Co jsem se zatím naučil o psychologii obchodování
Psychologie obchodování je pojem, který jedna skupina traderů adoruje a jiní jej vnímají jako něco zcela bezvýznamného. Co jsem se za dlouhá léta, která se věnuji tradingu, v této oblasti zatím naučil já?
Foto (c)depositphotos.com/diawka
|
Předně musím upozornit, že článek píši z pohledu diskréčního obchodníka, kterým jsem především. Své peníze umísťuji do trhu sám na základě svých vlastních obchodních plánů, tedy nedělají to za mne AOS.
V případě diskréčního obchodování pak vnímám psychologii (zvládnutí své hlavy) jako zcela klíčovou pro systematický profitabilní trading. Jsem přesvědčen, že zvládnutí své hlavy – tedy psychologie obchodování – je pro profitabilní obchodování podstatnější než samotný obchodní systém. Mnoho začínajících a neúspěšných traderů tomuto příliš nerozumí a mají tendenci vliv našich emocí na diskréční obchodování zpochybňovat. Ale je to z mé zkušenosti vesměs proto, že zatím nebyli schopni reálně osahat, o čem skutečný trading je.
Pochopitelně, že je zcela naivní opačná představa některých začínajících traderů, kteří mají pocit, že zvládnutí psychologie obchodování = profitabilní obchodování. To je samozřejmě nesmysl, neboť pro profitabilní obchodování potřebuje trader robustní a funkční obchodní plán. O funkčním plánu jsem psal nedávno v článku O predikci pohybu trhu a edge. Funkční obchodní plán je samozřejmě absolutní základ.
Pokud obchodník nemá funkční plán, může pracovat na své psychologii, jak chce, a stejně se nikam neposune – to je pochopitelné. Stejně jako v životě vnímám jako velmi nebezpečné, když se lidé snaží sami sebe například „pozitivně přemotivovat“ bez ohledu na okolní realitu. Tedy pokud různým motivačním a duchovním prvkům věnují výrazně větší energii než samotným principům vydělávajícím peníze a tvrdé práci na jádru věci (toto vnímám stejně v běžném podnikání i v tradingu).
Samozřejmě je otázka, co je funkční plán, protože funkční plán může mít v tradingu mnoho podob. Osobně jsem přesvědčen, že základním kritériem ověření funkčního plánu je paper trading – tedy živé obchodování dané strategie s jednoznačným risk managementem na simulovaném účtu. V rámci mentorování FIMS mám zkušenost, že pokud obchodník není schopen nebo nemá tu vytrvalost obchodovat na SIMu do doby, než je konzistentně profitabilní, jsou jeho live začátky velmi krušné bez ohledu na fakt, že se stejným principem obchodují ve stejné skupině jiný obchodníci živě multikontrakty. Takový zatím neúspěšný obchodník má pak tendenci hledat problémy v oblasti psychologie obchodování, i když mu reálně chybí praktické základy toho, jak se v trhu pohybovat.
Paper trading skutečně nesmí být „odfláknutý“ – podrobněji jsem se o tom na Finančníkovi rozepisoval v článku Základní kámen profitabilního tradingu? Úspěšný papertrading.. Dnes dokonce radím obchodníkům obchodovat pro ještě „tvrdší“ parametry, než jsou uvedeny v článků a například ve FIMS skupině většina dobře připravených obchodníků má za sebou realistický papertrading cca 2–3 měsíce s velmi konzistentními, prakticky stále ziskovými týdny.
To je velmi důležité, neboť podobná činnost vám poskytne důvěru, že to, co děláte, je funkční. Ovšem jedním dechem musím dodat, že je dobré konzultovat podobnou paper tradingovou praxi s někým zkušeným, neboť některé pozitivní výsledky mohu být na simu dosahovány způsoby, které nebudou v živém obchodování možné (ať již jde o nerealistické plnění, používání extrémních stop-lossů, různé typy pyramidování atd.). Pokud ale obchodujete rozumně jednoduchou strategii s jasným plánem, máte dostatek paper obchodů podle stále stejného mustru a dosahujete robustních výsledků, pak taková příprava dává dobrou naději, že se vám bude dařit live a že má smysl se skutečně začít věnovat oblasti psychologie obchodování.
