Co mi nyní funguje v obchodování?

Jedním z tradičních přístupů v systematickém obchodování s akciemi je strategie návratu k průměru (mean reversion). Tato strategie se zaměřuje na situace, kdy cena akcie dočasně vybočuje od své průměrné hodnoty a očekává se, že se brzy vrátí k normálu. Tradičně se pro časování vstupů používají nástroje technické analýzy. V dnešním článku se s vámi podělím o svůj inovativní přístup k časování vstupů vycházejících z očekávání opčních obchodníků.
Obsah:
Co je implikovaná volatilita? Co je realizovaná volatilita? Využití implikované volatility ve strategii návratu k průměru Praktické zkušenosti s obchodováním systému Dlouhodobý backtest systému Kombinace mean reversion systémů založených na implikované a realizované volatilitě Shrnutí Co je implikovaná volatilita?
Pro časování vstupů a výstupů v rámci dnes popisované strategie budeme pracovat s tzv. implikovanou volatilitou (IV). Hodnota vyjadřuje očekávání obchodníků ohledně budoucích pohybů cen akcií odvozenou z cen opčních kontraktů.
Tato volatilita se obvykle počítá na základě opcí s expirací přibližně 30 dnů a poskytuje představu o tom, jaké cenové pohyby mohou investoři v dané akcii očekávat v následujícím období. Pro využití IV nepracujeme s opcemi. Jde jednoduše o jedinou hodnotu, kterou stahujeme od svého poskytovatele dat.
Pokud je například implikovaná volatilita akcie 15 %, znamená to, že trh očekává, že se cena této akcie bude během následujícího roku pohybovat o ±15 % kolem své aktuální hodnoty s 68% pravděpodobností (v rámci jedné standardní odchylky). Implikovaná volatilita je prakticky takový VIX index, ale pro jednotlivé akcie.
Co je realizovaná volatilita?
Realizovaná volatilita (historická volatilita) naopak vyjadřuje skutečné pohyby ceny akcie v minulosti. Zatímco implikovaná volatilita předpovídá budoucí pohyby na základě cen opcí, realizovaná volatilita se počítá z historických dat cenových pohybů akcií. Pro výpočet se běžně používá například indikátor Average True Range.
Realizovaná volatilita je retrospektivní měřítko toho, jak moc se cena trhu skutečně měnila v určitém časovém období. Mnoho mean reversion strategií tradičně využívá právě realizovanou volatilitu k identifikaci momentů, kdy došlo k neobvyklým cenovým výkyvům, které pravděpodobně neodpovídají průměrnému chování dané akcie.
Využití implikované volatility ve strategii návratu k průměru
Mean reversion systémy využívající implikovanou volatilitu mohou být extrémně jednoduché. Sám postupuji následovně:
Stahuji hodnoty implikované volatility pro jednotlivé akcie z Interactive Brokers. Porovnávám denní cenový pohyb s hodnotou denní implikované volatility. Pokud pokles akcie za jediný den překročí hranici denní implikované volatility, může to signalizovat, že trh ovládla panika a akcie se po zklidnění situace vrátí k průměru. Takové trhy nakupuji. Je-li systém v dlouhé pozici, snaží se vystoupit na profit targetu odvozeném z hodnoty denní implikované volatility – ta nám napovídá, jaký může být přibližně denní rozkmit trhu. Praktické zkušenosti s obchodováním systému
Long mean reversion systém založený na porovnání denního pohybu s implikovanou volatilitou obchoduji živě od března 2024. Systém, kterému říkám DEEPDIP, obchoduji v rámci portfolia na svém větším účtu u Interactive Brokers.
Systém mám nastavený tak, že čeká na extrémnější situace a neobchoduje tak příliš často. Od spuštění jsem živě zobchodoval 17 obchodů s anualizovaným zhodnocením 10,19 % při drawdownu -2,52 %. Sharpe ratio mých živých obchodů je 1,89. Zhodnocení systém dosáhl při průměrném využití 3,84 % kapitálu. Což je z mého pohledu opravdu excelentní.
Takto vypadal jeden z posledních obchodů:

