Jak konkrétně jsem zakládal fond
K úvahám o správě externího kapitálu dochází na Finančníkovi čím dál více obchodníků, zejména těch, kteří peníze rozmnožují systematickou cestou, často plně automatizovanou. A není se čemu divit. Po správě kapitálu dnes existuje ohromná poptávka a inkasováním výkonnostních poplatků ze spravovaných externích peněz si i obchodníci s vlastním malým kapitálem mohou zajistit nadstandardní život.
Patrně nejpodrobněji jsme se věnovali možnostem správy externího kapitálu z legislativního pohledu na posledním Trading Fóru. Jaroslav Rozehnal zde velmi detailně probíral možnosti, které jsou tuzemským traderům k dispozici (pokud jste se konference účastnili, tak zde máte stále k dispozici záznam všem přednášek pro případnou rekapitulaci). Na konferenci Jaroslav podrobně popisoval nejčastější možné právní formy, jurisdikce, potřebný kapitál a přibližné náklady na obhospodařování dané entity. A že padalo čísel a možností. Cest je skutečně mnoho a ta „nejprofesionálnější“ řešení jsou jednoznačně dost drahá a vyplatí se v momentě, kdy se v nich spravují skutečně vysoké investice.
Většina běžných traderů tak bude patrně hledat podobné cesty jako já – ideálně začít s minimem administrativy a nákladů, vše rozhýbat, nastavit právní a účetní cesty, investorské smlouvy, případně si ověřit, že správa externího kapitálu je skutečně ten správný směr (např. po psychické stránce).
A z tohoto pohledu se mně osobně jeví jako optimální alternativní „minifond“ dle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech (známý pod zkratkou „ZISIF“). Zmiňovaný § 15 ZISIF umožňuje provádět „správu majetku srovnatelnou s obhospodařováním“, a tedy vznik menších fondů, které na jeho základě kolektivně spravují majetek investorů. Takový fond je pouze registrován u ČNB a nepodléhá její regulaci či dohledu jako tradiční investiční fondy.
Minifond je omezen správou kapitálu na 100 000 000 euro při použití pákového efektu, jinak se limit zvyšuje na 500 000 000 euro, a nesmí shromažďovat peněžní prostředky od veřejnosti (pouze od kvalifikovaných investorů, resp. menšího počtu retailových investorů v režimu friends & family). Což je z mého pohledu pro start na poli správy externího kapitálu zcela dostačující – sám vnímám, že při správě externího kapitálu je rozumnější zaměřovat se na menší počet investorů s vyššími vklady a spravovaný kapitál nabírat z počátku pomalu. Alternativní fondy dle ZISIF nemají stanovenou minimální velikost spravovaného kapitálu. Trader tak není nikam tlačen a ani nemá povinnost mít například depozitáře, což jsou další struktury zvyšující náklady a tlačící na co nejrychlejší vyšší objem spravovaných investic.
Prakticky jedinou povinností alternativního fondu dle ZISIF je jednou ročně odeslat sadu reportů do ČNB, případně nahlášení změn týkajících se registrovaných informací.
A jak registrace dle § 15 probíhá?
V principu stačí zaregistrovat právnickou osobu u ČNB, což je poměrně rychlý proces.
Do samotné registrace se uvádí kromě běžných administrativních informací hlavně popis použité investiční strategie ve struktuře požadované ČNB.
Současně je ale třeba pochopitelně odladit další právní náležitosti, které se správy investic týkají. Zejména jde o smlouvu o správě investic, obchodní podmínky, vytvoření AML dotazníku a AML směrnice (kvůli zákonným opatřením proti praní špinavých peněz) a také se doporučuje vytvoření KIID formuláře (sděluje klientům klíčové informace o investičním produktu).
Náležitostí je poměrně dost a v tomto směru jsem nechtěl nic zanedbat. Je tedy patrné, že to z mého pohledu bez zkušeného právníka nešlo. Sám jsem tak nakonec volil cestu přes specializovanou právní kancelář KLB Legal, pro kterou je zakládání fondů jednou ze specializací. Právní kancelář prakticky sama sestavila všechny dokumenty, které byly potřeba, na základě specifikací, které jsem jí poskytl. Na začátku se mnou probrali jednotlivé kroky založení minifondu a ukázali různé možnosti, jak minifond strukturuovat. Celý proces pak trval několik málo týdnů (a to především proto, že jsem sám musel nad některými drobnostmi dost přemýšlet – například při vytváření KIID svého portfolia) a rozhodně si neumím zpětně představit, že bych proces podstupoval bez asistence specializovaných právníků. Zejména, když stejně jako já ještě s fondy nemáte zkušenost a de facto úplně netušíte, na co se z právního hlediska zaměřit a jaké všechny možnosti při nastavování vlastního minifondu vlastně máte. Pokud budete také plánovat založení podobné struktury, pak KLB Legal mohu z tohoto pohledu doporučit – člověk se skutečně nemusí v oblasti legislativně orientovat, aby na velmi rychlém konci byl hotový finální rámec, do kterého už můžeme coby tradeři vložit své know-how.
Samozřejmě je ale dobré nezapomínat, že vytvoření nezbytných právních dokumentů a registrace u ČNB je začátek. Dále je třeba otevřít si nový účet u brokera, nastavit účetní a daňové procesy a v neposlední řadě obchodovat podle schválené investiční strategie tak, aby se peníze rozmnožovaly s řízeným rizikem. Tedy celý proces je potřeba promyslet, nicméně pokud se pro něj rozhodnete, není to nijak nepřekonatelná záležitost. A pokud jste zkušení tradeři, je zajímavé o této možnosti uvažovat, protože právě správa externího kapitálu je jednou z možností, která v tradingu dokáže relativně bez práce znásobit využití našeho know-how a zajistit další příjmy z činností, které v trzích děláme tak jako tak.
Petr Podhajský
Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i při správě většího externího kapitálu.
- 2
- 1