Na čem aktuálně pracuji – portfolio systém komoditních strategií (část I)

Na Finačníkovi vnímáme jako nejsmysluplnější cestu vydělávání peněz na burze skrze maximální využití automatizace. Mezi hlavní benefity patří výraznější psychologická pohoda při obchodování (v porovnání s diskrečním tradigem) a časová nenáročnost. Samotné obchodování zabírá maximálně pár minut denně, kdy kontrolujeme chod všech skriptů.
Že lze vše zvládnout i bez počátečních znalostí programování, ukazují i reference dosavadních účastníků skupiny, které naleznete na této adrese.
Podstatné je ale uvědomit si, že vytvoření komplexního automatizovaného worfklow nejde hned, nejde to ani za měsíc. Jde o postupnou práci. Dobrou zprávou ale je, že pro vydělávání peněz není potřeba mít hned hotové celé workflow. Stačí jen menší část, které pak věnujete o trochu více času manuálním dohledem a postupně vše vylepšujete.
A jelikož jsme si sami prošli celým procesem „od nuly“ k automatizovanému portfoliu, vznikla na Finančníkovi před lety skupina TechLab. Jejím cílem je pomoci Vám vytvořit podobné automatizované řešení, jaké sami používáme v každodenní praxi. Ve skupině proto najdete všechny potřebné informace.
Podrobný popis skupiny naleznete na stránce https://tri.financnik.cz/techlab. V tomto dokumentu jsme připravili rámcový popis cesty, jak se k automatizaci dostat krok za krokem.
Automatizace pochopitelně přináší potřebu osvojení nového know-how. Zejména pokud do ní přicházíte ze světa neprogramátorů tak jako my. Ve skutečnosti není pro automatizaci obchodování nutné zvládnout pokročilé programování (viz reference stávajících účastníků). Spíše je potřeba postupně si osvojit práci s drobnými nástroji a ty vhodně poskládat dohromady.
TechLab je skupina, kde sdílíme postupy, které sami využíváme v každodenní praxi.
Sami přitom na automatizovaných řešení pracujeme již mnoho let a naše workflow jsou tak již poměrně propracovaná. V principu si automatizované obchodování můžete představit jako následující diagram:

S podobným workflow se například nebojíme ani spravovat externí peníze (Petr provozuje alternativní fond založený na automatizovaných strategiích). Ohromnou výhodou podobných automatizovaných procesů je i skutečnost, že je lze pohodlně škálovat. Do fungujícího workflow obchodujícího určitý počet strategií lze vždy snadno přidat další strategii obchodující jiný princip, jiný timeframe nebo jiný typ trhů. To vede jak k možnosti vyšší diverzifikace (postupování nižšího risku), tak možnosti pracovat s vyšším kapitálem. Řada obchodníků dnes tak skrz poskytované know-how obchoduje pomocí automatizovaného workflow s velmi malou časovou náročností buď své úspory, nebo se zaměřují i na správu větších peněz.
V TechLabu naleznete vše potřebné, abyste si sami vytvořili podobné řešení. Zejména pokud se s prostředím automatizace obchodování zatím seznamujete, může Vám zprvu přijít TechLab až příliš odborný.
Je to proto, že mnoho obchodníků zde už na sobě pracuje roky a za tu dobu jsou podstatně dál, než jste nyní vy. Ale nezoufejte. Všichni jsme začínali z podobného stavu „nula“. Je opravdu potřeba nespěchat a postupovat kupředu pomalu. Je dobré sledovat nové minikurzy a tutoriály, ale nemějte stres z toho, že nebudete všemu rozumět.
Pro zvládnutí automatizovaného obchodování doporučujeme následující postup:
1. Začít zprovozněním poskytnutých blokových řešení (na paper účtu)
Prvním krokem je zvládnutí automatizace získávání obchodních signálů a následného odeslání obchodních příkazů do obchodní platformy pomocí vlastních skriptů (programů). Zní to složitě? První dobrou zprávou je, že v této fázi nemusíte umět programovat. V rámci TechLabu najdete velké množství tutoriálů, ve kterých je spousta tipů a návodů, jak této základní úrovně automatizace dosáhnout svépomocí.
