, může být opravdu nezřídka přílišná komplikovanost systému a situací, které chceme v trzích obchodovat. Jako druhé tedy všem v takové situaci radím, zjednodušovat, zjednodušovat, zjednodušovat.
    Nejprve popřemýšlejte, zda některý z prvků systému, nebo některou z nuancí, nemůžete oželet. Občas byste byli sami překvapeni, bez čeho všeho na vašem grafu jste ve skutečnosti schopni žít (a obchodovat profitabilněji). Když vidím na grafu nováčka nejenom 2x CCI a a 2x EMA, ale k tomu volume, MACD, automatické vykreslování swingů a ruční zakreslování každé divergence, vcelku chápu, že v živém trhu pořádně nevidí, co se vlastně děje. Zkuste tedy ještě jednou vyhodit vše, co si myslíte, že vyhodit z grafu můžete (třeba vyhodíte úplně vše a zůstanete u čisté cenové akce, to se také občas děje). Samozřejmě, každé zjednodušení je znovu třeba backtestovat, abychom viděli, že stále máme v trhu potenciální edge. Zjednodušení ale současně povede k tomu, že budete nuceni v trhu vnímat méně informací a tudíž budete schopni lépe v trhu rozpoznávat to, co jste rozpoznávali i v backtestu.
    Stejným způsobem se pokuste také zjednodušit počet situací / patternů, které obchodujete. Nepotřebujete hned obchodovat 5 patternů nebo situací v trhu. Začněte pouze s 1-2, sice na začátku tolik nevyděláte, ale o to přeci v začátku vůbec nejde (vidíte, už jsme zase u těch očekávání). Jde o to, abyste se naučili bezchybné exekuci a naučili jste se alespoň jednu situaci rozpoznávat a obchodovat opravdu dobře - co nejblíže backtestu. Equity možná nebude s méně patterny / situacemi nejvyhlazenější - ale to by při aktuální vysoké chybovosti nebyla stejně! Takže i v tomto ohledu zjednodušujte - a snižujte očekávání. Jenom tak se pohnete vpřed.
    Mnoho začínajících obchodníků dělá tu chybu, že systém komplikují - a když zjistí, jak rozdílné jsou jejich reálné vstupy od těch backestových, začnou systém ještě více komplikovat a doplňovat dalšími prvky. Zkuste to přesně naopak.
    Soustřeďte se na to, co vám jde v živém trhu, ne na to, co vám vydělává v backtestu
    Má poslední rada je synergií obou předešlých.
    Nesnažte se hned vydělávat velké peníze - nesoustřeďte se na to, co vám "vydělával" backtest. Místo toho se soutřeďte na to, co vám alespoň trochu jde v reálu - protože to bude pak to rozhodující, co bude váš trading rozvíjet dál. Určitě je něco, co vám v reálu alespoň trochu půjde - a to se snažte rozvíjet. Ať už je to cokoliv - a klidně i něco mimo základní backtest.
    Nyní se možná ptáte, proč tedy backtest. Protože je zkrátka a dobře nezbytný, ať už si z něj vezmete v reálu cokoliv.
    Nedávno jsem studoval scénáristické techniky jednoho velmi úspěšného Hollywoodského scénáristy. Bylo až s podivem, kolik paralel se zde našlo s tradingem. Obzvláště mě zaujala část, kdy autor píše, jak hrozně důležité je nejprve si celý příběh s téměř matematickou precizností rozvrhnout předem (takzvaný "outline"), než začneme psát - s tím, že tato část mimo jiné zabere při psaní scénáře nejvíce času. Následně však autor dodává pozoruhodnou myšlenku: I když si vše perfektně dopředu rozvrhnete a naplánujete (hlavní zvraty příběhu, jednotlivé scény, atd.), budou situace, kdy při faktickém psaní scénáře zjistíte, že ve finále stejně píšete mnoho věcí úplně jinak, než jste si pečlivě naplánovali. Na otázku proč se tedy zdlouhavým procesem této přípravy zabývat pak autor odpovídá: Protože bez ní to zkrátka a dobře nejde. Bez této přípravy nevíte, co vlastně děláta, nic nemáte promyšlené, nemáte ani trochu, čeho se držte, nebo od čeho se odrazit.
