Jsou trendové čáry nejlepší metodou posouvání stop-lossu?
Před několika týdny jsem na mém Facebooku (který je součástí mého blogu) ve stručnosti prezentoval nejnovější vývoj na mém aktuálně vyvíjeném algoritmu pro posouvání stop-lossu. Na této problematice pracuji již téměř dva měsíce a celá otázka vyžaduje nemálo trpělivosti a přemýšlení "mimo rámec". Od několika jedinců jsem však za sdílení vývoje na tomto mém projektu na Facebooku obdržel reakce spíše agresivnějšího rázu s argumentem, že nejlepší technikou pro posouvání stop-lossu jsou pouze a jen trendové čáry. Ok, přijde mně to jako poměrně zajímavý podnět k provedení srovnání. Pojďme se tedy podívat na souboj trendové čáry versus pečlivě stavěný, promýšlený a trpělivě budovaný algoritmus.
Nejprve bych rád úvodem řekl, že algoritmus pro posouvání stop-lossu vyvíjím pro své AOS strategie (a stále ještě není kompletně hotový). Už z tohoto důvodu mně přijde srovnání s trendovými čárami trochu neadekvátní, protože se domnívám, že trendové čáry jsou prvek spíše diskréční. Vím, že existují i naprogramované varianty zakreslování trendových čar, avšak z mých osobních testů vycházely spíše nespolehlivě. Pojďme ale dnes pro účely tohoto článku předpokládat, že by rozumné programování trendových čar možné bylo. Jak by vypadaly výstupy na základě trendové čáry v trhu, který vykázal pohyb poměrně strmě dolů, avšak s mezifázemi krátkých obratů nebo okamžiků chopu?
Trendové čáry – různé scénáře
Abychom mohli pracovat s trendovými čarami, musíme si uvědomit, že v prvé řadě potřebujeme minimálně dva body, které spojit, abychom získali trendovou čáru. Ovšem jaké dva body to mají být? A mají to být minimálně dva, nebo raději více? Už jen odpovědět na tyto otázky je nezřídka náročné jen pouhým okem, natož tak vysvětlit naše záměry počítačovému kódu.
Vycházejme ale nyní z prvního scénáře, kdy máme určitý breakout vstup na stranu short poté, co se trh strměji rozjel dolů, a k zakreslení trendové čáry použijeme nejvyšší bod krátce před vstupem a následně jakýkoliv smysluplný druhý bod, v rámci kterého můžeme trendovou čáru zakreslit. V tomto prvním scénáři zakreslujeme trendovou čáru ještě před momentem vstupu a ihned po vstupu tedy máme možnost vidět, kam konkrétně náš stop-loss posouvat, nebo kde vystoupit (za výstup považujme skutečně validní průlom, ne jenom lehké dotknutí, ale alespoň 2–3 úsečky, které by nám nad trendovou čárou uzavřely). V rámci takovéhoto scénáře by vypadal výstup následovně:
Nyní si pojďme nasimulovat druhou možnou situaci. K zakreslení trendové čáry nebudeme jako výchozí bod tentokrát používat vrcholy před vstupem, ale počkáme, až trh po momentu vstupu udělá nějakou trochu smysluplnější korekci. Její vrchol využijeme jako výchozí bod trendové čáry a propojíme ho s jakýmkoliv smysluplným bodem před vstupem. Jeden z takovýchto vcelku realistických scénářů přináší další obrázek a i zde je vidět, že by nás trendová čára v trhu příliš dlouho nepodržela a z pohybu dolů bychom stále zachytili jen malou frakci. Ani tento realistický scénář tedy nepřináší žádné zázraky.
Třetí scénář už tolik realistický není, ale pokusím se zde dát metodě posouvání stop-lossu trochu "náskok" a lehce jí "favorizovat". Řekněme, že bychom chtěli začít trendovou čáru zakreslovat až poté, co se trh skutečně rozjede, a v takovém momentě začít využívat vrcholy skutečně rozjetého trendu (ovšem nabízí se zde okamžitě miliony otázek jako: jak vědět, že se trh rozjede, co dělat se stop-lossem, než se trh rozjede, jak přesně definovat, že už je trh rozjetý a můžeme začít zakreslovat trendové čáry atd.). V tomto pro mě už nepříliš realistickém scénáři bychom dosáhli už trochu uspokojivějšího výsledku a výstup by nebyl až tak špatný – ovšem praktická pravidla, nebo dokonce počítačový kód si pro takové situace neumím příliš představit.