Další dobrou zprávou je, že jsme připravili workshopy, které Vás dílčími kroky automatizace plynule provedou, a jejichž součástí jsou plně funkční skripty. Doporučujeme začít absolvováním Workshopu swingového obchodování (kde se seznámíte s principy swingových strategií a naučíte se získávat signály pro vstup/výstup z pozic). Následně můžete pokračovat ročním předplatným TechLabu Automatizace (kde navíc získáte plně funkční skript autotraderu s podrobným popisem používání). Spolu s programem Amibroker (který je třeba si pořídit samostatně) budete mít k dispozici veškeré nástroje pro vytvoření níže uvedeného automatizovaného worfklow. Doporučujeme spustit na paper účtu a postupně ladit cokoliv, co nebude fungovat.
 

 
Zkušenější obchodníci mohou TechLab využívat v nejlevnějším typu předplatného „Podpora“. V něm získáte veškeré know-how a podporu, ale bez hotových řešení, které stačí „instalovat a spustit“.
Jakýkoliv dotaz pište do TechLabu. Nejlépe do vlákna První automatizace. Relativně brzy byste měli mít v provozu první jednoduché automatizované workflow, které spustíte na svém osobním počítači jednou za den dopoledne evropského času a během pár minut máte hotovo.
V této fázi nebudete patrně zasahovat do poskytnutých skriptů. Nicméně v budoucnu bude potřeba si řešení upravit přesně podle vlastních požadavků. Je proto dobré začít se seznamovat s Amibrokerem a Pythonem. Pro oba programy pořádáme v TechLabu minikurzy pro začátečníky. Vyhlašujeme je průběžně v průběhu roku. Každý živý běh minikurzu je trochu jiný, je moderovaný a obohacený mnoha domácími úkoly, které řeší celá komunita. Do výuky se však můžete pustit hned. V rámci ročního předplatného TechLabu Automatizace máte přístup k archivu minikurzů, které naleznete na této stránce. Jako první doporučujeme pustit se do minikurzů Základy zvládnutí Pythonu – od nuly k práci s daty a První strategie v Amibrokeru. Ke kurzům v archivu není aktivní podpora, ale samozřejmě můžete dotazy pokládat v běžné diskuzi TechLabu.
 2. Napojení obchodního deníku
 Jako další krok doporučujeme do workflow zařadit obchodní deník. Ten připravil v Pythonu trader s přezdívkou Unlimited a je ke stažení zde.
Vaše workflow pak bude v cíli vypadat následovně:

Práce na obchodním deníku Vás může vytížit určitě na několik týdnů. Zejména pokud budete současně pronikat do základů Pythonu. Je to hlavně proto, že obchodní deník již můžete začít pomalu přizpůsobovat svým vlastním potřebám a v rámci jeho studia začít podrobněji analyzovat svá data.
Rozhodně doporučujeme shlédnout minikurz Obchodní deník v Pythonu, který průběžně vyhlašujeme, případně rovnou ze záznamu, ke kterému mají přístup všichni s ročním předplatným TechLab Automatizace.
Další tutoriály, které Vám mohou pomoci v této fázi:
V prvním kroku můžete spravovat výsledky vedené v Excelu. Tutoriál je publikován zde. K automatizovanému deníku můžete připojit i obchody zpracované před uvedením do jeho provozu. Tutoriál je publikován zde. 3. Zapojení podpůrných skriptů
V této fázi by Vám již měla běžet docela solidní automatizace, jejíž provoz zabírá maximálně desítky minut týdně. Příkazy z Amibrokeru jsou předávány Autotraderem do Interactive Brokers. Veškeré obchody jsou zaznamenány v databázi. Máte k dispozici statistiky o svém obchodování a dokážete vytvářet podobné portfolio grafy slučující výkonnosti jednotlivých strategií:

Nyní se můžete zaměřit na pilování workfow. Můžete zapojit skripty vyřazující duplicitní trhy z obchodovaných portfolií, stahovat data o shortovatelnosti z FTP Interactive Brokers a vyřazovat neshortovatelné akcie ze signálů (pokud pracujete se short strategiemi), stahovat data o vyhlašování earnings a příslušným způsobem je zapracovat do signálů Mean reversion strategií. Jednoduše pracovat na mnoha vychytávkách, které v průběhu času v TechLabu zmiňujeme.