Jde o typický mean reversion obchod, ve kterém je pozice otevřena maximálně několik dnů.
Dlouhodobý backtest systému
Na základě svých pozitivních zkušeností se systémem jsem DEEPDIP zařadil do systémů sdílených v dashboardu Trading Room. K dispozici jsou zde nyní úplně stejné signály, které sám zadávám do trhu.
Zde je kopie backtestu z dashboardu Trading Room:

Od roku 2019 je hypotetická (backtest) výkonnost systému srovnatelná s výkonností S&P 500, ovšem při podstatně nižším drawdownu (DEEPDIP -4,68 %, S&P 500 -33,70 %) a zejména při výrazně nižší alokaci kapitálu. Pro dosažení výnosů využíval DEEPDIP kapitál jen ze 4 %! Systém tak lze efektivně kombinovat do systematických portfolií s dalšími systémy.
Kombinace mean reversion systémů založených na implikované a realizované volatilitě
Využití implikované volatility k časování krátkodobých akciových obchodů je zajímavé i z toho důvodu, že vstupy bývají v úplně jiných situacích než při časování skrz realizovanou volatilitu. Analýza mých živých výsledků z roku 2024 ukazuje, že výsledky z long mean reversion strategie založené na implikované volatilitě a výsledky z long mean revision strategie založené na realizované volatilitě mají velmi nízkou a navíc negativní korelaci. Konkrétně jde o hodnotu -0,28.
Sám tak ve svém US portfoliu obchoduji 3 mean reversion systémy – MR3000L (long systém vstupující na základě realizované volatility), MR3000S (short systém vstupující na základě realizované volatility) a DEEPDIP (long systém vstupující na základě implikované volatility). Signály všech systémů tak, jak je obchoduji, sdílím v Trading Room. MR3000 Long/Short je navíc k dispozici jako hotový swingový systém (viz - Swingový simple mean reversion (SMR) systém – „hotové kódy“).
A takto vypadají mé živé výsledky tohoto „mean reversion portfolia“. Jde o skutečná plnění z Interactive Brokers mých reálných obchodů, které jsem jen přepočítal na kapitál 10 000 USD a alokaci přidělenou pouze těmto systémům:

Černá linka představuje výkonnost „mean reversion“ miniportfolia, oranžová benchmark v podobě držení SPY.
Při takto volených váhách (kdy bych měl v portfoliu jen tři mean reversion systémy) by tedy mé portfolio obchodovalo po započtení skluzů a poplatků podobně jako S&P 500, podstatné ovšem je, že průměrně alokovaný kapitál byl jen 32 %. Cca 70 % kapitálu bych mohl dále využívat v jiných systémech!
Což je to, co přesně v rámci svého obchodování dělám. Stejný kapitál sdílený s mean reversion strategiemi ještě využívám v rámci momentum strategií a také v rámci intradenních strategií.
Shrnutí
Použití implikované volatility v obchodování návratu k průměru představuje podle mého názoru zajímavou alternativu k tradičním přístupům založeným na technické analýze a realizované volatilitě. Na rozdíl od realizované volatility, která se zaměřuje na minulost, implikovaná volatilita poskytuje představu o budoucích očekáváních trhu, a může tak pomoci lépe načasovat vstupy do obchodů.
Tato metoda je obzvláště zajímavá v obdobích zvýšené volatility, kdy jsou cenové pohyby trhem výrazně podhodnoceny nebo nadhodnoceny.
Osobně jsem se zatím nikdy s podobným využitím implikované volatility nesetkal a rozhodně si myslím, že tato cesta stojí za využití. Cesta k systému navíc není složitá. To hlavní, co dělám, je porovnání aktuálního poklesu trhu s implikovanou volatilitou stahovanou k jednotlivým akciím z Interactive Brokers.
Pokud chcete systém využívat bez jakýchkoliv časových investic, zvažte práci se stejnou strategií, se kterou sám pracuji. Kompletní backtesty a své signály sdílím v rámci dashboardu Trading Room (spolu s dalšími strategiemi, se kterými obchoduji). Registrovat se můžete do Trading Room zde.

