O predikci pohybu trhu a edge

Predikování nebo předpovídání pohybu trhu je jeden z fenoménů ovlivňující celou řadu obchodníků. Ti začínající mají často pocit, že je to určitá schopnost oddělující ziskové obchodníky od ztrátových. Pokročilí obchodníci pak občas získávají představu, že trhům rozumí a dokáží je částečně předpovídat. A právě proto se v této oblasti skrývá nemálo úskalí.

Z mé zkušenosti je pocit schopnosti předvídat trh jednou z hrubých chyb, kterých se tradeři dopouštějí.

Trhy nelze předpovídat – jde o velmi komplexní prostředí, které se formuje tak, aby lákalo k zapojení nakupující a prodávající (nezapomínejte, že každý obchod je výsledkem interakce prodávajícího na jedné straně a nakupujícího na straně druhé). Po čase sledování trhů tak vždy můžeme získat nějaký pocit, proč trhu rozumíme a měli bychom se do jeho pohybu zapojit. Toto většinou nedopadá dobře. Resp. může to vycházet v nějakém omezeném období, kdy trhy mají určitý konstantní charakter. V průběhu let jsem například komunikoval s mnoha obchodníky, kteří v dlouhých býčích akciových trendech nakupovali akcie nebo i futures či opce na akciové indexy a prakticky obchodovali bez stop-lossu a ztrátu řídili různými styly ředění pozice. Často se orientovali na základě pocitu, že trhům rozumí. Pochopitelně, že na podobné tradery čeká jednoho dne nemilé překvapení v podobně události, která „se nedala predikovat“ a která může ze dne na den zničit kapitál, který budovali roky (podle stylu práce s rizikem).

Trhy skutečně nelze předpovídat – jediné, co v trzích dokážeme předpovídat a řídit, je náš risk.

Možná si říkáte, že toto se vás netýká. Nicméně v rámci mentoringu FIMS obchodníků mám příležitost vnímat, jak se systematičtí obchodníci mají tendenci postupně odchylovat od obchodních plánů a vstupovat do trhu na základě svých pocitů. Tedy na základě svého dojmu, že dokáží v aktuální chvíli „uhádnout“, kam trhy v následující chvilce vyrazí. Podobné obchody doporučuji pečlivě evidovat a analyzovat samostatně jejich výsledky z dlouhodobého pohledu. Většinou jde o ty emocionálně nevyčerpávající obchody (v rámci diskréčního obchodování), nabízející velmi nevalné poměry risku a zisku.

Pokud nelze pohyby v trhu předpovídat, jak můžeme vydělávat? Je to díky funkční kombinaci risk managementu a využívání určitých tržních principů, které mají tendenci se s určitou pravděpodobností opakovat. Tomu se běžně říká edge. A je to pojem, u kterého bych se rád na chvíli zastavil. Velmi důležité je totiž vůbec správné pochopení tohoto slova. Běžně se u nás používá slovo „výhoda“, která může ale trochu zavádět svatým grálem ve smyslu, že jde o něco, co nikdo jiný nemá.

Přitom ale edge není potřeba k vydělávání peněz jen v tradingu – je potřeba v libovolné podnikatelské činnosti. Běžní lidé si bohužel skutečně myslí, že i v podnikání je nutný k profitabilitě nějaký zázračný nápad, kteří oni nemají, a proto musí chodit do běžného zaměstnání. Zkušenější podnikatelé vědí, že to tak není. Unikátní myšlenka může být výhodou, ale i s běžnými myšlenkami lze vydělávat, pokud je provádíme s rozumem a dostatečnou vytrvalostí. Edge tedy chápu více ve smyslu rozumného konání využívajícího principu, který dokáže generovat peníze.

Pokud si šikovná kadeřnice otevře salón na rušné ulici v centru města, kde není příliš podobných salónů, bude mít pod kontrolou své náklady a kapitál, má velkou šanci, že se jí bude dařit. Přitom nedisponuje žádným unikátním know-how (výhodou) – každý toto může udělat podobně, jen to samozřejmě není tak úplně jednoduché (ve srovnání s jednoduchým zaměstnáním, například). Přesto je velká šance, že bude kadeřnice vydělávat a má určitý edge. Ten se může ale v čase zmenšovat – například v situaci, kdy by si všechny její kamarádky kadeřnice řekli, že si na stejné ulici také otevřou kadeřnictví a postupně by jich tam vzniklo dvacet.

V tradingu je edge často prezentován jako něco mystického, nebo dokonce něco, co v trzích neexistuje. Pokud by edge neexistoval, pak by to znamenalo, že se v trzích nedá systematicky vydělávat, což je samozřejmě nesmysl.

Edge má v trzích mnoho podob. Na druhou stranu ale existuje i ohromné množství falešných iluzí, které se mohou tvářit jako edge, ale často jím nejsou. Na to je třeba si dát velký pozor – jde vesměs o iluze vycházející z principu „kdo hledá, ten najde“. Trhy nabízejí nekonečné množství číselných kombinací, a když je budete skládat dostatečně dlouho, najdete kombinace, které se tváří opravdu zajímavě. Může to být cokoliv – třeba ve smyslu „nákup akciového indexu každé druhé pondělí ve 13 hodin s riskem 100 USD a ziskem 250 USD“. Spousta obchodníků podobnou informaci považuje za edge, přitom v reálu jde vesměs jen o přeoptimalizovanou iluzi.

Osobně mám rád, když v tradingu obchoduji edge vycházející z určitých vyšších principů nepotřebující žádné hluboké hledání „vzorců“. Například vypisování opcí a využívání rozkladu časového prémia. To je pro mne rozumný základ pro stavbu obchodního plánu s edge. Nejde přitom o žádnou výhodu, kterou by neznali ostatní. Stejný edge je například sezónnost, se kterou jsem v začátku svého obchodování pracoval při obchodování komoditních spreadů.

V rámci intradenního obchodování FIMS, kterému se věnuji při svém obchodování dnes nejvíce, máme edge postavený na sledování nabídky a poptávky. Opět jde o základní kámen fungování trhů, bez kterého se cena nemůže hýbat. Rovnice cena x čas x objem je princip fungující v jakémkoliv obchodu. Pokud v určitém času dochází za nějakou cenu k vyšším objemům, je to akce, která v aukčním prostředí pravděpodobně vyvolá určitou reakci. A to je z mého pohledu edge, od kterého můžeme budovat robustní přístup pro vydělávání v prostředí finančních trhů.

Je pak velmi důležité mít neustále na paměti to, že profity přicházejí na základě pravděpodobností využívaného edge, nikoliv na základě naší zvyšující se schopnosti „predikovat trhy“. Pokud v trzích bojujete například s nestabilními distribucemi profitů, je dobré se zaměřit na analýzu toho, co vnímáte jako základní edge podpírající váš obchodní plán. A zdali tento edge skutečně v trzích obchodujete.