Zásadní jsou v této oblasti následující tutoriály:
Kontrola shortovatelnosti akcií. Tutoriál je publikován zde. Automatizované stahování dat vyhlašování dividend. Tutoriál je publikován zde. Filtrování obchodních signálů na earnings data pomocí API. Tutoriál je publikován zde. 4. Testování nových strategií
Prioritou TechLabu je pomoci dostat Vás do produkční fáze systematického portfolio obchodníka. Proto jsme poskytli bloky, které je možné od startu bez větších znalostí pospojovat a začít s nimi pracovat – na paper účtu nebo nějakém malém živém účtu (poté, co do problematiky sami proniknete a nástroje přijmete za své). Praxe je praxe a nic ji nenahradí. Proto by mělo být prioritou co nejrychleji vše rozhýbat do každodenní rutiny, byť z počátku bez nějakých zásadních očekávání vydělávání větších peněz.
Ovšem pro peníze trading všichni děláme. A peníze se v tradingu vydělávání skrz to, že budete obchodovat vlastní strategie a aplikovat do trhu vlastní nápady.
Je dobré si osvojit Amibroker a postupně připravovat nové strategie nebo upravovat ty, které máte z Finančníka. Pokud jste to zatím nezkoušeli, doporučujeme shlédnout v TechLabu minikurz První strategie v Amibrokeru a pokročilejší Custom backtester v praxi. V této fázi byste měli mít již i základní know-how, jak pomocí Pythonu vytvářet vlastní portfolio analýzy a postupně posouvat obchodované portfolio kupředu.
Zásadní jsou v této oblasti následující tutoriály:
Vytváříme idea first systém. Tutoriál naleznete zde. Jednoduché, ale funkční portfolio pomocí sezonality. Tutoriál naleznete zde. Testování systému obchodujícího sezonalitu na futures. Tutoriál naleznete zde. Rotační strategie v Amibrokeru. Tutoriál naleznete zde. Krátkodobé systematické strategie a kryptoměny. Tutoriál naleznete zde. 5. Další automatizace
Hodně obchodníků v TechLabu cílí na tzv. plnou automatizaci. Tedy řešení, které jim samo poběží na serveru bez toho, aniž by jej třeba několik dnů sledovali. To je určitě možné a sami tímto směrem jdeme.  Na rovinu ale zdůrazňujeme, že jemné finalizování plné automatizace zabere opravdu hodně času a znalostí, přitom už ve finále tolik času (oproti „skoro automatizovanému přístup“) nešetří  a více peněz také nevydělá. Tedy rozhodně není třeba se tímto cílem ze začátku jakkoliv stresovat a v podstatně na něj ani mířit. Z našeho pohledu stačí drtivé většině obchodníků řešení, které běží skoro samo, ale je lepší na něj trochu dohlížet.
V TechLabu každopádně naleznete hodně tipů, jak se v této oblasti posouvat. Ukážeme Vám, jak spouštět řešení na serverech, jak využívat git, jak si posílat informace o tradingu například na mobil, jak on-line monitorovat běh programů atd.
Zásadní jsou v této oblasti následující tutoriály:
Aplikace pro ovládání autotraderů z mobilu. Tutoriál naleznete zde. Task Scheduler a nastavení úloh pro ID obchodování. Tutoriál naleznete zde. Workflow pro sledování běhu skriptů. Tutoriál naleznete zde. Individuální podpora
Výše uvedené body jsme připravili proto, aby ukázaly, jakou cestou zhruba jít a co by mělo být cílem.
Je nicméně jasné, že každý účastník TechLabu přichází do procesu vytváření automatizovaného worfklow s různými znalostmi a zkušenostmi. Každý bude bojovat s jinými překážkami a chybovými hláškami. Proto je TechLab také technickou poradnou. Pokud nevíte, jak se posunout z bodu A do bodu B, tak se ptejte. S vysokou pravděpodobností jsme podobný problém již v minulosti také řešili a jistě Vám dokážeme poradit. Prakticky každý dotaz zodpovíme nejpozději do druhého pracovního dne.