Začnete-li podrobně studovat cenové grafy prakticky kterýchkoliv finančních trhů, brzy si jistě všimnete jednoho velmi univerzálního fenoménu. Po výrazných a rychlých pohybech často přichází alespoň krátkodobý protipohyb.
Podívejme se na příklad nedávného chování akcie GOOG:

Na denních grafech je v bodech 1 a 4 vidět, že trh rychle klesl pod klouzavý průměr, aby se cena následný den opět obrátila vzhůru.
A na druhou stranu v bodech 2 a 3 trh až příliš rychle vyrazil vzhůru, aby po výrazné rostoucí volatilní úsečce přišel prudký obrat a cena se vrátila zpět ke klouzavému průměru.
Vybrané body jsou samozřejmě jen diskréční ukázkou, v grafu bychom mohli diskutovat o množství dalších oblastí. Ale pointa je snad zřejmá.
Po rychlých, nadstandardně velkých pohybech, mají trhy tendence tyto pohyby korigovat.
Důvodů je řada.
Volatilní pohyb je většinou způsoben určitou přehnanou reakcí obchodníků – například na fundamentální zprávu nebo na samotný rozjíždějící se trh, kdy řada traderů naskakuje do pohybu jen proto, aby jim cena neutekla. Po vyčerpání příkazů ženoucích trh jedním směrem mnoho obchodníků ukončuje obchody a inkasuje zisk – což v praxi znamená tlak na směrování ceny opačným směrem. A k těmto obchodníkům se přidávají i nové objednávky krátkodobých traderů, kteří si tipují, že cena bude mít tendence vrátit se do oblasti „běžné ceny“.
Tito obchodníci obchodují strategie, kterým se v angličtině říká Mean reversion. Strategie obchodující návrat ceny k běžné hodnotě.
Strategie jsou to poměrně jednoduché a určitě je dobré jim v tradingu věnovat pozornost.
S menšími účty je lze obchodovat např. na akciích (níže uvedený příklad pracuje s účtem 10 000 dolarů).
Jak konkrétně může taková strategie vypadat?
Můžeme vybírat akcie z určitého indexu. Rád mám například Russell 3000 obsahující opravdu hodně akcií. Počkáme si na akcie, které jsou v uptrendu (obchodují se nad svým dlouhodobým průměrem o periodě 200). V případě akcie z indexu Russellu 3000 je lepší orientovat se na trochu dražší a likvidnější akcie (např. s cenou alespoň 40 dolarů a průměrným denním volume 500 000 shares, které jsem použil pro níže publikovaný backtest).
Hlavní princip strategií návratu k běžné hodnotě spočívá ve schopnosti identifikovat výrazný pohyb, po kterém budeme vsázet na reverz ceny.
Triviální podmínka takové situace může být definována tak, že akcie udělá denní pohyb (rozdíl open a close) alespoň 5 %.
Všechny akcie, které daný den udělaly více než 5% pohyb seřadíme právě podle velikosti tohoto pohybu. Použijeme absolutní hodnotu, abychom mohli strategii obchodovat na dlouhou i krátkou stranu. U maximálně 5 trhů (v případě našeho konkrétního příkladu) s nejvyšším pohybem za předcházející den zkusíme zadat do trhu limitní příkaz na nákup/prodej „se slevou“ o velikosti 0,5 x ATR(5). Tedy polovičního denního rozpětí za posledních pět dnů.
Takto může vypadat například long obchod:

Tesla vytvořila 23.9.2020 volatilní 10% pokles (den označený růžovou linkou). Pokles patřil k top 5 z indexu Russell 3000. Následující den zadáme vstupní příkaz „Close cena 23.9.2020 – 0,5 x ATR(5)“. Tedy pokusíme se trh nakoupit se slevou pod uzavírací cenou volatilního dne. V tomto příkladu to vychází na hodnotu 360,65.
Vystupovat můžeme různými taktikami. Rád používám profit target (v případu použit 5 %), výstup například na první rostoucí úsečce (v případě nákupu) a časový stop-loss (kdy je pozice ukončena v následujících několika dnech, pokud nedojde k jinému výstupu – reverzní obchody by měly být rychlé).
Pro short platí vše stejně, jen v obráceném směru. Zde je příklad obchodu na akcii MLM:

29.10.2020 trh vytvořil 6,05% volatilní růst. Další den systém vystavil příkaz na limitní short prodej na ceně „Close cena dne 29.10.2020 + 0,5 x ATR(5)“, konkrétně šlo o úroveň 268,93, na které bychom byli vyplněni. Výstup byl za pár dnů opět na profit targetu.
Pochopitelně, že systém nemá jen ziskové, ale také ztrátové obchody. Prostě jsou dny, kdy se cena po volatilní úsečce neobrátí.
Takto by nedávno vypadala situace v akcii SPT:

