Důležité myšlenky na téma risku (1/2)
Když jsem se nedávno snažil co nejhlouběji zamýšlet nad myšlenkou risku a jeho kontroly, došel jsem k zajímavému poznatku: pokud se soustředíte na samotný risk, začnete úspěšně nacházet „nejdokonalejší“ vstupy. Paradox je, že pokud se snažíte najít „nejdokonalejší“ vstupy bez absolutního soustředění na risk, v podstatě nikdy moc žádné nenajdete. Rád bych se tedy dnes rád opět trochu pozastavil nad myšlenkou risku a prezentoval několik myšlenek, které snad někomu pomohou k lepším obchodním výsledkům.
Podoba risku
Foto (c)iStockphoto.com/DNY59  |
Mnoho lidí začíná
obchodování zaslepeným pohledem na to, kolik je možné vydělat. Jejich zraky
se soustředí na obří pohyby v trzích, které slibují skutečně tučné odměny. Otázka
však zní: kolik bych musel riskovat, abych byl schopen takovýto pohyb vystihnout?
A jakou konkrétní podobu bude můj risk mít?
Risk je mimo jiné otázka toho, kde vstoupíme. Můžeme například vstupovat velmi
blízko nějaké zásadní S/R úrovně a tím pádem čelit trochu nižšímu risku korekce.
Můžeme také vstupovat až po korekci a tím opět čelit trochu nižšímu risku a
vyššímu předpokladu, že trh půjde od momentu vstupu našim směrem. Můžeme však
uvažovat trochu komplexněji.
Pokud jsme již jako tradeři trochu mentálně pokročili, pak je nám jasné, že stabilní profity tvoří v trzích převážně risk-reward-ratio. Nemůžeme sice příliš ovlivnit, jakým směrem se trh v blízké budoucnosti vydá, díky kontrole risku a časování však můžeme ovlivnit naše risk-reward-ratio a tím se razantně přiblížit dlouhodobě pozitivním výsledkům.
Jako tradeři se zaměřením na risk-reward-ratio tedy v prvé řadě potřebujeme
začít trochu více studovat, kdy v trhu vzniká nejčastěji alespoň nějaký pohyb
(nemyslím nyní zásadní, obří pohyb, ale takový pohyb, který může nabídnout právě
ono zajímavé risk-reward-ratio).
Pustíme-li se do studia vzniku pohybů, zjistíme, že velmi často vznikají ze
zcela „mrtvé“ situace, tedy z bodu, u kterého bychom příliš nepředpokládali,
že může nějaký pohyb vůbec začít; dalo by se tak trochu říci, že pohyb často
vzniká z chopu, ve kterém však zároveň musíme umět stát stranou, neboť se jedná
o velmi nebezpečnou fázi trhu. Tímto paradoxem nám vzniká velmi zrádná skutečnost,
která však otevírá nové možnosti, jak přistupovat k obchodování: velmi hluboké
studium chopu a jeho pochopení totiž může pomoci k tomu, co je tématem tohoto
článku - značné kontrole a minimalizaci risku.
Absolutní risk pod kontrolou: malé úsečky
Celá myšlenka vznikla v době, kdy jsem si nechal v Excelu naprogramovat aplikaci, která na minutových grafech náhodně vstupuje do trhů. Hlavní myšlenka však byla, že jsem v této aplikaci mohl definovat maximální velikost úsečky, na které se má do trhu náhodně vstoupit a následně fixní risk-reward-ratio, na základě kterého má systém vystoupit na zamýšleném profit-targetu. Studie byla trochu komplexnější, zahrnovala i různou kvantifikaci nejčastěji velikých úseček a řadu další parametrů – výsledky však byly při každém běhu jednoznačné: pokud jste zvolili rozumně velikou (resp. malou) vstupní úsečku ke vstupu, a umístili stop-loss hned pod/nad ní, náhodný systém generoval ve všech případech zisk a v mnohých případech zároveň i překvapivě „koukatelnou“ equity křivku. Čím více jste v tomto náhodném systému zvětšovali vstupní úsečku, tím více se výsledky zhoršovaly.