To dělá TechLab opravdu unikáním prostředím. Získáváte přístup k obchodníkům, kteří know-how provozují v praxi, kteří v tutoriálech ukazují, jak řeší úkoly, na kterých sami pracují. A pokud si nebudete vědět rady, jak aplikovat popisované know-how do vlastní praxe, tak se stačí zeptat.
Vzhůru do vlastní automatizace obchodování! Hlavní diskuzní vlákna TechLabu naleznete zde.
Registrační informace naleznete na stránce https://tri.financnik.cz/techlab. V případě zájmu o změnu typu předplatného při již aktivní účasti v TechLabu pište na e-mail kurzy@finacnik.cz a změnu nastavíme ručně. E-mail můžete samozřejmě použít při jakémkoliv dotazu k TechLabu.

Sharpe ratio (česky Sharpeho poměr) je finanční ukazatel, který investorům umožňuje měřit výkonnost investice vzhledem k jejímu riziku. Tento poměr je pojmenován po laureátu Nobelovy ceny Williamu F. Sharpeovi a je široce používán ve finančním průmyslu jako standardní nástroj pro hodnocení výnosu na jednotku rizika. Při jeho výpočtu se odečítá bezriziková sazba od očekávaného výnosu aktiv a tato hodnota je poté vydělena standardní odchylkou výnosů, která reprezentuje volatilitu nebo riziko aktiv.
K zhodnocení peněz skrz trading dochází při různých profilech rizika a výnosů. Sharpe ratio v tomto nabízí cennou perspektivu. Pomocí tohoto ukazatele lze porovnat, jak dobře nebo špatně vypadá investice ve vztahu na každou jednotku rizika, kterému je investice vystavena. Vyšší Sharpe ratio obvykle značí, že investice má lepší výkon při přihlédnutí k riziku, zatímco nižší hodnota může signalizovat potenciální problémy nebo nedostatečné odměňování za přijaté riziko.
Výpočet Sharpeho poměru
Sharpeho poměr je definován jako rozdíl mezi výnosem portfolia a bezrizikovou sazbou výnosu dělený standardní odchylkou výnosů. Tímto způsobem měříme, jak efektivně je portfolio schopno generovat výnos za přijaté riziko. V běžném tradingu se do výpočtu bezriziková sazba výnosů pro zjednodušení nezapočítává.
Vzorec pro Sharpeho poměr:
Sharpeho poměr = (Výnos portfolia - Bezriziková sazba výnosu) / Standardní odchylka výnosů
Výnos portfolia je průměrný výnos, který investoři očekávají získat z investice. Bezriziková sazba výnosu je teoretický výnos z investice bez rizika, obvykle se používá výnos státních dluhopisů jako proxy. Standardní odchylka výnosů měří volatilitu výnosů portfolia nad bezrizikový výnos a jedná se o kvantifikaci rizika.
Příklady a aplikace Sharpeho poměru v praxi
V nedávném článku popisujícím plán vytvoření komplexního portfolio systému spravujícího větší počet obchodních systémů a komoditních trhů jsem zmínil cíl pracovat se Sharpe ratio o hodnotě minimálně 1. Dostal jsem hned několik dotazů, jaké to tedy bude konkrétně zhodnocení? Na jaké výdělky cílím? Pojďme si tedy dnes ukázat, jakou má Sharpe ratio souvislost s výdělky a proč tuto metriku používám.
Většina obchodníků zde jistě již více než tuší, že výdělky pocházejí na burze z podstupovaného risku.
Pokud máme obchodní systém pracující s úspěšností např. 60 % při RRR 1:1 (na obchod vyděláme průměrně tolik, kolik průměrně riskujeme), pak víme, že systém bude z dlouhodobého pohledu vydělávat. Nicméně kolik a s jakým drawdownem bude záležet na tom, kolik budeme riskovat na jednotlivé obchody. Jiné zhodnocení a drawdown bude, pokud budeme na obchod riskovat 0,01 % a jiné, pokud budeme na obchod riskovat 10 %.
