Co jsem se naučil o úspěšných studentech

Jedna z věcí, která mě kontinuálně zajímá a fascinuje, je skutečnost, jak málo studentů dokáže se všemi těmi předanými informacemi a podporou dojít až do zdárného konce a stát se úspěšnými tradery. Proč tak hodně lidí "odpadne"? Úspěšní studenti mě těší, s mnoha jsem v intenzivním kontaktu, a stále se snažím hledat, co mají společného, že se stali úspěšnými.

V dnešním článku tedy několik "průsečíků", které jsem u těch dlouhodobě úspěšných vypozoroval.

1. Vůle a zodpovědnost

Úspěšní studenti mají vždy jednu společnou věc – s překvapivou intenzitou, razancí a energií vzali věci do svých rukou. Rozhodnutí být úspěšnými tradery v sobě udělali bez jakýchkoliv pochyb, "našeptávání" ze svého okolí o tom, že nemohou uspět, naprosto ignorují – a raději se okamžitě pustili do práce. Co je ovšem ještě více překvapivé – tito studenti na tom s časem často nejsou jinak než ti ostatní, kteří se neustále, opakovaně, vymlouvají na nedostatek času. Řada úspěšných studentů má rodiny, hypotéky, navíc svojí tradingovou kariéru rozjeli při běžném, často časově velmi náročném zaměstnání. Prakticky všichni z nich mně však potvrdili, že pokud člověk chce, čas si najde a vyčlení na všechno – stačí jen chtít.

Z nějakého důvodu nejsou také ti úspěšní plní výmluv, ale dávají přednost akci. Když se jich zeptám na jejich motivační faktor, proč jsou schopni progresivně pokračovat vpřed, zatímco ostatní stojí na místě a jen opakovaně hledají různé problémy, dostávám většinou následující odpovědi: Trading je baví tak, že je to pro ně spíše relaxace a radost než další práce, zatímco jejich zaměstnání je nenaplňuje a představa budoucí možnosti dané stávající zaměstnání opustit je pro ně největší motivace.

Obecně jsou to lidé, kteří se rozhodli situaci vzít do svých rukou, a i když bojují jako všichni ostatní, baví je jednotlivé výzvy překonávat, mají radost z postupu vpřed, věří si a mají dostatečně silnou motivaci. Uvědomují si zodpovědnost za své činy i svůj život, při ztrátách nehledají chyby v okolí, ale berou je jako podnět ke zlepšení. Také nejsou líní – většinou jsou to velmi pracovití lidé.

2. Pozitivní pohled na svět

Drtivá většina úspěšných studentů, které znám, má pozitivní pohled na svět. Jsou to optimisté, občasné neúspěchy berou sportovně, mají smysl pro humor (sami se často neberou až tak vážně). Zjistil jsem, že jim to pomáhá překonávat překážky v tradingu. Nehroutí se z každé drobné technické nepříjemnosti, učí se takové překonávat, díky svému optimismu vědí, že mohou uspět, a věří si, že uspějí. Ano, také si zažívají svá dna, také mají dny, kdy je jejich sebedůvěra otřesena (a i já nadále takové pocity občas zažívám), ale dokážou se z takové situace otřepat, většinou i velmi rychle postavit zpět na nohy, a pokračovat. Mimochodem, jeden můj dobrý kamarád, jinak náš bývalý student a dnes již několikátým rokem full-time trader, ztratil přesně před rokem díky neuvážené agresivní opční strategii přes 5 milionů korun. Na 2–3 měsíce ho tato zkušenost dostala do značných nepříjemností, srazila dolů na kolena, avšak dnes, po roce, má již peníze vydělané zpět a nadále vydělává stabilně kolem 25 000 USD měsíčně. Pozitivní pohled a optimismus přinášejí odvahu, ta přináší akci a ta přináší výsledky. Mnoho neúspěšných studentů rádo a často "brečí a naříká". U těch úspěšných jsem podobné chování zaregistroval jen minimálně a vždy jen na velmi krátkou dobu.

3. Překvapivě vysoký stupeň samostatnosti (nepotřebují nad sebou bič)

Úspěšní studenti vykazují překvapivě vysoký stupeň samostatnosti v tom, že nepotřebují nad sebou neustále někoho, kdo by jim říkal, co právě mají dělat (což je běžná vlastnost těch neúspěšných). Úspěšní studenti se zkrátka pustí do práce, poperou se s pár prvotními nejasnostmi a nepříjemnostmi, a pak už se nechají vést svými vlastními (dílčími) výsledky. Každá jejich akce přinese nějakou reakci, tu analyzují, na základě ní provedou další akci, a takto postupují vpřed. Zjednoduše řečeno, vzali do svých rukou iniciativu, naučili se sami sobě klást otázky a hledat na ně odpovědi, tím se velmi rychle učit a posouvat vpřed a vybudovat si až neuvěřitelnou samostatnost, bez nutnosti "syndromu biče". Ano, občas poradit a popostrčit od někoho zkušenějšího potřebují, ale to je v pořádku. Je to pro ně většinou až ta poslední možnost – právě pro schopnost přemýšlet a jednat s takto vysokým stupněm samostatnosti.

Závěr

Obecně po více jak dekádě v tradingu, kdy jsem v permanentním kontaktu s bezpočtem úspěšných i neúspěšných traderů, musím s odstupem říci, že trading asi není až tak pro každého. Trading skutečně vyžaduje určitý stupeň samostatnosti, inteligence, zodpovědnosti a pozitivního pohledu na věc. Bez toho není šance uspět. Na druhou stranu, toto obecně platí pro jakýkoliv byznys. Celkově bych tedy spíše generalizoval na základě toho, zda má daný jedinec v sobě něco, co bych nazval jako "syndrom zaměstnance", nebo "syndrom tvůrce".

"Syndrom zaměstnance" je to, že nechci moc přemýšlet, chci si odsedět svých pár hodin v práci, mít své jisté, moc se nepředřít, a hlavně nemít za nic zodpovědnost – za všechno přeci mohou vždy ti druzí nebo nevhodné konstelace okolních věcí.

"Syndrom tvůrce" je to, že chceme tvořit, jít dále, poznávat, objevovat, překonávat. Lidé s tímto "syndromem" dokáží prakticky cokoliv, co si zamanou – a to platí i v tradingu.

Většina lidí je pak někde mezi těmito dvěma stavy. Tento stav bych nazval asi jako určitý "syndrom pohodlnosti". Věci nejsou dobré, ale stále je lepší žít v mizerné jistotě než totální nejistotě. Věci nejsou dobré, ale nejsou ještě tak zlé, aby nás motivovaly k pořádné akci, nutili vzít svůj život do vlastních rukou, změnit své myšlení, pochopit, že my sami jsme plně zodpovědní za to, jaký život žijeme.

Překonat tento stav a posunout se k "syndromu tvůrce" je asi jedna z nejnáročnějších věcí na světě, jak jsem měl možnost kolem sebe vypozorovat. Dokáže to žalostně málo lidí. Možná tak 1 %. Tak to bohužel zkrátka je. Tím se ale budeme zabývat zase někdy příště.