Indikátory: Bollinger Bands (2)
Po zhruba měsíci se dnes vrátíme k indikátoru Bollinger Bands. Jedná se o zajímavý indikátor, jehož praktická aplikace skrývá sice nejedno úskalí, ale se správným použitím a citem pro indikátor můžeme docílit zajímavých výsledků.
Ještě než přejdu k několika praktickým tipům, rád bych zpětně zareagoval na reakce, které přišly na první díl. Reakce pocházely od matematicky fundovanějších než já a obsahovaly přesnější a fundovanější výklad o funkci standardních odchylek a podobných statistických principů – za což jsem rád, protože podobné fundované doplnění nejsem schopen sám poskytnout. V tomto bodě bych tedy rád ještě jednou důrazně upozornil, že já nejsem matematik a ani neoplývám přílišnou matematickou zdatností. Tudíž i hlubší pohled do teorie jakýchkoliv indikátorů a matematická přesnost nebo nepřesnost každého indikátoru mně příliš nezajímá, jediné co mně zajímá je praktická použitelnost. Nebudu se tedy již více a dále pouštět do teoretické části – matematicky zdatní toužící po hlubších informacích na teoretické bázi nebo sofistikovanější diskusi o matematické přesnosti/nepřesnosti určitě uvítají i další diskuse možné k nalezení na google. My ostatní se pojďme podívat na to, zda-li lze s indikátorem Bollinger Bands vydělávat nějaké peníze.
Pokud si někteří z vás po prvním díle již indikátor prakticky zkoušeli (a já doufám, že to mnozí udělali) určitě již za krátko přišli na to, že praktická aplikace není tak snadná, jak se může na první pohled zdát. Pokud bychom obchodovali s pravidlem nástupu do příslušné pozice při proražení horní nebo spodní části indikátoru, tu a tam bychom určitě nějaký zajímavý profit inkasovali, ale v řadě případů bychom nastoupili do zcela špatné pozice. Jinými slovy, indikátoru BB někdy trvá i celou řadu pokusů, než ke skutečnému otočení trhu dojde! (Samozřejmě, s adekvátním MM by se i v takovém případě dal postavit profitabilní obchodní systém, zřejmě by to ale nebylo to „ideální“). Pro ty, kteří se ještě s indikátorem neseznámili blíže, zde je praktická ukázka toho, co mám na mysli:
Na obrázku 1 vidíme situaci, kdy se trh Britské Libry (BPU6) nacházel v býčím up-trendu. Během své cesty vzhůru trh několikrát prorazil horní kanál BB a tím nám dal signál k možnému otočení trendu. Jak ale vidíte, trvalo velmi dlouho, než skutečně k otočení došlo. Pokud bychom tedy spekulovali principem, kdy po každém proražení horní čáry, nebo alespoň jejím doteku umístíme vstupní SELL příkaz pod danou, nebo následující úsečku, dostali bychom minimálně 4 prodejní signály, z čehož by 3 vedly do ztráty.
Obrázek 1: indikátor BB může dát řadu „falešných“ signálů, než dojde ke skutečnému otočení trendu.
Z tohoto tedy vyplývá, že obchodovat BB pouze a jen zadáním příslušného příkazu při proražení některé z linek Bollinger Bands idnikátoru není úplně to pravé ořechové a je třeba dalších indikátorů k určitému „potvrzení“ a přesnějšímu načasování.
První z jednoduchých kroků, který můžeme použít, je přidání podmínky, že příslušný příkaz zadáme pouze a jen v případě, kdy i úsečka, která se dotkla nebo prorazila, je již takzvaně „bullish“ nebo „bearish“ a potvrzuje náš domnělý směr. Konkrétně to tedy znamená, že pokud dojde k proražení horní čáry BB, musí se zároveň utvořit úsečka, jejíž close je níže než open. Nemusí často přitom mít takovouto podobu přímo úsečka, u které došlo k proražení – tzv. bullish nebo bearish úsečka může být až některá ze 2-4 následujících (zde každý obchodník uplatňuje jiný styl obchodování). A samozřejmě pokud dojde k proražení spodní čáry BB, čekáme na úsečku, která bude mít close výše než open. Nad takovou úsečku (nad její high) pak zadáváme nákupní příkaz. Pojďme se tedy podívat, zda-li konkrétně v případě ukázky na BPU6 by nám toto jednoduché pravidlo pomohlo:
Obrázek 2: přidání podmínky bearish/bullish úsečky
Vidíte, že tato jednoduchá podmínka nám hned ubrala 2 zbytečně ztrátové obchody. Na druhou stranu ani zde není načasování otočení trhu ještě úplně ideální, neboť v případě druhého obchodu na obrázku 2 trh před svým rozjezdem dolů udělal pull-back, který by řadu obchodníků „vyhodil“ na základním SL. Pojďme se tedy podívat, zda-li by k ideálnímu načasování nepomohl některý z indikátorů. Konkrétně nyní do grafu přidáme Slow Stochastics. Teď však ale velký pozor! Kdyby stačilo indikátor zkombinovat s nějakým oscilátorem typu Slow Stochastics s použitím jemnějšího vstupu v rámci klasického překřížení překoupené/přeprodané oblasti, byl by trading příliš jednoduchý. V tradingu není nic dokonalé, a tak není možné spoléhat se na nějaké konstantní hodnoty relativních překoupených/přeprodaných oblastí, ale je třeba indikátor použít trochu „chytřeji“. V tomto případě si tedy jako další podmínku k bearish/bullish úsečce přidáme, že chceme zároveň vidět, aby alespoň jedna z čar Slow Stochastics byla nad linkou 80 a zároveň aby obě linky Stochastics vykazovaly pokles (přičemž již není důležité, zda-li se jedná o oblast nad linkou 80 nebo zda-li již k překřížení linky 80 došlo). Konkrétně tedy vidíme vše na obrázku 3:
Obrázek 3: konečně „perfektní načasování“
Vidíme, že případ, kdy se trh dotknul nebo protnul horní čáru BB a zároveň utvořil bearish úsečku a zároveň Stochastics vykazovaly pokles s tím, že alespoň jedna z čar byla krátce před poklesem nad hranicí 80, je v grafu jeden jediný – a to je přesně ten „náš“ vítězný obchod. Podobná situace se později opakovala ještě 2x, přičemž ani jednou by se nejednalo o ztrátový obchod. Zejména obchod 3 je opět ukázkou „ideálního“ splnění všech podmínek:
Obrázek 4: několik dalších obchodů
Co ale jiné trhy? Koukněme se na další dva oblíbené – cukr a kukuřici:
Obrázek 5 a 6: použití BB a Slow Stochastics v cukru (SB) a kukuřici (C)
Vidíte tedy, že kdo je trpělivý a umí si počkat na ty správné příležitosti, bývá velmi často patřičně odměněn. Samozřejmě opět platí - vše vyžaduje trochu cviku a především pak citu pro oba zmíněné indikátory.
Příště o BB zase něco více.
Tomáš Nesnídal