Většina profesionálních obchodníků tak výkonnost systémů posuzuje nikoliv podle parametrů typu úspěšnost nebo RRR, ale podle toho, jaký mají poměr průměrné výkonnosti k risku. Riskem může být například maximální drawdown. A určitě jste narazili na obchodníky, kteří referují o kvalitě systému například pomocí metriky průměrné zhodnocení/maximální drawdown. S maximálním drawdownem je ale ta potíž, že jde o jediné číslo – tedy statisticky velmi nerelevantní údaj. Ne nadarmo se říká, že maximální drawdown strategie je ten, který je teprve před námi.
Měření risku skrz volatilitu
Sám tak dnes risk posuzuji skrz rozskákanost výkonností křivky, čemuž se říká volatilita. Protože zde platí přímá úměra – čím volatilnější (rozskákanější) výsledky jsou, tím vyšší drawdown jednou přijde. Volatilitu lze měřit jednoduše, sám pracuji se směrodatnou odchylkou – funkcí, kterou naleznete v každém tabulkovém procesoru.
A co je extrémně důležité – volatilitu lze nejen měřit, ale v tradingu i kontrolovat (řídit). Vesměs pomocí risk managementu, kterým ovlivňujeme velikost otevíraných pozic. Vím, že toto téma bude pro začínající obchodníky náročné na pochopení, ale pro začátek je dobré si vštípit do hlavy – v tradingu nelze kontrolovat zisky, lze ale kontrolovat risk (právě zmíněnou volatilitu). Jen naivní začátečník staví strategie tak, aby vydělal „xx procent ročně“. Profesionál je staví tak, aby měly volatilitu „xx procent“, kterou dokáže na účtu ustát a zisky se dostaví.
A zde se dostáváme zpět k samotnému Sharpe ratio. To ve své zjednodušené podobě představuje poměr průměrné výkonnosti právě k volatilitě (směrodatné odchylce výnosů).
Tedy:
Sharpe ratio = průměrná výkonnost / volatilita
Přičemž volatilitu dokážeme v rámci strategií řídit risk managementem.
Sharpe ratio samo o sobě představuje parametr kvality systému (tedy reflektující náš edge).
Máme-li tak k dispozici Sharpe ratio a volatilitu (kterou můžeme řídit = ovlivňovat), dostaneme průměrnou výkonnost vynásobením Sharpe ratio volatilitou.
Konkrétní příklad vyhodnocení portfolia systémů pracujícího s komoditními trhy
Systém má Sharpe ratio cca 1,1. Pomocí modulu risk managementu otevíráme pozice tak, aby byla průměrná roční volatilita cca 15 %. Při backtestu s použitím dat 1. 1. 2000 – 12. 5. 2020 vychází průměrné roční zhodnocení 16,4 % (což hrubě odpovídá výše uvedenému vzorečku, kdy bychom ke zhodnocení došli vynásobením 1,1 * 15 %). Maximální drawdown byl při této volatilitě -20,3 % a equity křivka vypadala následovně:

A nyní malé „kouzlo“. V rámci position sizingu změním jedinou konstantu, aby systém obchodoval s vyšším riskem a cílil na roční průměrnou volatilitu 25 %. V praxi to znamená, že systém bude otevírat trochu větší pozice. Sharpe ratio systému se tím moc nezmění (malý rozdíl je dán mj. různými zaokrouhleními ve velikosti pozic), ale díky vyšší volatilitě bychom měli dostat vyšší průměrné zhodnocení (a logicky i vyšší drawdown, který z vyšší volatility vychází). A přesně takové výsledky backtest nabízí:

Najednou zde máme průměrné roční zhodnocení 29,85 % při vyšší volatilitě a vyšším drawdownu. Ten vyšel na -29,8 %, ale nezapomínejme na to, že jde o jediné číslo – v reálu může být i vyšší.
To byla tedy věřím praktická demonstrace toho, proč sám rád Sharpe ratio používám:
Pokud budete mít součástí svého obchodování modul risk managementu řídící volatilitu obchodování, sami se můžete rozhodnout, jak velký risk chcete do obchodování pustit a jak vysokým zhodnocením (a drawdownům) se otevřít.
V případě FinFolia to znamená, že s malým kapitálem bude možné obchodovat s riskem na úrovni 30 % anualizované volatility (a očekávat drawdowny i přes 30 %) a s velkým kapitálem risk snížit například na polovinu – tím se sníží jak drawdowny, tak pochopitelně i zhodnocení. Sharpe ratio pak definuje právě vztah mezi volatilitou a výnosy.