V trhu bychom ze shortu vystoupili na prvním klesajícím dni, který by byl ale výše než náš vstup. A tedy bychom realizovali ztrátu.
Úspěšná Mean reversion strategie by nicméně měla mít poměrně vysokou úspěšnost. Pojďme se tedy podívat na backtest našich pravidel:

Zelená křivka zobrazuje obchody na dlouhou stranu, červená na krátkou stranu. Šedá je pak celé „portfolio“. Ve výsledcích jsou započítány komise pro Interactive Brokers. A výsledky vůbec nejsou špatné.
Průměrné roční zhodnocení je na úrovni 23,05 % při nejvyšším drawdownu 17,89 %. Tedy každé z maximálně 5 pozic je přiřazeno 20 % aktuálního kapitálu. Sharpe ratio celého systému je 1,52 a úspěšnost 63 %. Celkový backtest obsahuje velmi reprezentativní vzorek 5 250 obchodů.
A pochopitelně, že Mean reversion systémy lze dále posouvat. Diskutovaná ukázka obsahuje velmi triviální podmínky vstupu a výstupu.
Ale už i tak je vidět, že:
Obchodování návratu ceny k běžné hodnotě lze funkčně provádět i s jednoduchými pravidly. Strategii se daří zejména v období vyšší volatility v trzích (dobře se jí dařilo například v letošním roce 2020). Může být zajímavé obchodovat long i short stranu, protože celková křivka je výrazně vyhlazenější. Jsou období, kdy se daří spíše prodejům a období, kdy se více daří nákupům. Mean reversion strategie lze jednoduše stavět plně mechanicky, a postupně je tak automatizovat. Líbí se vám uvedený koncept, ale plně nerozumíte probíraným pojmům? Na Finančníkovi doporučujeme kurz Základů obchodování, který se věnuje základům stavby Mean reversion strategie a jejímu zasazení do kontextu zvládnutí základů obchodování.
Máte-li zvládnuté základy, ale bojujete s technickým provedením, pak doporučujeme Workshop swingového obchodování. Ten obsahuje otevřené kódy několika strategií, které sami obchodujeme. Na jejich příkladech si krok za krokem postavíte pod osobním vedením zkušených obchodníků konkrétní swingové miniportfolio a začnete jej obchodovat v trzích.
Potřebujete inspiraci nebo občasnou technickou radu se stavbou mechanických strategií? Pak je zde pro vás skupina TechLab.

V minulém článku jsem popsal, co mi poslední měsíce funguje v rámci portfolia nejvíce – konkrétně short mean reversion strategie. Jak jsou na tom ale long mean reversion obchody?
Mean reversion strategie obchodující akcie tvoří v tuto chvíli páteř mého portfolia, na kterém mám mj. postavený svůj systematický alternativní fond. Strategie obchoduji na long i short stranu – tedy  nakupuji jak krátkodobé propady (mean reversion long), tak shortuji krátkodobé vrcholy (mean reversion short). Obchodované strategie se snažím vytvářet opravdu co nejjednodušeji (a co jsem dříve považoval za jednoduché, jsem poslední rok ještě zjednodušoval), a tak nikoho patrně nepřekvapí, že long a short mean reversion mají stejnou logiku, jen „zrcadlově obrácenou“.
V minulém článku jsem ukazoval, že mean reversion short strategiím se poslední dobou daří solidně. S longy to byla v roce 2022 trochu jiná písnička.
Long mean reversion obchod v mém pojetí znamená, že systém vyhledává trhy, které si v posledních obchodních seancích prošly výrazným poklesem. U těch zadávám limitní příkaz ve vzdálenosti určitého běžného rozkmitu trhu pod poslední uzavírací cenu. Pokud k této ceně trh intradenně klesne a jsem vyplněný, existuje vysoká šance (dlouhodobě více než 60 %), že se v nejbližších několika dnech trh „nadechne“ a systém bude moci ukončit pozici v zisku. Podrobně se popisu mean reversion strategií věnuji v knize Od myšlenky k reálným obchodům, jejíž přílohou je i komplet videí popisujících konkrétní pravidla mean reversion strategie.
Logika long mean reversion vstupů je dobře vidět i na pozicích, které mám právě dnes (25.2.2022) otevřené na jednom ze svých účtů u Interactive Brokers:

Hlavní graf zobrazuje long pozici v akcii CMC, která má za sebou výrazný pokles. V páteční seanci jsem proto zadával limitní příkaz na cenovou úroveň 50,96. Limitní příkaz byl vyplněn a na konci obchodní seance jsem zatím v otevřeném profitu +309 dolarů. Mimochodem vstupy u všech tří zobrazených pozic jsem dopředu rozesílal v rámci skupiny TradingRoom. Tedy jedna z ohromných výhod této metody obchodování je možnost si vše připravit dopředu evropské ráno a následně již s tradingem žádný čas netrávit.
Aktuální pozice jsou v plusu, nicméně rok 2022 byl pro longy v mean reversion výzvou – zejména první měsíce 2022, kdy padaly technologické tituly často bez jakýchkoliv korekcí. Equity křivka mých long mean reversion systémů vypadala zhruba takto:

Jaro 2022 poslalo long mean reversion do drawdownu, z kterého se systém dostává zatím jen velmi pomalu.
Osobně toto ale nevnímám jako žádnou zásadní tragédii. Zejména proto, že obchoduji jednoduché strategie, u kterých rozumím jak vznikají jejich zisky a ztráty. A ztráty z longu u mean reversion akciových strategií byly začátkem roku 2022 v kontextu chování trhů prostě přirozené. Na výše uvedeném grafu je navíc vidět, jaké neuvěřitelné zisky měly long mean reversion strategie v roce 2020 a 2021. Jsem přesvědčený, že u strategií v budoucnu opět uvidíme nová high.
Ovšem ztráty strategie 2022 mě průběžně nutily přemýšlet o tom, jak jednoduché mean reversion strategie dále diverzifikovat. Jako velmi triviální cesta se ukázala začít je obchodovat na dalších trzích.
Takto v betaverzi mé aplikace pro TradingRoom vypadá equity křivka prakticky stejné long mean reversion strategie na kanadských akciových trzích:

Strategii se zde daří poslední měsíce mnohem lépe (výsledky strategie vytváří nová maxima zisků) než v USA, přestože logika systému je úplně stejná.
Dnes kanadskou verzi mean reversion systému již obchoduji spolu s US verzí živě na svém účtu a mým plánem je postupně do portfolia přidávat další regiony. Tento přístup velmi dobře reprezentuje můj pohled na profitabilní trading. Pracuji s jednoduchými strategiemi, kterým rozumím. Chápu, že strategie nemohou vydělávat 100% času a je potřeba se diverzifikovat do portfolií. V těch lze ale vymýšlet jen omezený počet logik. Další diverzifikaci tak přináší obchodování stejných logik na dalších trzích.
A když už jsem zmínil téma portfolií, zde je ukázka toho, jak vypadá dohromady long mean reversion strategie se short mean reversion strategií. Jde o strategie vyučované ve swingovém workshopu, kde jsou nazvány SMR_S (short mean reversion - červená linka) a SMR_L (long mean reversion - zelená linka). Strategie jsou velmi podobné těm, co sám obchoduji jako MR3000. Černá linka reprezentuje portfolio výkonnosti obou strategií dohromady:
 

 
Long i short verze mají pochopitelně své propady (ty pro dlouhé pozice jsem ostatně popsal v tomto článku). Výkonnost obou strategií dohromady je ale mnohem stabilnější. Už jen tyto dvě strategie dohromady dlouhodobě překonávají benchmark při výrazně nižší volatilitě a především s výrazně nižším zapojením kapitálu (jen cca 50 % kapitálů vůči tomu, co je potřeba při držení indexu). Takto vypadá spojená výkonnost backtestu long + short mean reversion vs. benchmark v podobě S&P 500 (šedá linka):

Volný kapitál je tak možné využívat do dalších strategií (nebo trhů) a tím dál posouvat výkonnost a snižovat volatilitu. Což je přesně princip, který ve svém obchodování využívám a důvod, proč se tolik nezatěžuji drawdowny v rámci jednotlivých strategií.