Proč by mělo být live obchodování jiné než paper trading? Protože mj. vstupují do hry emoce, stres a mnoho dalších stavů, o kterých jste patrně neměli předtím ani ponětí, že existují. Samozřejmě lze namítnout, že některé strategie jsou natolik mechanické, že neposkytují prostor pro žádné emoce. Osobně jsem ke zcela mechanickým strategiím dost rezervovaný. Jistě – spousta věcí může v určitém čase fungovat dost mechanicky, ale těžko lze očekávat, že se tak bude dít napořád. To bychom se pomalu dostávali ke svatému grálu. Ale určitě – jsou přístupy, které jsou velmi mechanické (ty pravděpodobně budou tradeři chtít programovat do svých AOS, kterým se v článku nevěnuji), a pak jsou přístupy, které mají svá pravidla, ale pro určitou komplexnost je lze těžko programovat (komplexností myslím například rozhodování v kontextu vyšších timeframů). To jsou přístupy, kterým se věnuji a které nepochybně poskytují prostor pro lidské emoce.
Jak podobné stavy překonat? Z mé zkušenosti především praxí. Ovšem skutečně pouze za předpokladu, že má trader za sebou dostatečnou přípravu (viz výše) a je na danou strategii přiměřeně kapitalizovaný. Pochopitelně, že někomu mohou dále pomáhat různé pomocné zklidňující techniky typu meditace, které jsou fajn, jen je třeba je nezaměňovat za edge v podobě obchodního plánu. Toto vše jsou prostředky, které přicházejí na řadu až v okamžiku, kdy má trader jasný důkaz, že to, co dělá, mu dobře funguje na paperu, a bojuje se zvládnutím praxe s reálnými penězi.
Nemyslím si, že v oblasti obchodování je vhodné vyhledávat nějaké „psycho kouče“ (resp. sám s tím nemám žádnou zkušenost), ale jsem přesvědčen, že by se měl každý někomu se svými výsledky otevřít a získávat zpětnou vazbu k tomu, s čím v trzích bojuje. Může to být úspěšnější kamarád, nějací další obchodníci ve skupině nebo třeba i jen někdo v rodině (kdo ale chápe, o čem trading je). Má zkušenost je taková, že bez zpětné vazby vidí tradeři problém často úplně jinde, než reálně je. Velmi důležité je ale zpětnou vazbu přijímat. Bohužel vnímám, že mnoho traderů si musí „samo sáhnout na rozžhavená kamna“, jinými slovy projít si pro ně dostatečně hlubokým drawdownem / vymazáním účtu, aby začali brát některé aspekty tradingu, a především již zmíněné přípravy, skutečně vážně.
Pochopitelně, že pro zpětnou analýzu je dále extrémně důležité vést si ke svým obchodům v reálném čase deníky – zapisovat si, co nás vedlo ke kliknutí (nebo nám bránilo vzít obchod), a průběžně si zápisky analyzovat. Osobně si takový vlastní koučing dělám ve svém tradingu jednou týdně – většinou o víkendu si procházím své obchody, přemýšlím, co jsem dělal dobře a kde mám slabiny. A je to tak opět praxe, co mě posouvá kupředu a poskytuje mi stále větší důvěru v to, co dělám. A s důvěrou se bourají bariéry, které máme všichni – jen třeba různě posunuté (např. z pohledu počtu kontraktů, schopnosti racionálně uvažovat a obchodovat po x ztrátách atd.).
Co jsem se tedy v oblasti psychologie obchodování naučil? Předně, že většina problémů spojených s naší hlavou mívá v tradingu racionální základ. Ať již je to váhání s otevřením pozice, neboť nejsme vnitřně opravdu přesvědčeni, že to, co děláme, funguje. Nebo to, že zažíváme „vypnutí mozku“ po sérii ztrát, protože nemáme úplně dotažený risk management v naší strategii a snažíme se daný den „dohnat“, a mnoho dalšího. V případě jakýchkoliv problémů nebo pochybností je proto důležité si vše snažit reálně pojmenovat – buď vlastní silou, nebo s pomocí externího pozorovatele a především problém nepřecházet. Trading opravdu funguje jen a pouze jako vyladěný celek a není žádná „ostuda“ přecházet mezi živým a papírovým obchodování do doby, než odladíme všechny nejasnosti a pochyby. Tedy odladíme – zkušení intradenní obchodníci mi jistě potvrdí, že z pohledu mysli je neustále na čem pracovat, ale trader se naštěstí neustále posouvá.
Petr Podhajský
Fulltime obchodník věnující se tradingu více než 20 let. Specializace na systematické strategie obchodované na futures a akciích. Oblíbený styl obchodování: stavba automatizovaných portfolio systémů, které využívá i při správě většího externího kapitálu.