Sharpe ratio - závěrečné shrnutí
Pro maximální flexibilitu v řízení volatility v rámci strategie je dobré obchodovat s pákovými instrumenty. Pokud obchodujete futures, určitě se vyplatí o Sharpe ratio zajímat. Hlavně proto, že vás v konečném důsledku metrika dovede i k risku, který reálně podstupujete.
V případě akcií je možné princip použít také, ale jen v omezené míře. V případě málo volatilních akcií prostě nejde vždy cílit na vysokou volatilitu (protože nám broker díky nižší páce nedovolí otevřít dostatečný počet akcií). Nicméně i tak se vyplatí uvažovat výše popsaným způsobem. 

Jednou z prvních otázek, na kterou si musí začínající obchodník odpovědět, je co obchodovat. Preferovat bychom měli co nejlevnější trhy na obchodování a současně dostupné pro náš obchodní účet. Pro pomalejší swingové obchodování, které je z mé zkušenosti pro začínající tradery nejvhodnější, se z levnějších burzovních trhů nabízejí zejména akcie nebo ETF. U ETF ale bohužel platí, že americké tituly nelze s menšími účty v EU díky její regulaci obchodovat a evropské ETF jsou pak vesměs výrazně dražší na obchodování. Jako jedna z nejrozumnějších voleb pro start obchodování se tak jeví americké akcie. Zbývá ale otázka – zaměřit se na jednu akcii, několik málo titulů nebo nějakou větší skupinu?
Jeden z běžných pohledů na toto téma může být začít obchodovat jediný trh, specializovat se na něj, získat pro něj cit, a teprve potom si přidávat do obchodovaného portfolia další trhy. Musím se přiznat, že v počátku své kariéry profesionálního obchodníka jsem měl na věc podobný pohled, který jsem však v průběhu doby výrazně přehodnotil.
Obchodování jen jediného trhu není zdaleka optimální a u většiny obchodníků to vede k situacím zbytečně způsobujícím ztráty.
Jedním z důvodů je ten, že obchodování jednoho trhu svádí technické obchodníky k tendenci „subjektivně předvídat vývoj ceny“. Vnímají, že trh dělá něco, co již v minulosti zažili a trh by se mohl zachovat podle jejich očekávání. Takové přesvědčení bývá velmi silné a často vede k porušení jemných pravidel obchodních plánů. Jednoduše se obchodníci snaží „známou“ situaci obchodovat agresivněji, protože „ví“, jak trh zareaguje. Asi nemusím příliš podrobně rozepisovat, že podobné chování v trzích dlouhodobě generuje ztráty. Budeme obchodovat jen naše pocity a dojmy, které nevycházejí ani z dostatečného statistického vzorku dat. Jednoduše řečeno – naše mysl si vzpomene na jednu, dvě podobné situace z minulosti, kdy trh vypadal podobně jako nyní a bude z toho vyhodnocovat obecné, velmi silné závěry. A věřte mi, mozek je v tomto ohledu specialista. Jednou z jeho základních vlastností je podporovat nás v našem vlastním úsudku, což je přesně to, co se pro trading v podobné situaci vůbec nehodí.
Dalším úskalím při obchodování jediného trhu je frekvence obchodů. Budeme-li čekat na swingové obchody vycházející z denních grafů, můžeme se připravit spíše na maximálně několik signálů za měsíc (a spíše méně). To je pochopitelně zejména pro začínající obchodníky málo. A tak bude jejich přirozenou tendencí obchodování slabších situací, případně snižování timeframe a přechod na intradenní obchody.
Místo zaměření se na jediný trh je tak lepší obchodovat více trhů najednou. Můžeme se soustředit jen na nejsilnější situace vycházející například z denní struktury trhu a zároveň budeme mít díky současné analýze více trhů k dispozici větší množství obchodních signálů. U futures kontraktů toto bohužel vede k potřebě větších obchodních účtů, neboť se musíme připravit na situace, kdy budeme obchodovat více obchodních příležitostí najednou. U akcií lze ale obchodovat i velmi malé pozice, a je tak možné obchodovat více trhů i s opravdu malým kapitálem. V případě akcií je navíc současné obchodování více trhů najednou vhodné i z pohledu řízení risku. Jednotlivé akcie mívají tendence silně reagovat na fundamentální zprávy. Není výjimečné, když se přes noc cena titulu hýbne o deset a více procent jedním nebo druhým směrem (např. po vyhlášení ekonomických výsledků firmy). Sám tak obchoduji v systému nejméně 5 různých akciových titulů, většinou ale více. Pokud jedna z držených pozic divoce poskočí, nemá to na celý účet příliš zásadní vliv.