Pokud se začnete zaměřovat na malé úsečky v grafech trhu, pak si začnete všímat, že se takové logicky vyskytují právě v „mrtvých“ fázích trhu. Pokud je uvidíte ve fázi pohybu, přinášejí spíše už vyčerpání (a nebo jen moment „odpočinku“, který je však také velmi dobrým bodem vstupu do trhu). Onen paradox tedy nyní vidíte i zcela názorně: v momentech chopu naleznete úsečky, které jsou tak malé, že pokud vstoupíte do trhu a umístíte SL nad/pod takovou úsečku, jednak téměř nic neriskujete (velmi malou částku), jednak vám stačí jen nepatrný pohyb k risk-reward-ratio 1:3 a lépe. Není pak nemožné získat i RRR 1:10 a více. Nejnebezpečnější moment trhu tedy v sobě zahrnuje vysoký risk ztráty (ano, chop je skutečně velmi nevyzpytatelný, zrádný a nebezpečný), ale také potenciálně nabízí zajímavé vstupy s minimálním rizikem, pokud chopu naprosto rozumíte, pochopíte myšlení a logiku skalperů a umíte si počkat na to „správné“ načasování.
Myšlenky ohledně praktické aplikace
Znamená to tedy, že máte obchodovat v chopu? Nic takového v žádném případě neříkám. Pouze přináším myšlenku, že pozorovat momenty vyčerpání trhu, ty momenty, které na obrazovce vypadají jako „děs a bída“, mohou v sobě při správné aplikaci zahrnovat velmi výrazný potenciál. A jak se pokusit tuto myšlenku uchopit prakticky, například se systémem FinWin?
Zde 10 různých tipů:
1) Soustřeďte se na vstupy s menšími vstupními úsečkami. Pozor! Pouhá podmínka
„nebudu vstupovat pokud úsečka bude větší jak X ticků“ je pro komplexnost této
problematiky příliš primitivní. Trochu může pomoci, ale takto jednoduchým pravidlem
celou záležitost nevyřešíte – viz. dále.
2) Dávejte si velký pozor na příliš veliké úsečky.
3) Naučte se malé úsečky lépe „kvantifikovat“. Není totiž „mrtvý trh“ jako „mrtvý
trh“: něco jiného je trh, který se postupně svírá do trojúhelníku, něco jiného
trh, který trenduje - a jen dělá občasný“ odpočinek“.
4) Naučte se studovat nejenom samotné vstupy, ale převážně co se odehrávalo
PŘED vstupy. Izolujte tyto momenty (například co se dělo a jak trh vypadal před
každým patternem 0/v), kvantifikujte je – a dostanete další rozměr toho, kdy
a jak snížit risk.
5) Odbourejte psychologický blok strachu vstupovat tam, kde by se jiní neodvážili.
Malá úsečka vypadá velmi často zrádně, chceme k ní ještě další „potvrzení“ –
ale na druhou stranu nabízí velmi nízký risk.
6) Studujte lépe charakter chopu; co se v něm děje, jak se to děje a jaké situace
se v něm obecně opakují?
7) Zvyšte trpělivost: pokud máte vstoupit na malé úsečce, musíte si být mnohonásobně
jistí, že je trh již opravdu vyčerpán. Je lepší si nechat ujít pár pohybů, než
se domnívat, že je trh již vyčerpán na každé jenom trochu menší úsečce.
8) Pamatujte si jedno: na každém time-frame vypadá chop trochu jinak. Není od
věci studovat chop na více time-framech a naučit se například sledovat i to,
jak vypadá chop řekněme 3 minutového grafu na 1 minutovém grafu.
9) Jakkoliv vám nyní vše výše popsané může znít komplikovaně, snažte se to držet
jednoduché.
10) Pokud v tomto konceptu nenajdete pro sebe nic prospěšného, také se nic neděje
– je to pouze myšlenka a pár tipů, které jednomu mohou výrazně pomoci, druhému
zase v systému nic extra nepřidají.
Dnešní článek je zaměřený na již zkušenější tradery, pro začátečníka platí
pouze myšlenka pozorovat u jednotlivých vstupů i velikost vstupní úsečky.
Tomáš Nesnídal