Nyní si představme totálně přehnaný scénář, který říká, že umíme perfektně číst budoucnost, víme naprosto přesně, kam a jak trh pojede, a víme dopředu, které dva body (nebo více) budou ty optimální k zakreslení trendové čáry – a takovou zakreslíme, až se tyto dva "perfektní body" objeví. Je to asi totéž, jako bychom koukli na graf, řekli si, jaká trendová čára by fungovala nejlépe, kdybychom uměli vidět do budoucna – a takovou zakreslili. Bohužel ale do budoucna hledět neumíme.
Ano, takovýto výstup by byl pro nás všechny zřejmě krásný. Bohužel však vysoce (nebo spíše absolutně) nerealistický.
Algoritmus
Nyní zkusme trendové čáry porovnat ve stejném trhu a se stejným vstupem s algoritmem, který právě vyvíjím. Záměrně jsem vybral takto složitější trend, který obsahuje i řadu falešných obratů a části stagnace – protože teprve v takovémto rozmanitém trendu se ukáže, jak skutečně dobrá ona metoda stop-lossu je. Upozorňuji však, že algoritmus stále není hotový, a dále, že dokud nebude hotový, nejsem schopen provést i konkrétní backtestová srovnání s jinými (realisticky naprogramovatelnými) metodami výstupu, což mimo jiné mám také v plánu, až celý projekt dokončím. Zatím tedy mohu pracovat jen s vizuální konfirmací a vyvíjet algoritmus převážně s ohledem na to, co bych tak chtěl v trhu vidět jako "optimální" posun (což se mně zatím vcelku daří, takže sám se na pozdější srovnávací backtesty velmi těším). Takže naprosto realistická varianta posouvání stop-lossu dle konkrétního, existujícího kódu, který nemá navíc žádný prostor pro subjektivní úvahy typu "jaký vrchol z mnoha vybrat", vypadá v následující situaci takto:
Srovnání s trendovými čárami už si udělejte po svém – ale podotýkám, že i poslední varianta trendových čar, která byla z oblasti sci-fi, by i tak vystoupila trochu výše než realistický algoritmus s naprosto konkrétními pravidly, který nepotřebuje znát budoucnost k tomu, aby věděl, kam má právě posunout stop-loss na aktuální úsečce.
Závěr
Důvod, proč píšu tento článek, je jednoduchý: Nesnažím se ani tak dokázat, že trendová čára zdaleka není "nejlepší" způsob posouvání stop-lossu (pokud vůbec něco takového jako "nejlepší" v tradingu existuje), ale především to, že trpělivá, mravenčí práce na stavbě vlastních algoritmů posouvání stop-lossu se vyplatí. Ano, není to vůbec jednoduché, peru se s tím už nějaký pátek, stojí mě to hodně přemýšlení, frustrace a úsilí, ale vím, co od tohoto svého indikátoru chci – a také k tomuto cíli nekompromisně mířím. Chtěl bych také poděkovat kamarádovi Honzovi, který mě k práci na vlastních algoritmech posouvání stop-lossu pořádně nakopnul, když mně ukázal obrázek těch svých (podobně jako já vám dnes ukazuji obrázek toho svého). Nakonec bych pak chtěl rozptýlit i "obavy" pána, který na mém Facebooku ony komentáře o tom, že nic lepšího než trendové čáry neexistuje, vyvolal (komentáře jsem později skryl z důvodů podněcování flamu): Mohu vás ujistit, že skutečně jak na Facebooku, tak zde na Finančníkovi neukazuji tuto svoji práci proto, že bych ji chtěl prodávat. To je skutečně velmi omezený a krátkozraký pohled. Se svým novým algoritmem již vím, co mám v ruce, a mohu vás ubezpečit, že to za žádnou cenu z ruky dát nehodlám. Zrovna tak stejného pána mohu ubezpečit, že žádné podobné indikátory se pro MT (ani jakoukoliv jinou platformu) opravdu zdarma na internetu najít a stáhnout nedají. Čas od času musí člověk vložit do tradingu také svou vlastní práci, dřinu a pot, aby mohl přijít s něčím, co mu dá na burze před ostatními náskok. Přemýšlet, pracovat a experimentovat se vyplatí i přes tu nekonečnou trpělivost, kterou to stojí. Ostatním přeji hodně štěstí při práci na vlastních metodách posouvání stop-lossu a řízení rizika.
P.S.
Přikládám ještě pár dalších obrázků. Na stranu long zatím nemám algoritmus naprogramovaný. Algoritmus je kombinací prvků klasické technické analýzy, sledování rychlosti vývoje trendu a několika dalších proprietárních prvků. Na práci stále ještě pokračuji a nejsem u konce, viz například konce trendů atd.
Tomáš Nesnídal