Jak si vybrat skupinu akcií k obchodování? Tituly si pochopitelně můžeme vybrat úplně sami třeba podle toho, které akcie jsou nám sympatické. Ovšem v takovém případě se s nejvyšší pravděpodobností dopustíte jednoho z „hříchů“ přeoptimalizace – tzv. klamu přeživších. Ten spočívá v tom, že si do portfolia budeme logicky vybírat jen trhy, kterým se dařilo – například dlouhodobě rostly. V takovém případě je zřejmé, že i jakýkoliv backtest strategie bude velmi ovlivněn už jen tím, jaké trhy jsme vybrali. Přitom do budoucna není zaručeno, že dnes úspěšným titulům se bude dařit stejně i nadále.
Výběr skupiny akcií k obchodování je tak lepší provádět podle určitého systematického klíče, podle kterého jsme schopni kdykoliv v čase přesně definovat trhy, které obchodujeme. Sám pro tyto účely používám složení akciových indexů typu S&P 500, S&P 100, Dow Jones, Nasdaq 100 a podobně. Akciové indexy představují koše akcií sestavované podle jasně daných kritérií. Například Dow Jones Industrial Average je vypočítán z cen akcií 30 velkých společností obchodovaných na amerických akciových burzách. Index je sestavován pod zkratkou DJIA již od roku 1896 a máme tak mj. i velké množství dat k testování. Je potřeba dát si ale pozor na to, že společnosti se v indexech mění. Konkrétně u DJIA ale nejsou změny tak časté. Podle Wikipedie se index změnil od svého založení 54krát. Za posledních 10 let bylo změn 6. Pokud budeme testovat strategie na 30 akciích z indexu DJIA i ručně, dá se to zvládat i včetně toho, že budeme sledovat, které tituly byly skutečně v indexu v daný den zahrnuty. Složení indexů lze nalézt na mnoha stránkách – například finviz.com sekce screener, kde si vybereme index = DJIA. U větších indexů typu S&P 500, který obsahuje přibližně 500 akcií, už je pak lepší použít některé z dostupných programových řešení.
Je vůbec možné ručně obchodovat například cenové patterny na několika set akciích současně? Vlastně to není vůbec tak náročné, jak to může znít. Je třeba mít na paměti, že v případě pomalejšího swingového obchodování se na jednotlivých trzích objeví silné vstupní situace jen jednou za čas.  Potřebujeme tak mít k dispozici jen řešení, které sleduje všechny potřebné akcie a upozorní nás na momenty, které jsou důležité (například formující se vstupní signál). Takovým řešením se říká skenery (anglicky screener). Pro swingové obchodování akcií je naleznete zdarma na řadě webů – např. již zmíněný finviz.com, oblíbený je tradingview.com atd. Na těchto webech si lze snadno a zdarma vyhledávat akcie splňující určitá obecnější pravidla – například nastavení technických indikátorů. Obchodujeme-li mechanický plán, existuje navíc mnoho softwarů, ve kterých si můžeme naskriptovat přímo konkrétní podmínky našeho obchodního plánu. A to je způsob, jak swingově sám obchoduji. Řekněme, že sleduji situaci průlomu high swingu pro breakout vstup. Danou situaci obchodního plánu si popíši pomocí mechanických pravidel a převedu do skriptu. Každý den ráno pak skript spustím třeba i na několik set trhů a software mě sám upozorní na konkrétní akcie, kde se vstupní pattern nachází. Pak už stačí zadat příkaz do obchodní platformy.
Tímto způsobem tak mohu obchodovat silné situace odehrávající se na denních grafech trhu třeba jen několikrát do roka a současně mám k dispozici dostatečný počet signálů potřebný pro adekvátní využití pracovního kapitálu.