Naše obchody nikdy nebudou dokonalé

Mnoho začínajících traderů pohoří na tom, že ve svých obchodních strategiích hledají dokonalost. Snaží se vyladit všechny aspekty svého obchodního plánu do největších detailů bez ohledu na komplexnost trhů a fakt, že v nich prostě dokonalost hledat nelze. Většinu času vylepšují něco, co vylepšit není možné.

V okamžiku, kdy pak zinkasují první sérii ztrát, vnímají je jako chybu. Chybu v obchodním plánu, ve své analýze nebo sami v sobě. Přitom skutečnost je taková, že trhy vždy budou do vysoké míry nepředvídatelné a každý obchodní systém generuje občas ztrátové obchody, drawdowny a výsledky je třeba vždy vnímat z odpovídajícího delšího časového horizontu. Například intermarket divergence představující můj oblíbený vstupní pattern profitují nejvíce v situacích, kdy jdou trhy spíše do strany, nebo alespoň vytvářejí výrazné swingy. Pokud trhy začnou silně trendovat, protitrendové vstupy přirozeně ztrácejí. Obchodníci vyhledávající například prolomení trhu zase potřebují v trhu silnější pohyb, který není v trhu každý obchodní den atd.

Lze systémy vstupu vylepšovat? Jistě, všechno lze posouvat dále, ale otázka zní, nakolik je to efektivní. Žádný obchodní systém nemůže jednoduše stejně vydělávat v silných trendech a současně i v době, kdy jdou trhy do strany. Začnu-li například přidávat ke vstupům na intermarket divergencích stále komplexnější podmínky pro obchodování i v silných trendech, získám nakonec hybrid, který nebude vydělávat ani v dobách, kdy by se mu z principu mělo dařit nejvíce. Přitom právě podobné ladění vstupů je oblast, nad kterou tráví začínající obchodníci nejvíce svého času.

Lepším řešením hledání stability je i v diskréčním obchodování podle mých zkušeností:
1) Funkční dotažení jednoho přístupu, kdy hlavní pozornost by měla být věnována správnému risk managementu a přiměřeným očekáváním.
2) Po zvládnutí bodu 1 u jednoho systému určitá diverzifikace např. skrz jiný typ vstupů nebo jiné obchodní přístupy.

Bod 1 je kritický a teprve v okamžiku, kdy jej trader skutečně pochopí, se může posunout dále. V praxi to znamená přijmout skutečnost, že pokud obchoduji například intermarket divergence a trh bude daný den nakonec silně trendovat, zinkasuji patrně ztrátu/ztráty, nebo v lepším případě nevydělám. Není to moje chyba, není to chyba systému. Chyba je zkoušet vydělat za každou cenu, obchodovat protitrendově cokoliv, co jen vzdáleně divergenci připomíná a za den ztratit 15 % účtu. Jinak řečeno jsou dny, kdy obchodník udělá vše „správně“ a přesto ztratí. Zkušení obchodníci se mohou situaci snažit zvrátit vyšší intradenní frekvencí obchodů, ovšem začínajícím traderům bych toto opravdu nedoporučoval z mnoha důvodů, které na Finančníkovi průběžně zaznívají.

Díky spolupráci s mnoha tradery jsem si ověřil, že především v začátcích je lepší věnovat pozornost risk managementu než snaze „rozumět trhům“ za každých okolností. Konkrétně to znamená například zkusit jeden, dva protitrendové obchody za den s dobrým potenciálním targetem (hovoříme-li například o intermarket divergencích, to samé platí pro jiné typy vstupů – například korekce do trendů atd.) a mít tak jasně danou hranici potenciální maximální ztráty za den. Pokud se nezadaří, nechat obchodování na další den, kdy mohou být pro daný typ obchodování lepší podmínky. Takový přístup sice bude nadělovat ztrátové dny, ale ztráta bude limitovaná na velmi malé procento účtu. Současně má trader velkou šanci, že při rozumném obchodním plánu bude nakonec každý měsíc hodnotit svůj účet. Na rozdíl od obchodníků, kteří se snaží hyperaktivně obchodovat každý den bez dostatečných zkušeností.

Navíc i v diskréčním obchodování je přirozená určitá diverzifikace. Například skrz obchodování trendových a protitrendových patternů. Ovšem několikrát se mi potvrdilo, že je lepší jít v tomto ohledu skutečně „krok za krokem“ a nejprve zvládnout jeden typ vstupů (např. trendové patterny) a teprve následně přidat další typy vstupů. Pokud se začínající diskréční obchodník snaží obchodovat najednou trendově i protitrendově, vesměs to končí tak, že nakonec vidí „vstupy úplně všude“. Navíc diverzifikace, skrz kterou se většinou dostáváme ke stabilnějším profitům, nemusí nutně probíhat na jednom timeframu – zkušenější obchodníci často kombinují například intradenní obchodování s občasným opčním obchodem atd. To je už však mimo hlavní téma dnešního článku, kterým jsem chtěl navodit inspiraci směrem, že není dobré koncentrovat veškerou energii na perfektnost jednoho obchodního přístupu a snahu vydělat s jedním systémem za každých podmínek.

Každý trader se samozřejmě časem zlepšuje a s tím se zvyšuje i jeho šance vydělávat více s daným přístupem díky vlastnímu úsudku. Zejména z počátku je ale prostě nutné přijmout fakt, že to, co nám generuje peníze, není naše geniální schopnost odhadnout další vývoj trhu, ale dobrý risk a trade management posuzovaný z dlouhodobějšího horizontu. Obchoduji-li například intermarket divergence v S/R zónách, pak se výsledky obchodování určitě o moc nezhorší (naopak!!) budu-li obchodovat denně jeden, maximálně dva vstupy. A pokud budou oba ztrátové, přijmu jenom skutečnost, že daný den trhy trendují a vydělám jindy (ideálně díky vyšším RRR více, než kolik jsem dnes ztratil). Podobné uvažování je velmi osvobozující a obchodník rázem získá jak hodně energie, tak spoustu extra času, který by jinak trávil snahou zkusit daný den „ještě nějak vydělat“.