Je pravda, že intradenní obchodování je riskantnější než poziční?
Občas se dostávám do diskuzí, jestli je riskantnější obchodovat pozičně či intradenně, případně ve kterém stylu má člověk „větší šance“. Má odpověď je, že risk je ve všech formách tradingu. Obchodník musí především dobře ošetřit základní risk faktory a pak využít nabízené přednosti daného stylu obchodování. Intradenní obchodování tak nevnímám jako něco, čemu je nutné se vyhýbat. Naopak. Ovšem na jaká hlavní úskalí se v tomto stylu tradingu zaměřit, aby měl obchodník co největší šance?
Říká se, že obchodník má větší šanci vydělat v pozičním obchodování, než v intradenním. Bohužel nemám k dispozici žádné konkrétní statistiky, ale určitě bude platit, že začínající obchodník, dělající spoustu věcí špatně, vydrží déle v pozičním tradingu. Jednoduše proto, že obchoduje s nižší frekvencí vstupů a většinou lépe intuitivně kontroluje risk. Principiálně si však nemyslím, že by poziční obchodování bylo snadnější než rozumný intradenní trading. Riskovaných 1000 dolarů je prostě stále riskovaných 1000 dolarů, ať je riskuji v akciích, opcích nebo komoditách. Pozičně či intradenně.
Realitou ale je, že intradenní obchodování má svá specifika, která je nutné respektovat (stejně jako poziční obchodování). Jednoduše řečeno – pokud k nějakému obchodnímu stylu přistupuji primárně se špatným základem, prodělám. Například pokud se rozhodnu obchodovat pozičně vysoce volatilitní komoditu (např. ropu) s malým stop-lossem např. 200 USD, mé šance na úspěch rozhodně nejsou větší, než pokud stejný trh budu obchodovat intradenně. Nakonec každý poziční obchod začíná prakticky jako intradenní obchod. Poziční obchodník jen většinou podstatně více limituje počet obchodů (protože sleduje primárně vyšší timeframe), dává obchodu větší prostor a samozřejmě obchoduje více na základě předcházející přípravy. V samotných grafech pak nevidím moc velký rozdíl – pokud si skryji měřítko, vypadají všechny běžné timeframe například akciových indexů dost podobně.
Hlavní úskalí intradenního obchodování, na které bych se tedy doporučil zaměřovat, jsou následující:
Nezbytná příprava.
Hrozně moc začínajících obchodníků vnímá intradenní obchodování skoro jako ruletu. Defacto v libovolný okamžik jsou ochotni kliknout na buy nebo sell tlačítko, protože trhy skoro v libovolný okamžik vytvářejí rostoucí a klesající úsečky. Jinými slovy rozhodují se rychle pod náporem emocí, což nikdy není dobrá volba. Obzvlášť, pokud člověk dělá něco, co ještě neumí. Pokud si obchodník nedělá pro intradenní obchodování přípravu, pak prostě pro třísky nevidí les.
Intradenní obchodování je skvělé v tom, že můžeme s nízkým riskem vstupovat na strategicky velmi zajímavých místech. Ale musíme dopředu vědět, kde ta místa jsou.
Cest jak se připravit na intradenní seanci je celá řada. Já si analyzuji strukturu trhu a zakresluji si oblasti, kde očekávám změnu nabídky a poptávky (S/R úrovně). Oblasti si připravuji dopředu a tudíž v intradenním obchodování přesně vím, kde chci dělat business.
V rámci přípravy si dopředu představuji i základní „scénáře“ o tom, jakým směrem budu trh z daných oblastí obchodovat a kam by trh mohl směřovat. Jakmile je trh v dané oblasti, nemusím už příliš přemýšlet o tom, co dělat – už jen analyzuji risk/potenciál daného obchodu a čekám na vhodnou vstupní situaci. Tady je například graf odpoledního trhu ES ze dne 3.4.2012, kde zakreslené zelené S/R oblasti pocházejí z přípravy, kterou jsem zde publikoval předem, večer 2.4.2012:
Šipky naznačují principiální směr, ve kterém vyhledávám na základě své přípravy obchody v okamžiku, kdy je trh v dané oblasti. Jistě, i takový přístup generuje ztrátové obchody, ale pokud pracuji dobře s riskem, jsou výhody výrazně na mé straně…
Frekvence obchodů
Zásadní úskalí intradenního obchodování spočívá v tom, že dění může být velmi rychlé. Zejména začínající obchodníci pak pod návalem nejrůznějších emocí jednají zkratkovitě, což obzvláště v obchodování komodit může stát dost peněz. Pro začínajícího obchodníka proto může být dobré otevírat jen určitý, předem daný malý počet obchodů denně – klidně i jeden nebo dva.
Čím zkušenější obchodník je, tím lépe zvládá své emoce a může si dovolit obchodovat s vyšší frekvencí.
Přehnaný risk
Absolutní základ intradenního obchodování je adekvátní risk management. Do intradenního obchodování vstupují obchodníci často výrazně podkapitalizovaněji, než do pozičního z důvodu nižších intradenních marginů. Výrazně nedoporučuji řídit position sizing na základě dostupných marginů, ale na základě risku z obchodu a velikosti účtu. Extrémně důležité je také mít nastavenou jasnou hranici denní ztráty, kdy intradenní obchodník přestane obchodovat. V pozičním obchodování trader většinou riskuje maximálně jednou za den a jeho maximální denní ztráta se tak rovná ztrátě z daného jednoho obchodu (pokud jej například ukončí na stop-lossu). Úskalím intradenního obchodování je pro mnoho traderů to, že stop-lossů dokáží zinkasovat za den velmi mnoho. Takže tam, kde poziční obchodník může ztratit například 3-4% svého účtu (na jednom obchodu), riskuje intradenní obchodník například 2-3% na obchod, ale za den ztratí třeba 20% účtu, protože zinkasoval několik ztrát. Osobně mám nastavený denní limit své maximální ztráty na cca 2-3% účtu (tj. se všemi ztrátami se musím vejít do této hranice) a toto výrazně doporučuji.
Závěr
Jakmile má obchodník dobře rozmyšleno, co bude v rámci trhu dělat, má důvěru ve své vstupní a výstupní patterny (tj. má je nasledované/zbacktestované), má promyšlená pravidla pro frekvenci obchodu a především dokáže-li na denní bázi kontrolovat risk, pak jsem přesvědčen o tom, že intradenní obchodování není riskantnější, než jiný typ tradingu.
Ano, tento typ obchodování vyžaduje v diskréční podobě čas strávený před monitorem (to je bez diskuze), ale dokáže nabídnout jemnější řízení risku než u pozičního obchodování (žádné gapy atd.) a současně vyšší zhodnocení (vykoupené časem stráveným před monitorem). Pokud bychom tedy srovnávali různé styly obchodování například z tohoto pohledu, je to na úplně jinou diskuzi, která by však musela hodně zohledňovat velmi individuální preference, očekávání a dispozice jednotlivých obchodníků.
Pozor! Článkem neříkám, že intradenní obchodování není riskantní. Je riskantní a většina obchodníků v něm nikdy neuspěje. Ale především z důvodů, které jsem v tomto článku adresoval. Současně také netvrdím, že intradenní obchodování je výhodnější, než jiné styly obchodování – skutečně jsem směřoval komentář pouze na téma risku.
Petr Podhajský
Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i při správě většího externího kapitálu.