O přechodu mezi simulovaným a živým obchodováním

Mnoho začínajících obchodníků si způsobuje finanční i mentální škody tím, že nevhodně přechází mezi simulovaným (paper trading) a živým obchodováním. Co bych ze své zkušenosti v této oblasti poradil?

Foto (c)iStockphoto.com/JimLarkin&nbsp

V tradingu je třeba se chovat systematicky a konzistentně. Každý obchodník se musí naučit eliminovat v rozhodování své aktuální emoce, nálady a chovat se podle nějakého „standardního“ plánu. Většina začínajících diskréčních intradenních obchodníků již patrně zná, jak hodně se může změnit jejich obchodní den jen na základě toho, jestli je první obchod ztrátový nebo ziskový. Čím volnější obchodní plán máme, tím více může začínajícího obchodníka ovlivnit i tak ryze náhodná událost, jako výsledek jediného obchodu. A to se bavíme jen o jediném dni – série úspěšných nebo neúspěšných dnů ovlivňuje psychiku a chování mnoha obchodníků a jejich vnímání rizika ještě mnohem více. A bohužel trading (a ten intradenní obzvláště) je o pravidelném přijímání jak ziskových, tak ztrátových obchodů.

Jedna ze základních cest, jak eliminovat v obchodování naše emoce, je obchodovat na základě co nejjednoznačnějšího obchodního plánu a také s dobrou přípravou pro daný obchodní den (viz například mé analýzy S/R úrovní, které popisuji v článku Petrův aktuální styl intradenního obchodování). Obchodník však musí pečlivě plánovat nejen konkrétní obchody, ale i způsob exekucí – např. kdy bude obchodovat simulovaně (paper) a kdy živě. Tedy samozřejmě v případě, kdy je ve fázi, ve které oba styly nacházejí uplatnění. Zejména přechod od paper tradingu k živému obchodování je třeba provádět po pečlivém uvážení a nikoliv impulzivně na základě dobrých pocitů z několika posledních sim obchodů. A bohužel sklony k neuváženému, impulzivnímu přechodu od simu k live obchodům má mnoho začínajících traderů, a proto doporučuji si pro tuto oblast připravit opravdu jednoznačný plán.

Jak už jsem na Finančníkovi mnohokrát napsal, úspěšný paper trading považuji za naprosto nezbytný základ k následnému přechodu k živému obchodování. Ano, úspěšný paper tradingu nezaručuje výdělky v live tradingu, ale pokud trader není schopen systematicky vydělávat na simu, na živém účtu to určitě nebude lepší. Podrobněji jsem o tomto tématu psal na Finančníkovi nedávno v článku Dotaz začátečníka: přešel jsem na živé obchodování a přestalo se mi úplně dařit. Důležitou hodnotu, kterou kvalitní paper trading v počátku kariéry tradera obchodníkovi přináší, je budování určitého emocionálního kapitálu. Tedy jednoduše řečeno důvěru v to „že trading funguje“ – že po ztrátových obchodech přicházejí ziskové atd. V intradenním obchodování doporučuji papertradovat alespoň tak dlouho, aby byl obchodník 3 po sobě jdoucí týdny v zisku (s rozumnou frekvencí obchodů, přijatelným poměrem úspěšnosti a podobně). Jde tedy o to zažít si – byť na paperu – určitou periodu konzistentní ziskovosti (a samozřejmě si tím i ověřit používaný obchodní systém). Bohužel, mnoho začínající obchodníků má tendenci se po pár ziskových dnech na simu impulzivně vrhat na živé obchody, v horším případě dokonce po pár ziskových obchodech.

To je samozřejmě velmi špatně z mnoha důvodů. Obchodník nejedná racionálně, rozhoduje se pod návalem svých tužeb a emocí. Jedná impulzivně a bez promyšleného plánu. Ničí si svůj emocionální kapitál a zakládá si na problémy v budoucnosti – s velkou pravděpodobností skončí výlet do živého obchodování brzy ztrátami, které ho psychicky vrátí mnohem hlouběji, než se může na první pohled zdát (hlavně při opakovaných pokusech se stejným vzorcem chování). Navíc si v sobě obchodník buduje sklony k impulzivnímu chování v jiných podobných situacích. Například v situaci, kterou bych pojmenoval „ještě jeden obchod poté, co jsem se rozhodl pro daný den skončit např. s ohledem na dosažený počet ztrátových obchodů“, která se často změní v den, kdy obchodník místo 3 obchodů udělá obchodů 20 a ztratí podstatně více, než si uměl na začátku dne připustit.

Přechod od simulovaného k živému obchodování by měl podléhat jednoznačnému plánu a splnění jasných pravidel. Pravidla lze pochopitelně upravovat (protože v rámci simulovaného obchodování se často formuje finální obchodní plán), ovšem v každém případě bych přechod sim – live doporučoval plánovat s předstihem alespoň několik dnů, aby nešlo o impulzivní rozhodnutí aktuálního okamžiku.

Stejná situace je i s přechodem k simu od živého obchodování. Není možné po prvním živém ztrátovém obchodu přepnout na sim, tam si naklikat pár „zisků“ a poté se zase s dobrým pocitem přepnout na živý účet. Pochopitelně, že bychom ve svém plánu živého obchodování měli mít jasné hranice, po jejichž překonání se vrátíme k simu (a nemusí jít jen o finanční ztrátu, ale i o pocit, že „něco je špatně“). V takovém případě by nás však měly čekat podrobnější úvahy o našem obchodování (tj. analýza co bylo špatně, jak to vylepšit) a nikoliv bezprostřední návrat do live obchodování. Pokud ale hranice nebyly zasaženy a obchodujeme dobře otestovaný obchodní plán, je nutné určitou dobu vydržet a sbírat zkušenosti s živým obchodováním. A ty se získávají pouze konzistentní exekucí našeho obchodního plánu.

Jinak řečeno, obchodování je hodně o překonávání sama sebe. Obchodník musí sám nacházet sílu, jak překonávat to, co mu není příjemné nebo do čeho se mu nechce. Ve fázi paper tradingu je třeba překonat pocity „ucházejících zisků“ a skutečně dokončit přípravu tak, jak jsme si ji naplánovali. Ve fázi prvního seznamování s live tradingem je nutné zase překonat strach z risku, důvěřovat své přípravě a chovat se podle připraveného plánu.