    S backtestem je to dost podobné. Ve finále nezřídka budeme nakonec obchodovat jenom některé situace z našeho backtestu, nebo některé nové přidáme (po té, co je zbacktestujeme a vyhodnotíme jako funkční). Jinými slovy, s našim přechodem do live budeme náš trading nadále modifikovat. Je proto důležité být flexibilní, nezaseknout se zbytečně na tom, že najednou je něco jinak, než bylo v backtestu. Raději snižte očekávání a místo toho, aby vše bylo na 100% jako v backtestu, přemýšlejte, jak to udělat, aby to nebylo sice stejné, ale taky dobré. Aby to alespoň vydělávalo polovinu toho, co backtest a aby vám to zároveň šlo alespoň trochu v reálu. Zkuste zjednodušit, ubrat, modifikovat, zkuste jiný timeframe, nebojte se nových nápadů - buďte flexibilní. A hlavně trénujte, trénujte, a trénujte. Co máte natrénováno a jde vám na paper nebo na playbacku, to by mělo jít docela uspokojivě i v živém trhu.
    Trading není exaktní věda a cesta k úspěchu vede přes řadu překážek. Jedna z nich je bohužel i ta, že naše v backtestu nakoukané obchody se mohou ukázat jako v praxi neobchodovatelné. To nás ale nesmí zastavit. Nic nám nebrání využívat zkušenosti z živých obchodů ke zpětné modifikaci situací, následnému novému backtestu a postupnému upravování systému tak, až nám bude perfektně "sedět". Každá profese vyžaduje čas, než nám začne jít a než jsme v ní dobří - opravdu stále nechápu, proč si lidé myslí, že u tradingu by tomu mělo být jinak.
    S trochou práce a trpělivosti se určitě začnete s živým obchodováním k tomu backtestovému alespoň z části přibližovat - což samo o sobě už kolikrát stačí k zajímavým profitům.

    Bias (předpojatost)

    V kontextu tradingu se pojem "bias" nebo "předpojatost" vztahuje k systematickým chybám v myšlení a rozhodování obchodníků, které mohou negativně ovlivnit jejich obchodní výsledky. Tato předpojatost často vychází z našich přirozených psychologických sklonů a může se projevovat různými způsoby. 
    Nejčastější typy předpojatosti:
    Konfirmační předpojatost: Jeden z nejrozšířenějších druhů biasu. Obchodníci s tímto druhem předpojatosti často vyhledávají, interpretují a pamatují si informace, které potvrzují jejich stávající názory, zatímco ignorují nebo zlehčují informace, které by mohly jejich názory vyvrátit.
    Ztráta averzní předpojatosti: Mnoho obchodníků má tendenci držet se ztrátových pozic příliš dlouho v naději, že se trh "otočí", zatímco příliš rychle realizují zisky.
    Předpojatost způsobená nedávnými zkušenostmi: Pokud obchodník nedávno zažil velký zisk nebo ztrátu, může to ovlivnit jeho další obchodní rozhodnutí. Toto může vést k nadměrnému riziku nebo naopak k příliš konzervativnímu přístupu.
    Zakotvení (Anchoring): Obchodníci často dávají přílišnou váhu počátečním informacím, které dostanou, a poté "zakotví" svá rozhodnutí na základě těchto informací, i když později dostanou nové, relevantní informace.
    Předpojatost způsobená nadměrnou sebedůvěrou: Někteří obchodníci mohou mít nepřiměřenou víru ve své schopnosti předpovědět tržní pohyby, což může vést k nadměrnému riziku.
    Klam přeživších (Survivorship bias): Obchodníci často hodnotí aktuální výsledky jen na základě výkonnosti těch, kteří zůstali ve hře.
    Z pohledu psychologie mohou tyto biasy vycházet z našich evolučních kořenů, kde rychlé, instinktivní rozhodování bylo často klíčové pro přežití. Ve složitém světě tradingu však mohou tyto instinkty často víc škodit, než pomáhat. Je důležité, aby se obchodníci stali vědomi svých vlastních biasů a pracovali na jejich minimalizaci.
    Bias má podobný význam jako kognitivní zkreslení. Jsou to pojmy, které se často používají zaměnitelně, ale mají jemné rozdíly.
    Kognitivní zkreslení se vztahuje k systematickým chybám v našem myšlení, které mohou ovlivnit naše rozhodnutí a vnímání reality. Tyto chyby vycházejí z našich kognitivních procesů, jak zpracováváme informace. Kognitivní zkreslení je často důsledkem našeho mozku, který se snaží zjednodušit informace z našeho složitého světa.
    Bias (Předpojatost) je širší pojem, který může zahrnovat kognitivní zkreslení, ale také jiné formy systematické chyby, například v důsledku emocí, sociálního tlaku nebo kulturních norem. Zatímco kognitivní zkreslení je čistě "mentální" chyba, bias může mít různé zdroje.
×
×
  • Vytvořit...